Množení hybridů se nedoporučuje z důvodu, že užitkovost potomstva již není tak vysoká jako u rodičů. Toto se týká hlavně hybridů chovaných na maso, tam se vyštěpí kuřata s nestejnou intenzitou růstu a některá již opravdu nenarostou. (Sám jsem je nikdy nemnožil, ale vzhledem k výchozímu materiálu věřím informacím zde z fauny.)
Co se týká snáškových hybridů, ti jsou výsledkem křížení nosných plemen, takže i když snáška nebude tak vysoká jako u rodičů, stále dostanete dobře nesoucí slepice. A pokud se týká hybridů lenghorn, ti jsou výsledkem několika linií plemene lenghornek, takže tam bych se vůbec nebál, že si namnožím nenesoucí slepice. Osobně bych si ale ke slepicím z estetického důvodu pořídil pravé kohouty lengnorn. Je to nebe a dudy v porovnání s těmi hybridními (přerostlé klopené, hřebeny, tučňáčí postoj, vysoko nesené, slabě opeřené ocasy, ….). Navíc budete mít jistotu, že se nejedná o příbuzenskou plemenitbu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Matěj 165
napsal(a):
Dobrý den, mám 100 hybridek lenghorek slepičky snáší pasou se na louce dostávají krmení ale měl bych otázku proč nemůžu slepičky množit ve své líhni ? když se někde píše jak potomci už nejsou takový. ? jak to teda líhnout vtěch velkochovech ?
hmmm... kde začít.
hybrid je hybrid, od slova KŘÍŽENEC. Není to čistokrevné zvíře, je to kříženec několika (obvykle čtyř) linií selektovaných na užitkovost a vzájemnou kombinovatelnost. Tzn. cílem je vytvořit zvíře, které má ještě lepší vlastnosti než rodičovské linie, protože heterózní efekt.
Ale ten hybrid je finální produkt, další množení už vlastnosti naopak zhoršuje.
No a jak to dělají v těch velkochovech? Koupí si jednodenní sexované kuřičky v líhni.
Jak se to dostane do líhně? Líheň nakoupí násadová vejce z rozmnožovacího chovu.
No a v rozmnožovacím chovu nemají toho hybrida, co máte vy na louce, ale rodičovské populace. Speciální rodiče slepičky a speciální jiné rodiče kohoutky, které oni nakoupí v líhni a do líhně se to dostane ze šlechtitelského chovu
Loni jsem pod kvočnou lihnul od slepic dekalb White ( hybridní leghornky) a kohout čistokrevná vlaška rodobarva.
Pipky jsou bílé jako leghornky, sem tam černé peříčko. Kohout byl jeden čistě bílý jako leghorn a druhý taky, jen má žlutý nádech v sedlovém závěsu. Slepice mi připadají větší a hranatější, než jejich matky. Nesou výborně, jen mají menší vejce. Ale snad se to po přepeřeni upraví.
Ak sa Juraj nenahnevá, mám odložené jeho vysvetlenia z minulosti:
HYBRIDNÉ PLEMENÁ – ANO či NIE?
hybridní kuřátka
Zajímalo by mne proč se z vajíček hybridních druhů slepic nevylíhnou stejně užitkový jedinci jako jejich rodiče.Předem děkuji za odpověd
Re: hybridní kuřátka
Zdravím, zajímavý dotaz
na vysvětlenou to není jednoduché, pokud Vám nejsou jasné některé věci z genetiky. Pokusím se být stručný i když mi to většinou nejde.
Heteroze: je pojem z genetiky, který znamená něco jako, zvýšení celkové životnosti a potažmo i užitkovosti všech kříženců. Potomci křížených rodičů mají lepší životaschopnost, odolnost nemocem a vyšší užitkovost než jejich rodiče původního nebo původních plemen v čisté podobě.
Zase použiju přirovnání např. u psů veřejnosti známý fakt, že voříšci jsou životnější než čisté rasy(správně plemena).
