Chrcanie..

agoro napsal(a):
Dobrý deň, priniesli sme domov približne 4 mesačné sliepky, po 3 dňoch som si všimol že jedna z nich začala chrčať ako keby mala upchané dýchacie cesty, alebo ničo podobné, oči otčené nemá, ani jej nič nevyteká, postupne s to rozšírilo na kohúta a a ďalšiu chovnú sliepku, radšej sme ich utratili, ale dnes ráno som i všimol že tieto príznaky má už ďalšia sliepka (1 rok stará) je oddelená, kde má kŕmenie a vodu s doxygalom. moja otázka znie či má význam ju liečiť, alebo každý kus s náznakom choroby utratiť. čítal som príspevky, v nejakých písalo že to zhruba po 2 týždňoch prejde, iný že je dobré to utratiť., kurín je vyčistený a chlórom dezinfikovaný a aj výbeh vápnom posypaný. Ďakujem za všetky rady.

Vzduchem, trusem se to šíří Sulafacox T Taky jsem to prodělala když dobrá duše mi to prodala na výstavě navíc...síla 14 - 21 dní ale nesmíte konzumovat (jíst ) vejce ! Dle návodu.

Ďakujem skusim v pondelok kupit, a ak sa mozem opýtať v obdobných príspevkoch písali nieco o mikroplazmóze, v súvislosti s doxygalom = to je niečo iné?

flora-fauna napsal(a):
Vzduchem, trusem se to šíří Sulafacox T Taky jsem to prodělala když dobrá duše mi to prodala na výstavě navíc...síla 14 - 21 dní ale nesmíte konzumovat (jíst ) vejce ! Dle návodu.

Pesne ako píšete! vždy sa niekto nájde už asi 2 roky sme mali problém s kokcidiózov, ale keď sme si mysleli že tento rok to už bude dobré tak sme na výstave kúpili 4 sliepky a evidentne nakazené, vy máte ake skúsenosti so Sulfacox T?

agoro napsal(a):
Ďakujem skusim v pondelok kupit, a ak sa mozem opýtať v obdobných príspevkoch písali nieco o mikroplazmóze, v súvislosti s doxygalom = to je niečo iné?

Je tako Jako mirkoplazmoza ale nemá černé tečky na průdůškám po pitvě ale skvrny na játrech utracené kus. Tudíš Sulfacox T. ATB jsou rezistentní po 5 dnech bez účelu.Sulfacox T

agoro napsal(a):
Dobrý deň, priniesli sme domov približne 4 mesačné sliepky, po 3 dňoch som si všimol že jedna z nich začala chrčať ako keby mala upchané dýchacie cesty, alebo ničo podobné, oči otčené nemá, ani jej nič nevyteká, postupne s to rozšírilo na kohúta a a ďalšiu chovnú sliepku, radšej sme ich utratili, ale dnes ráno som i všimol že tieto príznaky má už ďalšia sliepka (1 rok stará) je oddelená, kde má kŕmenie a vodu s doxygalom. moja otázka znie či má význam ju liečiť, alebo každý kus s náznakom choroby utratiť. čítal som príspevky, v nejakých písalo že to zhruba po 2 týždňoch prejde, iný že je dobré to utratiť., kurín je vyčistený a chlórom dezinfikovaný a aj výbeh vápnom posypaný. Ďakujem za všetky rady.

Jinak má to i králík...může. !

agoro napsal(a):
Dobrý deň, priniesli sme domov približne 4 mesačné sliepky, po 3 dňoch som si všimol že jedna z nich začala chrčať ako keby mala upchané dýchacie cesty, alebo ničo podobné, oči otčené nemá, ani jej nič nevyteká, postupne s to rozšírilo na kohúta a a ďalšiu chovnú sliepku, radšej sme ich utratili, ale dnes ráno som i všimol že tieto príznaky má už ďalšia sliepka (1 rok stará) je oddelená, kde má kŕmenie a vodu s doxygalom. moja otázka znie či má význam ju liečiť, alebo každý kus s náznakom choroby utratiť. čítal som príspevky, v nejakých písalo že to zhruba po 2 týždňoch prejde, iný že je dobré to utratiť., kurín je vyčistený a chlórom dezinfikovaný a aj výbeh vápnom posypaný. Ďakujem za všetky rady.

Proto Hydina a zajac atd...Kačice Sulfacox T

flora-fauna napsal(a):
Je tako Jako mirkoplazmoza ale nemá černé tečky na průdůškám po pitvě ale skvrny na játrech utracené kus. Tudíš Sulfacox T. ATB jsou rezistentní po 5 dnech bez účelu.Sulfacox T

Vedeli by ste mi ešte poradiť, po prelieční Sulfacox T už nebudú ďalej prenášačmi choroby?

agoro napsal(a):
Vedeli by ste mi ešte poradiť, po prelieční Sulfacox T už nebudú ďalej prenášačmi choroby?

Má to za úkol zničit mikroorganizmus citl.na Sulafacox T imunita a bacile a nemoc se tvoří ve střevech a jde to do jater a plic... tudíš po přeléčení nevydínm důvod se obávat ?

agoro napsal(a):
Dobrý deň, priniesli sme domov približne 4 mesačné sliepky, po 3 dňoch som si všimol že jedna z nich začala chrčať ako keby mala upchané dýchacie cesty, alebo ničo podobné, oči otčené nemá, ani jej nič nevyteká, postupne s to rozšírilo na kohúta a a ďalšiu chovnú sliepku, radšej sme ich utratili, ale dnes ráno som i všimol že tieto príznaky má už ďalšia sliepka (1 rok stará) je oddelená, kde má kŕmenie a vodu s doxygalom. moja otázka znie či má význam ju liečiť, alebo každý kus s náznakom choroby utratiť. čítal som príspevky, v nejakých písalo že to zhruba po 2 týždňoch prejde, iný že je dobré to utratiť., kurín je vyčistený a chlórom dezinfikovaný a aj výbeh vápnom posypaný. Ďakujem za všetky rady.

Zdravím, úplně stačí, když slepici podáte česnek, který nakrájíte na malé kostičky, a ten jí aplikujete přímo do zobáku.
Stačí půl stroužku, a pokud je stroužek menší, tak můžete i klidně celý.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ondře.j. napsal(a):
Zdravím, úplně stačí, když slepici podáte česnek, který nakrájíte na malé kostičky, a ten jí aplikujete přímo do zobáku.
Stačí půl stroužku, a pokud je stroužek menší, tak můžete i klidně celý.

Áno, v predošlích príspevkoch som to čítal a dával som im ho ale len málo takže píšete že jednej sliepke môžem dať kľudne aj celý strúčik?

flora-fauna napsal(a):
Má to za úkol zničit mikroorganizmus citl.na Sulafacox T imunita a bacile a nemoc se tvoří ve střevech a jde to do jater a plic... tudíš po přeléčení nevydínm důvod se obávat ?

Vedeli by Ste či tento prípravok je na predpis? alebo ho sa dá kúpiť aj v lekárni? pozeral som na internete a našiel som rôzne balenia, stačí 250ml? ešte by ma zaujímalo... Vy by ste preliečili len ten jeden postihnutý kus alebo celé hejno?

Vážená paní okamžitě si sežeňte od veterináře Chemizole a dle návodu-ale opravdu přesně to všem podejte.Bohužel i nyní kdy jsou horka, ale co až jen trochu se ochladí a zaprší-to bude mazec pro všechnu drůbež.Není to opravdu nic banálního, ale je to opravdu závažné onemocnění dýchacích cest a Sulfacox to jen na nějaký čas oddálí. SINGAMOZA-tak se toto onemocnění nazývá a je zbytečné jiné léky a ATB, či Doxygal.Bohužel žádná prevence neexistuje, takže když začne prskat jedna slepice, tak už je nemoc v chovu.Každý chovatel by měl Chemizole mít doma, ale podotýkám, musíte přesně podle návodu.Dříve s tím trpěly jen mladá zvířata, dnes už i starší slepice.Singamoza dokáže během týdne zlikvidovat celý chov.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážená paní okamžitě si sežeňte od veterináře Chemizole a dle návodu-ale opravdu přesně to všem podejte.Bohužel i nyní kdy jsou horka, ale co až jen trochu se ochladí a zaprší-to bude mazec pro všechnu drůbež.Není to opravdu nic banálního, ale je to opravdu závažné onemocnění dýchacích cest a Sulfacox to jen na nějaký čas oddálí. SINGAMOZA-tak se toto onemocnění nazývá a je zbytečné jiné léky a ATB, či Doxygal.Bohužel žádná prevence neexistuje, takže když začne prskat jedna slepice, tak už je nemoc v chovu.Každý chovatel by měl Chemizole mít doma, ale podotýkám, musíte přesně podle návodu.Dříve s tím trpěly jen mladá zvířata, dnes už i starší slepice.Singamoza dokáže během týdne zlikvidovat celý chov.

Ďakujem za rady, tak kúpim chemizole, ako dlho ho mám podávať a aká je ochrnná doba na vajcia neviete? prípadne aké veľké balenie odporúčate kupiť a v akej približnej cene?

Vše máte na příbalovém letáku, který je nalepený na lahvičce.Koupíte je ovšem jen u veterináře, jinak se spojte s dodavatelem, který vám přímo řekne, kde ve vašem okolí-který veterinář jej má. Je to: Biopharm, sr.o.Žďár 156, Rájec Jestřebí, okr.Blansko, tel 516435100, nebo 516435101, nebo obj,800190002, víkendová pohotovost 721378538. Také se můžete ptát na některé myslivecké org., kde odchovávají bažantíky, orebice, koroptve.Vším jsem si prošla a tak mám Chemisole stále k dispozici.Slepice netrpí žádným nachlazaním, kdyby vám někdo toto tvrdil, či nějakým prachem z horka když se popelí-to jsou vše bláboly.Chemizole působí na 4 velice závažné červy. Jak jsem psala žádná prevence neexistuje, až když choroba propukne.Váš veterinář by měl vědfět, kde jej koupit, případně by jej měl mít. Nevyrábí se zde, ale je to pouze a jen dovoz z Itálie a dlouho se čekalo na novou reg. a překlad návodu k použití.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vše máte na příbalovém letáku, který je nalepený na lahvičce.Koupíte je ovšem jen u veterináře, jinak se spojte s dodavatelem, který vám přímo řekne, kde ve vašem okolí-který veterinář jej má. Je to: Biopharm, sr.o.Žďár 156, Rájec Jestřebí, okr.Blansko, tel 516435100, nebo 516435101, nebo obj,800190002, víkendová pohotovost 721378538. Také se můžete ptát na některé myslivecké org., kde odchovávají bažantíky, orebice, koroptve.Vším jsem si prošla a tak mám Chemisole stále k dispozici.Slepice netrpí žádným nachlazaním, kdyby vám někdo toto tvrdil, či nějakým prachem z horka když se popelí-to jsou vše bláboly.Chemizole působí na 4 velice závažné červy. Jak jsem psala žádná prevence neexistuje, až když choroba propukne.Váš veterinář by měl vědfět, kde jej koupit, případně by jej měl mít. Nevyrábí se zde, ale je to pouze a jen dovoz z Itálie a dlouho se čekalo na novou reg. a překlad návodu k použití.

Ďakujem Vám velmi pekne ako dlho ste ich liečili? ake množstvo mám objednať? mame 8ks.

Léčí se podle návodu, první dávka -musíte je nechat od podvečera vyžíznit a pak jim hned ráno dát vodu s přípravkem a tu nechat do večera, pak vylít a po 14 dnech-přesně opakovat a máte bvyléčeno.Stačí Vám aby jste měla doma cca 300ml přípravku Chemisoile, to máte na dobré 2-3 roky.Musíte jej potom mít v chladu a ve tmě uloižený.
Myslím si, že jste asi z daleka, takže Vám jinak pomoci nemohu.Já jsem od Prahy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Léčí se podle návodu, první dávka -musíte je nechat od podvečera vyžíznit a pak jim hned ráno dát vodu s přípravkem a tu nechat do večera, pak vylít a po 14 dnech-přesně opakovat a máte bvyléčeno.Stačí Vám aby jste měla doma cca 300ml přípravku Chemisoile, to máte na dobré 2-3 roky.Musíte jej potom mít v chladu a ve tmě uloižený.
Myslím si, že jste asi z daleka, takže Vám jinak pomoci nemohu.Já jsem od Prahy.

Takze to ste podali len raz, a opakovali po 14-tich dnoch? dobre rozumiem?, to áno bývame az dole pri ukrajinských hraniciach, ale velmi Ste mi pomohli, vedeli by ste mi poveat kolko to stojí u Vas?

Prepáčte, ale stále mi vŕta hlavou, načo je vlastne doxygal?

ondře.j. napsal(a):
Zdravím, úplně stačí, když slepici podáte česnek, který nakrájíte na malé kostičky, a ten jí aplikujete přímo do zobáku.
Stačí půl stroužku, a pokud je stroužek menší, tak můžete i klidně celý.

Jak doplně áno inak má pouze antiparazitní doplňok pro odčervení po podání např.Nilvermu či Panacuru 10% Hydině aj na imunitu a cevní systém česnek.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vážená paní okamžitě si sežeňte od veterináře Chemizole a dle návodu-ale opravdu přesně to všem podejte.Bohužel i nyní kdy jsou horka, ale co až jen trochu se ochladí a zaprší-to bude mazec pro všechnu drůbež.Není to opravdu nic banálního, ale je to opravdu závažné onemocnění dýchacích cest a Sulfacox to jen na nějaký čas oddálí. SINGAMOZA-tak se toto onemocnění nazývá a je zbytečné jiné léky a ATB, či Doxygal.Bohužel žádná prevence neexistuje, takže když začne prskat jedna slepice, tak už je nemoc v chovu.Každý chovatel by měl Chemizole mít doma, ale podotýkám, musíte přesně podle návodu.Dříve s tím trpěly jen mladá zvířata, dnes už i starší slepice.Singamoza dokáže během týdne zlikvidovat celý chov.

Nám zabral Sulfacox T ale pokud je dobré Chemizol to už zdělí Vetr. vyšetření trusu.

agoro napsal(a):
Takze to ste podali len raz, a opakovali po 14-tich dnoch? dobre rozumiem?, to áno bývame az dole pri ukrajinských hraniciach, ale velmi Ste mi pomohli, vedeli by ste mi poveat kolko to stojí u Vas?

