Zklamání z výkrmu kachen

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
10. kvetna jsem si koupil na vykrm 6 kachen. Podle prodejce meli cca14dni a meli to byt husokachny (barbarie) ale v porovnani podle jinych prispevku a foto na foru je to mulard. To by ani tak nevadilo. Ale co mi uz vadi je ze v 11. tydnu ziva vaha te nejvetsi z nich byla 2,5kg a jelikoz se ji uz zacinali dotykat kridla rozhodl jsem se ji zabit. Po vykuchani ma jen 1,8kg coz se mi zda dost malo ve srovnani s udaji hmotnosti jinych zde diskutujicich. A ted kde se stala chyba? predpokladam ze vetsina mi odpovi ze je to tim ze sem nekrmil smesi, ja chtel ale kacky vykrmit bez smesi tak dostavaly srot (psenice, jecmen, kukurice) dale pak koprivy, brambory, pecivo a sem tam zizalu. Pres noc je mam ve chleve a pres den v ohradce na dvore. Dle prispevku zde na foru lze i bez smesi vykrmit na peknou vahu me se to ale nepodarilo. Je mozne ze to mohlo ovlivnit pocasi? Protoze prvni dva tydny po nakupu bylo celkem chladno (12°c) a ja uz kackam nesvitil tak me napadlo jestli energie ze zradla misto na rust sla na zahrati? Dnes jsem zabil druhou ta byla mensi nez ta prvni a po vykuchani jen1,3kg. Zbyvaji mi tedy 4. Dve jsou velikostne podobne te co mela 1,3 ale ty zbyle dve jsou drobne. Ted resim jestli je nechat jeste par tydnu vykrmit? Myslim si totiz ze zacli preperovat a nevim jestli by vubec jeste neco nabrali? A za jak dlouho by meli byt preperene? Ale s tim preperovanim si nejsem tak zcela jisty, kachny jsem skubal prvne ale ve srovnani se slipkou to byla drbacka, meli spostu malych pericek rekl bych az chmiricek a i pod kuzi byly videt tak prave nevim jestli to tak kachna ma normalne nebo jestli uz preperuji.

Já bych z krmné směsy vyřadila ječmen a přidala bílkoviny. Kde jste kachny kupoval? Pokud od "pojízdného prodejce", tak s největší pravděpodobností v době nákupu jim byl tak týden. Jednou jsem si pod naši pižmovku dokoupila barbarie. Pižmovka měla kachňata týden stará a ta co jsem dokoupila měla být údajně stará dva týdny, leč byla menší než pižmovčata .
Jak stará je ta fotka u vašecho příspěvku? Takto opeřené s chmýřím na zádech mám cca pižmovky v 9.týdnech. Kačenky bývají drobnější.

Foto je z 1. 7. Pokud prodejce nekecal tak v tento den meli 9 tydnu a nejaky den cili bezel 10. tyden.

Pokud to, co mají v korýtku je právě nandané krmivo, tak na výkrm je to dost slabé. Šroty by měly tvořit 80% a zelené zbytek. Vy to máte tak půl na půl. A to je si myslím málo. Zvířata určená k výkrmu se krmí ad libitum, čili by měla mít krmení k dispozici neustále. Pak využijí růstový potenciál. Ta absence tepla se na nich podepsala také. Já káčatům svítím přes noc do 4 týdnů. Sežerou také skoro to samé, co ve dne. A přirůstají jedna báseň. Teď jsem zabíjela 11 týdnů staré ruankyxpekinské a měly kachny 1,8 a kačeři 2,5 kg vykuchané, bez drobů a krku. Je pravda, že mají polovinu krmení směs VKCH a zbytek celé zrno - ječmen, pšenice, nahý oves. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já bych z krmné směsy vyřadila ječmen a přidala bílkoviny. Kde jste kachny kupoval? Pokud od "pojízdného prodejce", tak s největší pravděpodobností v době nákupu jim byl tak týden. Jednou jsem si pod naši pižmovku dokoupila barbarie. Pižmovka měla kachňata týden stará a ta co jsem dokoupila měla být údajně stará dva týdny, leč byla menší než pižmovčata .
Jak stará je ta fotka u vašecho příspěvku? Takto opeřené s chmýřím na zádech mám cca pižmovky v 9.týdnech. Kačenky bývají drobnější.

V kolika měsících se zabíjejí pižmovky. Mám kačery už hodně veliké, ale teď přepeřují. Jsou jim tři měsíce. Děkuji Jitka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
V kolika měsících se zabíjejí pižmovky. Mám kačery už hodně veliké, ale teď přepeřují. Jsou jim tři měsíce. Děkuji Jitka

https://www.ifauna.cz/drubez/nemodforum/r/detail/1736690/jatecni-vaha-pizmovek

Nejlépe hned jak se jim začnou letky na křídlech dotýkat na zádech.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
https://www.ifauna.cz/drubez/nemodforum/r/detail/1736690/jatecni-vaha-pizmovek

Nejlépe hned jak se jim začnou letky na křídlech dotýkat na zádech.

Děkuji tak to už jsem asi prošvihla.

Jako několik kolegů zde bych viděl 2 hlavní příčiny:
- Málo tepla. V druhém týdnu stáří nechat zvířata jen tak venku/v kurníku je prostě špatně. Oni to přežijí (většinou), ale růst si výrazně zbrzdíte, protože nejen ztratí 1-2 týdny tím, že nerostou, ale musí se zahřívat, ale zároveň jsou pak již celou dobu slabší a porostou o něco méně...
- Chyba v krmení a životním prostoru. Pokud jsem pochopil a zvířata máte pouze v kurníku/chlívku, pak je krmná dávka sestavená špatně, navíc pravděpodobně malá. Jak již bylo psáno, krmítko by mělo být nonstop plné šrotu/zrní. Při intenzivním výkrmu se nesmí krmítko nikdy vyprázdnit úplně na dno! Do toho trochu zeleného (ideálně kopřivy). Jinak zelené je možné mít i bokem v krmítku jako pro králíky. Tím si berou, když chtějí, ale nepřekáží to v hlavním korýtku na zrní.

Při takto malé hmotnosti bych pravděpodobně ani nezabíjel a nechat drůbež přepeřit a zabil až později. Během přepeřování bych klidně krmil převážně zeleným (ideálně volná pastva), ale záleží i na tom za kolik jste pořídit šrot/obilí, za kolik drůbež a podobně. Já počítám s cenou obilí do 5,- kč / kg.

Jinak já osobně už delší dobu i drůbež na výkrm nechávám na volné pastvě a zrní krmím od pátého týdne jen doplňkově. Je to levnější, méně práce, údržba výběhu, aby tam nepřerostla tráva, maso je chutnější. Nevýhoda je, že výkrm trvá i dvojnásobnou dobu, ale to mě netrápí. A samozřejmě potřeba většího pozemku. U drůbeže ve výběhu mám 2 ovce nebo kozy, které mi drůbež ohlídají před predátory (zvlášť kozy bez problémů zaženou lišku i kunu) a funguje to samo.

Snad jsem pomohl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako několik kolegů zde bych viděl 2 hlavní příčiny:
- Málo tepla. V druhém týdnu stáří nechat zvířata jen tak venku/v kurníku je prostě špatně. Oni to přežijí (většinou), ale růst si výrazně zbrzdíte, protože nejen ztratí 1-2 týdny tím, že nerostou, ale musí se zahřívat, ale zároveň jsou pak již celou dobu slabší a porostou o něco méně...
- Chyba v krmení a životním prostoru. Pokud jsem pochopil a zvířata máte pouze v kurníku/chlívku, pak je krmná dávka sestavená špatně, navíc pravděpodobně malá. Jak již bylo psáno, krmítko by mělo být nonstop plné šrotu/zrní. Při intenzivním výkrmu se nesmí krmítko nikdy vyprázdnit úplně na dno! Do toho trochu zeleného (ideálně kopřivy). Jinak zelené je možné mít i bokem v krmítku jako pro králíky. Tím si berou, když chtějí, ale nepřekáží to v hlavním korýtku na zrní.