Pozor: křížit ledajaká plemena za účelem např. vyšší snášky ovšem nejde. Nejčastěji se vybírají plemena z kombinovanou užitkovostí rodajlenky, hempšírky, plymutky bílé, žíhané, sasexky a z nosných lehkých leghornky.
Tato plemena již v čisté podobě mají prošlechtěnou vysokou snášku kolem 200 vajec ročně.365 dní má kal. rok. Zbytek dní do 365 připadne na odpočinek a pelichání.
Z těchto plemen se testují několik let vhodní jedinci(Pro velkovýrobu to ovšem dělá celé populace, pracuje se na celých populacích) z nejlepší snáškou a hlavně dědivostí tj koeficientem vyjádření požadované vlastnosti přenesené dál na potomstvo. Z těchto se vyberou rodiče (tzv rodičovský komplet) finálních hybridů. Např. pro známé černé morávie běžně kupované lidmi se používají jako rodiče 1,0 rodajlenka velkovýrobního typu x 0,1 žíhaná plymutka. Obě plemena prošla předtím selekcí na co nejvyšší snášku a na dědivost. Potomci jsou tzv. dvoulinioví hybridi. Jejich snáška je vlivem heteroze ještě vyšší než u rodičů. Třeba 290 vajec.
Pokud se zkříží 3 plemena, zkříží se nejprve např. rodajlenka x sasexka a na jejich potmky se přikříží např. slepice žíhaných plymutek, vznikne nám 3 liniový hybrid. Tento má ještě vyšší snášku vlivem trojnásobného heterozního efektu.
No a poslední je 4 liniový hybrid křížením dvou a dvou různých plemen jejichž potomstvo se zkříží navzájem. Snáška může dosáhnout 300 vejec ročně.
Vliv heteroze ovšem také není nevyčerpatelný a proto více než 4 linioví kříženci se "nevyrábějí". Heterozní efekt se potom zase snižuje.
Další zásadou genetiky je tzv. zákon uniformity první F1 generace. To znamená zkřížíte-li dvě různá plemena jejich potomstvo bude uniformní. To vysvětluje proč jsou všechny hybridní slepice hnědé nebo černé a nejen to, ony mají všechny stejně vysokou snášku, stejně efektivní konverzi krmiva a pod.
No a druhý princip je, že po spáření těchto potomků z F1 generace mezi sebou, se jejich potomstvo tedy F2 generaci bude zákonitě silně štěpit. To znamená podle známých Mendlových čtverců, vyjdou jedinci s vysokou, střední i nízkou snáškou. A s tou střední snáškou jich bude nejvyšší %. A to už si můžete raději pořídit slepice čistokrevných plemen, která budou tuto snášku dosahovat a ještě budou něčím zajímavé.
Takže závěrem: jsou tři základní principy, podle kterých nelze získat stejně užitkové potomstvo od hybridních matek. Heterozní efekt se oslabí.
F1 generace je tu pro to, aby co největší počet potomstva bylo uniformní(to celkem logicky chtějí podniky nabízející a chovající kuřice pro klecové chovy nosnic)
Při spáření techto jedinců "Fjedniček" se potmstvo F2 bude silně štěpit. ( a o to samozřejmě podnikům také jde, jinak bychom si mohli množit nosnice sami, což by zanamenalo pro zmiňované podniky ztrátu).
Doufám, že to stačí, pokud jste nečemu nerozuměli, rád to dovysvětlím.
Juraj Kafka
Při velkochovech v halách s upraveným světelným režimem, stálou teplotou a vlhkostí a granulovou směsí ani nic jiného chovat nelze - přímo laboratorní podmínky. Jsou to dvoj nebo trojlinioví výslední prudukti čistokrevných plemen drůbeží jejichž jediným cílem je snášet vejce. Udává se u nejvýkonovějších snůška až 300 vajíček za rok. Jakýkoliv exteriér je u nich podružný a nejdou dále množit. Tedy jdou, ale jejich potomci vlivem štěpení mají snůšku podstatně nižší. Takže tahle drůbež byla degradována poze na produkci vajíček. Pokud je budete chovat v doma, tak tak vysokou snůšku nedocílíte, ale pokud si pořídíte nosná plemena výkonovějších čistokrevných slepic - klidně s nimi mohou soutěžit.
