hlavacekkarel
napsal(a):
Dobrý den. Kuřata a perlíčata můžete líhnout společně bez problému,jen je nutné nasadit perlíčata o týden dříve,aby se pak líhla společně.Kuřata mají inkubační dobu 21 dní ,perlíčata 26-28 dní.V žádném případě by jste neměl nasazovat společně hrabavou a vodní drůbež . Zdravím HK
Otázkou zůstává, z jakého důvodu by se neměla líhnout vodní a hrabavá dohromady? Každý to říká, ale já znám spoustu chovatelů, kteří to dělají (včetně mě) a bez problémů to funguje... PetrV.
Dobrý den .Pokud se Vám daří a nemáte s líhnutím hrabavé a vodní drůbeže dohromady problém ,tak OK.Důvody, pro které by se nemělo líhnout společně jsou : rozdílná doba líhnutí , podstatně rozdílná teplota a vlhkost při líhnutí a v neposlední řadě to,že vejce vodní drůbeže obsahují větší množství různých druhů salmonel a plísní a vzniká nebezpečí jejich přenosu na hrabavou drůbež. Svazové líhně ČSCH měly líhnutí vodní a hrabavé drůbeže dohromady zakázané hygienikem. A neprovovozovalo se ani líhnutí tzv po sobě.Proto se také nedoporučuje konzumace vajec vodní drůbeže maximálně po řádném tepelném zpracování.Ať se daří HK
Proč líhnout odděleně?
1. vodní drůbež může přenášet salmonelu - zbytečné riziko přenosu na hrabavou už v líhni
2. rozdílné podmínky líhnutí - hrabavá 37,5-37,8 : 50% vlhkost. Vodní 36,9-37,5 : 60-70% vlhkost.
Řeknete si, že minimální rozdíly, někde mezi se musím trefit do noty oběma. OMYL: už rozdí v teplotě 0,5°C negativně ovlivní líhnutí. Každé chce své ideální, pak je úspěšnost 90 a více %. Pokud se spokojíte se 75% a myslíte si, že je to dobré, líhněte společně.
Ještě si dovolím srovnat auto a stolovou. Auto je dobrá pro pracující, ušetřéí práci. Ale je příliš ideální a produkuji zhýčkaná, méně adaptabilní mláďata. Prostě jim nedá šanci se vyrovnávat s ,,běžnýni " výkyvy. Stolová je náročnější na čas, ale přirozenější. Já ve stolové líhla s úspěšností 85-95%. V auto línhu 79-86%. Pro mne směrodatný rozdíl. Stolová minimálně křivých nožek, nižší úmrtnost malých kuřat. Pouze jednou - cizí vejce, ulepené zadečky.
Auto , více deformací, problémů, častější průjem i u vlastních vajec. Letos líhnu v obou a porovnám si vzorky, ale maslím si, že výsledekje jasný.
Tak se nezlobte, ale musela jsem to napsat najednou. Dana
ovecka
napsal(a):
Proč líhnout odděleně?
1. vodní drůbež může přenášet salmonelu - zbytečné riziko přenosu na hrabavou už v líhni
2. rozdílné podmínky líhnutí - hrabavá 37,5-37,8 : 50% vlhkost. Vodní 36,9-37,5 : 60-70% vlhkost.
Řeknete si, že minimální rozdíly, někde mezi se musím trefit do noty oběma. OMYL: už rozdí v teplotě 0,5°C negativně ovlivní líhnutí. Každé chce své ideální, pak je úspěšnost 90 a více %. Pokud se spokojíte se 75% a myslíte si, že je to dobré, líhněte společně.
Ještě si dovolím srovnat auto a stolovou. Auto je dobrá pro pracující, ušetřéí práci. Ale je příliš ideální a produkuji zhýčkaná, méně adaptabilní mláďata. Prostě jim nedá šanci se vyrovnávat s ,,běžnýni " výkyvy. Stolová je náročnější na čas, ale přirozenější. Já ve stolové líhla s úspěšností 85-95%. V auto línhu 79-86%. Pro mne směrodatný rozdíl. Stolová minimálně křivých nožek, nižší úmrtnost malých kuřat. Pouze jednou - cizí vejce, ulepené zadečky.
Auto , více deformací, problémů, častější průjem i u vlastních vajec. Letos líhnu v obou a porovnám si vzorky, ale maslím si, že výsledekje jasný.
Tak se nezlobte, ale musela jsem to napsat najednou. Dana
A jsme zase v tom Hodnoty které uvádíte pro vodní drůbež, nejsou bohužel pravdivé. Ani jeden z výrobců automatických líhní které znám (Fiem, Victoria, Brinsea, RCom) nedoporučuje takové hodnoty a ve Vašem návodu k OvaEasy takové hodnoty také nejsou. Proč na nich tedy trváte? Jinak sama uvádíte, že rozdíl v teplotě 0,5 °C už může negativně ovlivňovat líhnivost, ale přesto ve stolové Biosce máte vyšší líhnivost, ačkoliv tam jsou výkyvy 0,5 °C celkem běžné? Já jsem pod 85% s líhnivostí klesl jenom loni s husami. Letos jsem trochu pozměnil stravu, ale teploty určitě nehodlám snižovat, když líhnivost kachen jsem měl nad 95% s teplotou 37,7-37,8....
Petrv.
Věděla jsem, že se PetrV ozve. Na teplotávh trvám, protože jsem si je odzkoušela a opravdu fungují. Ve stolové mám teploty pro hrabavou 38,5-39°C a pro vodní 37,5-38°C. S postupujícím líhnutím se teploty snižují regulováním vzduchu. Nemám Biosku, mám Pivarči. Ve většině dostupné literatury je uváděna teplota pro líhnutí u vodní drůbeže o 0,5-0,8°C nižší než u hrabavé.
Nejvíce se mi osvědčily teploty, které uvádím. Na mail Vám pošlu soubor, který mne ovlivnil nejvíce, další jsem našla v Tuláčkovi.
Loni jsem líhla s teplotami, které uvádíte Vy. Líheň mám prověřenou kalibrovaným teploměrem, teplota souhlasí. A líhnivost jak u kahcen, které jsou na teplotu tolerantnější, tak u husí byla velmi nízká. Myslím si, že na vině byla vysoká teplota v líhni a nižší vlhkost. Nedařilo se mi při dostatečné ventilaci, udržet vlhkost nad 55%. Doporučuji následující odkaz:
http://www.chicken-xl.cz/kurata/index.php?action=show_category&id=12
Dana
Ten článek je trochu úsměvný a jsou v něm spíš dohady než fakta. Ale mám jiný nápad. Do PORADNY na svých stránkách udělám záložku, do které budeme společně dávat praktické výsledky našich líhnutí. Představuji si to tak, že tam dáme typ líhně, počet a druh vajec, teplotu a vlhkost v líhni/dolíhni a poté výsledek líhnutí. Co Vy na to? Budete mi přispívat? Myslím, že to dalším chovatelům hodně pomůže, bude to stále na očích a třeba se dobereme nějakým závěrům. V dnešní době, kdy prakticky neexistuje literatura, která by měla aktuální vypovídací hodnotu, bych to viděl jako dobrý základ. PetrV.