Jak na kvočnu?

záleži od plemena, no sliepku kvokať neprinútite. Zdrobnelé plemená a kvokavé plemená (napr. hodvábničky,kočinky, mileflerky, wyandotky,sasexky) si najprv znesú určitý počet vajec (10-30), na ktoré zasadnú. ak chováte napr. hodvábničky, nechajte jej tam zopár pokladkov (5ks) a ked sa vynesie sama pustí perie okolo hrudnej kosti a zvýši teplotu svojho tela a zasadne.

A přežijí ty oplodněné vajíčka bez tepla než si jich snese těch 10-30?

pri dobrej starostlivost a teplote okolo 10 stupnov a pravidelnom otáčaní, kvalitnom krmení chovného krdľa je maximálne skladovatelnost násadových vajec sliepok 14dní. No nájdu sa aj také sliepky, ktoré si naznášaju väčší počet vajec, ale záleži od plemena ake máte?

Mám zdr. Malajky. Už jednou zasedla, ale bylo to pozdě v létě, takže jsme je nenechali vylíhnout. Je možné, že si chtěla naklást větší počet vajec, ale protože jsme je každý den vybírali tak jich tam měla jen pět. Jakmile snesla nějaká druhá vajíčko, hned si ho dokotoulela pod sebe Petr

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
3x za den tancit tanec hula-hula.

XXX.XXX.226.66 napsal(a):
3x za den tancit tanec hula-hula.

XXX.XXX.38.92 -



Náhodou, mně to přišlo vtipný. Ale jinak - slepici jen tak sedět nedonutíte, opravdu si musí sama nanést vajíčka a tzv. se vynést (u hedvábničky i rousné zakrslé to bývá kolem 7 vajec) a až poté zasedne. A vyplatí se nasadit cizí vajíčka až 2.den po zasednutí slípky. Zuzka F.

pripajam sa ten tanec bol skvely

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
XXX.XXX.226.66 napsal(a):
3x za den tancit tanec hula-hula.

XXX.XXX.38.92 -



Náhodou, mně to přišlo vtipný. Ale jinak - slepici jen tak sedět nedonutíte, opravdu si musí sama nanést vajíčka a tzv. se vynést (u hedvábničky i rousné zakrslé to bývá kolem 7 vajec) a až poté zasedne. A vyplatí se nasadit cizí vajíčka až 2.den po zasednutí slípky. Zuzka F.

a co každý den vyměnit vejce za podkladek nebo jich tam rovnou 10 nachystat těch podkládků?

Sice hedvábničky rády zasednou, ale ne každá. Jinak nelze donutit aby začala kvokat. Kvokavost začíná v období května, kdy se vynesou a pak nasedaji. Staří sedláci říkali až když se nažerou okvětních lístků z květu jabloní. Je to vázané na roční období. Kuřata se líhnou v červnu.

moluka napsal(a):
Sice hedvábničky rády zasednou, ale ne každá. Jinak nelze donutit aby začala kvokat. Kvokavost začíná v období května, kdy se vynesou a pak nasedaji. Staří sedláci říkali až když se nažerou okvětních lístků z květu jabloní. Je to vázané na roční období. Kuřata se líhnou v červnu.

No, existují i výjimky. Mám dvouletou rousnou zakrslou a ta kvoká prakticky celý rok. I nyní kvoče a určitě by vyseděla. Ale je to výjimka. Prostě zvířata jsou každý originál. Jedině v líhni můžete načasovat líhnutí na dobu, která vám vyhovuje...

jo012810 napsal(a):
No, existují i výjimky. Mám dvouletou rousnou zakrslou a ta kvoká prakticky celý rok. I nyní kvoče a určitě by vyseděla. Ale je to výjimka. Prostě zvířata jsou každý originál. Jedině v líhni můžete načasovat líhnutí na dobu, která vám vyhovuje...

Ano, zrovna odkvokávám 3 hedvábky, prostě jakmile se vynesou, kvokají. A pak přijde duben/květen a ony nic....

jo012810 napsal(a):
No, existují i výjimky. Mám dvouletou rousnou zakrslou a ta kvoká prakticky celý rok. I nyní kvoče a určitě by vyseděla. Ale je to výjimka. Prostě zvířata jsou každý originál. Jedině v líhni můžete načasovat líhnutí na dobu, která vám vyhovuje...

