Zakládám nové téma o vadách. Je doba nasazování vajec a líhnutí kuřat a prvních odchovů a samozřejmě dochází k prodejům novým zájemcům. Tito zájemci by pokud možno požadovali a mají na to právo, co nejkvalitnější chovný materiál. Ovšem zároveň říkám, že ke kvalitě se musí dopracovat každý sám. Nikdo šampiony neprodá a i kdyby - ze šampionů většinou kvalitní odchov nepadá, zvláště je-li takové zvíře v chovu zničehož nic náhodou a jediné. Jiná situace je v chovu, kde je plemeno nebo barevný ráz dlouhodobě prošlechťován, udržován, zkrátka kde to tomu chovateli není jedno. Plemeno je potud plemenem, pokud je svými znaky charakteristické. Znaky jsou poměrně jasně a stručně definovány ve vzorníku. Jakékoli odchylky mohou při jejich vršení vést k rozplyznutí plemene a vzniku neurčité bezplemenné drůbeže, připomínající cokoli jen ne dané a často inzerované plemeno, s nepředvídatelnou užitkovostí a dalšími vlastnostmi. Inspirovalo mne vlákno o vlaškách, kde jsou již některé vady představené. Berte, prosím, toto vlákno jako mnoho dalších mých a nejen mých samostatných, které se bude zaměřovat na téma vady drůbeže. Nejsem posuzovatel ani zvěrolékař, jen pozorovatel stavu. Myslím si však, že vzdělávat chovatele je zapotřebí, neboť právě stav inzerované drůbeže je mnohdy žalostný. Viz. vlákna "Fakt kruté inzeráty" (již na pokračování) a pod. A to jistě drůbežářům nemůže být jedno. A jen pasivně vylučovat zvířata na výstavách a tím je veškerá práce hotová je poněkud málo. Nebo snad ne?
Takže začnu vadami všeobecnými, opírajícími se o zootechnický výběr. Tedy mohou to být vady většinou velké až výlukové společné většině plemen - To jsou zadní vrátka pro některé znaky, které jsou znaky plemennými. Omlouvám se předem těm, kdo už to znají, že to vezmu možná až trochu polopaticky a příšerně obšírně.
Takže za sebe začnu vadou ostruh u slepic. Ostruha je sekundární pohlavní znak u kohoutů, většiny kurovitých ptáků. Je tvořena rohovinou a kostním výběžkem. Vyrůstají na běháku ve směru plantárním z tzv. ostruhových šupin, což je taková ploška, které jsou patrné již u vylíhlých kuřátek. Tuto ostruhovou plošku mají jak samci tak samice. Vlivem pohlavních hormorů v pozdějším věku u normálních samců tyto ostruhové šupiny počnou prorůstat, neboť se začne tvořit kostní hrot. Prorůstat v ostruhy. Tvar je většinou mírně ohnutý vzhůru, ale jsou i ostruhy rovné i mírně ohnuté směrem dolu. Ty bohužel ničí slepicím kůži na bocích při pojímání. Někdy bývá zpravidla pravá ostruha mírně silnější než levá. A to jsou kohoutí zbraně používané k soubojům. Bohužel vlivem mě neznámých pochodů mohou začít růst ostruhy i u slepic, kde za normálního stavu zůstává jen ostruhová šupina a běhák je tak hladký. A jejich podoba může být v různých stupních, základní je tzv. měkká ostruha nepodpořená kostí, tzv "půlhrášek" do velikosti 1/2 hrachu ta se dle vzorníku toleruje, nebo "hrášek" větší jak 1/2 hrachu. A nebo zcela regulérní napřed bulka ve finále špičatá, kostí podpořená ostruha. Jsou plemena, která k tomu inklinují více, jiná méně. Většinou s tím mají problém plemena lehká a chocholatá. Zase uvedu příklad za mě. Jedním z nejčastěji "postiženým" plemenem jsou minorky, které chovám. Snad