Otec a dcera

Takováto příbuzenská plemenitba se používá na ustálení vzácných znaků: kresby, pernatých ozdob či nového barevného-kresebného rázu. V běžném chovu nedoporučuji! Typologicky a vitalitou pouze ztratíte. Stanislav Brückner.

jellec napsal(a):
Dobry den.pari se me holubi otec s dcerou.preparoval jsem je ale vracdji se k sobe.jake mate zkusenosti s pribuzenskou plenitbou prosim.je v tom velky problem?budou mladi zivotaschopni?

Dělaval jsem to běžně syn na matku-byly z toho nejkvaitnější holoubata jak v kresbě tak hl.v typu.

Pozor! Úzká příbuzenská plemenitba (Otecx dcera; synxmatka) upevňuje všechny znaky a to jak ty plusové, tak ty minusové. Z této poučky vychzí, že příbuzenská plemenitba patří pro vrcholné šlechtění a jako výchozí materiál musí být naprosto nejkvalitnější jedinci. Pokud někomu výjde právě ta plusová varianta, pak měl štěstí. Podepřené, většinou, trpělivou mnohaletou prací.

jako výchozí materiál musí být naprosto nejkvalitnější jedinci.

jenže zda jde o nej jedince (nemyslím pofiderní vzhled) ale se zdravou genetickou výbavou,

zjistíme pouze tímto "testovacím" pářením
objeví-li se jakáko-li vada - nejde o nej jedince

(mám na mysli např. u PH, tiplerů, akrobatů atd...)

u "šlechtění" na "krásu" je to hovadina.

Vyjímka potvrzuje pravidlo, jsou dvě cesty : regenerace a degenerace. Já jsem pro regeneraci. V druhém případě se tu alespoň může pořád psát o špatném líhnutí, úhynech, deformacích kostí a neobvyklém chování. O letových vlastnostech a temperamentu nemluvě. Ať si to každý dělá jak chce. Všem přeji krásné jarní dny s našimi holoubky.
Stanislav Brückner

Musím uznat Standu, u holubů, hlavně u těch přešlechtěných, volierovaných, kde jich je málo, se neustále zužuje krevní základna, prudce klesá vitalita, imunita, což bylo mj. i důvodem vymření mamutů, asi se takovou příbuzenskou plemenitbou upevní nějaké znaky, ale celkově si myslím, že je to slepá ulička.

Kdyby nebylo příbuzenské plemenitby, nikdy by nedošlo k upevnění znaků a to ani kresebných, ani letových. Pošťáci by nebyli pošťáky, nebyli by holubi bradavičnatí, jiní by nedělali kotrmelce atp. Všechno to je lidských výběrem upevněná genetická vlastnost, která se projevuje v chování, fenotypu. Bohužel ti pohádkáři, co proti tomu brojí si neuvědomují, že taková je realita nejen u holubů, ale u všeho, ať jde o závojnatky, německého ovčáka, přeštické prase nebo českou červinku. Bez toho by prostě nic nebylo plemenem s danými znaky nebo chováním. Na druhou stranu s imbreedingem je třeba vytvořit souběžně více linií, aby se daly odchovy kombinovat a nepářilo se stále na totožné krvi. Pravda není totiž jiná než taková, jak bylo psáno pár lidmi nade mnou - imbreeding upevňuje jak to dobré, co chceme zachovat, tak to špatné. A je opět jen na lidech, aby dále šlechtili a vyřazovali to, co nevyšlo, resp. neodpovídá a neupevňovali vlohy, které nechceme, jsou nežádoucí, natož letální.

Calc napsal(a):
Kdyby nebylo příbuzenské plemenitby, nikdy by nedošlo k upevnění znaků a to ani kresebných, ani letových. Pošťáci by nebyli pošťáky, nebyli by holubi bradavičnatí, jiní by nedělali kotrmelce atp. Všechno to je lidských výběrem upevněná genetická vlastnost, která se projevuje v chování, fenotypu. Bohužel ti pohádkáři, co proti tomu brojí si neuvědomují, že taková je realita nejen u holubů, ale u všeho, ať jde o závojnatky, německého ovčáka, přeštické prase nebo českou červinku. Bez toho by prostě nic nebylo plemenem s danými znaky nebo chováním. Na druhou stranu s imbreedingem je třeba vytvořit souběžně více linií, aby se daly odchovy kombinovat a nepářilo se stále na totožné krvi. Pravda není totiž jiná než taková, jak bylo psáno pár lidmi nade mnou - imbreeding upevňuje jak to dobré, co chceme zachovat, tak to špatné. A je opět jen na lidech, aby dále šlechtili a vyřazovali to, co nevyšlo, resp. neodpovídá a neupevňovali vlohy, které nechceme, jsou nežádoucí, natož letální.