A jak psal slovenský chovatel - hobby chov je radost. Je tam stále možnost co zdokonalovat a soutěžit na výstavách.
Já mám každoročně rok možnost vidět tyhle hybridní slepice vyřazované z Agropodniku. Kdyby jste je viděl - tak si vajíčko z obchodu už nekoupíte. Jsou to polooškubané přízraky poprvé na denním světle. Pokud chtete drůbež chovat jen na produkci vajíček, tak si je klidně chovejte, ale pokud chcete potěšit i oko, tak si pořiďte třeba vlašky nebo leghornky, a ty Vám ve stejném prosředí malochovu snesou přibližné množství vajíček
Ano ano, ono je to všechno o celkovém pohledu na slepice. Neni divu, že jsou slepice mezi lidmi obecně opomíjené a označovány jako "blbé". a kdo ví jaké ještě. Kdyby si to každej vyzkoušel i jenom je vylíhnout pod kvoučnou a vychovat, tak by změnili mnozí názor. Neni divu, že jsou opomíjené, když každý všude vidí hnědé slepice, lačné po peří svých družek atd.
Ale jakmile někdo zpatří u někoho za plotem např. hejno zdrobnělých vyandotek živě se pohybující na zeleném pažitu, se svým kohoutem, určitě se dotyčný u toho plotu nachvíli zastaví. A to je to! Proto čistokrevná drůbež. Mnohdy takový pohled probudí v dotyčném touhu něco podobného chovat. Diví se, že vůbec něco takového existuje. Začne mít jiný pohled na drůbež.
Ano, proto čistokrevná drubež, protože lze množit a vystavovat. Zde se uplatňuje lidská tvůrčí činnost stejně jako u ostatních domácích zvířat. A věřte, že mnohdy to dá pořádný kus práce, než se přiblížíte dannému standardu. Příroda je silná. A to je to, co nás chovatele čistokrevné drůbeže baví a motivuje. Chovatel se špičkového jedince často nemusí dočkat nidky. Ale nevzdává se.
Ano, nikdo tu nezakazuje chovat užitkové hybridy, nýbrž doporučuje ze svých zkušeností a chovů. I já jsem choval hybridní nosnice leta, ale už mě nepřesvědčí. Ony sice snášejí slušně i drobném chovu, je to tak, ale vyskytly se semtam problémy a jak je vidět nejsem sám. Klidně si je pořiďte a třeba i každý rok jinou kombinaci a porovnejte, vedle nich vyzkoušejte klasické kulturní plemeno a také porovnejte, třeba ve vašem případě to bude dobré ve prospěch hybridů, proč ne.
Víte, čistokrevná plemena jsou určitým kulturním dědictvím. A mohou poukazovat na to, kudy například cestovali obchodníci. Nebo jaká byla asi mentalita tehdejších obyvatel (se týká např. bojových plemen), Vysloveně okrasná plemena jsou zase z "bohatých" časů, užitková naopak z časů "chudých" na obživu a takových příkladů se nasbírá.
Takže toto všechno a jistě jsem neuvedl uplně všechno, je motivací pro chovatele čistokrevné drůbeže.
Všecky aspekty se týkají také ostatních domících zvířat. Ukázkovým příkladem jsou plemena psů, holubů, koní, skotu...
příklad:
Na rolnickém dvorku o 20-30 slípkách, kde hospodář ani hospodyně nedbá o kroužkování drůbeže primivním kroužkem v ceně 20-30haléřů za kus.\
Takových dvorků je je 9 z 10.Slípka starší tří roků je přítěží takového dvorku a nezaplatí snůškou ani hodnotu krmiva jí spotřebovaného a že dokonce se stává znehodnocovatelem ostatní drůbeže.Jak chce hospodář poznati tuto slípku?Na radu kterou tu, nebo onde slyšel, a rozhodne se, že slípky starší tří let pobije.
