Kolik sežerou slepice

Divná odpověď na divný dotaz. Záleží na tom...

Třeba slepice s přirozeným cyklem vývoje, tedy z těch třiceti třeba polovina jako dopeřující a dorůstající slepice, ti během půlroku zimy sežerou klidně i více jak ten metrák pšenice měsíčně. A koupil bych jim třeba i ječmen (i když ho nedokáží ideálně trávit) ono je někdy vidět, že je jen ta pšenice nebaví a když mohou tak se vrhnou na každý zbytek ječmene v dosahu a na pšenici kašlou.

V létním půlroce zase vše bude jinak. Více nesou, ale je teplo. Za tento půlrok ti neporadím, pšenici dávám jen na noc aby se mohli všichni docpat a vydrželo jim to. Během této doby se když na to příjde nemusí dávat zrno ani šrot vůbec. Záleží co čekáš od vajec a co celkově žerou, pokud jsou slepice na vejce. Rozhodně bych vajíčo jen z obilí nejedl a ani nikomu neprodával. To i v zimě jsou na tom mé slepice lépe.

Já mám slípky zavřené bez možnosti přístupu ven, takže co jim nedám, to nemají. +- 50 kg pšenice jsem zkrmila za leden. Sama si šrotuji, takže celou dostávají ob den, jinak šrotovanou smíchanou s kukuřičným a ovesným (toho jsem měla teď hodně málo), nebo ječným šrotem + hrachovým. Máčím jim to kozím mlékem. Občas mají namočené bílé pečivo (chleba moc nechtějí). Samozřejmě mají skořápky a dostávají i vitamíny pro kuřata a teď už i vitamíny pro nosnice (dorost má vit. pro nosnice až teď zhruba týden, jelikož už začínají snášet). Mám těžká plemena. Mám dorost, dospělé + nějaké zdrobnělé.

Jirka54321 napsal(a):
Kolik metrů? Ježíš, to mě fakt nenapadlo abych pytel pšenice měřil na metry pěkně zrníčko po zrníčku... to bych nedělal nic jiného...
Já počítám pytel pšenice- 50 kilo nebo půl metráku, jak chcete, na dva měsíce, při počtu 15ti pipin, čiliže pro třicet slepic je to asi 6 metráků.
Ale ovlivňuje to řada faktorů, nelze to brát za bernou minci
J.

Tedy nevím jak to počítáte vy, ale jestliže máte 50kg na 15 slepic na dva měsíce, tak to je pro 30 slepic na měsíc a za rok tedy 12 metráků! Dana

Já mám propočet dlep nějaké tabulky ve starší literatuře:
150g jádra na slepici a den - podle toho na 30 slepic je to 4,5kg na den a tedy na rok zaokrouhleno 16,5 metrických centů. Dana.

ovecka napsal(a):
Tedy nevím jak to počítáte vy, ale jestliže máte 50kg na 15 slepic na dva měsíce, tak to je pro 30 slepic na měsíc a za rok tedy 12 metráků! Dana

Já mám propočet dlep nějaké tabulky ve starší literatuře:
150g jádra na slepici a den - podle toho na 30 slepic je to 4,5kg na den a tedy na rok zaokrouhleno 16,5 metrických centů. Dana.

Jestliže 15 slepic sežere 50 kg (= půl metráku) za 2 měsíce, pak 30 slepic sežere 50kg (= půl metráku) za 1 měsíc a tudíž těch 50kg (= půl metráku) za rok je sice potřeba 12, ale na metráky je to jen šest

Nějak mi z textu vypadlo, že mám 23 kusů drůbeže. Omlouvám se.

xchipsy napsal(a):
Jestliže 15 slepic sežere 50 kg (= půl metráku) za 2 měsíce, pak 30 slepic sežere 50kg (= půl metráku) za 1 měsíc a tudíž těch 50kg (= půl metráku) za rok je sice potřeba 12, ale na metráky je to jen šest

Paráda, není nad to, když někdo odpovědný provádí kontrolu. Máte pravdu, jeden bod je pro vás málo, tak alespoň Dana.

Trochu mne ovlivnilo to, že prostě těch 6q je pro 30 slepic docela málo. To je tak záchovná dávka.
Pokud to byl dotaz jen na pšenici, tak by to stačilo, plus kukuřice, hrách, peluška, slunečnice, každého tak 1,5q a bude to OK.

