Kdysi jsem měla také půjčenou kvočnu, je s ní trochu práce, ale jde to..když je dobře rozsezená, měla by sedět dál, ale!...prvně jí připravit vystlané hnízdo v nějaké přiměřeně velké uzavřené bedně, jen se zavíracími dvířky vepředu, také cele dřevěné, aby byla ve tmě celý den!..tam jí připravíte vejce a večer jí přenesete, nejlíp zabalenou v pytli, aby nic neviděla a potmě ji dáte na vejce do bedny!nesmí nic vidět, jinak uteče! zavřete dvířka bedny, kvočna si ohmatá vejce a sedne si na ně..necháte ji sedět do druhého dne odpoledne, nastavte si určitou hodinu, jak vám to vyhovuje a kvočnu vyndáte z hnízda, pustíte ji do malého prostoru, třeba kůlnička apod.dáte jí tam žrádlo, pití a necháte ji vy vykadit!kdybyste ji pustili ven, taky už ji nemusíte chytit a budete ji zbytečně stresovat..po půl hodině ji chytíte a strčíte zpět do bedny na vejce, opět zavřít do tmy, jinak by po vejcích skákala, pozná, že není doma!..taaak, a tímhle způsobem opakovat každý den!..možná, že by si za týden, dva, zvykla chodit do hnízda sama, ale neriskovala bych to ..není lepší, koupit si malou, spolehlivou líhen´?
Ne-chovatel

XXX.XXX.234.203
Tak já s vámi 2mazutak nesouhlasím.
O kuřata z líhně se pořád musíte starat, podstrojovat jim aby měli dostatek všeho co potřebují, teplo, dávat pozor pod nohy pokud je i vypouštíte, sledovat jestli se jich příliš netopí, nejdou po včelách, nepadají do jam... (vše přirozené ztráty - ti slabí a neinteligentní prostě nepřežijí).
O kuřata z pod kvočny se postará kvočna. Mnohdy jim ukazuje ke žrádlu věci, že vám stávají vlasy hrůzou na hlavě a některé vámi předložené žrádlo zůstane netknuté, přesto rostou jako z vody. Běhat v přirozeném prostředí a mezi slepicemi začnou už od třetího dne co se vylíhlo první kuře (ti poslední a opoždění více než o dva dny budou mít pravděpodobně smůlu a nepřežijí - neměli by vůbec být ale také mi asi prvnička neideálně seděla, ale kvočna už nedokáže kuřata déle udržet na hnízdě).
Když srovnám jak se kuřata z pod kvočny a z líhně socializovala, jaké mají dovednosti (včetně různorodosti v potravě, což nadále urychluje i zkvalitňuje vývoj kuřat) a jak v pubertě tolerují člověka, tak z pod kvočny jednoznačně vedou.
Co se týká samostatnosti, jak jsem uvedl o kvočnu s kuřaty se není třeba (při dobrém výběhu) prakticky starat. O kuřata z líhně neustále.
Kvočna kuřata opustí do dvou týdnů, kdy už jsou soběstačná a sami si shánějí potravu, o ty z líhně se musíte stále značně starat i přesto, že se od těch z pod kvočny docela rychle učí co vše a jak se dá sežrat. Pokud se nemají od koho učit, trvá vaše péče mnoho dalších týdnů a i s jejich školou nebude jejich jídelníček dlouho dostatečně pestrý na to aby v růstu ty z pod kvočny dohnala (přestože jde třeba o plemeno normálně rychle rostoucí).
Toto je moje loňská zkušenost. Nicméně si nemyslím, že by podobného výkonu byla schopná kvočna v cizím prostředí - tím je myšleno mezi cizími slepicemi. Někde bokem, kde budou sami, proč ne. Pak je tu ale stále ten problém jak hejno přijme drobotinu (navíc už bez kvočny, která by je ochránila) a jaký to na ně bude mít vliv.
Ne-chovatel
napsal(a):
Tak já s vámi 2mazutak nesouhlasím.
O kuřata z líhně se pořád musíte starat, podstrojovat jim aby měli dostatek všeho co potřebují, teplo, dávat pozor pod nohy pokud je i vypouštíte, sledovat jestli se jich příliš netopí, nejdou po včelách, nepadají do jam... (vše přirozené ztráty - ti slabí a neinteligentní prostě nepřežijí).