Nechci načasovat. Chci líhnout pod kvoučnou, aby si je sama odvodila, to líheň neumí. Jen jsem trochu nedočkavá a chci aby stihla dvoje kuřata odvodit. Tak jsem doufala že by kvočna mohla kvokat třeba už na začátku dubna. Na podzim jsem koupila jednu osvědčenou kvočnu Sasexky žluté kolumbijské a jednu možnou bílou, tak se těším, samozřejmě to může být velký nezdar. Překvapilo mě, že mi chovatelka říkala, že pod ni jen 9 vajíček, když jsem nedávno četla že se pod kvočnu dává 15-17 vajec. A proč se vlastně udává vždycky lichý počet? Je to normálně velká slepice, tak mi přijde 9 fakt málo.

reznade napsal(a):
Nechci načasovat. Chci líhnout pod kvoučnou, aby si je sama odvodila, to líheň neumí. Jen jsem trochu nedočkavá a chci aby stihla dvoje kuřata odvodit. Tak jsem doufala že by kvočna mohla kvokat třeba už na začátku dubna. Na podzim jsem koupila jednu osvědčenou kvočnu Sasexky žluté kolumbijské a jednu možnou bílou, tak se těším, samozřejmě to může být velký nezdar. Překvapilo mě, že mi chovatelka říkala, že pod ni jen 9 vajíček, když jsem nedávno četla že se pod kvočnu dává 15-17 vajec. A proč se vlastně udává vždycky lichý počet? Je to normálně velká slepice, tak mi přijde 9 fakt málo.

Taková trochu líhňařská latina s tím lichým počtem. Prostě na lichém počtu tak nějak lépe sedí. Každá slepice je trochu individuální, musíte vyzkoušet, kolik vajec obsedne tak, aby žádné nekoukalo.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Taková trochu líhňařská latina s tím lichým počtem. Prostě na lichém počtu tak nějak lépe sedí. Každá slepice je trochu individuální, musíte vyzkoušet, kolik vajec obsedne tak, aby žádné nekoukalo.

Ještě jsem četla, že vejce musí mít stejnou velikost. Byl by takový problém kdyby polovička byla trošku menších (45g a 55g)?

reznade napsal(a):
Ještě jsem četla, že vejce musí mít stejnou velikost. Byl by takový problém kdyby polovička byla trošku menších (45g a 55g)?

Z malych vajec budou mala kurata ,nedosahnou ani v dospelosti standardni velikosti daneho plemene, mensi uzitkovost a opet mensi vejce..
Jestli jste jeste nikdy nelihla,tak si nechte poradit a pod slepici nedavejte moc vajec protoze kdyz je slepice neobsedne,tak je zastudi a take se nemusi nic vylihnout..po tydnu sezeni se vejce prosvecuji a neoplozena se vyrazuji..
Odbornou literaturu mate?

Když jsou vajíčka různě velká, tak je spíš problém v různém tlaku (na skořápku),
takže kdo má třeba nevhodné nerovné hluboké hnízdo, kde je tlak vajec velký
nebo si to jejich kvočna během sezení nenápadně a nevhodně upraví,
tak tam mohou různě velká vejce trpět, praskat, případně některé hamťácké
kvočny z toho udělají omeletu.

Jinak se nasazují vejce odpovídající standardu daného plemene.

ančovička1 napsal(a):
Z malych vajec budou mala kurata ,nedosahnou ani v dospelosti standardni velikosti daneho plemene, mensi uzitkovost a opet mensi vejce..
Jestli jste jeste nikdy nelihla,tak si nechte poradit a pod slepici nedavejte moc vajec protoze kdyz je slepice neobsedne,tak je zastudi a take se nemusi nic vylihnout..po tydnu sezeni se vejce prosvecuji a neoplozena se vyrazuji..
Odbornou literaturu mate?

Odbornou literaturu vyloženě na chov drůbeže nemám,jen společné i skozama a ovcama a králíky. Popis líhnutí pod kvoučnou nikde není. Doporučíte něco?

reznade napsal(a):
Odbornou literaturu vyloženě na chov drůbeže nemám,jen společné i skozama a ovcama a králíky. Popis líhnutí pod kvoučnou nikde není. Doporučíte něco?

Stačí načíst články tady v sekci “články”, kde je o lilhnuti pod kvočnou

honzapm napsal(a):
Když jsou vajíčka různě velká, tak je spíš problém v různém tlaku (na skořápku),
takže kdo má třeba nevhodné nerovné hluboké hnízdo, kde je tlak vajec velký
nebo si to jejich kvočna během sezení nenápadně a nevhodně upraví,
tak tam mohou různě velká vejce trpět, praskat, případně některé hamťácké
kvočny z toho udělají omeletu.

Jinak se nasazují vejce odpovídající standardu daného plemene.