Tak já se v tom nevyznám vůbec, protože slepice nemám takže šlo jen o ty počty
Ale mám v plánu je pořídit, přeci jen určitou spotřebu vajíček máme no a proč je pořád někde kupovat (byť domácí, od souseda), když nějaký prostor máme a krmení je dost (díky prasatům). Teď se chystám stavět kurník, ještě to musím pořádně promyslet, přeci jen to není stavba na pár týdnů, tak abych někde neudělala hloupou chybu. Když jsem postavila králíkárnu, postavím i kurník

Zdravím. Počítáte, počítáte, ale pokud chceme dlouhodobě zdravé slepice a kvalitní vejce zároveň, nemůžeme krmit jen zrnem. Ano, zrno je základ. Moje babička celý život prožila v hospodářství. Odjakživa dělala slepicím míchání, které obsahovalo pšeničný a ovesný šrot, brambory nebo řepu, v sezóně kopřivy (to byl opruz trhat a řezat ty kopřivy) nebo vojtěšku (příp. i nějaké bylinky), grit a dokud se topilo dřevem, míchala i trochu popela). Plus veškeré zbytky z kuchyně a z hospodaření (pečivo namočené v mléce nebo syrovátce, tvaroh, syrová i vařená vejce, skořápky, polévky, rýži, maso...) plus to, co si slepice najdou samy (tráva, brouci, drobky...). V sezóně jim do míchání strouhala i okurky, cukety, červenou řepu, salát atd. (Jak mají slepice možnost ochutnat něco lepšího, tak o to zrní zase tak moc neberou.) Ale zrní měla vždycky více, pro jistotu. Musí se tedy dobře uskladnit (sucho, chlad, větrání a bacha na škůdce). Já se snažím krmit podobně, jen ty kopřivy se mi moc nechtějí a pravda, dokupuji Mikros a Bílkovinný koncentrát. Dokonce chodí i psovi na granule.

Lucka.F
Mám stejné vzpomínky Brambory se šrotem, kopřivy.. Jako malé děcko na prázdninách mě hrozně bavilo roztloukat kuřecí a králičí kosti - taky pro slípky Králíci se krmili podobně, br+šrot, tráva, sekané kopřivy, trochu jádra... Granule v té době nebyly a nepamatuju, že by babičce uhynul králík nebo řešila kokcinu Jenže doba se mění, bohužel

Lucka.F napsal(a):
Zdravím. Počítáte, počítáte, ale pokud chceme dlouhodobě zdravé slepice a kvalitní vejce zároveň, nemůžeme krmit jen zrnem. Ano, zrno je základ. Moje babička celý život prožila v hospodářství. Odjakživa dělala slepicím míchání, které obsahovalo pšeničný a ovesný šrot, brambory nebo řepu, v sezóně kopřivy (to byl opruz trhat a řezat ty kopřivy) nebo vojtěšku (příp. i nějaké bylinky), grit a dokud se topilo dřevem, míchala i trochu popela). Plus veškeré zbytky z kuchyně a z hospodaření (pečivo namočené v mléce nebo syrovátce, tvaroh, syrová i vařená vejce, skořápky, polévky, rýži, maso...) plus to, co si slepice najdou samy (tráva, brouci, drobky...). V sezóně jim do míchání strouhala i okurky, cukety, červenou řepu, salát atd. (Jak mají slepice možnost ochutnat něco lepšího, tak o to zrní zase tak moc neberou.) Ale zrní měla vždycky více, pro jistotu. Musí se tedy dobře uskladnit (sucho, chlad, větrání a bacha na škůdce). Já se snažím krmit podobně, jen ty kopřivy se mi moc nechtějí a pravda, dokupuji Mikros a Bílkovinný koncentrát. Dokonce chodí i psovi na granule.

Já ty kopřivy srpem uříznu nad zemi, svážu do snopků a rozvěsím ve stodole. V zimě věším za provázek na několik míst aby měly slepičky co ozobávat. Před přidáním do míchanice nechám ještě snopek proschnout v teple a potom jdou lehce nadrobit, stonky co zbydou dávám králíkům.

Kutilka napsal(a):
Já ty kopřivy srpem uříznu nad zemi, svážu do snopků a rozvěsím ve stodole. V zimě věším za provázek na několik míst aby měly slepičky co ozobávat. Před přidáním do míchanice nechám ještě snopek proschnout v teple a potom jdou lehce nadrobit, stonky co zbydou dávám králíkům.

Aha, takže v zimě je normálně zobou sušené? No vlastně proč ne? Zjistila jsem, že mi teď v zimě baští slámu, na kterou snáší, tak proč ne sušené kopřivy Dobrý nápad, moc díky. Tak jako tak kopřivy suším na čaj, tak se podělím

Jo a kosti vlastně také babička roztloukala, to se mohly slípky protrhnout. A také je pravda, že neřešila nemoci slepic ani králíků (ani ničeho dalšího, co mívali), všechno bylo tak nějak přirozeně zdravé, protože to bylo poctivě krmené vlastními plodinami vypěstovanými pouze za pomoci organických hnojiv (koňský hnůj, kopřivový kvas, popelení a močkování půdy). Fascinuje mě, že všechno dokázali beze zbytku využít, nic se nevyhodilo a tak i s tím krmením zvířat, nešidili to, protože věděli, že hospodářství je živí a díky kvalitním produktům jsou zase oni zdraví. Takže máme-li možnost mít vlastní vajíčka nebo cokoli jiného, musíme kvalitně krmit... Jde to i bez chemií.