O kuřata z pod kvočny se postará kvočna. Mnohdy jim ukazuje ke žrádlu věci, že vám stávají vlasy hrůzou na hlavě a některé vámi předložené žrádlo zůstane netknuté, přesto rostou jako z vody. Běhat v přirozeném prostředí a mezi slepicemi začnou už od třetího dne co se vylíhlo první kuře (ti poslední a opoždění více než o dva dny budou mít pravděpodobně smůlu a nepřežijí - neměli by vůbec být ale také mi asi prvnička neideálně seděla, ale kvočna už nedokáže kuřata déle udržet na hnízdě).
Když srovnám jak se kuřata z pod kvočny a z líhně socializovala, jaké mají dovednosti (včetně různorodosti v potravě, což nadále urychluje i zkvalitňuje vývoj kuřat) a jak v pubertě tolerují člověka, tak z pod kvočny jednoznačně vedou.
Co se týká samostatnosti, jak jsem uvedl o kvočnu s kuřaty se není třeba (při dobrém výběhu) prakticky starat. O kuřata z líhně neustále.
Kvočna kuřata opustí do dvou týdnů, kdy už jsou soběstačná a sami si shánějí potravu, o ty z líhně se musíte stále značně starat i přesto, že se od těch z pod kvočny docela rychle učí co vše a jak se dá sežrat. Pokud se nemají od koho učit, trvá vaše péče mnoho dalších týdnů a i s jejich školou nebude jejich jídelníček dlouho dostatečně pestrý na to aby v růstu ty z pod kvočny dohnala (přestože jde třeba o plemeno normálně rychle rostoucí).
Toto je moje loňská zkušenost. Nicméně si nemyslím, že by podobného výkonu byla schopná kvočna v cizím prostředí - tím je myšleno mezi cizími slepicemi. Někde bokem, kde budou sami, proč ne. Pak je tu ale stále ten problém jak hejno přijme drobotinu (navíc už bez kvočny, která by je ochránila) a jaký to na ně bude mít vliv.
Ale kdepak, za prvé líhnu si sám, mají svůj malý kurníček s krytým výběhem, vyhřívání s termostatem, dospělé slepice vidí přes pletivo, po zjišění pohlaví jdou kohoutci zas do jiného kurníčku s výběhem, k dospělým jdou až přestanou pípat jako kuřata.těch výběhů mám pět, taky tedy pět kurníků, vše se zavírá a otvírá automaticky se soumrakem a rozbřeskem, nakoupil jsem automaty od fa renatko.vše je pod kontrolou.nemusím mít obavy, kam kvočna kuřata zavede.je to samý predátor a kvočna počítat neumí a před dravci a potkany je není schopná ochránit, denně by nějaké chybělo.jí stačí jedno kuře, o ostatní, kde zůstaly se nezajímá, ponechá je svému osudu.jak jsem uvedl, neumí počítat, takže jí je šuma fuk, kolik jich za ní jde.
honzapm
napsal(a):
Máme, kdysi jsme si přinesli kvočnu od souseda z druhého konce vsi,
spolu s ní v košíku dvacet bílých vajíček. Tak začal můj chov vlašek.
Dobrá kvočna bude sedět kdekoliv. Nejsou všechny stejné nátury.
A jak poznáte dobrou kvočnu?..kolikrát jsem přemistovala moji kvočnu na jiné místo, protože nešikovně seděla v kukani a ani omylem! tak než bych s ní dělala výše popsanou měsíční procedůru, dala jsem ji radši do králíkárny odkvokat! jo, není kvočna, jako kvočna!
ančovička1
napsal(a):
A jak poznáte dobrou kvočnu?..kolikrát jsem přemistovala moji kvočnu na jiné místo, protože nešikovně seděla v kukani a ani omylem! tak než bych s ní dělala výše popsanou měsíční procedůru, dala jsem ji radši do králíkárny odkvokat! jo, není kvočna, jako kvočna!
Ano, přesně
A souhlasím s ne-chovatelem, není nadto, když mají kuřátka mámu! mám jich právě 12 se slepičkou milflérkou venku, v kleci už 14 dní, jsou vitální, zdravá a žravá, krmím směsí vylepšenou vejci a kopřivami, přidávám pšenici a vůbec mi nevadí, že se s nimi nažere i slepička, vždyt´si to zaslouží! doma, v kuchyni mám kuřátka z líhně, ještě pod žárovkou, je s nimi práce, pořád čistit, kuřata jsou zdravá, dobře žerou, ale nejsou štastná..takový malý rozdíl mezi nimi...
