Plodnost křížených hus

Prikláňam sa k názoru Jana. Má úplnú pravdu. Bude to tou zimou. Dano

tak to jste mě uklidnili, já si to myslela, že to bude kravina. On to prý četl někde v Chovateli nebo co...kupoval si ode mě vloni husičku, taky takovýho křížence a taky od ní nic neodchoval a přitom od dalších hus ano. Snad to bude příští rok lepší...

Já mám čistokrevné a můžu říct, že letos to byla bída. Jedna husa mi seděla 40 dní a když jsem vajíčka vyhodila do hnoje, po třech dnech tam kluci slyšeli pípání, hrabali se v hnoji, našli dvě naklovaný vajíčka, ale housata už byla mrtvá, nebýt líhně, mám snad dvě housata, husy seděly, ale nic z toho nebylo!!! Naštěstí bílá husa vyseděla jedno house, tak jsem pod ní podstrčila 10 housat z líhně, vodí je ukázkově, tak nemám starost. V líhni jsem měla asi 120 vajec a housat jenom 56, tak uvidím příští rok, Dani nevěšej hlavu, letos byla zima extrémní (léto taky), snad se někdy dožijeme úspěchu v chovu Vůznice

Letos je opravdu špatný rok. Od dvou hus máme 3 housata takže obrovský úspěch. Ale ruánek máme dost ty opět nezklamaly.

Já mám pár křížených hus,snad česká s německou,ale typově spíš německé.Byly koupeny jako brojleři na výkrm,ale zkusili jsme si nechat pár,zda se budou schopné rozmnožovat.Jsou!Husa snášela 4 měsíce v kuse, obden jedno vejce.Vejce jim sbírám. První várku 20 vajec jsem dala do líhně, po 6 týdnech se vylíhlo 9 housat,ale přežila jen dvě.
Dalších 20 vajec jsem nastrkala po 5 kusech pod kvočny.Zde se každé kvočně vylíhlo 4-5 housat, žije všechno.Poté zasedla husa,zbylá vejce jsou tedy pod husou a ještě mi na nich sedí dvě slepice.Všechny sedí jak přikované.
Stejné výsledky jsem měla s vajíčky od kachen pekingských(též původně koupených jako brojlery) V líhni skoro nic,pod slepicí 80% líhnivost. Takže moje zkušenost je jasná,nejlepší líheň je slepice.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já mám čistokrevné a můžu říct, že letos to byla bída. Jedna husa mi seděla 40 dní a když jsem vajíčka vyhodila do hnoje, po třech dnech tam kluci slyšeli pípání, hrabali se v hnoji, našli dvě naklovaný vajíčka, ale housata už byla mrtvá, nebýt líhně, mám snad dvě housata, husy seděly, ale nic z toho nebylo!!! Naštěstí bílá husa vyseděla jedno house, tak jsem pod ní podstrčila 10 housat z líhně, vodí je ukázkově, tak nemám starost. V líhni jsem měla asi 120 vajec a housat jenom 56, tak uvidím příští rok, Dani nevěšej hlavu, letos byla zima extrémní (léto taky), snad se někdy dožijeme úspěchu v chovu Vůznice

já taky chovám čistokrevné, husy české a bylo strašně málo housat bylo to¨tou zimou vajíčka namrzla a ani třeba houser nepojímal no byla zima no mě to také naštvalo takových vajec a prd z toho ale toje jedno vloni se dařilo víc a příští rok to snad bude lepší já chovám více druhu drůbeže a bylo to se všim stejné kromě kachen ty se mi líhli špičkově

Tak mohu zodpovědně prohlásit, že tvrzení, že kříženci různých plemen hus jsou neplodní je nesmysl.
Konkrétně se tu loni probírali kříženci labutí versus jiné plemeno. Jistý diskutující zde ostatní urážel a tvrdil, jak jsou omezení, když věří, že takový kříženec dá potomstvo. Svá tvrzení demonstroval nějakými tabulkami.
Tabulky a grafy jsou hezká věc, ale život a praxe je něco jiného.
Zajímalo mě to a tak jsem se dala do experimentování.
Ze dvou kmenů, kde v jednom byl čistokrevný labutí houser a k němu landéské a brojlerové husy jsem nechala housera po landéské huse a dvě husičky, jednu po landéské a jednu po brojlerové huse.
Z druhé skupiny, kde byl otec brojlerový houser a k němu 2 labutí husy jsem opět nechala housera a dvě husičky.
V zimě jsem u těchto kříženců prohodila housery, mám tedy skupinu, kde je houser kříženec landéské s labutí husou a husy jsou kříženky labutí a brojlerové.
Ve druhé skupině je houser potomek labutí x brojlerová a husy labutí x landéská a labutí x brojlerová.
Letos oba křížení houseři pářili své svěřené husy, vejce jsem sbírala a naplnila líheň.
Z 50 vajec byla dvě neoplozená, tři uhynula během inkubace a vylíhlo se 45 krásných, zdravím kypících housat.
Housata samozřejmě skončí na pekáči, ale jejich existence vyvrátila tvrzení o neplodnosti kříženců hus labutích.
Není to pravda, kříženci JSOU PLODNÍ !!!

Jistěže jsou.
Doporučuji podívat se na web, (snad ještě existuje) chovatele Miloslava Procházky.
Jen výňatek z tohoto webu:

O tom, kdy došlo ke zdomácnění husy labutí žijící ve střední a východní Asii, nemáme žádné doklady. Většina autorů se domnívá, že se tak stalo někdy před 3000 let v Číně a později i v Japonsku. Jakési čínské husy, které by mohly odpovídat labutím, se chovaly v 15. století v indickém městě Cinscala. Poprvé je v domestikované formě popsal francouzský přírodovědec Buffon (1707 – 1778) a z roku 1763 máme zprávu, že se objevily v Německu. V 18. Století se dostaly i do Severní Ameriky. V 19. století se již v Evropě objevují i v bílém zbarvení a jsou kříženy s evropskými domácími husami.
A světe div se, toto křížení dává plodné potomstvo.

Tolik citace

Dobrý den chci se zeptat jaké plemeno hus je nejlepší na výkrm dekuji, myslim tím plemeno.
Ne brojlerovou husu.

Nikdo neporadí

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

chtěl bych napsat k příspěvku k plodnosti hus. Jedna starší paní chová husy cca 30 let. Nechala si se svého chovu husy(samice) a dokoupila kříženého housera (někde kde chovají a prodávají křížence na maso). Neodchovala jediné house a přitom houser dobře pojímal a i vajíčka byla čistá. Když se zeptala toho, kdo jí to prodal, řekl, že to neví , ale zjistí. Po nějaké době přišel a řekl, že se to stalo více lidem a ti údajně se na to ptali nějakých zkušených chovatelů vodní drůbeže a ti to jen potvrdili, že opravdu brojlerové husy jsou neplodné.........já si to myslím přesně tak, nebudu někoho nabádat k mé pravdě, ale každopádně bych tuto variantu do chovu nedoporučil.......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
chtěl bych napsat k příspěvku k plodnosti hus. Jedna starší paní chová husy cca 30 let. Nechala si se svého chovu husy(samice) a dokoupila kříženého housera (někde kde chovají a prodávají křížence na maso). Neodchovala jediné house a přitom houser dobře pojímal a i vajíčka byla čistá. Když se zeptala toho, kdo jí to prodal, řekl, že to neví , ale zjistí. Po nějaké době přišel a řekl, že se to stalo více lidem a ti údajně se na to ptali nějakých zkušených chovatelů vodní drůbeže a ti to jen potvrdili, že opravdu brojlerové husy jsou neplodné.........já si to myslím přesně tak, nebudu někoho nabádat k mé pravdě, ale každopádně bych tuto variantu do chovu nedoporučil.......

