ja01

XXX.XXX.208.66
Zdravím, rád bych se zde přítomných chovatelů českých zlatých kropenek zeptal, jak je na tom toto plemeno s kvokavostí? Nějaké informace na internetu jsem si našel, ale rád bych ještě potvrzení přímo u zdroje. Děkuji za odpovědi.
Dobrý den!
Kvokavost u tohoto plemene je do velké míry potlačena. Mě každým rokem seděly 1-2 kusy z 10 nebo někdy také žádná. M.CH.T (foto net).
ja01

XXX.XXX.208.66
M.CH.T
napsal(a):
Dobrý den!
Kvokavost u tohoto plemene je do velké míry potlačena. Mě každým rokem seděly 1-2 kusy z 10 nebo někdy také žádná. M.CH.T (foto net).
Víte, já bych rád pořídil plemeno, které je jednak tradiční, starší, naše české, a které kvokavost potlačenou moc nemá... a na internetu se "obecně" uvádí to, že jakožto staré plemeno je dosti kvokavé (jako "prý" všechna stará plemena slepic), abych tak řekl. Proto jsem se chtěl informovat u zkušených chovatelů, zda je to pravda či ne.
Rozhodně děkuji za odpověď :).
Zlatá česká kropenka neni staré plemeno, protože z původního má už jen velice málo. To samé je šumavanka. Chovám oboje plemena, dokonce jsem měl i stříbrný ráz češky. Z pěti mi kvočí každoročně 2-3 průběžně. Protože jsem v nmv přes 700 metrů chtěl jsem odolné plemeno, ale neosvědčilo se mi. To ale neznamená že někomu jinému to také nepude. Jenom prezentuju vlastní zkušenost. V mém případě je jednočka araukána. Nese v zimě, létě. Přotom kvočí, odvádí kuřata a pořád mají nejlepší snáškový průměr.
ja01

XXX.XXX.208.66
horal
napsal(a):
Zlatá česká kropenka neni staré plemeno, protože z původního má už jen velice málo. To samé je šumavanka. Chovám oboje plemena, dokonce jsem měl i stříbrný ráz češky. Z pěti mi kvočí každoročně 2-3 průběžně. Protože jsem v nmv přes 700 metrů chtěl jsem odolné plemeno, ale neosvědčilo se mi. To ale neznamená že někomu jinému to také nepude. Jenom prezentuju vlastní zkušenost. V mém případě je jednočka araukána. Nese v zimě, létě. Přotom kvočí, odvádí kuřata a pořád mají nejlepší snáškový průměr.
Tak vidíte; internet je vážně plný dezinformací. Já se dočetl že toto plemeno je jak staré, tak s víceméně nepotlačenou kvokavostí :)
Poradil byste mi tedy - nebo i kdokoliv jiný - nějaké kvokavé plemeno, které ucházejícně nese, vypadá "přijatelně česky" (díval jsem se na ty araukány, a nevím, jak by se hodily k nám na dvorek... :D) a které by dobře sneslo naše Podkrkonoší (cca 600-650 m.n.m.)? Jednoduše řečeno mi jde o to, abych tam vrátil ducha mojí prababičky, a mezi to patří i kuřata s kvočnami. Co chovala nevím, ale hádal bych že to bylo nějaké "kvokající cosi", něco jako voříšci mezi slepicemi - u nás na vesnici se to prostě obvykle neřešilo a míchalo se vše, co míchat šlo :).
Https://www.youtube.com/watch?v=rTJW_10UkV4&t=636s
https://www.youtube.com/watch?v=XhtUqJBLqSw
Tady můžete vidět jak je to s českou kropenkou.
U mne to že v zimě nenesou nemusí být způsobeno plemenem, ale třeba už nákupem od špatného chovatele, ale také třeba krmením a také né příliš vhodném způsobu chovu. Jak jsem psal každoročně nějaká kvočí. Většinou pod ně podsadím kuřata z líhně, ale občad si i sami vysedí. To že současná češka neni původní plemeno vám potvrdilo i video. Jsou to však krásné slepičky ve všech barevných rázech a také ve zdrobnělé formě. Se šumavankou je to podobně, také povstala jako Fénix z popela.
