mám husy prvním rokem, koupila jsem je jako malá housátka a člověk by řekl, že když jsem se o ně od malička starala, krmila jsem je, vodila na pastvu a na vodu, měly by si na mě zvyknout. Husy jsou fajn, ale začínám se bát našeho housera. Jak mě vidí, jde po mě, krk natažený a syčí. Ještě včera stačilo udělat na něj kšá a otočil se a odešel, ale dneska jsem mohla kšákat jak chci a stejně po mě šel. Nakonec mě zahnal na úprk do domu a do stáje. Musela jsem si na strategická místa na dvoře rozmístit košťata, abych odrazila případný útok. Takhle se chová jenom ke mě, na ostatní zasyčí a jde pryč. Nic jsem mu neudělala. Jak na něj vyzrát, aby mě přestal napadat? Představa, že zbytek života strávím pronásledovaná ptákem mě děsí
danurba
napsal(a):
mám husy prvním rokem, koupila jsem je jako malá housátka a člověk by řekl, že když jsem se o ně od malička starala, krmila jsem je, vodila na pastvu a na vodu, měly by si na mě zvyknout. Husy jsou fajn, ale začínám se bát našeho housera. Jak mě vidí, jde po mě, krk natažený a syčí. Ještě včera stačilo udělat na něj kšá a otočil se a odešel, ale dneska jsem mohla kšákat jak chci a stejně po mě šel. Nakonec mě zahnal na úprk do domu a do stáje. Musela jsem si na strategická místa na dvoře rozmístit košťata, abych odrazila případný útok. Takhle se chová jenom ke mě, na ostatní zasyčí a jde pryč. Nic jsem mu neudělala. Jak na něj vyzrát, aby mě přestal napadat? Představa, že zbytek života strávím pronásledovaná ptákem mě děsí
chovám husy delší dobu a vždy když husa snáší tak je houser agresívní. až husa zasedne tak se trošku uklidní a bude jí hlídat. Po vylíhnutí housat je oba hlídají a znova jsou ostražití a agresívní ale jak housata odrůstají tak to postupně přejde a budou zase jako dřív.
kofron
napsal(a):
chovám husy delší dobu a vždy když husa snáší tak je houser agresívní. až husa zasedne tak se trošku uklidní a bude jí hlídat. Po vylíhnutí housat je oba hlídají a znova jsou ostražití a agresívní ale jak housata odrůstají tak to postupně přejde a budou zase jako dřív.
Náš houser málem skončil loni na pekáči to že na mě útočí v tom jejich období bych přežila ale že si několikrát za noc stoupne pod okno od ložnice a začne řvát to snáším blbě ale trvá to tak dva tři měsíce a pak je zas celý rok hodnej na modřiny jsem si už taky zvykla ale když náhodou nejsem doma je problém kdo je nakrmí nikdo k nim nechce, přeji pevné nervy ono ho to zas přejde.....
pakab
napsal(a):
Náš houser málem skončil loni na pekáči to že na mě útočí v tom jejich období bych přežila ale že si několikrát za noc stoupne pod okno od ložnice a začne řvát to snáším blbě ale trvá to tak dva tři měsíce a pak je zas celý rok hodnej na modřiny jsem si už taky zvykla ale když náhodou nejsem doma je problém kdo je nakrmí nikdo k nim nechce, přeji pevné nervy ono ho to zas přejde.....
Zkuste se proti němu rozběhnout, na naše housery to vždycky zabíralo. Fakt. Takhle útok toho nynějšího bez újmy na zdraví odrazí i devítiletá dcera.
oslik
napsal(a):
Zkuste se proti němu rozběhnout, na naše housery to vždycky zabíralo. Fakt. Takhle útok toho nynějšího bez újmy na zdraví odrazí i devítiletá dcera.
Mně by rozeběhnutí nepomohlo, houser útočí dál, nejraději samozřejmě zezadu. Jen se otočím a mám ho na noze. Do výběhu nosím hůlku, tyčku, proutek, větev, tím ho vždy obrátím na ústup. Když odcházím, mívám tyčku za zády.