Pěkně stručně a srozumitelné napsano

Calc napsal(a):
Kdyby nebylo příbuzenské plemenitby, nikdy by nedošlo k upevnění znaků a to ani kresebných, ani letových. Pošťáci by nebyli pošťáky, nebyli by holubi bradavičnatí, jiní by nedělali kotrmelce atp. Všechno to je lidských výběrem upevněná genetická vlastnost, která se projevuje v chování, fenotypu. Bohužel ti pohádkáři, co proti tomu brojí si neuvědomují, že taková je realita nejen u holubů, ale u všeho, ať jde o závojnatky, německého ovčáka, přeštické prase nebo českou červinku. Bez toho by prostě nic nebylo plemenem s danými znaky nebo chováním. Na druhou stranu s imbreedingem je třeba vytvořit souběžně více linií, aby se daly odchovy kombinovat a nepářilo se stále na totožné krvi. Pravda není totiž jiná než taková, jak bylo psáno pár lidmi nade mnou - imbreeding upevňuje jak to dobré, co chceme zachovat, tak to špatné. A je opět jen na lidech, aby dále šlechtili a vyřazovali to, co nevyšlo, resp. neodpovídá a neupevňovali vlohy, které nechceme, jsou nežádoucí, natož letální.

Nechci se tu moc rozvášnovat, ale toto je kvalitní a pravdivý příspěvek.bez příbuzenské plemenidby nikdy nemúže te dosáhnout kvalitní základny a upevnění těch dobrých znaků.platí že příbuzenskou plemenitbu múže dělat jen ten kdo ví jak s tímto materiálem zacházet a jak ho dál zpracovávat.Vubec nechápu jak někdo múže porovnávat regeneraci a degeneraci/příbuzenskou plemenidbu) dyt je to jako srovnávat škodovku a bavorák.díky příbuzenské plemenitbě mohu poměrně přesně určit směr svého šlechtění a v poměrně brzké době dosáhnou vynikajících výsledků, kouzlo plemenidby neni v tom nakoupit několik holubů od různých chovatelů a čekat na zázrak, jedině díky příbuzenské plemenitbě se výsledek dostavý ale hlavně neni náhodný ale dlouhodobý.A řeč o nějaké menší vytalitě, neoplozených vejcích, nesouhlasím pokud s tím umíš pracovat neni problém, sám jdu až do páření bratr x sestra z jednoho hnízda, obrázek at si udělá každý sám ale pár let už na špičce jsem a to jen díky příbuzenské plemenitbě a pokud vím nikdo komu nechám holuby si neztěžoval že by měl neplodné negramoty, právě na opak.Ale opakuji tato plemenidba patří jen do ruk chovatelům co se opravdu chtějí zajímat o chov či šlechtění na úrovni.S pozdravem jara Roman a na holubníku již padesátka nakroužkovanců

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Pozdravujem. V SK CHovateľu možná v č.5 a 6 vyjde článok o šľachtení košických vysokoletúnov bezpásavých. V celom procese boli použití dvaja nepríbuzní samci a sedem holubíc, pričom tri z nich boli párené na jediného samca. Čiže stále produkovali polobratry-polosestry. V prvom rok bol samček párený na dve holubice, ponechaných 8 ks do plemenitby. Kedže F1 bola zatvorená spolu, spárili sa, ako chceli. Vyprodukovali množstvo mladých bez akýchkoľvek zdravotných problémov. Z F2 generácie som ponechal 13 kusov, znova zatvorené spolu. Spárili sa, ako chceli, čiže už dvojnásobná úzka až ohnivá príbuznosť a množstvo mladých. A tak by som mohol pokračovať. v F5 generácií bolo ponechaných 87 ks, pričom za roky 2001 až 2016 spolu 149 jedincov. Všetci vychádzali z dvoch nepríbuzných otcov a siedmich holubíc. Ostatné vzišlo z vysokej príbuznosti, pričom bolo za tie roky odchovaných cirka 3x viac jedincov. Len u niektorých boli viditeľné zdravotné problémy/ pomalý rast, špatné preperovanie/ a väčšinu som vyradil pre nevhodný telesný typ alebo zlikvidoval dravec-najlepší tester letových vlastností. Kedže rok čo rok pozorujem mestské holuby, v malých mestách na tomto princípe bežne fungujú. Že ostanú po zime deti po dvoch troch pároch a vzájomne sa spária. Na jeseň je poriadny krdlik, takže sú schopné vychovať opakovane príbuzné mladé a to aj bez hniezda v jamke na rímse. J.Hrabal.

rtaubenk napsal(a):
Nechci se tu moc rozvášnovat, ale toto je kvalitní a pravdivý příspěvek.bez příbuzenské plemenidby nikdy nemúže te dosáhnout kvalitní základny a upevnění těch dobrých znaků.platí že příbuzenskou plemenitbu múže dělat jen ten kdo ví jak s tímto materiálem zacházet a jak ho dál zpracovávat.Vubec nechápu jak někdo múže porovnávat regeneraci a degeneraci/příbuzenskou plemenidbu) dyt je to jako srovnávat škodovku a bavorák.díky příbuzenské plemenitbě mohu poměrně přesně určit směr svého šlechtění a v poměrně brzké době dosáhnou vynikajících výsledků, kouzlo plemenidby neni v tom nakoupit několik holubů od různých chovatelů a čekat na zázrak, jedině díky příbuzenské plemenitbě se výsledek dostavý ale hlavně neni náhodný ale dlouhodobý.A řeč o nějaké menší vytalitě, neoplozených vejcích, nesouhlasím pokud s tím umíš pracovat neni problém, sám jdu až do páření bratr x sestra z jednoho hnízda, obrázek at si udělá každý sám ale pár let už na špičce jsem a to jen díky příbuzenské plemenitbě a pokud vím nikdo komu nechám holuby si neztěžoval že by měl neplodné negramoty, právě na opak.Ale opakuji tato plemenidba patří jen do ruk chovatelům co se opravdu chtějí zajímat o chov či šlechtění na úrovni.S pozdravem jara Roman a na holubníku již padesátka nakroužkovanců