Mě z 10 kropenek kvokaly 1 – 2. Kvokavost mají ale potlačenou, takže je nežádoucí jako u jakéhokoliv nosného plemene. (Že kropenky, moc dobré nosnice nejsou je již jiná stránka, i když někdy zde lze číst, že snáší dobře, asi opravdu záleží na kmeni.) Zpět ke kvokavosti. Původní vlastnost kropenek a všech selských slepic bylo, že pokud si slepice udělala hnízdo někde ve stodole nebo v sadu a hospodář hnízdo neobjevil, tak se po nanesení přiměřeného množství vajec rozkvokala a vyseděla kuřata. Toto udělá téměř každá slepice, jen u jiných nosných plemen není záruka, že vydrží na vejcích sedět až do konce (i když nyní se jak tu často čteme, líhne i pod vlaškami).
Osobně bych si zvolil takové plemeno, jaké se mi líbí, nebo s vlastnostmi jaké požaduji a k němu si pořídil 2 – 3 slepičky zaručeně kvokajícího klidného plemene (klidného = s kvočnami se bude lépe manipulovat). Jestli chcete české plemeno, tak do té kropenky nebo šumavanky jděte. Češky mají podle mě z krve původních selských slepic v sobě dost. Šumavanky bych řekl, převážnou část původní krve kterou mají, získaly až přikřížením češek. Když si zde na fauně přečtete články o jiných národních plemenech, zjistíte, že s “původností” jsou na tom stejně.
ja01

XXX.XXX.208.66
ladd
napsal(a):
Mě z 10 kropenek kvokaly 1 – 2. Kvokavost mají ale potlačenou, takže je nežádoucí jako u jakéhokoliv nosného plemene. (Že kropenky, moc dobré nosnice nejsou je již jiná stránka, i když někdy zde lze číst, že snáší dobře, asi opravdu záleží na kmeni.) Zpět ke kvokavosti. Původní vlastnost kropenek a všech selských slepic bylo, že pokud si slepice udělala hnízdo někde ve stodole nebo v sadu a hospodář hnízdo neobjevil, tak se po nanesení přiměřeného množství vajec rozkvokala a vyseděla kuřata. Toto udělá téměř každá slepice, jen u jiných nosných plemen není záruka, že vydrží na vejcích sedět až do konce (i když nyní se jak tu často čteme, líhne i pod vlaškami).
Osobně bych si zvolil takové plemeno, jaké se mi líbí, nebo s vlastnostmi jaké požaduji a k němu si pořídil 2 – 3 slepičky zaručeně kvokajícího klidného plemene (klidného = s kvočnami se bude lépe manipulovat). Jestli chcete české plemeno, tak do té kropenky nebo šumavanky jděte. Češky mají podle mě z krve původních selských slepic v sobě dost. Šumavanky bych řekl, převážnou část původní krve kterou mají, získaly až přikřížením češek. Když si zde na fauně přečtete články o jiných národních plemenech, zjistíte, že s “původností” jsou na tom stejně.
Díky všem za informace a rady, horalovi pak zvláště za ta videa :)
Rozhodl jsem se tedy pro ty české zlaté kropenky; jsou vzhledově dost "naše" a jestli mi z hejna bude vodit kuřata každý rok byť jen jediná kvočna, tak budu víceméně spokojený I když samozřejmě ve skrytu duše budu doufat ve vícero kvokajících a ve finále vodících holek.
Jestli tedy poradíte ještě něco k jejich chovu závěrem, budu rád, jinak znovu díky a kdyby něco, hned píšu dotaz :).
Kvokavost se dá i vyprovokovat. Každý chovatel se vyhýbá ječmenu, tak asi na tom něco bude. Zkuste si najít něco o způsobu krmení pro zvýšení kvokavosti. Oplozenost u češek bývá docela dobrá, ale v létě jsou slepice dost poničené od kohouta. Polámané peří na zádech až tak že je mají holé a oškubané hlavy. Kohoutci jsou docela agilní.
M.H.

XXX.XXX.182.251
Zajimalo by me, jak horal prisel na to, ze ceska slepice neni puvodni plemeno. V tech videic nic takoveho receno neni.
ja01
napsal(a):
Díky všem za informace a rady, horalovi pak zvláště za ta videa :)
Rozhodl jsem se tedy pro ty české zlaté kropenky; jsou vzhledově dost "naše" a jestli mi z hejna bude vodit kuřata každý rok byť jen jediná kvočna, tak budu víceméně spokojený I když samozřejmě ve skrytu duše budu doufat ve vícero kvokajících a ve finále vodících holek.
Jestli tedy poradíte ještě něco k jejich chovu závěrem, budu rád, jinak znovu díky a kdyby něco, hned píšu dotaz :).