Při takto malé hmotnosti bych pravděpodobně ani nezabíjel a nechat drůbež přepeřit a zabil až později. Během přepeřování bych klidně krmil převážně zeleným (ideálně volná pastva), ale záleží i na tom za kolik jste pořídit šrot/obilí, za kolik drůbež a podobně. Já počítám s cenou obilí do 5,- kč / kg.

Jinak já osobně už delší dobu i drůbež na výkrm nechávám na volné pastvě a zrní krmím od pátého týdne jen doplňkově. Je to levnější, méně práce, údržba výběhu, aby tam nepřerostla tráva, maso je chutnější. Nevýhoda je, že výkrm trvá i dvojnásobnou dobu, ale to mě netrápí. A samozřejmě potřeba většího pozemku. U drůbeže ve výběhu mám 2 ovce nebo kozy, které mi drůbež ohlídají před predátory (zvlášť kozy bez problémů zaženou lišku i kunu) a funguje to samo.

Snad jsem pomohl.

Dobrý den
pižmovky mám volně na pastvě. Pšenici mají pořád k dispozici, ale jí ji až večer když jdou z pastvy. Takže vůbec nevadí když je budeme zabíjet třeba v 5 měsících. Nebo dříve. Děkuji za odpověď Jitka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den
pižmovky mám volně na pastvě. Pšenici mají pořád k dispozici, ale jí ji až večer když jdou z pastvy. Takže vůbec nevadí když je budeme zabíjet třeba v 5 měsících. Nebo dříve. Děkuji za odpověď Jitka

Pozdější zabití ničemu nevadí. Jedná se vždy jen o ekonomiku chovu. Čím je zvíře starší, čím méně přibírá a přitom více žere. Navíc spotřebuje obrovské (z hlediska ekonomiky chovu) množství krmiva při přepeřování, kdy nepřibírá vůbec.

Z hlediska ekonomiky chovu i tabulek byste měla mít konverzi krmiva někde mezi 2-3 kg obilovin / 1 kg živé hmotnosti kachny.

Například viz tabulky zde, šedě je optimální pásmo, pak se hodnoty již jen a pouze zhoršují:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=976

Takže je to na vás. Ideální je v optimálním věku (dotyk křídel) zvíře zvážit. Jste-li s hmotností spokojení, šup na pekáč. Nejste-li, pak pokračujte v pasení a zabíjejte, až s hmotností spokojeni budete.
Mírný rozdíl může být i ve struktuře masa, ale upřímně? Nemyslím si, že většina lidí pozná rozdíl mezi masem 11-ti týdenní pižmovky a třeba 16-ti týdenní.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pozdější zabití ničemu nevadí. Jedná se vždy jen o ekonomiku chovu. Čím je zvíře starší, čím méně přibírá a přitom více žere. Navíc spotřebuje obrovské (z hlediska ekonomiky chovu) množství krmiva při přepeřování, kdy nepřibírá vůbec.

Z hlediska ekonomiky chovu i tabulek byste měla mít konverzi krmiva někde mezi 2-3 kg obilovin / 1 kg živé hmotnosti kachny.

Například viz tabulky zde, šedě je optimální pásmo, pak se hodnoty již jen a pouze zhoršují:
http://web2.mendelu.cz/af_291_projekty2/vseo/stranka.php?kod=976

Takže je to na vás. Ideální je v optimálním věku (dotyk křídel) zvíře zvážit. Jste-li s hmotností spokojení, šup na pekáč. Nejste-li, pak pokračujte v pasení a zabíjejte, až s hmotností spokojeni budete.
Mírný rozdíl může být i ve struktuře masa, ale upřímně? Nemyslím si, že většina lidí pozná rozdíl mezi masem 11-ti týdenní pižmovky a třeba 16-ti týdenní.

Děkuji za odpověď

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pokud to, co mají v korýtku je právě nandané krmivo, tak na výkrm je to dost slabé. Šroty by měly tvořit 80% a zelené zbytek. Vy to máte tak půl na půl. A to je si myslím málo. Zvířata určená k výkrmu se krmí ad libitum, čili by měla mít krmení k dispozici neustále. Pak využijí růstový potenciál. Ta absence tepla se na nich podepsala také. Já káčatům svítím přes noc do 4 týdnů. Sežerou také skoro to samé, co ve dne. A přirůstají jedna báseň. Teď jsem zabíjela 11 týdnů staré ruankyxpekinské a měly kachny 1,8 a kačeři 2,5 kg vykuchané, bez drobů a krku. Je pravda, že mají polovinu krmení směs VKCH a zbytek celé zrno - ječmen, pšenice, nahý oves. Dana

No on byl nebo vlastne i je problem v tom ze kdyz pridam vic srotu, kachny si z te michanice vyzerou vsechny brambory a vetsinu kopriv ale spousta srotu tam zustane a toho si nevsimaji. Ovsem jak zjisti ze srtrouham brambory a pripravuji novou michanici tak to stoji nedockave u branky a malem by ju vyvratili. Takze v krmitku temer nikdy nemeli prazdno, zustaval tam ten srot ale ten nesezrali.Premyslim jestli nebyla chyba jim zacit davat ty brambory. Zrejme jim zachutnali az moc a nic jinyho nechteji. stalo se mi take ze jednou nebyly brambory uvarene tak jsem prichystal michanici bez nich. Kacky samozrejme nedockave preslapovali u branky, kdyz sem jim dal krmitko dovnitr, nabehli a zacli hltat ale tak do dvou minut byli zase serazeny u branky, jak zjistili ze tam nejsou brambory a moc jim to nelezlo. Ma vubec brambor nejakou vyznamnou vyzivovou hodnotu po ktere by pribyvali na vaze?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jako několik kolegů zde bych viděl 2 hlavní příčiny:
- Málo tepla. V druhém týdnu stáří nechat zvířata jen tak venku/v kurníku je prostě špatně. Oni to přežijí (většinou), ale růst si výrazně zbrzdíte, protože nejen ztratí 1-2 týdny tím, že nerostou, ale musí se zahřívat, ale zároveň jsou pak již celou dobu slabší a porostou o něco méně...
- Chyba v krmení a životním prostoru. Pokud jsem pochopil a zvířata máte pouze v kurníku/chlívku, pak je krmná dávka sestavená špatně, navíc pravděpodobně malá. Jak již bylo psáno, krmítko by mělo být nonstop plné šrotu/zrní. Při intenzivním výkrmu se nesmí krmítko nikdy vyprázdnit úplně na dno! Do toho trochu zeleného (ideálně kopřivy). Jinak zelené je možné mít i bokem v krmítku jako pro králíky. Tím si berou, když chtějí, ale nepřekáží to v hlavním korýtku na zrní.

Při takto malé hmotnosti bych pravděpodobně ani nezabíjel a nechat drůbež přepeřit a zabil až později. Během přepeřování bych klidně krmil převážně zeleným (ideálně volná pastva), ale záleží i na tom za kolik jste pořídit šrot/obilí, za kolik drůbež a podobně. Já počítám s cenou obilí do 5,- kč / kg.

