Dobrý den,
před 7 dny jsem poprvé dala pod kvočnu vajíčka (nejsou koupená z chovu, ale od souseda s kohoutem - my kohouta nemáme). Zkoušela jsem prosvítit a nevím, žádné žilky, které jsem viděla na obrázcích z netu, jsem neviděla. Některé jsou jakoby tmavší, nedají se úplně prosvítit, 2-3 jsou stejná jako naše, takže ta budou asi neoplodněná. Zatím jsem pod kvočnou nechala všechny, ale mám strach, že chudák bude sedět dalších 14 dní marně, a to mám pocit, že snad ani nepije a nežere, jak je svědomitá. Neprodal by někdo z Ivančic a okolí aspoň 4 vajíčka z líhně, o kterých ví, že se vyvíjí.
Děkuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

rozlíhlá vejce se neprodávají, protože se nepřevážejí.
Ano, přesně tak, kuřátka budou neklepší volba, Počkejte 1-2 dny po termínu líhnutí, abyste měla jistotu, že už se nic nevylíhne a podstrčte jí kuřata. Nače kvočny nikdy cizí kuřata neodmítly.
Děkuji všem, říkala jsem si pak, že by se asi vejce roztřepala a zničila 😉. No jo, jsem úplný amatér 🙈. Nakonec jsem je ještě jednou prohlídla po důkladném prostudování neoplodněných vajec a jedno vyřadila (svítilo jako žárovka). Ostatní nechám osudu. Ještě jeden dotaz. Jak často a kdy rosit vejce? 18. Nebo až 19. den? Někdo psal, že pod kvočnou nerosit, ale před pár lety měla kvočnu tchýně a ve vejcích zbylo několik nevylíhnutých kuřat. Neproklovala se. 😩 Děkuji.
Ono to tak v přírodě chodí... říká se tomu přirozený výběr: co je zdravé, žije. Nemocné zahyne nebo se ani nevyklube. Pokud se s tímto faktem nesmíříte, budete mít problémy.
Nerosit, to se dělá u vodní drůbeže. Slepičím stačí zvýšit vlhkost v líhni minimálně o 20% kvůli změně osmotického tlaku. Mi se pokaždé něco nevyklube. Myslím, že každému.
Eva81
napsal(a):
Ale já mám vajíčka pod kvočnou, venku, resp. v kurníku. A tehdy bylo teplo a sucho, vylíhla se jen 2 z 15 vajec a druhé bylo asi špatné nebo tak vyčerpané, ze zdechlo. 7 se neproklovalo. Je tu někdo kdo rosí pod kvočnu? Tedy vajíčka, když se jde kvočna nažrat.
Pod kvocnou se nic NEROSI..to by jste zarodky mohla zabit podchlazenim vajec...
ani kachny ani husy..rosi se jen v lihni,posledni tri dny lihnuti, trochu..ale to je o necem jinem..
Neuspech v lihnuti ma urcite konkretni příčinu nebo vice důvodů, proč..špatně oplozena vejce, kvocna mozna nesedela v klidu (vejce zastydla)..uhyn vylihnutych kurat bude opet toho vseho následek.
Ještě otázka..vy jste vejce pod kvocnou rosila?..
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já se zeptám možná blbě, ale kdo by to těm slepicím (bažantům) v přírodě rosil?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Eva81
napsal(a):
Ještě ne. Jsou teprve 11 dní. Ale už jsem opravdu četla i slyšela, že cca od 18. den 1-2x denně zlehka zrosit. A pak někde, že pod kvočnu nerosit. Takže teď babo raď. 🤷♀️
Není třeba žádat babu radu. Pokud by bylo třeba rosit vejce pod kvočnu, tak by se nikdy nikde nevylíhlo nic, pokud si slepice někde nanese vejce a pak přijde s kuřaty na dvůr. A jak by to asi probíhalo v přírodě pod kurovitými ptáky? Mnohdy postačí se nad věcí zamyslet.