Všechna lehká plemena je dobré chovat ve velkém zatravněném výběhu, pro kropenky to platí zvlášť. Když jsem je choval, měl jsem srovnání již pouze z hybridkami tetra a bílý dominant (před tím jsme mívali směsku vlašek, leghorn a Bůh ví čeho). Jejich shánčlivost, radius pohybu od kurníku a hlavně orientační smysl byl nesrovnatelný.
Načtěte si zde něco o kurnících a chovatelském vybavení.. Třeba tady: https://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/3348620/prosba-o-kontrolu-navrhu-kurniku#a3354475 Pro všechna lehká plemena doporučuji hřady udělat výše (myšleno ne ve výši kolen ale aspoň ve výši pasu), aby je to nelákalo si najít k nocování nějaký strom. Pokud plánujete kurník ne moc vysoký a hřady do výšky neumístíte, tak pak na nožičkách. Trusný stůl pod hřady v takové vzdálenosti, aby si v tom kohout nešpinil ocas.
Kvokání se vyprovokuje, tak, že v každém hnízdě bude vice podkladků, typuji že aspoń tak 4 – 5. Slepice se také rozkvoká, když se jí z hnízda vajíčka neodebírají. Hnízdo musí být umístěno tak, aby ho neměly jiné slepice na očích a nepodnášely jí tam vajíčka. Pokud toho chcete docílit, tak musíte mít ve výběhu objekt, kde slepici připravíte hnízdo s podkladkem a na 2 – 3 dny ji tam zavřete (snešení aspoň dvou vajec). Bude tak nucena začít do tohoto hnízda snášet, po vypuštění ven je velká pravděpodobnost, že se do tohoto hnízda bude vracet. Vy jen obyčejnou tužkou budete vajíčka číslovat a pokud nanese přespočet, ta nejstarší odeberete. Pod slepici bežné velkosti se vejde +- 15 běžně velkých vajec. To ale předbíhám.
M.H.
napsal(a):
Zajimalo by me, jak horal prisel na to, ze ceska slepice neni puvodni plemeno. V tech videic nic takoveho receno neni.
Asi jste nebyl(a) dobrý student, nedáváte totiž pozor. Já jsem napsal, že češka neni staré plemeno a z původního má velice málo Proto že jsem se kdysi velice zajímal o českou slepici tak jsem vyhledával co se dalo a když si také dáte tu práci určitě narazíte na to jak Jan Škoda zachraňoval českou slepici z pozůstatků české slepice a nikoliv čistého plemene. Pak v jeho práci pokračovali další chovatelé. A v tom videu se o tom hovoří, také o tom že bylo uznáno až začátkem dvacátého století.
M.H.

XXX.XXX.182.251
Nevím, zda jsem byl dobrý student, ale asi ne, živím se rukama. Nicméně si troufám tvrdit, že na vaše vědomosti o českých slepicích ještě stačím. Také jsem se českými slepicemi poměrně intenzivně zabýval. A to nejen jejich historii.
Dovolim si uvést některa vase tvrzeni na spravnou miru:
Předně prof. Škoda nebyl Jan, ale Karel (to je ovšem celkem nepodstatný detail). V jeho článku (Naše drůbež,1925) píše, že zachraňoval českou slepici z pozůstatků českých slepic. To, že se jednalo o poslední pozůstatky neznamená, že se jednalo o křížence, jak uvadíte vy. Naopak. Podařilo se mu vypátrat poslední nepokřížené jedince původní populace. Sám uvádí, že k regeneraci a ustálení plemene nepoužil žádné jiné plemeno. To samé v tomto duchu je uvedeno ve videu, na které jste dával odkaz (Vím to i proto, že jsem se také na vzniku těchto videí podílel). To už je ale dnes jen historie. To jak v práci Karla Škody pokračovali další chovatelé odráží současný stav. To už je ale jiná kapitola.
ja01

XXX.XXX.208.66
M.H.
napsal(a):
Nevím, zda jsem byl dobrý student, ale asi ne, živím se rukama. Nicméně si troufám tvrdit, že na vaše vědomosti o českých slepicích ještě stačím. Také jsem se českými slepicemi poměrně intenzivně zabýval. A to nejen jejich historii.
