Progesteron – snižuje počet vylíhnutých samců?

Napsala Ing. Prombergerová Ph.Dr.
Myslela jsem, že článek s titulovaným autorem má nějakou hodnotu 🙈

petraodlesa napsal(a):
Napsala Ing. Prombergerová Ph.Dr.
Myslela jsem, že článek s titulovaným autorem má nějakou hodnotu 🙈

to nevím. přiznám se rovnou, že jsem to vůbec nečetla

ale prostě pracuju pro firmu, která prodává jednodenní KUŘICE a kdyby byl jakýkoliv způsob, jak to vymyslet, aby místo 50% vylíhlých kohoutů jich bylo jen 25%, tak už to prostě dávno děláme.

Údajně vědci z Cornellovy univerzity zkoumali a vyzkoumali...no, za přečtení to stojí 👍

petraodlesa napsal(a):
Údajně vědci z Cornellovy univerzity zkoumali a vyzkoumali...no, za přečtení to stojí 👍

Já to četla, třeba to i funguje. Otázka, jestli využitelné v praxi - jednak finance, druhak hromadné používání hormonů v chovu hospodářských zvířat je zakázáno (aspoň teda u nás).

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já to četla, třeba to i funguje. Otázka, jestli využitelné v praxi - jednak finance, druhak hromadné používání hormonů v chovu hospodářských zvířat je zakázáno (aspoň teda u nás).

finance, to by nebyl problém.

si to spočítejte. hala s drůbeží vyjíždí 5000 vajec za den. z toho vylíhnete 2000 kuřiček na prodej. Kdyby těch kuřiček najednou bylo 3000, tak produkce stoupne o třetinu. Přitom rodiče by zbaštili stejně, ošetřovatelka by dostávala stejný plat, líheň by jela stejně jako teď. pro něco takovýho by se zaplatilo i píchat je individuálně :D

a progesteron jedou kravíny i prasečáky ve velkým. co jinýho je synchronizace říje?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
finance, to by nebyl problém.

si to spočítejte. hala s drůbeží vyjíždí 5000 vajec za den. z toho vylíhnete 2000 kuřiček na prodej. Kdyby těch kuřiček najednou bylo 3000, tak produkce stoupne o třetinu. Přitom rodiče by zbaštili stejně, ošetřovatelka by dostávala stejný plat, líheň by jela stejně jako teď. pro něco takovýho by se zaplatilo i píchat je individuálně :D

a progesteron jedou kravíny i prasečáky ve velkým. co jinýho je synchronizace říje?

Já myslela, že synchronizace říje u krav se dělá jenom u embryotransferu (a to Oestrophanem) a že u prasnic se využívá hlavně turnusový odstav a flushing. Prostě to nepovažuju za hromadné použití. Třeba se pletu. Zkonzultuji s kolegou.

https://www.vetweb.cz/vyuziti-gestagenu-v-reprodukci-mlecneho-skotu/
https://www.vetweb.cz/rizena-reprodukce-v-chovech-prasat/

http://www.uskvbl.cz/cs/registrace-a-schvalovani/registrace-vlp/seznam-vlp/aktualne-registrovane-vlp/vyhledane-pipravky-vlp?nazev=&latka=Altrenogestum&datumOd=&datumDo=&regcislo=&drzitel=&baleni=&atcKod=&olFrom=&olTo=&olUnit=0&vyhledat=

petraodlesa napsal(a):
Napsala Ing. Prombergerová Ph.Dr.
Myslela jsem, že článek s titulovaným autorem má nějakou hodnotu 🙈

Tato dáma ( v tom nejlepším slova smyslu) toho už OPSALA opravdu hodně...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tato dáma ( v tom nejlepším slova smyslu) toho už OPSALA opravdu hodně...