Složení:
Levamisoli hydrochloridum, odp. Levamisolum 200 mg v 1 ml
Léková forma:
Čirý bezbarvý až světle žlutý roztok
Balení:
100 ml,1 l,5 l
Indikační skupina:
antiparazitikum, anthelmintikum
Charakteristika:
Levamisol je širokospektrální anthelmintikum. Působí stimulačně na ganglia, vyvolává svalové kontrakce tonického typu vedoucí k paralyzování parazitů, kteří jsou následně vylučováni.
Indikace:
Infestace kura domácího (brojlerů) a krůt způsobené druhy Heterakis gallinarum, Capillaria spp., Syngamus trachea a Ascaridia galli
Kontraindikace:
Nepodávat zvířatům trpícím vážnými jaterními potížemi
Nežádoucí účinky:
Přípravek nemusí některým jedincům chutnat. U ptáků trpících těžkou infestací nematody se může po aplikaci léku objevit kašel nebo chroptění způsobené vypuzováním červů z plic a průdušek. Tyto potíže mohou trvat několik hodin.
Dávkování:
1 ml na 8–10 kg ž. hm. nebo 50–100 ml na 100 l pitné vody.
Doba podávání: 1 den (během 12 hodin), opakovat kúru po 14–21 dnech, aby byly zasaženy i rané formy, které nebyly zasaženy při prvním podání.
Způsob podávání:
Perorálně v pitné vodě
Ochranné lhůty:
Maso kura domácího a krůt 9 dnů.
Nepoužívat u nosnic, jejichž vejce jsou určena pro lidský konzum.
Použitelnost:
24 měsíců, po prvním otevření 3 měsíce, po zamíchání do pitné vody 12 hodin.

flora-fauna napsal(a):
Složení:
Levamisoli hydrochloridum, odp. Levamisolum 200 mg v 1 ml
Léková forma:
Čirý bezbarvý až světle žlutý roztok
Balení:
100 ml,1 l,5 l
Indikační skupina:
antiparazitikum, anthelmintikum
Charakteristika:
Levamisol je širokospektrální anthelmintikum. Působí stimulačně na ganglia, vyvolává svalové kontrakce tonického typu vedoucí k paralyzování parazitů, kteří jsou následně vylučováni.
Indikace:
Infestace kura domácího (brojlerů) a krůt způsobené druhy Heterakis gallinarum, Capillaria spp., Syngamus trachea a Ascaridia galli
Kontraindikace:
Nepodávat zvířatům trpícím vážnými jaterními potížemi
Nežádoucí účinky:
Přípravek nemusí některým jedincům chutnat. U ptáků trpících těžkou infestací nematody se může po aplikaci léku objevit kašel nebo chroptění způsobené vypuzováním červů z plic a průdušek. Tyto potíže mohou trvat několik hodin.
Dávkování:
1 ml na 8–10 kg ž. hm. nebo 50–100 ml na 100 l pitné vody.
Doba podávání: 1 den (během 12 hodin), opakovat kúru po 14–21 dnech, aby byly zasaženy i rané formy, které nebyly zasaženy při prvním podání.
Způsob podávání:
Perorálně v pitné vodě
Ochranné lhůty:
Maso kura domácího a krůt 9 dnů.
Nepoužívat u nosnic, jejichž vejce jsou určena pro lidský konzum.
Použitelnost:
24 měsíců, po prvním otevření 3 měsíce, po zamíchání do pitné vody 12 hodin.

Vďaka za odpoveďe, niekde sme momentálne čítali že chemizol sa nevyrába je to pravda?prpade akú obdonu zvolit?

agoro napsal(a):
Áno, v predošlích príspevkoch som to čítal a dával som im ho ale len málo takže píšete že jednej sliepke môžem dať kľudne aj celý strúčik?

No, já bych dal z velkého stroužku, tak polovinu a nakral na malé kostičky. Zkuste to hodit určité slepici možná to spořádá i sama od sebe, a nemusíte jí to dávat do zobáku.

Tak áno ako je to pravda, chemisol sa kupit nedá apon tu nie tak mi to bolovpovedané
, čo iné mam zoliť?

Nikto nevie?

4o poviete na flubenol, ivomec?

Žádná náhrada neexistuje-bohužel, Chemisole se dováží z Itálie a již je zde na trhu.Výše jsem psala, kde jej můžete objednat a je na lékař.předpis.Psala jsem tam i telef.spojení.Tento přípravek-Chemisole je na 4 druhy červů a to:
Heterakis galinarum
Capillaria spp.,
Syngamus trachea,
Ascaridis galli

Každý uvedený červ způsobuje v orgánech drůbeže různá onemocnění a když si to pozorně přečtete a přeložíte lehce do češtiny, tak vás hned napadne co vše je to za potvory a co vše napadají.
Chemisole je už na trhu, ale málo veter.dělá o víkendech nebo mají dovolenou, tak jak jsem psala shánět.Ř e d ě n í je následující:
10ml na 10litrů vody
1mlk na 1litr vody a po 14 dnech-přesně se toto opakuje.
Podle trusu se nic nepozná, slepice nemají průjem.Proč to vše píši-chci všem pomoci mám se singamozou své zkušenosti a to opravdu doslova, tak vím, co radím.Česnek a jiné domácí přípravky nefungují.Ovšem co je pro zvířata velice dobré ihned jim podat v krmivu p r o b i o t i k a, já dávám Propoul plv. je volně na trhu a seženete jej po internetu, stačí si dát název a hned vám naskočí, kde je v prodeji.Probiotika jsou dobrá dávat po jakékoli léčbě i po léčbě kokcidiosy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Žádná náhrada neexistuje-bohužel, Chemisole se dováží z Itálie a již je zde na trhu.Výše jsem psala, kde jej můžete objednat a je na lékař.předpis.Psala jsem tam i telef.spojení.Tento přípravek-Chemisole je na 4 druhy červů a to:
Heterakis galinarum
Capillaria spp.,
Syngamus trachea,
Ascaridis galli

Každý uvedený červ způsobuje v orgánech drůbeže různá onemocnění a když si to pozorně přečtete a přeložíte lehce do češtiny, tak vás hned napadne co vše je to za potvory a co vše napadají.
Chemisole je už na trhu, ale málo veter.dělá o víkendech nebo mají dovolenou, tak jak jsem psala shánět.Ř e d ě n í je následující:
10ml na 10litrů vody
1mlk na 1litr vody a po 14 dnech-přesně se toto opakuje.
Podle trusu se nic nepozná, slepice nemají průjem.Proč to vše píši-chci všem pomoci mám se singamozou své zkušenosti a to opravdu doslova, tak vím, co radím.Česnek a jiné domácí přípravky nefungují.Ovšem co je pro zvířata velice dobré ihned jim podat v krmivu p r o b i o t i k a, já dávám Propoul plv. je volně na trhu a seženete jej po internetu, stačí si dát název a hned vám naskočí, kde je v prodeji.Probiotika jsou dobrá dávat po jakékoli léčbě i po léčbě kokcidiosy.

Co sú tie probiotiká, teda v čom je ich význam?

Nikto?

Syngamóza to být nemusí. Nemocí, které se projevují jakouci rýmou (i bez výtoku) je vzřejmě více.

Já mám jednu slepici, která má pravděpodobně nějak nestandardně tvarované dutiny (celkově je těžší a odlišná od ostatních slepic, ale už dvakrát "chrčela/sýpala") a trpí na to častěji. Po přeléčení veškeré drůbeže na parazity (fenbendazolem), i ty způsobující syngamózu, mi například tahle slepice pravděpodobně něco chytla od nových slepic. Všechny ostatní slepice, včetně těch nových vypadali zdravě. Také to mohla mít "z horka".

Stačilo jim přidávat do žrádla asi čtyři dny vitamín C a prostě se to spravilo. Nemá smysl se hned obávat toho nejhoršího...

Ne-chovatel napsal(a):
Syngamóza to být nemusí. Nemocí, které se projevují jakouci rýmou (i bez výtoku) je vzřejmě více.

Já mám jednu slepici, která má pravděpodobně nějak nestandardně tvarované dutiny (celkově je těžší a odlišná od ostatních slepic, ale už dvakrát "chrčela/sýpala") a trpí na to častěji. Po přeléčení veškeré drůbeže na parazity (fenbendazolem), i ty způsobující syngamózu, mi například tahle slepice pravděpodobně něco chytla od nových slepic. Všechny ostatní slepice, včetně těch nových vypadali zdravě. Také to mohla mít "z horka".

Stačilo jim přidávat do žrádla asi čtyři dny vitamín C a prostě se to spravilo. Nemá smysl se hned obávat toho nejhoršího...

Áno, može byť nepopieram, ale začalo sa to šíriť od novoprinesenej sliepky ktora mierne chrčala a mala otečené oko, tak to dostal kohut ktorý len chrčal, po nom ďalšia sliepka a tak ďalšia.

Tak dnes je už 3 deň čo podávam doxygal, a je vidieť, resp. počuť, že chrčanie ustúpilo, ide o liečenie, alebo len o potláčanie príznakov, a choroba pretrváva, skôr asi to druhé že? keďže p. Kenya píše že okrem chemisole sa to liečiť nedá.

Jenže kdyby to byla syngamóza, tak by to znamenalo že slepice kterou jste si přinesl je zamořena parazity. Ty by je musela uvolnit do prostředí v takové míře, že by se dokázali nakazit i ostatní slepice. To se mi zdá časově nezvládnutelné a málo pravděpodobné.

Nicméně bych je i odčervil i nasadil podpůrnou léčbu na nemoci podobné rýmě (u mne jde o vitamín C). Pochopitelně bych se pokusil odstranit možnost mít rýmu z horka tedy stín, chlad pod keři - ale ne mokro, dostatek chladné vody,...

Pokud odčervujete, měl jste raději sáhnout po jiném přípravku než chemisole, po nějakém který má i ovocidní účinky a tedy nezůstane zamořené prostředí.

Ne-chovatel napsal(a):
Pokud odčervujete, měl jste raději sáhnout po jiném přípravku než chemisole, po nějakém který má i ovocidní účinky a tedy nezůstane zamořené prostředí.

Čo odporúčate na odčervenie?

Vlastní zkušenost nemám. Těch látek je více (a je vhodné jednou za čas udělat změnu), zde doporučovali lidé Helmigal (fenbendazol) tak jsem ho použil. Pro pár slepic jde použít tabletky pro holuby (1tbl pro 0,5 kg živé hmotnosti x 3 aplikace, jde o 10 mg fenbendazolu/tbl.). Jinak protože jsem odčervoval také poprvé (první sezonu) a tedy hromadně veškerou drůbež, tak jsem použil Helmigal v prášku (25 mg fenbendazolu/1 g prášku) a dělal kuličky s chlebem (je potřeba ho správně nadělit a zapracovat). Jaká je rozpustnost ve vodě nevím a ani přimíchat ho hromadně do žrádla jsem se neodvážil.

Uvedená ochraná lhůta na maso skotu je 14 dní, maso prasat 5 dní, mléko krav 5 dní. Naše veterina nepočítá s tím, že by to někdo použil pro drůbež. Doporučuji nekonzumovat vajíčka alespoň pět dní. Přišlo mi, že první dva dny po aplikaci byla vejce trochu cítit a když jsem zkoušel volské oko po třech dnech přišlo mi vejce divné i chuťově. Po týdnu už jsem já osobně konzumoval (ten třetí den to byla zkouška), ale vhodnější by bylo možná počkat i déle. Třeba něco řekne Bodlinka, má s tou chemií jistě větší zkušenosti.

Vám bych asi poradil dokončit plošnou léčbu Chemisole. Přípravek neznám, vím o něm jen pár věcí, myslím že už také budete mít čas vysazovat.
Teprve v okamžiku kdy se vám bude zdát, že máte opět parazita, tak bych šáhl po jakémkoli dalším antihelmetiku a léčil jen postiženého jedince (tak jak to bylo pro daný přípravek určeno). Já mám takhle bokem lahvičku s těmi tabletkami pro holuby a vše nové co k nám přišlo dostalo po pár dnech přizpůsobování se našemu prostředí a stravě svoji dávku. Mimořádku jsem zatím nemusel řešit. U nových vlastních kuřat budu postupovat zrovna tak, příští rok u housat zrovna tak, na plošné odčervení všeho se nechystám - nezjistím-li parazita.

Ne-chovatel napsal(a):
Vlastní zkušenost nemám. Těch látek je více (a je vhodné jednou za čas udělat změnu), zde doporučovali lidé Helmigal (fenbendazol) tak jsem ho použil. Pro pár slepic jde použít tabletky pro holuby (1tbl pro 0,5 kg živé hmotnosti x 3 aplikace, jde o 10 mg fenbendazolu/tbl.). Jinak protože jsem odčervoval také poprvé (první sezonu) a tedy hromadně veškerou drůbež, tak jsem použil Helmigal v prášku (25 mg fenbendazolu/1 g prášku) a dělal kuličky s chlebem (je potřeba ho správně nadělit a zapracovat). Jaká je rozpustnost ve vodě nevím a ani přimíchat ho hromadně do žrádla jsem se neodvážil.

Uvedená ochraná lhůta na maso skotu je 14 dní, maso prasat 5 dní, mléko krav 5 dní. Naše veterina nepočítá s tím, že by to někdo použil pro drůbež. Doporučuji nekonzumovat vajíčka alespoň pět dní. Přišlo mi, že první dva dny po aplikaci byla vejce trochu cítit a když jsem zkoušel volské oko po třech dnech přišlo mi vejce divné i chuťově. Po týdnu už jsem já osobně konzumoval (ten třetí den to byla zkouška), ale vhodnější by bylo možná počkat i déle. Třeba něco řekne Bodlinka, má s tou chemií jistě větší zkušenosti.

Vám bych asi poradil dokončit plošnou léčbu Chemisole. Přípravek neznám, vím o něm jen pár věcí, myslím že už také budete mít čas vysazovat.
Teprve v okamžiku kdy se vám bude zdát, že máte opět parazita, tak bych šáhl po jakémkoli dalším antihelmetiku a léčil jen postiženého jedince (tak jak to bylo pro daný přípravek určeno). Já mám takhle bokem lahvičku s těmi tabletkami pro holuby a vše nové co k nám přišlo dostalo po pár dnech přizpůsobování se našemu prostředí a stravě svoji dávku. Mimořádku jsem zatím nemusel řešit. U nových vlastních kuřat budu postupovat zrovna tak, příští rok u housat zrovna tak, na plošné odčervení všeho se nechystám - nezjistím-li parazita.

Ďakujem pekne za vyčerpávajúcu odpoveď, momentaale podavam doxygal, ale zajtra sa pokusim obstarať chemisole a uvidime čo to spraví. Tými tabletami čo odčervujete je možné odčervovať aj kačky a husy? Ako je možne že ak sú začerené pôsoby naich pluca aebo priedusky ze tak divne dýchaju?

To máte tak.

Pharmagal Doxigal (50 mg doxycyclinu/1 g prášku) je antibiotikum určené na potlačení citlivých bakterií které napadají dýchací cesty u drůbeže a prasat.

Pharmagal Helmigal (25 mg fenbendazolu/1 g prášku) je antihelmintikem ničícím široké spektrum hlístic a navíc s ovocidním a larvicidním účinkem. Některé hlístice napadají dýchací cesty a způsobují tak takzvanou syngamózu.

Přiznám se, že vaší logice příliš nerozumím ani systému kladení dotazů a postupu při léčbě. jen ještě pár poznámek...