Jasně u čistých sasexek budu dávat odpovídající vejce, ale chtěla jsem zkusit i pár od
hybrida Greenshell, protože se mi moc líbí a jsem zvědavá co z toho vyjde a jestli se i po kříženci po něm objeví zelená skořápka. A grennshell má právě přirozeně menší vajíčka. Stejně mám kohouta hybrida Sasex a ještě nepojímá tak třeba to ani nevyjde. Jinak bych ráda sehnala třeba na podruhé pod kvočnu nejlépe kuřata Maransek, České zlaté kropenky nebo Velsumky velké stříbroprsé koroptví.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Stačí načíst články tady v sekci “články”, kde je o lilhnuti pod kvočnou

to už jsem něco četla na podzim a přečtu si je znovu, ale třeba tam nebylo nic omnožství vajec pod kvočnu nebo o tom, že by se pod ni neměli dávat různě velká vejce

Skutečně je lépe dát pod kvočnu vejce od jednoho plemene. Tudíž přibližně stejně velká, vejčitého tvaru a s hladkou nepoškozenou škořápkou. Pokud chcete líhnout různě veliká, pak je nejlepší líheň. Já sice běžně pod kvočnou nelíhnu, ale i to jsm zkoušel. Hnízdo jsem vystavěl ze dvou řad klasickách plných cihel a vystlal dostatečně senem. To vše v kotci cca 100x80cm. Žádné vajíčko nedošlo úhony. Již se nepamatuji kolik těch vajec bylo, ale zkusmo jsem přidával tak, aby je všechny dobře kvočna obsedla.

9 vajec pod normálně velkou slepici je skutečně málo. Aspoň 13-15, aby žádné nevykukovalo, jak iž psali lidé výše,
Slepice se rozkvokat dá. Když si nanese do hnízda dostatečný počet vajec ( většinou tolik, kolik obsedne). tak se rozkvoká. Stává se tak když slepice zanáši. U mě nejmenší počet takto nanesených vajec byl 8, nejvíce 17. Musela by jste slepici oddélit a přinutit ji snášet někde kde nesnáši jiné slepice. 2 kvokalky ale máte, tak ať se zadaří.

ladd napsal(a):
9 vajec pod normálně velkou slepici je skutečně málo. Aspoň 13-15, aby žádné nevykukovalo, jak iž psali lidé výše,
Slepice se rozkvokat dá. Když si nanese do hnízda dostatečný počet vajec ( většinou tolik, kolik obsedne). tak se rozkvoká. Stává se tak když slepice zanáši. U mě nejmenší počet takto nanesených vajec byl 8, nejvíce 17. Musela by jste slepici oddélit a přinutit ji snášet někde kde nesnáši jiné slepice. 2 kvokalky ale máte, tak ať se zadaří.

Chovatelka, která mi ji prodala, mi říkala že jí pěkně vyseděla 9 vajec, když jí zkusila dát 11, tak je prý vyházela a rozbila. Tehdy mi těch 9 nepřišlo málo, protože jsem ještě nikde nečetla kolik se dává pod velkou slepici běžně.
Je možné slepici oddělit do samostatného malého kurníku na jaře s menším výběhem, kde by pak byla i po dobu sedění a ze začátku vodění kuřat. Byla by pak ale oplozená vajíčka? Nebyla by moc stresovaná kdyby jiné slepice viděla jen přes plot a to ještě přes kačeny? Ikdyž zrovna tahle mi přijde docela samotářka v tom mém hejně.
Nestačí ve společném kurníku v jednom hnízdě jí vyměnovat vejce pravidelně za podkládky? Taky tam budou ty vejce přibývat. Stejně jí nechci dát jen její.

Je normální, že mi kohout teď v zimě nepojímá slepice? Je sice mladý, loňský, ale už kokrhá. Nemůže být problém že je to hybrid? Ale zas známí mají jenom hybridy a jedna slepice jim každý rok vyvede kuřata z ukrytého hnízda.

reznade napsal(a):
Chovatelka, která mi ji prodala, mi říkala že jí pěkně vyseděla 9 vajec, když jí zkusila dát 11, tak je prý vyházela a rozbila. Tehdy mi těch 9 nepřišlo málo, protože jsem ještě nikde nečetla kolik se dává pod velkou slepici běžně.
Je možné slepici oddělit do samostatného malého kurníku na jaře s menším výběhem, kde by pak byla i po dobu sedění a ze začátku vodění kuřat. Byla by pak ale oplozená vajíčka? Nebyla by moc stresovaná kdyby jiné slepice viděla jen přes plot a to ještě přes kačeny? Ikdyž zrovna tahle mi přijde docela samotářka v tom mém hejně.
Nestačí ve společném kurníku v jednom hnízdě jí vyměnovat vejce pravidelně za podkládky? Taky tam budou ty vejce přibývat. Stejně jí nechci dát jen její.

Je normální, že mi kohout teď v zimě nepojímá slepice? Je sice mladý, loňský, ale už kokrhá. Nemůže být problém že je to hybrid? Ale zas známí mají jenom hybridy a jedna slepice jim každý rok vyvede kuřata z ukrytého hnízda.