Ne-chovatel

XXX.XXX.91.7
[2mazutak] Líhnu si sám.
Ano tak to bylo myšleno. Jinak bych těžko srovnával. Bohužel, rozdíl pár dnů ve stáří kuřat (a následný stále se zvětšující rozdíl ve vitalitě, právě díky rychlosti růstu] zapříčinil nemožnost přidat ke kvočně kuřata z líhně. Strčit jí je na noc na zahřívání prvních pár dní šlo, když pak nestačili tak na ně většinou kašlala (párkrát je zahřála ale když viděla že nestíhají tak je "opustila") a později je i odháněla aby neužíraly žrádlo těm "jejím".
Právě díky tomu že mám více zkušeností s kuřaty z velkochovu (také líheň ale ne pod vaší kontrolou), tak mohu s klidem říct že se to nedá srovnat už vůbec a poukázat právě na takové věci, že i to učení jedněch kuřat od druhých je jednoznačně plus, přestože mezi oběma skupinami jsou rozdíly nepřehlédnutelné.
Ty jsi na vlastní odchov jednoznačně vybaven a patrně to děláš na kšeft. My co nám stačí pár slepic až pár desítek slepic ročně jsme na tom jinak. A já říkám kvočna=žádná starost navíc, zdravá, vitální, socializovaná kuřata a později slepice. Nepamatuji si, že bych někdy mohl nechat kuřata z velkochovu pátý týden jejich života zcela svému osudu, jak dlouho jsem o ně musel pečovat celkově už nemohu vzpomenout. Těm z pod kvočny jsem se věnoval jen občasným rozhozením jemnější směsi semen na více místech aby se stihla nažrat. On jak kohout viděl, že slepice jsou moc dravé tak své favoritce (kvočně) pomohl.
ančovička1
napsal(a):
A jak poznáte dobrou kvočnu?..kolikrát jsem přemistovala moji kvočnu na jiné místo, protože nešikovně seděla v kukani a ani omylem! tak než bych s ní dělala výše popsanou měsíční procedůru, dala jsem ji radši do králíkárny odkvokat! jo, není kvočna, jako kvočna!
Já vždy kvočny nasazoval do spodní řady kukaní, takže s přemistˇováním kvočny na jiné místo zkušenost nemám. Každopádně místo odkvokání (pokud bych kvočnu zrovna potřeboval) bych udělal kvočně v králikárně hnízdo, do něj dal několik podkladků případně vajíček, která obětuji, kotec zatemnil a vidělo by se, zda nové hnízdo kvočna přijme za své. V kladném případě bych podkladky/zkušební vajíčka vyměnil za násadová. Krmení vodu může mít kvočna v králikárně, po týdny sezení bych ji již zkusil pustit ven, a´t se proběhne, vypopelí.
Mazuťák to s negativy kvočen přehání. Samozřejmě, že kuřata s kvočnu by měly mít kurník, odchovnu jen pro sebe, Ale od třetího dne nebo prvního týdne, dle počasí je pustíte ven, krmení jim dáte pod posadu a více o ně nestaráte Jestli se nějaké ztratí? To se o kuřat odchovávaných pod žárovkou v okamžiku, kdy je pustíte na volno může stát taky. Kuřata většinou kvočnu následují, případně když už jsou větší a rozeběhnou se určitým směrem, kvočna následuje je. Pokud se nějaké kuře ztratí, začne pípat a kvočna se mu ozve, nebo si pro něj dojde. Měl jsem kuřat odchovaných pod žárovkou (plůtek s prolízkou zmiňuji v jiných tématech) nebo kvočnami spousty. Ztráty minimální v, jednotlivých kusech a ani ne každoročně a to měly ze dvora volný přístup do louky.
Jestli kvočna sežere nějaké kuřecí krmení bych neřešil, dle mého si to zaslouží.
ladd
napsal(a):
Já vždy kvočny nasazoval do spodní řady kukaní, takže s přemistˇováním kvočny na jiné místo zkušenost nemám. Každopádně místo odkvokání (pokud bych kvočnu zrovna potřeboval) bych udělal kvočně v králikárně hnízdo, do něj dal několik podkladků případně vajíček, která obětuji, kotec zatemnil a vidělo by se, zda nové hnízdo kvočna přijme za své. V kladném případě bych podkladky/zkušební vajíčka vyměnil za násadová. Krmení vodu může mít kvočna v králikárně, po týdny sezení bych ji již zkusil pustit ven, a´t se proběhne, vypopelí.