Eva81
napsal(a):
Ještě ne. Jsou teprve 11 dní. Ale už jsem opravdu četla i slyšela, že cca od 18. den 1-2x denně zlehka zrosit. A pak někde, že pod kvočnu nerosit. Takže teď babo raď. 🤷♀️
proboha nic takové!
já líhnu hrabavou jen v líhních,loni poprvé sem udělala slepičce radost dala 6 vajec,všechny se vylíhly ,bylo to v červnu,také teplo a sucho.Nechce slepici být,pokud se to nevylíhne,a slepice dobře seděla,tak je to špatnými vejci-výživa u slepic je hodně důležitá,to jestli sou oplozené,to je základ,ale líhnivost může být špatná.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Není třeba žádat babu radu. Pokud by bylo třeba rosit vejce pod kvočnu, tak by se nikdy nikde nevylíhlo nic, pokud si slepice někde nanese vejce a pak přijde s kuřaty na dvůr. A jak by to asi probíhalo v přírodě pod kurovitými ptáky? Mnohdy postačí se nad věcí zamyslet.
No, někdy zůstává rozum stát.
Mám pocit, že vzhledem k mému ,přiznávám, "trochu hloupému" dotazu s vajíčky v úvodu jste si všichni udělali dojem o "mém rozumu"...
Takže 1. ano, jsem začátečník chovatel a očekávala jsem zde podporu, ne vysmívání (omlouvám se těm, co napsali odpověď věcně, těm děkuji)
2.protože jsem začátečník, hledám na netu na spoustě míst a to rosení jsem si nevymyslela já, ale našla jsem ho v různých diskuzích a jen jsem se chtěla zeptat, jak je to nejvhodnější a případně proč ne, pokud to někdo nedělá, protože jsem našla protichůdné názory
3. Ještě jsem neviděla, že by bažantí slepice seděla v přírodě v suché králíkárně nad vydlážděným dvorkem na hnízdě ze suchého sena a slámy, kdy třeba ještě na králíkárnu nebo kurník svítí celé odpoledne slunce, takže použiji-li ten doporučovaný selský rozum, vlhkost na hnízdě v přírodě nebo u slepice, která si někam zaleze a vytvoří si hnízdo sama na zemi v tmavším zákoutí rozlehlé stodoly, mi přijde naprosto odlišná, takže to rosení mi tak mimo nepřijde. Ostatně v líhni také zvyšujete vlhkost ke konci inkubace, co jsem pochopila.
Přeji všem hezký den.
A jen pro pořádek celé večery teď nepřemýšlím nad ničím jiným než nad kvočnou. Takže se opravdu zamýšlím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Je dobře, že jste se zeptala, kdo se nezeptá, nic se nedoví
Jen... jste na internetu. V anonym prostředí, kde "papír snese všechno". Pokud se budete tázati na internetu, obrňte se, protože takové reakce jsou zcela obvyklé, a mám za to, že jsou v lidské přirozenosti (viz trpící osoby na pranýři, to mi přijde jako pěkné výstižné přirovnání - on ten pranýř byl slušný trest, i když se vlastně pranýřovanému "nic nestalo"). Příště už budete vědět, a hlavně si z negativních reakcí a kritiky nic nedělejte, oni vám elektriku neplatí. A odpověď jste dostala, účel mise splněn Hlavně se nebojte znovu zeptat. Pro dobro kurů.
Myslím, že Honzík tu nedávno psal, že krůtě dává pekáček s vodou, do kterého si stoupne:
"Ke konci sezení zajistěte nějakou mělkou vodní plochu (aspoň 5 l pekáč nebo větší),
krůta si tam stoupne - chladí si nohy - a zároveň zvyšuje vlhkost ve hnízdě." viz vlákno https://www.ifauna.cz/drubez/diskuse/detail/3802019/kruty?from-list=1#a3814244
a jinak s tím transferem vajec. Letos jsem podsazovala kachně indického běžce dvě vejce z líhně cca 5 dní před líhnutím. Transfer od líhně na zahradu zabral tak 20 minut včetně cesty autem. Takže s velkou opatrností to jde. Na začátku líhnutí bych to nedělala, tam bych řekla, že je zárodek citlivější na otřesy.
Eva81
napsal(a):
Mám pocit, že vzhledem k mému ,přiznávám, "trochu hloupému" dotazu s vajíčky v úvodu jste si všichni udělali dojem o "mém rozumu"...