Nejkvalitnější linie všeho možného co člověk chová vznikli příbuzenskou plemenitbou, to je jisté.
Zadavatel neuvádí že v jeho případě jde o vynikající jedince ve všech směrech což by smysl samozřejmě pro ustálení mělo. Zadavatel uvedl že není schopen je napářit jinak a to jako důvod příbuzenské plemenitby která musí mít plánované i další pokračování skutečně není!
To je o zvládnutí základů holubařiny.
Příklad na opravdový závěr : V osumdesátých letech jistý p.Machala dlouhodobě vyhrával v klub ČS červené sedlaté. Byl vynikající chovatel a dej mu Pán Bůh nebe.Holoubci sic menší ale perfektně kreslení a barevní! Všichni chovatelé červených sedlatých nakupovali ve velkém jak to tak bývá a s přibuzností si hlavu nelámali. Za téměř 40 let se zatím nepodařilo desítkám velmi schopných holubářů srovnatelnou holubici s černou nebo modrou sedlatou holubicí! Pokud do červených sedlatých příkřížili jiný ráz nebo barvu tak když to zpátky byl za pár generací červený sedlatý byl opět slabší než běžné rázy. Takže ustálili nežádoucí znaky tak že by to snad rozbilo jen jiné plemeno. Riziková hranice příbuzenské plemenitby je velmi křehká a známa jak v humánní tak veterinární medicíně a patří k ní samozřejmě degenerativní znaky a další nežádoucí poruchy vitálních, chcete li reprodukčních funkcí. Jak jsem řekl již z hora ať si to dělá každý jak chce, nakroužkováno mám 90 ks a první výletci mi jdou do páru a krásně se foukají i bez příbuzenky Chovu zdar

Calc napsal(a):
Kdyby nebylo příbuzenské plemenitby, nikdy by nedošlo k upevnění znaků a to ani kresebných, ani letových. Pošťáci by nebyli pošťáky, nebyli by holubi bradavičnatí, jiní by nedělali kotrmelce atp. Všechno to je lidských výběrem upevněná genetická vlastnost, která se projevuje v chování, fenotypu. Bohužel ti pohádkáři, co proti tomu brojí si neuvědomují, že taková je realita nejen u holubů, ale u všeho, ať jde o závojnatky, německého ovčáka, přeštické prase nebo českou červinku. Bez toho by prostě nic nebylo plemenem s danými znaky nebo chováním. Na druhou stranu s imbreedingem je třeba vytvořit souběžně více linií, aby se daly odchovy kombinovat a nepářilo se stále na totožné krvi. Pravda není totiž jiná než taková, jak bylo psáno pár lidmi nade mnou - imbreeding upevňuje jak to dobré, co chceme zachovat, tak to špatné. A je opět jen na lidech, aby dále šlechtili a vyřazovali to, co nevyšlo, resp. neodpovídá a neupevňovali vlohy, které nechceme, jsou nežádoucí, natož letální.

Naprostý souhlas, také stím nemám žádný problém, k tomu není co dodat, dobře napsaný, snad jenom škoda že je zadavatel anonym, nemá se za co stydět.

Kdysi jsem měl na holubníku pár staváků (černých straků) bratra se sestrou co byli zároven bratranec x sestřenice-měl jsem je spolu kuli hnízdum.Za 1.den postavili obrovské březové hnízdo, které jsem odebral, dal jiným a nechal je znova stavět. Zároven byli kvalitními chůvami. Ale když jsem jim nechal po 3krát jejich mladé... vždycky to byla katastrofa.Vypadaly perfektně ale uplně ztratili schopnost letu-všech 6 mladých-jenom chodili, poskakovali a báli se snad i výšky metr nad zemí. Skončili jako potrava pro ochočené dravce.

L. napsal(a):
Kdysi jsem měl na holubníku pár staváků (černých straků) bratra se sestrou co byli zároven bratranec x sestřenice-měl jsem je spolu kuli hnízdum.Za 1.den postavili obrovské březové hnízdo, které jsem odebral, dal jiným a nechal je znova stavět. Zároven byli kvalitními chůvami. Ale když jsem jim nechal po 3krát jejich mladé... vždycky to byla katastrofa.Vypadaly perfektně ale uplně ztratili schopnost letu-všech 6 mladých-jenom chodili, poskakovali a báli se snad i výšky metr nad zemí. Skončili jako potrava pro ochočené dravce.

Anonyme, tu příčinu musíš hledat jinde, pokud je tahle pohádka pravda.Že by nelétali z takového křížení je pěkná volovina.

cajzek napsal(a):
Anonyme, tu příčinu musíš hledat jinde, pokud je tahle pohádka pravda.Že by nelétali z takového křížení je pěkná volovina.