Chachacha🙈😄 že by druhá Petra od lesa? 😊😭 ... Začínám si vážit těch s osobní zkušeností. A děkuji jim 💓

petraodlesa napsal(a):
Chachacha🙈😄 že by druhá Petra od lesa? 😊😭 ... Začínám si vážit těch s osobní zkušeností. A děkuji jim 💓

No nic ve zlém. Opravdu ne. Kor ne proti Vám! Ale ono mi někdy přide , že se někteří autoři snaží znovu objevit kolo..
A jak píše pani MVDr. Pokd by to bylo tak jednoduche dávno se to používá ve velkem. Něco podobneho tvrdily za hluboke totality i sověti. Jenže těm na to stačil vit.B
Tak asi tak

Já bych publikační činnost Ivety Prombergerové vnímal veskrze pozitivně.
Už jenom proto, že je jako jediná ve veřejné prostoru schopná (ochotná) zveřejňovat alespoň nějaké tematické informace.
Pochopitelně s ohledem na množství a šíři záběru nelze očekávat, že se jedná vždy o její vlastní zkušenosti.
Myslím, že zdravě uvažující čtenář nepovažuje jakékoli, kdekoli zveřejněné informace za dogma, ale pouze za prostředek sloužící k utváření vlastního názoru.
Omlouvám se za reakci mimo původní téma.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
No nic ve zlém. Opravdu ne. Kor ne proti Vám! Ale ono mi někdy přide , že se někteří autoři snaží znovu objevit kolo..
A jak píše pani MVDr. Pokd by to bylo tak jednoduche dávno se to používá ve velkem. Něco podobneho tvrdily za hluboke totality i sověti. Jenže těm na to stačil vit.B
Tak asi tak

Jsem si dělala legraci sama ze sebe 😉
Máte pravdu. Kdyby to tak bylo, už se dávno využívá.
Ačkoliv... někdy to trvá. Příklad: Češi vynalezli skvělou mast na hojení ran, která je ve světě velice oceňována. Asi na stejném stupni, jako Wichterleho kontaktní čočky...HemaGel. Co ve světě vzbuzovalo takové nadšení, se jen s velkým zpožděním dostalo do českého zdravotnictví. Teď už je pojišťovna proplácí.
Možná že užití progesteronu ještě bude v kurzu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
finance, to by nebyl problém.

si to spočítejte. hala s drůbeží vyjíždí 5000 vajec za den. z toho vylíhnete 2000 kuřiček na prodej. Kdyby těch kuřiček najednou bylo 3000, tak produkce stoupne o třetinu. Přitom rodiče by zbaštili stejně, ošetřovatelka by dostávala stejný plat, líheň by jela stejně jako teď. pro něco takovýho by se zaplatilo i píchat je individuálně :D

a progesteron jedou kravíny i prasečáky ve velkým. co jinýho je synchronizace říje?

Právě peníze by byl velký problém. Pokud progesteron ovlivní "jen" 25%, nic to pro poducenta kuric neřeší. Naopak, sexovat by musel stejně všechna kuřata a nesl by náklady navíc za aplikaci progesteronu. Dokud účinnost jakékoliv metody nepřesáhne 95%, nemůže být pro producenty zajímavá. Tyhle věci nejvíc zajímají veterináře, stejně jako synchronizace říje a pod. Zájmy zootechniku jsou někde jinde...

A malochovatel získá progesteron jak?

petraodlesa napsal(a):
A malochovatel získá progesteron jak?

Na černo od veterináře

petraodlesa napsal(a):
Jsem si dělala legraci sama ze sebe 😉
Máte pravdu. Kdyby to tak bylo, už se dávno využívá.
Ačkoliv... někdy to trvá. Příklad: Češi vynalezli skvělou mast na hojení ran, která je ve světě velice oceňována. Asi na stejném stupni, jako Wichterleho kontaktní čočky...HemaGel. Co ve světě vzbuzovalo takové nadšení, se jen s velkým zpožděním dostalo do českého zdravotnictví. Teď už je pojišťovna proplácí.
Možná že užití progesteronu ještě bude v kurzu...

I to je možné necháme se překvapit.

petraodlesa napsal(a):
A malochovatel získá progesteron jak?

Od veterináře. Když mu ho prodá. Nebo na internetu, kde můžete sehnat všechno od Viagry až po atomovou bombu.

Tak u savců to asi nefunguje. Dnes v praci 8 telat. 6 od krav po synchronizaci řije. 5 býčků a 1 jalovička. A ty dvě kravy co nebyly synchronizované měly 1 býčka a 1 jalovičku.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Od veterináře. Když mu ho prodá. Nebo na internetu, kde můžete sehnat všechno od Viagry až po atomovou bombu.

😄😄😄👍

petraodlesa napsal(a):
A malochovatel získá progesteron jak?