Mazuťák to s negativy kvočen přehání. Samozřejmě, že kuřata s kvočnu by měly mít kurník, odchovnu jen pro sebe, Ale od třetího dne nebo prvního týdne, dle počasí je pustíte ven, krmení jim dáte pod posadu a více o ně nestaráte Jestli se nějaké ztratí? To se o kuřat odchovávaných pod žárovkou v okamžiku, kdy je pustíte na volno může stát taky. Kuřata většinou kvočnu následují, případně když už jsou větší a rozeběhnou se určitým směrem, kvočna následuje je. Pokud se nějaké kuře ztratí, začne pípat a kvočna se mu ozve, nebo si pro něj dojde. Měl jsem kuřat odchovaných pod žárovkou (plůtek s prolízkou zmiňuji v jiných tématech) nebo kvočnami spousty. Ztráty minimální v, jednotlivých kusech a ani ne každoročně a to měly ze dvora volný přístup do louky.
Jestli kvočna sežere nějaké kuřecí krmení bych neřešil, dle mého si to zaslouží.
Já se musím přidat - není kvočna jako kvočna. Sedla mi roční Bresse na vejcích seděla docela blbě takže jsem neustále vyhazovala co bylo studené. Nakonec zůstaly jen 3, z toho jedno čerstvě vylíhnuté vyhodila z hnízda tak zdechlo a jedno jsem ještě na poslední chvíli zachránila. Vodila to jedno jediné jen 2 týdny a začala snášet a to malé od sebe odháněla. Takže nakonec skončilo u těch z líhně a nemůžu říct že by bylo větší než ty co byly celou dobu v odchovně. Spíš je hubenější protože mu ta jeho matka asi vše sežrala. Takže jsem měla dvojí práci - kvočna a odchovna, nyní mám jen to odchovnu a je to podstatně lepší. Má to víc pod kontrolou.
Ne-chovatel

XXX.XXX.139.25
[ladd] Kuřata s kvočnu by měly mít kurník, odchovnu jen pro sebe.
Mě slepička vyseděla prostě jen pod keřem. Dal jsem jí tam slámu a pár kamenů aby si mohlo bránit hlavní přístupovou cestu. Ostatní slepice jí nechávali v klidu. Občas jí nějaká napůl rozkvokaná zahřívala hnízdo když se šla vyvenčit a když pak ke konci párkrát projevila zájem o kohouta, kterého mezitím přenechala jiné slepici.
Nikdy jsem nezaznamenal, a sledoval jsem co mi oči navrch hlavy dovolili, že by se musela o hnízdo a sezení na něm porvat. Možná byla nespokojená když jí tam ostatní slepice nosili vajíčka a ona chtěla už sedět. První vejce si nosila na tajňačku aby ostatní nevěděli (na podzim pak ještě jednou - 20 vajec jen od ní, ale to jsem ji vyhmátl po tmě jak jí svítí oči - když se nevracela domů a já ji hledal).
Na tom uvedeném hnízde zpočátku i zahřívala kuřata přes noc. Jinak přes den kde se zrovna pohybovali a později už ani ne vždy všechna kuřata ale jen ty slabší či promrzlejší. Bylo vidět, že je občas schválně nezahřála hned jak začali pištět. Tvrdá škola. Když se pak vrátila ke kohoutovi (na noc sedávala vedle něj na kurníku kam kuřata ještě nevyskočil - tak jim i utíkala když si potřebovala odpočnout nebo se jich tak zbavovala) a přišly chladné noci, ta k jsi párkrát našel že se večer vydala ke kuřatům a zahřívala je. Bylo jich ale dost pohromadě, nefoukalo na ně a dokázala se tedy většinou zahřát dostatečně. Jak dlouho je chodila zahřívat nevím, jednak se mi pletou jednotlivá kuřata (v květnu jsem měl nemocné brojlery a byla zima) a oni zase byly před podzimem, který se střídal s horkým a suchým létem (ale ke konci i chladné noci a občas divoké ochlazující bouřky). Ráno také bývala zima a nechápal jsem jak mohla kvočna vyrážet z hnízda už v pět, některá kuřata hned chtěla zahřát (vím to, protože jsem musel vyrážet zachránit/odebrat ty z líhně co přes noc zahřívala a nebyli ji schopni, právě i kvůli chladu, následovat - normálně by zemřeli na podchlazení).