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den chci se zeptat jaké plemeno hus je nejlepší na výkrm dekuji, myslim tím plemeno.
Ne brojlerovou husu.

Landéské

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
chtěl bych napsat k příspěvku k plodnosti hus. Jedna starší paní chová husy cca 30 let. Nechala si se svého chovu husy(samice) a dokoupila kříženého housera (někde kde chovají a prodávají křížence na maso). Neodchovala jediné house a přitom houser dobře pojímal a i vajíčka byla čistá. Když se zeptala toho, kdo jí to prodal, řekl, že to neví , ale zjistí. Po nějaké době přišel a řekl, že se to stalo více lidem a ti údajně se na to ptali nějakých zkušených chovatelů vodní drůbeže a ti to jen potvrdili, že opravdu brojlerové husy jsou neplodné.........já si to myslím přesně tak, nebudu někoho nabádat k mé pravdě, ale každopádně bych tuto variantu do chovu nedoporučil.......

Každoročně mám od brojlerových hus spoustu housat, jak je to možnééé???

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Landéské

Já si myslel,že pomořanské nebo německé nosné?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Každoročně mám od brojlerových hus spoustu housat, jak je to možnééé???

Kolik mate prumerne housat na 1 husu u tech brojlerovych hus?
Kolik cca. vazi houser a kolik cca. husa dekuju mnohokrat

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kolik mate prumerne housat na 1 husu u tech brojlerovych hus?
Kolik cca. vazi houser a kolik cca. husa dekuju mnohokrat

průměrně 40 - 50 housat ročně na husu. Husa kolem 6,5 kg, houser 7,5 - 8.

no to bych chtěl vidět aby brojlerová dorostla do takové váhy, možná za rok hoooodně uberte

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den chci se zeptat jaké plemeno hus je nejlepší na výkrm dekuji, myslim tím plemeno.
Ne brojlerovou husu.

toto je slozita otazka.. nekdo rekne tuluzska-ano, tuluzska husa dorusta do velke jatecni hmotnosti. nekdo rekne ceska- ano, je vhodna na vykrm kdyz mate velkou zahradu protoze krome zimy nepotrebuje krmeni, spase travu a tim padem je to nejlevnejsi. a nekdo rekne nemecka nosna- ano, protoze ma 5 krat vic housat na chovnou hus nez jine husy, takze nemusite krmit pres zimu tolik ale zas vam nesedne a musite mit lihen a odchovnu a je to casove narocnejsi. musite si spocitat co je pro vas nejvhodnejsi nebo zadat alespon podminky. takto vam kazdy poradi neco jinyho a pritom budou mit vsichni pravdu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no to bych chtěl vidět aby brojlerová dorostla do takové váhy, možná za rok hoooodně uberte

Nechápu, co je tu k smíchu? Výkrmový test dělaný v Ústrašicích dospěl k podobným hodnotám. V 56 dnech přes 5 kg, ve 112 dnech 8 kg.
Já husy krmím 4 měsíce a dosahují zmiňované váhy.
Že někdo neumí vykrmit husu, je jeho věc, při správném krmení to problém není.

http://www.rohozenskahusa.cz/testcze.html

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
toto je slozita otazka.. nekdo rekne tuluzska-ano, tuluzska husa dorusta do velke jatecni hmotnosti. nekdo rekne ceska- ano, je vhodna na vykrm kdyz mate velkou zahradu protoze krome zimy nepotrebuje krmeni, spase travu a tim padem je to nejlevnejsi. a nekdo rekne nemecka nosna- ano, protoze ma 5 krat vic housat na chovnou hus nez jine husy, takze nemusite krmit pres zimu tolik ale zas vam nesedne a musite mit lihen a odchovnu a je to casove narocnejsi. musite si spocitat co je pro vas nejvhodnejsi nebo zadat alespon podminky. takto vam kazdy poradi neco jinyho a pritom budou mit vsichni pravdu

..., kromě zimy nepotřebuje krmení.... jen tomu ,proboha, nikdo nevěřte !!! Totální nesmysl !

to byla nejspis nadsazka. u nas kdyz maji zeleny tak taky toho moc nesezerou

odvolávka na Rohozenskou husu, si děláš srandu jezdil jsem tam pro housata leta. Nikdy mě a ani jiným doma takovou váhu nedosáhli, proto jsem si pořídil Pomořanky jestli je krmíš pouze pastvou, tak bych je chtěl vidět

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odvolávka na Rohozenskou husu, si děláš srandu jezdil jsem tam pro housata leta. Nikdy mě a ani jiným doma takovou váhu nedosáhli, proto jsem si pořídil Pomořanky jestli je krmíš pouze pastvou, tak bych je chtěl vidět

Copak normální člověk krmí husy jenom pastvou? Co takhle obilí, šrot, brambory, řepa.... Nic?
Nedivím se, že nerostou, když nedostanou nažrat
Další z těch, co by chtěli, aby maso vyrostlo ze vzduchu... ale to nejde víš?
Jinak Pomořanky mám taky a větší teda rozhodně nejsou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
odvolávka na Rohozenskou husu, si děláš srandu jezdil jsem tam pro housata leta. Nikdy mě a ani jiným doma takovou váhu nedosáhli, proto jsem si pořídil Pomořanky jestli je krmíš pouze pastvou, tak bych je chtěl vidět

No jo, odborník se hned pozná
Beru z Rohozné housata každý rok a vždy udělají přes 7 kilo při normálním domácím krmení.
V husách asi chyba nebude.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No jo, odborník se hned pozná
Beru z Rohozné housata každý rok a vždy udělají přes 7 kilo při normálním domácím krmení.
V husách asi chyba nebude.

Taky bych řekl

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Kolik mate prumerne housat na 1 husu u tech brojlerovych hus?
Kolik cca. vazi houser a kolik cca. husa dekuju mnohokrat

Ještě jsem Vám našel stránky šlechtitelského chovu v ČR. Máte tam i počet mláďat na husu a porážkovou váhu.
Jinak jak jsem psal, můj houser má přes 7,5 kg, husy kolem 6,5 živé váhy.

http://www.rybarstvinovehrady.cz/3/cz/chov-hus-rybarstvi-nove-hrady-s-r-o-/

Počkejte v Rohozné mají brojlerové husy?
Já myslel,že ne .
A jinak já se ptal na to plemeno. Vybeh mam veliky moznost pastvy na louce cca. 1 hodinu denně.
Obilí kupuju u sedláka za 400 Kč 1q.
Takže celkem levný. Sušené pečivo taky mám a brambory si sám pěstuju .
A vona je teda Brojlerová husa menší než Pomořanská?