Vláďo, tak ses přece nechal nachytat

Nemá cenu se vzájemně urážet, např. u gepardů a sibiřských tygrů hrozí zánik, mají skoro stejné skvrny, pruhy, v důsledku, že jsou přiliš příbuzensky spjati, pak stačí pořádná nemoc a vyhynou skoro všichni, chybí různost genů, to samé je u holubů, u pošťáků bych to bral, tam geneticky vadný jedinec nezvládne závody, chytne ho dravec, tam to řeší moudrá příroda, zrovna jako u vysokoletců, ale těžko u přešlechtěných, volijerových holubů.

Přesně tak, urážet se nemá smysl, navíc co by pak dělaly farmaceutické firmy? Ty si mnou ruce, protože potomci z příbuzenské plemenitby se bez nich neobejdou. Najdeme tisíce důvodů pro a proti, vědecky doložené výsledky, ale platí jedno: příbuzenská plemenitba = DEGENERACE. Pisatel tady dával příklad poštovních holubů. Když fouká protivítr, hrozí mlha, nebo déšt´, tak je ze startu přivezou kaamionem nazpět. Z příbuzenské plemenitby degenerovaní a léky nadopovaní pošťáci to prostě nedají. Příbuzenská plemenitba je proti přírodě a ta příroda nám to bude umět vrátit i s úroky.

bohumil62 napsal(a):
Přesně tak, urážet se nemá smysl, navíc co by pak dělaly farmaceutické firmy? Ty si mnou ruce, protože potomci z příbuzenské plemenitby se bez nich neobejdou. Najdeme tisíce důvodů pro a proti, vědecky doložené výsledky, ale platí jedno: příbuzenská plemenitba = DEGENERACE. Pisatel tady dával příklad poštovních holubů. Když fouká protivítr, hrozí mlha, nebo déšt´, tak je ze startu přivezou kaamionem nazpět. Z příbuzenské plemenitby degenerovaní a léky nadopovaní pošťáci to prostě nedají. Příbuzenská plemenitba je proti přírodě a ta příroda nám to bude umět vrátit i s úroky.

bohumil62 napsal(a):
Přesně tak, urážet se nemá smysl, navíc co by pak dělaly farmaceutické firmy? Ty si mnou ruce, protože potomci z příbuzenské plemenitby se bez nich neobejdou. Najdeme tisíce důvodů pro a proti, vědecky doložené výsledky, ale platí jedno: příbuzenská plemenitba = DEGENERACE. Pisatel tady dával příklad poštovních holubů. Když fouká protivítr, hrozí mlha, nebo déšt´, tak je ze startu přivezou kaamionem nazpět. Z příbuzenské plemenitby degenerovaní a léky nadopovaní pošťáci to prostě nedají. Příbuzenská plemenitba je proti přírodě a ta příroda nám to bude umět vrátit i s úroky.

Prírode nie je príbuzenská plemenitba neznáma. Príroda na rozdiel od chovateľa dokáže urobiť nekompromisnú selekciu vzniknutých jedincov na životaschopnosť a vitalitu. V prírode je to tak zariadené že len ten najživotaschopnejší a najsilnejší má právo svoje gény odovzdávať ďalej. Žiaľ u chovateľa nie je selekčný tlak dostačujúci. U PH nám to rieši kôš, u okrasných je to problém. Úzka príbuzenská plemenitba nie je problém. Problém je nekompromisná selekcia.

1655 napsal(a):
Prírode nie je príbuzenská plemenitba neznáma. Príroda na rozdiel od chovateľa dokáže urobiť nekompromisnú selekciu vzniknutých jedincov na životaschopnosť a vitalitu. V prírode je to tak zariadené že len ten najživotaschopnejší a najsilnejší má právo svoje gény odovzdávať ďalej. Žiaľ u chovateľa nie je selekčný tlak dostačujúci. U PH nám to rieši kôš, u okrasných je to problém. Úzka príbuzenská plemenitba nie je problém. Problém je nekompromisná selekcia.

taktez pravda! Urcite pribuzenska plemenitba neni pro prirodu neznamou, ale priroda jsi poradi a vyradi neschopne jedince driv nebo pozdeji v dalsich generaci. Pokud jse jedna o cloveka a je jeho umysl parovat pribuzne, je to pro hrstku vyvolenych kteri opravdu tomu rozumi a chcou dosahnout nejakeho cile...ale, pokud zapojime matku prirodu tak nam vsechny ty jedince vyradi...protoze jsou vytvoreny clovekem!

bohumil62 napsal(a):
Přesně tak, urážet se nemá smysl, navíc co by pak dělaly farmaceutické firmy? Ty si mnou ruce, protože potomci z příbuzenské plemenitby se bez nich neobejdou. Najdeme tisíce důvodů pro a proti, vědecky doložené výsledky, ale platí jedno: příbuzenská plemenitba = DEGENERACE. Pisatel tady dával příklad poštovních holubů. Když fouká protivítr, hrozí mlha, nebo déšt´, tak je ze startu přivezou kaamionem nazpět. Z příbuzenské plemenitby degenerovaní a léky nadopovaní pošťáci to prostě nedají. Příbuzenská plemenitba je proti přírodě a ta příroda nám to bude umět vrátit i s úroky.