Myslim,ze jste mela prvne hodne studovat chov drubeze, slepic I kachen,nez jste se do chovu pustila..

studovala jsem, ale došlo mi že moderní litaratura vše přejde tak zhruba a to u drůbeže když chce člověk přirozený odchov nestačí...všude je napsané že chov pižmovky je nenáročný, všude napsané jen klady... prostě moderní literatura je špatná, vše hrozně zjednodušuje...

a hlavně do skutečného chovu slepic se chci pustit až teď, do odchovu, slepice a kurník jsem v podstatě zdědila a ze začátku dělala tak jak znám od rodičů, vždy jsme měli jen vynesené hybridy z drůbežárny a já se slepic bála, před rokem jsem je nebyla schopná chytit do ruky,měli jsme je kvůli vajíčkám a já je fakt neměla ráda,
pak jsem chtěla jen přejít na různě barevné kuřice, to jsem někde viděla a přišlo mi to zajímavější a o chvílu pozděj na podzim jsem prozřela a došlo mi že to vlastně nejsou běžné slepice, že to není vše, že možností je mnohem víc a to jsou jen hybridy, skoro umělé slepice, a že kohouta čistého plemene seženu snadno a někdy i levněj, ale to už jsem měla koupeného toho hybrida...

Je mi vasich "umelych slepic" I ostatni drubeze uprimne lito..

ančovička1 napsal(a):
Je mi vasich "umelych slepic" I ostatni drubeze uprimne lito..

proč líto? právě studuji jak zlepšit podmínky,jak se o ně líp starat, tedy řeším to od podzimu, manžel má najednou pocit že se celý den starám jen o ty slepice, že mě nic jiného nezajímá a má skoro pravdu... Ráno jdu první za slepicemi jim dat krmení a pokludit ostatní zvířectvo, přes to že 10měsíční dcera už je hore a běžně se začne rozčilovat jak odejdu, skoro 3letý kluk je neštastný že jdu poklízet jen co se ráno objevím, pak přebalím a nakrmím malou, dám něco na jídlo synovi a jdu odstříkavat mléko, po 3 hodinách od toho co vstanu se konečně dostanu k nějaké malé snídani abych pak šla znovu ven za slepicemi, jim ještě přihodit a posbírat případné vajíčka...
jak vidíte zvířata jsou na prvním místě, dokonce i před malými dětmi a to by byt nemělo, jenže pak bych se dostala k poklízení příliš pozdě...
pořád Vám přijde že se o zvířata nestarám?

reznade napsal(a):
proč líto? právě studuji jak zlepšit podmínky,jak se o ně líp starat, tedy řeším to od podzimu, manžel má najednou pocit že se celý den starám jen o ty slepice, že mě nic jiného nezajímá a má skoro pravdu... Ráno jdu první za slepicemi jim dat krmení a pokludit ostatní zvířectvo, přes to že 10měsíční dcera už je hore a běžně se začne rozčilovat jak odejdu, skoro 3letý kluk je neštastný že jdu poklízet jen co se ráno objevím, pak přebalím a nakrmím malou, dám něco na jídlo synovi a jdu odstříkavat mléko, po 3 hodinách od toho co vstanu se konečně dostanu k nějaké malé snídani abych pak šla znovu ven za slepicemi, jim ještě přihodit a posbírat případné vajíčka...
jak vidíte zvířata jsou na prvním místě, dokonce i před malými dětmi a to by byt nemělo, jenže pak bych se dostala k poklízení příliš pozdě...
pořád Vám přijde že se o zvířata nestarám?

Tak tedy s dvema malymi detmi,to mate co delat..manzel by vam mel pomoct,ne jen kritizovat.
Honzapm vam hezky rozepsat krok za krokem,jak vylepsit situaci a zabezpeceni vasich zvirat, abyste nemela zbytecne ztraty a verte tomu,ze I ta liska brzy objevi otevreny kurnik a rano najdete misto slepic,jen par pirek..nevim,jaky mate kurnik(dreveny-zdeny),ja mam ve zdenych kurnicich elektrinu a svetla nastavena casovacem na zapnuti-vypnuti..slepice tedy nelezou do tmy,ale vecer jeste do 8mi hodin muzou zrat a pit..kurniky samozrejme zavirame..
Jeste bude hodne co resit,ale mate chut a zajem o chov,tak myslim,ze to casem zvladnete..a deti vam budou brzy pomahat..☺

ančovička1 napsal(a):
Tak tedy s dvema malymi detmi,to mate co delat..manzel by vam mel pomoct,ne jen kritizovat.
Honzapm vam hezky rozepsat krok za krokem,jak vylepsit situaci a zabezpeceni vasich zvirat, abyste nemela zbytecne ztraty a verte tomu,ze I ta liska brzy objevi otevreny kurnik a rano najdete misto slepic,jen par pirek..nevim,jaky mate kurnik(dreveny-zdeny),ja mam ve zdenych kurnicich elektrinu a svetla nastavena casovacem na zapnuti-vypnuti..slepice tedy nelezou do tmy,ale vecer jeste do 8mi hodin muzou zrat a pit..kurniky samozrejme zavirame..
Jeste bude hodne co resit,ale mate chut a zajem o chov,tak myslim,ze to casem zvladnete..a deti vam budou brzy pomahat..☺

