Ahoj všichni
jde udělát krůtopáv?
resp. aby to bylo obří jako krůta a mělo to dlouhý péra a korunku jako páv?
neni to trestný to vytvořit nebo proti slepičímu kodexu? ( je to otázka lajka)
a druhá věc je něco věčího než bílý krocani co se dá chovat na zahradě?
Dneska sem viděl cca metr vysoký ( byli asi nižší, ale byli fakt vysoký).
Přečin to není, příroda snese fše viz... (zde dosaďte libovolné jméno mé).
Slepičí kodex při tomto spojení zůstane nenarušen.
Slepice je kur hrabavý, nikoliv vyhrabaný, jak jste si mylně přinapojil.
Krůtí a páví kodex dosud ustanoveny nebyly, tudíž ohroženy nejsou.
Doporučuji spojení krůtí samice, čili krůty a pavího kohouta, čili páva.
Obráceně to funguje také, ale soudružka pávice bývá, většinou,
po žhavé noci, strávené se soudruhem krocanem, mrtvá.
Péra vždycky budou.
Korunky se dají získat zabitím prasátka a nalepením na krůtopáví hlavu.
Větší, než krocan, je pštros. A pštros žere n-Andu, Emu a mámu, tetu ne.
Máma mele maso.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Náhodou, vyšlechtit širokoprsého páva, to je tak blbé, že by se to prodávalo. Hodně štěstí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nekřížil jste už s něčím ty vaše hedvábničky, nebo mají něco nakažlivého? https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/3086256/vymena-2-hedvabnicek-za-neco-cerneho/.
Né nekřížil, jen mě s*
skořice chce furt sedět na vejcích a když jim ráno přinesu žrádlo tak dělaj jak když je konec světa.. jestli se o nějaké slabomyslné ženě mluví jako o slepici, je myšlena hedvábnička..
slepice mám jako zábavu, takže chci kolekci černých slepic ( kam tyhle nezapadaj) ale tyhle mi zbyli po mé chovatelské éře, tak se jich chci zbavit, jelikož k ním nemám žádný vstah.
Uživatel s deaktivovaným účtem

honzapm
napsal(a):
Přečin to není, příroda snese fše viz... (zde dosaďte libovolné jméno mé).
Slepičí kodex při tomto spojení zůstane nenarušen.
Slepice je kur hrabavý, nikoliv vyhrabaný, jak jste si mylně přinapojil.
Krůtí a páví kodex dosud ustanoveny nebyly, tudíž ohroženy nejsou.
Doporučuji spojení krůtí samice, čili krůty a pavího kohouta, čili páva.
Obráceně to funguje také, ale soudružka pávice bývá, většinou,
po žhavé noci, strávené se soudruhem krocanem, mrtvá.
Péra vždycky budou.
Korunky se dají získat zabitím prasátka a nalepením na krůtopáví hlavu.
Větší, než krocan, je pštros. A pštros žere n-Andu, Emu a mámu, tetu ne.
Máma mele maso.
Skoro jsem se smíchy počůral
Uživatel s deaktivovaným účtem

farmarsamouk
napsal(a):
Né nekřížil, jen mě s*
skořice chce furt sedět na vejcích a když jim ráno přinesu žrádlo tak dělaj jak když je konec světa.. jestli se o nějaké slabomyslné ženě mluví jako o slepici, je myšlena hedvábnička..
slepice mám jako zábavu, takže chci kolekci černých slepic ( kam tyhle nezapadaj) ale tyhle mi zbyli po mé chovatelské éře, tak se jich chci zbavit, jelikož k ním nemám žádný vstah.
Jenže urputné kvokání prostě k hedvábkám patří. Já je mám už 7 let a debilní mi nepřijdou. Jako každé jiné slepice. Nečekám, že budou zdravit španělsky a zpívat jako slavíci.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Moje hedvábničky mluví plynně portugalsky a jedna umí hrát na galizonu a druhá na trumšajt.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Moje hedvábničky mluví plynně portugalsky a jedna umí hrát na galizonu a druhá na trumšajt.
Tak na jaro zamlouvám alespoň 30 násadovek!
No to bych se zase hádal, v porovnání s brahmami a zorou jsou hedvábničky inteligenčně velmi pozadu.