Příbuzenská plemenitba pane není proti přírodě, příroda s ní dokonce zaplavuje nová území. Je prokázáno, že kupříkladu velké želvy ze Seychell a Galapág jsou potomky velmi malého množství zvířat, která osídlila tyto ostrovy. Přesto je imbrední imprese nejen nezničila, ale dokonce umožnila rozšířit a vytvořit další formy či poddruhy. Totéž se dá říct o ostrovních populacích kupříkladu krajt P.reticulatus, různých forem či poddruhů hroznýšů královských Boa constrictor (zvířata z Tabogy, Hog Islandi a další), z nichž někteří jsou dokonce mutační (zpravidla hypomelanici). A není třeba docházet daleko - i u nás jsou kupříkladu samičky hrabošů a některých myšic opouští rodné hnízdo již březí a otcem není nikdo jiný než jejich bratři.
Ps:mimochodem slavní komodští varani u nichž byla nedávno prokázána mmj. i díky Arance z Pražské ZOO parthenogeneze řeší při vylodění na ostrov nedostatek sexuálních partnerů tak, že neoplozená samice vyklade vejce, z nichž se vylíhnou samci. Ti už následně stačí na páření a zvesela se pokračuje.

1655 napsal(a):
Prírode nie je príbuzenská plemenitba neznáma. Príroda na rozdiel od chovateľa dokáže urobiť nekompromisnú selekciu vzniknutých jedincov na životaschopnosť a vitalitu. V prírode je to tak zariadené že len ten najživotaschopnejší a najsilnejší má právo svoje gény odovzdávať ďalej. Žiaľ u chovateľa nie je selekčný tlak dostačujúci. U PH nám to rieši kôš, u okrasných je to problém. Úzka príbuzenská plemenitba nie je problém. Problém je nekompromisná selekcia.

Prírode nie je príbuzenská plemenitba neznáma - jistěže je jak jsem psal výše. Kupříkladu u těch želv se dokonce uvažuje o jediné samici, která si v sobě přinesla jak sperma, tak z rodné země i semena živných rostlin v trávicím traktu. Vzhledem k tomu, že řada želv je schopna klást vejce i čtyři roky po spáření se samcem, který již dávno nežije a pořád plodí jeho potomky, není pro ně problém po několika týdnech strávených na "vlnách" následně vyklást oplozená vejce z nichž jediný další samec, který se vylíhne se stane otcem veškerých jejích dalších potomků. V příbuzenském vztahu k takové samici je logicky jejím synem.
Bohužel, jak to v takto zaměřených diskusích bývá, diskutují lidé, kteří nemají o dané problematice páru a míchají hrušky a jablka. Degenerativní není páření příbuzných jedinců, jsou-li geneticky zdraví. Pokud nejsou, roste logicky jejich šance na genetická onemocnění, vady. Příroda jak bylo poznamenáno výše selektuje vadné jedince (i když mnohdy to odnese i jedinec geneticky bezvadný a pro rozmnožování ideální, leč byl v nevhodnou dobu na nevhodném místě), doma to má dělat chovatel. Logicky patří tato plemenitba do rukou lidem, kteří si toto uvědomují a snaží se upevnit nějaké znaky, ať vzhledové či povahové, jinak je to zbytečné. Zároveň to klade na chovatele vysoké nároky stran přesné evidence, zároveň prostorové - je třeba ponechávat velké množství odchovaných kusů do dospělosti pro ověřování chtěných vloh ať už ve sportu, nebo snášce či váze, velikosti, délce opeření atp. Kdo si myslí, že lze něco takového provádět v malém, tak se plete. Resp. je tam velká šance o vše přijít v jednom okamžiku při nedostatku větší kolekce několika souběžných linií.
I populace věžáků jsou důkazem toho, že selektivní tlak na neschopné, neopatrné jedince působí výběr, který jaksi neřeší příbuznost mezi těmi kterými holuby, ale vyřazuje ty chovu nevhodné. V centrech měst, kde nehrozí přísun nové krve z volných chovů blízkých vesnic či jiných měst si můžete být jistí, že jejich příbuznost bude vysoká.

Pozdravujem. Ono to porekadlo, zlatá stredná cesta má asi význam. Ako je zvykom, píšem z vlastných poznatkov alebo čo som videl. Navštevoval som chov staručkého pána. Tešil sa, že sa mu mocú po dvore holubi/asi 20/ a nič iné neriešil. Veľa ich vláčilo krídla po zemi, alebo krívali, ale nie všetci. Asi šesť ich malo také zdravie, že nielen že neochoreli, ale veselo sa párili. Pochopiteľne s chorými nič neodchovali, ale tie vitálnejšie samičky boli ochotné aj na neveru. Tam vzniklo potomstvo a kedže iného nebolo a staručký pán nič selekčne neriešil, párili sa ďalej medzi sebou. Kupodivo väčšina chorých bez zásahu chovateľa odišla a v zamorenom priestore sa udržal úspešne sa rozmnožujúci chov/bez liekov, bez prehnanej hygieny-bežné čistenie holubníčka cirka 2x2m raz za mesiac, pili zo sliepkami/ Mne taký chov vadil, ale staručký pán sa len usmieval a občas prohodil-mám holubi-mám!? Nebezpečie príbuznosti je, že nevidíme vnútorné orgány, či nesú oslabenie imunity, ktorá sa môže navonok prejaviť neskôr,.Preto asi tá zlatá stredná cesta. Nie každý dokáže oslabenie vysledovať z krivého zobáka, slabých nôh, krivých prstov, slabého osvalenia, posedávania, vztýčeného peria nad zobákom, dýchavičnosti, po dospelosti neochoty párenia, pudu stavby hniezda atď. Dnes už sa vie z ľudskej medicíny, že aj náchylnosti k hnačkám, dýchavičnosti, aj iné sa dedia v každom telesnom organizme, vrátanie povahových vlastností. J.Hrabal.