Nikdo neodpoví?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nikdo neodpoví?

A co jste myslel, že v Rohozné mají za husy? Samozřejmě, že brojlery. Jsou to užitkoví hybridi, žádné plemeno.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A co jste myslel, že v Rohozné mají za husy? Samozřejmě, že brojlery. Jsou to užitkoví hybridi, žádné plemeno.

Nwm .
A je jen 1 ten rojler nebo tech brojlerů je víc tipů jako např. u slepic?

A zase nikdo neporadí a je ticho po pěšině

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A zase nikdo neporadí a je ticho po pěšině

Tak se podívejte na ty stránky, na které jsem Vám sem dával odkazy. Je to problém?
Tam se dočtete vše, co potřebujete.

Můžete mi prosím poradit? V březnu jsme koupili párek hus, prý křížence labutí x česká. Pán tvrdil, že mají 2 roky a že mu loni vyseděli a odvodili housata. Prodával z důvodu agresivity housera. U nás agresivní není, po cca 14 dnech začal husu pojímat, což dělá doteď. Jenže husa nesnesla ani jedno vejce . V dubnu se jí udělal takový vak pod břichem, jednu chvíli ho skoro tahala po zemi. Teď už to vypadá, že zase mizí. Krmíme směsí pro husy, pšenice, tráva, kopřivy, vitamíny. Zanášet nemohla. Začínám mít pocit, že jsme naletěli nebo může být jiná příčina, proč nesnáší? Před týdnem přijel známý a tvrdil, že když je v tom labutí, jsou oba neplodní. Tady se zase píše, že je to blbost. Dá se poznat u husy věk? Děkuji Katka.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můžete mi prosím poradit? V březnu jsme koupili párek hus, prý křížence labutí x česká. Pán tvrdil, že mají 2 roky a že mu loni vyseděli a odvodili housata. Prodával z důvodu agresivity housera. U nás agresivní není, po cca 14 dnech začal husu pojímat, což dělá doteď. Jenže husa nesnesla ani jedno vejce . V dubnu se jí udělal takový vak pod břichem, jednu chvíli ho skoro tahala po zemi. Teď už to vypadá, že zase mizí. Krmíme směsí pro husy, pšenice, tráva, kopřivy, vitamíny. Zanášet nemohla. Začínám mít pocit, že jsme naletěli nebo může být jiná příčina, proč nesnáší? Před týdnem přijel známý a tvrdil, že když je v tom labutí, jsou oba neplodní. Tady se zase píše, že je to blbost. Dá se poznat u husy věk? Děkuji Katka.

Věk u hus poznáte těžko. Husa snášet může a vejce může krást škodná. Nám letos od husích vajec celkem úspěšně odpomáhá vrána, troufne si až do husníku, mrcha.

To by se u nás stát nemělo. Do husníku se nedostane ani myš. Někdy je nechávám třeba 4 dny za sebou zavřené až do oběda a stejně tam nic nemají Podle mě opravdu nesnášejí.

Dobrý deň.Chcem dať odpoveď p. na váhu hus.Neviem aké husy majú na spomínanej farme,ale husy brojlérové z Hodonína sú o niečo väčšie ako Pomoránky,ktoré tiež chovám.Týmto nechcem robiť reklamu spomínanej farme.Mávajú pri nútenom výkrme váhu aj okolo10kg-gunári.Ale sú menšie ako husy Tulúzské ktoré tiež chovám,ale zatial som žiadnú neziedol ,ako mnoho daľších chovateľov,pre ich nadostatok.Tento rok bol veľmi zlý na odchov husý,pre nestabílne počasie,snád o rok.Prajem úspešné odchovy.M.H.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý deň.Chcem dať odpoveď p. na váhu hus.Neviem aké husy majú na spomínanej farme,ale husy brojlérové z Hodonína sú o niečo väčšie ako Pomoránky,ktoré tiež chovám.Týmto nechcem robiť reklamu spomínanej farme.Mávajú pri nútenom výkrme váhu aj okolo10kg-gunári.Ale sú menšie ako husy Tulúzské ktoré tiež chovám,ale zatial som žiadnú neziedol ,ako mnoho daľších chovateľov,pre ich nadostatok.Tento rok bol veľmi zlý na odchov husý,pre nestabílne počasie,snád o rok.Prajem úspešné odchovy.M.H.

Domnívám se, že to bude podobná linie jako v Rohozné, Nových Hradech a jinde.
Věřím, že při intenzivním výkrmu jsou schopny husy této váhy dosáhnout. I naše brojlerové husy, které chovám, se s přehledem pomořankám vyrovnají, některé jsou i větší. Bohužel stále je hodně lidí, kteří si myslí, že si koupí housata, půl roku si jich nevšimnou a potom budou mít haldu masa. Že i u hus, stejně jako u jiných zvířat souvisí výtěžnost s kvalitou krmení jim nějak nedochází. Viz příspěvek - husy krmené pouze pastvou nedosahovaly hmotnosti udávané na stránkách farmy. To je přece logické.
Ze zkušenosti mohu potvrdit, že testy dělané v Ústrašicích jsou v pořádku, sám jsem při výkrmu brojlerových hus došel k podobným hodnotám.
Jinak nám se husy letos docela dařily, už jsme odchovali přes 150 housat. Brojlerové, pomořanské, labutí. Ale je pravda, že jedna várka nám taky zůstala ve vejcích. Jediné, co mne napadá jako příčina jsou opravdu výkyvy v počasí, byla to vejce sbíraná v těch dnech, kdy se prudce oteplilo. Oplozenost vajec máme dobrou, přes 90% a to i po starém 10 - letém houserovi.
Ať se Vám daří!

Po přečtení musím kostatovat,jaké blbosti tu píšete.Křížení u hus nebrání ničemu a všichni vrubozubí se vzájemně mohou křížit,bez následků neplodnosti,Letošní rok není pro chov hus ideální-dlouhá zima,žádné jaro,dlouho nebylo zelené krmivo a teď deště,tak jsou husy zmatené a nečekejte velké odchovy,já líhnu vše v líhni a mám křížence brojlerových hus z Nových Hradů,tak německé plemeno s Landéskými,k tomu několik českých houserů,jsou lehčí a dobře pojímají.Křížence normálně zařazuji do chovu-hlavně husičky,housery dokupuji kde se dá a výsledky?Nemohu se zde s nimi svěřovat,protože lidská závist je i mezi chovateli,housata jdou na dračku,vykrmené husy jsou již teď vyprodány do Martina a pokud budete chtít radu uveďte email a já vám odpovim.Dlouholetý chovatel hus.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
no to bych chtěl vidět aby brojlerová dorostla do takové váhy, možná za rok hoooodně uberte

Naše brojlerové husy dosáhly váhy 5-6 kg za 3 měsíce. Nyní mají 7,5 (husa) a 8 (houser). Mám je na chov - a jsou plodní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Po přečtení musím kostatovat,jaké blbosti tu píšete.Křížení u hus nebrání ničemu a všichni vrubozubí se vzájemně mohou křížit,bez následků neplodnosti,Letošní rok není pro chov hus ideální-dlouhá zima,žádné jaro,dlouho nebylo zelené krmivo a teď deště,tak jsou husy zmatené a nečekejte velké odchovy,já líhnu vše v líhni a mám křížence brojlerových hus z Nových Hradů,tak německé plemeno s Landéskými,k tomu několik českých houserů,jsou lehčí a dobře pojímají.Křížence normálně zařazuji do chovu-hlavně husičky,housery dokupuji kde se dá a výsledky?Nemohu se zde s nimi svěřovat,protože lidská závist je i mezi chovateli,housata jdou na dračku,vykrmené husy jsou již teď vyprodány do Martina a pokud budete chtít radu uveďte email a já vám odpovim.Dlouholetý chovatel hus.