Jinak já osobně už delší dobu i drůbež na výkrm nechávám na volné pastvě a zrní krmím od pátého týdne jen doplňkově. Je to levnější, méně práce, údržba výběhu, aby tam nepřerostla tráva, maso je chutnější. Nevýhoda je, že výkrm trvá i dvojnásobnou dobu, ale to mě netrápí. A samozřejmě potřeba většího pozemku. U drůbeže ve výběhu mám 2 ovce nebo kozy, které mi drůbež ohlídají před predátory (zvlášť kozy bez problémů zaženou lišku i kunu) a funguje to samo.

Snad jsem pomohl.

No ja bohuzel moznost pastvy nemam. zahrada uzoucka plna zahonku navic patri rodicum. Tak jsem chtel alespon par kachnicek zkusit vykrmit tak ze budou dostavat srot a na zeleny jim budu jezdit. A s tim ze pres noc budou ve chlivku a pres den v ohradce na dvore at jsou na vzduchu a na slunicku. S tim ze meli malo tepla plne souhlasim. Chtel jsem jim i svitit ale znate to, prisel otec hrozne chytre a ze jako na co? Ze kaceny neco vydrzi ze je to zbytecny, ze on jim nikdy nesvitil (pred lety taky mival kacky na vykrm) a podobny pindy. Ted vim ze jsem to mel udelat podle sebe a nennechat si do toho kecat. Boze co ja bych za to dal mit svuj barak a zahradu...
Poucil jsem se a snad pristi rok se zadari lepe.
Jinak vsem dekuji za odpovedi a postrehy.

Ono je to o tom, co je naučíte žrát. Já jim nedám nic jiného, jen jádro a granule a zelené si pak sami pasou, když je ve 4 týdnech začnu pouštět ven. V korytě jen suché granule a zrno, to běmen dne sežerou do posledního a zbytek si dopasou a večer zase jen zrno a granule. Na to abych jim dělala míchanice není čas ani energie - mám 7 výběhů s různou havětí různého věku a než to oběhnu a nakrmím a napojím, tak je to dost. Navíc mokrá míchanice se v teple ráda kazí a nedělá drůbeži dobře. Dana

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No on byl nebo vlastne i je problem v tom ze kdyz pridam vic srotu, kachny si z te michanice vyzerou vsechny brambory a vetsinu kopriv ale spousta srotu tam zustane a toho si nevsimaji. Ovsem jak zjisti ze srtrouham brambory a pripravuji novou michanici tak to stoji nedockave u branky a malem by ju vyvratili. Takze v krmitku temer nikdy nemeli prazdno, zustaval tam ten srot ale ten nesezrali.Premyslim jestli nebyla chyba jim zacit davat ty brambory. Zrejme jim zachutnali az moc a nic jinyho nechteji. stalo se mi take ze jednou nebyly brambory uvarene tak jsem prichystal michanici bez nich. Kacky samozrejme nedockave preslapovali u branky, kdyz sem jim dal krmitko dovnitr, nabehli a zacli hltat ale tak do dvou minut byli zase serazeny u branky, jak zjistili ze tam nejsou brambory a moc jim to nelezlo. Ma vubec brambor nejakou vyznamnou vyzivovou hodnotu po ktere by pribyvali na vaze?

Výkrmová hodnota brambor je pro drůbež pokud vím nižší, než u obilí (ale nevím jistě, mám tabulky pro prase). Brambory se obecně ve výkrmu používají hlavně pro jejich velkou dostupnost (vlastní pěstování na zahradě, přebytky malých brambor z polí) a hlavně velmi nízkou cenu - což už ale asi 2-3 roky neplatí!! Ale většina chovatelů tuto změnu v ekonomice chovu vůbec nezohledňuje a dál krmí brambory jako diví.

Takže na brambory klidně kašlat a dávat jen šrot, kopřivy, případně jiné zelené klidně bokem. Někde jsem tuším četl, že se doporučuje přes den krmit šrot a na noc celé zrno... ale upřímně? Krmím šrot maximálně první 4-5 týdnů podle počasí a pak krmím pouze celé zrno, vařené brambory dostávají prakticky jen teď na konci sezony "staré ze sklepa, nevhodné ke konzumu"

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No ja bohuzel moznost pastvy nemam. zahrada uzoucka plna zahonku navic patri rodicum. Tak jsem chtel alespon par kachnicek zkusit vykrmit tak ze budou dostavat srot a na zeleny jim budu jezdit. A s tim ze pres noc budou ve chlivku a pres den v ohradce na dvore at jsou na vzduchu a na slunicku. S tim ze meli malo tepla plne souhlasim. Chtel jsem jim i svitit ale znate to, prisel otec hrozne chytre a ze jako na co? Ze kaceny neco vydrzi ze je to zbytecny, ze on jim nikdy nesvitil (pred lety taky mival kacky na vykrm) a podobny pindy. Ted vim ze jsem to mel udelat podle sebe a nennechat si do toho kecat. Boze co ja bych za to dal mit svuj barak a zahradu...
Poucil jsem se a snad pristi rok se zadari lepe.
Jinak vsem dekuji za odpovedi a postrehy.

možná by pomohlo ty brambory lépe a dokonaleji se šrotem rozsekat sekáčkem v tvaru "S" na drobno a promíchat rovnoměrnějji tak, aby se šrotová směs nabalila na utvořila s bramborami drobtovitou strukturu. když nechcikrmit granule, což je nejopodárnější varianta, tak alespoň využiju lepivost vlhké míchanice k obalení i prašných částí, často minerálních přísad, které by jinak za sucha zůstávaly v korytě.
Pokud je míchanice jen vlhká, a drobtovitá, drůbeži se nelepí na zobáky a ani nekvasí tak rychle jako míchanice mazlavá, či mokrá.
Pokud chcete dopřát kachnám šťavnaté povyražení, tak do lavoru namočit tvrdý chleba a rohlíky.
Milují to. ale nedá se na tom vykrmit. Základ musí tvořit obilniny ať už celé nebo v podobě šrotu a granulí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Výkrmová hodnota brambor je pro drůbež pokud vím nižší, než u obilí (ale nevím jistě, mám tabulky pro prase). Brambory se obecně ve výkrmu používají hlavně pro jejich velkou dostupnost (vlastní pěstování na zahradě, přebytky malých brambor z polí) a hlavně velmi nízkou cenu - což už ale asi 2-3 roky neplatí!! Ale většina chovatelů tuto změnu v ekonomice chovu vůbec nezohledňuje a dál krmí brambory jako diví.

Takže na brambory klidně kašlat a dávat jen šrot, kopřivy, případně jiné zelené klidně bokem. Někde jsem tuším četl, že se doporučuje přes den krmit šrot a na noc celé zrno... ale upřímně? Krmím šrot maximálně první 4-5 týdnů podle počasí a pak krmím pouze celé zrno, vařené brambory dostávají prakticky jen teď na konci sezony "staré ze sklepa, nevhodné ke konzumu"

Musím jen souhlasit. Severní čechy - cena loňských krmných brambor byla 5,- za kilo a stejná cena je i za kilo pšenice. Brambory se musí přebírat a vařit, je s nimi dost práce oproti kremní pšenicí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
možná by pomohlo ty brambory lépe a dokonaleji se šrotem rozsekat sekáčkem v tvaru "S" na drobno a promíchat rovnoměrnějji tak, aby se šrotová směs nabalila na utvořila s bramborami drobtovitou strukturu. když nechcikrmit granule, což je nejopodárnější varianta, tak alespoň využiju lepivost vlhké míchanice k obalení i prašných částí, často minerálních přísad, které by jinak za sucha zůstávaly v korytě.
Pokud je míchanice jen vlhká, a drobtovitá, drůbeži se nelepí na zobáky a ani nekvasí tak rychle jako míchanice mazlavá, či mokrá.
Pokud chcete dopřát kachnám šťavnaté povyražení, tak do lavoru namočit tvrdý chleba a rohlíky.
Milují to. ale nedá se na tom vykrmit. Základ musí tvořit obilniny ať už celé nebo v podobě šrotu a granulí.