Pavel
josh
napsal(a):
Mně by rozeběhnutí nepomohlo, houser útočí dál, nejraději samozřejmě zezadu. Jen se otočím a mám ho na noze. Do výběhu nosím hůlku, tyčku, proutek, větev, tím ho vždy obrátím na ústup. Když odcházím, mívám tyčku za zády.
Pavel
mňam.. bude pečínka :)
Doporučuju sehnat bažanta, do něj nádivku a celého bažanta narvat do housera a šup s tím do trouby...
Mě pomohlo ho párkrát posunout vzduchem pomocí nohy a dal pokoj..
stroup
napsal(a):
mňam.. bude pečínka :)
Doporučuju sehnat bažanta, do něj nádivku a celého bažanta narvat do housera a šup s tím do trouby...
Mě pomohlo ho párkrát posunout vzduchem pomocí nohy a dal pokoj..
tak na toho našeho neplatí ani tohle.......asi začnu chodit rovnous kudlou do výběhu třeba se lekne
pakab
napsal(a):
tak na toho našeho neplatí ani tohle.......asi začnu chodit rovnous kudlou do výběhu třeba se lekne
tak na naše housery platí jen jedno: Když po mně jdou, chytnu je za krk a odhodím nejlépe do jejich brouzdaliště. A když ne tam, tak aspoň na zem o kus dál. Mělo by stačit udělat to párkrát a dá pokoj.
chovatelka
napsal(a):
tak na naše housery platí jen jedno: Když po mně jdou, chytnu je za krk a odhodím nejlépe do jejich brouzdaliště. A když ne tam, tak aspoň na zem o kus dál. Mělo by stačit udělat to párkrát a dá pokoj.
včera jsem na toho našeho hajzlíka vyzrála. Hnal se po mě, měla jsme zrovna v ruce prázdný plastový kbelík, tak s ním dostal zespoda přes zobák. Byl z toho chudák celý paf, na takovéhle zacházení není zvyklý . Teď na mě sice syčí, ale žene se jej náznakem, opravdu napadnout si netroufá. Hrozně ale nesnáší moje auto, dcera s ním zajížděla do dvora, hnal se za autem jak pominutý
. Snad ho nepřejedu. Už aby bylo teplo a tráva , to se husy ze dvora přestěhují na pastvinu.
danurba
napsal(a):
včera jsem na toho našeho hajzlíka vyzrála. Hnal se po mě, měla jsme zrovna v ruce prázdný plastový kbelík, tak s ním dostal zespoda přes zobák. Byl z toho chudák celý paf, na takovéhle zacházení není zvyklý . Teď na mě sice syčí, ale žene se jej náznakem, opravdu napadnout si netroufá. Hrozně ale nesnáší moje auto, dcera s ním zajížděla do dvora, hnal se za autem jak pominutý
. Snad ho nepřejedu. Už aby bylo teplo a tráva , to se husy ze dvora přestěhují na pastvinu.
Taky jsem ho asi dvakrát vzala za krk a odhodila. Samozřejmě ještě s křikem. A po celou další dobu si mě ani nevšimne a když už jen vidím nějaký náznak tak zařvu a on už dá pokoj. Ovšem po ostatních členech jde stejně. Ti ho ještě nepodusili. Opravdu to funguje jen se člověk nesmí bát a ukázat mu strach, musí se mu prostě postavit. A to už mi zabil nějaké kachny a chovného kačera, prostě si hlídá svůj harém a pak zas housata. Vloni jsme si pořídili ještě jednoho tak se zatím rvou mezi sebou.