Přijde domů a hledá tu strakatou, ta už tu běhá po dvoře kolik let!
Slípku zabil a žena mu po vykuchání nadává, že měla vaječník plný zárodků!
Vidí že chybil ale po příčině nepatrá.nepřizná že chytil mladou ale stejnou strakatou.Stará běhá po dvorku dál.
A nyní se podívejme na finanční efekt tohoto maléru
10 slípek spotřebuje denně 1kg hodnotného krmiva, připadá tudíž 100g na jednu.Za rok vzroste dávka na 36,5 kg.
Běhají-li na dvoře dvě je to 73kg jež hospodáři ubylo, aniž dostal nějakou protihodnotu.
Nepočítej nikdo tak, že na statku se krmí zadinou, kdybys nekrmil vůbec, dobře bys zadinu prodal.
Dal si už některý hospodář tu práci a spočítal si cenu krmiva drůbeži spotřebovaného a porovnal jí s cenou drůbežích produktů jemu samotnému, či na prodej zbylých?
Tyto počty mají dobře spočítáni bezzemci, kteří musí pro drůbež vše koupiti.
Spočítej si laskavý čtenáři jaký je to obnos, který pro neochotu investovati do kroužku haléře na desetiletí o kolik příjde za rok
Násob výsledek ten množstvím let, která jsi léta nekroužkoval a věř hlava se ti zatočí.
Při počtu drůbeže (prvorepublikový) na našem území je 18 mil.kusů s toho 1mil. kohoutů., čili 17 mil.slípek.Kdybych našel jen z jednoho sta tři slípky čtyřleté, dvě pětileté a jednu ještě starší
shledáme, že je krmeno 6procent slípek, tedy asi jeden milion zbytečně
Leč ani teď nejsem se svým počtem a výtkami u konce!
Vypočetl jsem ztrátu skutečnou ku které přistupuje i ztráta ideální..
To je, kolik by nanesly slípky v počtu 1mil. v plné síle snůšky?
Počítám velmi málo a to 100 ks vajec na slípku a rok a jeví se mě manko 100 mil vajec za rok
Z uvedeného je vidět, jak velmi nutným by bylo, aby každý chovatel se držel tří zásad
1.držet nakroužkovanou drůbež mladou ne starší tří let
2.krmit úsporně
3.a stále počítat
toť vše o barevných kroužkách a přihlížění hospodáře ke kroužkování a drůbeži jako nutnému
zlu
Je to citát z knihy prvorepublikovém dialektu na Příbramsku
Rodičovské inie jsou kříženci přísně selektovaných linií některých plemen. Opravdu jde o výrobní tajemství a není vůbec možné se ke stejnému výsledku dopracovat doma. Jen dodám, že deklarovaná snáška finálních hybridek - nosnic se počítá v chovech, kde je 15 hodin světla denně o síle 25 lumenů, teplota 19 - 22°C, ideální složení krmné dávky a toto vše bez změny po dobu až 16 měsíců, kdy slepice nepelichá a jede v snáškových cyklech nepřetržitě. Prostě si slepice myslí, že je pořád přelom jara a léta a vydávají pro potřebu vlastní termoregulace minimum energie. Možná by se ale kdekdo divil, že i mezi čistokrevnými plemeny jsou linie, které by se této produktivitě silně přibližovaly.
je úplně zbytečné se pídit po výchozích plemenech, protože už prarodiče hybridek jsou přísně selektováni. Při křížení čistokrevných plemen se docílí pouze stejného zbarvení, jako mají hybridky, ale zdaleka ne výkonu, protože běžně chovaná čistokrevná výchozí plemena jsou zničena šlechtěním na exteriér a ne na snášku. Pokud se teda bavíme o hybridkách, potom snad jde hlavně o snášku. A je marné doma se snažit vyšlechtit stejně výkonné hybridy. Myslím to dobře, šlo by jen o ztrátu času, kde by výsledkem byly max. průměrní kříženci jednotného zbarvení. Např. výchozí linie rodajlenky pro šlechtění hybridů se skoro ani nepodobá normální rodajlence. V takovém hejnu spočítáte mraky výlukových vad, protože je selektováno pouze na snášku bez ohledu na exteriér. Takovou linii není nikdo schopen koupit od chovatele, ten by takové netypové kusy nemnožil. Pochybuju, že podle číselného označení původu dominantů někdo dokáže vytvořit to samé, i když tam má všeobecnou vysvětlivku. Rodiče hybridů jsou TYPU! rodajlenka, plymutka atd. a ne tato plemena
Juraj Kafka.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Matěj 165
napsal(a):
děkuji za odpověd :) takže hybrid vubec nerozmnožovat a po vynesení slepiček koupit nové :).