Mate v planu progesteron vyzkouset?..
.a na cem?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Právě peníze by byl velký problém. Pokud progesteron ovlivní "jen" 25%, nic to pro poducenta kuric neřeší. Naopak, sexovat by musel stejně všechna kuřata a nesl by náklady navíc za aplikaci progesteronu. Dokud účinnost jakékoliv metody nepřesáhne 95%, nemůže být pro producenty zajímavá. Tyhle věci nejvíc zajímají veterináře, stejně jako synchronizace říje a pod. Zájmy zootechniku jsou někde jinde...

ty náklady navíc by se v pohodě zaplatily tím, že by bylo kuřic na prodej 75% z vylíhlých. právě proto, že všechny ostatní náklady by byly stejné.

je obrovský rozdíl, jestli ze stejnými náklady máte x nebo x plus 50%.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u savců to asi nefunguje. Dnes v praci 8 telat. 6 od krav po synchronizaci řije. 5 býčků a 1 jalovička. A ty dvě kravy co nebyly synchronizované měly 1 býčka a 1 jalovičku.

ale no tak. pletete ošklivě dvě věci dohromady. synchronizace říje nijak neovlivňuje pohlaví.

protože jaksi u savců pohlaví potomka ovlivňuje samec, jeho sperma. u ptáků je tomu naopak, heterogametické pohlaví je samice.

tak jsem četla ten článek na fauně a je v něm mnoho faktických chyb.

jakože třeba sexování peříčkovou metodou. už probůh všichni pochopte, že to není žádný fígl, jak nahradit japonce a že to využívá dědičnost křížem pro pomalé a rychlé opeřování a tím pádem to lze použít jen u finálních hybridů, kteří jsou sexovatelní touhle metodou.

jinak rychle opeřující plemeno rychle opeřuje kohoutek i slepička, pomalu opeřující plemeno opeřuje pomalu kohoutek i slepička a pak je spoustu plemen (a hybridů) kde je to různě namíchané.

a ty srandy s věšením kuřat za nohy. to už se člověk fakt musí smát.

a taky jsem četla tu progesteronovou studii.

cílem bylo zjistit, jak to ptáci dělají. jsou některé druhy, kde samice zcela schválně mění pohlaví svého potomstva podle podmínek. no a tato studie je experimentem, jestli za to nemůže zvýšená hladina progesteronu před ovulací (během meiózy I. řádu) a výsledkem je, že asi ano.

ale v praxi je to zcela nepoužitelné. jedná se i injekční aplikaci v přesně danou dobu (během té meiózy) a navíc to snižuje oplozenost a funguje to jen pro to jedno vejce, co je snesené druhý den.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u savců to asi nefunguje. Dnes v praci 8 telat. 6 od krav po synchronizaci řije. 5 býčků a 1 jalovička. A ty dvě kravy co nebyly synchronizované měly 1 býčka a 1 jalovičku.

Ne, nefunguje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ty náklady navíc by se v pohodě zaplatily tím, že by bylo kuřic na prodej 75% z vylíhlých. právě proto, že všechny ostatní náklady by byly stejné.

je obrovský rozdíl, jestli ze stejnými náklady máte x nebo x plus 50%.

V tomto případě plus 25%. To lze s jistou tvrdit, až jsou na misky vah položeny konkrétní finanční vstupy a výstupy. V realu je to stejně jen fikce

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
V tomto případě plus 25%. To lze s jistou tvrdit, až jsou na misky vah položeny konkrétní finanční vstupy a výstupy. V realu je to stejně jen fikce

x plus 0,5x.

50% kuřiček a k tomu 50% ze všech kohoutů.

to je hodně velké zvýšení produkce.

problémem by fakt nebyla cena. ale není možné napíchat v určitou hodinu každý den všechny chované slepice. kdyby to bylo něco jako regumate, do žrádla, je je, to by se sypalo ve velkým.

Jasně, tak to myslím, aplikace by dělala cenu. Pokud by běhal veterinář se dvěma asistenty po hale třikrát do týdne a chytal každou slepici, tak to asi ne..

Má to, Terezko, něco společného s partenogenezí, kdy se matce vylíhnou jen samci?
To dělá progesteronem nebo jiným hormonem? (když vyloučíme u plazů teplotu inku)

ančovička1 napsal(a):
Mate v planu progesteron vyzkouset?..
.a na cem?