mám jen dřevěný kurník a nízký, je problém ho pořádně vyčistit, tak ho chci zvýšit ale boční strany zvýšení chci mět prosklené, protože můj kurník je tmavá díra a to je špatně, jenže nevím čím udělat průhledné a průsvitné stěny když se o to může opírat koza, tak je mi jasné že obyčejné sklo by asi prokopla...
umíte mi poradit čím udělat ty boky, když je ze všech 2 zbylých stran kde není zed právě ta koza...
myslím že právě kvůli té koze nám na slepice nic nejde, museli by první přes ni a slepice mají výběh dostupný tunelem přes kozí ohrádku
kdyby Vás napadl průhledný a průsvitný materiál na bok kurníku který neprokopne koza, když se o něj opře, budu moc ráda za radu...

No tak po popisu koza + tunel mě ty fotky zajímají ještě více.
Navíc tu žádáte technické řešení, což je bez fotek jaksi zcestné.

Rozkvokat se dá : zvýšit příjem živočišné bílkoviny. A funguje to ;) mám vyzkoušeno. Každý rok mám alespoň 3 kvočny a vůbec kvokaji víc než chci 😂
Sedne-li některá už v únoru a nechce přestat, sedí v kralikarně). Jen jí doplňuji vodu a krmení, vyndám bobek, jinak nic. Když je kuratum cca týden, dostanou spodní kotce, otevru dvířka a courají po zahradě.
Pro 2 kvocny máme odchovny s výběhem. Březnové už sedí v nich. Ta jedna má i velký samostatný vybeh, to je lepší . Ta druhá je u hejna, tak mají méně místa.

ladd napsal(a):
9 vajec pod normálně velkou slepici je skutečně málo. Aspoň 13-15, aby žádné nevykukovalo, jak iž psali lidé výše,
Slepice se rozkvokat dá. Když si nanese do hnízda dostatečný počet vajec ( většinou tolik, kolik obsedne). tak se rozkvoká. Stává se tak když slepice zanáši. U mě nejmenší počet takto nanesených vajec byl 8, nejvíce 17. Musela by jste slepici oddélit a přinutit ji snášet někde kde nesnáši jiné slepice. 2 kvokalky ale máte, tak ať se zadaří.

S tím rozkvokáváním mám jenom negativní zkušenosti. Zkoušel jsem to 4 roky - plemena araukana a polská zelenonožka. Ponechával jsem vejce (označená) v hnízdech, do kterých snášely další (které jsem odebíral), zkoušel jsem i oddělit slepice, nechat je nanosit vejce do hnízda a opravdu se nerozkvokala žádná.

Jsou plemena, které kvokají rády a asi by to u nich šlo - rousná zakrslá, hedvábnička, ale to jsou výjimky.

Slyšel jsem, že to jde u krůt a jednou taky vyzkoušel - a opravdu zasedla a to byla širokoprsá z velkochovu.Seděla opravdu poctivě.

viu napsal(a):
Rozkvokat se dá : zvýšit příjem živočišné bílkoviny. A funguje to ;) mám vyzkoušeno. Každý rok mám alespoň 3 kvočny a vůbec kvokaji víc než chci 😂
Sedne-li některá už v únoru a nechce přestat, sedí v kralikarně). Jen jí doplňuji vodu a krmení, vyndám bobek, jinak nic. Když je kuratum cca týden, dostanou spodní kotce, otevru dvířka a courají po zahradě.
Pro 2 kvocny máme odchovny s výběhem. Březnové už sedí v nich. Ta jedna má i velký samostatný vybeh, to je lepší . Ta druhá je u hejna, tak mají méně místa.

Měl jsem zato, že zvýšení bílkoviny stimuluje zvýšení produkce vajec a působí spíše opačně. Jaké máte plemeno? Můžete trochu popsat to zvýšení živočišné bílkoviny - jak to praktikujete?
Děkuji.

Štefan1 napsal(a):
Měl jsem zato, že zvýšení bílkoviny stimuluje zvýšení produkce vajec a působí spíše opačně. Jaké máte plemeno? Můžete trochu popsat to zvýšení živočišné bílkoviny - jak to praktikujete?
Děkuji.