Dovolim si uvést některa vase tvrzeni na spravnou miru:
Předně prof. Škoda nebyl Jan, ale Karel (to je ovšem celkem nepodstatný detail). V jeho článku (Naše drůbež,1925) píše, že zachraňoval českou slepici z pozůstatků českých slepic. To, že se jednalo o poslední pozůstatky neznamená, že se jednalo o křížence, jak uvadíte vy. Naopak. Podařilo se mu vypátrat poslední nepokřížené jedince původní populace. Sám uvádí, že k regeneraci a ustálení plemene nepoužil žádné jiné plemeno. To samé v tomto duchu je uvedeno ve videu, na které jste dával odkaz (Vím to i proto, že jsem se také na vzniku těchto videí podílel). To už je ale dnes jen historie. To jak v práci Karla Škody pokračovali další chovatelé odráží současný stav. To už je ale jiná kapitola.
To jsou dosti zajímavé informace - zapsal jsem si je a až budu mít pořádně čas, zkusím si o tom najít podrobnosti, což by ovšem nemělo popírat Vámi tvrzená, ozdrojovaná fakta.
Ovšem na stranu druhou je to pro mě "jen" bonus v tom, že tahle česká slepice je navíc jó-česká, ryze česká, a je to jen další důvod proč si to plemeno pořídím :)
Uživatelům ladd a horalovi pak děkuji za informace ke kvokání a doporučení - projdu to, a poznámky jsem si udělal :)
Ještě napíšu, pro spestření, a trochu z nostalgie, jak jsme to měli před nemnoha lety v našem "chovu", co se týče kurníku: Byla to místnost ze strany garáže, tak 3x4 metry, s normálními, plnými dveřmi. Po jejich otevření jste koukali přimo na hnízda, která byla umístěna na poličkách ve staré, masivní skříni bez dveří - jediná úprava byla přibitá prkénka, aby nevypadávala podestýlka. Trusný stůl byl napravo ode dveří, ve výšce necelého jednoho metru (deska, která byla vsunuta ode zdi ke zdi) a zhruba další necelý metr nad tím dva hřady. Prakticky to vypadalo tak, že slepice vyskočila na trusný stůl a z něho na hřad, a ve výsledku jsme k nim při večerním počítání téměř vzhlíželi, jak byly vysoko :) Slepice spokojené a čisté, my taktéž, a trusný stůl se skvěle uklízel. Stačilo pod něj přistavit kolečko a bez velké námahy vyčistit. Nějak podobně to plánuju i teď; asi by mě nenapadlo provádět to jinak, když to navíc fungovalo skvěle. Aneb co se v mládí naučíš... :).
Karel Škoda (ne Jan omluva) posbíral v okolí Humpolce a na Vysočině slepice s genetickými znaky české slepice, ale to samé udělal Čestmír Sedlák v okolí Klatov a Dobříše a nezávisle na sobě prováděli vlastní plemenitbu. Později obě hajna sloučily. V roce 1925 bylo plemeno uznáno jako česká slepice zlatě kropenatá (proto ta poznámka že neni staré) a protože bala vyšlechtěna z původní slepice české selské, která měla mnoho barevných rázů a to v době kdy se dováželo mnoho druhů slepic ze zahraničí, ve velké míře vlašky, čistota české slepice nemohla být zaručena. No a v dotazu se jednalo se o českou slepici zlatě kropenatou a nezněl na českou slepici selskou. Ta se už vyskytuje v písemnostech z roku 1205 kdy byla předána jako dar Dánskému králi Valdemarovi u příležitosti sňatku s dcerou Přemysla Otakara I, Markétou. Údajně se pod stejným názvem v Dándku chová dodnes. (myšleno slepice). No a já nikdy netvrdil že neni původní plemeno, ale že z původního má málo a neni staré, když bylo uznáno až v roce 1925. To je můj názor, ale třeba špatný a třeba jsem četl špatné knihy nebo získal špatné informace. Já se snažil poskytnout své zkušenosti s tímhle plemenem. Pročetl jsem si ještě jednou celé vlákno ale nenašel jsem pane M.H. ani jedinou odpověď na dotaz ja01 o kvokavosti českých slepic zlatě kropenatých. Začel jste si honit trko až když se vám nelíbilo co jsem napsal o jejich historii. Doufám že tyto dohady neodradí tazatele od chovu tak nádherných slepic.
M.H.

XXX.XXX.182.251
Slusne jsem se zeptal, jak jste prisel na to, ze ceska neni puvodni plemeno. Ve vaší arogntni odpovědi jste se ze mě snažil udělat hlupáka, proto jsem reagoval jak jsem reagoval.
Na váš poslední příspěvek už jsem reagovat nechtěl, ale po jeho znovu přečtení si myslím, že je vhodné opravit vaše domněnky za fakta, která čerpám z originálních historických dokumentů a jsem proto schopný je doložit.