je to tím, že je na plemeno kladen požadavek obřích hřebenů, nebo kýho výra, že se snadno přehlédne, co už je kohoutí znak a co ještě slepičí. Srovnej s malohřebennými plemeny. Výskyt ostruh u slepic je zrádná vada v tom, že daná slepice může být i dobrou nosnicí, pokud se však takové slepice množí dál a dál, mohou v příštích generacích vznikat intesexoví jedinci, lidově vašci, kteří samozřejmě nesnáší. Ve svém chovu jsem měl případ, kdy slepice s ostruhami první rok nesla a druhý rok přidala na zádech špičaté kohoutí peří a bylo po snášce. Takže to je, myslím, zásadním důvodem, proč takovéto jedince přísně vyřazovat. Patrně by zákazníci s takovou drůbeží spokojeni nebyli. Takže ostruhy u slepic netolerujeme. Je to čistě zootechnický výběr, estetické hledisko - no, komu se líbí mužatky, at si udělá názor každý sám. Bohužel, jsem narazil na názory některých zahraničních obdivovatelů minorek, na snímku byla krásná slepice ovšem s tak "krásnými" ostruhami, že jsem utrousil poznámku, pěkná, ale škoda té ostruhy. Okamžitě mi bylo sděleno, že se přeci jedná o středomořské plemeno a ty že to tak mají. "Normálka". Tak říkám, no tak to asi jsme nějací zbytečně puntičkáři, náš vzorník ostruhy všeobecně u slepic nepřipouští. To pak nemá ta práce smysl. Né, špatně! Tudy cesta fakt nevede! Prostě samice má být samicí a samec samcem! Tak to platí aspoň u chovných zvířat. Jinak to není chov, nýbrž sanatorium.
Ošemetnost ostruh u slepic spočívá v tom, že se tvrdě dědí, dědí se snad i přes kohouty, kteří pocházejí z takového zaneřázeného chovu. Jak jsem se mohl zase na vlastní nejednu zkušenost přesvědčit. Kmen sestavený ze slepic bez ostruh, bez hrášků s nepříbuzným kohoutem opakovaně z importu, se vyskytly v odchovu vždy nějaké dcery s napřed bulkami a pak různě prorostlými v ostruhy. Hned navážu na další zrádnost - některé hrášky i půlhrášky v prvním roce "sedí" a do druhé snáškové sezóny již jde slepice s honosnými ostruhami, za které by se nestyděl mnohý kohout. Vzhledem k těmto výše uvedeným věcem si troufám jít dále než vzorník tudíž u svých minorek netoleruji ani měkké, či jakékoli náznaky ostruh, hrášků či půlhrášků. Protože zpravidla vedou k nežádoucím změnám a nežádoucímu utvrzování znaku v populaci. Ten znak se bohužel plně projeví častokrát až při přechodu do druhého snáškového cyklu. Proto sám líhnu a doporučuji všem, kdož kšeftaří s násadovými vejici, či kuřaty, používat k chovu slepice vždy jen prověřené. Tudíž zařazovat do kmenů jen slepice starší jednoho roku, tj. vstupující do druhé sezony. Není to pro nic za nic. Pokud nechceme číst neustálé nářky, jaké že dřív bývaly minorky a pod. Slepici není nutné zabíjet, pokud snáší, pouze se umístí mimo rodičovské hejno, ať už doma, mám--li prostor, nebo raději někomu, o kom vím, že zaručeně od těchto slepic nebude nabízet násadová vejce. Takže tetky v okolí. Jinak to prostě se lepšit nebude.
Na snímcích vidíme předloňskou (21) slepičku minorek, kde celkem slušné zvíře bohužel má na běhácích to, o čem jsem tak podrobně pojednával. Jsem rád, že je v mém chovu již jediná, bývalo to horší, uvidíme, co udělají mladé slepice 22. Bohužel ve světě je tomu zhusta jinak. A bohužel ne jen u minorek.