To neberte vážně. Je to výkřik do tmy.
Ale vyjádřit se holt může každý.

reznade napsal(a):
Chovatelka, která mi ji prodala, mi říkala že jí pěkně vyseděla 9 vajec, když jí zkusila dát 11, tak je prý vyházela a rozbila. Tehdy mi těch 9 nepřišlo málo, protože jsem ještě nikde nečetla kolik se dává pod velkou slepici běžně.
Je možné slepici oddělit do samostatného malého kurníku na jaře s menším výběhem, kde by pak byla i po dobu sedění a ze začátku vodění kuřat. Byla by pak ale oplozená vajíčka? Nebyla by moc stresovaná kdyby jiné slepice viděla jen přes plot a to ještě přes kačeny? Ikdyž zrovna tahle mi přijde docela samotářka v tom mém hejně.
Nestačí ve společném kurníku v jednom hnízdě jí vyměnovat vejce pravidelně za podkládky? Taky tam budou ty vejce přibývat. Stejně jí nechci dát jen její.

Je normální, že mi kohout teď v zimě nepojímá slepice? Je sice mladý, loňský, ale už kokrhá. Nemůže být problém že je to hybrid? Ale zas známí mají jenom hybridy a jedna slepice jim každý rok vyvede kuřata z ukrytého hnízda.

Pokud nezačne kvokat sama, tak ji oddělte (samozřejmě se jí to líbit nebude). Do hnízda klidně na začátku dejte několik podkladků a pak měňte další za snesená vajíčka. Až bude 2- 3 dny na hnízdě sedět i v noci, budete mít jistotu, že kvoká.
Když slepici neoddělíte od hejna, nebudete mít jistotu, že pravidelně snáší do hnízda s podkladky, protože to může být obsazené.To ji bude nejspíš v rozkvokání brzdit.

Štefan1 napsal(a):
S tím rozkvokáváním mám jenom negativní zkušenosti. Zkoušel jsem to 4 roky - plemena araukana a polská zelenonožka. Ponechával jsem vejce (označená) v hnízdech, do kterých snášely další (které jsem odebíral), zkoušel jsem i oddělit slepice, nechat je nanosit vejce do hnízda a opravdu se nerozkvokala žádná.

Jsou plemena, které kvokají rády a asi by to u nich šlo - rousná zakrslá, hedvábnička, ale to jsou výjimky.

Slyšel jsem, že to jde u krůt a jednou taky vyzkoušel - a opravdu zasedla a to byla širokoprsá z velkochovu.Seděla opravdu poctivě.

Já to zkusil cíleně 2x,- česká kropenka a kříženka po tetrách. V obou případech se zadařío. Pak si vybavuju objevenou kvočnu tetru na hnízdě ve stodole, bílou kříženku s černými běháky v kopřivách na zahraďe. A pak bylo x případů v dětství, kdy “ztracená” slepice přišla s kuřaty. Slepice jsme měly nosné nebo s komb. užitkovostí a jejich různé kŕíženky. Určitě nic extra kvokavého.
Toto téma se již zde na fauně řešilo. Ze třech pokusů, kdy to lidé zkusili, se to dvakrát zadařilo.

ančovička1 napsal(a):
Tak tedy s dvema malymi detmi,to mate co delat..manzel by vam mel pomoct,ne jen kritizovat.
Honzapm vam hezky rozepsat krok za krokem,jak vylepsit situaci a zabezpeceni vasich zvirat, abyste nemela zbytecne ztraty a verte tomu,ze I ta liska brzy objevi otevreny kurnik a rano najdete misto slepic,jen par pirek..nevim,jaky mate kurnik(dreveny-zdeny),ja mam ve zdenych kurnicich elektrinu a svetla nastavena casovacem na zapnuti-vypnuti..slepice tedy nelezou do tmy,ale vecer jeste do 8mi hodin muzou zrat a pit..kurniky samozrejme zavirame..
Jeste bude hodne co resit,ale mate chut a zajem o chov,tak myslim,ze to casem zvladnete..a deti vam budou brzy pomahat..☺

Píšete, že slepicím v kurníku přisvicujete do 8 hodin večer. Máte tedy nějak zjištěný rozdíl v užitkovosti, ve snášce při tom svícení a bez něj?

Na podzim slepice preperi,snaska prirozene klesne, asi po mesici zacnou slepice znovu snaset a protoze ted,pres zimu prisvecuji,snasi celou zimu..lonske slepicky snasi vsechny,starsi(mam I trilete,), podle snasky, prubezne vyrazuji..led svetlo mame s casovacem,zapina rano v 6.00-8.00, navecer od 16.00-20.00..s pribyvajicim dennim svetlem se nastaveni upravuje..
Letos je navic porad teplo,tak snasi velice dobre...

ančovička1 napsal(a):
Na podzim slepice preperi,snaska prirozene klesne, asi po mesici zacnou slepice znovu snaset a protoze ted,pres zimu prisvecuji,snasi celou zimu..lonske slepicky snasi vsechny,starsi(mam I trilete,), podle snasky, prubezne vyrazuji..led svetlo mame s casovacem,zapina rano v 6.00-8.00, navecer od 16.00-20.00..s pribyvajicim dennim svetlem se nastaveni upravuje..
Letos je navic porad teplo,tak snasi velice dobre...

a co máte za plemeno, že Vám dobře snáší i v zimě?
mě nesou hybridy leghorn a greenshell i bez přisvěcování, hybridy kropenatý a modrý se ještě neroznesli přesto že mají 32 týdnů a od čistých sasexů koupených v říjnu jsem ještě vajíčko neviděla...