( zora černá slepice neznámého původu koupená na trhu pleje chodníčky a nic jinýho nedělá) a Brahma je poslední co mi zůstala, když byl velký odkup 20 Brahem, tak se skovala do kurníku a dělala že neni, krom toho je spíše než inteligentní velmi vznešená (chováním)
měl sem ještě holanďanku než mi jí sežral potkan( ať shnije v pekle) a tu jsem naučil vždy před krmením, že mi vylétla narameno, ostatní se nakrmili a jí jsem musel dát zvlášť na její místečko a ještě jí podrbat.
Nicméně jak píši, u někoho jiného jim bude lépe, já si snima nesednul.. ( nešikanuju je netýrám, jen k ním nemám žádný vzhtah jak jsem psal).
Neustále mne dostává, jak byla příroda neskonale moudrá a prozíravá. Nejenže vymyslela mechanismy, jak zabránít setkání druhů se stejnou sadou chromozomů (tím, že je nechala vyvinout se na jiných kontinentech). Ona ještě dopředu věděla, že přijde jednou druh, namyšlený a arogantní, který bude chtít ničit její práci a tak zařídila, že plody jeho bastardění budou dále neplodné. Smekám před ní! Dana.
farmarsamouk
napsal(a):
No to bych se zase hádal, v porovnání s brahmami a zorou jsou hedvábničky inteligenčně velmi pozadu.
( zora černá slepice neznámého původu koupená na trhu pleje chodníčky a nic jinýho nedělá) a Brahma je poslední co mi zůstala, když byl velký odkup 20 Brahem, tak se skovala do kurníku a dělala že neni, krom toho je spíše než inteligentní velmi vznešená (chováním)
měl sem ještě holanďanku než mi jí sežral potkan( ať shnije v pekle) a tu jsem naučil vždy před krmením, že mi vylétla narameno, ostatní se nakrmili a jí jsem musel dát zvlášť na její místečko a ještě jí podrbat.
Nicméně jak píši, u někoho jiného jim bude lépe, já si snima nesednul.. ( nešikanuju je netýrám, jen k ním nemám žádný vzhtah jak jsem psal).
Myslíte, že potkani mají nějaké peklo? Tam musí být přeplněno, ne?
farmarsamouk
napsal(a):
Jojo, proto tu vznáším dotaz, jelikož jsem v tom lajk.
Pokud jste v tom zběhlejší, je velmi dobré nové a začínající ubíjet Vašimi srdceryvnými texty, to opravdu pomůže, nebudu trollit i když mám chuť, tedy hezký den přeji.
Těžko vysvětlovat někomu, kdo nemá žádné znalosti z vývojové biologie, jak funguje. Kdysi byla v ruské knize krásná banka o kachňátku, které mělo touhu vyměňovat jednotlivé části těla s dalšími ptáky. Ve finále to byl tvor na vysokých čapích nohách, s krkem labutě, zobákem pelikána, křídly vrány a ocasem páva. Nebyl schopen se nažrat a než stačil zemřít hlady, tak ho za ten dlouhý krk odtáhla liška. Tak snad to je jasné vysvětlení, že to, co pracně stvořila příroda a zajistila, aby se nekřížilo, člověku nenáleží měnit. Krocan je jeden samostatný druh a páv je zcela jiný samostatný druh.
Kdežto plemena psa jsou výsledkem lidského úsilí vybrat a ustálit různé variety jednoho druhu. Pokud tomu chcete lépe rozumět, musíte si toho ještě dost nastudovat. Pokud ovšem chcete a nebyl to z vaší strany jen takový pokus o nejapný žert. Tak to totiž vyznělo. Dana.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No až tak jednoznačné to v drůbežnictví také není.Jako základ populace dnešního Kura domácího sloužilo také více než jeden druh - Kur bankivský, ale dle některých studií i Kur Sonneratův a některá plemena obsahují i bažantí dna. A co například bastardi ve formě mulardů. To je také mezidruhový ba dokonce mezirodový kříženec. A není tomu tak jen v drůbežnictví, co takové muly a kříženci skotu s divokými zvířaty pro zmasilost ap. A ke křížení druhů dochází běžně i v přírodě, někdy takto vznikají druhy nové a někdy i lépe prospívající. Dokonce i člověk je svým způsobem bastard, nese v sobě dna neandrtálců. A u psů se běžně také občas přikříží nějaký ten vlk pro vylepšení a vznik nových plemen.Můžete namítnout, že z vlka pochází, jenže už je mu jako samostatný druh docela vzdálený a jeho předci z dnešními vlky také moc společného nemají. Podle testů dna u 3 linií vlků a 2 linií starobylých psích plemen je to spíše tak, že pes a vlk mají společného předka, případně se pes vyvinul z linie vlka dávno zaniklé.
farmarsamouk
napsal(a):
Jojo, proto tu vznáším dotaz, jelikož jsem v tom lajk.