Tuším odkud jste tyto informace čerpal a budiž vàm toto omluvou. Publikovaná pojednání o české slepici ing. Bukovského nelze v žádném případě brát jako věrohodný zdroj. Jeho články jsou jen plagiáty již dříve publikovaných pojednání, do kterých vnáší své osobní domněnky a ničím nepodložená fakta.
Takže, abych si pohonil triko ;)
První vzorník české slepice byl publikován F. Suchánkem z Pardubic již v roce 1889 v časopisu Kuří dvůr. Už v té době bylo cílem článku zalarmovat veřejnost k záchraně české slepice. Roku 1904 byla odborem rady zemědělské v Praze svolàna první drůbežnická anketana v níž, cituji: "bylo vzpomínáno druhdy slavené české slepice jejichž vejce a výborná kuřata na smažení vyvážena byla hlavně do sousedních němec." Této ankety se účastnil také tehdejší drůbežářský odborník, Karel Škoda. Dva kmeny českých slepic posbíral, tak jak píšete, na samotách hlavně v Komorovicích a Staré Bříšti, na okrese Humpoleckém. Nechci psát další článek a znovu opakovat to, co jsem již publikoval. Karel Škoda nehledal křížence české slepice. Těch v té době bylo všude dost. Ale snažil se nalézt poslední nepokřížené jedince české slepice právě na samotách a v zastrčených koutech naší vlasti.
Svůj chov začal vést ve dvou kmenech. Jeden ve zbarvení koroptvím a druhý ve zlatém kropenatém. Regeneraci vedl příbuzenskou plemenitbou bez přikřížení jakéhokoli jiného plemene. V roce 1924 předvedl výsledek své práce na pražské výstavě a zde byly jeho slepice uznány jako dva barevné rázy a česká slepice byla uznána jako hospodářské plemeno. Ještě odcituji větu Karla Škody. "Za celých 11 let jsem neuvedl do svého chovu žádného cizícho kohouta ani slepice. Vzdor příbuzenského chovu neutrpěly češky po jedenácti letech ani na užitkovosti, ani na kráse ani na odolnost. Navrhl jsem vzorník, jenž byl upraven a schvàlen na schůzce chovatelů češek konané dne 16.5.1924..."
Co se týka Čestmíra Sedláka z Rokycan, ten začal s regenerací české slepice o dva roky později než Karel Škoda, tedy 1915. České slepice hledal v pošumaví, v okolí Klatov a Dobříše. A to také v barevném rázu zlatém kropenatém. Stejně jako Karel Škoda nepoužil žádného cizího plemene. Oba chovy geneticky si velmi podobné, byly spojeny až později a to po smrti obou pánů.
Ještě se musím vyjádřit ke královně Dagmar. Tuto informaci jsem publikoval v jednom ze svých článků jako MOJÍ DOMNĚNKU s tím, že pokud královna Dagmar dostala věnem 300ks drůbeže, o čemž jsou písemné záznamy, jednalo se s největší pravděpodobností o předky české slepice, a tím že byly exportovány do Dánska, možná, zdůrazňuji slovo MOŽNÁ, mohly stát u vzniku nebo se na něm alespoň podílet, dvou dánských plemen a to slepice dánské a drentské, které jsou dnes v Dánsku uznány jako původní plemena. Vycházím z toho, že tato tři plemena jsou si velice podobná v typu a drentské a české dokoce i ve zbarvení a kresbě, tím myslím ráz zlatý kropenatý. U jiných původních plemen se tento barevný a kresebný ráz nevyskytuje. Myslím, že tohle k historii české slepice stačí. Stejně už je to nevratná minulost
Teď tedy k té kvokavosti. Všude se u hospodářských plemen uvádí, že kvokavost je nežádoucí. To se do vzorníků těchto plemen nedostalo jen tak. Své opodstatnění to mělo zejména v době, kdy na hospodářském výsledku chovaných zvířat byli chovatelé existenčně závislí a drůbež neměli jen jako hobby. Ono sice kvočna s kuřaty vypadá poeticky a probouzí romantiku venkova, ale to je všechno. Pro budoucí čistokrevný chov plemene je to v podstatě zhouba a jakýsi pomyslný hřebíček do rakve. Vezmeme-li v úvahu čas nanesení vajec, sezení, vodění kuřat a následné pelichání po vodění kuřat vychází to u dobrých nosnic minus cca 100 vajec za snáškový cyklus. To je zrovna u české slepice prakticky celá snáška. Tohle je ekonomický pohled. Druhé negativum kvokavosti je fakt, že se tato vloha silně dědí. Tedy synové kvočen znovu použití do chovu tuto vlastnost velmi silně přenáší. V praxi to znamená, že zhruba za tři generace můžete dojít do stavu, kdy budete mít spoustu kvočen a kuřátek, ale žádná vejce. Za mě tedy, pokud někdo chce kvočny tak ano, ale pouze na odchov kuřat a nikdy nepoužívat do chovu. Kvočny lze využívat spoustu let. Měl jsem takovou, která vodila kuřata ještě v 16 letech.