čím se dá zateplit kurník aby to nebylo jen líhniště a úkryt cizopasníků?

reznade napsal(a):
a co máte za plemeno, že Vám dobře snáší i v zimě?
mě nesou hybridy leghorn a greenshell i bez přisvěcování, hybridy kropenatý a modrý se ještě neroznesli přesto že mají 32 týdnů a od čistých sasexů koupených v říjnu jsem ještě vajíčko neviděla...

čím se dá zateplit kurník aby to nebylo jen líhniště a úkryt cizopasníků?

Zateplený kurník je sice výhoda, ale škvíry jsou úkrytem pro všechno možné. Když tepelně odolný kurník, pak asi zděný a nebo smontovaný z PUR panelů. Slepice celkem bez problémů snáží zimu, ale ne vlhko (přiměřený prostor, aby sye nesrážela pára) a průvan. U mne vlastně nejlépe nesou v zimě zrobnělé hempšírky. Jsou ve zděném kurníku a přisvěcuji...

honzapm napsal(a):
To neberte vážně. Je to výkřik do tmy.
Ale vyjádřit se holt může každý.

Přesně
A protože je šero, vykřiknu znovu.
Většinou kupuji kuřecí skelety, umelu a zkrmim.
Máme zdrobnělé velsumky ( kvokaly 4z 5), zdrobnelou wyandotku.
Kvokala i araukany.
Bresse naštěstí mají kvokavost potlačenou.
Už 3.generaci si předáváme radu, když chceš kvočnu, dávej maso. Stačí 2týdny, pak si za týden příprav místo pro kvočnu.
No a samozřejmě už babička nechovala vlašky apod, ale Sasexky, australky ( pokud si po 40a více letech vybavuji dobre )a podobná ochotně kvokající plemena.

Pokud tomu chcete věřit, proč ne. Kvokavost je genetická záležitost, která se dědí. Není to vlastnost získaná. Pokud to má slepice v "sobě", bude kvokat ať žere co žere a stejně tak naopak.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud tomu chcete věřit, proč ne. Kvokavost je genetická záležitost, která se dědí. Není to vlastnost získaná. Pokud to má slepice v "sobě", bude kvokat ať žere co žere a stejně tak naopak.

Naprosto souhlasim..

Ano mám z.Velsumky a nekvoká žádná.Jinak jakmile se mi ukáže v chovu kvočna tak se jí ihned zbavím a raději nelíhnu,stává se to hlavně při koupi kohoutů.

ančovička1 napsal(a):
Myslim,ze jste mela prvne hodne studovat chov drubeze, slepic I kachen,nez jste se do chovu pustila..

Maminka mého otce byla negramotná, neuměla číst ani psát, přesto chovala kozy, ovce, slepice. Naprosto běžná doba před 100 lety. Chov drůbeže a ostatních hospodářských zvířat není starý 50 až 70 let. Je starý jak lidstvo samo, tisíce let a přesto to lidé zvládli.

reznade napsal(a):
mám jen dřevěný kurník a nízký, je problém ho pořádně vyčistit, tak ho chci zvýšit ale boční strany zvýšení chci mět prosklené, protože můj kurník je tmavá díra a to je špatně, jenže nevím čím udělat průhledné a průsvitné stěny když se o to může opírat koza, tak je mi jasné že obyčejné sklo by asi prokopla...
umíte mi poradit čím udělat ty boky, když je ze všech 2 zbylých stran kde není zed právě ta koza...
myslím že právě kvůli té koze nám na slepice nic nejde, museli by první přes ni a slepice mají výběh dostupný tunelem přes kozí ohrádku
kdyby Vás napadl průhledný a průsvitný materiál na bok kurníku který neprokopne koza, když se o něj opře, budu moc ráda za radu...

Moc vašemu popisu nerozumím, existuje materiál polykarbonát, něco takového https://www.polykarbonatznojmo.cz/komurkovy-polykarbonat-tl-6mm-2100x5000mm-opal.html?&force_sid=6f5t3pbgq0bq7gj6pd7qaeu2g7
Kozu jde oddělit hrazením.
https://www.google.com/search?q=polykarbon%C3%A1t&hl=cs&source=android-browser-type&prmd=ismvn&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwj74bTaz9TuAhUdCRAIHUEBDbUQ_AUoAXoECEYQAQ&biw=914&bih=601

kaseva napsal(a):
Maminka mého otce byla negramotná, neuměla číst ani psát, přesto chovala kozy, ovce, slepice. Naprosto běžná doba před 100 lety. Chov drůbeže a ostatních hospodářských zvířat není starý 50 až 70 let. Je starý jak lidstvo samo, tisíce let a přesto to lidé zvládli.