No řeknime si to na rovinu, na internetu bylo cca 120G pro 1 slípku denně > 10 slípek 1,200G > 30 slípek 3,600KG x 365 a to je 1314 KG (napr. obilnin), pokud odečteme to, že od jara do podzima budó na trávě vyzobávat pampelišky apod., bude potřeba asi 750 KG pšenice/ ječmene (prostě obilnin)
Doplněk:
Pšenica na 1 Ha - 6000Kg - 10000m2
Pšenica na 0,1 Ha - 600 KG - 1000m2 > s rezervó když nechcete kupovat, tak asi 1500m2, záleží jestli chcete sami vypěstovat, pak by byly náklady téměř nulové.

Koječák napsal(a):
No řeknime si to na rovinu, na internetu bylo cca 120G pro 1 slípku denně > 10 slípek 1,200G > 30 slípek 3,600KG x 365 a to je 1314 KG (napr. obilnin), pokud odečteme to, že od jara do podzima budó na trávě vyzobávat pampelišky apod., bude potřeba asi 750 KG pšenice/ ječmene (prostě obilnin)
Doplněk:
Pšenica na 1 Ha - 6000Kg - 10000m2
Pšenica na 0,1 Ha - 600 KG - 1000m2 > s rezervó když nechcete kupovat, tak asi 1500m2, záleží jestli chcete sami vypěstovat, pak by byly náklady téměř nulové.

Nulové náklady... lol. vy jste vtipný. ten pozemek mi někdo dá zadarmo a dělat to budu jak? orat motykou a sklízet srpem?

Jj Bodlinko, svatá pravda
My jsme kdysi prodávali med ze dvora. Většina lidí zastavila, dostala ochutnat a buď koupila nebo ne. Někteří se opakovaně vraceli, dokonce vozili nazpět sklenice.
A pak byla sorta lidí, kteří to brali, jakože je chceme oškubat, diskutovali o ceně a nic jim nebylo vhod.
Vrcholem všeho byla jedna nóbl panička z mercedesu, která byla vyslána manželem, aby okoukla cenu a ona houkla nahlas do okýnka - neví, co by za to chtěli, vždyť jim to zadarmo donesly včely až domů. Na to konto jí manžel podaroval prázdnou sklenici se slovy, ať si ji dá doma za okno, že jí taky určitě nejaký přinesou.
Tak mne ta slova výše tuto situaci dost připomněla.
Ale to není nic proti Koječákovi
Hodně lidí má takovéto zjednodušené představy.
Já na začátku života na vsi poslechla zkušenou tchýni, nechala si zorat asi 2000m2 a do drnu ručně zasázela brambory. Už nevím jestli 2 nebo 3 kýble. A na podzim s velkou slávou to samé množství sklidila. A byla jsem vyléčená z toho, že v drnu vyrostou úplně samy. Dana.
Jinak pro koječáka, dávka jadrného krmiva pro jednu polotěžkou slepici je 150g na kus (Havlín a kol. Domácá chov).

No ono, pokavaď máte náké pozemek, tak už nekupujete prakticky žádné, pokavaď dostačuje. máte zahradu a místo okrasné bude užitková, záhonky, slepice, políčko (právě např. pro obilniny)... A zase nemusíte sekat srpem, ale ani nemusíte kopat motykou, stačí vám nějaký malotraktor z bazaru a malý pluh, z mojí zkušenosti je to, že pokuď si dobře oamatuju, tak u prababičky se sázelo 400m2 čehokoliv a za 1 - 2 dni hotovo, pracovalo se ale asi 4 hodiny denně, takže klidně 750m2, ono to stačí aby pracovali 2 - 4 lidi. První by bylo nejlepší si to vzat kultivátorem, klasickým ručním, do 5000 Kč se vlezete, pak si rozhodíte semínka a zaryjete, pokud byste byli šikovní, tak si secí stroj vyrobíte v dílně, stačí vám na to svářečka,2 kola (např. z koleček), pak potřebujete kybl, a plech, ono si svaříte rám, na něj usadíte kybl, pak si můžete sestrojit "mlýnské kolo", do toho se budó sypat semínka z kybla a jak pojedete, tak přes hřídelku z kol se to bude točit a házet semínka na zem, pak z plechu zohýbáte "véčka" a přiděláte je na to, jak se teda pojede, tak se zrní bude sypat z kyblu na lopatkové kolo "mlýnské" a přes hřídelku z kola se bude točit a sypat na zem, plechy do véčka zaryjó semínka a pak akorát zalívat. U sklizně není problém to vzat kosó a pak pokud chcete, vymlátit cepem, ale spíš na bazaru za pár tisíc (našel sem aji za 2000) zehnat staró mlátičku na obilí a máte, ono to bude za chvilu, si všichni vzpomeňte jak to dělali před sto lety, taky měli mlátičku, taky kolikrát sklízeli ručně, a taky kolikrát hlavně ručně sázeli.