Nepsala jsem, že to mám v plánu udělat. Prostě mě to zajímá. Příroda je plná překvapení a odhalovat je mě baví. Diskuze zde je zajímavá 👍

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jasně, tak to myslím, aplikace by dělala cenu. Pokud by běhal veterinář se dvěma asistenty po hale třikrát do týdne a chytal každou slepici, tak to asi ne..

ale individuálně děláme kde co a taky, jsou i klecové chovy rodičů. tak by holt byli klecové všechny. ale problém je v tom, že by nestačilo třikrát do týdne a že by se to v určenou hodinu ani ve třech nestihlo.

honzapm napsal(a):
Má to, Terezko, něco společného s partenogenezí, kdy se matce vylíhnou jen samci?
To dělá progesteronem nebo jiným hormonem? (když vyloučíme u plazů teplotu inku)

ne, tohle je něco jiného. ta progesteronová vejce byla normálně oplozená, pokusné slepice se inseminovaly.

a zase u plazů je to něco jiného, tam některé druhy nemají chromozomální určení pohlaví, ale záleží na té inkubaci.

parthenogeneze není zajímavá pohlavím potomka, ale tím, že není potřeba žádný otec. prostě panna Marie.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ne, tohle je něco jiného. ta progesteronová vejce byla normálně oplozená, pokusné slepice se inseminovaly.

a zase u plazů je to něco jiného, tam některé druhy nemají chromozomální určení pohlaví, ale záleží na té inkubaci.

parthenogeneze není zajímavá pohlavím potomka, ale tím, že není potřeba žádný otec. prostě panna Marie.

Ono je slozitejsi, je TSD a GSD, tepelne a geneticky podminene urceni pohlavi.. U partenogeneze je sameckuv chromozom XO, samicky XY, cili samicka vlastne vytvari klony sebe sama a v dlouhodobem horizontu by mel druh vlastne vyhynout, na zuzeni geneticke zakladny. A pak je tu gynogeneze, kdy si zivorodky z okruhu Black molly vlastne pujci spermii samecka velmi pribuzneho druhu a neprevezmou plne jeji genetickou informaci

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ono je slozitejsi, je TSD a GSD, tepelne a geneticky podminene urceni pohlavi.. U partenogeneze je sameckuv chromozom XO, samicky XY, cili samicka vlastne vytvari klony sebe sama a v dlouhodobem horizontu by mel druh vlastne vyhynout, na zuzeni geneticke zakladny. A pak je tu gynogeneze, kdy si zivorodky z okruhu Black molly vlastne pujci spermii samecka velmi pribuzneho druhu a neprevezmou plne jeji genetickou informaci

A karas stříbřitý díky tomu úspěšně zamořuje naše vody...
Ale to jsme opět odbočili...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ale no tak. pletete ošklivě dvě věci dohromady. synchronizace říje nijak neovlivňuje pohlaví.

protože jaksi u savců pohlaví potomka ovlivňuje samec, jeho sperma. u ptáků je tomu naopak, heterogametické pohlaví je samice.

Vím. Byla to sranda a trocha nadsázkové ironie.

petraodlesa napsal(a):
Jsem si dělala legraci sama ze sebe 😉
Máte pravdu. Kdyby to tak bylo, už se dávno využívá.
Ačkoliv... někdy to trvá. Příklad: Češi vynalezli skvělou mast na hojení ran, která je ve světě velice oceňována. Asi na stejném stupni, jako Wichterleho kontaktní čočky...HemaGel. Co ve světě vzbuzovalo takové nadšení, se jen s velkým zpožděním dostalo do českého zdravotnictví. Teď už je pojišťovna proplácí.
Možná že užití progesteronu ještě bude v kurzu...

OT:
Vidíte, já dosud žiju v domnění, že český výrobek je Flamigel, což je teda prakticky to samé, akorát levnější. A české. Asi teda, už nevím, odkud tu informaci mám. :)
A jestli Hemagel je okopírovaný Flamigel, nebo je to obráceně, čert ví.

honzapm napsal(a):
Má to, Terezko, něco společného s partenogenezí, kdy se matce vylíhnou jen samci?
To dělá progesteronem nebo jiným hormonem? (když vyloučíme u plazů teplotu inku)

Neměly by se té matce vylíhnout jen samice?
Biologii jsem měla naposledy před deseti lety, ale dává mi to smysl větší.