Pro malochov granule jako "nejhospodárnější varianta"? To snad ne... a já vždycky myslel, že je nejhospodárnější volný výběh a malý přídavek zrní. No nic, asi zahradu i louku vybetonuju a nechám tam postavit logistický sklad nějaké velkovýrobny granulí, aby se ty moje slepičky, kachny a krůty měli co nejlépe a moje peněženka taky... a já furt proč nejsem ten milionář... a už to vím! Nekrmím domácí zvířata směsma, tím to bude!
Ach jo...

Granule jsou vhodný pro velkochovy, kde si do granulované směsi rovnou nechají přidat dostatek léčiv a podobných věcí, bez kterých se velkochov neobejde, protože by jim to vychcípalo.

Osobně na složité míchanice prdím. Šrot (a pak přejít na celé zrno), k tomu zelené (u mě ve výběhu, táta má drůbež na výkrm ve chlívku a krmí jim zelené do krmítka jako králíkům) a šmitec. Nejlevnější a nejekonomičtější varianta výkrmu.
Při konverzním poměru 3:1 3kg husokachna sežere 9kg potravy, z toho dejme tomu 8kg obilí a 1kg zeleného. Cena výkrmu 32,- kč + náklady na pořízení. Já osobně čas nepočítám, protože mám výběh společný pro drůbež a kozy a krmení sypu všem najednou a na jedno místo při dojení. Navíc je to pro mě koníček, nikoliv zaměstnání. Místo, abych chodil do posilovny a platil tisíce za permanentku, tak občas poseču trávu mimo výběh a podobně. Jdu hlavně cestou co největšího zjednodušení a z pravidelných činností se snažím dělat jen ty, co mě baví... Na rozmnožování jsem si pořídil automatickou líheň, chovné hejno mimo snášku nechávám prakticky jenom na tom, co si nahrabou v druhém výběhu bez příkrmů obilím, tím mě jeho vydržování mimo snášku stojí minimum peněz.

Chovu zdar, směsím zmar! (podle mě do domácího malochovu směs prostě nepatří, to si klidně dál kupujte kuřata a vejce v Tescu, protože si doma vyrábíte stejný šmejd a žloutky máte žluťoučké ne kvůli kvalitě směsi, ale kvůli barvivům v těchto směsích obsaženým...)

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro malochov granule jako "nejhospodárnější varianta"? To snad ne... a já vždycky myslel, že je nejhospodárnější volný výběh a malý přídavek zrní. No nic, asi zahradu i louku vybetonuju a nechám tam postavit logistický sklad nějaké velkovýrobny granulí, aby se ty moje slepičky, kachny a krůty měli co nejlépe a moje peněženka taky... a já furt proč nejsem ten milionář... a už to vím! Nekrmím domácí zvířata směsma, tím to bude!
Ach jo...

Granule jsou vhodný pro velkochovy, kde si do granulované směsi rovnou nechají přidat dostatek léčiv a podobných věcí, bez kterých se velkochov neobejde, protože by jim to vychcípalo.

Osobně na složité míchanice prdím. Šrot (a pak přejít na celé zrno), k tomu zelené (u mě ve výběhu, táta má drůbež na výkrm ve chlívku a krmí jim zelené do krmítka jako králíkům) a šmitec. Nejlevnější a nejekonomičtější varianta výkrmu.
Při konverzním poměru 3:1 3kg husokachna sežere 9kg potravy, z toho dejme tomu 8kg obilí a 1kg zeleného. Cena výkrmu 32,- kč + náklady na pořízení. Já osobně čas nepočítám, protože mám výběh společný pro drůbež a kozy a krmení sypu všem najednou a na jedno místo při dojení. Navíc je to pro mě koníček, nikoliv zaměstnání. Místo, abych chodil do posilovny a platil tisíce za permanentku, tak občas poseču trávu mimo výběh a podobně. Jdu hlavně cestou co největšího zjednodušení a z pravidelných činností se snažím dělat jen ty, co mě baví... Na rozmnožování jsem si pořídil automatickou líheň, chovné hejno mimo snášku nechávám prakticky jenom na tom, co si nahrabou v druhém výběhu bez příkrmů obilím, tím mě jeho vydržování mimo snášku stojí minimum peněz.

Chovu zdar, směsím zmar! (podle mě do domácího malochovu směs prostě nepatří, to si klidně dál kupujte kuřata a vejce v Tescu, protože si doma vyrábíte stejný šmejd a žloutky máte žluťoučké ne kvůli kvalitě směsi, ale kvůli barvivům v těchto směsích obsaženým...)

Palo SK.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro malochov granule jako "nejhospodárnější varianta"? To snad ne... a já vždycky myslel, že je nejhospodárnější volný výběh a malý přídavek zrní. No nic, asi zahradu i louku vybetonuju a nechám tam postavit logistický sklad nějaké velkovýrobny granulí, aby se ty moje slepičky, kachny a krůty měli co nejlépe a moje peněženka taky... a já furt proč nejsem ten milionář... a už to vím! Nekrmím domácí zvířata směsma, tím to bude!
Ach jo...

Granule jsou vhodný pro velkochovy, kde si do granulované směsi rovnou nechají přidat dostatek léčiv a podobných věcí, bez kterých se velkochov neobejde, protože by jim to vychcípalo.

Osobně na složité míchanice prdím. Šrot (a pak přejít na celé zrno), k tomu zelené (u mě ve výběhu, táta má drůbež na výkrm ve chlívku a krmí jim zelené do krmítka jako králíkům) a šmitec. Nejlevnější a nejekonomičtější varianta výkrmu.
Při konverzním poměru 3:1 3kg husokachna sežere 9kg potravy, z toho dejme tomu 8kg obilí a 1kg zeleného. Cena výkrmu 32,- kč + náklady na pořízení. Já osobně čas nepočítám, protože mám výběh společný pro drůbež a kozy a krmení sypu všem najednou a na jedno místo při dojení. Navíc je to pro mě koníček, nikoliv zaměstnání. Místo, abych chodil do posilovny a platil tisíce za permanentku, tak občas poseču trávu mimo výběh a podobně. Jdu hlavně cestou co největšího zjednodušení a z pravidelných činností se snažím dělat jen ty, co mě baví... Na rozmnožování jsem si pořídil automatickou líheň, chovné hejno mimo snášku nechávám prakticky jenom na tom, co si nahrabou v druhém výběhu bez příkrmů obilím, tím mě jeho vydržování mimo snášku stojí minimum peněz.

Chovu zdar, směsím zmar! (podle mě do domácího malochovu směs prostě nepatří, to si klidně dál kupujte kuřata a vejce v Tescu, protože si doma vyrábíte stejný šmejd a žloutky máte žluťoučké ne kvůli kvalitě směsi, ale kvůli barvivům v těchto směsích obsaženým...)

Ale zase musíte počítat s tím, že ne každý má doma šrotovník. Pokud si pšenici nechám našrotovat, přijde mě to o dost dráž. A jsou tu ztráty, neb to úplně jemné se většinou nezkrmí.
A ne každé granule jsou ty špatné, ne kažné obsahují léčiva.

No a potom není divu, že tady lidi naříkají, že se jim výkrm podle předpokladu nezdařil. Pokud budete drůbež určenou na výkrm krmit jen pastvou + pšenice, těžko vám do třech měsíců naroste na 3,5 - 4 kg váhy v kuchyňské úpravě.

Jsou to dvě rozdílné věci. Ano dříve se krmilo jinak, ale také se jinak potom jedlo. Asi nečekali, že budou kačata zabíjet ve třech měsících a že budou mít 4 kila.