- Uvažujte i s tím, že drůbež má teď poškozenou střevní mikroflóru a zatížíte ji další chemií.
- Co se týká mnou používaného vitamínu C, je to také antibiotikum, i antivirotikum. Nevím zda bych ho nasadil, hned po antibioticích.
- Původně jsem pochopil, že již tři dny dáváte Chemisole (to by tak mohlo odpovídat dávce). Vy zatím dáváte tři dny antibiotikum. Nebylo by tedy již lepší ho dobrat podle určeného schéma, tři dny mi přijdou málo na trvalé vyléčení, navíc se mi opravdu nezdá že by se parazit byl schopen tak rychle šířit (čemuž vy jste uvěřil - věříte v syngamózu, já ale opravdu nevím).
- Možná bych nahradil ta antibiotika uvedeným vitamínem C (bude to zároveň i proti kokcidióze) a snažil se jaksi dokončit schéma a pokud by pomohl vysadit tak aby došlo ke skutečnému vyléčení. Chtělo by to tak přijmout 2-2,5g/kg/den, a chce to aby přijali dávku co nejčastěji - já dávám ráno do míchanice i do vody na pití, klidně bych jim dal míchanici i večer. Pak bych nechal slepice odpočnout a odčervil. Případně odčervil hned, ale asi ne s Chemisole (jak říkám neměl by mít ovocidní a larvicidní účinky, ale zase se snadno dávkuje a podává - do vody).
- Nemůže být rýma a problém s očima reakcí na použitý chlór?

Chápejte, přemýšlím jinak než vy. Pokusím se vám to objasnit.

Říkáte, že berou toto širokospektrální (tetracyklinové) antibiotikum 3 dny. Dávkování má být u brojlerů 25 mg doxycyklin-hyklátu/kg ž. hm. a den, což odpovídá 0,5 g zmíněného přípravku (DOXYGAL 50 mg/g prášek pro přípravu perorálního roztoku) na 1 kg ž. hm. po dobu 3 - 5 po sobě jdoucích dnů.

Dále říkáte že pozorujete zlepšení... Takže antibiotika zabírají, pomáhají,... nebo jak?

P.S.
Může někdo potvrdit, že když si přinesete drůbež napadenou plicními hlísticemi tak je reálná možnost, že do týdne se nakazí celé hejno?

A jak k tomu dojde? Přes vodu kde si vyplachuje nozdry? Při odfrkávání do žrádla? Jak rychle trvá než tento parazit vůbec dorazí do dýchacích cest a dojde k efektu tzv.syngamózy?

Děkuji.

Ne-chovatel napsal(a):
Chápejte, přemýšlím jinak než vy. Pokusím se vám to objasnit.

Říkáte, že berou toto širokospektrální (tetracyklinové) antibiotikum 3 dny. Dávkování má být u brojlerů 25 mg doxycyklin-hyklátu/kg ž. hm. a den, což odpovídá 0,5 g zmíněného přípravku (DOXYGAL 50 mg/g prášek pro přípravu perorálního roztoku) na 1 kg ž. hm. po dobu 3 - 5 po sobě jdoucích dnů.

Dále říkáte že pozorujete zlepšení... Takže antibiotika zabírají, pomáhají,... nebo jak?

P.S.
Může někdo potvrdit, že když si přinesete drůbež napadenou plicními hlísticemi tak je reálná možnost, že do týdne se nakazí celé hejno?

A jak k tomu dojde? Přes vodu kde si vyplachuje nozdry? Při odfrkávání do žrádla? Jak rychle trvá než tento parazit vůbec dorazí do dýchacích cest a dojde k efektu tzv.syngamózy?

Děkuji.

Chlorom to nebude, preto ze ta sliepka je oddelena mimo ostatne, Pisete vitamín C je to vitamín C pre zvierata aebo to moze byt aj Ludi? Povodne rano to vyzeralo ze je lepsie ale ko som teraz videl, uz to zacalo mierne tiect aj z nozdier. na internete som pozeral Pharmagal Helmigal 25 mg. tak asi dokoncim ten doxygal este 2 dni a zacnem podavat vitamín C, ppripade Pharmagal Helmigal. Budem informovať.

Zabudol som doplniť že pri krmeni sme si všimli že u ďalšej sleipky ako keby otekali nozdry nie žeby z nich vytekalo ale je vidiet ze sú take mokré, zatial nepočuť žiadne mimoriadné zvuky, možno že to napokon aj ta syngamóza bude... ja už vážne neviem čo robiť...

Nejradši bych již nereagoval, ale...

Vitamín C, co se dělá pro drůbež (a možná je i pro jiná zvířatat) obsahuje více cukru než vitamínu C a celkově je to dražší (a zaručeně neúčinné s tím cukrem) než kdybyste si to namíchala sama.

Kupte například vitamín C v Drogeria Market. Je to sypký 100% kyselina L-askorbová,100g/58 Kč). Zarovnaná čajová lžička (tedy 5ml) tohoto prášku obsahuje asi 3,7g vitamínu C.

Pozor na železo, ale... Také dávám míchanici v kovovém kastrole, respektive se zničeným smaltem (ale tu sežerou rychle) a i nádoba na vodu je z nerezu.

Máte 8 slepic, že? Hoďte jim ráno do míchanice tak tři lžičky (12g), žrádlo to nijak drasticky neokyselí. Pak jim dejte do vody tak dvě lžičky (8g) na litr vody, aby byla kyselá, respektive dejet alespoň tři lžičky (12g) na dva litry vody (to by měli bez problémů pít, není to moc kyselé).
Již po pár hodinách by mohlo dojít ke změně, ale špatně se to popisuje. Nedokáži přesně říci co nastane, případný výtok z nozder se může dočasně i zvýšit. Slepice mohou dostat průjem, to nevadí. Pokud do večera uvidíte zlepšení zvažte druhou míchanici nebo setrvání na současné dávce (těch 2-2,5 gramu jsem určil dle člověka kde u "rým" zabere prakticky vždy 200g/75kg/den, což je téměř maximální dávka, vyšší dávku je třeba dát jen ojediněle).
Nejpozději druhý den musí být vidět velmi zásadní zlepšení nebo i vyléčení (ke kterému ale ještě nedošlo - normalizovala se pouze funkce sliznice a byl potlačeno působení virů a baktérií). Pokud to nenastane, tak vitamín C není správně dávkován (velikost dávky, četnost příjmu - zvažte zda jste schopná změny) nebo prostě nepomůže. Pak ho má smysl podávat snad jen pro povzbuzení imunity (jednou denně trochu do míchanice), například jako podporu proti kokcidióze (to je možná vhodnější ta voda, ale slepice z ní přijmou vitamínu C relativně málo, ničí se v průběhu dne, většinu vylijete se zbytkem vody).
Těch 100g vitamínu C vám může vydržet na 3-7 dní léčby. Po dvou dnech můžete zkusit snížit dávku a sledovat zda se problémy nevrátily. Po čtyřech dnech bych léčbu začal postupně vysazovat, dával do míchanice třeba jen jednu lžičku (potom půl lžičky, lžičku ob den den po dobu maximálně dvou týdnů), vodu bych kyselil tak týden, je to i podpora proti kokcidióze. Během takto intenzivní léčby může být horší i kvalita skořápek, těžko říci - on vitamín C na druhou stranu umožňuje správné zapracování vápníku do kostí. Jak ho vysadíte vše se spraví.

To že vaší slepici začalo opět téct z nosu může být i špatným rozložením dávky antibiotika (Doxigal). Dnes se na to zdánlivě nehraje, ale je to stále klíčová věc (výrobce na to v letáku jasně upozorňuje a je to prakticky stejný problém jako s vitamínem C), množství a přísun ve správnou dobu. U vitamínu C je tohle nezbytností, vstřebá se velmi rychle (nevím jak rychle se metabolizuje doxygal). Například nachlazený člověk ho musí brát alespoň každé dvě hodiny, u slepic je ale šance že se jim nahodí jejich vlastní tvorba vitamínu C která mohla být nemocí potlačená (člověk dnes vitamín C vytvářet nedokáže).

Zvažte i cenu, netuším kolik dnes mohou stát antibiotika (já sám bych žádná nekonzumoval, naopak bych se snažil si co nejrychleji spravit střevní mikrofloru - poškozená se u slepice nemusí napravit za celou dobu produktivního věku/u lidí to může trvat půl roku až roky a nese to sebou náchylnost na kdejakou nemoc - zažívání to je minimálně 80% zdraví).
Zvažte, že jste již přišla o možnost konzumovat nezasažená vejce (jde-li jen o slepici na vejce), zvažte i cenu slepice.

P.S.
Jinak mi příjde že v tom máte pořád chaos. Píšete začnu podávat vitamín C, případně Helmigal. Když nevíte proč co děláte a co to může přinést tak to nedělejte a nechte radši toho veterináře co vám antibiotika předepsal ať rozhodne on. Nepřišlo by mi ale fér kdybych to s tím vitamínem C nedokončil, třeba to někomu pomůže. Jakto že vám neřekl že Doxygal je antibiotikum, sdělil vám nějakou ochranou lhůtu?

Dále, rok stará slepice (tipuji rok co ji máte doma, tedy možná i 1,5 roku stará) může být také prostě už na plíce. Horko jí také opravdu nemusí prospívat.

Ne-chovatel napsal(a):
Nejradši bych již nereagoval, ale...

Vitamín C, co se dělá pro drůbež (a možná je i pro jiná zvířatat) obsahuje více cukru než vitamínu C a celkově je to dražší (a zaručeně neúčinné s tím cukrem) než kdybyste si to namíchala sama.

Kupte například vitamín C v Drogeria Market. Je to sypký 100% kyselina L-askorbová,100g/58 Kč). Zarovnaná čajová lžička (tedy 5ml) tohoto prášku obsahuje asi 3,7g vitamínu C.

Pozor na železo, ale... Také dávám míchanici v kovovém kastrole, respektive se zničeným smaltem (ale tu sežerou rychle) a i nádoba na vodu je z nerezu.

Máte 8 slepic, že? Hoďte jim ráno do míchanice tak tři lžičky (12g), žrádlo to nijak drasticky neokyselí. Pak jim dejte do vody tak dvě lžičky (8g) na litr vody, aby byla kyselá, respektive dejet alespoň tři lžičky (12g) na dva litry vody (to by měli bez problémů pít, není to moc kyselé).
Již po pár hodinách by mohlo dojít ke změně, ale špatně se to popisuje. Nedokáži přesně říci co nastane, případný výtok z nozder se může dočasně i zvýšit. Slepice mohou dostat průjem, to nevadí. Pokud do večera uvidíte zlepšení zvažte druhou míchanici nebo setrvání na současné dávce (těch 2-2,5 gramu jsem určil dle člověka kde u "rým" zabere prakticky vždy 200g/75kg/den, což je téměř maximální dávka, vyšší dávku je třeba dát jen ojediněle).
Nejpozději druhý den musí být vidět velmi zásadní zlepšení nebo i vyléčení (ke kterému ale ještě nedošlo - normalizovala se pouze funkce sliznice a byl potlačeno působení virů a baktérií). Pokud to nenastane, tak vitamín C není správně dávkován (velikost dávky, četnost příjmu - zvažte zda jste schopná změny) nebo prostě nepomůže. Pak ho má smysl podávat snad jen pro povzbuzení imunity (jednou denně trochu do míchanice), například jako podporu proti kokcidióze (to je možná vhodnější ta voda, ale slepice z ní přijmou vitamínu C relativně málo, ničí se v průběhu dne, většinu vylijete se zbytkem vody).
Těch 100g vitamínu C vám může vydržet na 3-7 dní léčby. Po dvou dnech můžete zkusit snížit dávku a sledovat zda se problémy nevrátily. Po čtyřech dnech bych léčbu začal postupně vysazovat, dával do míchanice třeba jen jednu lžičku (potom půl lžičky, lžičku ob den den po dobu maximálně dvou týdnů), vodu bych kyselil tak týden, je to i podpora proti kokcidióze. Během takto intenzivní léčby může být horší i kvalita skořápek, těžko říci - on vitamín C na druhou stranu umožňuje správné zapracování vápníku do kostí. Jak ho vysadíte vše se spraví.

To že vaší slepici začalo opět téct z nosu může být i špatným rozložením dávky antibiotika (Doxigal). Dnes se na to zdánlivě nehraje, ale je to stále klíčová věc (výrobce na to v letáku jasně upozorňuje a je to prakticky stejný problém jako s vitamínem C), množství a přísun ve správnou dobu. U vitamínu C je tohle nezbytností, vstřebá se velmi rychle (nevím jak rychle se metabolizuje doxygal). Například nachlazený člověk ho musí brát alespoň každé dvě hodiny, u slepic je ale šance že se jim nahodí jejich vlastní tvorba vitamínu C která mohla být nemocí potlačená (člověk dnes vitamín C vytvářet nedokáže).

Zvažte i cenu, netuším kolik dnes mohou stát antibiotika (já sám bych žádná nekonzumoval, naopak bych se snažil si co nejrychleji spravit střevní mikrofloru - poškozená se u slepice nemusí napravit za celou dobu produktivního věku/u lidí to může trvat půl roku až roky a nese to sebou náchylnost na kdejakou nemoc - zažívání to je minimálně 80% zdraví).
Zvažte, že jste již přišla o možnost konzumovat nezasažená vejce (jde-li jen o slepici na vejce), zvažte i cenu slepice.

P.S.
Jinak mi příjde že v tom máte pořád chaos. Píšete začnu podávat vitamín C, případně Helmigal. Když nevíte proč co děláte a co to může přinést tak to nedělejte a nechte radši toho veterináře co vám antibiotika předepsal ať rozhodne on. Nepřišlo by mi ale fér kdybych to s tím vitamínem C nedokončil, třeba to někomu pomůže. Jakto že vám neřekl že Doxygal je antibiotikum, sdělil vám nějakou ochranou lhůtu?

Dále, rok stará slepice (tipuji rok co ji máte doma, tedy možná i 1,5 roku stará) může být také prostě už na plíce. Horko jí také opravdu nemusí prospívat.

Veterinárka je do konca augusta na dovolenke, a lekár co mi predpisal tento liek (doxygal) v tom tiez nemá jasno, ako lekar je dost slabý ochrannu lehotu na vajcia urcil 21dní sliepok máme uz len 8 stare rok dalej mame aj 25 2 a pol mesacných kurcial ale tie sú oddelené na druhom konci dediny. Z tých 8 sliepok je jedna 6 rocná a 3 1,5 rocné (sú z liahne) ale u tých sme nespozorovai nejaké naznaky ochorenia. Potom zvysne 4 maju 1 rok (sú velkostou ako zdrobnelý wyandot a sú vysedené kvockou) a tie to postihlo hned tu prvu co zacala chrcat sme oddelili uplne osamote kde jej zatial podavame vodu s doxygalom a zvysne behju po dvore. z tých čo sú volne pustené sme dnes spozorovali ze tie nozdry im otekajú ale zatial sme nepoculi chrcat. Telefonovali sme aj veterinárovy ale ten nevedel nic viac povedat. Zijeme dalo by sa povedt na samote a nie j tu nikto s kým by sme sa mohli o tom poradit...
Ano mám v tom mensi chaos, pretoze bol spomenutý Sulfacox T, chemisole, helmigal, a vitamín C.

agoro napsal(a):
Veterinárka je do konca augusta na dovolenke, a lekár co mi predpisal tento liek (doxygal) v tom tiez nemá jasno, ako lekar je dost slabý ochrannu lehotu na vajcia urcil 21dní sliepok máme uz len 8 stare rok dalej mame aj 25 2 a pol mesacných kurcial ale tie sú oddelené na druhom konci dediny. Z tých 8 sliepok je jedna 6 rocná a 3 1,5 rocné (sú z liahne) ale u tých sme nespozorovai nejaké naznaky ochorenia. Potom zvysne 4 maju 1 rok (sú velkostou ako zdrobnelý wyandot a sú vysedené kvockou) a tie to postihlo hned tu prvu co zacala chrcat sme oddelili uplne osamote kde jej zatial podavame vodu s doxygalom a zvysne behju po dvore. z tých čo sú volne pustené sme dnes spozorovali ze tie nozdry im otekajú ale zatial sme nepoculi chrcat. Telefonovali sme aj veterinárovy ale ten nevedel nic viac povedat. Zijeme dalo by sa povedt na samote a nie j tu nikto s kým by sme sa mohli o tom poradit...
Ano mám v tom mensi chaos, pretoze bol spomenutý Sulfacox T, chemisole, helmigal, a vitamín C.