Varaxi napsal(a):
Neměly by se té matce vylíhnout jen samice?
Biologii jsem měla naposledy před deseti lety, ale dává mi to smysl větší.

Dá se předpokládat, že v ostrovním rozdrobeném areálu může sloužit samicím, které se ocitnou bez samce. Mláďata zplozená partenogeneticky jsou vždy samčího pohlaví – samice si tak samy zplodí partnera, se kterým se mohou dál rozmnožovat.


https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/partenogeneze-a-varanice-aranka.A110830_145806_hobby-mazlicci_bma

Varaxi napsal(a):
Neměly by se té matce vylíhnout jen samice?
Biologii jsem měla naposledy před deseti lety, ale dává mi to smysl větší.

to záleží na tom, jak je u jakého druhu určené pohlaví.

ptáci dělají parthenogenezí samce.

mšice, plazi a obojživelníci samice.

včela z neoplozených vajíček dělá zase samce.

honzapm napsal(a):
Dá se předpokládat, že v ostrovním rozdrobeném areálu může sloužit samicím, které se ocitnou bez samce. Mláďata zplozená partenogeneticky jsou vždy samčího pohlaví – samice si tak samy zplodí partnera, se kterým se mohou dál rozmnožovat.


https://www.idnes.cz/hobby/mazlicci/partenogeneze-a-varanice-aranka.A110830_145806_hobby-mazlicci_bma

Tak u plazu rozhodne ne, viz chromozomy, jen samicky, jak a proc by si vytvářely samce? U ptaku to bude zrejme podobne

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak u plazu rozhodne ne, viz chromozomy, jen samicky, jak a proc by si vytvářely samce? U ptaku to bude zrejme podobne

není. ptáci fakt dělají samce.

Nejen ptáci - i Panna Marie neposkvrněně povila Ježíška, samečka.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
není. ptáci fakt dělají samce.

To mi sice nedava smysl, ale budiz 🙂 u plazu se pry take v partenogenetickych liniich obcas objevi samec

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
není. ptáci fakt dělají samce.

Kteří ptáci? Se rozmnožují partenogenezí?

U nás ( na Pálavě) žije kobylka Sága , u niž se uvádí, že populaci tvoří pouze samice.

pastevecovci napsal(a):
Kteří ptáci? Se rozmnožují partenogenezí?

U nás ( na Pálavě) žije kobylka Sága , u niž se uvádí, že populaci tvoří pouze samice.

parthenogeneze je u ptáků velice vzácná a zárodek se vylíhne málokdy. teda u většiny ptáků to tak je. ale jsou to samci, ten produkt.

no a pak jsou zvířátka, která se rozmnožují parthenogenezí hodně nebo třeba i pouze a tam populaci tvoří samice.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To mi sice nedava smysl, ale budiz 🙂 u plazu se pry take v partenogenetickych liniich obcas objevi samec

proč by to nedávalo smysl?

u ptáků je heterogametické pohlaví samice. samice tvoří dva typy gamet, Z a w. Vezmete takovou gametu, chcete diploidní potomstvo, protože pták není včela. ZZ bude samec. ww nebude nic.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
proč by to nedávalo smysl?

u ptáků je heterogametické pohlaví samice. samice tvoří dva typy gamet, Z a w. Vezmete takovou gametu, chcete diploidní potomstvo, protože pták není včela. ZZ bude samec. ww nebude nic.

Psal jsem to vyse u chromozomu plazu, tak ptaci to maji ocividne jinak..
Partogenezi zminovali u tereju, mam dojem..

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
parthenogeneze je u ptáků velice vzácná a zárodek se vylíhne málokdy. teda u většiny ptáků to tak je. ale jsou to samci, ten produkt.

no a pak jsou zvířátka, která se rozmnožují parthenogenezí hodně nebo třeba i pouze a tam populaci tvoří samice.

No mě šlo spíše o nějaký konkrétní příklad, nebo odkaz ke studiu. Zajímá mě to. Ale zkusím sám pohledat....

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Psal jsem to vyse u chromozomu plazu, tak ptaci to maji ocividne jinak..
Partogenezi zminovali u tereju, mam dojem..