Jsem z nich nešťastná, moc jsme se těšili na housátka. Mail: info@valentinka.cz. Děkuji.

Mám husy landéské a německé, housery brojlerové a landéské. Kdyby brojleroví houseři nebyli plodní, jsem téměř bez mláďat, z vajec od landések občas vyjde čistá landéská, z vajec od německých občas vyjde kříženec, ne, že by mne těšilo, že se největší husy spustily s nejmenším houserem, ale je to z mé strany kompromis, musím je mít díky dvounohé škodné společně. Ještě jeden poznatek, ještě pozně jarního líhnutí do podzimu dorostou krásně velká housata, velikostně stejná jako rodiče, jen to nejsou takoví drsňáci.

Mám prvně husy landenské a potřeboval bych radu. Kdy zabíjíte a jakou mají zhruba hmotnost -živá a v kuchyńské upravě. Krmení maji pastva celý den, rybníček taky +šrot, pečivo a brambory v husníku mají večer když je zavírám ještě pšenici. Mám ještě krocany a kačeny ,ale husy jdou asi nejlépe

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám husy landéské a německé, housery brojlerové a landéské. Kdyby brojleroví houseři nebyli plodní, jsem téměř bez mláďat, z vajec od landések občas vyjde čistá landéská, z vajec od německých občas vyjde kříženec, ne, že by mne těšilo, že se největší husy spustily s nejmenším houserem, ale je to z mé strany kompromis, musím je mít díky dvounohé škodné společně. Ještě jeden poznatek, ještě pozně jarního líhnutí do podzimu dorostou krásně velká housata, velikostně stejná jako rodiče, jen to nejsou takoví drsňáci.

Ježiši kolik máte hus a kolik houserů?

4 housery a 6 hus, je to taková ekologická sekačka na trávu i s hnojením

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
4 housery a 6 hus, je to taková ekologická sekačka na trávu i s hnojením

Proč máte tolik houserů nestačilo by na toto množství hus 2 houseři ?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Proč máte tolik houserů nestačilo by na toto množství hus 2 houseři ?

Co třeba citový vztah, to Vás nenapadlo? Že někteří lidi prostě mají svá zvířata rádi?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Co třeba citový vztah, to Vás nenapadlo? Že někteří lidi prostě mají svá zvířata rádi?

Dovře chápu mit třeba housera (oblíbence) navíc ,ale tolik houserů a uplně zbytečně?!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dovře chápu mit třeba housera (oblíbence) navíc ,ale tolik houserů a uplně zbytečně?!

Pro mne to zbytečně není, husy jsou hodně komunikativní a zatravněný pozemek velký, možná časem nějaká husa ještě přibude, ale houserů se rozhodně zbavovat nechci. Ono je moc hezké, když vás někdo tak rád vidí, že se letí přerazit, aby vás osobně přivítal. Taky mají mezi sebou sociální vazby, když jsem je pouštěla na jinou zahradu, tak jedna z hus zjistila, že toho svého chlapa nemá sebou (koukal zasněně k sousedům na jehňátka), vrátila se pro něj, sama by tam nešla. Houseři zase stojí většinou u hnízda, když princezny nesou. Když to tak vezmu, tak i doma mám jednoho chovného samce z vašeho pohledu celkem zbytečně, na další děti se nechystám, ale zbyvovat se ho nebudu.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro mne to zbytečně není, husy jsou hodně komunikativní a zatravněný pozemek velký, možná časem nějaká husa ještě přibude, ale houserů se rozhodně zbavovat nechci. Ono je moc hezké, když vás někdo tak rád vidí, že se letí přerazit, aby vás osobně přivítal. Taky mají mezi sebou sociální vazby, když jsem je pouštěla na jinou zahradu, tak jedna z hus zjistila, že toho svého chlapa nemá sebou (koukal zasněně k sousedům na jehňátka), vrátila se pro něj, sama by tam nešla. Houseři zase stojí většinou u hnízda, když princezny nesou. Když to tak vezmu, tak i doma mám jednoho chovného samce z vašeho pohledu celkem zbytečně, na další děti se nechystám, ale zbyvovat se ho nebudu.

Já to nemyslel na vás nějak škaredě nebo zle .
Bylo by možné si od vás na podzim koupit husy a housery letos odchované?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro mne to zbytečně není, husy jsou hodně komunikativní a zatravněný pozemek velký, možná časem nějaká husa ještě přibude, ale houserů se rozhodně zbavovat nechci. Ono je moc hezké, když vás někdo tak rád vidí, že se letí přerazit, aby vás osobně přivítal. Taky mají mezi sebou sociální vazby, když jsem je pouštěla na jinou zahradu, tak jedna z hus zjistila, že toho svého chlapa nemá sebou (koukal zasněně k sousedům na jehňátka), vrátila se pro něj, sama by tam nešla. Houseři zase stojí většinou u hnízda, když princezny nesou. Když to tak vezmu, tak i doma mám jednoho chovného samce z vašeho pohledu celkem zbytečně, na další děti se nechystám, ale zbyvovat se ho nebudu.

Moc hezky napsáno!
Pevně věřím, že ani ta moje samička se mě nebude zbavovat, když se už nehodím na chov!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já to nemyslel na vás nějak škaredě nebo zle .
Bylo by možné si od vás na podzim koupit husy a housery letos odchované?