Tak jinak pokud vyšetření trusu od Vetr. lékařky dá infekty salmonela, kokcidie, stafilokok aureus - zlatý, , hemofilus influzea apd. co způsobuje dušnost kuřat, slepic, kohoutů, králíků, hrdliček, bažantů, vrabců... podává ze Emanox 5- 10 dní přímo do zobáku Kura (Hydina) Pak po 5-10 dnech Probiotika na obnovu střevní mikroflory ProRrabit např. pro králíky Slípkám Biovitax-Pro - 200g, do vody, nebo na krmivo
BIOVITAX - PRO 200gr, potencované probiotika do vody, nebo na krmivo.
Vlastnosti: kombinace probiotik a prebiotik, obsahuje živé kultury, přípravek chrání proti rozvoji patogenních bakterií v trávicím traktu, obnovuje přirozenou mikroflóru pozitivních bakterií, po léčbě antibiotiky a chemoterapeutiky, podporuje rozvoj mladých, zlepšuje vitalitu, formu letu. Posiluje velmi významě imunitní systém.
Použijte minimálně alespoň 1 krát týdně,3-5g na 1 litr pitné vody
Ingredience-kultury:
Probiotické (Lactobacillus plantarum, Lactobacillus rhamnosus)
Prebiotické (inulin)

Září ( podzim) po přeléčení antibiotiky- podávat 14 dní na úpravu střevní mikroflory, metabolizmu s důrazem na kvalitní pelíchání (potlačení trichomoniázy a zlepšení spalování tuků).

Prosinec-Leden po přeléčení, odčervení a před vakcinací na zvýšení imunitní odpovědi, podávat 14dní.15.12. - 15.1 na dokončení pelíchání ( prachového peří.)

Únor - Duben ( 20.2. - 15.4. ) páření, snáška, odchov mláďat - zvýšení životaschopnosti mláďat, prevence E-coli, salmonelli, od 10 - 25 dne věku a před letovou sezonou.

Květen - Srpen - 2 dny před letem a 2 dny po doletu. V srpnu proti E-coli infekcím podávat 14 dní pro celý odchov. Probiotika podáváme hlavně po antibiotikách, po každé změně krmiva, před a po závodech, při odchovu mláďat, při podezření na salmonelu, coli infekce, trichomoniádu, po podávání preparátů na okyselení prostředí žaludku, okyselení nám vyvolá zvýšení ph ve střevech.

PREBIOTIKA : jsou nestravitelné potravinové složky, které slouží jako potrava prospěšným střevním bakteriím. Tyto látky procházejí trávícím traktem nezměněny až do tlustého střeva, kde jsou rozkládány probiotickou mikroflorou na jednoduché sacharidy, stimulující hlavně množství laktobacilů, bifidobakterií, a tím potlačují množení patogenů. Jako prebiotika se považují oligosacharidy, nejčastěji fruktooligosacharidy. Účinek prebiotik - stimulují růst probiotických kmenů, zvyšují vstřebávání minerálů, zejména Ca, Fe, Mg, snižují množství toxických látek v tlustém střevě. Kombinace prebiotik a probiotik se projeví v tenkém a tlustém střevě. V tenkém střevě jsou to hlavně laktobacily, napomáhající hlavně vhodného Ph a podporující trávení - tvorbou enzymů. V tlustém střevě fruktooligosacharidy podporují růst příznivé mikroflory, potlačují růst patogenních mikroorganismů a snižují množství toxických látek.

PROBIOTIKA : jsou živé mikrobiální složky potravy s příznivým účinkem na střevní floru a zdraví holubů.Příznivě ovlivňuje mikrobiální ekosystém trávícího traktu a zlepšuje kvalitu střevní mikroflory. Jejich úkolem je fermentovat složky potravy, které se nadají trávícími procesy ve střevě rozložit. Bakteriální fermentací vzniká kyselina mléčná a mastné kyseliny s krátkým řetězcem - kyselina octová, propionová a máselná, která snižuje Ph ve střevě, zvyšuje vstřebávání Ca, Fe, Mg a příznivě ovlivňuje metabolismus glukozy a lipidů(tuků) v játrech. Laktobacily navíc produkují vitaminy skupiny B a syntetizují enzymy, které zvyšují stravitelnost bílkovin. Probiotické kmeny se přirozeně vyskytují v kyselém zelí, mléce apod. Nicméně jen některé z bakterií mléčného kvašení mohou zlepšovat zdravotní stav, ty nazýváme PROBIOTIKA.

ÚČINEK PROBIOTIK: brání množení patogenních mikroorganismů ve střevech, vytvářením konkurence pro živiny a tvorbu bariéry, která brání přilnutí patogenů na sliznici,

- podporují trávící procesy, udržuje optimální Ph ve střevě, čímž vytvářejí nevhodné prostředí pro patogeny, stimulují aktivitu imunitního systému, produkují antimikrobiální látky - nahrazují použití antibiotik, neutralizují toxiny produkované patogeny, zvyšují využitelnost živin.Googl.cz Googl.SK

agoro napsal(a):
Dobrý deň, priniesli sme domov približne 4 mesačné sliepky, po 3 dňoch som si všimol že jedna z nich začala chrčať ako keby mala upchané dýchacie cesty, alebo ničo podobné, oči otčené nemá, ani jej nič nevyteká, postupne s to rozšírilo na kohúta a a ďalšiu chovnú sliepku, radšej sme ich utratili, ale dnes ráno som i všimol že tieto príznaky má už ďalšia sliepka (1 rok stará) je oddelená, kde má kŕmenie a vodu s doxygalom. moja otázka znie či má význam ju liečiť, alebo každý kus s náznakom choroby utratiť. čítal som príspevky, v nejakých písalo že to zhruba po 2 týždňoch prejde, iný že je dobré to utratiť., kurín je vyčistený a chlórom dezinfikovaný a aj výbeh vápnom posypaný. Ďakujem za všetky rady.

S Vitamínem C a B-komplexem a čenekovou vodou nic nepoděláte, MVDR. Má ale skoro vždy záskok ! nebo vyhledat raději VEter.Kliniku. Chovu zdar.

Ne-chovatel napsal(a):
Nejradši bych již nereagoval, ale...

Vitamín C, co se dělá pro drůbež (a možná je i pro jiná zvířatat) obsahuje více cukru než vitamínu C a celkově je to dražší (a zaručeně neúčinné s tím cukrem) než kdybyste si to namíchala sama.

Kupte například vitamín C v Drogeria Market. Je to sypký 100% kyselina L-askorbová,100g/58 Kč). Zarovnaná čajová lžička (tedy 5ml) tohoto prášku obsahuje asi 3,7g vitamínu C.

Pozor na železo, ale... Také dávám míchanici v kovovém kastrole, respektive se zničeným smaltem (ale tu sežerou rychle) a i nádoba na vodu je z nerezu.

Máte 8 slepic, že? Hoďte jim ráno do míchanice tak tři lžičky (12g), žrádlo to nijak drasticky neokyselí. Pak jim dejte do vody tak dvě lžičky (8g) na litr vody, aby byla kyselá, respektive dejet alespoň tři lžičky (12g) na dva litry vody (to by měli bez problémů pít, není to moc kyselé).
Již po pár hodinách by mohlo dojít ke změně, ale špatně se to popisuje. Nedokáži přesně říci co nastane, případný výtok z nozder se může dočasně i zvýšit. Slepice mohou dostat průjem, to nevadí. Pokud do večera uvidíte zlepšení zvažte druhou míchanici nebo setrvání na současné dávce (těch 2-2,5 gramu jsem určil dle člověka kde u "rým" zabere prakticky vždy 200g/75kg/den, což je téměř maximální dávka, vyšší dávku je třeba dát jen ojediněle).
Nejpozději druhý den musí být vidět velmi zásadní zlepšení nebo i vyléčení (ke kterému ale ještě nedošlo - normalizovala se pouze funkce sliznice a byl potlačeno působení virů a baktérií). Pokud to nenastane, tak vitamín C není správně dávkován (velikost dávky, četnost příjmu - zvažte zda jste schopná změny) nebo prostě nepomůže. Pak ho má smysl podávat snad jen pro povzbuzení imunity (jednou denně trochu do míchanice), například jako podporu proti kokcidióze (to je možná vhodnější ta voda, ale slepice z ní přijmou vitamínu C relativně málo, ničí se v průběhu dne, většinu vylijete se zbytkem vody).
Těch 100g vitamínu C vám může vydržet na 3-7 dní léčby. Po dvou dnech můžete zkusit snížit dávku a sledovat zda se problémy nevrátily. Po čtyřech dnech bych léčbu začal postupně vysazovat, dával do míchanice třeba jen jednu lžičku (potom půl lžičky, lžičku ob den den po dobu maximálně dvou týdnů), vodu bych kyselil tak týden, je to i podpora proti kokcidióze. Během takto intenzivní léčby může být horší i kvalita skořápek, těžko říci - on vitamín C na druhou stranu umožňuje správné zapracování vápníku do kostí. Jak ho vysadíte vše se spraví.

To že vaší slepici začalo opět téct z nosu může být i špatným rozložením dávky antibiotika (Doxigal). Dnes se na to zdánlivě nehraje, ale je to stále klíčová věc (výrobce na to v letáku jasně upozorňuje a je to prakticky stejný problém jako s vitamínem C), množství a přísun ve správnou dobu. U vitamínu C je tohle nezbytností, vstřebá se velmi rychle (nevím jak rychle se metabolizuje doxygal). Například nachlazený člověk ho musí brát alespoň každé dvě hodiny, u slepic je ale šance že se jim nahodí jejich vlastní tvorba vitamínu C která mohla být nemocí potlačená (člověk dnes vitamín C vytvářet nedokáže).

Zvažte i cenu, netuším kolik dnes mohou stát antibiotika (já sám bych žádná nekonzumoval, naopak bych se snažil si co nejrychleji spravit střevní mikrofloru - poškozená se u slepice nemusí napravit za celou dobu produktivního věku/u lidí to může trvat půl roku až roky a nese to sebou náchylnost na kdejakou nemoc - zažívání to je minimálně 80% zdraví).
Zvažte, že jste již přišla o možnost konzumovat nezasažená vejce (jde-li jen o slepici na vejce), zvažte i cenu slepice.

P.S.
Jinak mi příjde že v tom máte pořád chaos. Píšete začnu podávat vitamín C, případně Helmigal. Když nevíte proč co děláte a co to může přinést tak to nedělejte a nechte radši toho veterináře co vám antibiotika předepsal ať rozhodne on. Nepřišlo by mi ale fér kdybych to s tím vitamínem C nedokončil, třeba to někomu pomůže. Jakto že vám neřekl že Doxygal je antibiotikum, sdělil vám nějakou ochranou lhůtu?

Dále, rok stará slepice (tipuji rok co ji máte doma, tedy možná i 1,5 roku stará) může být také prostě už na plíce. Horko jí také opravdu nemusí prospívat.

Dejte chrčísí slípky do sklepní části ! nemá to rádo chlad 17- 18 C. podává ze Emanox 5% - 10% na 5 dní 10% 7 až 10dní dle zasažení jedince 5% po dobu max.5- 10 dní aby nevznikla rezistence na ATB. Pak Probiotika 100% .

agoro napsal(a):
Ďakujem pekne za vyčerpávajúcu odpoveď, momentaale podavam doxygal, ale zajtra sa pokusim obstarať chemisole a uvidime čo to spraví. Tými tabletami čo odčervujete je možné odčervovať aj kačky a husy? Ako je možne že ak sú začerené pôsoby naich pluca aebo priedusky ze tak divne dýchaju?