Ne-chovatel
napsal(a):
[2mazutak] Líhnu si sám.
Ano tak to bylo myšleno. Jinak bych těžko srovnával. Bohužel, rozdíl pár dnů ve stáří kuřat (a následný stále se zvětšující rozdíl ve vitalitě, právě díky rychlosti růstu] zapříčinil nemožnost přidat ke kvočně kuřata z líhně. Strčit jí je na noc na zahřívání prvních pár dní šlo, když pak nestačili tak na ně většinou kašlala (párkrát je zahřála ale když viděla že nestíhají tak je "opustila") a později je i odháněla aby neužíraly žrádlo těm "jejím".
Právě díky tomu že mám více zkušeností s kuřaty z velkochovu (také líheň ale ne pod vaší kontrolou), tak mohu s klidem říct že se to nedá srovnat už vůbec a poukázat právě na takové věci, že i to učení jedněch kuřat od druhých je jednoznačně plus, přestože mezi oběma skupinami jsou rozdíly nepřehlédnutelné.
Ty jsi na vlastní odchov jednoznačně vybaven a patrně to děláš na kšeft. My co nám stačí pár slepic až pár desítek slepic ročně jsme na tom jinak. A já říkám kvočna=žádná starost navíc, zdravá, vitální, socializovaná kuřata a později slepice. Nepamatuji si, že bych někdy mohl nechat kuřata z velkochovu pátý týden jejich života zcela svému osudu, jak dlouho jsem o ně musel pečovat celkově už nemohu vzpomenout. Těm z pod kvočny jsem se věnoval jen občasným rozhozením jemnější směsi semen na více místech aby se stihla nažrat. On jak kohout viděl, že slepice jsou moc dravé tak své favoritce (kvočně) pomohl.
Ne, na kšeft to taky nedělám, mám momentálně 13 náct slepiček třech plemen s příslušnými kohouty, byla to nutnost, chodím do práce na 12hodin, a když jdu v 18 h.na noční, neměl by to kdo zkontrolovat a zavřít.takto je to pro mne jednodušší, a když jdu na denní, od rána do večera by to bylo bez dozoru.každý máme jiné podmínky.
bgstettn
napsal(a):
Já se musím přidat - není kvočna jako kvočna. Sedla mi roční Bresse na vejcích seděla docela blbě takže jsem neustále vyhazovala co bylo studené. Nakonec zůstaly jen 3, z toho jedno čerstvě vylíhnuté vyhodila z hnízda tak zdechlo a jedno jsem ještě na poslední chvíli zachránila. Vodila to jedno jediné jen 2 týdny a začala snášet a to malé od sebe odháněla. Takže nakonec skončilo u těch z líhně a nemůžu říct že by bylo větší než ty co byly celou dobu v odchovně. Spíš je hubenější protože mu ta jeho matka asi vše sežrala. Takže jsem měla dvojí práci - kvočna a odchovna, nyní mám jen to odchovnu a je to podstatně lepší. Má to víc pod kontrolou.
Normální kvočny kuřata vysedí, vyjíčka přes míru nerozbíjejíjí. Krom případného vyndání z hnízda kvůli krmení se o ně nestaráte. Na hnízdo, pokud ho mají ze dvora volně přístupné, se vrátí samy a včas. Kuřata pak vodí a chrání cca 7 týdnů. Pokud je vyhovující ustájení, na noc si je tam zavedou samy. Vše ostaní jsou vyjímky, Vámi popisovaný extrémní. Měla jste smůlu na slepici.
Ne-chovatel

XXX.XXX.6.27
Pokud jsi to tak náhodou vnímal, tak to nebylo nařčení z ničeho. Jinak celkem obdivuji, že máš ještě při svém pracovním vytížení o drůbež zájem a naděláš kvůli tomu i takové zázemí s technikou. Přál bych ti aby ti to pomohlo i co se týká dovolených a cestování. Já se v podstatě rozhodoval a stále rozhoduji zda se naplno připoutám k hospodářství, budou i další zvířata, a nebo jak budu do budoucna žít. Momentálně nemám (už velmi dlouho - nač taky konzumovat ty lži) ani televizi a tak s zabavím i se svými zobáky (říkám jim různě, sněhurky, hnědušky, modronožky,... taky kvůli tomu dost mrvím gramatiku - je těžké jednou uvažovat v osobní rovině, jednou obecně, jednou brat v potaz že mezi nimy je kohout, jednou mluvit vyloženě o slepicích či husách).