Podzim je daleko, většinu mladých udám ještě jako malá housátka, uvidíme co bude.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám prvně husy landenské a potřeboval bych radu. Kdy zabíjíte a jakou mají zhruba hmotnost -živá a v kuchyńské upravě. Krmení maji pastva celý den, rybníček taky +šrot, pečivo a brambory v husníku mají večer když je zavírám ještě pšenici. Mám ještě krocany a kačeny ,ale husy jdou asi nejlépe

Nikdo nic

Rád bych s též přidal. Mám čisté husy labutí hnědě divoké, čisté pomořanky bílé, čisté pomořanky divoce strakaté a čisté husy emdenské. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejvitálnější a na krmení nejméně náročná je husa labutí. Bohužel však spadá do kategorie hus malých. Jelikož jsou však kříženci v chovu nejodolnější, a já chtěl husu větší, tak jsem k nim dal bílého pomořana. Výsledkem spáření jsou skutečně fantastičtí vitální a žraví kříženci velikostí dosahující pomořanek strakatých. Je to nejlepší husa z hlediska prospívání. Jejich geneticky čistí rodiče, jak labutí tak pomořanské, jsou mírnější povahy a méně průbojné co se potravy týče, takže je kdejaká kachna pižmovka svou pohyblivostí a postřehem o žrádlo lehce připraví. Dále mám křížence husy pomořanské (střední plemeno ) s husou emdenskou (velké plemene) a odtud jejich kříženci jsou husy velmi rychle rostoucí do velkých rozměrů. V několika převýší svojí velikostí své pomořanské rodiče. Jsou to velmi drahé a vzácné husy a je to opravdu dar přírody. Jen vajíčko od největší německé husy emdenské stojí 500 Kč, takže máte-li možnost či se Vám jen naskytne, tak opravdu dlouho neváhejte. Tyto jsou daleko vzácnější než běžné čisté pomořanky a méně se vyskytující čisté husy labutí. Kromě bílé husy labutí, která je doslova zázrakem a chodící nádherou. Kříženci jsou vždy odolnější a na nemoci méně náchylné než čisté. Čisté však potřebujete, abyste při troše štěstí kříženců dosáhli. Jako chovatel si vždy přeji aby, zvířata dobře prospívala a to je nejdůležitější a proto je kříženec číslo 1 a čistý až 2.
PS.: Přijímání potravy a celkové prospívání je daleko důležitější než nějaké zbarvení peří. Když zvíře řádně potravu nepřijímá anebo v menší míře, tak je mi jeho vzhled či barva opeření opravdu na nic a v ten moment mě opravdu nejméně zajímá.
Volit vlastní rozum a naslouchat přírodě vychovávat nejlepší mladé, to je ten správný cíl.

Chci se zeptat, čistě pro zajímavost, byla jsem před nějakou dobou v jednom podniku, kde měli na rybníce labuť s mladými a spolu s nimi tam plaval houser husy labutí. Tvrdili mi, že mláďata jsou kříženci labutě a toho housera. Chci se zeptat, je skutečně možné toto křížení a vznik životaschopného potomstva?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Chci se zeptat, čistě pro zajímavost, byla jsem před nějakou dobou v jednom podniku, kde měli na rybníce labuť s mladými a spolu s nimi tam plaval houser husy labutí. Tvrdili mi, že mláďata jsou kříženci labutě a toho housera. Chci se zeptat, je skutečně možné toto křížení a vznik životaschopného potomstva?

Zajímalo by mě, jak ta mláďata vypadala.

Řekl bych že je to možné, co se velikosti při pojímání týče. V opačném případě samec labutě s husou labutí, si myslím že ní možné, protože je ta husa labutí opravdu je opravdu malá, pokud by se to i přesto podařilo, hodnotil bych to jako zázrak. Toť můj názor. Mám čisté husy labutí a též i jejich křížence s husou pomořanskou. Ty jsou již větší a tam by to snad bylo technicky proveditelné. Husy labutí se jinak pojímají na vodě, aby se samec nikterak neporanil. Kachny též na vodě z důvodu poranění. Ne vždy je tomu ale tak. Lepší je vždy na vodě či ve větším mělkém bazénku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Zajímalo by mě, jak ta mláďata vypadala.

Pro mě vypadala jako mladé labutě. Houser plaval normálně v hejnu. Majitelé říkali že labuť někde získali jako zraněné mládě a aby nebyla sama, pořídili k ní mladou husu labutí - housera. Mladé měli údajně už poněkolikáté, ta předchozí mláďata se sama vždy odstěhovala.

jir.vel napsal(a):
Rád bych s též přidal. Mám čisté husy labutí hnědě divoké, čisté pomořanky bílé, čisté pomořanky divoce strakaté a čisté husy emdenské. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že nejvitálnější a na krmení nejméně náročná je husa labutí. Bohužel však spadá do kategorie hus malých. Jelikož jsou však kříženci v chovu nejodolnější, a já chtěl husu větší, tak jsem k nim dal bílého pomořana. Výsledkem spáření jsou skutečně fantastičtí vitální a žraví kříženci velikostí dosahující pomořanek strakatých. Je to nejlepší husa z hlediska prospívání. Jejich geneticky čistí rodiče, jak labutí tak pomořanské, jsou mírnější povahy a méně průbojné co se potravy týče, takže je kdejaká kachna pižmovka svou pohyblivostí a postřehem o žrádlo lehce připraví. Dále mám křížence husy pomořanské (střední plemeno ) s husou emdenskou (velké plemene) a odtud jejich kříženci jsou husy velmi rychle rostoucí do velkých rozměrů. V několika převýší svojí velikostí své pomořanské rodiče. Jsou to velmi drahé a vzácné husy a je to opravdu dar přírody. Jen vajíčko od největší německé husy emdenské stojí 500 Kč, takže máte-li možnost či se Vám jen naskytne, tak opravdu dlouho neváhejte. Tyto jsou daleko vzácnější než běžné čisté pomořanky a méně se vyskytující čisté husy labutí. Kromě bílé husy labutí, která je doslova zázrakem a chodící nádherou. Kříženci jsou vždy odolnější a na nemoci méně náchylné než čisté. Čisté však potřebujete, abyste při troše štěstí kříženců dosáhli. Jako chovatel si vždy přeji aby, zvířata dobře prospívala a to je nejdůležitější a proto je kříženec číslo 1 a čistý až 2.
PS.: Přijímání potravy a celkové prospívání je daleko důležitější než nějaké zbarvení peří. Když zvíře řádně potravu nepřijímá anebo v menší míře, tak je mi jeho vzhled či barva opeření opravdu na nic a v ten moment mě opravdu nejméně zajímá.
Volit vlastní rozum a naslouchat přírodě vychovávat nejlepší mladé, to je ten správný cíl.

Tady asi někdo blbě pochopil dotaz. Tam je napsáno plodnost křížených hus. To co popisujete je heterozní efekt, který se projeví v F1 generaci. V dalších generacích to vůbec fungovat nemusí. Pokud byste dané křížence - myslím tím ze stejného křížení, ne sourozence - znovu spářil, tak by potomstvo bylo hodně nevyrovnané. Tolik učebnice genetiky. Plodnost je úplně něco jiného než přírůstky ve výkrmu. U drůbeže to je počet vajec, které snese husa, kachna či slepice. Potom tam je i vliv housera, kačera a kohouta. A potom taky zdárné vyklubání mláďat z vajec. Pokud chováte již nějaký čas, tak by vám mělo být jasné, že vliv daného roku je značný. Počasí to hodně ovlivní. Pokud teda nechováte v halách s přísně řízenou teplotou a světelným režimem.