Vědecký výbor výživy zvířat
PROBIOTIKA A PREBIOTIKA
VE VÝŽIVĚ ZVÍŘAT
Prof. Ing. Vojtěch Rada, CSc.
Prof. Ing. Milan Marounek, DrSc.
Praha, červen 2005
Výzkumný ústav živočišné výroby
Přátelství 815, Praha - Uhříněves,
PSČ: 104 01, www.vuzv.cz
2
Souhrn
Předložená studie shrnuje možnosti uplatnění probiotik, prebiotik a antimikrobiálních
látek neantibiotické povahy ve výživě hospodářských zvířat. Definuje tyto kategorie krmných
doplňků a zabývá se jejich vlastnostmi i použitím. U probiotik pojednává o jejich výběru a
vhodnosti k danému účelu, také o bakteriích mléčného kvašení, bifidobakteriích i dalších
mikroorganismech. U prebiotik je položen důraz na oligosacharidy s bifidogenním účinkem.
V případě antimikrobiálních látek je věnována pozornost mannanoligosacharidům, rostlinným
extraktům a organickým kyselinám. Z dosavadních praktických zkušeností a z údajů odborné
literatury lze učinit závěr, že nejúčinnější použití probiotik je u mladých zvířat, s tím, že
ideálním objektem pro aplikaci je mladá drůbež. Probiotické kultury mohou u drůbeže potlačit
rozvoj salmonel. Jejich účinek se zvyšuje prebiotiky. Na dobrém teoretickém základě stojí
použití mannanoligosacharidů. Otázkou však je, zda obvyklé dávkování (2 - 4 g/kg) je
dostačující a zda není spíše limitováno cenou preparátu. Některé výhrady lze uplatnit
k použití rostlinných extraktů. Jedná se o směsi účinných látek, z nichž některé mohou mít po
vstřebání i nepříznivé účinky. Otázkou také je, do jaké míry je jejich kvalita standardní.
Literární údaje o účinku rostlinných extraktů často nejsou konsistentní a je třeba pokračovat
v jejich zkouškách.
Účinek většiny organických kyselin, které mají nízké pKa, je omezen na sekce trávicího
traktu s nízkým pH (žaludek, asi i vole). Mastné kyseliny o střední délce řetězce působí
v širším rozmezí pH, nevýhodou je však omezená dostupnost za přijatelnou cenu. Je proto
třeba zkoušet jejich podávání ve formě triacylglycerolů, možná i s přídavkem lipasy. Je třeba
hledat nové kmeny probiotických bakterií, které budou specifické pro určité kategorie
hospodářských zvířat. Studie „Probiotika a prebiotika ve výživě zvířat“ přísluší do oblasti, ve
které se výrazně uplatňuje komerce. Měl by proto být podpořen takový výzkum, který není na
komerčních zájmech závislý a je kriticky zaměřen.
3
Obsah
Úvod...........4
Použití antibiotik ve výživě hospodářských zvířat.......4
Probiotika...........8
Definice a historie používání........8
Mikroorganismy používané jako probiotika.......9
Testování probiotických mikroorganismů.......11
Aplikace probiotik.........13
Mechanismus účinku probiotik.......15
Probiotika pro drůbež.........16
Probiotika pro prasata.........18
Probiotika pro přežvýkavce........20
Prebiotika...........21
Definice a historie používání.......21
Fruktooligosacharidy (FOS) a inulin.......21
Laktulosa.........22
Galaktooligosacharidy (GOS) a sojové oligosacharidy (SOS).....22
Isomaltooligosacharidy (IMO).......22
Xylooligosacharidy (XOS).........23
Pokusy na zvířatech.........23
Shrnutí...........24
Možnosti náhrady antibiotik jinými látkami s antimikrobiálním účinkem.....25
Mannanoligosaccharidy.........25
Immunostimulační účinky mannanoligosaccharidů......25
Použití mannanoligosaccharidů ve výživě zvířat......25
Rostlinné extrakty.........26
Organické kyseliny.........27
Použití organických kyselin ve výživě zvířat.......28
Srovnání účinku organických kyselin na enteropathogenní bakterie.....28
Použití antimikrobiálně aktivních lipidů ve výživě zvířat......31
Měď a další prvky s vyšší atomovou hmotností......32
Enzymy.........32
Závěrečné poznámky.........33
Seznam literatury.........33
4
Úvod
Doba přelomu 20. a 21. století postavila výzkum živočišné výživy v evropských zemích
před řadu problémů. Je to zejména postupný zákaz plošného používání antibiotik a zákaz
komponent živočišného původu v krmných směsích. Důvodem je potřeba zvýšit bezpečnost
potravního řetězce a kvalitu živočišných produktů. Použití probiotik a prebiotik nabylo
aktuálnosti v souvislosti s prvním uvedeným zákazem. Probiotika jsou živé kultury
mikroorganismů, které jsou přidávány do potravin a krmiv. Prebiotika jsou nestravitelné
složky potravy (většinou sacharidy), které v trávicím traktu stimulují rozvoj prospěšných
mikroorganimů (podrobné definice viz. speciální kapitoly). Kombinace probiotik a prebiotik
se nazývají synbiotika. Výčet možností jak ovlivnit střevní mikrofloru by nebyl úplný,
kdybychom pominuli látky, které mají účinek antimikrobiální, nepatří však k antibiotikům a
mohou být jejich náhradou (antimikrobiální látky neantibiotické povahy).
Použití antibiotik ve výživě hospodářských zvířat
Historie a předpokládaný způsob účinku
Použití mikrobiálních látek ve výživě hospodářských zvířat má již dlouhou historii. Moore
a kol. (1946) byli první, kdo upozornili, že antimikrobiální sloučeniny zvyšují, po přidání do
krmné směsi kuřat, rychlost růstu až o 30%. Aby vysvětlili své pozorování, vyslovili názor, že
střevní bakterie produkují toxiny, které brzdí růst zvířat, aniž by vyvolaly příznaky
onemocnění. Ve stejné době Morehouse a Mayfield (1946) pozorovali stimulaci růstu
účinkem sloučeniny arsenu přidané do krmné směsi pro kuřata a krůťata. Riedel a kol. (1949)
zjistili zvýšení růstové rychlosti kuřat působením kvarterní amoniové soli. Tyto látky bychom
dnes označili jako tzv. neantibiotické stimulátory růstu. V padesátých letech pak bylo
věnováno velké výzkumné úsilí zkouškám účinku pravých antibiotik, tj. látek mikrobiálního
původu. Zkouškám čistých antibiotik předcházelo zkrmování mycelia, které bylo odpadem
z výroby penicilinu, chlortetracyklinu a dalších antibiotik. Přehled publikovaných prací je
natolik obsáhlý, že odkazujeme na specializovaný článek (Visek,1978). V těchto pracích byl
účinek antimikrobiálních látek dále upřesňován. Kromě produkce toxinů byla bakteriím
trávicího traktu přičtena i destrukce části živin. Střevní stěna bezmikrobních zvířat je tenčí.
Z toho vyplynula představa, že potlačením střevní mikroflóry se zvýší účinnost vstřebání a
využití živin potravy. Střevní bakterie způsobují také dekonjugaci, tj. rozkládají glukuronidy
škodlivin, které játra vylučují žlučí, umožňují tudíž jejich opětné vstřebání a nutnost nové
5
detoxikace. Z dusíkatých sloučenin, přítomných ve střevním obsahu, bakterie uvolňují
amoniak a sirovodík, což jsou látky škodící organismu. U bezmikrobních zvířat, či zvířat
přijímajících antibiotika, je koncentrace amoniaku v zažitině nízká. Amoniak je buněčný jed,
zatěžující játra nutností přeměny na močovinu.
V průběhu 50ti let bylo celosvětově vyrobeno a spotřebováno více než 1 milion tun
antibiotik, z toho polovina byla užita v zemědělství (Teuber,2001). V zemědělství jsou
antibiotika používána k terapii a profylaxi onemocnění a k urychlení růstu či zlepšení
konverze krmiva. Veterinární použití antibiotik zahrnuje léčbu infekčních onemocnění
střevního a respiračního ústrojí, abscesů a mastitid. Pro stimulaci růstu se antibiotika
používají v subterapeutických koncentracích, přidávaná do krmných směsí, odtud termín
„krmná antibiotika“. Většina z nich jsou látky působící proti grampozitivním bakteriím,
růstově-stimulační účinek však mají i antibiotika působící proti bakteriím gramnegativním.
Mechanismus účinku proti bakteriální buňce není rozhodující, tzn. uplatňují se antibiotika
inhibující bakteriální proteosyntézu, syntézu peptidoglykanu i antibiotika interferující s
transportem iontů přes buněčnou stěnu. Antibiotika poslední skupiny, tzn. ionofory se
uplatňují jako kokcidiostatika, vedle nich se proti parazitickým prvokům používá i řada
syntetických sloučenin.
Rizika
Pokrok ve výrobě antibiotik vedl k jejich výraznému zlevnění. Použití antibiotik
v zemědělství je proto ekonomicky výhodné. V průběhu let se podařilo odstranit některé
nedostatky prvních komerčně využívaných krmných antibiotik. Začala se používat antibiotika
s vyšší molekulovou hmotností, která se nevstřebávala střevní stěnou a odpadlo tudíž riziko
vzniku reziduí antibiotik v poživatelných tkáních. Závažnějším rizikem se ukázal vznik
rezistence vůči antibiotikům. Bakterie může antibiotikum inaktivovat rozštěpením
(např.penicilinasou), vytvořit metabolický bypass, tj. obejít zablokovanou metabolickou dráhu
nebo změnit konformaci místa na povrchu buňky, kde se antibiotikum váže. Široké používání
antibiotik vede k selekci kmenů, které jsou k antibiotikům rezistentní, přičemž se nejedná jen
o bakterie trávicího traktu, uvážíme-li, že s exkrementy zvířat se antibiotika dostávají do
prostředí. Geny pro resistenci jsou navíc často přítomny v plasmidové DNA, kterou si
bakterie mohou předávat. S vědomím nebezpečí šíření rezistence mezi bakteriemi
významnými při onemocnění člověka, byla v roce 1969 publikována zpráva Swannovy
komise, která doporučila rozdělit antibiotika na ta, která se používají ve výživě zvířat a na
antibiotika užívaná v humánní medicíně. Obavy z šíření rezistence vedly v 70. letech
6
k širokému používání neantibiotických stimulátorů růstu, připravovaných chemickou
syntézou. Jednalo se o látky typu nitrofuranu (nitrovin) nebo o deriváty chinoxalinu
(olachindox, karbadox). Původní čs. látkou této řady byl cyadox (Škarka a kol.,1988). Tyto
stimulátory růstu zanechávaly rezidua v tkáních, což se řešilo ochrannou lhůtou, tj.
vypuštěním látky z krmné směsi před porážkou.
Opatření doporučené Swannovou komisí neřešilo problém zkřížené rezistence na
antibiotika používaná při léčbě lidí, náležející ke stejné třídě sloučenin jako krmná antibiotika.
Existuje např. zkřížená rezistence mezi glykopeptidovým krmným antibiotikem avoparcinem
a vankomycinem, užívaným k léčbě infekčních onemocnění lidí. V roce 1994 byly ve Velké
Británii izolovány ze zvířat enterokoky rezistentní ke glykopeptidovým antibiotikům a byl
vysloven názor, že zvířata v tomto případě představují reservoár kmenů způsobujících
houževnaté, těžko léčitelné nemocniční infekce (Wegener,2003). Používání antibiotik ve
výživě zvířat za účelem stimulace růstu se proto stalo předmětem kritiky veřejnosti a tématem
politických diskusí. V pozadí přijatých opatření byla kromě racionálních úvah jistě i snaha
snížit jednoduchým administrativním opatřením zemědělskou nadvýrobu v zemích EU. Jako
první zakázalo plošné používání antimikrobiálních látek ve výživě hospodářských zvířat
v roce 1986 Švédsko (Brož,2004). Následkem tohoto zákazu vzrostlo množství antibiotik
spotřebovaných v podobě medikovaných krmiv. Spotřeba antibiotik v zemědělství proto
klesla pouze zhruba na polovinu. Používání avoparcinu, způsobujícího zkříženou rezistenci
k vankomycinu bylo v Dánsku zakázáno v roce 1995, v Německu v roce 1996 a o rok později
v celé EU. S platností od 1.7.1999 byla v EU zakázána antibiotika spiramycin, tylosin,
virginiamycin a bacitracin. Rovněž chinoxalinové deriváty karbadox a olachindox.
V současné době končí používání zbývajících čtyř krmných antibiotik, kterými jsou
flavomycin, avilamycin, monensin (ve výkrmu skotu) a salinomycin. Ve výkrmu drůbeže lze
používat jen první dvě zmíněná antibiotika. Zákaz se zatím nevztahuje na antibiotika
ionoforová (salinomycin, monensin), používaná k prevenci kokcidiosy drůbeže.
Obdobný zákaz zatím není uplatňován v U.S.A. Nutno říci, že zákaz má i negativní
důsledky. Dojde ke snížení rychlosti růstu zvířat ve výkrmu (prasat i drůbeže), zhoršení
konverze krmiva a potažmo ekonomiky chovů. Dají se očekávat i určité zdravotní problémy
jako např. větší výskyt nekrotické enteritidy ve výkrmu brojlerů (Brož,2004). Existují značné
obavy z pomnožení Clostridium perfringens v trávicím traktu a zvýšení výskytu
klostridiálních onemocnění u drůbeže (Shane,2002). Rovněž je možno předpokládat, že
zákaz užívání antibiotik povede u drůbeže k proliferaci určitých pathogenních bakterií
v trávicím traktu. Při zpracování brojlerových kuřat se neužívá tepelné ošetření a pokud dojde
7
ke kontaminaci jatečných těl obsahem trávicího traktu nastane riziko onemocnění lidí
salmonelou nebo kampylobakteriosou.
Cílem všech výše zmíněných preparátů je ovlivnění mikroflóry trávicího traktu. Střevní
bakterie představují širokou škálu většinou striktně anaerobních nebo fakultativně
anaerobních druhů. Počty mikroorganismů jsou nejvyšší v kaudálních částech, kde dosahují
hodnot až 11 logCFU v jednom gramu tráveniny. Zatím bylo z tohoto prostředí izolováno na
500 různých druhů (Conway,1997). Celkové počty bakterií v trávicím traktu různých
živočišných druhů uvádí tabulka č.1.
Tabulka 1: přibližné počty bakterií (v logCFU/g) v různých částech trávicího traktu různých
živočišných druhů (podle Hill,1995)
Člověk Potkan Prase Myš Králík
Ústní dutina 7-8 7-8 7-8 7-8 7-8
Žaludek <3 7 6-7 7 4
Jejunum <3 7 8 7 4
Ileum 5 8 10 8 8
Tlusté střevo 11 11 11 11 11
CFU = colony forming units
V místech s největší koncentrací mikroorganismů tj. v tlustém a slepém střevě převládají
bakterie rodů Bacteroides, Porphyromonas, Prevotella, Eubacterium, Fusobacterium a
Bifidobacterium. V menší míře se potom vyskytují enterokoky, koliformní bakterie,
laktobacily a klostridie (Kasper,2001). Střevní mikroorganismy mají řadu fyziologických
funkcí a účinků, kterými ovlivňují svého hostitele. Mezi pozitivní funkce patří ochrana proti
patogenům formou tzv. kolonizační rezistence, produkce některých vitamínů (hlavně B a K),
podíl na trávení potravy (důležitý zejména u přežvýkavců), produkce látek pro výživu
enterocytů (kyselina máselná) a imunostimulační funkce. Existují však i účinky opačné pro
hostitele do různé míry škodlivé jako je produkce tělesných pachů, produkce toxických látek
(např. amoniak), zpětné uvolňování jedů detoxikovaných v játrech a vyloučených žlučí (např.
pomocí bakteriální ß-glukuronidázy) a kompetice o živiny.
Trávicí trakt u plodu před porodem je prakticky sterilní. Kolonizace střev mikroorganizmy
začíná během porodu, přičemž hlavním zdrojem infekce je matka. Dalšími faktory
ovlivňujícími rozvoj specifických skupin bakterií v trávicím traktu je způsob porodu, styk
s matkou, způsob výživy odstav a další. Mezi jednotlivými hospodářskými zvířaty v tomto
8
ohledu existují velké rozdíly, zatímco např. selata mají zpravidla s matkou těsný kontakt po
delší dobu, telata jsou často brzy po porodu separována a extrémním příkladem jsou kuřata,
která nemají s rodiči žádný kontakt.
Obecně lze říci, že možnosti ovlivnění mikroflóry trávicího traktu jsou největší u mláďat a
to co nejdříve po narození. Použití jak probiotik tak prebiotik k těmto účelů má své dílčí
výhody a nevýhody. Historie použití probiotik je delší a sahá do poloviny minulého století,
zatímco prebiotika jsou záležitostí zhruba posledních dvou desetiletí. Přesto, jak se zdá
dosáhly prebiotika poněkud větší popularity. Jejich výhodou je fakt, že se jedná o chemické
látky s větší odolností a trvanlivostí během skladování. Probiotika jsou naproti tomu živé
kultury, často citlivé na různé fyzikálně-chemické vlivy a navíc jejich použití musí předcházet
složité schvalovací procedury (Von Wright,2005). Na druhé straně kritickým bodem použití
prebiotik je otázka zda dojde k podpoře specifické cílové skupiny bakterií jako jsou
bifidobakterie, nebo laktobacily, při jejichž absenci (např. u kojenců porozených císařským
řezem, nebo u jednodenních kuřat) jsou účinky těchto látek někdy dokonce negativní, neboť
mohou působit flatulenci a průjmy (Gilliland,2001).
Probiotika
Definice a historie používání
Termín probiotikum poprvé použili Lilly a Stillwell v roce 1965. Označili tak látku
produkovanou jedním prvokem, která stimulovala růst jiného prvoka. Později byl tento termín
používán pro krmné doplňky hospodářským zvířatům. Pojem zahrnoval buď živé kultury
bakterií (Tortuero,1973), nebo kromě živých většinou bakteriálních kultur i určité substance
jako mikrobiální metabolity, enzymy, aminokyseliny apod. (Parker,1974; Mičan,1985),
pozitivně ovlivňující mikroflóru trávicího traktu. Tato definice by tedy zahrnovala i krmná
antibiotika. Sémantický význam slova „probiotikum však znaméná „pro život“ a je tedy
pravým opakem slova antibiotikum. Proto byla po řadu let přijímána jako nejvýstižnější
definice podle Fullera (1989): „Probiotika jsou živé mikrobiální krmné doplňky, které
příznivě ovlivňují hostitele zlepšením jeho střevní mikrobiocenosy“. Tato definice klade
důraz na použití živých buněk a podle autora odstraňuje zmatek, který vytvářelo slovo
„substance“. Dále formulace „příznivě ovlivňuje hostitele“ v sobě zahrnuje všechny pozitivní
vlivy – to znamená zlepšení růstu, využitelnost krmiv, vliv na zdravotní stav apod., které byly
v předchozích definicích složitě rozepisovány. Definice byla později zjednodušena a v
současné době platí formulace vytvořená tzv. „Pracovní skupinou evropských vědců“, která
9
říká že probiotika jsou „živé mikrobiální krmné přídavky, které jsou prospěšné pro
zdraví“ (Salminen a kol.,1998). O vymezení pojmu se však vede stále diskuze a někteří
výzkumníci opozorňují, že z definice by mohlo (mělo) vypadnout slovo „živý“ a to proto, že
pozitivní vliv na zdraví (hlavně při pokusech na lidech) měly také inaktivované buňky
mikroorganismů, nebo jen části buněčných struktur hlavně bakterií a kvasinek (Ouwehand a
kol.,2002).
Při popisu historie používání probiotik je obvyklé jako první bod uvést jméno Ilji
Mečnikova (1907), který jako první poukázal na příznivé účinky jogurtových bakterií na
lidské zdraví a spatřoval v tom důvod k dlouhověkosti lidí na Balkáně. Ačkoliv první pokusy