Doufám, že se přidají další podnětné příspěvky, dotazy a reakce k vadám drůbeže.
Zdravím. Zajímavé téma, ty "vady, které vadí". Osobně s chovem čistokrevné drůbeže jsem relativně v začátcích, zatím tři roky s husičkama a v budoucnu možná přibudou nějaké slípky.
Ale ze své pozice profesionálního biologa a zoologa, zároveň se slušnou chovatelskou praxí v zájmových chovech od včel po sibiřské tygry, mám názor ten, že z "předepsaných" znaků je tyto třeba dělit na dvě skupiny.
První jsou ty, které reflektují skutečné biologické, etologické, funkční a užitkové vlastnosti a předpoklady jedince. Rozhodně se nejedná tedy pouze o "estetické" vnímání. Vámi uváděné ostruhy u slepic by sem jednoznačně spadaly, takoví jedinci mají prostě posunutou hormonální rovnováhu, do bodu kdy se objevují znaky opačného pohlaví, a s vyšší pravděpodobností z nich budou dříve nesnášející "kohoutice", jak i uvádíte. U znaků první skupiny musí být chovatel vždy velmi tvrdý, není žádoucí ani využití slabších zvířat jako chovných do čistě užitkových chovů, i zde mohou plemeni a chovateli prokazovat medvědí službu.
Druhá skupina - znaky čistě "estetické". Na sílu, vitalitu, užitkovost zvířete ani jeho potomstva nemající nejmenší vliv. Často ve vzorníku z důvodů, že se jen několik chovatelů domluvilo, že by se jim to takhle líbilo, nic víc, nic míň. K těmto znakům pro výběr chovného jedince přihlížet až pouze a jedině v momentě, kdy je zvíře výborné ve znacích první kategorie.
Z mých zkušeností s výstavami u hus (ale platí to pravděpodobně pro všechna zvířata) - je třeba pamatovat, že oceňovací lístek primárně neurčuje vhodnost zvířete do chovu. Určuje pouze exteriérovou shodu se vzorníkem pro dané plemeno. Určenou člověkem (posuzovatelem - ať už má jakékoli zkušenosti a schopnosti), který dané zvíře (navíc většinou mladé tohoroční kusy - tj. ještě zcela nevyspělé) vidí prvně v životě, nezná jeho historii, předky a sourozence, a na posouzení má jen několik minut.
Bohužel, stále zejména pokročilejší začátečníci berou takové hodnocení za slovo boží při výběru pro založení svého nového chovu. Dobrá husa vydrží v chovu klidně přes 15 let, přičemž plně vyspělá a na vrcholu užitkovosti bývá až po třetím roce. Není to tak úplně zvíře, u kterého je tak či tak po dvou třech letech vhodná obměna.
Loni jsem na speciálce českých hus vybíral mladou husu, slíbenou jednomu zájemci. Vybíral jsem tam ze tří adeptkyň. Výluková nebyla žádná. Vybral jsem tu s nejnižším bodovým ohodnocením. Ovšem na základě informací od jejich chovatelů zároveň tu od matky v daném roce s výrazně nejvyšším počtem vajec ( 15 vs 10 a 7; věk matek srovnatelný 2-3 roky), a věřím, že jsem vybral správně. Zároveň jsem pak doma "po vybalení" s příjemným překvapením zjistil, že se jedná o zvíře s klidným, rozvážným a sebevědomým chováním, proti kterému dokonce neměla nic ani má starší chovná husa, vyhlášená semetrika (srovnání mám s mnoha mlaďasy z různých chovů). Také v chovu podstatná vlastnost, která bohužel na výstavě poznat nelze.
sharingan
napsal(a):
Zdravím. Zajímavé téma, ty "vady, které vadí". Osobně s chovem čistokrevné drůbeže jsem relativně v začátcích, zatím tři roky s husičkama a v budoucnu možná přibudou nějaké slípky.
