Jako začátečník to nechte na pozdější dobu, aby se kuřata vylíhla tak v půlce května. Do té doby si nastudujte něco o líhnutí, odchovu kuřat, jejich termoregulaci. První odchov kuřat si tak vyzkoušíte v klimaticky příhodných podmínkách a zjistíte zda máte chovatelské zařízení vhodné i pro časnější líhnuti.
Ani v půli května se neobejde bez odchovny, kde bude muset udržovat příznivé podmínky - tedy hlavně teplotu. Ale s tou radou o nastudování líhnutí a odchovu se určitě stotožňuji. Bez toho i v půli května může být přiliš brzy.
Tedy určitě lze nasadit, pokud máte zajištěné vhodné podmínky pro odchov kuřat.
Tak dlouho bych zase nečekal. Opět záleží na podmínkách, jaké máte. Pokud jsem měl kvočnu, nasazoval jsem tak, aby se kuřata líhla začátkem dubna. V dubnu u nás bývá docela často suché a teplé počasí, což vyhovuje. Kvočna si kuřata zahřeje, takže žádný problém. A když je zrovna deštivý rok, dá se pro kvočnu s kuřaty udělat nějaký přístřešek (třeba i improvizovaný), kde budou v suchu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pozdní líhnutí má v našich klimatických podmínkách svá negativa. Není nad to, když do zimy jde drůbež dospělá
Kvočny mám tři. Většinou začínají kvokat jakmile se oteplí, což je u nás březen. Je to ideální doba. 3 týdny inkubace vajec a pak jsou kuřata 6 týdnů s kvočnou v boudě (odchovně) , kde přisvěcuji a podle potřeby i přitápím. Když je teplo a slunečno pouštím je ven, do malého, krytého výběhu. V 8 týdnech jde kvočna k ostatním slepicím a kuřičky dostanou k dispozici větší, travnatý výběh, kde dorostou do 20 týdnu a poté se začlení mezi dospělé nosnice.
Štefan1
napsal(a):
Ani v půli května se neobejde bez odchovny, kde bude muset udržovat příznivé podmínky - tedy hlavně teplotu. Ale s tou radou o nastudování líhnutí a odchovu se určitě stotožňuji. Bez toho i v půli května může být přiliš brzy.
Tedy určitě lze nasadit, pokud máte zajištěné vhodné podmínky pro odchov kuřat.
Tak jasně, že by kuřatům musel zajistit vhodnou teplotu. Proto jsem psal o té termoregulaci. Jde o to, že když vylíhne kuřata brzy, bude muset mít i kuřata starší 5ti týdnů někde zavřená v temperované odchovně. Kde? Má podmínky? Nebo v garáži, ve sklepě? To brzo zjistí, že kuřata smrdí a práši.
Totéž brzy líhnutá kuřata s kvočnou. Sice by se asi nemusel bát, že kuřata prochladnou ale když bude v odchovně zima, budou furt zalezlá pod kvočnou a neporostou. Navíc v uzavřeném prostoru kvočna rozhrabe krmení. Kvočna je ideálni, když se vylíhne po půlce května a v týdnu stáří kuřat s nimi může ven na sluníčko na trávu.
Těd bych tedy ještě nasazovat neradil. Neznáme ale chovatelské zázemí. Jestli se jedná o usedlost se zděnými hosp. budovami nebo je odchovna jen dřevěná bouda.
honzapm
napsal(a):
Kvočnu bych nasadil tehdy, když kvoká.
Můžete to zkusit i jindy, ale výsledek bude slabší.
Vzhledem k tomu, že máme rozjetý únor a je to krátký měsíc,
už bych se nebál a nasadil.
ikdyž nemám zatím zkušenosti, tak bych počkala minimálně týden, než přejdou ty velké mrazy, které mají v pondělí začít... neumím si představit kvočnu na vejcích v mínus 10, není to příliš velká zima?