Hybridní leghorn x čistý leghorn by nemělo vadit, na snášení doma dobře. Ale neprodávejte pak tyto křížence jako čistokrevné leghornky, jinak vše v pořádku.
Dále pak na tyto kříženky dávejte leghorn kohouty z výstav a snáška se časem vyrovná a bude asi tak jako čistá leghornka.
A jinak, u kuřat leghornek i těch hybridních (možná peříčková metoda jen u F1 ) není colorsexing, kohouty nechte na výkrm na maso nebo při rozeznání pohlaví tak v měsíci stáří, kdy kohoutci rostou hodně a mají velké hřebínky, prostě ta kuřata kohoutky pozabíjejte a skrmte třeba pro psy nebo kočky.
J.Erlec.
Děkuji za rady :) ale furt jsem ztoho takový pitomý když každý má jiný názor nejde mi oto kuřátka nebo slepičky prodávat. Jde mi oto že jednou budou moje slepičky staré a já si chci vylíhnout svoje doma ( vím co žerou od mala v jakém prostředí jsou atd.) nikdo je nechce vystavovat nebo prodávat jako čistokrevné :) plno lidi na vesnici přeci taky neřeší jistli má hybrid nebo ne někteří to ani nevědí a líhnou normálně pod svými kvočky a slepičky normálně snáší.:) Dobře pochopil jsem tedy že na slepičky pustit kohouta čistokrevného z výstavy tomu rozumím už jen to že je to cizí krev. Takže by neměl být problém v potomstvu na snášce nebo budou míň snášet ? a je doopravdy lepší mít čistokrevný chov ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Matěj 165
napsal(a):
Děkuji za rady :) ale furt jsem ztoho takový pitomý když každý má jiný názor nejde mi oto kuřátka nebo slepičky prodávat. Jde mi oto že jednou budou moje slepičky staré a já si chci vylíhnout svoje doma ( vím co žerou od mala v jakém prostředí jsou atd.) nikdo je nechce vystavovat nebo prodávat jako čistokrevné :) plno lidi na vesnici přeci taky neřeší jistli má hybrid nebo ne někteří to ani nevědí a líhnou normálně pod svými kvočky a slepičky normálně snáší.:) Dobře pochopil jsem tedy že na slepičky pustit kohouta čistokrevného z výstavy tomu rozumím už jen to že je to cizí krev. Takže by neměl být problém v potomstvu na snášce nebo budou míň snášet ? a je doopravdy lepší mít čistokrevný chov ?
budou snášet míň, než koupený hybridky.
ale každá slepice snáší. je otázka jak moc.
Moj súkromný názor je, že si kľudne tie hybridné sliepočky doma množte, pre svoje účely.
http://dominant-cz.cz/produkt/dominant-leghorn-d-229/
Rodičovská sliepka nesie 270 vajec, finálny hybrid 303, bližšie info v tabuľkách. Píšete, že sa Vám pasú na lúke, takže asi nejde o úplne intenzívny chov. Takže asi ani hybridné leghornky Vám nenesú "naplno". V poslednej dobe som mal možnosť čítať nejaké dokumenty firmy Isa-poultry. V podstate by sa dalo povedať, že súčasné hybridky sú už na maxime čo sa týka intenzity znášky, občas si každá sliepočka musí dať pauzu. O čo sa hrá najviac teraz, je predlžovanie znáškového cyklu, bližšie https://www.isa-poultry.com/en/product/isa-white/
Takže nenesie sa rok, ale +3-4 mesiace navyše, než dôjde k preperovaniu (alebo likvidácii... ), to významne zvyšuje efektivitu priemyselného chovu.