Máte můj naprostý souhlas, kříženci nemohou být spolu příbuzní, to by byla degenerace. Kříženci, které chcete křížit musí pocházet od vzájemně nepříbuzných rodičů, to jest rodiče zakoupit a od sebe vzdálených na hony vzdálených místech. Jak Plodnost vajec je potom naprosto jednoznačným výsledkem, to jest, kolik vajec z kolika bylo oplozených či neoplozených. Již ze správně načasovaného líhnutí na trmín se pozná, jak silní ti jedinci asi budou a potom včasnost, kdy se poprvé zapojí do příjmu potravy. Potom již jen jak jsou vitální a odtud potažmo prospívají. Toto se nedá nikterak okecat či nějak omílat. Toto je naprosto nejdůležitější fakt. Potom jak kvalitně krmíte, tak takové přírůstky máte. Spokojená husa je husa nažraná klidně a spokojeně sedící či odpočívající. Kvalitní kříženci jsou za mě jednoznačně jedničkou. Čistí mi slouží k produkci kvalitních kříženců. Též produkuji čisté, aby měl každý na výběr, jakou cestou se vydá. Čistí jsou při podávání potravy méně průbojní a tedy později i menšího vzrůstu, což hovoří za vše. Všeobecně jsou jinak více náchylní na nemoci. To platí i u králíků a tam to platí obzvlášť.
Vždy spolu párovat navzájem nepříbuzné jedince a hlavně vědět proč a jak je párovat. Každé plemeno se vyznačuje jiným zeměpisným původem a je do jiných klimatických podnebí, to je třeba znát a mít dokonale prostudované.
Husa jako taková, jakou ji v dnešní době známe, prošla po staletí vzájemnými mezi-druhovými kříženími a výsledkem je jejich dnešní soudobá podoba. Za tuto dobu vznikla úmyslným křížením i dnešní známá masitá a tichá huso-kachna. Je vždy třeba čas od času dobré zapátrat do historie.

Huso kachna je jen komerční název pro kachnu pižmovou. A ta jak známo se vyskytuje i v divoké formě. Nejen domestikovaná. Huso kachna se jí říká proto, že má jiný hlasový projev a živí se víc pastvou podobně jako husa. Určitě by se na to našlo několik odborných pojednání. Husokachna rozhodně není kříženec husy a kachny. To jste vedle jak ta jedle.

Přesně tak..husokachna je pouze komerční název pro pizmovku,barbarie a mulardy - křížence pizmovky x pekiny,saske..atd..asi zřejmě také proto,že má tmavé maso,jako husy..husa je úplně jiný živočišný druh a jejich křížení neni možné..

přezdívka napsal(a):
Huso kachna je jen komerční název pro kachnu pižmovou. A ta jak známo se vyskytuje i v divoké formě. Nejen domestikovaná. Huso kachna se jí říká proto, že má jiný hlasový projev a živí se víc pastvou podobně jako husa. Určitě by se na to našlo několik odborných pojednání. Husokachna rozhodně není kříženec husy a kachny. To jste vedle jak ta jedle.

Přesně tak. Stejně tak je nesmysl, že pro další páření je třeba vzdálených, nepříbuzných kříženců, jelikož při spojení dvou tak vzdálených zvířat se o nějakém silném inbreedingu nedá hovořit ani omylem. Kdyby se dělaly genetické testy kdejakého plemene, asi by se chovatelé divili, jak moc příbuzná si ta která zvířata jsou. Tím obecnou příbuznost nebagatelizuji, nicméně už vyšlechtění konkrétního plemene je postaveno na úzké příbuzenské plemenitbě a to často mnohem bližší, než jakým je páření zvířat různého druhu nebo dokonce rodu.

Pár odkazů na různé křížence, mmj. i mezi kachnou domácí a husicí nilskou, kachnou divokou a berneškou:
http://www.gobirding.eu/Photos/HybridGeese.php
http://www.macroevolution.net/mallard-canada-goose-hybrid.html
http://messybeast.com/genetics/hybrid-birds.htm

A rád Vás doplním. Jelikož se klasické husy vesměs vyznačují vyšším hlasovým projevem, jenž je lidem nepříjemný obzvlášť v hustší rezidenční zástavbě, tak logicky vzniklo nové plemeno lidově řečené huso-kachna, které je bez hlasitého projevu, a svoji zmasilostí a tělesným rámcem též dobře prospívá. Lidově řečeno se zde jedná o klasickou bílou kachnu pekingskou či čínskou anebo pižmovou. Je to pouze slovíčkaření jako nazýváme ovocnou šťávu sirupem a sirup ovocnou šťávou. Smutná je zde holá skutečnost, že vadí, že husa kejhá, pes štěká, koza mečí, ovce bečí a co je ještě bude vadit. Měli bychom se jako lidstvo co nejrychleji vzpamatovat a nad s sebou se vážně zamyslet, jelikož zde na na světě nežijeme je my sami.
Výsledky jsou důležité, a nic jiného výsledky a ty z nebe sami nepřijdou, nýbrž s poctivou a oddanou prací a péčí o svěřence. A to se filozoficky okecat nedá. Důležité jsou vždy jen a jen výsledky a to se vždy pozná. Chovaná zvířata musí být vždy po všech stránkách v pohodě a pokud se i roční období správně vyvedou, zvířata dostanou přirozenou a vrozenou touhu vyvést mladé, obzvlášť když je spatří u svých soukmenovců. Bez kvalitní stravy a pohody kvalitního a dostatečného zárodku ve vejcích však nelze, s tím je třeba již začít s předstihem před první snůškou. Neméně důležitý je též čas nezbytný na jejich seznámení. Vše je hlavně o poctivé práci, přístupu a podmínkách a za to hovoří sami výsledky či přírůstky. Netřeba slov.

Pandinus napsal(a):
Přesně tak. Stejně tak je nesmysl, že pro další páření je třeba vzdálených, nepříbuzných kříženců, jelikož při spojení dvou tak vzdálených zvířat se o nějakém silném inbreedingu nedá hovořit ani omylem. Kdyby se dělaly genetické testy kdejakého plemene, asi by se chovatelé divili, jak moc příbuzná si ta která zvířata jsou. Tím obecnou příbuznost nebagatelizuji, nicméně už vyšlechtění konkrétního plemene je postaveno na úzké příbuzenské plemenitbě a to často mnohem bližší, než jakým je páření zvířat různého druhu nebo dokonce rodu.