V pražské zoo to u těch vranů řídí pan Velenský, superkapacita.

Překlep, u varanů.

Před lety se prudce zhoršil zdravotní stav, vitalita, plodnost u evropských zubrů, bylo jich kriticky málo a dostali se do krického stavu, díky neustálému úzkému příbuzenskému šlechtění, po zralé úvaze se z ameriky dovezlo pár býků prérijních bizonů a výsledek byl fantastický, již třetí generace byla k nerozeznání od evropských bizonů, prudce se zlepšil zdravotní stav, vitalita, plodnost.

čendas napsal(a):
Před lety se prudce zhoršil zdravotní stav, vitalita, plodnost u evropských zubrů, bylo jich kriticky málo a dostali se do krického stavu, díky neustálému úzkému příbuzenskému šlechtění, po zralé úvaze se z ameriky dovezlo pár býků prérijních bizonů a výsledek byl fantastický, již třetí generace byla k nerozeznání od evropských bizonů, prudce se zlepšil zdravotní stav, vitalita, plodnost.

To nebylo před lety, to už je pár desítek. Hybridní stádo těchto zvířat se nadále pohybuje volně v oblasti Kavkazu, jeho stavy různě kolísají a dodnes se neví co s nimi, protože jsou důvodné obavy, aby se hybridní geny nedostaly i do čisté populace, která bizoní geny doposud nemá. V krvi čistokrevných zachráněných zubrů žádná krev bizonů nekoluje (mám na mysli krev současného druhu - bokem ponechávám fakt, že zubr samotný je přírodní kříženec dvou v historii vymizelých druhů). Navrch F1 má problém s neplodností narozených jedinců samčího pohlaví, takže je třeba připařovat pro vznik F2 stejně opět zubra. Je mylnou myšlenkou, že po x-té generaci se "geny" vyčistí a vliv bizona nebude znatelný. Jako u všech kříženců bude dohledatelný vždy. To, že s přílivem nových genů, obzvláště natolik vzdálených původním zvířatům, vzrůstá vitalita, velikost, zdraví je nasnadě, nicméně není to nic výjimečného a je to pravidelný znak téměř všech F1. Otázkou jsou ty další filiální generace.

Nevím proč bych si měl vymýšlet nějaké pohádky?! Jestli mi nevěříte že incestáci nechtěli létat, , nevěřte.. Po vyskočení z hnízda metr nad zemí už nikdy na nic nevylétli jen chodili po zemi-taky jsem dumal čím by to mohlo být.. zrno brali normálně, se zrakem asi problém nebyl. Na žrádlo jsem je daroval jako dospělce -nikdy náznak letu. Bylo naposledy co jsem měl incestní pár.Když jsem pozoroval incestní pár u měštáků co ke mě létají, holoubata byla normální ale oproti ostatním městským holubum, nezbyl přes zimu do jara snad ani 1. všecky dravec zlikvidoval.

L. napsal(a):
Kdysi jsem měl na holubníku pár staváků (černých straků) bratra se sestrou co byli zároven bratranec x sestřenice-měl jsem je spolu kuli hnízdum.Za 1.den postavili obrovské březové hnízdo, které jsem odebral, dal jiným a nechal je znova stavět. Zároven byli kvalitními chůvami. Ale když jsem jim nechal po 3krát jejich mladé... vždycky to byla katastrofa.Vypadaly perfektně ale uplně ztratili schopnost letu-všech 6 mladých-jenom chodili, poskakovali a báli se snad i výšky metr nad zemí. Skončili jako potrava pro ochočené dravce.

Když opomenu vše ostatní tak mi nějak porad neleze do palice jak může byt bratr a sestra zároveň bratranec a sestrenice

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Když opomenu vše ostatní tak mi nějak porad neleze do palice jak může byt bratr a sestra zároveň bratranec a sestrenice

... to asi neleze do palice nikomu, kdo tu absurditu četl, ale dá se pisatele pochopit,
když měl pod čepici dobře nakoupeno, to i marťan se může člověku najednou zjevit.

Se omlouvám blbě jsem to napsal.. jejich rodiče byli bratranec a sestřenice. Jejich potomci (bratr, segra) byli onen pár co měli nelétavé mladé.. nikdy víc jsem příbuzenskou plemenitbu neprováděl.Ani nechci.. Jen jsem napsal co se muže stát.

L. napsal(a):
Se omlouvám blbě jsem to napsal.. jejich rodiče byli bratranec a sestřenice. Jejich potomci (bratr, segra) byli onen pár co měli nelétavé mladé.. nikdy víc jsem příbuzenskou plemenitbu neprováděl.Ani nechci.. Jen jsem napsal co se muže stát.

Jak bylo napsáno výše imbreding by mel provádět chovatel který Dane problematice rozumí...tím že ste spojil bratrance x sestřenicí ste začal dobre zásadní chyba nastala když stě spojil sestru z bratrem z takto sestaveného chovného paru.