Vy máte hybridky leghorn a ty si si můžete doma namnožit bez nebezpečí, že slepice budou extrémě málo snášet. Naopak, budou snášet velice dobře. Otec může být také leghorm hybrid, zde je ale určitá možnost, že se slepicemi bude příbuzný. Proto je lepší koupit si čistokrevné kohouty leghorn. Z výstavy být nemusí, stačí třeba najít třeba zde v inzerci. A nebo jak psal 1978 Milan, dejte na ně kohouty vlašek, to je také nosné plemeno.
Ideálně, když bude vypadat takto:
https://www.ifauna.cz/drubez/inzerce/r/detail/3158305/nasadova-vejce-leghorna/.
Uživatel s deaktivovaným účtem

laying hen
napsal(a):
Nie som síce genetik sliepok, ale teoreticky by sa mohol uplatniť "domácky" tzv. heterozny efekt tým, že by sa použili nosnice napr. Dekalb white a kohút by bol napríklad Isa White, Dominant Leghorn, alebo Lohman biely. Zároveň by určite neboli príbuzní...
z hybridní nosnice už žádný heterózní efekt nevymlátíte.
ze stejného důvodu se nedělají vícelinioví hybridi než čtyř. prostě při dalším "ředění krve" už je užitkovost potomstva menší než užitkovost finálního hybrida.
Tak aspoň nebudú príbuzní, keď budú z iných zdrojov. Podľa mňa ale budú mať aspoň v 1.generácii slušnú znášku, ktorá zadávateľa uspokojí a ušetrí pri nákupe nových sliepok. Preto som to dal do úvodzoviek, domácemu chovu to zásadne neuškodí. Skôr to bolo myslené tak, že ak v jednej línii /dekalb/ je vysoká znáška a v druhej /Dominant 229/ tiež, tak sa dá čakať v domácich podmienkach tiež slušná znáška. A tu je podľa mňa predsalen rozdiel, keďže ide v podstate len o prešľachtenú leghornku a nemiešajú sa rôzne plemená. Ja by som to zadávateľovi diskusie nevyhováral, nech to skúsi. Čo ľudia na dedinách všetko množia... Toto bude ešte ťažká pohoda.
Uživatel s deaktivovaným účtem

laying hen
napsal(a):
Tak aspoň nebudú príbuzní, keď budú z iných zdrojov. Podľa mňa ale budú mať aspoň v 1.generácii slušnú znášku, ktorá zadávateľa uspokojí a ušetrí pri nákupe nových sliepok. Preto som to dal do úvodzoviek, domácemu chovu to zásadne neuškodí. Skôr to bolo myslené tak, že ak v jednej línii /dekalb/ je vysoká znáška a v druhej /Dominant 229/ tiež, tak sa dá čakať v domácich podmienkach tiež slušná znáška. A tu je podľa mňa predsalen rozdiel, keďže ide v podstate len o prešľachtenú leghornku a nemiešajú sa rôzne plemená. Ja by som to zadávateľovi diskusie nevyhováral, nech to skúsi. Čo ľudia na dedinách všetko množia... Toto bude ešte ťažká pohoda.
ale tak slušná snáška, ok. ale potenciál užitkovosti bude v průměru nižší než u hybrida.
a vůbec bych se nebála použít klidně kohouta ze stejného programu. šance, že zrovna ty slepičky budou příbuzné na toho kohouta, z desítek tisíc zvířat, je zanedbatelná.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Prostě a jednoduše se dalším množením dostane na o něco málo vyšší úroveň užitkovosti než u plemene Leghorn. Ale pokud se jedná o víceméně extenzivní chov, je to prašť jak uhoď.Potenciál hybridního jedince stejně absolutně nevyužijete a snáška je ve finále na stejno.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale tak slušná snáška, ok. ale potenciál užitkovosti bude v průměru nižší než u hybrida.
a vůbec bych se nebála použít klidně kohouta ze stejného programu. šance, že zrovna ty slepičky budou příbuzné na toho kohouta, z desítek tisíc zvířat, je zanedbatelná.