Pár odkazů na různé křížence, mmj. i mezi kachnou domácí a husicí nilskou, kachnou divokou a berneškou:
http://www.gobirding.eu/Photos/HybridGeese.php
http://www.macroevolution.net/mallard-canada-goose-hybrid.html
http://messybeast.com/genetics/hybrid-birds.htm

Krásní kříženci, originální. Nejhezčí jsou asi kříženci bílých domácích hus s berneškou velkou nebo ten kříženec husy běločelé a indické. A kříženec kura s bažantem (což se i možná taky stane, protože mi slípky kolikrát chodí k bažatům).
Možná by bylo zajímavé vytvořit speciální výstavu mezidruhově kříženého ptactva, myslím hlavně ty hrabavé a vrubozubé. Sice je třeba dávat pozor, aby náhodou nějaký plodný kříženec nezačal kazit původní druh.Ale mohlo by to být zajímavé odvětví soutěžního chovatelství, i když to teda nevede k cíli množit divoký druh ani šlechtit domácí plemeno dle standardu.
U pěnkavovitých se toto dělá záměrem a jsou jejich výstavy.
Já jsem doma z kříženců měl akorát pěkného strakatého mularda pižmovky a ruánské kachny. Uletěl.

jir.vel napsal(a):
A rád Vás doplním. Jelikož se klasické husy vesměs vyznačují vyšším hlasovým projevem, jenž je lidem nepříjemný obzvlášť v hustší rezidenční zástavbě, tak logicky vzniklo nové plemeno lidově řečené huso-kachna, které je bez hlasitého projevu, a svoji zmasilostí a tělesným rámcem též dobře prospívá. Lidově řečeno se zde jedná o klasickou bílou kachnu pekingskou či čínskou anebo pižmovou. Je to pouze slovíčkaření jako nazýváme ovocnou šťávu sirupem a sirup ovocnou šťávou. Smutná je zde holá skutečnost, že vadí, že husa kejhá, pes štěká, koza mečí, ovce bečí a co je ještě bude vadit. Měli bychom se jako lidstvo co nejrychleji vzpamatovat a nad s sebou se vážně zamyslet, jelikož zde na na světě nežijeme je my sami.
Výsledky jsou důležité, a nic jiného výsledky a ty z nebe sami nepřijdou, nýbrž s poctivou a oddanou prací a péčí o svěřence. A to se filozoficky okecat nedá. Důležité jsou vždy jen a jen výsledky a to se vždy pozná. Chovaná zvířata musí být vždy po všech stránkách v pohodě a pokud se i roční období správně vyvedou, zvířata dostanou přirozenou a vrozenou touhu vyvést mladé, obzvlášť když je spatří u svých soukmenovců. Bez kvalitní stravy a pohody kvalitního a dostatečného zárodku ve vejcích však nelze, s tím je třeba již začít s předstihem před první snůškou. Neméně důležitý je též čas nezbytný na jejich seznámení. Vše je hlavně o poctivé práci, přístupu a podmínkách a za to hovoří sami výsledky či přírůstky. Netřeba slov.

Mohl bych Vás prosím požádat, pro nás věci neznalé, zda by bylo možné trochu rozvést, vznik a původ plemene husokachna? Kdy, kým a jakým křížením vzniklo toto plemeno? Případně z jakých pramenů jste tyto informace čerpal.

Děkuji

Pandinus napsal(a):
Přesně tak. Stejně tak je nesmysl, že pro další páření je třeba vzdálených, nepříbuzných kříženců, jelikož při spojení dvou tak vzdálených zvířat se o nějakém silném inbreedingu nedá hovořit ani omylem. Kdyby se dělaly genetické testy kdejakého plemene, asi by se chovatelé divili, jak moc příbuzná si ta která zvířata jsou. Tím obecnou příbuznost nebagatelizuji, nicméně už vyšlechtění konkrétního plemene je postaveno na úzké příbuzenské plemenitbě a to často mnohem bližší, než jakým je páření zvířat různého druhu nebo dokonce rodu.

Pár odkazů na různé křížence, mmj. i mezi kachnou domácí a husicí nilskou, kachnou divokou a berneškou:
http://www.gobirding.eu/Photos/HybridGeese.php
http://www.macroevolution.net/mallard-canada-goose-hybrid.html
http://messybeast.com/genetics/hybrid-birds.htm

Pokud chcete něco odchovat, tak alespoň trochu vzdálenější kříženec, byť stejných druhů je jenom žádoucí. Mnohá plemena a rázy skutečně byly vyšlechtěny na základě blízké příbuzenské plemenitby, ale tam to byl záměr vybrat třeba jen jednoho kvalitního jedince. Křížit sourozence a chtít mít užitková zvířata - na pekáči, tak to bych taky mohla zaplakat. Slabé zárodky, které nemají sílu se proklubat ze skořápky, různě deformované běháky, jim znesnadňují pohyb, slepota,pokřivené zobáky jim znemožní příjem potravy a vůbec celkově neprospívající zvířata - nerosti. To je jen pár příkladů, co se může vyskytnout při příbuzenské plemenitbě

pastevecovci napsal(a):
Mohl bych Vás prosím požádat, pro nás věci neznalé, zda by bylo možné trochu rozvést, vznik a původ plemene husokachna? Kdy, kým a jakým křížením vzniklo toto plemeno? Případně z jakých pramenů jste tyto informace čerpal.

Děkuji

😂..take by mě zajimalo,jaké a jak..."logicky vzniklo nové plemeno husokachna"..

Zde je prosím podrobnější výklad viz prosím níže uvedený odkaz:


https://www.drubezdecin.cz/co-je-to-ta-husokachna-p98.htm

Ještě bych prosím doplnil k nejčastěji komerčně prodávaným hybridům hus: jedná se o křížence husy české a husy německé nosné. Husa česká patří mezi malé plemeno a ta druhá do středního plemene hus. Obě dvě musí být čistě bílé.
To jen tak na okraj. Na závěr bych chtěl všem popřát všem hodně radosti z chovu a trpělivosti z tak nákladné činnosti. Stačí neúroda, sucho a hned je cena obilovin někde jinde. Fandím všem, kteří s chovem nevzdají a vydrží. Jedině tak si zachováme tyto nádherná komunikativní zvířata do dalších let a do následné budoucnosti a tímto všem děkuji za plodné příspěvky a za prokázání ne-lhostejnosti v dnešní těžké době. Chovu zdar !!!

jir.vel napsal(a):
Zde je prosím podrobnější výklad viz prosím níže uvedený odkaz:


https://www.drubezdecin.cz/co-je-to-ta-husokachna-p98.htm

Ještě bych prosím doplnil k nejčastěji komerčně prodávaným hybridům hus: jedná se o křížence husy české a husy německé nosné. Husa česká patří mezi malé plemeno a ta druhá do středního plemene hus. Obě dvě musí být čistě bílé.
To jen tak na okraj. Na závěr bych chtěl všem popřát všem hodně radosti z chovu a trpělivosti z tak nákladné činnosti. Stačí neúroda, sucho a hned je cena obilovin někde jinde. Fandím všem, kteří s chovem nevzdají a vydrží. Jedině tak si zachováme tyto nádherná komunikativní zvířata do dalších let a do následné budoucnosti a tímto všem děkuji za plodné příspěvky a za prokázání ne-lhostejnosti v dnešní těžké době. Chovu zdar !!!

No a zkoušel jste si ten odkaz co jste sem dal rozkliknout a přečíst?

Stačí první věty....

Nebo si z nás děláte srandu?

