Dobrý den přátelé,
rád bych se zeptal, jestli máte někdo zkušenost s děláním substrátu pro larvy, jako to dělá Daniel Ambühl. Zajímalo by mě, co do něj všechno dává, jak dlouho se to musí nechat uležet a pro jaké larvy je to vhodné. Předem děkuji za odpovědi.
https://www.youtube.com/watch?v=Y-jUgjeAOEk&list=UU9D0c5aHaK_jrBiLliNVv7w
To sem jedinej komu stojíš za odpověď.Mno jak moc je to dobrý ozkoušeno nemám.Ale pro Mecyny to bude asi dobrý,zima na experimenty není moc vhodná.Lepší je to mít venku , doma sem si to zamořil smutnicema až bych brečel.Ta kultůra(mikroorganismy) je v každym neupraveným substrátu v hrabance , nebo když proseješ substrát s larvama tak v těch fekálních peletách.Jesli sis všiml na tom videu jak tam mixuje hlínu ve vodě tak to je na nastartování kultury v pilinách.stačí málo,rozjede se to rychle.nastuduj na fóru na bugnation.co.uk , s překladačem to snadno přelouskáš.
Tak co já osobně jsem koukal, tak Daniel Ambühl v jednom videu ukazuje, jak vytváří substrát pro Mecynorrhiny - smíchá hrabanku s trouchem v poměru 1:1 a do výslednou směs smíchá z tlejícím listím tak, že listí tvoří mezi 30 - 40% objemu . Tlející listí se sbírá na podzim těsně před opadem, jedná se prakticky o tu vrstvu, kterou každý chovatel odhrne, než nasbírá hrabanku
. A když už jsme u Mecynorrhin, tak doporučuji přikrmovat je mrkví
.
marek660
napsal(a):
ještě k mrkvi-z článků a diskuzí jsem pochopil,že je to jen úspora substrátu a že příkrm mrkví nemá vliv na výslednou velikost brouků nebo jejich rohů-souhlasíte?
Rozhodně nesouhlasím . Bohužel jsem si až před nedávnem pořídil slušný fotoaparát, takže nemohu doložit fotkami z minulosti. Ale pokud stejně staré larvy M. ugandensis nepřikrmované mrkví mají 27g a ty přikrmované mají 38g, tak už to samo o sobě o něčem vypovídá. Jinak v mém chovu mrkev ani salát nebo zelí neplesniví, jediné, co mi plesniví, jsou granule, ale tam si na plísni larvy pochutnávají, a ovoce u Dicronorrhin a Pachnod, kde si na ní larvy také pochutnávají, ale roztoči se také množí jeden za druhým, takže larvy potom v karanténě zbavím roztočů
.
t.hops
napsal(a):
Myslim , že z videa je všechno jasný. 10 kg bukovejch pelet , voda , 2 kg sušenejch otrub a nějaká kultůra z kompostu aby měl ten život z čeho bujet.uzrát ve stínu a teple 2-3 měsíce.(takže bych počkal na léto)
Zdravím všechny, vrátím se k původní myšlence tohoto vlákna. Mám doma pytel bukovych hoblin, tak bych to v létě zkusil. Hodil bych to na pár měsíců do sudu, jen jsem se chtěl zeptat, zda-li je potřeba to míchat a taky jestli má být sud po celou dobu uzavřen nebo to má větrat? Jsem z města, tak bych to dal k rodičům na zahradu, jenže tam bych se tak často nedostal pokud bukovych to bylo třeba michat ... Díky moc za odpověd ;-)
Míchat bys to měl , aspoň ze začátku každý den , než se ustálí teplota.Jak to začne pracovat tak vzniká teplo a čim větší nádoba tím víc tepla (mícháním to srazíš) a neměl by ses dostat nad 40°C.A ještě to provzdušňuješ mícháním a to taky urychluje zrání.Jenže jak to pracuje a jak to mícháš tak se to i rychle vysouší tak je dobrý hlídat vlhkost.Takhle bys měl mít hotovo za + - měsíc.
Nebo to udělej jak Daniel , že to dáš do pytle od brambor (ten dýchá po celém povrchu) a na zahradě ve stínu a teple to máš za 3 měsíce.Pytle nepokládej přímo na zem , ale radši na něco polož aby ti tam nenalezly žížaly a jiná havěť.
t.hops
napsal(a):
Míchat bys to měl , aspoň ze začátku každý den , než se ustálí teplota.Jak to začne pracovat tak vzniká teplo a čim větší nádoba tím víc tepla (mícháním to srazíš) a neměl by ses dostat nad 40°C.A ještě to provzdušňuješ mícháním a to taky urychluje zrání.Jenže jak to pracuje a jak to mícháš tak se to i rychle vysouší tak je dobrý hlídat vlhkost.Takhle bys měl mít hotovo za + - měsíc.
Nebo to udělej jak Daniel , že to dáš do pytle od brambor (ten dýchá po celém povrchu) a na zahradě ve stínu a teple to máš za 3 měsíce.Pytle nepokládej přímo na zem , ale radši na něco polož aby ti tam nenalezly žížaly a jiná havěť.
Díky moc, udělám to v tom pytli, pac nebudu moct se o to starat a za 3 měsíce si dojdu pro hotovku
Snad si to udrží požadovanou vlhkost, předpokládám že nevadí že na to zaprší...
chudoba.josef
napsal(a):
Díky moc, udělám to v tom pytli, pac nebudu moct se o to starat a za 3 měsíce si dojdu pro hotovku
Snad si to udrží požadovanou vlhkost, předpokládám že nevadí že na to zaprší...
Déšť nevadí, alespoň se to trochu provlhčí . Tedy jsou i pytle, které nepropustí krom vzduchu nic, tak tam se taky nic nestane.
chudoba.josef
napsal(a):
Super, díky chlapy, určitě to zkusím ať jsou pak brouci pěkně velicí ;-)
Ale určitě né tak velký jako tento
http://www.wcinsects.com/world-record-beetle-breeding
t.hops
napsal(a):
Ale určitě né tak velký jako tento
http://www.wcinsects.com/world-record-beetle-breeding
V Japonsku jsou specialisté na nosorožíky a roháče, mají tam pro ně speciální obchody a plno parádních doplňků, které u nás neseženete. Daniem Ambühl říkal i něco o speciálním časopise, kde jsou prezentovány ty největší kousky .
Jo , to je tento http://global.rakuten.com/en/store/auc-musiyasan/item/bekuwa53/
t.hops
napsal(a):
Když už byla řeč o substrátu , tak by mě zajímalo jestli nějak může ovlivňovat vývoj půdní reakce (pH) substrátu.Počítám že když je hrabanka z lesa tak bude i mírně kyselá a pomůže to upravit do neutrálu?
Dík MS za odpověď
Tak abych se přiznal, myslím si, že to není dobrý krok. Přeci jen je hrabanka přirozená, tudíž je přirozené i kyselé prostředí. Zásadité prostředí by larvám nemuselo dělat dobře
.