Takže 1. ano, jsem začátečník chovatel a očekávala jsem zde podporu, ne vysmívání (omlouvám se těm, co napsali odpověď věcně, těm děkuji)
2.protože jsem začátečník, hledám na netu na spoustě míst a to rosení jsem si nevymyslela já, ale našla jsem ho v různých diskuzích a jen jsem se chtěla zeptat, jak je to nejvhodnější a případně proč ne, pokud to někdo nedělá, protože jsem našla protichůdné názory
3. Ještě jsem neviděla, že by bažantí slepice seděla v přírodě v suché králíkárně nad vydlážděným dvorkem na hnízdě ze suchého sena a slámy, kdy třeba ještě na králíkárnu nebo kurník svítí celé odpoledne slunce, takže použiji-li ten doporučovaný selský rozum, vlhkost na hnízdě v přírodě nebo u slepice, která si někam zaleze a vytvoří si hnízdo sama na zemi v tmavším zákoutí rozlehlé stodoly, mi přijde naprosto odlišná, takže to rosení mi tak mimo nepřijde. Ostatně v líhni také zvyšujete vlhkost ke konci inkubace, co jsem pochopila.
Přeji všem hezký den.
A jen pro pořádek celé večery teď nepřemýšlím nad ničím jiným než nad kvočnou. Takže se opravdu zamýšlím.
Suchá králíkárna nad vydlážděným dvorkem, kdy třeba ještě na králíkárnu nebo kurník svítí celé odpoledne slunce není vhodné místo k ustájení kvočny.
Mi měli hybridy od Kavapa, před loni jsme začali brát z Coopu, máme asi 40 slepic plus kohouta. Jsou celý den venku na dvoře a zahradě vedle u rodičů manžela ( už nežijí). Kohout byl vždycky. U slepic z Kavapa se to nikdy nestalo, ale tyhle natajňačku minulý rok 3x vyvedly kuřata. Večer, když jdou do kurníku a do chleva spát, to prostě nezpočítáte. Jedna dovedla v červnu dvě, druhá začátkem srpna 10 a další v říjnu 11, jedno se neproklubalo a jedno jsme slyšeli pipat, ale nenašli. Ty první dvě nevím kde byli, ale ty další vyvedly na půdě ve slamě. Určitě je nikdo nerosil, nikdo o nich nevěděl. Všechna přežila v pohodě, slepice si je uhlídaly. Z první varky už snáší a kohouti se postupně střídají na pekáči.
Tohle samozřejmě funguje výborně - je třeba si uvědomit,že kvočna se má možnost přirozeně pohybovat dle libosti - třeba se brouzdat vlhkou trávou a nějakou tu vlhkost na sobě přinese.
Já jsem taky udělal negativní zkušenost s kvočnou v prázdném holubníku - nad zemí, pod střechou (ta střecha sice ve stínu pod ořechem) - v tropickém létě (horko,sucho) se nevyklubalo ani jedno kuře - ve všech vejcích byla zcela vyvinutá kuřata, která ovšem neudělala ani dírku do vejce. Ve stejném prostředí, ovšem na jaře, kdy teploty byly výrazně nižší a vlhkost vzduchu výrazně vyšší se mi vylíhlo tentýž rok všechno.
Takže ta úvaha není tak úplně vedle. Samozřejmě je to "vina" chovatele, když kvočnu umístí na nevhodném místě a znemožní jí přirozené chování.
Děkuji za vaši reakci, kvočnu tehdy dávala sedět tchýně (takže jsem se jí do toho nemíchala) a podle zvyku to bylo kousek nad zemí v králíkárně, kam sice nepraží slunce, ale také to bylo v parném létě a v neproklubaných vejcích byla krásná velká kuřata. Brouzdat ve trávě není kde. Tak snad se teď zadaří líp, když není tak teplo, jestli tedy kvočna přežije - včera jsem jí našla u zadku chuchvalec zasychající čerstvé krve, poranění jsem nenašla, takže nevím...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Eva81
napsal(a):
Děkuji za vaši reakci, kvočnu tehdy dávala sedět tchýně (takže jsem se jí do toho nemíchala) a podle zvyku to bylo kousek nad zemí v králíkárně, kam sice nepraží slunce, ale také to bylo v parném létě a v neproklubaných vejcích byla krásná velká kuřata. Brouzdat ve trávě není kde. Tak snad se teď zadaří líp, když není tak teplo, jestli tedy kvočna přežije - včera jsem jí našla u zadku chuchvalec zasychající čerstvé krve, poranění jsem nenašla, takže nevím...
Ono (pro příště) dost napoví foto, protože mnohdy si myslíme (jak je něco poprvé), že "TO" je něco a ono to pak nakonec je něco úplně jiného
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono (pro příště) dost napoví foto, protože mnohdy si myslíme (jak je něco poprvé), že "TO" je něco a ono to pak nakonec je něco úplně jiného