Zuzkaa
napsal(a):
Kvočny mám tři. Většinou začínají kvokat jakmile se oteplí, což je u nás březen. Je to ideální doba. 3 týdny inkubace vajec a pak jsou kuřata 6 týdnů s kvočnou v boudě (odchovně) , kde přisvěcuji a podle potřeby i přitápím. Když je teplo a slunečno pouštím je ven, do malého, krytého výběhu. V 8 týdnech jde kvočna k ostatním slepicím a kuřičky dostanou k dispozici větší, travnatý výběh, kde dorostou do 20 týdnu a poté se začlení mezi dospělé nosnice.
a vysedí si kvočna i dvakrát? nebo pozděj v létě už ji nenecháváte sedět i kdyby chtěla?
Osobně si nepamatuji kvočnu - slepici, která by vyvedla kuřata 2x za rok. Pokud nepodsadíte vejce bude kvokat déle, když o vejce přijde (nebo jsou neoplozená), je šance podložit nové. Problém je, že když kvoká, taky méně žere a hubne, vysiluje se. Takže ideální je podložit vejce pokud je v dobré kondici.
Podkládat vejce v létě je už méně jistý podnik - oplozenost vajec bývá nižší a líhnivost ještě více (vysoké teploty), kuřata do zimy nedorostou, snášet začínají až na jaře ... je to prostě méně vhodné.
Jiná situace je u pižmovek - ty to stihnou někdy i 3x (ta třetí hnízda jsou ovšem dost pozdní).
Mám jednu kvočnu zdrobnelou brahmanku a ta to dvakrát ročně stihne.
Vysedí všechno, co pod ní dám.
Vyseděla kachny, perličky i bažanty.
Už je to ale starší dáma, tak ji sedět nenechávám a koupím ji kuřata už vylíhlá.
Loni začala kvokat začátkem dubna, tak dostala 20 jednodenních slepiček dominant. V září začala kvokat podruhé, tak dostala 10 jednodenních bojleru.
tomasjede
napsal(a):
Pro 1978milan-Dobrý den,zaujal mě Váš postup,kdy přidáte již vylíhlá kuřata pod kvočnu.Máte na to nějaký postup,nebo je tam jen tak podstrčíte?Vždy Vám je přijala?Děkuji
Je dobré nechat ji pár dní sedět na podkladcich, i když tahle konkrétní kvočna vezme všechno klidně hned.
Přijala vždycky všechno.
Každá ale nemusí cizí kuřata přijmout, i když mně se to nikdy nestalo.
Je dobré nechat sedet kvočnu v nějaké tmavší místnosti a kuřata podstrčit večer.
Přes noc si na sebe zvyknou a ráno je všechno v pořádku.
1978milan
napsal(a):
Je dobré nechat ji pár dní sedět na podkladcich, i když tahle konkrétní kvočna vezme všechno klidně hned.
Přijala vždycky všechno.
Každá ale nemusí cizí kuřata přijmout, i když mně se to nikdy nestalo.
Je dobré nechat sedet kvočnu v nějaké tmavší místnosti a kuřata podstrčit večer.
Přes noc si na sebe zvyknou a ráno je všechno v pořádku.
Děkuji
1978milan
napsal(a):
Je dobré nechat ji pár dní sedět na podkladcich, i když tahle konkrétní kvočna vezme všechno klidně hned.
Přijala vždycky všechno.
Každá ale nemusí cizí kuřata přijmout, i když mně se to nikdy nestalo.
Je dobré nechat sedet kvočnu v nějaké tmavší místnosti a kuřata podstrčit večer.
Přes noc si na sebe zvyknou a ráno je všechno v pořádku.
Taky jsem to tak dělal a fungovalo to.
reznade
napsal(a):
ikdyž nemám zatím zkušenosti, tak bych počkala minimálně týden, než přejdou ty velké mrazy, které mají v pondělí začít... neumím si představit kvočnu na vejcích v mínus 10, není to příliš velká zima?
Když mi bylo pět, přál jsem si Vlašky, teda bílá vajíčka.
Babička odolávala tři roky. Takže když mi bylo osm, tak konečně povolila
a v létě došla přes náves k panu Sagellovi, který choval oranžovokrké
a stříbrokrké Vlašky. Přinesla v košíčku asi 15 vajíček a pod paždí měla kvočnu.