danurba
napsal(a):
mám husy prvním rokem, koupila jsem je jako malá housátka a člověk by řekl, že když jsem se o ně od malička starala, krmila jsem je, vodila na pastvu a na vodu, měly by si na mě zvyknout. Husy jsou fajn, ale začínám se bát našeho housera. Jak mě vidí, jde po mě, krk natažený a syčí. Ještě včera stačilo udělat na něj kšá a otočil se a odešel, ale dneska jsem mohla kšákat jak chci a stejně po mě šel. Nakonec mě zahnal na úprk do domu a do stáje. Musela jsem si na strategická místa na dvoře rozmístit košťata, abych odrazila případný útok. Takhle se chová jenom ke mě, na ostatní zasyčí a jde pryč. Nic jsem mu neudělala. Jak na něj vyzrát, aby mě přestal napadat? Představa, že zbytek života strávím pronásledovaná ptákem mě děsí
Husy jsou velmi chytrá zvířata, poznají, když se jich někdo bojí a taky si to pamatují a samozřejmě toho zneužívají. Když jsem byla dítě, chovalo se na vesnicích spousta husí a vždy na volno. I děti si musely umět s houserem poradit, jinak byli nejen poštípané ale i terčem posměchu ostatních. Moje mladší sestra byla zrovna ten případ, když procházela po cestě kolem sousedů, jejich houser ji nikdy nepropásl, už se na ni těšil. Dnes by z toho byly sousedské rozepře a málem snad trestní oznámení, ale tehdy si takových věcí rodiče nevšímali. Jen 5ti leté sestře řekli, že si musí vzít prut, přestat se bát a jak housera uvidí, musí ho hned začít honit - nečekat, až začne honit on ji. Nakonec se to sestra naučila a husy jí daly pokoj.
danurba
napsal(a):
mám husy prvním rokem, koupila jsem je jako malá housátka a člověk by řekl, že když jsem se o ně od malička starala, krmila jsem je, vodila na pastvu a na vodu, měly by si na mě zvyknout. Husy jsou fajn, ale začínám se bát našeho housera. Jak mě vidí, jde po mě, krk natažený a syčí. Ještě včera stačilo udělat na něj kšá a otočil se a odešel, ale dneska jsem mohla kšákat jak chci a stejně po mě šel. Nakonec mě zahnal na úprk do domu a do stáje. Musela jsem si na strategická místa na dvoře rozmístit košťata, abych odrazila případný útok. Takhle se chová jenom ke mě, na ostatní zasyčí a jde pryč. Nic jsem mu neudělala. Jak na něj vyzrát, aby mě přestal napadat? Představa, že zbytek života strávím pronásledovaná ptákem mě děsí
Ja som to riesil tak aj ked to znie brutalne ale ked huse domna vyskakoval tak som ho chytil za krk pozrel nanho a povedal mu ze este raz ze to bude jeho naposledy. Potom si uz nedovoloval. Dokonca sme sa zblizili. Vzdy ked som si sadol tak pomalinky prisiel kumne a sadol si a potom sa ma snazil dotknut, nechal sa pohladkat po zobaku. Teraz ked huska znasa tak huder namna syci ale ale skor mi to pripada ze to hra pred huskou lebo namna nezautoci, na cudzich hned vystartuje.
agria
napsal(a):
Taky jsem ho asi dvakrát vzala za krk a odhodila. Samozřejmě ještě s křikem. A po celou další dobu si mě ani nevšimne a když už jen vidím nějaký náznak tak zařvu a on už dá pokoj. Ovšem po ostatních členech jde stejně. Ti ho ještě nepodusili. Opravdu to funguje jen se člověk nesmí bát a ukázat mu strach, musí se mu prostě postavit. A to už mi zabil nějaké kachny a chovného kačera, prostě si hlídá svůj harém a pak zas housata. Vloni jsme si pořídili ještě jednoho tak se zatím rvou mezi sebou.
pižmák ho zdělá
darkangelone
napsal(a):
Ja som to riesil tak aj ked to znie brutalne ale ked huse domna vyskakoval tak som ho chytil za krk pozrel nanho a povedal mu ze este raz ze to bude jeho naposledy. Potom si uz nedovoloval. Dokonca sme sa zblizili. Vzdy ked som si sadol tak pomalinky prisiel kumne a sadol si a potom sa ma snazil dotknut, nechal sa pohladkat po zobaku. Teraz ked huska znasa tak huder namna syci ale ale skor mi to pripada ze to hra pred huskou lebo namna nezautoci, na cudzich hned vystartuje.