No ten odkaz výše (viz Honza) se týče práve plazů (varan).
Není to sice žádný odborný web, ale že by to byl úplný blábol?
Já to nevím, jen diskutuju...

U mích slepic jsem si všiml ,že po starším kohoutu je více kohoutů a opačně.

Za to já to sleduji od naprostého začátku.
Varani mohou být mimo Indonésii uvolněni jen jako dar indonéské vlády.
Což se podařilo do Zoo Plzeň.
Bohužel, pracuje tam banda diletantů, kteří spojili zvířata na páření,
jinak musela žít odděleně, a nechali tam na hlídání brigádníka.
Idiot dostal hlad a zašel si na oběd. Nemohl mít v batohu bagetu,
nebo zavolat a nechat se vystřídat, musel jít na hodinu vysedávat do restaurace.
Během té doby samec málem fatálně zranil samici.
I z tohoto důvodu se v Plzni varany komodské rozmnožit nepodařilo.
Byť už to jedenkrát došlo až do téměř vyinkubování 3 jedinců,
nakonec blanitá vejce v líhni zabila plíseň.

Zoo Praha postavila megalomanskou Indonéskou džungli,
do které od začátku počítala s varany komodskými.
Ovšem indonéská vláda dosud nikdy nedarovala tak vzácná zvířata
dvakrát do stejné země.
Klaus tenkrát zatahal za správné drátky a indovláda udělala výjimku,
varani přiletěli do Prahy.
Kde pracují zodpovědnější lidé, než v Zoo Plzeň.
Takže se poprvé v ČR podařilo odchovat varany komodské.
Opakovaně.
Jenže pak chovný samec předčasně uhynul.
Povolali už starého a slepého samce z Plzně,
který byl, nejen k věku, obrovský, ale odjakživa to byl moc temperamentní
samec, samice kousal a ničil. Předchozí pražský byl malý, harmonizující.
No, přítomnost nového slepého samce způsobila, že varanka Aranka
začla klást.
Několikrát. Odkaz na článek je v době, když se teprve poprvé podařilo
potvrdit dlouhodobější domněnky.
Kdo chce, dohledá si materiály k dalším snůškám,
které byly prokazatelně parteno a vše byly jednoznačně jen samci, plodní.

Jinak u plazů (i ptáků) je relativně dost jedno - příbuzenská plemenitba.
Jak tam někdo plácá nahoře.

Našel jsem tohle.
Přímo v "našem" oboru jsem to nečekal.
Ale jsem přirozeně nedůvěřivý...
Co vy na to?


V padesátých letech si Olsen a Marsden (1954) povšimli jisté incidence neoplozených, ale přesto se vyvíjejících zárodků krocana domácího (Meleagris gallopavo f. domestica) plemene Beltsville turkey. V původní populaci je takových vajec asi 14,1–22,4 %. Navíc se takové zárodky vyvíjejí pomalu a neorganizovaně, s vysokou mortalitou. Selekcí ale lze dosáhnout až 30–40 % takto spontánně se vyvíjejících vajec.
Pokud vývoj dospěje zdárně ke konci, vyklube se diploidní (v raných fázích vývoje zárodku nacházíme mozaiku haploidních, diploidních a polyploidních buněk, přičemž diploidní postupně převažují) samec (tj. zástupce homogametického pohlaví u ptáků), ovšem v naprosté většině případů je neplodný. Nicméně
malá část plodná je a zřejmě by teoreticky bylo možno založit chov těchto „nepohlavních“ krocanů (Crews 1994; Cassar et al. 1998). Podobná situace může ještě vzácněji nastávat u kura domácího (Gallus gallus f. domestica) (Sarvella 1973).

U plazu se na to prislo u chorvatských lacertidu, info v knize o plazich od Vergnera, mapoval to rusky herpetolog, jehoz jmeno si nepamatuji 🤨☺️ mrknu doma a zkusim doplnit informace
Komodo ve Washingtonu, samotna samicka asi v deviti letech zacala klast partogeneticka vejce, nikdy samecka ani nevidela, pokud vim

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
proč by to nedávalo smysl?

u ptáků je heterogametické pohlaví samice. samice tvoří dva typy gamet, Z a w. Vezmete takovou gametu, chcete diploidní potomstvo, protože pták není včela. ZZ bude samec. ww nebude nic.

armagedon

Jurský park