No ono, pokavaď máte náké pozemek, tak už nekupujete prakticky žádné, pokavaď dostačuje. máte zahradu a místo okrasné bude užitková, záhonky, slepice, políčko (právě např. pro obilniny)... A zase nemusíte sekat srpem, ale ani nemusíte kopat motykou, stačí vám nějaký malotraktor z bazaru a malý pluh, z mojí zkušenosti je to, že pokuď si dobře oamatuju, tak u prababičky se sázelo 400m2 čehokoliv a za 1 - 2 dni hotovo, pracovalo se ale asi 4 hodiny denně, takže klidně 750m2, ono to stačí aby pracovali 2 - 4 lidi. První by bylo nejlepší si to vzat kultivátorem, klasickým ručním, do 5000 Kč se vlezete, pak si rozhodíte semínka a zaryjete, pokud byste byli šikovní, tak si secí stroj vyrobíte v dílně, stačí vám na to svářečka,2 kola (např. z koleček), pak potřebujete kybl, a plech, ono si svaříte rám, na něj usadíte kybl, pak si můžete sestrojit "mlýnské kolo", do toho se budó sypat semínka z kybla a jak pojedete, tak přes hřídelku z kol se to bude točit a házet semínka na zem, pak z plechu zohýbáte "véčka" a přiděláte je na to, jak se teda pojede, tak se zrní bude sypat z kyblu na lopatkové kolo "mlýnské" a přes hřídelku z kola se bude točit a sypat na zem, plechy do véčka zaryjó semínka a pak akorát zalívat. U sklizně není problém to vzat kosó a pak pokud chcete, vymlátit cepem, ale spíš na bazaru za pár tisíc (našel sem aji za 2000) zehnat staró mlátičku na obilí a máte, ono to bude za chvilu, si všichni vzpomeňte jak to dělali před sto lety, taky měli mlátičku, taky kolikrát sklízeli ručně, a taky kolikrát hlavně ručně sázeli, víte?

Nejni ten pan Koječák spadlej z oblak? Nebo troll nějakej?

Tak teorie je zmáklá dobře, ale co praxe, kde to takto funguje? Možná v té hře co byla dříve populární na Facebooku, myslím že se jmenovala FarmVille.

Pane Korejčák, dobrá rada nade vše!

Janinka Bosorka napsal(a):
Nejni ten pan Koječák spadlej z oblak? Nebo troll nějakej?

Bárs by som sa mu nesmial... príklad : už dnes tu väčšina z nás pečie kváskový chlieb presne tak, ako to robili naši predkovia zhruba pred 70-80 rokmi... a prečo to robíte keď sú dnes kadejaké pekárne na každom kroku? len 100 metrov od môjho domu sú dokonca dve, jedna obecná, druhá súkromná, ale chlieb by som od nich nejedol, ani za nič... aj to bol dôvod, prečo som začal piecť vlastný, kváskový chlieb... proste kvalita bez chémie, farbív, dochucovadiel a atď... ono, pestovať napríklad pšenicu, spôsobom, ako to písal Koječák, ide celkom v pohode... sám som to voľakedy robil takým spôsobom, a boli celkom slušné výnosy... akurát, že som úrodu nekosil ručne, ani nemlátil, ale v dedine sa vždy niekto nájde, kto má kombajn, a v prípade, že nie ste lenivý, alebo skúpy, tak vám vymláti v podstate zadarmo... u nás je vlastníkov kombajnu hneď niekoľko... jediný problém, v pestovaní vlastnej pšenice je dosiahnutie vlhkosti zrna na jeho uskladnenie, aby potom tá pšenica (alebo iná obilovina) nestuchla alebo nesplesnela...práve kvôli tomuto, a ničomu inému som začal kupovať obiloviny u nás na družstve, kde zrno pred uskladnením do sýpok sušia v sušičke... a keby som sušičku mal, vlastnú, tak si pšenicu pestujem naďalej sám, a nekupoval by som ju... ako napríklad, ako som to už raz na ifaune spomínal, u nás si väčšinu potravín dopestujeme a dochováme, a keď idem do obchodu, tak maximálne kúpiť cigarety a deťom nejakú čokoládu... a možno ten Koječák má i kus pravdu v tom, že príde doba, keď si bude väčšina z nás doma pestovať a chovať vlastné potraviny...a každý, kto má kus pôdy, bude za ňu vďačný...

Smála jsem se spíše tomu podání, pán se právě zaregistroval a proto mi připadal spadlý z oblaků. Pěstujeme a chováme si téměř vše. Pokud bychom byli zaměstnaní oba na plný úvazek, a od nás je nutno do práce dojíždět autem, víska deset domů. Zřejmě bychom to fyzicky, při dnešním pracovním zatížení, nezvládli.
Pokud by bylo možno si alespon pronajmout, v okolí, pozemky, tak i v našem věku bychom si pořídili rodinné hospodářství. Věřím, že bychom byli schopni se uživit i bez dotací. Vlastních máme jen 2600 m, více než polovina je starý sad, a to je pro uživení málo. Žijeme rozhraní jižní střední čechy, zde není ani metr půdy volný, dotace jsou mocná čarodějka.
Pokud se můj příspěvek někoho dotkl, omlouvám se.