Husy mají v přírodě nelehké žití a proto se jim neni co divit že jsou útočné. Dojemné je když mají bojovat proti labuťákovi, který jim napadl house.
viz bernešky velkéna tomto videu.
http://www.youtube.com/watch?v=NaJa6pVOr5I
danurba
napsal(a):
mám husy prvním rokem, koupila jsem je jako malá housátka a člověk by řekl, že když jsem se o ně od malička starala, krmila jsem je, vodila na pastvu a na vodu, měly by si na mě zvyknout. Husy jsou fajn, ale začínám se bát našeho housera. Jak mě vidí, jde po mě, krk natažený a syčí. Ještě včera stačilo udělat na něj kšá a otočil se a odešel, ale dneska jsem mohla kšákat jak chci a stejně po mě šel. Nakonec mě zahnal na úprk do domu a do stáje. Musela jsem si na strategická místa na dvoře rozmístit košťata, abych odrazila případný útok. Takhle se chová jenom ke mě, na ostatní zasyčí a jde pryč. Nic jsem mu neudělala. Jak na něj vyzrát, aby mě přestal napadat? Představa, že zbytek života strávím pronásledovaná ptákem mě děsí
No vidíte, my měli 2 roky hodného labuťáka(2 roky jen proto, že jsme je pak zrušili kvůli dřevnatějšímu masu). Celoročně byl hodný, když měl mladý tak jen vyběhla syčel. Nikdy si netroufl nás štípnout. A to jsme ho měli asi až od 6 měsíců. Kachen si taky nevšímal - dokonce když mu zasedla husa chodil po sadu s kačerem, kterému družky taky seděly. Byli dorbá dvojka - viz foto.
Ale vím, že mamka vyprávěla, jak jí jednou poštípal jejich houser husy české. Jendou ho pak vzala prutem po zadku a byl prej pokoj. Jinak oni jsou to ve svý míře poserové, zkusila bych po něm vystartovat s křikem a mávat u toho rukama. Třeba se lekne a bude klid.
lavacca
napsal(a):
No vidíte, my měli 2 roky hodného labuťáka(2 roky jen proto, že jsme je pak zrušili kvůli dřevnatějšímu masu). Celoročně byl hodný, když měl mladý tak jen vyběhla syčel. Nikdy si netroufl nás štípnout. A to jsme ho měli asi až od 6 měsíců. Kachen si taky nevšímal - dokonce když mu zasedla husa chodil po sadu s kačerem, kterému družky taky seděly. Byli dorbá dvojka - viz foto.
Ale vím, že mamka vyprávěla, jak jí jednou poštípal jejich houser husy české. Jendou ho pak vzala prutem po zadku a byl prej pokoj. Jinak oni jsou to ve svý míře poserové, zkusila bych po něm vystartovat s křikem a mávat u toho rukama. Třeba se lekne a bude klid.
Hned jak člověk vstoupí do výběhu tak šlehnout prutem po zádech a je klid. To jsem poradil i dětem a funguje to.
Záryby
napsal(a):
Tak já nevím asi mám moc hodné housery sme dobří kamarádi a určitě na ne neberu žádnej proutek možno proto na vás utočí
V době sezení a přirozeného odchovu houser musí útočit a tedy chránit potomstvo. Pro přirozený odchov je to důležité, stejně jako to, že husa sedí. Přirozený odchov-přirozené chování
josh
napsal(a):
V době sezení a přirozeného odchovu houser musí útočit a tedy chránit potomstvo. Pro přirozený odchov je to důležité, stejně jako to, že husa sedí. Přirozený odchov-přirozené chování
To ano, že houser útočí a chrání svoje ale nikdy na mě nevyletěl
tak abych se ho musel bát ,tak jsem to myslel
deaf lukas
napsal(a):
Video - proč zabil ten labuť mládě?
Proč? Protože je na jeho teritoriu. Normálně odhání vše větší, ale house mu neuteče že jo. Staří to nakonec vzdali po pár ranách. Ač byli velmi stateční. No, co má říkat taková březnačka, že? Která je na všechno sama.
viz odkaz (za otazníkem není mezera)
http://www.youtube.com/watch? v=RPoTXZfbTHM&feature=related
Juraj Kafka
mysak
napsal(a):
Proč? Protože je na jeho teritoriu. Normálně odhání vše větší, ale house mu neuteče že jo. Staří to nakonec vzdali po pár ranách. Ač byli velmi stateční. No, co má říkat taková březnačka, že? Která je na všechno sama.
viz odkaz (za otazníkem není mezera)
http://www.youtube.com/watch? v=RPoTXZfbTHM&feature=related
Juraj Kafka
tak ta inak spacifikovala tu čajku