na zvířatech v tomto ohledu byly uskutečněny ještě před druhou světovou válkou, hlavní
rozvoj používání probiotik nastal v šedesátých a sedmdesátých letech dvacátého století.
Hlavními používanými mikroorganismy byly zprvu bakterie mléčného kvašení (BMK),
zejména laktobacily. Určitým přelomem bylo zavedení směsných, často nedefinovaných
kultur, které se osvědčily při prevenci salmonelos u kuřat (Nurmi a Rantala,1973). Tato
metoda byly zprvu pojmenována jako „Nurmiho koncepce“ je nyní známa spíše pod pojmem
„Competitive exclusion“ (CE). Od sedmdesátých let jsou dostupné komerční probiotické
založené na čistých kulturách BMK. Od osmdesátých let se objevují i komerční CE kultury
(Scheitz a kol.,1991). V poslední době potom dochází ke kombinaci probiotik a prebiotik a to
hlavně u drůbeže (Paterson a kol.,1997).
Mikroorganismy používané jako probiotika
Jak v minulosti, tak i v současné době se jako probiotik používá BMK a to hlavně rody
Lactobacillus, Streptococcus, Enterococcus a Lactococcus. Příčiny jsou nejméně tři:
a) Dlouhodobá zkušenost s těmito bakteriemi při zpracování mléka, výrobě nakládané
zeleniny a siláže.
b) Relativně snadná kultivace (např. na rozdíl od striktních anaerobů).
c) Jsou v drtivé většině nepathogenní.
Protože se však v poslední době zdůrazňují i další kritéria pro úspěšnou kolonizaci trávicí
trubice mikroorganismy, jako jsou například schopnost adherence na střevní epithel, růstové
schopnosti v dietě a chymu, odolnost vůči kyselinám a žluči, nebo antagonistické působení
proti jiným (pathogenním) bakteriím (Fuller 1989; Gilliland 2001), rozšiřuje se spektrum
používaných mikroorganismů. Tabulka č.2 uvádí přehled používaných mikroorganismů.
10
Tabulka 2: Mikroorganismy používané jako probiotika (upraveno podle Fuller 1989; Voříšek
1989; Ouwehand a kol.,2002; Fooks a Gibson,2002)
Lactobacillus acidophilus
L. casei
L.delbrueckii sp. Bulgaricus
L. rhamnosus
L.reuteri
L.plantarum
L.fermentum
L.brevis
L.helveticus
Streptococcus thermophilus
Lactococcus lactis
Enteroococcus faecium
E.faecalis
Bakterie mléčného kvašení
Pediococcus pentosaceus
Bifidobacterium bifidum
B. pseudolongum
B. breve
Bifidobakterie
B. thermophilum
Bacillus subtilis
B.cereus
B. toyoi
B.natto
B. mesentericus
B. licheniformis
Ostatní bakterie
Clostridium butyricum
Saccharomyces cerevisiae
Aspergillus oryzae
Mikroskopické houby
Candida pintolopesii
Na místo původně používaných mlékárenských kultur se nyní upřednostňují bakterie
izolované z trávicího traktu. Za zmínku stojí zejména rod Bifidobacterium. Tyto bakterie se
pravidelně vyskytují v tlustém střevě lidí a zvířat a byly izolovány také z bachoru a
výkalového vaku včely medonosné (Scardovi,1986; Rada a Petr,2002). U lidí převažují
druhy B. longum, B. bifidum, B. breve a B. adolescentis, zatímco ze zvířat bývá často
izolován druh B. animalis, který se pro dobré technologické vlastnosti používá i do mléčných
kysaných výrobků (Vlková a kol.,2004). Bifidobakterie jsou téměř ideální probiotické
bakterie, protože jsou v podstatě nepathogenní, jsou to typické střevní mikroorganismy, u
kterých jsou navíc doloženy prokazatelné pozitivní efekty na zdravotní stav lidí a zvířat
(Mitsuoka,1992). Určitým problémem je jejich citlivost na vnější podmínky, neboť se jedná o
striktně anaerobní bakterie (Scardovi,1986).
11
Dále se používají tzv. polyvalentní preparáty, které obsahují dva až několik desítek
bakteriálních druhů (Scheitz a kol.,1981; Goren a kol.,1984). Extrémním je tzv. Nurmiho
koncepce (Nurmi a Rantala,1973), dnes označovaná jako competitive exclusion (CE), kdy se
jednodenním kuřatům aplikuje per os mikrobiálně nedefinovaný střevní obsah (většinou
obsah slepých střev) zdravých, dospělých zvířat. Kromě bakterií byly zejména u přežvýkavců
vyzkoušeny kvasinky a některé plísně. Určité kmeny Saccharomyces cerevisiae příznivě
působily na rozvoj bachorové celulolytické mikroflóry (Dawson a kol.,1990; Williams 1991).
Často se také používají kombinace probiotik s dalšími látkami jako např. s enzymy, peptidy,
vitamíny a elektrolyty. Přehled některých probiotických preparátů uvádí tabulka č.3.
Tabulka 3: Některé probiotické preparáty dostupné v ČR (Anonym1)
Kategorie zvířat Název Probiotický mikroorganismus
Drůbež, prasata, skot LBS ME 10 Enterococcus faecium
Drůbež, prasata, skot Toyocerin Bacillus toyoi
Selata, prasata Ergomyces Saccharomyces cerevisiae
Skot, prasata, drůbež Yea-Sacc Saccharomyces cerevisiae
Drůbež, telata, selata, prasata Lactiferm Enterococcus faecium
Dojnice, skot, králíci Levucell SC 20 Saccharomyces cerevisiae
Testování probiotických mikroorganismů
Fuller (1989) uvádí pět vlastností důležitých pro dobré probiotické mikroorganismy:
a) Daný mikroorganismus by měl být schopen pozitivně ovlivňovat svého hostitele tj.
zlepšením růstu, nebo ochranou proti onemocněním.
b) Musí být nepathogenní.
c) Měl by být přítomen v živé formě, lépe ve velkém počtu, ačkoliv neznáme minimální
efektivní dávku.
d) Měl by být schopný přežívat a vyvíjet metabolickou aktivitu ve střevě, to znamená, že
by měl být odolný proti nízkému pH a organickým kyselinám.
e) Měl by být stabilní a přežívat po dlouhou dobu při skladování za běžných podmínek.
Pro výše uvedené požadavky většina autorů uvádí, že probiotika by měla obsahovat
normální obyvatele trávicího traktu, nejlépe izolované ze stejného živočišného druhu, kterému
jsou aplikována a měla by pocházet od zdravých dospělých jedinců (Jeven a kol.,1991;
Gilliland,2001). Dodržení druhové specifity je důležité například proto, že schopnost adheze
bakterií na střevní stěnu je často též druhově specifická.
12
Jako probiotika se v minulosti nejvíce používaly různé kultury BMK, které byly vybrány
pro svoji nepathogennost a snadnou manipulovatelnost. S postupem času se ukázalo, že větší
šance na dosažení pozitivního účinku probiotik je v případě, že aplikované kultury jsou
schopny přežít v trávicím traktu. Proto byly vyvinuty četné testy in vitro pro selekci vhodných
kmenů. Otázkou však zůstává jejich korespondence s chováním bakterií in vivo (Fuller a Cole,
1988). Tyto laboratorní testy sledují dva cíle:
a) Snaží se selektovat bakterie schopné ve střevě přežívat. Sem patří testy rezistence na
žluč, žaludeční kyseliny, měření růstové rychlosti a testy adherence na střevní epitel.
Prvotním předpokladem je dodržení zásady, že nejlépe se uplatní bakterie, které byly
izolovány ze stejného druhu, kterému jsou podávány.
b) Snaží se selektovat bakterie s žádanými účinky na hostitele jako např. ochrana proti
infekcím, zlepšení trávení apod. Sem patří testy zjišťující antagonistické schopnosti
proti určitým pathogenům a schopnost ovlivňovat enzymovou aktivitu jiných bakterií
ve střevě.
I když oba cíle do jisté míry spolu souvisejí, je zajištění schopnosti přežívat prvořadým
předpokladem pro dosažení kýženého účinku. Z tohoto pohledu je třeba se zaměřit především
na vzájemnou korespondenci testů in vitro a in vivo.
V poslední době se razí pojem funkčnost probiotik jako výsledné vlastnosti vyjadřující
efektivní účinky a použitelnost konkrétního výrobku – probiotika (Mattila-Sandholm, a kol.,
2002). Funkčnost probiotik je ovlivňována řadou faktorů jako je za prvé charakteristika
použitých kmenů, charakter použité potraviny, nebo krmiva, denní dávkou a stabilitou
produktu. Za druhé potom jsou to faktory působící při výrobě probiotik jako jsou použité
kultivační technologie, technologie použité pro konzervaci kmenů (mražení, sušení
lyofilizace) a mikroenkapsulace.
Jak již bylo výše zmíněno, vlastnosti používaných, nebo selektovaných kmenů lze
zjišťovat pomocí in vitro testů. Podle Gililanda (2001) a Mattila-Sandholm a kol. (2002) lze
testovat funkčnost probiotik pomocí dvou okruhů testů. Prvním jsou testy zaměřené na
fyziologické (někdy se uvádí termín hygienicko-zdravotní) vlastnosti, kam patří:
a) Tolerance vůči kyselému prostředí a žaludečním šťávám.
b) Tolerance na žluč, popř. žlučové kyseliny (což je důležité pro přežívání v tenkém
střevě).
c) Adherence na střevní epithel a přežívání v trávicím traktu.
d) Immunostimulační, avšak ne prozánětlivé účinky
13
e) Antagonistické účinky proti pathogenním bakteriím (u lidí se uvádí hlavně
Helicobacter pylori, Salmonella sp., Listeria monocytogenes a Clostridium difficille; u
zvířat potom připadá v úvahu zejména Salmonella sp., Campylobacter sp. a
Escherichia coli O157:H7)
f) Antimutagenní a antikarcinogenní vlastnosti (které jsou důležité hlavně u probiotik
určených pro lidskou výživu).
Druhým okruhem testů při nichž se zjišťují technologické vlastnosti probiotických
mikroorganismů, kam patří:
a) Dobré senzorické vlastnosti
b) Rezistence vůči fágům
c) Životaschopnost během procesu výroby
d) Stabilita v produktu během skladování
Nutno říci, že u výrobců probiotik je často kladen důraz na technologické vlastnosti a
fyziologické účinky tedy možné in vivo účinky jsou opomíjeny. Uveďme dva příklady. Do
probiotik pro hospodářská zvířata se často přidává Enterococcus faecium M74, což je bakterie
původně izolovaná z výkalů lidských kojenců. O přežívání této bakterie v trávicím traktu
zvířat nejsou přesvědčivé důkazy, avšak je jisté, že tento kmen má výborné technologické
vlastnosti např. dobře snáší lyofilizaci a přežívá po dlouhou dobu v probiotických preparátech
a to ve velmi vysokých počtech. Druhým příkladem do určité míry opačným je použití
Bifidobacterium animalis (známé jsou kmeny BB12 a „Bifidus esencis“ od Danone) do
mléčných kysaných výrobků. Zde se naopak jedná o použití pravděpodobně animálních
kmenů (přesný původ kmenů znají jen výrobci) do lidských potravin. Důvodem jsou opět
jednoznačně lepší technologické vlastnosti B. animalis oproti lidským kmenům bifidobakterií
a to hlavně schopnost přežít během skladování.
Aplikace probiotik
Při volbě způsobu aplikace je třeba přihlížet k mnoha faktorům jako je věk a druh zvířete,
způsob krmení a ustájení. Je třeba se zabývat i otázkou výše účinné dávky. Při výběru
vlastního probiotika potom je třeba přihlížet k vlastnímu způsobu aplikace (krmivem, pitnou
vodou, individuální aplikace) a v neposlední řadě ne možné interakce mezi probiotiky a
komponenty krmiva (Ewing a Cole,1994). Je možno také volit mezi preparáty
monovalentními a polyvalentními (Timmerman a kol.,2004).
14
Co se týká výběru vhodného kmene, přehled používaných kmenů je v kapitole 2.2.
Bakterie vhodné určité kategorie budou popsány ve speciálních kapitolách, zde jen stručně
shrnujeme, že jako probiotika by se měly používat mikroorganismy vlastní určitému
živočišnému druhu a které se v trávicím traktu přirozeně vyskytují ve vysokých počtech. Pro
lidské kojence je proto nejpřirozenější použití bifidobakterií, zatímco pro mladou drůbež a
selata se zdají být efektivní laktobacily. BMK připadají v úvahu i pro telata v období mléčné
výživy. U dospělých přežvýkavců existuje velice komplikovaný mikrobiální ekosystém
v bachoru, který není příliš ovlivnitelný probiotiky. Do určité míry zde příznivě fungují
některé kmeny kvasinek a snad i bakterie ze siláží (Weinberg a kol.,2004).
Vlastní způsoby aplikace probiotik mohou být následující (Fuller,1992; Ewing a Cole,
1994):
- lyofilizovaný prášek
- v pitné vodě
- ve formě pasty
- aerosol
Nejčastější formou jsou lyofilizované prášky. Obvyklá dávka je 0,1-1 kg na 1 tunu krmné
směsi (Ewing a Cole,1994, Anonym 1,2000). Důležitý je obsah živých buněk, např.
nejčastěji používané probioticum ve Velké Británii je Lacto-Sacc (Ewing a Cole,1994), které
obsahuje 100 milionů CFU/g Lactobacillus acidophilus a 70 milionů CFU/g Enterococcus
faecium. Výsledná kocentrace živých buněk by měla být 105 až 106 na 1 gram krmné směsi.
Přehled některých probiotických preparátů dostupných v ČR a jejich dávkování uvádí tabulka
č.4.
Tabulka 4: Dávkování některých probiotických preparátů dostupných v ČR (Anonym 1):
Kategorie zvířat Dávkování (g/t) Cena v Kč při dávce
1% 0,5%
Telata 100 44 -
Selata 50 - 100 22 - 44 11 - 22
Toyocerin
Brojleři 50 22 11
Telata 1000 52 -
Dojnice 1000 52 -
Yea-Sacc
Selata 2000 104 -
Telata 35 - 70 21,40 - 42,80 10,70 - 21,40
Selata 35 - 70 21,40 - 42,80 10,70 - 21,40
LBC ME 10
Drůbež 20 - 35 12,20 - 21,40 6,10 - 10,70
Skot 50 33,60 -
Koně, ovce 50 33,60 -
Levucell SC 20
Králíci 50 - 16,80
15
Ohledně věku je aplikace probiotik zvláště účinná u mladých zvířat např. u telat (Rosell,
1987), kuřat (Wiseman,1990) a selat (Cole,1991). Novorozená zvířata mají prakticky sterilní
trávicí trakt, a proto je u nich pravděpodobnost kolonizace probiotickými mikroorganismy
největší. Extrémním příkladem v tomto směru jsou čerstvě vylíhnutá kuřata, která nemají
žádný kontakt s rodiči a mikroorganismy se do jejich trávicího traktu dostávají z vnějšího
prostředí. Při našich pokusech s jednodenními kuřecími brojlery byly testovány celkem čtyři
různé formy aplikace bakterie Lactobacillus salivarius (Rada a kol.,1995): nativní kultura
aplikovaná individuálně per os, nativní kultura v pitné vodě, lyofilizovaná kultura v pitné
vodě a lyofilizovaná kultura v krmivu. Všechny způsoby podávání vedly k rychlé kolonizaci
trávicího traktu probiotickou bakterií s následným poklesem koliformních bakterií, které jsou
hlavní příčinou úhynů kuřat na nespecifické septikémie v průběhu prvního týdne života.
Důvody úspešné kolonizace trávicího traktu byly dva: za prvé byla použita jednodenní kuřata
bez vyvinuté vlastní střevní mikroflóry, za druhé byl použit pro drůbež vlastní kmen
Lactobacillus salivarius. Při selekci tohoto kmene se ukázala jako nejdůležitější jeho
schopnost růst ve zvlhčené krmně směsi (což simulovalo prostředí volete). U prasat byla
prokázána nižší mortalita selat porozených prasnicemi, které byly před porodem krmeny
směsí s přídavkem bakterií mléčného kvašení (Cole a kol.,1992).
Mechanismus účinku probiotik
Probiotikům jsou připisovány rozličné účinky, v praxi je snaha podáváním těchto látek
zlepšit buď užitkovost, nebo zdravotní stav hospodářských zvířat. Jako možné účinky
probiotik uvádí Fuller (1997):
- větší odolnost proti infekčním onemocněním
- zvýšení růstových vlastností
- zlepšení konverze krmiv
- lepší trávení potravy
- lepší vstřebávání živin
- poskytnutí esenciálních živin
- zvýšení produkce a kvality mléka
- zvýšení produkce a kvality vajec
- zvýšení kvality jatečně opracovaného masa
Účinky na zdravotní stav se zdají být více prokazatelné a fungují zejména u mladých
zvířat a ve špatných hygienických podmínkách chovu a ustájení. Je zajímavé, že zlepšení
16
zdravotního stavu (např. snížení úhynu u kuřat, nebo pokles frekvence průjmů u selat) je často
doprovázen snížením přírůstků na živé hmotnosti. Důvodem může být pokles pH v tenkém
střevě následkem produkce kyseliny mléčné probiotickými bakteriemi, což vede ke snížené
aktivitě proteolytických enzymů (Fuller,1992). Pravděpodobně nelze tedy od probiotik čekat
univerzální příznivé efekty, které by zároveň zlepšovaly jak zdravotní stav, tak užitkovost.
Probiotika pro drůbež
Intestinální mikroflóra drůbeže je poměrně dobře zmapována. Trávicí trakt ptáků má tři
zvláštnosti oproti ostatním všežravým živočichům. Je to vakovité vychlípení hltanu – vole,
dále dva žaludky – žlaznatý a svalnatý a konečně dvě slepá střeva.
Vole je zásobní orgán, který slouží k uchování potravy, která je zde zvlhčena přijatou
vodou a slinami. Nejsou zde přítomny žádné endogenní enzymy. Celkové počty bakterií ve
voleti se blíží hodnotě 9 log CFU/g. Dominují laktobacily hlavně Lactobacillus salivarius,
dále Lactobacillus fermentum a Lactobacillus reuteri v počtech 8-9 log CFU/g (Mead,1997).
Ve voleti je proto hlavním mikrobiálním metabolitem kyselina mléčná a to v koncentraci 100-
180 mmol/l (Rada a Marounek,1996). V žaludcích počet mikroorganismů klesá. Dominují
stále laktobacily, které se hojně vyskytují i v tenkém střevě, kde postupně počet počet
bakterií stoupá kaudálním směrem, někdy se objevují tzv. segmentované filamentosní bakterie
(Pearson a kol.,1992). Dále se vyskytují enterokoky a koliformní bakterie. V dolní části
tenkého střeva se objevují striktně anaerobní bakterie rodů Eubacterium, Propionibacterium,
Clostridium, Gemmiger a Fusobacterium (Mead,1997). Místem s největším výskytem
bakterií jsou slepá střeva, kde celkový počet mikroorganismů dosahuje hodnot až 11 log
CFU/g. Vyskytují se tam grampozitivní anaerobní koky jako jsou např. peptostreptokoky,
které tvoří až 30 %. Dalšími významnými bakteriemi (20 %) jsou gramnegativní nesporulující
rody čeledi Bacteriodaceae zahrnující rody Bacteroides a Megamonas. Grampozitivní
nesporulující tyčinky (Eubacterium) dosahují 16 %, pučící bakterie Gemmiger a pučící koky
tvoří 10 % stejně jako klostridie a bifidobacterie (Barrow,1992). Ve slepých střevech dospělé
drůbeže se vyskytují i metanové bakterie (Miller a kol.,1986).
Mikroflóra trávicího traktu je ovlivňována především věkem a složením krmiva. Normální
složení bakterií ve slepých střevech se ustálí za zhruba 4-6 týdnů (Mead,1989), metanové
bakterie se však objeví až za tři měsíce (Marounek a Rada.,1998). Složení krmiva může
ovlivnit hlavě proximální části trávicího traktu, zatímco caeca jsou málo ovlivnitelná. Zvýšení
obsahu snadno zkvasitelných cukrů vede ke zvýšení počtu laktobacilů, zatímco dieta
17
obohacená o proteiny jejich počty snižuje na úkor koliformních bakterií a klostridií (Barrow,
1992).
Jednodenní kuřata jsou ideálním objektem pro aplikaci probiotik, neboť se rodí prakticky
sterilní a nemají žádný kontakt s rodiči. Nejvhodnějšími probiotickými bakteriemi jsou