Mám zkušenost, že známí dostal od svého příbuzného onu zmiňovanou husokachnu jako dar. A byl z toho velice zklamaný. Prý to bylo tvrdé a málo masa. Záleží, kdo co od toho očekává.

Já také klidně pro rodinu upeču dvě kačenky, je nás hodně. A jsme spokojení, ale někdo musí mít k obědu na talíři min. půl kila masa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale zase musíte počítat s tím, že ne každý má doma šrotovník. Pokud si pšenici nechám našrotovat, přijde mě to o dost dráž. A jsou tu ztráty, neb to úplně jemné se většinou nezkrmí.
A ne každé granule jsou ty špatné, ne kažné obsahují léčiva.

No a potom není divu, že tady lidi naříkají, že se jim výkrm podle předpokladu nezdařil. Pokud budete drůbež určenou na výkrm krmit jen pastvou + pšenice, těžko vám do třech měsíců naroste na 3,5 - 4 kg váhy v kuchyňské úpravě.

Jsou to dvě rozdílné věci. Ano dříve se krmilo jinak, ale také se jinak potom jedlo. Asi nečekali, že budou kačata zabíjet ve třech měsících a že budou mít 4 kila.

Mám zkušenost, že známí dostal od svého příbuzného onu zmiňovanou husokachnu jako dar. A byl z toho velice zklamaný. Prý to bylo tvrdé a málo masa. Záleží, kdo co od toho očekává.

Já také klidně pro rodinu upeču dvě kačenky, je nás hodně. A jsme spokojení, ale někdo musí mít k obědu na talíři min. půl kila masa.

Nevím, jestli reagujete na můj příspěvek či nikoliv, ale buď jsme se špatně pochopily, nebo záměrně dezinterpretujete mojí zprávu.
a) Ano, šrotovník nemá každý, nicméně i šrot se dá koupit pod 10,- kč, případně lze sešrotovat v okolí (většinou do 50,- kč / pytel - tedy maximálně +2 kč / kg k ceně obilí).
b) Ve velkochovech léčiva jsou. V granulích pro koncový trh (VKCHN, K1, N1 ... ) jsou extrahované šroty, nejběžněji sójový z GMO, např.: http://www.krmivaskalice.cz/slozeni-krmiv2/drubez/ Takže co kupujete? Směs pšeničného a kukuřičného šrotu, k tomu vylisovanou, odtučněnou extrahovanou GMO sóju, zpátky se přidá nějaký levný tuk jako náhražka toho původního, trocha rozdrceného vápence. Takže až na GMO sóju jednoduchá směs šrotů, k tomu stačí přidat zelené, sůl a zdroj vápníku a krmíte výživově stejně, jako u směsi. Ale bez GMO rostlin a jiných nesmyslů.
c) U výkrmu jsme psal jednoznačně šrot/zrní podávat do "věčně plného koryta", na výkrm 3kg husokachny je třeba počítat cca 8kg obilí. A husokachny při dobré péči i takto na šrotu/obilí narostou prakticky stejně rychle jako na směsi -> vždyť ve složení z výživového hlediska je minimální rozdíl.
d) Volnou pastvu používám pro rodičovské hejno mimo snášku kvůli snížení provozních nákladů na odchov dalších generací. Což jsem uvedl. Volná pastva bez intenzivního příkrmu obilím není vhodná pro výkrm na maso!
e) Maso ze zvířat s dostatkem pohybu mě osobně přijde chutnější, sice zde asi funguje ono pověstné "placebo efekt taky efekt", ale mě je to celkem jedno. Rozhodně bych toto maso nenazval horším a u zvířat určený na výkrm rozhodně nezabíjím zvířata předčasně a pak si nestěžuji, že jsou "kost a kůže", či "kost a peří". Jak jsem psal i výše, cituji "Takže je to na vás. Ideální je v optimálním věku (dotyk křídel) zvíře zvážit. Jste-li s hmotností spokojení, šup na pekáč. Nejste-li, pak pokračujte v pasení a zabíjejte, až s hmotností spokojeni budete."
f) Pro kvalitu masa je důležitá asi jediná podmínka. Zvíře nesmí vyloženě přestárnout. Sice jsem psal, že většina lidí nepozná chuťově rozdíl mezi 11-ti a 16-ti týdenní husokachnou, ale oproti tomu každý už pozná rozdíl mezi 11-ti týdenní husokachnou (defacto kuřecí maso) a 50-ti týdenní vynesenou husokachnou (defacto tuhé maso jako ze staré slepice, nevhodné na pečení, ale spíše na vaření)!
g) Zato se plně ztotožním se závěrem Vašeho příspěvku: "Záleží na očekávání každého z nás". Kdo chce maso jako z marketu a myslí si, že výkrmem doma něco málo peněz ušetří. Ať klidně krmí směsi a zvířata má v malých chlívcích, odpovídá to víceméně chovu v halách. Kdo chce kvalitní maso s bohatším obsahem stopových prvků, aminokyselin a podobně, ten by rozhodně měl krmit potravou zvířeti co nejbližší, tedy šroty, celé zrno a dostatek volné pastvy, aby si zvíře mohlo podle potřeby nasbírat zelené, k tomu nějaké živočišné bílkoviny z mravenišť nebo z žížal a podobně. Já osobně mám raději to druhé maso a nemám problémy doma vykrmit více jak 20kg krůty, podobně i husy, 4kg "kachňata" (12-ti týdenní), 2kg indické běžce (co s přebytečnými kačery z vylíhnuté drobotiny, že? Navíc maso opravdu delikátní, podobné zvěřině), k tomu na Velikonoce zabíjím mléčné kůzle, na podzim 40kg kůzlata a jehňata, v zimě cca 100kg prase (větší nechci, zabíjím při odhadnuté ideální váze, nepřekrmuji zbytečně do závratných výšek). Všechno bez jakékoliv směsi...
Kdo by se divil spotřebě masa, tak je to pro 2-člennou domácnost. Kus prasete a část jehněčího či kozlečího většinou dostane (odkoupí) příbuzenstvo), nekupujeme prakticky žádné masné výrobky, maso tedy spotřebujeme na výrobu šunek (průběžně vyrábím většinou každých 14 dní 1-2kg jednoduché šunky v šunkovaru), salámů, klobás, vyškvaříme sádlo na smažení a škvarky na pomazánku, kosti s podobně dostává většinou pes nebo rozmačkané drůbež.
Pro chov zvířat používám kus zahrady - cca 1500m2 (2x koza nebo ovce na mléko, prase, většina drůbeže ; před zonou zvířat je zelenina a bylinky, za ní malý sad) a pro zbytek zvířat mám cca 0,7ha zahradu/pastvinu o pár kilometrů dál (10 ovcí/koz na spásání a na maso, základní hejno/hejna drůbeže mimo snášku připravující se na další sezonu a podobně cokliv o co se nechci denně starat). Díky velikosti výběhu žádné problémy se zápachem a podobně. Barák mám přímo na náměstí obce s 900 obyvatel.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nevím, jestli reagujete na můj příspěvek či nikoliv, ale buď jsme se špatně pochopily, nebo záměrně dezinterpretujete mojí zprávu.
a) Ano, šrotovník nemá každý, nicméně i šrot se dá koupit pod 10,- kč, případně lze sešrotovat v okolí (většinou do 50,- kč / pytel - tedy maximálně +2 kč / kg k ceně obilí).
b) Ve velkochovech léčiva jsou. V granulích pro koncový trh (VKCHN, K1, N1 ... ) jsou extrahované šroty, nejběžněji sójový z GMO, např.: http://www.krmivaskalice.cz/slozeni-krmiv2/drubez/ Takže co kupujete? Směs pšeničného a kukuřičného šrotu, k tomu vylisovanou, odtučněnou extrahovanou GMO sóju, zpátky se přidá nějaký levný tuk jako náhražka toho původního, trocha rozdrceného vápence. Takže až na GMO sóju jednoduchá směs šrotů, k tomu stačí přidat zelené, sůl a zdroj vápníku a krmíte výživově stejně, jako u směsi. Ale bez GMO rostlin a jiných nesmyslů.
c) U výkrmu jsme psal jednoznačně šrot/zrní podávat do "věčně plného koryta", na výkrm 3kg husokachny je třeba počítat cca 8kg obilí. A husokachny při dobré péči i takto na šrotu/obilí narostou prakticky stejně rychle jako na směsi -> vždyť ve složení z výživového hlediska je minimální rozdíl.
d) Volnou pastvu používám pro rodičovské hejno mimo snášku kvůli snížení provozních nákladů na odchov dalších generací. Což jsem uvedl. Volná pastva bez intenzivního příkrmu obilím není vhodná pro výkrm na maso!
e) Maso ze zvířat s dostatkem pohybu mě osobně přijde chutnější, sice zde asi funguje ono pověstné "placebo efekt taky efekt", ale mě je to celkem jedno. Rozhodně bych toto maso nenazval horším a u zvířat určený na výkrm rozhodně nezabíjím zvířata předčasně a pak si nestěžuji, že jsou "kost a kůže", či "kost a peří". Jak jsem psal i výše, cituji "Takže je to na vás. Ideální je v optimálním věku (dotyk křídel) zvíře zvážit. Jste-li s hmotností spokojení, šup na pekáč. Nejste-li, pak pokračujte v pasení a zabíjejte, až s hmotností spokojeni budete."
f) Pro kvalitu masa je důležitá asi jediná podmínka. Zvíře nesmí vyloženě přestárnout. Sice jsem psal, že většina lidí nepozná chuťově rozdíl mezi 11-ti a 16-ti týdenní husokachnou, ale oproti tomu každý už pozná rozdíl mezi 11-ti týdenní husokachnou (defacto kuřecí maso) a 50-ti týdenní vynesenou husokachnou (defacto tuhé maso jako ze staré slepice, nevhodné na pečení, ale spíše na vaření)!
g) Zato se plně ztotožním se závěrem Vašeho příspěvku: "Záleží na očekávání každého z nás". Kdo chce maso jako z marketu a myslí si, že výkrmem doma něco málo peněz ušetří. Ať klidně krmí směsi a zvířata má v malých chlívcích, odpovídá to víceméně chovu v halách. Kdo chce kvalitní maso s bohatším obsahem stopových prvků, aminokyselin a podobně, ten by rozhodně měl krmit potravou zvířeti co nejbližší, tedy šroty, celé zrno a dostatek volné pastvy, aby si zvíře mohlo podle potřeby nasbírat zelené, k tomu nějaké živočišné bílkoviny z mravenišť nebo z žížal a podobně. Já osobně mám raději to druhé maso a nemám problémy doma vykrmit více jak 20kg krůty, podobně i husy, 4kg "kachňata" (12-ti týdenní), 2kg indické běžce (co s přebytečnými kačery z vylíhnuté drobotiny, že? Navíc maso opravdu delikátní, podobné zvěřině), k tomu na Velikonoce zabíjím mléčné kůzle, na podzim 40kg kůzlata a jehňata, v zimě cca 100kg prase (větší nechci, zabíjím při odhadnuté ideální váze, nepřekrmuji zbytečně do závratných výšek). Všechno bez jakékoliv směsi...
Kdo by se divil spotřebě masa, tak je to pro 2-člennou domácnost. Kus prasete a část jehněčího či kozlečího většinou dostane (odkoupí) příbuzenstvo), nekupujeme prakticky žádné masné výrobky, maso tedy spotřebujeme na výrobu šunek (průběžně vyrábím většinou každých 14 dní 1-2kg jednoduché šunky v šunkovaru), salámů, klobás, vyškvaříme sádlo na smažení a škvarky na pomazánku, kosti s podobně dostává většinou pes nebo rozmačkané drůbež.
Pro chov zvířat používám kus zahrady - cca 1500m2 (2x koza nebo ovce na mléko, prase, většina drůbeže ; před zonou zvířat je zelenina a bylinky, za ní malý sad) a pro zbytek zvířat mám cca 0,7ha zahradu/pastvinu o pár kilometrů dál (10 ovcí/koz na spásání a na maso, základní hejno/hejna drůbeže mimo snášku připravující se na další sezonu a podobně cokliv o co se nechci denně starat). Díky velikosti výběhu žádné problémy se zápachem a podobně. Barák mám přímo na náměstí obce s 900 obyvatel.