Miroslav Harčarík.
Omlouvám se nikdy z nikoho nechci dělat hlupáka a nemyslel jsem to tak ani tehdy kdy jsem napsal že jste nebyl dobrý student neboť jste nedával pozor. Jestli to tak vyznělo tak se velice omlouvám. Naopak rád se bavím s lidma kteří mi mají co dát. Většinu co popisujete znám a přiznávám že něco mám i od předsedy ing. Bukovského. Přečetl jsem toho hodně a je pravda že jsou to už většinou plagiáty i když upraveny. O princezně Markétě jsem se dověděl když dcera studovala historii, bohužel už nevím z jakých to bylo zdrojů. Přesto však, můj názor je ten, že plemeno česká zlatá kropenka je poměrně mladé neboť bylo schváleno až v roce 1925. Navíc nikdo nemůže potvrdit že drůbež kterou posbírali jak pan Škoda tak pan Sedlák, že bylo vše původní a čisté. To by to hned rozmnožovali a nevytvářeli by přes deset let příbuzenskou plemenitbou nové plemeno. Je to můj názor, neboť jsem nenašel nic co by 100% potvrzovalo že je to původní plemeno. Můžete mít na to jiný názor a možná jste našel něco co já né. Jestli je tomu tak rád se nechám poučit a třeba změním i názor.
Také mne dost irituje když někdo neodpovídá na dotaz, ale komentuje odpověď někoho jiného.
Ludovít Ferdinandy
( že je jméno pravé si můžete ověřit ve vlákně srpencová.).
M.H.

XXX.XXX.182.251
Nemusíte se omlouvat, oba jsme už velcí kluci, určitě něco unesem...
Každý má právo na svůj názor. Smutné pro mě je, že stejný názor jako vy, prosazují vrcholní funkcionáři Klubu českých slepic, resp. současný předseda. Z mého pohledu jsou to jen účelové lži. Sám jste důkazem, že stále dokola omílané lži mohou být akceptovány jako pravda. Mohl bych zde citovat Karla Škodu, který ve svých článcích píše, že samozřejmě během regenerace české slepice šířil. A to nejen on ale i Čestmír Sedlák. Kdyby to tak nebylo nebyla by ve své době populace češek tak silná. To, že měli uzavřený chov neznamená, že tvořili nové plemeno, ale je to důkaz jejich drůbežářské vzdělanosti a jejich schopnosti vystačit si s málem čistokrevných zvířat, bez použití nejen jiných čistokrevných plemen, jak sami uvádějí, ale i bez použití různě podílových kříženců v zemském chovu. Při současných znalostech genetiky je všeobecně známo, že je to možné.
Tyto v současné době ing Bukovským prosazované lži a nepřesnosti v historii českých slepic mají jen jeden jediný cíl. Snížit přísnost kontroly genových zdrojů a oficiálně, s požehnáním kompetentnich úřadů, začít s bastardizací jediného původního plemene na státní nebo evropské útraty. Čili dnes již nejde o českou slepici ale o dotace.
Já jsem v podstatě skeptik a tak z dostupných informací si vytvářím sám vlastní názor. Vás také neznám a může se třeba po čase objevit někdo co bude tvrdit že nemáte pravdu, ta se pak těžko hledá. Bohužel informace jsou jaké jsou a jestliže i představitelé klubu účelově lžou je to pak na pováženou. Ale vlastně co, vládnoucí garnitůra nám lže pořád. Kvůli prachům udělá člověk cokoliv. Dnes už málokdo je hrdý na to že je čech, tak proč by měl být hrdý na nějaké plemeno ať už se to týká slepice, králika, psa, koně, krávy atd. Vlastenci jsme jenom když hokejisté vyhrají olympiádu nebo mistrovství světa. Tak ať nám to naše plemeno ještě pár století vydrží a s přívlastkem Česká.