Tak to začalo. Je to asi 31 let.
Za tu dobu jsme zažili, nejen s kvočnami, leccos.
Je to asi osm let, co mi kvočna, při mínus osmi, seděla několik hodin
na vedlejším hnízdě. Její vejce byla ledová. V klidu jsem ji vrátil na její hnízdo
a asi po dvou hodinách znovuzahřívání jsem vejce jedno po druhém prosvítil.
Světe dif se - zárodek se hýbal ve všech. A - znovu Světě dif se - z 11 vajíček
se vylíhlo 11 kuřátek.
Není to jen můj případ. Za ta léta samozřejmě vnímám a čtu zkušenosti
a patálie ostatních. Těch lidí, co jim kvočna seděla jinde, nebo přes noc
byla úplně mimo (pravda, nebylo mínus deset), nebo ji pustili vyvenčit,
mysleli si, že se jim sama pak vrátí na hnízdo, jenže vítr mezitím zabouchnul
dvířka do králíkárny, kde seděla, takže kvočna do rána přešlapovala venku
(oni to vrácení nezkontrolovali) (štěstí, že ji nic nesežralo) - a stejně Seto vylíhlo,
no, toho už jsme zažili dost a dost. Nejen tady.
Neříkám, že nějaký termín je nejvíc boží a jiný méně.
Vím, že když jsem ledno-únorovou kvočnu odkvokal, tak v březnu-dubnu
kvokala znovu a pak ještě jednou.
Ale to, jestli mají nebo nemají být mrazy, nemá hrát roli.
Protože ta předpověď bude ještě lecjaká.
U nás na horách je celý únor problematický a jeden týden na tom nic nezmění.
Kamarád má dřevěný chlívek, ale má tam elektřinu.
Kuřata měl v lednu, začátkem. Tak tam dal kvočně s kuřaty výhřevnou lampu
a jak panečku rostla.
Člověk si poradí. Mám-li 7. února kvočnu, tak ji prostě nasadím.
Nenechám ji zbytečně týden kvůli nějaké předpovědi sedět na podkladcích.
Jinak také existuje líheň, tak kdo se bojí a má kvalitní líheň (málokterá
líheň je kvalitnější než kvočna), může vejce inkubovat tam a kvočně
podložit až kuřata. Mnozí to dělají tak, že kvočně nechají např. jen 11 vajec
a další vejce přidají do líhně, vše, co se vylíhne, spojí, aby kvočna vodila
aspoň 18 kuřat.
Měl jsem i kvočny, které 3x za sezonu stihly vysedět pižmovky (5 týdnů inku).
Ty ale vodily jen krátce (cca 3 týdny), pak týden nesly a už honem zase spěchaly
kvokat. To už je trochu porucha. Ale když je přebytek vajec, tak proč ne.
Za tu dobu jsme toho prostě zažili dost, tak bychom si vám nedovolili blbě radit.
Což mnozí, kteří si někde něco načtou a drůbež mají půl roku, docela rádi dělají.
Blbé je, že nepoznáte, za kterou přezdívkou se skrývá top odborník, a zda dnes
ještě vůbec nějací takoví žijí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě že je tady aspoň jeden
honzapm
napsal(a):
Když mi bylo pět, přál jsem si Vlašky, teda bílá vajíčka.
Babička odolávala tři roky. Takže když mi bylo osm, tak konečně povolila
a v létě došla přes náves k panu Sagellovi, který choval oranžovokrké
a stříbrokrké Vlašky. Přinesla v košíčku asi 15 vajíček a pod paždí měla kvočnu.
Tak to začalo. Je to asi 31 let.
Za tu dobu jsme zažili, nejen s kvočnami, leccos.
Je to asi osm let, co mi kvočna, při mínus osmi, seděla několik hodin
na vedlejším hnízdě. Její vejce byla ledová. V klidu jsem ji vrátil na její hnízdo
a asi po dvou hodinách znovuzahřívání jsem vejce jedno po druhém prosvítil.
Světe dif se - zárodek se hýbal ve všech. A - znovu Světě dif se - z 11 vajíček
se vylíhlo 11 kuřátek.