No jo, ale ty zkušenosti se předávaly z generace na generaci a lidi jaksi věděli. Jenom příklad. Nedávno tady proběhl dotaz - koupil jsem si násadová vejce a co teď? Zadavatel očividně netušil, že když nemá kvočnu, musí být líheň.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pokud tomu chcete věřit, proč ne. Kvokavost je genetická záležitost, která se dědí. Není to vlastnost získaná. Pokud to má slepice v "sobě", bude kvokat ať žere co žere a stejně tak naopak.

Dnes mají téměř všechny slepice potlačenou kvokavost a tak za normálního stavu čekat z jara na kvočnu, to se spíš dočkáte jarního sněhu nebo bouřky. Ano, každá slepice to v sobě má a i když potlačenou, ty pudy se však dají probudit. A tady jsou potom dobré rady předků. Také bych si tady dovolil s vámi nesouhlasit, že krmení nemá vliv na kvokavost. Měl jsem už mnoho čistých plemen a pokaždé mi jich ročně několik kvokalo. Jako správný patriot jsem jako mnoho chovatelů začínal (předtím celé roky jenom hybridy) Šumavankami a Českými kropenkami a to ne jenom zlatými, ale i stříbrnými, Australky, Viandotky, Hempšírky, Vlašky a vždy jsem měl spoustu kvočen. Dost jsem se tomu divil, že jsem už nakupoval násadovky od zkušených letitých chovatelů a přesto kvočí. Na podporu říje u zvířat je vitamín D. Už když jsem dělal u ovcí tak jsme jim ho přidávali v době připouštění do vody. Vitamín D osahuje také ječmen ať už naklíčený nebo šrotovaný a hlavně sluníčko. Proto nejvíc kvočen mám v červnu a červenci kdy už je téměř po sezóně. Ale u mne je i jiná příčina, že mi slepice kvokají. Je to šrotovaný ječmen se pšenicí, slunečnicí a kukuřicí ze kterého manželka dělá míchanici. V létě s nařezanými, navlhčenými kopřivami a v zimě s rozmočenými vojtěškovými granulemi. Jinak mají a.l. 50/50 pšenici a Ng. Pokud neni sníh nebo moc promrznuto mají přístup na trávník a do porostu ovocných dřevin a malin. Proto s jistotou mohu říci, že krmení a jeho skladba, k tomu teplé, slunečné počasí mohou ovlivnit kvokavost slepic. Nedá se to však dělat cíleně na určitou dobu neboli čas, je to prostě nahodilé tak jak se to v slepici ten pud probudí.

No a to je přesně to, o čem jsem psal...kvokavost je genetická záležitost a krmení ji může být částečně potlačit, nebo "probudit". Ječmen v krmné dávce ve větším množství znamená ani ne tak vitamin D, ale velké množství nestravitelné vlákniny a nedostatek bílkovin. No a co má dělat nosnice, která nemá dost bílkovin na tvorbu vajec? Buď zasedne, nebo začne pelichat...

kaseva napsal(a):
Maminka mého otce byla negramotná, neuměla číst ani psát, přesto chovala kozy, ovce, slepice. Naprosto běžná doba před 100 lety. Chov drůbeže a ostatních hospodářských zvířat není starý 50 až 70 let. Je starý jak lidstvo samo, tisíce let a přesto to lidé zvládli.

Do jisté míry ano, ale taky si mysleli, že je země placatá a nedojící krávu léčili zaříkáváním Každopádně neřešili úhyn, výživu atd., drůbež byla volně, musela si sehnat krmení po většinou sama atd. atd. vše se vyvíjí, znalosti, zkušenosti.

kaseva napsal(a):
Moc vašemu popisu nerozumím, existuje materiál polykarbonát, něco takového https://www.polykarbonatznojmo.cz/komurkovy-polykarbonat-tl-6mm-2100x5000mm-opal.html?&force_sid=6f5t3pbgq0bq7gj6pd7qaeu2g7
Kozu jde oddělit hrazením.
https://www.google.com/search?q=polykarbon%C3%A1t&hl=cs&source=android-browser-type&prmd=ismvn&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=2ahUKEwj74bTaz9TuAhUdCRAIHUEBDbUQ_AUoAXoECEYQAQ&biw=914&bih=601

děkuji za radu, už s ním počítám, snad to koza neprokopne, když se o to opře, nyní je na nižší straně strop kurníku jen 95 cm od země, chci zvýšit na 150cm právě polykarbonátem, a na druhé straně u zdi budovy 180 cm, tento šikmý strop má být také z polykarbonátu, on je celý kurník i spřiléhající ohrádkou pro kozu pod společnou vysokou střechou přiléhající budovy, tak aby to bylo dost prosvětlené, když tam přímé slunko nesvítí...