laktobacily, nejlépe pocházející z trávicího traktu drůbeže. Morishita a kol. (1971) zjistili, že
zatímco drůbeží kmeny Lactobacillus acidophilus, L. salivarius a L. fermentum dobře
kolonizovaly trávicí trakt jednodenních kuřat, lidský kmen L. acidophilus, L. helveticus a L.
brevis byly rychle z trávicího traktu eliminovány. Při selekci vhodných kmenů se osvědčily in
vitro testy na přežívání v kyselém pH, růst ve zvlhčeném krmivu a adherence na střevní epitel
(Fuller 1992; Rada a kol.,1995). Velké množství pokusů, při nichž byly aplikovány bakterie
mléčného kvašení, hlavně laktobacily, bylo provedeno zejména na hrabavé drůbeži. Výsledky
jsou však velmi variabilní. Výsledky lze shrnout do následujících bodů (Barrow,1992; Fuller
1992; 1997):
- Nejúčinnější jsou laktobacily (hlavně L. salivarius) drůbežího původu.
- Lepší kolonizace trávicího traktu byly dosažena u jednodenních kuřat, u nosnic jsou
výsledky horší.
- Učinky na zdravotní stav se dostavily hlavně u mladých kuřat a byly největší u zvířat
chovaných ve špatných hygienických podmínkách.
- Účinky na užitkovost (kvalita vajec, snáška, přírůstky na váze) nejsou konzistentní a
prokazatelné.
Je nutno uvést, že v ojedinělých případech, resp. u některých kmenů, laktobacily při
aplikaci kuřatům projevily negativní účinky. Obecně se nepříznivé účinky projevily při
vysokých dávkách specifických kultur. Watkins a Kratzer (1983) uvádějí, že dávky 7 log CFU
buněk Lactobacillus sp. na kuře a den mohou působit depresi růstu. Negativní účinky byly
pozorovány hlavně u laktobacilů a jsou vesměs přičítány nadměrné tvorbě kyselin popř.
tvorbě D- kyseliny mléčné (Szylit a Nugon-Baudon,1985). Dokonce byl popsán i kmen
Lactobacillus acidophilus, který vyvolával u bezmikrobních kuřat zdravotní obtíže s vysokou
mortalitou (Champ,1983).
Častým problémem při produkci drůbežího masa a vajec jsou salmonelosy. Jako prevence
se ukázala být účinná metoda „competitive exclusion“ (CE). Při CE je využit fakt, že
jednodenní kuřata jsou daleko více citlivá na střevní infekce, než dospělá drůbež a to
vzhledem k absenci komplexní mikroflóry hlavne ve slepých střevech. Tato metoda byla
poprvé použita ve Finsku (Nurmi a Rantala,1973) a spočívala v aplikaci střevního obsahu
18
zdravých dospělých jedinců jednodenním kuřatům. Výsledky jsou velice slibné a účinek
daleko prokazatelnější v porovnání s aplikací čistých kultur BMK. Určitým nedostatkem je
nemožnost zajištění rovnoměrné kvality podávaného materiálu a jeho praktická
nedefinovatelnost. Přesto zájem o „Nurmiho koncepci“, později přejmenovanou na CE dále
vzrůstal a v na přelomu osmdesátých a devadesátých let minulého století se na trhu objevily i
komerční preparáty, např. BROILAK fy. Orion Corporation Farmos. Uvedený preparát sice
nezlepšil růstové vlastnosti kuřecích brojlerů, ale evidentně urychloval eliminaci salmonel ze
slepých střev (Scheitz a kol.,1991). Zvláště účinná se jeví kombinace CE s přídavkem laktosy
(Hinton a kol.,1991). Předpokládaný mechanismus účinku je snižování pH střevního obsahu
s následnou tvorbou nedisociovaných forem kyseliny mléčné a těkavých mastných kyselin,
uvažuje se i o inhibici adheze salmonel na střevní stěnu (Ziprin a kol.,1991; Leffler a kol.,
1989).
Probiotika pro prasata
Prasata jsou monogastrická zvířata, u nichž jsou všach proximální části trávicího traktu
(žaludek, tenké střevo) relativně bohatě osídleny mikroorganismy. Dominují zde BMK hlavně
laktobacily a enterokoky v počtech okolo 7 log CFU/g. Laktobacily se nalézají hlavně na
nesecernující části žaludku, kde tvoří souvislý povlak (Fuller,1978). Podobně v tenkém střevě
dochází k adhezi těchto bakterií na střevní stěnu (McAllister a kol.,1979). Rozvoj BMK
usnadňuje relativně vyšší pH v žaludku, odkud inokulují tenké střevo, kde počty bakterií
dosahují až 9 log CFU/g (Jonsson a Conway,1992). Největší počty bakterií jsou jako obvykle
v tlustém a slepém střevu – až 11 log CFU/g. Je zajímavé, že zatímco slepému střevu
dominují gramnegativní bakterie, tak v tlustém jsou početnější grampozitivní bakterie
(Robinson a kol.,1981; Salanitro a kol.,1977). Dominují hlavně rody Lactobacillus,
Bacteroides a Clostridium (Jonsson a Conway,1992). Bifidobakterie se vyskytují pravidelně,
avšak v poměrně nízkých počtech (Mikkelsen a kol.,2003). Podílí se na celkové mikroflóře
jen setinami procenta.
Jako probiotika se pro prasata používají různé mikroorganismy, podobně jako pro drůbež
se nejčastěji používají především laktobacily a dále ostatní BMK a to jak druhy, které jsou
indigenní pro prasata (Lactobacillus acidophillus, L. fermentum, l. reuteri, E.faecium a E.
faecalis), tak druhy pro prasata neindigenní (L. plantarum, L.helveticus, L. delbrueckii subsp.
bulgaricus a Streptococcus thermophilus), které jsou používány ke konzervaci krmiv a
potravin (Jonsson a Conway,1992). V porovnání s drůbeží je výčet použitých monokultur
pestřejší a rozličné jsou i způsoby aplikace. Byly použity i bifidobakterie (Kimura a kol.,
19
1983; Ervolder a kol.,1984). Jejich použití a efektivita je diskutabilní, protože tyto bakterie
nemají v trávicím traktu prasat dominantní úlohu. Dále se ve větší míře používaly sporulující
bakterie Bacillus subtilis a B. toyoi a dále Clostridium butyricum (Han a kol.,1984). Bacily
ve formě spor jsou snadno skladovatelné, ale jejich účinnost in vivo je sporná. Zajímavé by
mohlo naopak být použití klostridií, které patří k indigenní mikroflóře prasat a produkují
butyrát nezbytný pro výživu enterocytů. Problémem je však pathogenita klostridií a
nedostatek konzistentních, experimenty potvrzených pozitivních účinků.
U selat jsou vážným problémem průjmová onemocnění působená pathogenními kmeny E.
coli. Jako prevence se ukázalo použití nepathogenních E. coli (Davidson a Hirsch,1976;
Duval-Iflah a kol.,1983) a dokonce použití fágů, které se specificky vázaly na K-antigeny
(Smith a Huggins,1983). Účinky v obou případech byly úzce specifické a tudíž nepůsobí jako
dostatečně účinná prevence průjmů vhodná pro praktické použití.
Různé jsou i formy podávání probiotik prasatům, mléčné bakterie lze podávat formou
lyofilizovaných prášků, fermentovaného mléka, ale i fermentované zvlhčené krmné směsi.
Enterokoky byly podávány většinou jako lyofilizované prášky. U prasat se také používalo
individuální dávkování a to u selat (Jonsson a Conway,1992). Bylo také vyzkoušeno
podávání probiotik prasnicím těsně před porodem s cílem následného přenosu na selata (Cole,
1992).
Výsledky použití probiotik pro prasata můžeme shrnout do následujících bodů:
- Jako nejvhodnější probiotické bakterie se jeví laktobacily pocházející z trávicího
traktu prasat, a to protože tyto bakterie jsou dominantní složkou přirozené mikroflóry
prasat.
- Použití bifidobakterií, které jsou v současné době pravděpodobně nejpopulárnějšími
probiotickými bakteriemi není u prasat vhodné, protože bifidobakterie nehrají ve
střevní mikroflóře prasat podstatnou úlohu.
- Nejvhodnější kategorií zvířat pro aplikaci probiotik jsou selata, avšak účinky nejsou,
tak pronikavé jako u drůbeže. Selata mají poměrně těsný kontakt s matkou a ta je pro
ně nejvýznamnějším zdrojem mikroorganismů.
- Jako perspektivní se zdá být zkrmování fermentované zvlhčené směsi (možná náhrada
krmných antibiotik).
20
Probiotika pro přežvýkavce
Anatomie a fyziologie trávicího traktu je značně odlišná oproti monogastrickým zvířatům.
Hlavním rozdílem je existence předžaludků, z nichž nejdůležitější je první – bachor, který má
u dospělého jedince skotu objem 60-100 (výjimečně až 200) l. Bachor obsahuje až 11 log
CFU/g živých mikroorganismů. Přítomna je široká škála prokaryotických a eukaryotických
organismů. Hlavní skupinou jsou bakterie v počtech 10-11 log CFU/g, dále prvoci 5-6 log
CFU/g, vyskytují se i anaerobní houby a fágy (Wallace a Newbold,1992). Kvasinky se
v bachoru rovněž přirozeně vyskytují, ale pravděpodobně jen jako transienti v nízké
koncentraci okolo 3 log CFU/g (Lund,1974). Nejvýznamnějšími mikroorganismy jsou
fibrolytické bakterie mezi hlavní paří celulolytické gramnegativní bakterie Fibrobacter
succinogenes a dva druhy grampozitivních bakterií Ruminococcus albus a Ruminococcus
flavefaciens. Na rozkladu vlákniny se podíleji i xylanolytické bakterie Prevotella sp. a
Butyrivibrio fibrisolvens. Mezi méně prozkoumané celulolytické bakterie patři například
Eubacterium cellulosolvens (Krause a kol.,2003). Podle posledních prací mají při rozkladu
vlákniny velký význam i anaerobní houby, hlavními rody jsou Neocallimastix a Piromyces
(Krause a kol.,2003). Navíc xylanolytická aktivita byla identifikována i u prvoků (Devillard a
kol.,2003). Fibrolytické bakterie mají většinou i pektinolytickou aktivitu. Zásobní
polysacharidy jako je škrob rozkládá například Steptococcus bovis. V bachoru se pravidelně
vyskytují i metanové bakterie (Methanomicrobium, Methanobrevibacter, Methanobacterium)
které z CO2 a H2 tvoří metan (Hespell a kol.,1997).
Při aplikaci probiotik přežvýkavcům je třeba přihlížet významně k věku zvířat. U mladých
zvířat v období mléčné výživy není vyvinut bachor a rovněž složení potravy je jiné, tzn. méně
vlákniny, více proteinů a snadno zkvasitelných sacharidů. Problémem jsou podobně jako u
selat průjmová onemocnění, která se v četných pokusech podařilo eliminovat pomocí aplikace
BMK, hlavně Lactobacillus acidophilus, další laktobacily a enterokoky z ostatních bakterií
potom Bacillus toyoi (Wallace a Newbold,1992). Z telat byly také často izolovány
bifidobakterie (Scardovi,1986), avšak existuje pouze jedna starší práce o aplikaci
bifidobakterií telatům (Abe a kol.,1995). Chybí podrobnější studie o kvantitativním výskytu
bifidobakterií u telat, podle našich dosud nepublikovaných údajů jsou počty těchto bakterií u
mladých přežvýkavců vysoké a dokonce se v tomto směru podobají lidským kojencům.
Mikroflóra bachoru je podstatně hůře ovlivnitelná. Při manipulaci bachorové fermentace
se používaly předavším různé chemické látky, antibiotika (ionofóry), úprava krmné dávky
apod. Cílem těchto manipulací bylo (a je) zlepšení trávení vlákniny (např. potlačením
21
metanogeneze pomocí monensinu a dalších ionofórových antibiotik), snížení degradace
proteinu a detoxifikace komponentů krmiv (Weimer,1998). Probiotická aplikace typických
bachorových bakterií je problematická, neboť se jedná o kultivačně velice náročné striktní
anaeroby. Byly činěny pokusy s geneticky modifikovanými bakteriemi rodů Fibrobacter a
Ruminococcus s cílem vložit do těchto kultur gen pro produkci exoceluláz, ale bez úspěchu,
zatímco částečného úspěchu bylo dosaženo u B. fibrisolvens (Krause a kol.,2003).
Z probiotických mikroorganismů bylo u skotu dosaženo největších účinků pomocí kvasinek
Saccharomyces cerevisiae, kdy některé kmeny (uvádí se, že účinný byl jeden kmen z tisíce
testovaných), působily vzrůst pH bachorové sťávy s následným rozvojem celulolytické
mikroflóry (Dawson a kol.,1990; Williams,1991) a podle posledních údajů také snižují
aktivitu peptidáz a degradaci proteinů (Chaucheyras-Durand a kol.,2005).
Prebiotika
Definice a historie používání
Pro příznivé ovlivnění mikroflóry trávicího traktu je možno zvolit v zásadě dva způsoby.
První je per os podávání živých kultur mikroorganismů. Většinou jsou používány laktobacily
a v poslední době čím dál více bifidobakterie. Protože tyto bakterie patří mezi indigenní
obyvatele střev, druhá strategie zvýšení jejich počtů je zásobování ve střevě již přítomných
bakterií látkami stimulujícími jejich růst. Tyto selektivní složky potravy byly v roce 1995
nazvány „prebiotiky“. Prebiotika byla definována jako (Gibson a Roberfroid,1995):
„nestravitelné potravní ingredience, které příznivě ovlivňují hostitele pomocí selektivní
stimulace a/nebo aktivitu jedné, nebo omezené skupiny bakterií v tlustém střevě, což může
zlepšit zdraví hostitele“.
V podstatě jakákoliv nestrávená živina, která se dostane až do tlustého střeva je
potenciálním prebiotikem. Většina látek označovaných jako prebiotika jsou sacharidy, od
jednoduchých alkoholických cukrů, přes disacharidy a oligosacharidy až po polysacharidy
(Rastall a Gibson,2002). V následujících kapitolách budou popsány nejdůležitější a nejčastěji
používané látky tohoto charakteru.
Fruktooligosacharidy (FOS) a inulin
FOS a inulin jsou polymery D-fruktosy spojené vazbou ß-2-1. Na konci molekuly je
většinou pomocí α-1-2 vazby napojena glukosa. Molekuly se stupněm polymerace větším než
20 bývají označovány jako inulin. Inulin a FOS jsou přítomny v řadě potravin rostlinného
22
původu jako je čekanka, cibule, česnek, chřest, rajčata a banány (Crittenden a Playne,1996).
FOS se také vyrábějí enzymatickou hydrolýzou inulinu (většinou z kořene čekanky), možný
je však i opačný postup tj. syntéza ze sacharosy (Tuohy a kol.,2005). Jak FOS tak inulin mají
výrazné, v mnohých in vitro a in vivo pokusech prokázaný, bifidogenní účinek (Roberfroid,
1997).
Laktulosa
Laktulosa je disacharid, který vzniká izomerací laktosy např. tepelným ošetřením mléka.
Chemicky je to „4-O-ß-glactopyranosyl-D-fructose“. Je to látka původně používaná jako
projímadlo ve veterinární a humánní medicíně (Crittenden,1999). Bifidogenní účinky jsou
četně dokumentovány na lidech a laboratorních zvířatech, hlavně potkanech (Tuohy a kol.,
2005), avšak nikoliv na hospodářských zvířatech.
Galaktooligosacharidy (GOS) a sojové oligosacharidy (SOS)
Galaktooligosacharidy jsou definovány vzorcem Gluα1-4[ßGal1-6]n kde n=2-5. Jsou
přítomny v lidském a kravském mléce (Tuohy a kol.,2005). Bifidogenní účinky jsou dobře
zdokumentovány na laboratorních zvířatech, včetně „human flora associated“ (HFA)
potkanech a lidech (Tuohy a kol.,2005). Jsou také přidávány do umělé výživy pro kojence.
Galaktooligosacharidy vyráběné z laktosy pomocí transgalaktosylasové aktivity ß-
galaktosidasy se nazývají transgalaktosylované oligosacharidy (TOS). Mají rovněž
bifidogenní účinky u lidí (Crittenden,1999). V Japonsku se přidávají do tzv. TOS agaru (fy.
Yakult) ke kultivaci bifidobakterií v podmínkách in vitro.
Velké zastoupení galaktosy je také v sójových oligosacharidech, tyto se vyskytují i
v dalších luštěninách a někdy bývají souhrnně označovány jako oligosacharidy rafinosové
řady (RSO – raffinose series oligosaccharides). Patří sem hlavně rafinosa (trisacharid, α-DGal-(1-6)-α-D-Glu-(1-2)-ß-D-Fru),
stachyosa (tetrasacharid, α-D-Gal-(1-6)-α-D-Gal-(1-6)-α-
D-Glu-(1-2)-ß-D-Fru) a verbaskosa (pentasacharid, α-D-Gal-(1-6)-α-D-Gal-(1-6)-α-D-Gal-(1-
6)-α-D-Glu-(1-2)-ß-D-Fru). RSO byly zprvu (a částěčně i dnes) považovány za antinutriční
látky, které způsobují flatulenci u lidí. Pozitivní účinky na růst bifidobakterií v tlustém střevě
byly podrobně studovány hlavně v Japonsku (Mitsuoka,1992).
Isomaltooligosacharidy (IMO)
Isomaltooligosacharidy se skládají z glukos spojených do řetězce (většinou krátkého,
sestávajícího ze 2-4 jednotek) pomocí α-1-6 glykosidické vazby. Komerčně vyráběné
23
produkty IMO jsou směsi di-, tri- a tetrasacharidů, z nichž všechny mají bifidogenní účinky u
lidí, avšak podle některých studií záleží na zastoupení jednotlivých složek, přičemž IMO o
nízkých stupních polymerace mohou být tráveny v tenkém střevě (Tuohy a kol.,2005).
Xylooligosacharidy (XOS)
Xylooligosacharidy obsahují hlavně molekuly xylosy spojené vzájemně ß-1-4
glykosidickými vazbami. Podle některých studií dobře stimulují růst bifidobakterií, avšak při
pokusech s lidskými výkaly stimulovaly také množení rodu Bacteroides (Rycroft a kol.,2001)
na který mají FOS a GOS účinky opačné (Tuohy a kol.,2005).
Pokusy na zvířatech
Většina pokusů s prebiotiky byla provedena s laboratorními zvířaty a s lidskými
dobrovolníky, zatímco pokusů na hospodářských zvířatech je málo. Je zajímavé, že u
probiotik je tomu naopak. Důvodem je za prvé fakt, že probiotika jsou živé organismy a tudíž
mohou být pro člověka i potenciálně nebezpečné. Prebiotika jsou chemické, většinou přesně
definované látky s minimálními zdravotními riziky navíc dobře skladovatelné. Druhou
příčinou velké aktivity výzkumu prebiotik na lidech jsou potenciální fyziologické účinky
prebiotik, které kromě bifidogenních účinků mohou také vykazovat další efekty jako jsou
(Tuohy a kol.,2005; Crittenden,1999) vliv na rozvoj nervové soustavy (hlavně u kojenců),
prevence rakoviny tlustého střeva, inhibice adherence patogenních bakterií na střevní stěnu a
vstřebávání některých prvků ze střeva (např. Ca).
Relativně více pokusů s prebiotiky bylo provedeno u hrabavé drůbeže, a to především
v souvislosti s eliminací salmonel. V testech, kde byly porovnávány účinky několika cukrů
(Oyofo a kol.,1989), se glukosa, sacharosa a maltosa ukázaly jako neúčinné, zatímco účinná
byla laktosa a manosa. U obou cukrů se předpokládá vazba na pili buněk salmonel a tím
omezení adheze na střevní epitel. U laktosy se navíc předpokládá stimulační účinek na BMK,
protože drůbež nemá endogenní laktázu a laktosa je tudíž pro ní nestravitelným
oligosacharidem. U drůbeže byl pozorován i bifidogenní účinek nestravitelných
oligosacharidů. Bifidobakterie jsou pravidelnou součástí jak definovaných, tak
nedefinovaných kultur používaných pro CE. Růst těchto bakterií je stimulován přítomností
oligosacharidů, zejména pak fruktooligosacharidů (Mitsuoka,1992). Tento jev byl pozorován
také u kuřecích brojlerů, kde se rozvoj bifidobakterií dává do souvislosti s potlačením
kolonizace slepých střev salmonelami (Chambers, a kol.,1997), účinné se projevily
fruktooligosacharidy, buď jejich směsi (Oyrzabal a C.