Aaaale, nikoho sa nedotkol... neboj... ja som len napísal, a myslel som to tak, že kopec ľudí, a poznám ich dosť to robí takým spôsobom, ako napísal Koječák... a hľavne ľudia, starší na vidieku, lebo nemajú peniaze na to, aby si všetko kupovali a jediné, čoho majú dostatok, je ohromná chuť pracovať, aj keď im už sily ubúdajú... aj môj svokor ešte tri či štyri roky dozadu, a to už má 80! rokov, pšenicu, alebo jarec sial ručne... dnešným mladým sa nechce robiť vôbec, je to neskutočne pohodlná a lenivá generácia, bez štipky zodpovednosti... a práve preto sa z takých ľudí, čo ešte okopávajú vlastné políčko, smejú... naopak, u mňa majú neskutočný obdiv.

nomad72 napsal(a):
Aaaale, nikoho sa nedotkol... neboj... ja som len napísal, a myslel som to tak, že kopec ľudí, a poznám ich dosť to robí takým spôsobom, ako napísal Koječák... a hľavne ľudia, starší na vidieku, lebo nemajú peniaze na to, aby si všetko kupovali a jediné, čoho majú dostatok, je ohromná chuť pracovať, aj keď im už sily ubúdajú... aj môj svokor ešte tri či štyri roky dozadu, a to už má 80! rokov, pšenicu, alebo jarec sial ručne... dnešným mladým sa nechce robiť vôbec, je to neskutočne pohodlná a lenivá generácia, bez štipky zodpovednosti... a práve preto sa z takých ľudí, čo ešte okopávajú vlastné políčko, smejú... naopak, u mňa majú neskutočný obdiv.

Zní to strašně krásně romanticky, ale praxe je zcela někde jinde
Pane Koječák, kolik si tak myslíte, že při tomto vašem stylu pěstování, vám to "nasype"?
(výše jste psal "Pšenica na 1 Ha - 6000Kg - 10000m2" - jestli si jako opravdu myslíte, že "samo-domo-růčo" vytáhnete z hektaru 60 metráků, tak asi žijete v nějakým romantickým filmu... Chápu, že chcete asi bio a eko, takže chemie u vás nepřipadá v úvahu (navíc to jsou další nemalé finanční náklady), ale uvědomte si, že nejen u pěstování plodin prostě platí "nedáš - nemáš"... A nejde jen o hnojiva. Co třeba plevel? Budete chodit plet pšenici? A když to necháte tak, můžete si být jistý dalším snížením výnosu... atd atd atd...
A fakt si jako myslíte, že na ten stejný pozemek můžete "valit pšenicó" rok co rok každý rok třeba pět sedm deset let "v tahu"?
Když si vezmu ty nutné náklady (vyrábět secí stroj, mlátičku...nebo to vše kupovat) a té práce kolem toho, tak při vámi udané spotřebě zrna, tj.750 kilo, půjde radši každý chovatel za sedlákem a ty necelé tři tisíce mu dá...

nomad72 napsal(a):
Aaaale, nikoho sa nedotkol... neboj... ja som len napísal, a myslel som to tak, že kopec ľudí, a poznám ich dosť to robí takým spôsobom, ako napísal Koječák... a hľavne ľudia, starší na vidieku, lebo nemajú peniaze na to, aby si všetko kupovali a jediné, čoho majú dostatok, je ohromná chuť pracovať, aj keď im už sily ubúdajú... aj môj svokor ešte tri či štyri roky dozadu, a to už má 80! rokov, pšenicu, alebo jarec sial ručne... dnešným mladým sa nechce robiť vôbec, je to neskutočne pohodlná a lenivá generácia, bez štipky zodpovednosti... a práve preto sa z takých ľudí, čo ešte okopávajú vlastné políčko, smejú... naopak, u mňa majú neskutočný obdiv.

A tak ono to není vůbec o tom, že by se někomu nechtělo robiť, ale proč si přidělávat další práci s něčím, co prostě nemůže mít smysl? Já musím každé ráno nakrmit všechna zvířata, večer totéž, vykydat kotce, šrotovat obilí, v létě děláme sena, po žních slámu... Té práce je tolik a tolik, že srá* se ještě s nějakým ručním setím pšenice by fakt bylo na hlavu.
Ale pokud má někdo tři slepičky a králíčka, prosím, ať se s tím crcá Ale když mám nakrmit koně, kozy, prasata a nějakou tu droboť (králíci, slepice..), tak fakt nemůžete ještě běhat s kosou a cepem...

xchipsy napsal(a):
A tak ono to není vůbec o tom, že by se někomu nechtělo robiť, ale proč si přidělávat další práci s něčím, co prostě nemůže mít smysl? Já musím každé ráno nakrmit všechna zvířata, večer totéž, vykydat kotce, šrotovat obilí, v létě děláme sena, po žních slámu... Té práce je tolik a tolik, že srá* se ještě s nějakým ručním setím pšenice by fakt bylo na hlavu.
Ale pokud má někdo tři slepičky a králíčka, prosím, ať se s tím crcá Ale když mám nakrmit koně, kozy, prasata a nějakou tu droboť (králíci, slepice..), tak fakt nemůžete ještě běhat s kosou a cepem...