Zdravím.jak již zde bylo uváděno, musejí se použít naprosto zdraví jedinci.dobré výsledky jsou z páření otec dcera, nevlastní sourozenci třeba po otci, bratranec se sestřenicí, teta se synovcem.takováto spojení vedou k upevnění chovatelem sledovaných znaků v celém chovu bez jakýchkoli zdravotních následků.takto to praktikuji už drahně let, občas koupím cizí kus dejme tomu po pěti letech, vyberu si po něm nejlepší kusy a teprve tyto používám již naplno do své takto vyšlechtěné linie, kde potom převládají geny mých holubů, a cizí kus je z chovu vyřazen.takto se chovatel vyhne roztříštěnosti v genetice holubů, kdy je sice hodně holoubat, ale málokterý je použitelný do dalšího chovu a má na holubníku genetický guláš.takto to dělám já, jiní to třeba dělají jinak.

2mazutak napsal(a):
Zdravím.jak již zde bylo uváděno, musejí se použít naprosto zdraví jedinci.dobré výsledky jsou z páření otec dcera, nevlastní sourozenci třeba po otci, bratranec se sestřenicí, teta se synovcem.takováto spojení vedou k upevnění chovatelem sledovaných znaků v celém chovu bez jakýchkoli zdravotních následků.takto to praktikuji už drahně let, občas koupím cizí kus dejme tomu po pěti letech, vyberu si po něm nejlepší kusy a teprve tyto používám již naplno do své takto vyšlechtěné linie, kde potom převládají geny mých holubů, a cizí kus je z chovu vyřazen.takto se chovatel vyhne roztříštěnosti v genetice holubů, kdy je sice hodně holoubat, ale málokterý je použitelný do dalšího chovu a má na holubníku genetický guláš.takto to dělám já, jiní to třeba dělají jinak.

Pozdravujem. Plne súhlasím. Ja som dokúpil do košických vysokoletúnov 2 ks po desiatich rokoch a náparil na moje náprotivky. Potomstvo týchto dvoch párov som nechal lietať samostatne, hlavne aby som poznal ochotu stúpať do výšky/ u vysokoletúnov existujú jedinci, ktorí akoby sa báli veľkej výšky/ zo zeme ich vidíte ako bodky/.V určitej výške sa "zaseknú" a tam budú lietať podľa ľubovôle. Z ich odchovu asi11 ks som vybral za pokračovateľa jediného. Ostatné si na plemenitbu ešte počkajú a čas ukáže, či si ju vôbec zaslúžia! J.Hrabal.

tono napsal(a):
Vláďo, tak ses přece nechal nachytat

Já si toho, že je prvního ne vším, ale jak vidíš, tak to apríl nebyl.

Tady dávám na ukázku holuby z příbuzenské plemenitby, ale asi některé chovatele zklamu, létají a mají holoubata.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

cajzek napsal(a):
Tady dávám na ukázku holuby z příbuzenské plemenitby, ale asi některé chovatele zklamu, létají a mají holoubata.

Fx maj kolik ?

lupus4 napsal(a):
Fx maj kolik ?

Takový odborník nejsem, abych se vyznal v těch vašich značkách, tyhle jsou bratranec a sestřenicí, rodiče asi těžko vysvětlím.Nikdy nedávám na sebe sourozence, děti z rodiči občas. Příbuzenská plemenitba musí být postaveno na zdravých holubech, vedu si evidenci.

cajzek napsal(a):
Takový odborník nejsem, abych se vyznal v těch vašich značkách, tyhle jsou bratranec a sestřenicí, rodiče asi těžko vysvětlím.Nikdy nedávám na sebe sourozence, děti z rodiči občas. Příbuzenská plemenitba musí být postaveno na zdravých holubech, vedu si evidenci.

Což o to, holoubci jsou to pěkní, ale původní info (u fotky), že jsou z příbuzenské plemenitby,

bez uvedení z jaké, je ostatním chovatelům k prdu

Proto jsem se ptal na Fx (koeficient příbuznosti)


, rodiče asi těžko vysvětlím

zkuste to

vedu si evidenci
tak by generace společných předků neměl být problem

Nutno ještě dodat k problematice plemenitby u holubů, že jen na velmi málo holubnících je prováděna plemenitba v chovných boxech po párech. Jen při plemenitbě, kdy jde bezpečně určit pův i otce (matka je vždy jistá), se dá vysledovat koeficient Fx. V ostatních chovech, je vše tak trochu postaveno na vodě a doměnkách. Křížení i příbuzenská plemenitba má své opodstatnění, ale jen v rukou skutečného šlechtitele, s dokonalými záznamy a odchovech v boxech po párech, jinak jde o vzrušující hru na náhodu. A i to může být na holubaření móc pěkné.

jo012810 napsal(a):
Nutno ještě dodat k problematice plemenitby u holubů, že jen na velmi málo holubnících je prováděna plemenitba v chovných boxech po párech. Jen při plemenitbě, kdy jde bezpečně určit pův i otce (matka je vždy jistá), se dá vysledovat koeficient Fx. V ostatních chovech, je vše tak trochu postaveno na vodě a doměnkách. Křížení i příbuzenská plemenitba má své opodstatnění, ale jen v rukou skutečného šlechtitele, s dokonalými záznamy a odchovech v boxech po párech, jinak jde o vzrušující hru na náhodu. A i to může být na holubaření móc pěkné.