Pokud jste v tom zběhlejší, je velmi dobré nové a začínající ubíjet Vašimi srdceryvnými texty, to opravdu pomůže, nebudu trollit i když mám chuť, tedy hezký den přeji.
Jojo příteli, občas se tu řeší jiné věci než odpovědi na položený dotaz (i když se popravdě zdá trochu podivný), ale třeba s kanárem se zkouší křížit kdeco, tak proč né páv s krůtou.
Hlavně poděkuj "Zuzkaa" poslala konkrétní odkaz z února 2016. Proč nezkusit se zeptat přímo na farmě ve Vítkově, zda z toho něco bylo (pokus líhnout tam asi byl). Jinak varianta uvedená "honzapm" tj. samec páv a samice krůta je jediná případně možná.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.242.18
honzapm
napsal(a):
Zase vezměte v potaz, že pávi mají nízkou množivost.
Já bych do toho pro jistotu přikřížil ještě Leghornku.
Když už, tak ať je toho rychle hodně a rychle to roste.
Uživatel s deaktivovaným účtem

No já se přiznám, že mě také napadlo jestli se mě nezkříží bažant se slepicí, protože jsem je měla nějakou dobu pohromadě.Jen co slepice viděly v druhém výběhu kohouta, tak se mě začaly po bažantovy ohánět, takže jsem je stejně musela rozdělit.Množit bych to pochopitelně nechtěla, protože taková slepice s řevem a snáškou bažanta by se mě fakt nelíbila.
farmarsamouk
napsal(a):
Ahoj všichni
jde udělát krůtopáv?
resp. aby to bylo obří jako krůta a mělo to dlouhý péra a korunku jako páv?
neni to trestný to vytvořit nebo proti slepičímu kodexu? ( je to otázka lajka)
a druhá věc je něco věčího než bílý krocani co se dá chovat na zahradě?
Dneska sem viděl cca metr vysoký ( byli asi nižší, ale byli fakt vysoký).
Dobrý den,
jde zkřížit lecos. My lidé jsme v prznění přírody přeborníci. Přidám pár fotek různých bastardů.
Zdraví Míla tragopan.
1.páv x perlička.
Nevěnoval jsem hluboké hybridizaci mnoho pozornosti, ale geneticky mi připadá křížení čeledí, rodů a pochopitelně i mezidruhové, zajímavé velmi. Věnuje se tomu, jistě velmi intenzivně, základna chovatelů. Líbil se mi například článek: Transmutace a inbreeding od Lukáše Matýška, zveřejněný před nedávnem zde na ifauně. Dále jsem v minulosti zaregistroval existenci chovatele, specializujícího se na hybridizaci kura/bažanta a vůbec mě to nepobuřuje.
Já osobně se věnuji funkčním šlechtitelským sportům, racionální hybridizace v rámci této oblasti končí meziplemennou, osobně zainteresován tedy nejsem.
tragopan: Myslel bych, že expert Vašeho formátu pochopením spíše překypuje...
Něco podobného, co posílá tragopan jsem zde na fauně už viděl, nemám moc času hledat příslušný odkaz. Pokud vznikne neplodný kříženec, tak se až tak moc podle mě neděje. Když by to někdo dělal záměrně, bylo by vhodné zvolit i správnou barevnou variantu obou rodičů, viz třeba ten kříženec slepice a páva, jeden z rodíčů byl bílý, takže vznikl nějaký strakáč; klasicky zbarvený páv a třeba vlaška koroptví, porcelánová,... by mohlo vypadat zajímavěji.
vetřelec
napsal(a):
Nevěnoval jsem hluboké hybridizaci mnoho pozornosti, ale geneticky mi připadá křížení čeledí, rodů a pochopitelně i mezidruhové, zajímavé velmi. Věnuje se tomu, jistě velmi intenzivně, základna chovatelů. Líbil se mi například článek: Transmutace a inbreeding od Lukáše Matýška, zveřejněný před nedávnem zde na ifauně. Dále jsem v minulosti zaregistroval existenci chovatele, specializujícího se na hybridizaci kura/bažanta a vůbec mě to nepobuřuje.