Tak ale ja som nepísal, že to niekto robí vo veľkom, a nepísal som ani to, aby si obhospodaroval hektáre pozemkov ručne... spomínal som prevažne starších ľudí, ktorí už ale nemajú stáda kráv, ani plný chliev ošípaných... tí dôchodci sú radi, ak sa môžu postarať o pár kúskov sliepočiek, a nejakého králika a popri tom stihne vypestovať nejakú tú repu, nakosiť žihľavu, trochu sena obstarať a atď... ukáž mi nejakého mladého človeka, ktorý by urobil aspoň toľko, koľko taký dedko alebo babka... ono to je tak, že čo sa nedá urobiť nejakou aplikáciou v smartfóne, toho sa ani nedotknú... nieto aby okopával repu... však si len všimni, koľko starčekov a stareniek okopáva tie svoje políčka popri ceste aj celý deň vkuse... a robia to ručne, s láskou, a pocitom, že sú ešte potrební.

Jj, také pravda. Už jenom to, že v každém úhoru je v půdě zásoba semen plevelů na minimálně dese let dopředu. Vím, jak vypadaly ty moje brambory. Poprvé se mi je podařilo okopat, to byla půda ještě vlhká a dalo se. Druhá okopávka se už nedala, drn byl jako kámen a mezi tím si vesele rostl bodlák, pýr, lebeda... Takže jsem měla minimální množství brambůrek za cenu desetkrát vyšší než v obchodě. Byly samozřejmě eko, protože tam byl jako hnojivo jen drn a rozhrnutý kompost. A taky bio, protože drn jsme nezlikvidovali Roudapem a bodláky a další jsem několikrát za léto ručně vytrhala. Jenom pýr jsem nezvládla a tak bylo spousty brambůrek jako ementál
Máme doma malou mechanizaci - traktor, pluh, brány, sekačku, obracečku a ani s tím si vlastní zrno neděláme, protože jeho kvalita by byla mizerná.
Zrno kupuji u soukromého zemědělce, který má právě tu možnost přesušit. Mohu si koupit i ve vsi, od takového malopěstitele, ale to jsem udělala asi 3x a zrno jsem pracně dosušovala doma a stejně to nebylo ono. A toho plevele a balastu v zrnu.
Na zrno je potřeba velkou stodolu, aby mohlo ležet volně a v teplém podzimu doschnout nebo sušičku.
Já třeba potřebuji 2 tuny a to už je slušná hromada Dana.

Ovecka - No to mi povídejte Už asi čtyři roky si pěstujeme vlastní česnek a neznám lepší "zábavu" než jít to plet... Neděláme ho moc, jen tři řádky tak 80 metrů dlouhých a té lebedy, merlíku, bodláků a dalšího co tam je... Až si říkám, jestli mi to tam někdo v noci tajně nesype, protože přece není možné to furt tahat ven a další rok to tam je zas a ne-li ještě víc...
Loni jsem si dala řádek topinambur, ty byly fajn, stačilo to probrat tak dvakrát, pak už to byly solidní "stromy" a plevelu se tam nedařilo. Bodláky v cibuli a bramborách, to je "chuťovka" A pak vám to nakonec sežere mandelinka

nomad72 - tak nevím, jaký věk je podle vás ten "mladý člověk", já si ve svých 37 nepřipadám ještě až tak stará a neskromně řeknu, že práce zastanu dost Až si občas říkám, jestli to mám zapotřebí a nebylo by lepší se na to vykašlat a mít dva králíky pro radost...

xchipsy napsal(a):
Ovecka - No to mi povídejte Už asi čtyři roky si pěstujeme vlastní česnek a neznám lepší "zábavu" než jít to plet... Neděláme ho moc, jen tři řádky tak 80 metrů dlouhých a té lebedy, merlíku, bodláků a dalšího co tam je... Až si říkám, jestli mi to tam někdo v noci tajně nesype, protože přece není možné to furt tahat ven a další rok to tam je zas a ne-li ještě víc...
Loni jsem si dala řádek topinambur, ty byly fajn, stačilo to probrat tak dvakrát, pak už to byly solidní "stromy" a plevelu se tam nedařilo. Bodláky v cibuli a bramborách, to je "chuťovka" A pak vám to nakonec sežere mandelinka

nomad72 - tak nevím, jaký věk je podle vás ten "mladý člověk", já si ve svých 37 nepřipadám ještě až tak stará a neskromně řeknu, že práce zastanu dost Až si občas říkám, jestli to mám zapotřebí a nebylo by lepší se na to vykašlat a mít dva králíky pro radost...