Sehnat dnes někoho kdo by se o zvířata na 2-3 týdny postaral je utopie, neseženeš ho ani na týden. Znám i lidi kteří vždy s koncem sezony vše vybijí a nacpou do mražáků, na to zas nemám nervy já, mne rozhodí i nemocná a neposlušná drůbež (jinak než ta moje, kterou už znám) kterou jsem si do nedávna musel dokupovat.
Znám i bývalé emigranty, kteří do Čech pravidelně jezdí na několik měsíců a ti to u nich zkusily tak že slepice na celou dobu přesunuli k jinému stavení, kde se o ně starali a jak se vrátí tak si je zase vezmou zpět. Ale to je už úplně o ničem. Buďto je kompletně zabezpečíš a nemáš z nich užitek, až se vrátíš mohou mít nejlepší za sebou, odpočívat,... Nebo to může vyjít na blbou část roku či zmíněný odpočinek, kdy z nich zase nemá žádný užitek ten kdo o ně pečuje a je to pro něj jen práce.
Já si také nedovedu představit, že mám kuřata pro svou potřebu líhnout pod kvočnami. Mám 4 plemena a líhnu si najednou ke 100vce kuřat. Jedna práce, jeden čas, jedny veterinární opatření, vše najednou a na jednom místě. Představa, že to mám pod kvočnami a neustále řeším, kam s další 5-12 členou partičkou, tak to by mne asi trefilo. Jsem zastánce toho, že kuřata nemají být u starých slepic v kurníku kvůli prevenci nemocí, tak bych musela mít asi 15 odchovniček a výběhů. Už takhle mám problém, kam dát další kachňata a housata, když se jich vyvede více najednou - pod kvočnou nebo v líhni. Ony se kvočny moc sdružovat nedají, většinou se perou nebo druhým kuřatům, kachňatům ubližují (i když mají vysezeno to samé).
Za mne jednoznačně líheň. A, že by byla uměle odchovaná kuřata retardovaná, tak to jsem si nevšimla. Teď jsem zrovna dala partu do venkovního kurníku s výběhem. Týden e osmělovala ven, po dvou dnech se večer naprosto sama vracela dovnitř a dneska to ráno vypadá, jako když se vypustí poštovní holubi, jenom pěšky.
A jedna s kvočna s kachňaty mi pro radost stačí. Dana.
Osobně nezatracuji ani jeden způsob, ať si to každý dělá jak mu to vyhovuje. Spíš mi přišlo, že tu někteří na základě jedné negativní zkušenosti nebo kvůli svým podmínkám kvočny všeobecně zavrhují. Kuřata odchovaná pod žárovkou se musí samozřejmě několikrát stěhovat, po každém stěhování se musí rozkoukat, dokud jsou uzavřená, musí se jim častěji čistit. Že by byla ale opožděná bych neřekl. Pokud to má někdo jen pro radost, tak za mě vede kvočna a od prvního týdne pustit na trávu.
Vždy jsme v brzkém jaru odchovávali koupená kuřata pod žárovkou. Později na jaře se nasadily dvě občas tři kvočny najednou, kuřata se pak sloučila pod jednu. Někdy k tomu přibylo hejnko kuřat, když si je některá vyseděla v kopřivách nebo někde ve stodole. Prostory pro ustájení byly oddělené od slepic, pro každé hejnko zvlášť. Když se velikost kuřat přibližně srovnala, sloučily se do odchovny ke kupovaným. Výběh společný s dospělými. Proč je držet zavřené, když je možnost neomezeného výběhu.
Ne-chovatel
napsal(a):
Pokud jsi to tak náhodou vnímal, tak to nebylo nařčení z ničeho. Jinak celkem obdivuji, že máš ještě při svém pracovním vytížení o drůbež zájem a naděláš kvůli tomu i takové zázemí s technikou. Přál bych ti aby ti to pomohlo i co se týká dovolených a cestování. Já se v podstatě rozhodoval a stále rozhoduji zda se naplno připoutám k hospodářství, budou i další zvířata, a nebo jak budu do budoucna žít. Momentálně nemám (už velmi dlouho - nač taky konzumovat ty lži) ani televizi a tak s zabavím i se svými zobáky (říkám jim různě, sněhurky, hnědušky, modronožky,... taky kvůli tomu dost mrvím gramatiku - je těžké jednou uvažovat v osobní rovině, jednou obecně, jednou brat v potaz že mezi nimy je kohout, jednou mluvit vyloženě o slepicích či husách).