Dobrý deň, pri liečbe dxygalom je vidieť, že príznaky ustupujú, myslíte ze pojde to vyliečenie, alebo len potlačenie príznakov?

agoro napsal(a):
Dobrý deň, pri liečbe dxygalom je vidieť, že príznaky ustupujú, myslíte ze pojde to vyliečenie, alebo len potlačenie príznakov?

Těž v takto horůčný ch dench říct.

Jen bych chtěl ještě upravit svůj názor na to, že u slepic se zničená střevní mikroflóra může obnovovat podobně pomalu jako u lidí.

Slepice mají mnohem lepší šance na obnovení funkčnosti a zdraví. neustále se přehrabují ve svém trusu.
Myslím ale, že těm s narušenou (lidmi a léky zničenou) imunitou ze stejného důvodu hrozí uhynutí na ne-moc z důvodu, který pro ně běžně nepředstavuje žádné ohrožení.

Ostatně je to i důvod proč mít vlastní kuřata odvoděná kvočnou, alespoň u/pro mne.

Tak a si doxygal velmi nepomohol, zacali sme podavat helmigal 10 snad ten pomoze, vztahuje sa ochranna lehota aj na vajcia? pripadne ako dlho?

No-dáváte tomu slepičímu organizmu pořádně zabrat-to aby podzim byl příhodný a chudáci se z toho dostaly.Copak neumíte číst, aby jste si přečetl návody jak co používat a v jakých intervalech.Přichází podzim a s podzimem pravidel-až se železnou pravidelnoistí s y n g a m o z a.Začne jedna slepice, po pár dnech další a už se to rozjíždí.Objednejte si Chemizole u veterináře, ale hlavně chtějte aby u toho byl návod od výrobce-ten je v překladu, protože Chemizole je dovážen z Itálie.Musí se ovšem dát přesně, aby zabral, tak jako všechny léky.Doxygal aHelmirazin je na úplně něco jiného.ATB na červy nezabírají, ty jen oddálí problém.A, co se týká odchovu kuřat pod kvočnou-nebuďte si tak jisti i tato kuřata chytnou syngamozu.
Po jakékoliv léčbě je třeba mít doma probiotika a opět dle návodu je slepicím míchat, aby se jim vrátila žádoucí funkce střevní mikroflory.
Docela jsem překvapená, že je tolik chovatelů, kteří umí lépe vyhledávat cokoliv na internetu, ale o slepicích, o nemocech, o příznacích asi ani neumí číst.

Helmirazin sa uz nevyraba
Helmigal som nasiel ze by mal tiez zaberat na syngamus trachea
http://www.agrochov.sk/agrochov/eshop/6-1-Drobnochov/9-2-Hydina/5/299-Helmigal-tbl.