Nebylo

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Nebylo

Já vím

Zakládám záhony vysokým mulčem, je to bezpracné a brambory v tom rostou jak divý. Vyberete vhodný prostor, vozíte tam od podzimka všechno např. od králíků, listí, prohodíte slepičincem, sem tam ovčí bobky, sem tam ušlápnete atd. Vysoká vrstva, libovolně, koncem dubna uděláte hnízda, dáte brambory, můžete zasypat lopatkou kompostu nebo jen přihrnout. Neplejete, seberete mandelinku, sklidíte, na podzim zryjete máte překrásný kyprý záhon.
Česnek je prima po zasazení do hloubky deset cm zamulčovat tak do výše pěti cm maxi, pro pracovité shrabaným jehličím, pro líné pilinami. Nemusíte plet. Sázíme česnek koncem listopadu.

Pěstuji vše vyjma obilí už celá léta.

Janinka Bosorka napsal(a):
Pěstuji vše vyjma obilí už celá léta.

Janinko pěkný typ, ale jak to stíháte, kolik máte doma pomocníků? Já jsem na to v podstatě sama, manžel jezdí z práce pozdě a pokud něco potřebuji těžšího, tak musím vymáknout syna, aby neměl směnu. Na zeleninu mám jen minimum prostoru - do polévky a do zavařování. Trochu přebytků jde do mrazáku. Mrkev mi tu nejde (spousta kamene a podzolová půda), teď trochu ve vyvýšeném záhonku, cibule se mi vede jen v jahodách prvním rokem, kdy jsou malé. Samotná na záhoně je docela malá.
Už několik let se snažím půdu vylepšit, ale stále to není ono. Je tam několik velkých kompostů, písek a stejně je to bída.
Takže jsem se dala na růže, těm to u mne kupodivu zatím svědčí. Alespoň se v létě pokochám při kafi. Dana.

Písek je super právě na ten česnek Ten vám závidím, u nás je to taková těžká ornice, takže s tím bojujeme, každý rok říkám, že už na to kašlu...a pak to dáme zas
Mrkev a ředkvičky se mi daří nádherné - na nať ten "spodek" je bída bídná. Nať je vždycky půl metru a ředkvička jak malíček a mrkev totéž Takže se s tím crcám, jednotím, pleju...a pak zkrmím "dobytku" Mají radost. Já už méně
Letos chci dát kvůli kozám vojtěšku a taky řepu, topinambury se osvědčily, takže v těch budu pokračovat. Vytáhli jsme je ze země až minulý týden (nějak nebyl čas) tak jich mám pod kolnou plnou vlečku - suché stonky s "hroudou" hlíz. Předloni se povedly nádherné giganty, loni potvory uschly Tak letos zkusíme reparát.

JaK mi závidíte písek?! Ten jsem musela dodat do podzolové půdy, aby se trochu zlepšila. Řekla bych, že mám to samé, co vy. Česnek nejde vůbec, ten, co na podzim nasadím, do jara shnije, nebo roste i přes namoření hned s plísní. Takže nepěstuji.
S tou mrkví a petrželí to máme stejné, teď se mi trochu vede ve vyvýšeném záhonu, kde je 25cm kvalitního substrátu (kompost, substrát, vermikulit). Má hodně živin a vermikulit udržuje vlhkost. Ale bohužel je dost malý. Hodil by se na větší ploše. Snad se letos zadaří udělat ještě další. Dana.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

ovecka napsal(a):
Jj Bodlinko, svatá pravda
My jsme kdysi prodávali med ze dvora. Většina lidí zastavila, dostala ochutnat a buď koupila nebo ne. Někteří se opakovaně vraceli, dokonce vozili nazpět sklenice.
A pak byla sorta lidí, kteří to brali, jakože je chceme oškubat, diskutovali o ceně a nic jim nebylo vhod.
Vrcholem všeho byla jedna nóbl panička z mercedesu, která byla vyslána manželem, aby okoukla cenu a ona houkla nahlas do okýnka - neví, co by za to chtěli, vždyť jim to zadarmo donesly včely až domů. Na to konto jí manžel podaroval prázdnou sklenici se slovy, ať si ji dá doma za okno, že jí taky určitě nejaký přinesou.
Tak mne ta slova výše tuto situaci dost připomněla.
Ale to není nic proti Koječákovi
Hodně lidí má takovéto zjednodušené představy.
Já na začátku života na vsi poslechla zkušenou tchýni, nechala si zorat asi 2000m2 a do drnu ručně zasázela brambory. Už nevím jestli 2 nebo 3 kýble. A na podzim s velkou slávou to samé množství sklidila. A byla jsem vyléčená z toho, že v drnu vyrostou úplně samy. Dana.
Jinak pro koječáka, dávka jadrného krmiva pro jednu polotěžkou slepici je 150g na kus (Havlín a kol. Domácá chov).