Trolling?

pan jir.vel. si evidentně plete pojmy s dojmy viz jeho

Jelikož se klasické husy vesměs vyznačují vyšším hlasovým projevem, jenž je lidem nepříjemný obzvlášť v hustší rezidenční zástavbě, tak logicky vzniklo nové plemeno lidově řečené huso-kachna, které je bez hlasitého projevu, a svoji zmasilostí a tělesným rámcem též dobře prospívá. Lidově řečeno se zde jedná o klasickou bílou kachnu pekingskou či čínskou anebo pižmovou.
bílou kachnu pekingskou či čínskou jedno jest
pižmovka NENÍ rod kachna

a po tom všem dá odkaz, na kterém je vše jasně a správně uvedeno viz citace: Žádná husokachna neexistuje. Tímto názvem lidé označují všechno možné, pižmovkou počínaje a mulardem konče.

takže asi nevnímá čtený text
PS. to jen malá poznámka k "matení pojmů"

Musím se ohradit, že toto tzv. dle Vás "matení pojmů" není v mé režii. Název huso-kachna jsem si nevymyslel, to musíte jít za jinými, kteří s tímto výrazem již z minulosti přišly, nikoli za mnou. Já pouze předávám tento výraz dál, jak činili jiní přede mnou. To jen tak na okraj. Musíte jej bohužel adresovat tomu, kdo s ním původně na širokou veřejnost přišel!

Ano, odkaz jsem si otevřel, přečetl úvodní věty a zde vložil. O srandu se v žádném případě nejedná. Lidová tvořivost je asi rozmanitá. Je to jako s tím sirupem a ovocnou šťávou za komunismu, je to naprosto totéž, a co naplat, že to nebylo.

vzniklo nové plemeno lidově řečené huso-kachna

to jste napsal vy

a když víte , že je to blbost, tak proč ji šíříte dál a neuvedete na pravou míru ?

jir.vel napsal(a):
Ano, odkaz jsem si otevřel, přečetl úvodní věty a zde vložil. O srandu se v žádném případě nejedná. Lidová tvořivost je asi rozmanitá. Je to jako s tím sirupem a ovocnou šťávou za komunismu, je to naprosto totéž, a co naplat, že to nebylo.

Děkuji za vysvětlení, myslím, že jsem to pochopil.

Až zase dostanete propustku a na vycházce narazíte na počítač tak nám zase něco napište.

A hlavně se uzdravte, zdraví je to nejdůležitější!

Tento název se šíří veřejností a je vžitý a zná ho kdekdo.

K pastevciovci. Prosím bez urážek. Já Vás též neurážím. Toto zde slouží jen k výměně názorů a k všeobecné osvětě a buďte prosím rád, že máme demokracii a že tak můžeme všichni svobodně činit. V opačném případě, kdyby nám toto bylo zakázáno, by to bylo velmi smutné. Nezapomínejte prosím na dobu před rokem 1989 a buďte rád za svobodu slova !!!

přezdívka napsal(a):
Pokud chcete něco odchovat, tak alespoň trochu vzdálenější kříženec, byť stejných druhů je jenom žádoucí. Mnohá plemena a rázy skutečně byly vyšlechtěny na základě blízké příbuzenské plemenitby, ale tam to byl záměr vybrat třeba jen jednoho kvalitního jedince. Křížit sourozence a chtít mít užitková zvířata - na pekáči, tak to bych taky mohla zaplakat. Slabé zárodky, které nemají sílu se proklubat ze skořápky, různě deformované běháky, jim znesnadňují pohyb, slepota,pokřivené zobáky jim znemožní příjem potravy a vůbec celkově neprospívající zvířata - nerosti. To je jen pár příkladů, co se může vyskytnout při příbuzenské plemenitbě

Upevnění jakýchkoliv znaků je o inbreedingu a to nejen sourozeneckém. Já jsem hovořil o vzniku kříženců a potažmo upevnění nějakých vlastností. Pokud se projevuje v F2, F3 něco, co popisujete, pak je to následek výběru nevhodných a nekvalitních zvířat už v P generaci. Ostatně tyhle vady se projevují i v čistokrevných chovech, což je následek dlouholeté neoživení krve.
Jinak máte pravdu, že je-li možnost pracovat s více nepříbuznými liniemi, je to jen ku prospěchu.

jir.vel napsal(a):
Tento název se šíří veřejností a je vžitý a zná ho kdekdo.

Právě proto, že tento název se šíří veřejností, je potřeba na něj upozorňovat a vysvětlovat, že tohle všechno je jen jiné pojmenování kachny pižmové. To je jedině správně. Mám kopřivku z toho, když někdo napíše, že prodá kachny čínky, které přitom s Čínou nemají nic společného a pocházejí z Ameriky K čínské kachně by podle zeměpisu měla mít nejblíže kachna pekingská. Jenomže tu zase zušlechtily a dovedli k dokonalosti američané.

Pizmovce se říká kachna čínská(také mám kopřivku)😂,protože "prý" si ji prvně z Ameriky privezli Číňané,odtud ,z Číny, se dostala k nám,do Evropy..možné to je..kdo vi?

Husokachna vznikla v době dovozu prvních Barbarii z Francie, kdy prodejci chtěli prodat levnou kachnu, za cenu dražší husy. Oni hloupí všechno koupi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Husokachna vznikla v době dovozu prvních Barbarii z Francie, kdy prodejci chtěli prodat levnou kachnu, za cenu dražší husy. Oni hloupí všechno koupi.

No teď na trhu narazít na husokachnu prakticky pořád. Jenže oni to nejsou jen Barbarie nebo Pižmovky ale oni pod tímto názvem prodávají i Mulardy. Asi podle hesla "řekni co chceš a já ti to prodám ať je to cokoliv".
Ono opravdovou Barbarii jsem na trhu v Ředhošti již dlouho neviděl. Což je škoda já je měl docela v oblibě.

Mně přijde ujetý říkat pižmovce husokachna. Ať už je to obyčejná nebo Barbarie. Je to prostě pižmovka, velká stromová kachna, co se ráda pase. Jenom proto, že se pase, se jí takto říká.
A přitom se od husy dost liší-nekejhá, sedá po větvích (podle váhy a kondice), trochu jinak létá a má jiný tvar křídel, není vůbec tak vázaná na partnera a preferuje jiné hnízdo než husa.
Má blíže ke kačeně, až na to, že netvoří pevný svazek na půl roku a je stromová.
Když někdo řekne pižmovce čínka nebo kachna pižmová, pochopím, nevztekám se, ale taky je to zavádějící název.

Husokachna víc už sedí na toho mularda, teda protože je to kříženec mezirodový. Spíš by to chtělo tomu říkat podle kombinace rodičů pižmovkokachna nebo kachnopižmovka (nebo tyhle názvy nějak trochu zkrátit).
Ale i tak, říkat mulardům husokačeny se asi dá.
I když není to kombinace husy a kachny. A nebude.
Já jsem tomu svému kříženci kačera ruána s pižmovkou říkal ruo-pižmo kačena. Tehdy jsem nevěděl, co je mulard.

Myslím, že emoce zde ani nerozvířil název "husokachna" jako takový , jako spíše věty :

Husa jako taková, jakou ji v dnešní době známe, prošla po staletí vzájemnými mezi-druhovými kříženími a výsledkem je jejich dnešní soudobá podoba. Za tuto dobu vznikla úmyslným křížením i dnešní známá masitá a tichá huso-kachna.

a

vzniklo nové plemeno lidově řečené huso-kachna, které je bez hlasitého projevu, a svoji zmasilostí a tělesným rámcem též dobře prospívá.

což od pána, který se tváří jako odborník na husy je nejen úsměvné,
ale zároveň i smutné