lupus4 napsal(a):
Což o to, holoubci jsou to pěkní, ale původní info (u fotky), že jsou z příbuzenské plemenitby,

bez uvedení z jaké, je ostatním chovatelům k prdu

Proto jsem se ptal na Fx (koeficient příbuznosti)


, rodiče asi těžko vysvětlím

zkuste to

vedu si evidenci
tak by generace společných předků neměl být problem

Žlutě plavého kapratého matka a holubice táta jsou sourozenci, holuba táta je otec sourozenců, holubice mámy je cizí holubice.

jo012810 napsal(a):
Nutno ještě dodat k problematice plemenitby u holubů, že jen na velmi málo holubnících je prováděna plemenitba v chovných boxech po párech. Jen při plemenitbě, kdy jde bezpečně určit pův i otce (matka je vždy jistá), se dá vysledovat koeficient Fx. V ostatních chovech, je vše tak trochu postaveno na vodě a doměnkách. Křížení i příbuzenská plemenitba má své opodstatnění, ale jen v rukou skutečného šlechtitele, s dokonalými záznamy a odchovech v boxech po párech, jinak jde o vzrušující hru na náhodu. A i to může být na holubaření móc pěkné.

U stejné barvy a kresby se to opravdu může stát, že se to nepozná, ale není to tak často a určitě z toho nebudou neplodný a holubům to neublíží. Když mát víc barev, nebo plemen, tak takového proutníka brzy zjistím.Náhoda je pro chovatel kteří jenom krmí.Mám 55 páru staváků a každý pár je sestavený za nějakým chovatelským cílem.

cajzek napsal(a):
U stejné barvy a kresby se to opravdu může stát, že se to nepozná, ale není to tak často a určitě z toho nebudou neplodný a holubům to neublíží. Když mát víc barev, nebo plemen, tak takového proutníka brzy zjistím.Náhoda je pro chovatel kteří jenom krmí.Mám 55 páru staváků a každý pár je sestavený za nějakým chovatelským cílem.

Nejde o to, co holubům ublíží a co nikoliv. Jde o to si říci pravdu. Pokud chci mít hodnověrné chovné záznamy, potažmo rodokmeny, musím mít i chovné boxy. V opačném případě nemohu mít jistotu, ale to neznamená, že nemohu mít radost ze svých záměrů, odchovů atd. Plemenařina je o důslednosti a naprosté přesnosti a tvrdé selekci. Holubářství, jako koníček, který primárně přináší radost a relax, nemusí, ale může, být i plemenařinou podle všech regulí. Jde jen o to, že pokud někdo uvádí původy svých holubů a neprovádí odchovy v boxech po párech, pak je to mnohdy zavádějící informace. Ale každý se na to může mít svůj vlastní úhel pohledu.

cajzek napsal(a):
Žlutě plavého kapratého matka a holubice táta jsou sourozenci, holuba táta je otec sourozenců, holubice mámy je cizí holubice.

Zapsat to rodokmenově, buď čísly kroužků, nebo označit jednotlivé holuby písmeny by bylo mnohem jednoduší a přehlednější

stepka napsal(a):
Zapsat to rodokmenově, buď čísly kroužků, nebo označit jednotlivé holuby písmeny by bylo mnohem jednoduší a přehlednější

Jj, čili

1,0 na obr, bude A pak jeho rodiče 1,0 E,0,1C,
rodiče E neuvedl, rodiče C je tedy 1,0 E,0,1 F

0,1 na obr, bude B - její rodiče 1,0 D a jeho rodiče 1,0 E,0,1 F
B matka neznámá X

nevíme, zda E je/není výsledkem také příbuzenské
kdyby nebyl
vychází pak pro potomky tohoto páru Fx 9,37% což je mírná příbuzenská , která s důslednou selekcí, nepřináší nic extra fatálního

tolik teorie

lupus4 napsal(a):
Jj, čili

1,0 na obr, bude A pak jeho rodiče 1,0 E,0,1C,
rodiče E neuvedl, rodiče C je tedy 1,0 E,0,1 F

0,1 na obr, bude B - její rodiče 1,0 D a jeho rodiče 1,0 E,0,1 F
B matka neznámá X

nevíme, zda E je/není výsledkem také příbuzenské
kdyby nebyl
vychází pak pro potomky tohoto páru Fx 9,37% což je mírná příbuzenská , která s důslednou selekcí, nepřináší nic extra fatálního

tolik teorie

1,0 E a 0,1 F byli také bratranec a sestřenice, jejich rodiče sourozenci měli každý nepříbuzného partnera, to je pro lopuse. Zadavatel se ptal jestli budou života schopný, ale neudal plemeno.U staváků kteří dobře odchovávají holoubata to problém není.

Můj chov čínských holubů byl vystaveny na jediném párů kde bylo odchovano sedum holubat...k tomu byl prikoupen další nepribuzny par který byl naparen na moje odchovy ze základního párů tudíž momentálně jsou kombinace otec x dcera matka x syn bratranec x sestřenice nevlastní bratr x nevlastní sestra..atd. letos po úpravách chov. zařízení udělám ještě jednu takto samou chovnou linii.