Zdravím.tak to je hezký.také jsem kdysi zkoušel políčko s bramborama, do řádků jsem našlapal staré seno, jak mi radili, zasadil zeleninovou přepravku, a sklidil sotva na oběd.

xchipsy napsal(a):
Písek je super právě na ten česnek Ten vám závidím, u nás je to taková těžká ornice, takže s tím bojujeme, každý rok říkám, že už na to kašlu...a pak to dáme zas
Mrkev a ředkvičky se mi daří nádherné - na nať ten "spodek" je bída bídná. Nať je vždycky půl metru a ředkvička jak malíček a mrkev totéž Takže se s tím crcám, jednotím, pleju...a pak zkrmím "dobytku" Mají radost. Já už méně
Letos chci dát kvůli kozám vojtěšku a taky řepu, topinambury se osvědčily, takže v těch budu pokračovat. Vytáhli jsme je ze země až minulý týden (nějak nebyl čas) tak jich mám pod kolnou plnou vlečku - suché stonky s "hroudou" hlíz. Předloni se povedly nádherné giganty, loni potvory uschly Tak letos zkusíme reparát.

Já mám taky pidi mrkve a ředkvičky právě kvůli takové těžké půdě. Tak už dávám jen kulatou mrkev. A to jen abych měl do okurek . Prostě místo plátku mrkve dávám 1-2 bobulky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já mám taky pidi mrkve a ředkvičky právě kvůli takové těžké půdě. Tak už dávám jen kulatou mrkev. A to jen abych měl do okurek . Prostě místo plátku mrkve dávám 1-2 bobulky

Do uhorkového šalátu dávate mrkvu? Alebo to do čalamády?

ovecka napsal(a):
JaK mi závidíte písek?! Ten jsem musela dodat do podzolové půdy, aby se trochu zlepšila. Řekla bych, že mám to samé, co vy. Česnek nejde vůbec, ten, co na podzim nasadím, do jara shnije, nebo roste i přes namoření hned s plísní. Takže nepěstuji.
S tou mrkví a petrželí to máme stejné, teď se mi trochu vede ve vyvýšeném záhonu, kde je 25cm kvalitního substrátu (kompost, substrát, vermikulit). Má hodně živin a vermikulit udržuje vlhkost. Ale bohužel je dost malý. Hodil by se na větší ploše. Snad se letos zadaří udělat ještě další. Dana.

A tak to jsem špatně pochopila, myslela jsem, že máte písčitou půdu
Nám tedy česnek neshnije, plíseň taky nemáme (poctivě mořím Sulkou), ale úroda je taková průměrná, palice a tím pádem stroužky rozhodně menší než původní sadba Ale pro naši potřebu to stačí.
Když si vzpomenu jako děcko, jak mívala máma mrkve a petržel jak banány, tak ty moje chudinky jsou fakt tak pro koně či králíky Ale ono to bude i záhonem, zahrada je spíš "ovocná" (uvozovky proto, že kromě jabloně jsou všechny stromečky ještě "ve vývinu" ) s trávníkem, takže mám jen takovou čudlu na dvoře a hlína v tom není nic moc, tak to budu muset trochu pozměnit.
Aspoň že vínu se daří

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já mám taky pidi mrkve a ředkvičky právě kvůli takové těžké půdě. Tak už dávám jen kulatou mrkev. A to jen abych měl do okurek . Prostě místo plátku mrkve dávám 1-2 bobulky

Ne do okurek když se zavařují. Asi jsem se blbě vyjádřil.

No to je úžasná úroda vína, to bylo vloni? A jak to vyštipujete, když je na pergole?

To ja vám moju úrodu radšej neukážem, a iba sa

Len sa smej nomad, len sa smej...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ne do okurek když se zavařují. Asi jsem se blbě vyjádřil.

No jasné, to ma nenapadlo, lebo ja z uhoriek robím len šalát

Zuzkaa napsal(a):
No to je úžasná úroda vína, to bylo vloni? A jak to vyštipujete, když je na pergole?

Předloni. Je to jen takové domácí hraní, na jídlo a na burčák takže na dvoře jen dvě hlavy (to je ta první fotka), na zahradě pak 4 a nově (3 roky) pár hlav červeného. No a sklizeň se štaflemi

To je paráda, taková úroda. My máme červený Muškát, ale nekontrolovaně se to pne po stromech, takže, co nesežerou koně dole, tak sezobou ptáci nahoře. Předloni jsem zasadila bílou Chrupku, vloni měla 3 hrozny, tak uvidíme jak se jí bude dařit. Raději jsme sázeli z dosahu kobyl, ty nám sežerou úplně všechno.