Ano reagovala jsem na váš příspěvek. Chovatelé jako vy v tom mají jasno, mají ideální podmínky, zkušenosti a asi dobrý zdroj pro nákup krmiv. S vaším přispěvkem lze jen souhlasit.
Co se týče těch šrotů, tak u nás koupím v kravině pšenici za 5OO, nic méně šrot už mi nenašrotují. Hospodářů je tu opravdu žalostně málo. Pak mám možnost nakupovat u "prodejců" krmiv. Tam je cena za kukuřičný šrot tak vysoká, že je jednodušší koupit granule. A proto vím, že když už se tu nějací jedinci rozhodnou vykrmin si něco pro sebe /většinou mladé rodiny/, jsou to většinou lidé, kteří nemají vaše možnosti. Nechtějí jíst to z obchodu, ale často nejsou tak solventní, aby koupili pastvinu či louku. Koupí drůbež u Kavapa a podobných, tam načerpají informace a podle toho se snaží jednat. Začínala jsem úplně stejně před pár lety. Naštěstí, už to mám za sebou.
Vaše spotřeba masa je obdivuhodná, nic ve zlém . Nás je v baráku 7 a tolik masa bychom snad nesnědli.
Jinak ještě by mne zajímalo co a jak moc škodlivého je na sóje? A zda někdo zkoušel ji pěstovat sám? Vždyť sója je dnes snad i v chlebu .
Chovu zdar! Ať se vám daří.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano reagovala jsem na váš příspěvek. Chovatelé jako vy v tom mají jasno, mají ideální podmínky, zkušenosti a asi dobrý zdroj pro nákup krmiv. S vaším přispěvkem lze jen souhlasit.
Co se týče těch šrotů, tak u nás koupím v kravině pšenici za 5OO, nic méně šrot už mi nenašrotují. Hospodářů je tu opravdu žalostně málo. Pak mám možnost nakupovat u "prodejců" krmiv. Tam je cena za kukuřičný šrot tak vysoká, že je jednodušší koupit granule. A proto vím, že když už se tu nějací jedinci rozhodnou vykrmin si něco pro sebe /většinou mladé rodiny/, jsou to většinou lidé, kteří nemají vaše možnosti. Nechtějí jíst to z obchodu, ale často nejsou tak solventní, aby koupili pastvinu či louku. Koupí drůbež u Kavapa a podobných, tam načerpají informace a podle toho se snaží jednat. Začínala jsem úplně stejně před pár lety. Naštěstí, už to mám za sebou.
Vaše spotřeba masa je obdivuhodná, nic ve zlém . Nás je v baráku 7 a tolik masa bychom snad nesnědli.
Jinak ještě by mne zajímalo co a jak moc škodlivého je na sóje? A zda někdo zkoušel ji pěstovat sám? Vždyť sója je dnes snad i v chlebu .
Chovu zdar! Ať se vám daří.