Já osobně se věnuji funkčním šlechtitelským sportům, racionální hybridizace v rámci této oblasti končí meziplemennou, osobně zainteresován tedy nejsem.
tragopan: Myslel bych, že expert Vašeho formátu pochopením spíše překypuje...
Dobrý den, fotky hybridů jsem přidal jako odpověď na dotaz a ukázku co vše je možné. Záměrnou hybridizaci chápu u tvorby nových plemen, ale u původních přírodních druhů je to prznění přírody a osobně mi přijde hybridizace původních přírodních druhů naprosto nepřijatelná. Vidím to v chovu bažantů, kterým se léta zabývám a je to vidno u spousty dalších druhů zvířat, které díky křížení ztratili svou původní genetickou výbavu. Matka příroda je na rozdíl od člověka moudrá a kříženec v přírodě dlouho nepřežije, buď je neplodný, nebo ho jiné zbarvení znevýhodní tak, že se již dále nerozmnožuje. Bohužel člověk v honbě, za z mého pohledu pochybnými hodnotami páchá křížením mnoho škod. Spousta chovatelů postrádá znalosti, odpovědnost a slušnost. Vyrobit křížence a následně je prodat jako čistokrevný druh či mutaci je u mnohých realitou.
Zdraví Míla tragopan.
tragopan
napsal(a):
Bažant kolchický X kur domácí.
Bažant kolchický X kur domácí.
tragopan
napsal(a):
Dobrý den, fotky hybridů jsem přidal jako odpověď na dotaz a ukázku co vše je možné. Záměrnou hybridizaci chápu u tvorby nových plemen, ale u původních přírodních druhů je to prznění přírody a osobně mi přijde hybridizace původních přírodních druhů naprosto nepřijatelná. Vidím to v chovu bažantů, kterým se léta zabývám a je to vidno u spousty dalších druhů zvířat, které díky křížení ztratili svou původní genetickou výbavu. Matka příroda je na rozdíl od člověka moudrá a kříženec v přírodě dlouho nepřežije, buď je neplodný, nebo ho jiné zbarvení znevýhodní tak, že se již dále nerozmnožuje. Bohužel člověk v honbě, za z mého pohledu pochybnými hodnotami páchá křížením mnoho škod. Spousta chovatelů postrádá znalosti, odpovědnost a slušnost. Vyrobit křížence a následně je prodat jako čistokrevný druh či mutaci je u mnohých realitou.
Zdraví Míla tragopan.
Díky za odpověď a příležitost k diskuzi. Na problém znečištěných druhů bažantů jsem narazil. Problémem je tedy fixlovaný a posléze neznámý původ. Tak i problém znečištěných plemen bojovnic, vydávaných za čistá je velký, přesto je řádně provedená hybridizace v určitých případech vhodná a produktivní. Jak jsem již dříve nastínil, jsem pro hybridizaci co nejvzdálenějších přírodních druhů (dlouhodobě izolovaných velmi vzdáleně příbuzných populací) je-li možná, a zejména existuje-li alespoň malá šance na plodné potomstvo. Je to pro nás příležitost která časem zaniká a se kterou je podle mého názoru potřeba experimentovat, která zároveň umožňuje generovat něco mimořádného (nefunkčního, ale pravděpodobně i funkčního). Naprosto zvláštní genotyp, nebo fond, jehož význam může být jednou značný i v pozitivním slova smyslu (křížení několika divoce žijících druhů pro nezávadnou introdukci do volnosti (připadá-li nezávadnost v úvahu), křížení divoce žijících s domestikovanými pro zajetí a mimořádné možnosti ve šlechtění, atd...). Jsem současně pro čistokrevné páření (konzervaci) a kvalitně vedenou umělou migraci, o to naléhavěji jedná-li se o druhy existenciálně ohrožené, u nichž existuje předpoklad nutnosti budoucí reintrodukce. Jak úchvatná je ovšem práce s proměnlivostí (v tomto případě extrémní). Já jsem i pro transgenní organismus a mutagenní indukci, o to je pro mě toto téma asi ještě přijatelnější.