Není to jen můj případ. Za ta léta samozřejmě vnímám a čtu zkušenosti
a patálie ostatních. Těch lidí, co jim kvočna seděla jinde, nebo přes noc
byla úplně mimo (pravda, nebylo mínus deset), nebo ji pustili vyvenčit,
mysleli si, že se jim sama pak vrátí na hnízdo, jenže vítr mezitím zabouchnul
dvířka do králíkárny, kde seděla, takže kvočna do rána přešlapovala venku
(oni to vrácení nezkontrolovali) (štěstí, že ji nic nesežralo) - a stejně Seto vylíhlo,
no, toho už jsme zažili dost a dost. Nejen tady.
Neříkám, že nějaký termín je nejvíc boží a jiný méně.
Vím, že když jsem ledno-únorovou kvočnu odkvokal, tak v březnu-dubnu
kvokala znovu a pak ještě jednou.
Ale to, jestli mají nebo nemají být mrazy, nemá hrát roli.
Protože ta předpověď bude ještě lecjaká.
U nás na horách je celý únor problematický a jeden týden na tom nic nezmění.
Kamarád má dřevěný chlívek, ale má tam elektřinu.
Kuřata měl v lednu, začátkem. Tak tam dal kvočně s kuřaty výhřevnou lampu
a jak panečku rostla.
Člověk si poradí. Mám-li 7. února kvočnu, tak ji prostě nasadím.
Nenechám ji zbytečně týden kvůli nějaké předpovědi sedět na podkladcích.
Jinak také existuje líheň, tak kdo se bojí a má kvalitní líheň (málokterá
líheň je kvalitnější než kvočna), může vejce inkubovat tam a kvočně
podložit až kuřata. Mnozí to dělají tak, že kvočně nechají např. jen 11 vajec
a další vejce přidají do líhně, vše, co se vylíhne, spojí, aby kvočna vodila
aspoň 18 kuřat.
Měl jsem i kvočny, které 3x za sezonu stihly vysedět pižmovky (5 týdnů inku).
Ty ale vodily jen krátce (cca 3 týdny), pak týden nesly a už honem zase spěchaly
kvokat. To už je trochu porucha. Ale když je přebytek vajec, tak proč ne.
Za tu dobu jsme toho prostě zažili dost, tak bychom si vám nedovolili blbě radit.
Což mnozí, kteří si někde něco načtou a drůbež mají půl roku, docela rádi dělají.
Blbé je, že nepoznáte, za kterou přezdívkou se skrývá top odborník, a zda dnes
ještě vůbec nějací takoví žijí.
Tak u Vás mi je jasné že odborník jste a dost tomu rozumíte. Koupila jsem na podzim dvouletou Sasexku žlutě kolumbijskou, je to odzkoušená kvočna, sama je vylíhlá pod kvočnou, a myslela jsem, že slepice zvládají tak jak pižmovky vysedět dvakrát...
tak jsem jí poprvé chtěla nechat vysedět vlastní a na podruhé v létě jí sehnat kuřata z líhně, nejlépe Maransky měděněkrké nebo Českou zlatou kropenku (nebo ještě Velsumky velké stříbroprsé koroptví, ale tu ani nevím jestli v Česku někdo chová), aby měly kuřata 3 týdny k dobru, jenže jsem si teď přečetla, že chovatelé líhnou jen do června...
tak přemýšlím že až bude kvokat, dám jí jen 10 vajíček a pak případně snad seženu zrovna vylíhlá kuřata Maransky jak bude mít svoje, aby jich vodila třeba 15
(tato kvočna prý dobře vysedí spíš menší počet vajec),nevíte prosím proč se vždy uvádí lichý počet NV pod kvočnu?
A nemůže mít kvočna problém přijmout navíc tmavá kuřata, když svoje třeba bude mít jen světlá?
Ani si nejsem jistá jestli poznám, kdy kvočna bude chtít sedět, pár dní zpátky seděla celý den v kurníku na hřadu a na žrádlo jsem ji musela vyhnat, jako jediná sama nevyběhla a další den už byla s ostatními venku...