Bodlinko, je to marný když chce někdo bejt papežštější než papež..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Matěj 165
napsal(a):
Dobrý den, mám 100 hybridek lenghorek slepičky snáší pasou se na louce dostávají krmení ale měl bych otázku proč nemůžu slepičky množit ve své líhni ? když se někde píše jak potomci už nejsou takový. ? jak to teda líhnout vtěch velkochovech ?
nedaj na reči a kludne to skús. uplne vážne, neni nad vlastnú skúsenosť. slepičky môžeš nazvať po sebe "Matějky"
Když jsem si vyrobil líheň, zkušebně jsem nasadil vejce hybridních leghornek oplozená čistým leghornem. První rozčarování bylo, že se mezi kuřaty objevilo několik černých jako uhel (dominantně bílé zbarvení rodičů!). Po rozkrmení jsem je všechna přenechal rodičům pouze na snášku. Snášet začaly až v 26. týdnu, což je později než u hybrida i než u čistokrevné, ale to mohlo být ovlivněno i počasím. Další a to dost velké rozčarování bylo to, že ještě v druhém roce nebyla velikost vajec srovnatelná s rodiči a navíc skoro všechny slepice kvokaly, některé i pevně zasedly. Ani otec ani matky neměly přenášet kvokavost, ale vlivem spojení dvou náhodných linií se to nějak vyštěpilo, což určitě užitkovost sejmulo o dost dolů. To byla pro mě docela dostačující zkušenost k tomu, abych nemnožil hybridy, kteří jsou na vrcholu potenciálu. Je to každého věc a pokud je člověk přesvědčený, že v jeho případě ho to ve finále vyjde takto levněji, tak proč ne. Ono se klidně může stát, že všechno vyjde perfektně. Líhnul jsem pak pro kamarády vejce od jejich hybridních slepic i kohoutů a byli prý spokojení. Já osobně ale nemám rád, když by mi třeba ryze nosné plemeno kvokalo.
Mám teď v líhni hybridní leghorny x čisté kohouty,49 oplozených vajec(teda asi 8 stříbrných vlašek v tom je) tak snad to klapne, znamý mě už před pár lety říkal že jeho kamarád to křížil a výsledek byl lepší jako ty rodiče ale netuším zda pokračoval dál nebo z nich nalíhl vždy jen jednou, já věřím tomu jak tu výš bylo zmíněno že po pár generacích čistých kohoutů se to vyrovná... u těch mých pár kuřat si radši počkám ale křidélková metoda tam něco napoví ? Dominant u nich má fotku pro srovnání opeřování, tak když je tahle generace hybridům ještě blízko tak by to mohlo trošku fungovat či ne ?
Uživatel s deaktivovaným účtem

lukas333666
napsal(a):
Mám teď v líhni hybridní leghorny x čisté kohouty,49 oplozených vajec(teda asi 8 stříbrných vlašek v tom je) tak snad to klapne, znamý mě už před pár lety říkal že jeho kamarád to křížil a výsledek byl lepší jako ty rodiče ale netuším zda pokračoval dál nebo z nich nalíhl vždy jen jednou, já věřím tomu jak tu výš bylo zmíněno že po pár generacích čistých kohoutů se to vyrovná... u těch mých pár kuřat si radši počkám ale křidélková metoda tam něco napoví ? Dominant u nich má fotku pro srovnání opeřování, tak když je tahle generace hybridům ještě blízko tak by to mohlo trošku fungovat či ne ?
Ne, žádná křídélková metoda se konat nebude, všechno bude rychle opeřovat.
Opeřování je vloha vázaná na pohlaví, slepice je tedy hemizygot, nikdy nikam neštěpí. A slepice hybridky rychle opeřují, takže nemají žádnou vlohu pro žádné jiné opeřování.