Sehnat dnes někoho kdo by se o zvířata na 2-3 týdny postaral je utopie, neseženeš ho ani na týden. Znám i lidi kteří vždy s koncem sezony vše vybijí a nacpou do mražáků, na to zas nemám nervy já, mne rozhodí i nemocná a neposlušná drůbež (jinak než ta moje, kterou už znám) kterou jsem si do nedávna musel dokupovat.
Znám i bývalé emigranty, kteří do Čech pravidelně jezdí na několik měsíců a ti to u nich zkusily tak že slepice na celou dobu přesunuli k jinému stavení, kde se o ně starali a jak se vrátí tak si je zase vezmou zpět. Ale to je už úplně o ničem. Buďto je kompletně zabezpečíš a nemáš z nich užitek, až se vrátíš mohou mít nejlepší za sebou, odpočívat,... Nebo to může vyjít na blbou část roku či zmíněný odpočinek, kdy z nich zase nemá žádný užitek ten kdo o ně pečuje a je to pro něj jen práce.
No, a k tomu mám ještě tak 100vku holubů.můžete upřesnit to slovo dovolená, to neznám.
petboh

XXX.XXX.12.102
Moje zkušenost, s kvočnou která neumí počítat a nestará se o kuřata, když za ní alespon jedno chodí...
Jednou se mi nedopatřením dostala jedna kvočna ke druhé a ta jedno kuře zranila, zlomila mu nohu, vzala jsem ho nejdřív domu, pak jsem ho dala ven, protože jeho kvočna stále chodila a něco hledala, dala jsem ho pod přepravku aby bylo aspon venku na sluníčku, a ta kvočna u něj seděla a ostatní kuřata běhala kolem, ale kvočna se od něj nehnula celý, den, dokud k mému překvapení ono kuře začalo kulhavě běhat také, už druhý den ! Neutíkala mu nikdy ho nikde nenechala bez povšimnutí, jak kuře zoufale pípá tak to kvočnu zajímá, nenechává jíto v klidu.
Opravdu neni kvočna jako kvočna, nesmíme zepomínat, že většina slepic má potlačenou nežádoucí kvokavost. To ale neznamená že kvočit nebode, jenomže je to individuální která jak bude sedět zda ten mateřskej pud u ni vydrží. Jestiž z ní je pak dobrá kvočna, je to k nezaplacení. Komu stačí na obměnu svého hejna 10-15 kuřátek jedna kvočna plně postačí. My co máme více plemen slepic a třeba ještě vodní drůbež s kvočnamy bychom se ale moc daleko nedostaly a potřebujeme líheň. V loňském roce jsem přesto použil dvě kvočny (šumavanky) pod které jsem podsadil po 15 kuřátkách. Kvočny jsem nechal sedět tak kde sedly na pár vajíčkách. Hnízda mám uzpůsobeny tak, že z jedné strany chodí snášet a z druhé vybítám vajíčka. Když tam sedí kvočna tak jenom přendám dvířka na druhou stranu a už je slepice neotravují. V den líhnutí vyndám vejc z pod kvočny a nahradím je pár kuřaty, chviličku počkám a dodám další. Stalo se že jedna kvočna ze tří, kuřata vyhazovala zobákem z hnízda, dvě v pohodě příjmuly kuřata i je odvodily. Kuřata pak poznají po hlase a i mezi slepicemi si udělají respekt a ty se pak bojí ke kuřatům i přiblížit, v tom je ji pak nápomocen i kohout. Mnoho chovatelů popsalo své zkušenosti a většinou pozitivní, takže neni potřeba kvočny zatracovat. Je to i zábava koukat na kvočnu jak se to za ní batolí a ona neví kam se dřív podívat aby je všechny měla pod kontrolou. Dával jsem kvoču příbuzné a ta ji každým rokem vysedí a odvodí kuřata. Všechno je třeba zkusit, pokud to nezkusíme tak namůžeme tvrdit že to nejde. Chovu zdar.