Dobrý ještě pár poznámek: Podmínky nemám ideální. Louku a pole dokupuji až nyní, když jsme s manželkou zjistili, že to má smysl a že si to na sebe případně i vydělá. Jinak lze řešit i pronájmem: louka, běžně 2000,- kč / ha / rok. To není žádný ranec pro movité s solventní.

ad šrot: Přijde mi divné, že nikdo v okolí nemá šrotovník. Opravdu jste se ptala? Případně si át inzerát třeba zde nebo na bazoši "Sháním sešrotování 10q pšenice a 5q ovsa v okolí obce XX, nabídněte prosím rozumnou cenu v okolí. ) Pokud jste do té doby nikoho neznala, věřím, že časem poznáte

Ano, koupě šrotu ve výkupech, krmivech a petshopech je ekonomická sebevražda, ale i tam se dá často domluvit, když přijdete, že byste chtěla objednat 5q+ 5q, jestli vám nabídnou nějakou slevu. Pokud ne, vyplatí se hlídat inzeráty v okolí třeba 20km, jestli někdo neprodává šrot napřímo, či si dát poptávkový inzerát.

Začínal jsem podobně, jen jsem jako člověk s výraznou zálibou v chemii věděl, že směsy nechci, tak jsem postupně prošel literaturu, udělal pár úprav, s manželkou jsme postupně přišly na to, co chceme a co ne, zajímavou část rozšířil (nákup Indických běžců, krůt, slepic Šumavanek na další líhnutí kuřat) a nezajímavou zrušil (likvidace původně nakoupených Dominantů z velkochovu, likvidace kusů původně levně nakoupených, ale nevhodných do dalšího chovu (ovce, kozy)., výměna za kusy s POP a výrazně vyšší užitkovostí, apod.. Likvidace samozřejmě plně ekologická -> na mase a jiné suprové produkty )

Není sója jako sója. Nicméně u GMO nevíte vlastně ani co jíte. Se sójou už to může mít společnou pouze barvu. Obecně jsem proti GMO, abychom se brzy nedočkali reálné "Noci trifidů", pokud tuto knihu znáte
Navíc extrahovaný šrot není sója, ale prakticky tepelně upravovaný odpad z výroby olejů a jiných látek.

PS: Chleba si samozřejmě také pečeme. Navíc jsem již téměř ok na bezlepkové dietě, takže to máme ještě o něco těžší, ale při troše snahy a pár nepovedených experimentech máme již většinu receptů vyzkoušených a žádné omezení ve stravě necítím. Základem je maso, zelenina. K tomu domácí chleba pohankovo/rýžový (mouku si meleme sami, cena 8000,- kč za mlýnek se nám vrátila při nesmyslných cenách rýžové mouky v obchodě asi po půl roce). A samozřejmě mléčné výrobky kompletně domácí, masové taky (ono sehnat bezlepkový párek sehnat je problém, tak je lepší si udělat svůj). Poznámka: Šunky a salámy a podobně jsem začal vyrábět ještě před dietou, kvůli bezlepkovce jsem pouze upravoval recepty.

PPS: Zkuste si spočítat vlastní spotřebu masa. Včetně všech salámů, párků, šunek, paštik, sádla (oleje) a podobných výrobků. Ona zní spotřeba masa 100kg / osoba / rok strašlivě, ale já v tom mám opravdu i veškeré polívky, salámy, párky, klobásy, sulc, tlačenku, utopence, jitrnice a podobně, které si lidi již běžně již pouze kupují a přitom je nevnímají jako maso.

Informace například z Českého statistického úřadu:
"Celková spotřeba masa vzrostla z 33,3 kg v roce 1948 na své maximum v roce 1989, kdy se snědlo 97,4 kg. Od roku 1994 se spotřeba pohybuje kolem 81 kg masa na osobu za rok. "

Jinak sója se u nás pěstovat dá, ale není to ekonomické kvůli malému výnosu. Výjimkou je tuším Jižní Morava, ale tam se zase pěstují jiné a zajímavější plodiny
Já osobně jsem ji zkoušel pěstovat na zahradě, abych odčerpal z půdy přebytečný dusík (mám ho tu moc a nemůžu se kvůli tomu zbavit kopřiv) a bez problémů vyrostla i dozrála, zpracováním jsem se nenamáhal a naházet to dozrálé, pouze pokosené kosou zvířatům, které si s tím bez problémů poradily...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jinak sója se u nás pěstovat dá, ale není to ekonomické kvůli malému výnosu. Výjimkou je tuším Jižní Morava, ale tam se zase pěstují jiné a zajímavější plodiny
Já osobně jsem ji zkoušel pěstovat na zahradě, abych odčerpal z půdy přebytečný dusík (mám ho tu moc a nemůžu se kvůli tomu zbavit kopřiv) a bez problémů vyrostla i dozrála, zpracováním jsem se nenamáhal a naházet to dozrálé, pouze pokosené kosou zvířatům, které si s tím bez problémů poradily...

Děkuji za odpoveď. Soju mám zkušebně kousek na zahradě, tak proto jsem se ptala. Paštiky, salámy nekupujeme . Chleba peču kváskový, ale zaujal mne ten s rýží . Pokud to není tajemství, můžete mi poslat recept m.borisjuk@gmail.com? Děkuji.

Odesláno. Přeji dobrou chuť.

Dobrý den, zaujal mne Váš problém s váhou kachen. Já mám 7 mulardů z drůbežárny Prace byl jsem si je v prace vybrat ale myslím že je jedno jestli jsou z auta nebo ne.
Nicméně nyní by měli mít tak 3 až 5 týdnů (nejsou všechny stejně staré) a ty největší mají živou váhu asi 2 kg. krmím směsí jen doplnkově kvůli vitamínům jinak klasická míchanice máčená pšenice, sekanané kopřivy, sojový šrot, brambory, staré pečivo a sem tam kukuřice. mají travnatý výběh kde je zejména jatelinka, také jim chutná rybíz který je ve výběhu a padaná jablka když se rozbijí, mají přístup na kompost kde si vyberou co chtějí. Rostou jak z vody, nekvákají a příjde mi že ani tak nepáchnou jak klasické kachny pekingské, jinak do vody jim dávám klasické magi což je výtažek z kostí aby se neoklovávali a sem tam trošku octa kvůli průjmu. na misce mají písek do kterého jim dávám i vaječné skořápky prý tak získají víc vápníku to nevím ale písek mají na trávení a jedna paní říkala že tak prý "nechytnou" ani ty žabky. rády si přeberou také vypletou trávu ze záhonu na již zmíněném kompostě. když máme nějakou přebytečnou zeleninu třeba cukety nebo něco trošku na hnilého všechno postrouhám a zámíchám do míchanice, kterou krmím na večer přes den se dost na pasou. ještě bych doporučil kachny ustájit na pilinách kvůli vodnatému trustu je to nejlepší řešení jak udržet noclehárnu alespoň trošku suchou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
10. kvetna jsem si koupil na vykrm 6 kachen. Podle prodejce meli cca14dni a meli to byt husokachny (barbarie) ale v porovnani podle jinych prispevku a foto na foru je to mulard. To by ani tak nevadilo. Ale co mi uz vadi je ze v 11. tydnu ziva vaha te nejvetsi z nich byla 2,5kg a jelikoz se ji uz zacinali dotykat kridla rozhodl jsem se ji zabit. Po vykuchani ma jen 1,8kg coz se mi zda dost malo ve srovnani s udaji hmotnosti jinych zde diskutujicich. A ted kde se stala chyba? predpokladam ze vetsina mi odpovi ze je to tim ze sem nekrmil smesi, ja chtel ale kacky vykrmit bez smesi tak dostavaly srot (psenice, jecmen, kukurice) dale pak koprivy, brambory, pecivo a sem tam zizalu. Pres noc je mam ve chleve a pres den v ohradce na dvore. Dle prispevku zde na foru lze i bez smesi vykrmit na peknou vahu me se to ale nepodarilo. Je mozne ze to mohlo ovlivnit pocasi? Protoze prvni dva tydny po nakupu bylo celkem chladno (12°c) a ja uz kackam nesvitil tak me napadlo jestli energie ze zradla misto na rust sla na zahrati? Dnes jsem zabil druhou ta byla mensi nez ta prvni a po vykuchani jen1,3kg. Zbyvaji mi tedy 4. Dve jsou velikostne podobne te co mela 1,3 ale ty zbyle dve jsou drobne. Ted resim jestli je nechat jeste par tydnu vykrmit? Myslim si totiz ze zacli preperovat a nevim jestli by vubec jeste neco nabrali? A za jak dlouho by meli byt preperene? Ale s tim preperovanim si nejsem tak zcela jisty, kachny jsem skubal prvne ale ve srovnani se slipkou to byla drbacka, meli spostu malych pericek rekl bych az chmiricek a i pod kuzi byly videt tak prave nevim jestli to tak kachna ma normalne nebo jestli uz preperuji.