Ale ze své pozice profesionálního biologa a zoologa, zároveň se slušnou chovatelskou praxí v zájmových chovech od včel po sibiřské tygry, mám názor ten, že z "předepsaných" znaků je tyto třeba dělit na dvě skupiny.
První jsou ty, které reflektují skutečné biologické, etologické, funkční a užitkové vlastnosti a předpoklady jedince. Rozhodně se nejedná tedy pouze o "estetické" vnímání. Vámi uváděné ostruhy u slepic by sem jednoznačně spadaly, takoví jedinci mají prostě posunutou hormonální rovnováhu, do bodu kdy se objevují znaky opačného pohlaví, a s vyšší pravděpodobností z nich budou dříve nesnášející "kohoutice", jak i uvádíte. U znaků první skupiny musí být chovatel vždy velmi tvrdý, není žádoucí ani využití slabších zvířat jako chovných do čistě užitkových chovů, i zde mohou plemeni a chovateli prokazovat medvědí službu.
Druhá skupina - znaky čistě "estetické". Na sílu, vitalitu, užitkovost zvířete ani jeho potomstva nemající nejmenší vliv. Často ve vzorníku z důvodů, že se jen několik chovatelů domluvilo, že by se jim to takhle líbilo, nic víc, nic míň. K těmto znakům pro výběr chovného jedince přihlížet až pouze a jedině v momentě, kdy je zvíře výborné ve znacích první kategorie.
Z mých zkušeností s výstavami u hus (ale platí to pravděpodobně pro všechna zvířata) - je třeba pamatovat, že oceňovací lístek primárně neurčuje vhodnost zvířete do chovu. Určuje pouze exteriérovou shodu se vzorníkem pro dané plemeno. Určenou člověkem (posuzovatelem - ať už má jakékoli zkušenosti a schopnosti), který dané zvíře (navíc většinou mladé tohoroční kusy - tj. ještě zcela nevyspělé) vidí prvně v životě, nezná jeho historii, předky a sourozence, a na posouzení má jen několik minut.
Bohužel, stále zejména pokročilejší začátečníci berou takové hodnocení za slovo boží při výběru pro založení svého nového chovu. Dobrá husa vydrží v chovu klidně přes 15 let, přičemž plně vyspělá a na vrcholu užitkovosti bývá až po třetím roce. Není to tak úplně zvíře, u kterého je tak či tak po dvou třech letech vhodná obměna.
Loni jsem na speciálce českých hus vybíral mladou husu, slíbenou jednomu zájemci. Vybíral jsem tam ze tří adeptkyň. Výluková nebyla žádná. Vybral jsem tu s nejnižším bodovým ohodnocením. Ovšem na základě informací od jejich chovatelů zároveň tu od matky v daném roce s výrazně nejvyšším počtem vajec ( 15 vs 10 a 7; věk matek srovnatelný 2-3 roky), a věřím, že jsem vybral správně. Zároveň jsem pak doma "po vybalení" s příjemným překvapením zjistil, že se jedná o zvíře s klidným, rozvážným a sebevědomým chováním, proti kterému dokonce neměla nic ani má starší chovná husa, vyhlášená semetrika (srovnání mám s mnoha mlaďasy z různých chovů). Také v chovu podstatná vlastnost, která bohužel na výstavě poznat nelze.
K té první skupině požadavků je dobré přiřadit celkový typ (rámec, postavu). I zde je třeba tvrdě selektovat, neboť tím je dáno plemeno, stejně jako užitkovost. Potom ty "estecické" se dají dosti rychle odšlechtit, při zachování užitkovosti a výběru na "povahu" slepice. Na výstavě v tom dřívějím oceňovacím lístku dokázal zkušený posuzovatel oddělit to podstatné od nepodstatného. Při dnešním posuzování se "hraje" o body a soutěže. A to je pro mne špatně.
Zdravím,
přikládám pár fotek slepice s ostruhami.Běhá mi jich po dvoře několik takových,dvorková směs pocházející z matek dekalb,první křížení vlašák oranžovokrký,na potomstvo vlašák zlatokrký.Asi to prinesl nekterý kohout.Mám to jen pro sebe,neřeším to.Roční snáška u těchto kříženců cca 200-220 vajec
Uživatel s deaktivovaným účtem

Aký máte názor na pevnosť škrupiny vajec, ktoré sliepka produkuje?
Viem, že na pevnosť škrupiny vplývajú aj okolnosti života nosnice. Môže byť táto vlastnosť okrem toho aj dedične podmienená?
V liahni sa aj z vajca s tenšou škrupinou vyvinie kura a na čerstvo vyliahnutom kurati nik nezistí, či matka znášala vajcia s pevnou alebo slabou škrupinou. Pri liahnutí pod kvočkou vajcia so slabou škrupinou nevydržia príležitostný tlak nôh kvočky a vyselektujú sa, lenže dnes sa liahne veľa hydiny práve v liahni.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Aký máte názor na pevnosť škrupiny vajec, ktoré sliepka produkuje?
Viem, že na pevnosť škrupiny vplývajú aj okolnosti života nosnice. Môže byť táto vlastnosť okrem toho aj dedične podmienená?
V liahni sa aj z vajca s tenšou škrupinou vyvinie kura a na čerstvo vyliahnutom kurati nik nezistí, či matka znášala vajcia s pevnou alebo slabou škrupinou. Pri liahnutí pod kvočkou vajcia so slabou škrupinou nevydržia príležitostný tlak nôh kvočky a vyselektujú sa, lenže dnes sa liahne veľa hydiny práve v liahni.
Obecně vždy platilo, že do líhně se zakládají jen ty nejkvalitnější vajíčka od kvalitních nosnic. Tedy do líhně by neměla přijít vajíčka s výraznými hmotnostními a barevnými odchylkami, proti standardu. S leskou pevnou škořápkou a bezvadně vejčitého tvaru. Já bych rozodně vajíčka se slabou škořápkou nepoužíval pro líhnutí další generace.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Aký máte názor na pevnosť škrupiny vajec, ktoré sliepka produkuje?
Viem, že na pevnosť škrupiny vplývajú aj okolnosti života nosnice. Môže byť táto vlastnosť okrem toho aj dedične podmienená?
V liahni sa aj z vajca s tenšou škrupinou vyvinie kura a na čerstvo vyliahnutom kurati nik nezistí, či matka znášala vajcia s pevnou alebo slabou škrupinou. Pri liahnutí pod kvočkou vajcia so slabou škrupinou nevydržia príležitostný tlak nôh kvočky a vyselektujú sa, lenže dnes sa liahne veľa hydiny práve v liahni.
Slabší skořápka může být také následek nějaké choroby pohlavních cest, resp. vejcovodu. Ale to vám spíš řekne zdejší veterinářka Bodlinka. Protože jsou choroby, které drůbež prodělá, uzdraví se, ale může být dál doživotním přenašečem i skrzevá vejce do nových generací. Proto ten výběr vajec do líhně má zase své zoohygienické a zootechnické odpodstatnění. Čili ne za každou cenu nasadit do líhně všecko, co seberu v hnízdech. Ale jak zní příspěvek nademnou, přebírat a vybírat vejce, podle kvality, tedy nejen velikost či hmotnost vajec, ale i tvar a stav skořápky. Prostě do slepice nevidíte, takže nevíte, co je příčinou slabé, nebo zvrásněné, či drsné skořápky, takže raději jen typická vejce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

pevnost skořápky je samozřejmě i geneticky daná, plus miliarda vnějších vlivů
ale na pevnost skořápky a hlavně na udržení pevnosti skořápky i při dlouhých snáškových cyklech se hybridní slepice čile selektují
a když si vezmu křapačku a poměřím si různou (dostupnou) genetiku, tak i ve stejných podmínkách v jedné hale u stejně starých nosnic můžou být zásadní rozdíly.
Uživatel s deaktivovaným účtem

ale v ruce to nepoznáte, respektive ten rozdíl je někde mnohem jinde než "kvočna to rozbije a tak se to selektuje přírodně".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
ale v ruce to nepoznáte, respektive ten rozdíl je někde mnohem jinde než "kvočna to rozbije a tak se to selektuje přírodně".
Ďakujem všetkým za reakcie.
Dobre som pochopila, chovateľ nemá celkom dobrú možnosť poznať, nakoľko pevná je škrupina vajca, ktoré vkladá do liahne?
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ďakujem všetkým za reakcie.
Dobre som pochopila, chovateľ nemá celkom dobrú možnosť poznať, nakoľko pevná je škrupina vajca, ktoré vkladá do liahne?
Takovým dobrým vodítkem je hladkost škořápky a pravidelný vejčitý tvar. Když je škořápka slabší, bývá i méně hladká a vejčitý tvar mívá rezervy. Exaktně asi nejde měřit sílu škořápky (doma) pro násadové vejce. Pokud sbíráte vajíčka, určitě se stává, že se o sebe opírají a stačí i menší nerovnoměrný tlak a slabší škořápka se poškodí. Navíc po spotřebě vajec v kuchyni si může ověřit, jak vypadá slabá škořápka ve vašem případě.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ďakujem všetkým za reakcie.
Dobre som pochopila, chovateľ nemá celkom dobrú možnosť poznať, nakoľko pevná je škrupina vajca, ktoré vkladá do liahne?
jediná možnost, jak změřit sílu skořápky konkrétního vejce, je strčit ho do křapačky. výsledkem je ale křaplé vejce, takže pak jedině nudle.
lze to měřit v rámci kontroly užitkovosti a použít výsledky jako selekční kritérium, to ano. ve velkém množství křaplých vajec a při známých podmínkách chovu - a samozřejmě měří se jen vizuálně zcela standardní vejce průměrné velikosti - se odstraní ostatní vlivy a zůstane jen genetika.
Uživatel s deaktivovaným účtem

jo012810
napsal(a):
Takovým dobrým vodítkem je hladkost škořápky a pravidelný vejčitý tvar. Když je škořápka slabší, bývá i méně hladká a vejčitý tvar mívá rezervy. Exaktně asi nejde měřit sílu škořápky (doma) pro násadové vejce. Pokud sbíráte vajíčka, určitě se stává, že se o sebe opírají a stačí i menší nerovnoměrný tlak a slabší škořápka se poškodí. Navíc po spotřebě vajec v kuchyni si může ověřit, jak vypadá slabá škořápka ve vašem případě.
vizuálně slabá skořápka se počítá v rodičovských chovech jako křap.
Uživatel s deaktivovaným účtem

:) čeština mi nikdy nerobila problémy, ale tentoraz som nerozumela slovu "křapačka", "křap" ale už som pochopila snáď dobre, že sa skúšobne stláčajú vajcia nejakej nosnice a skúma sa, koľko toho znesú bez prasknutia. A z toho sa dá zistiť, aké vajcia bežne znáša.
Ďakujem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Před vložením vajec do líhně všechna vejce oťukavam s citem špičatým koncem o sebe, vejce se slabou skořápkou buď má už neviditelné praskliny a vydává křaplavy zvuk a nebo při ťuknuti o sebe praskne.... Taková první selekce před líhnutím..
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Před vložením vajec do líhně všechna vejce oťukavam s citem špičatým koncem o sebe, vejce se slabou skořápkou buď má už neviditelné praskliny a vydává křaplavy zvuk a nebo při ťuknuti o sebe praskne.... Taková první selekce před líhnutím..
Přesně tak, naše máma v srpnu oťukává vejce před naložením do skla. Solidní skořápka ma jasný zvuk, prostě zvoní, kdežto zrnitá, slabá, nebo dokonce křaplá má samozřejmě chraplavý zvuk.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Juraj_Kafka
napsal(a):
Přesně tak, naše máma v srpnu oťukává vejce před naložením do skla. Solidní skořápka ma jasný zvuk, prostě zvoní, kdežto zrnitá, slabá, nebo dokonce křaplá má samozřejmě chraplavý zvuk.
však to je definice křapu... že to má křaplavý zvuk.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vďaka ,
budem cvične skúšať zvuk vajec, aby som to dostala "do ucha", aj tie vajcia pod kvočku (tak chcem liahnuť ja) chcem vyselektovať včas.
Vulcannus

XXX.XXX.38.1
Zdá se mi to nebo má ta slepička citrónová černě lemovaná špatné lemováni (úzke a přerušované) na křídle (už jen pro srovnáni s kohoutkem za ní?):
https://zvierata.bazos.sk/inzerat/146653635/sebritka-citronova-cier-lemovana-strieborna-cier-lemovan.php
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zeptal bych se ještě k tomu tvaru, když mám od jedný slípky jedno z cca 8mi vajec bez tupýho konce, musel jsem prosvítit, abych zjistil kde je bublina, je nevhodný pro líhnutí jen to vejce, nebo všechny od tý slepice? Slepic mám pár a o vajíčka do líhně mám dost nouzi.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Zeptal bych se ještě k tomu tvaru, když mám od jedný slípky jedno z cca 8mi vajec bez tupýho konce, musel jsem prosvítit, abych zjistil kde je bublina, je nevhodný pro líhnutí jen to vejce, nebo všechny od tý slepice? Slepic mám pár a o vajíčka do líhně mám dost nouzi.
nevhodné je to konkrétní vejce špatného tvaru, protože se bude špatně líhnout.
selekci na tvar můžete dělat klidně v další generaci, až budete mít z čeho vybírat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ač nerad, vyřadím ho, dám na Vás. Jen by mě ještě zajímalo, proč se bude špatně líhnout? Špatný vývoj, nebo samotné klubání?
Díky
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ač nerad, vyřadím ho, dám na Vás. Jen by mě ještě zajímalo, proč se bude špatně líhnout? Špatný vývoj, nebo samotné klubání?
Díky
tak nějak celkově. prostě vývoj toho zárodku a jeho klubání předpokládá určitý tvar vejce, výšku bílku a tak.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ještě bych se zeptal na hmotnost násadovek, zatím mám 43-47g u zdrobnělejch wyandotek, ale dnes dvě přesně 50g, někde jsem zaznamenal, že minimální násadová hmotnost je 35g, ale příliš velký/těžký by taky nemělo bejt. Jaká max. hmotnost by měla bejt u těhlech mejch příživníků?
Uživatel s deaktivovaným účtem

U zdrobnělých plemen není horní hranice hmotnosti vajec tak důležitá jako u velkých nebo zakrslých plemen. Vejce o hmotnosti kolem 50g je možné úspěšně líhnout.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ještě bych se zeptal na hmotnost násadovek, zatím mám 43-47g u zdrobnělejch wyandotek, ale dnes dvě přesně 50g, někde jsem zaznamenal, že minimální násadová hmotnost je 35g, ale příliš velký/těžký by taky nemělo bejt. Jaká max. hmotnost by měla bejt u těhlech mejch příživníků?
Můj pohled je velmi podobný (bohemiagal). Dlouhodobě se nažím, u zdrobnělých hemšírek nasazovat vajíčka o hmotnosti min. 40g. Nenasazuji extrémy, jako 55g. Ono totiž zmenšování hmotnosti vajec jde samovolně docela rychle. Podle mé zkušenosti, kdy jsem si jednou donesl dvě kuřice, skvělého exteriéru, ale stěží snášely vajíčka 35g a navíc již od února se z nich staly permanentní kvočny. Takže nasadit vajíčka k líhnutí od zdrobnělých v gramáži, kterou uvádite, není proglémem.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Pánové, díky za rychlé a hlavně potěšující rady