Tak jak jsou na fotce bych osobně viděla výkrm ještě aspoň na 14 dní, přijde mi, že mají dost krátká křídla, nepřijde mi, že by se dotýkala, info od starousedlíků sousedů je, že se kachny zabíjí, jak jdou křídla přes sebe, to co máte na fotce se snad ještě ani nedotýká anebo spíš když se přimhouří oko. Já taky nekrmila kachny směsí a narůstají dobře, takže tím to asi nebude. Ono taky záleží jaký ty kačky mají základ, třeba co mám teď kachňata od mladých kačen, tak rostou pomaleji, než kachňata od kachen těsně před pauzou.

Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat na krmení kachňat brambory. Někde jsem slyšela, že se namají dávat staré brambory, protože jsou vypukané klíčky jedovaté. To bych pochopila, ale kdybych je olámala, tak prý ani tehdy. Mohla bych se prosím zeptat na zkušenost, zda je možno v tuto dobu (červen atd.) krmit kachňata i větší kachny starými brambory ? Děkuji.

Moja reč!

Ta směs na fotce jsou skoro jen kopřivy na tom podle mě nemůžou přibírat. Chybí nějaká bílkovina a sacharidy stačí dát více šrotu, pšenice a vařit v jemně osolené vodě kosti a ořezy ze zvířat, které zabíjíte. Kosti podrťte a zkrmte zrovna, vývar si dejte do ledničky a do kýblu se šrotem a pšenicí přilejte vždycky 1/2 litru vývaru. Když zrovna nemáte zbytky na vývar zvýšíte podíl bílkovin tak, že si přes noc trochu šrotu nadrožďujete(rozmícháte kvasnice s trouchou cukru a mouky ve vlažné vodě a vmícháte večer do šrotu s vlažnou vodou - ráno máte nachystáno na zkrmení) drožďovaného krmení stačí přidat do krmné dávky 1/4 - 1/3. Taky můžete zvýšit výživovou hodnotu krmné dávky přidáním naklíčeného ječmenu stačí ho někde v kýblu nechat 24 hodin namočený pak propláchnout a vodu slít další den taky aspoň jednou propláchnout a slít 3 ideálně 4 den můžete zkrmit. Pokud budete vývar vařit v tlakovém hrnci, spálíte minimum energie(natlakuju hrnec dám plotýnku na nejnižší výkon a nechám hodinku vařit), kvasnice stojí pár korun a na 3/4 kýblu vám stačí půl kostky, ječmen je stejně drahý jako pšenice. Na drožďování si čas od času našrotuju pytel ovsa, normálního s pluchama kvašením pluchy změknou a kvasinky využijí každý dostupný kousek sacharidu. Drožďovat jde i sešrotovaná sláma ale to zatím nemám potřebu dělat.

Tento příspěvěk padl sice už loni, ale stále, jek koukám, je aktuální, jen mě stále udivují chovatelé, kteří si koupí mulardy a krmí je kopřivami, v domnění, že za dva měsíce budou mít pět kilo! kachna potřebuje spoustu kvalitního krmení, jak píše pan Jenča, hlavně živočišné bílkoviny, bez kterých prostě neporostou! pokud nechcete krmit směsí, po které by rostly před očima, tak nemůžete čekat zázraky!

pusinova napsal(a):
Dobrý den, chtěla bych se prosím zeptat na krmení kachňat brambory. Někde jsem slyšela, že se namají dávat staré brambory, protože jsou vypukané klíčky jedovaté. To bych pochopila, ale kdybych je olámala, tak prý ani tehdy. Mohla bych se prosím zeptat na zkušenost, zda je možno v tuto dobu (červen atd.) krmit kachňata i větší kachny starými brambory ? Děkuji.

Neviem kto vam to povedal ale taral blbosti
ak klicky olamete popripade okrojite len tak ako ket supete zemiaky mozete to jest aj vy a nieto este kacice a jedine krmit starymi zemiakmi ak by ste im davali nove tak skrachujete

ja tento rok krmim kacice zemiakmi od 3 tyzdnov tiez mali klicky tie som odstranil zemiaky povaril aj so supkou potom som to dal do kybla pridal trochu vody a rozmixoval miesadlom na farbu az na zemiakovu kasu zahustil nasekanou zihlavou a srotom
kacice husi aj husokacky sa za tym idu pobit a skrmili uz cez 200kg zemiakov rastu ako z vody a nic im nieje

Http://eagri.cz/public/web/file/33737/Kapesn_katalog_krmiv.pdf

Viz pasáž o bramborech - obsah jedovatých látek v klíčících bramborech a jejich vliv na zvířata. Zde si můžete udělat obrázek o vhodnosti zkrmování. Dana.

No nevim, zda se mi to přehnané.Brambory se krmily vzdycky všemu dobytku a nikdy problém nebyl.Krmim jimi taky. Když je mam, nevim proc bych je nezkrmil. A drůbež mam zdravou a krásně vykrmenou.

ovecka napsal(a):
Http://eagri.cz/public/web/file/33737/Kapesn_katalog_krmiv.pdf

Viz pasáž o bramborech - obsah jedovatých látek v klíčících bramborech a jejich vliv na zvířata. Zde si můžete udělat obrázek o vhodnosti zkrmování. Dana.

Jenže tady se řeší zkrmování brambor a ne klíčků průměrně inteligentní chovatel ty klíčky oloupe a zkrmuje čisté brambory

Pokud máte obavy, že i po olámání klíčků či okrájení slupky (je-li již například zelená) zůstane v bramborách příliš mnoho solaninu, můžete zkusit přidat do krmení kmín.

Já to tak dělal při rušení zezelenalých brambor, i když nevím jak se v tomto případě liší metabolismus hus a slepic od člověka.

Jde o to, že obsah solaninu se začne opravdu zvyšovat v celé hlíze brambory. Tento jed především oslabuje srdce.

Já dávám bramboru také jen na zvlhčení, a sem tam na hraní.
Dávám je syrové.

Při dlouhodobém tepelném zpracování (například smažením) by se měl solanin deaktivovat. Nakolik dojde k jeho deaktivaci při vaření nevím, ale bude to zanedbatelné. Snad by mohlo pomoci vařit brambory nakrájené, kdy se z nich mnoho látek uvolní do vody kterou pak slijete, ale to vám pak zbude opravdu již jen bezcený balast (podle mých měřítek).

Krmim zbytky z hospody kam pridavam srot z psenice a kukurice nekdy uvarim brambor a samozrejmne jsou na zelenym je to dobře ? Diky za odpoved.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii