Proč je málo mladých chovatelů?

Můj názor na celý tento problém vidím asi tak.V žádném případě,to není v dětech,že by o chovatelství nebyl z jejich strany zájem.Je to v rodičích a v době ve které žijem.O tom,co lze chovat v paneláku si každý udělá obrázek sám.V případě dětí na vesnici,to začíná být stejný problém jako v paneláku.Z vesnických chalup mizí různé chlívky,z hospodářských budov se stávají rekreační prostory,na zahrádkách se vše pečlivě vysekává a tráva se vozí na skládky a běda,že by zde kokrhal kohout a nebo zakejhala husa.Nemluvím o tom,že by zde něco zapáchalo,protože to by sousedé brali jako obtěžování a ihned by podali na své chovatelské sousedy oznámení na příslušný úřad.Kde tedy lze provozovat chovatelství?Odpovím si sám,prostě tam,kde to po zvážení všech okolností dovolí dětem rodiče a žádný z nás organizovaných chovatelů to nemůže ovlivnit.Reaguji po dnešním trhu Soběslav,kde mladá krásná chovatelka/věk 17-19 let/prodávala landenské husy a jak jsem se dozvěděl od kamaráda,tak její sousedé si stěžují,že moc kejhají.Opak je malej Peťa,který prodával bažanty /věk10-12let/a vím,že chová všechno možné zvířectvo,ale má na to podmínky.Závěrem si dovolím vzít úryvek z knihy Emanuela Pangráce cituji:"místo zvuků hospodářských zvířat na vesnici je slyšet hukot sekaček a místo vůně domova cítíme kouř a smrad ze spáleného masa".Zdraví všechny Kouťák

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Můj názor na celý tento problém vidím asi tak.V žádném případě,to není v dětech,že by o chovatelství nebyl z jejich strany zájem.Je to v rodičích a v době ve které žijem.O tom,co lze chovat v paneláku si každý udělá obrázek sám.V případě dětí na vesnici,to začíná být stejný problém jako v paneláku.Z vesnických chalup mizí různé chlívky,z hospodářských budov se stávají rekreační prostory,na zahrádkách se vše pečlivě vysekává a tráva se vozí na skládky a běda,že by zde kokrhal kohout a nebo zakejhala husa.Nemluvím o tom,že by zde něco zapáchalo,protože to by sousedé brali jako obtěžování a ihned by podali na své chovatelské sousedy oznámení na příslušný úřad.Kde tedy lze provozovat chovatelství?Odpovím si sám,prostě tam,kde to po zvážení všech okolností dovolí dětem rodiče a žádný z nás organizovaných chovatelů to nemůže ovlivnit.Reaguji po dnešním trhu Soběslav,kde mladá krásná chovatelka/věk 17-19 let/prodávala landenské husy a jak jsem se dozvěděl od kamaráda,tak její sousedé si stěžují,že moc kejhají.Opak je malej Peťa,který prodával bažanty /věk10-12let/a vím,že chová všechno možné zvířectvo,ale má na to podmínky.Závěrem si dovolím vzít úryvek z knihy Emanuela Pangráce cituji:"místo zvuků hospodářských zvířat na vesnici je slyšet hukot sekaček a místo vůně domova cítíme kouř a smrad ze spáleného masa".Zdraví všechny Kouťák

Ale, ale, .....že by se přítel Kouťák dal po tolika letech chovu NV na "kočičky"?..........

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale, ale, .....že by se přítel Kouťák dal po tolika letech chovu NV na "kočičky"?..........

Když je něco krásného,tak to dovedu pojmenovat a nemusí to být jen holub,či bonsai.Kouťák

Zdravím. Tyjo, stačí abych jednou vynechal Soběslav a přijdu o tolik zajimavejch zážitků. Beda psal, že voliery i klece praskaly ve švěch, jak byly našlapaný zvířaty, prodejci krmiv neměli kde rozložit své prodejní pulty, králičí kůže stály víc než živej králík, klobásky poskakovaly radostí na horkym grilu a ještě k tomu všemu překrásný mladý chovatelky. To sem tomu teda dal, že mi to nevyšlo. No snad se to bude opakovat i v lednu. Už se těším a všechny zdravím. St. Toman

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, já Vám řeknu proč je to zakázáno - z čistě bezpečnostních důvodů. Zrovna králíci nejsou vždy přátelští a i když třeba jsou, tak rádi prostrčené přeměty pletivem zkoušejí zkousnout. Je jedno jestli je to dětský prstík, nebo lístek pampelišky. Jakmile dojde k pokousání, je problém na světě. Odpovědný za zranění je pořadatel. Takže proto. Laický návštěvník prostě neví, že králík kouše.
Kousnutí hlodavcem a nebo králíkem si moc nezadá s kousnutím malou šelmou. Takže to není sobecké chování z naší strany. To je k prvnímu odstavci.
Druhý odstavec z toho vlastně vyplývá, že děti měly kontakt se zvířetem za Vašeho dohledu, a to je něco jiného. A správného.
K těm slepicím nebo holubům, bohužel najdou se děti, které na druhou stranu zvířata záměrně plaší, bouchají do pletiva, pobíhají kolem a podobně. Tak tam asi je na místě je napomenout. Když to nedokážou rodiče. Protože výstava samotná je pro naše zvířata značný stres a né to ještě když je plaší.

Juraj Kafka

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, já Vám řeknu proč je to zakázáno - z čistě bezpečnostních důvodů. Zrovna králíci nejsou vždy přátelští a i když třeba jsou, tak rádi prostrčené přeměty pletivem zkoušejí zkousnout. Je jedno jestli je to dětský prstík, nebo lístek pampelišky. Jakmile dojde k pokousání, je problém na světě. Odpovědný za zranění je pořadatel. Takže proto. Laický návštěvník prostě neví, že králík kouše.
Kousnutí hlodavcem a nebo králíkem si moc nezadá s kousnutím malou šelmou. Takže to není sobecké chování z naší strany. To je k prvnímu odstavci.
Druhý odstavec z toho vlastně vyplývá, že děti měly kontakt se zvířetem za Vašeho dohledu, a to je něco jiného. A správného.
K těm slepicím nebo holubům, bohužel najdou se děti, které na druhou stranu zvířata záměrně plaší, bouchají do pletiva, pobíhají kolem a podobně. Tak tam asi je na místě je napomenout. Když to nedokážou rodiče. Protože výstava samotná je pro naše zvířata značný stres a né to ještě když je plaší.

Juraj Kafka

Tak to mi připomíná moji babičku, která pořád kroutila hlavou, když jsem byla malá, proč ta Ivanka ty slepice tolik honí. Mívala leghornky a vlašky a mě strašně bavilo jak létaly. A strašně mě baví dodnes, už 38 let i když je už nehoním. Svoje první RZ jsem měla v 7 a postupně se k nim přidali králíci, holubi, husy,.... Takže i tudy možná vede cesta.
Je fakt, že kluka taky jednou na výstavě kousnul králík i když doma nikdy žádný a že někteří rodiče jsou dneska magoři schopní si vzít na to právníka. Je to o lidech, možná by stačilo napsat strkání prstíků do klecí na vlastní (rodičovskou) zodpovědnost), nevím
A přístup zadavatele

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Dobrý den, já Vám řeknu proč je to zakázáno - z čistě bezpečnostních důvodů. Zrovna králíci nejsou vždy přátelští a i když třeba jsou, tak rádi prostrčené přeměty pletivem zkoušejí zkousnout. Je jedno jestli je to dětský prstík, nebo lístek pampelišky. Jakmile dojde k pokousání, je problém na světě. Odpovědný za zranění je pořadatel. Takže proto. Laický návštěvník prostě neví, že králík kouše.
Kousnutí hlodavcem a nebo králíkem si moc nezadá s kousnutím malou šelmou. Takže to není sobecké chování z naší strany. To je k prvnímu odstavci.
Druhý odstavec z toho vlastně vyplývá, že děti měly kontakt se zvířetem za Vašeho dohledu, a to je něco jiného. A správného.
K těm slepicím nebo holubům, bohužel najdou se děti, které na druhou stranu zvířata záměrně plaší, bouchají do pletiva, pobíhají kolem a podobně. Tak tam asi je na místě je napomenout. Když to nedokážou rodiče. Protože výstava samotná je pro naše zvířata značný stres a né to ještě když je plaší.

Juraj Kafka

Tak to mi připomíná moji babičku, která pořád kroutila hlavou, když jsem byla malá, proč ta Ivanka ty slepice tolik honí. Mívala leghornky a vlašky a mě strašně bavilo jak létaly. A strašně mě baví dodnes, už 38 let i když je už nehoním. Svoje první RZ jsem měla v 7 a postupně se k nim přidali králíci, holubi, husy,.... Takže i tudy možná vede cesta.
Je fakt, že kluka taky jednou na výstavě kousnul králík i když doma nikdy žádný a že někteří rodiče jsou dneska magoři schopní si vzít na to právníka. Je to o lidech, možná by stačilo napsat strkání prstíků do klecí na vlastní (rodičovskou) zodpovědnost), nevím
A přístup zadavatele

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak to mi připomíná moji babičku, která pořád kroutila hlavou, když jsem byla malá, proč ta Ivanka ty slepice tolik honí. Mívala leghornky a vlašky a mě strašně bavilo jak létaly. A strašně mě baví dodnes, už 38 let i když je už nehoním. Svoje první RZ jsem měla v 7 a postupně se k nim přidali králíci, holubi, husy,.... Takže i tudy možná vede cesta.
Je fakt, že kluka taky jednou na výstavě kousnul králík i když doma nikdy žádný a že někteří rodiče jsou dneska magoři schopní si vzít na to právníka. Je to o lidech, možná by stačilo napsat strkání prstíků do klecí na vlastní (rodičovskou) zodpovědnost), nevím
A přístup zadavatele

my máme na výstavě voliéry s drůbežíma klecema, ve kterých jsou, pod dozorem, děti s králíkama na volno. Veliký úspěch, budeme zvyšovat počet voliér. Králíky na to připravujeme, nejsou to výstaváci, ale často tak 14ti týdenní mláďata.

Přátelé,zájem dětí o zvířátka je,zrovna moje šestiletá vnučka prosí Jéžíška o papouška,ale ne z mého chovu,ale Furby made in CHina,nežere,nekálí,a postačí jen baterie.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přátelé,zájem dětí o zvířátka je,zrovna moje šestiletá vnučka prosí Jéžíška o papouška,ale ne z mého chovu,ale Furby made in CHina,nežere,nekálí,a postačí jen baterie.

Zdravím vás.
Koukám že je tohle vlákno už staršího data ale i tak si myslím že si to někdo přečte :). Já to s tou " Mladou " chovatelskou krví vidím trochu jinak. Jako děcko z vesnice jsem viděl dobytek který lidi běžně chovají na každém rohu. Ale když jsem přišel za rodiči s tím že bych chtěl psa Odpověd byla vždy ne a začali mi vykládat co všechno musím splňovat za kriteria abych byl dobrým pánečkem a kde si cosi. tak jsem chtěl křečka a stejná odpověd a tak to bylo i s jinými druhy zvířad co jsem chtěl mít. když mi bylo 15. let psa jsem si prostě přivedl domu na drzáka první tři dny jsem měl doma pěklo ale pak z něj byl domácí mazlíček. když mi bylo 18. chtěl jsem slepici nebo prostě nějakou drůbež na dvůr odpověď byla opět ne a týden poslouchání mouder od babičky dědy a všech okolo že je z toho jen bordel smrad a podobně z brygády pro drůbežárny jsem si přinesl kuře brojlera a i bez řeči okolo jsem si ho mohl nechat a po nějaké době u oběda kdy bylo podáváno toto kuře nikdo neřek ty jsi takový neposlušný říkáme ti že ne a ty si ho stejně přinesl teď jsem udělal to samé s prasetem přinesl jsem křížence divočáka a už jsem jen oznamoval a poprosil o prkna na plot a přístřešek a vymezení místa na louce kde se prase zabydlí. když po 3 měsících vidí kolik je na to už masa neříkají nic. A přiští rok už sami jedno chtějí. letos jsem oznámil že k tomu praseti chci ještě slípky a holoubky. Jako největsí argument jsou dneska peníze a pokud to slyší mladé generace jako já od babiček dědečků maminek a podobně, že proč mít slepice když plato vajec koupím za 70Kč a nemusím proto hnout prstem že si koupím kuře na kdejakých sajrajtech a necham 50Kč za kilo je to těžké. V době supermarketů lidi už i na vesnicích moc z pohodlněli a raději si koupí vodou napíchané kuřecí prsíčka než aby musely brzo stávat a vypustit slípky ven. Jeto na starších generacích aby chovatelství vedli generace mladší a ne je od toho odrazovat a argumentovat to finanční nákladností. Vždyť si to vemte kdo dneska může říci vím co jím a přitom jsem nečetl etiketu :D.

Je to asi sedm let půjčil sem si kvočnu vylíhnul 8 kuřat pak dovez kačera k němu kachnu a ted mám 30 koz 30 prasat pštrosi pávi ovce, holuby, husy, psi, kachny, krůty a začalo to jednou pučenou slepicí jsem prostě nemocnej chovatelstvím ještě že mám tolerantní a hodnou ženu

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

pepakacko napsal(a):
Je to asi sedm let půjčil sem si kvočnu vylíhnul 8 kuřat pak dovez kačera k němu kachnu a ted mám 30 koz 30 prasat pštrosi pávi ovce, holuby, husy, psi, kachny, krůty a začalo to jednou pučenou slepicí jsem prostě nemocnej chovatelstvím ještě že mám tolerantní a hodnou ženu

Jste ten šťastnější, já jsem se kvůli tomu rozešel. Samozřejmě jsem zůstal věrný zvířectvu. Ale ne každý je to ochotný zkousnout. Jinak vedení mládeže je na nás starších. Asi je to vzájemné, když my starší vidíme, že není zájem, tak co se dá dělat? Nemá cenu něco lámat přes koleno. Je nová doba a na tyhle věci prostě není čas, chuť a nálada. Kolik lidí chce na tom vydělat, kolik lidí je pohodlných, a kolik lidí je nepříjemných sousedů, kolik lidí je naivních a kolik je lidí zaměstnaných tak, že nemají čas... tak bych mohl pokračovat. Je jen potěšitelné, že někde jako třeba v Soběslavi praskají trhy ve švech, nebo, že někde děti zavírají do klecí s králíky a pod... snad to nenapadne sociálka nebo že v Blatný si děti ze školky i prvního stupně zš smí vypustit poštovního holuba z ruky a je to pro ně opravdu zážitek, že vidí krocana, sledují králičí hop a jiné atrakce. Já sám jsem jako dítě na naší výstavě byl snad pokaždé a proseděl jsem u voliér celou otevírací dobu (jako návštěvník), Čimelice bývaly pro mne atrakcí na celej rok. Až jsem umluvil otce, aby mi obstaral první holuby polské rysy. No to bylo radosti.
Pravda, dnes jsou počítače velké lákadlo a prakticky člověk nepotřebuje nikam chodit, protože všechno má na stole před sebou. Celej svět. Ale nemyslím si, že je to vina jen počítačů. Nebo ne všude. Rodiče jsou zodpovědní a péče o zvíře znamená úvazek na celou dobu jeho chovu. A když mají jet na dovolenou k moři? Kam dají slepice? Nebo holuby? Kdo další zodpovědný se jim o ně postará? Ne každý má babičku, nebo tetu ochotnou to dělat.

mysak napsal(a):
Jste ten šťastnější, já jsem se kvůli tomu rozešel. Samozřejmě jsem zůstal věrný zvířectvu. Ale ne každý je to ochotný zkousnout. Jinak vedení mládeže je na nás starších. Asi je to vzájemné, když my starší vidíme, že není zájem, tak co se dá dělat? Nemá cenu něco lámat přes koleno. Je nová doba a na tyhle věci prostě není čas, chuť a nálada. Kolik lidí chce na tom vydělat, kolik lidí je pohodlných, a kolik lidí je nepříjemných sousedů, kolik lidí je naivních a kolik je lidí zaměstnaných tak, že nemají čas... tak bych mohl pokračovat. Je jen potěšitelné, že někde jako třeba v Soběslavi praskají trhy ve švech, nebo, že někde děti zavírají do klecí s králíky a pod... snad to nenapadne sociálka nebo že v Blatný si děti ze školky i prvního stupně zš smí vypustit poštovního holuba z ruky a je to pro ně opravdu zážitek, že vidí krocana, sledují králičí hop a jiné atrakce. Já sám jsem jako dítě na naší výstavě byl snad pokaždé a proseděl jsem u voliér celou otevírací dobu (jako návštěvník), Čimelice bývaly pro mne atrakcí na celej rok. Až jsem umluvil otce, aby mi obstaral první holuby polské rysy. No to bylo radosti.
Pravda, dnes jsou počítače velké lákadlo a prakticky člověk nepotřebuje nikam chodit, protože všechno má na stole před sebou. Celej svět. Ale nemyslím si, že je to vina jen počítačů. Nebo ne všude. Rodiče jsou zodpovědní a péče o zvíře znamená úvazek na celou dobu jeho chovu. A když mají jet na dovolenou k moři? Kam dají slepice? Nebo holuby? Kdo další zodpovědný se jim o ně postará? Ne každý má babičku, nebo tetu ochotnou to dělat.

Mate pravdu že když chce člověk mít nějakého koníčka obzvlášť pokud jsou tím koníčkem zvířata musí si sám říci, co když budu chtít na 14 dní pod stan nebo na týden k moři jak to udělám a pečlivě zvážit zda je ochotný to vůbec podstoupit za cenu toho že se nikam nepodívá. Já osobně si raději po dobu dovolené budu zušlechťovat výběh pro prase a opravím co je nutné a nebo zrealizuji nějaký nápad a i když dovolenou strávím " prací " odpočnu si u toho vyčistím si hlavu a do práce jdu odpočaty a odreagovaný a ještě se mohu chlubit výsledkem.

mysak napsal(a):
Jste ten šťastnější, já jsem se kvůli tomu rozešel. Samozřejmě jsem zůstal věrný zvířectvu. Ale ne každý je to ochotný zkousnout. Jinak vedení mládeže je na nás starších. Asi je to vzájemné, když my starší vidíme, že není zájem, tak co se dá dělat? Nemá cenu něco lámat přes koleno. Je nová doba a na tyhle věci prostě není čas, chuť a nálada. Kolik lidí chce na tom vydělat, kolik lidí je pohodlných, a kolik lidí je nepříjemných sousedů, kolik lidí je naivních a kolik je lidí zaměstnaných tak, že nemají čas... tak bych mohl pokračovat. Je jen potěšitelné, že někde jako třeba v Soběslavi praskají trhy ve švech, nebo, že někde děti zavírají do klecí s králíky a pod... snad to nenapadne sociálka nebo že v Blatný si děti ze školky i prvního stupně zš smí vypustit poštovního holuba z ruky a je to pro ně opravdu zážitek, že vidí krocana, sledují králičí hop a jiné atrakce. Já sám jsem jako dítě na naší výstavě byl snad pokaždé a proseděl jsem u voliér celou otevírací dobu (jako návštěvník), Čimelice bývaly pro mne atrakcí na celej rok. Až jsem umluvil otce, aby mi obstaral první holuby polské rysy. No to bylo radosti.
Pravda, dnes jsou počítače velké lákadlo a prakticky člověk nepotřebuje nikam chodit, protože všechno má na stole před sebou. Celej svět. Ale nemyslím si, že je to vina jen počítačů. Nebo ne všude. Rodiče jsou zodpovědní a péče o zvíře znamená úvazek na celou dobu jeho chovu. A když mají jet na dovolenou k moři? Kam dají slepice? Nebo holuby? Kdo další zodpovědný se jim o ně postará? Ne každý má babičku, nebo tetu ochotnou to dělat.

Ano Juro máš pravdu, že je to na nás starších a lámat přes koleno nelze.Je sice jiná doba, ale s vášní k chovatelství je člověk postižen od narození.V případě, že takto postižený člověk nemůže nic chovat jako dítě, tak pokud mu to okolnosti života dovolí ve věku dospělém se chovatelem určitě stane.Je také pravdu, že je nutno mládež zaujmout-probudit v nich, to co je uvnitř zkryto a dát jim povědomost, co vlastně chovatelstvím je.V mém případě to byl ředitel školy v Chlumu u Třeboně věhlasný herpetolog Jiří NIEDL, který spoustu dětí naučil, že zvíře je živý tvor o které je nutné se denně starat, naučil nás dělat si o jejich životě zápisky a tím každé chované zvíře poznat do nejmenšího detailu.Sám holubařím od deseti let a tak jak jsem se ve škole staral o leguány, anolise, škorpiony, tak si vedu záznamy o holubech a neustále se k nim vracím.
V jiném vlákně zde "peparazek"věštil, že už toho moc neuděláme, že je nám většině 60 a více roků, ale Pepo promiň, že s tebou nesouhlasím, protože si myslím, že zrovna v mých 63 letech se cítím tím největší profesionálem v holubařině a nejvíc mě baví zkoušet nové a nové věci.Myslím si, že jsem schopen předat spoustu zkušeností mladé generaci a i tak neustále činím.Někomu se sice zdá, že je málo mladých chovatelů, ale dle mného tomu tak není, protože každou schůzi v klubu přijímáme 2 až 4 nové členy a na každé chovatelstké akci vidím kolem sebe mladší lidi.Asi už jsem opravdu holubářskej dědek.Zdraví všechny Kouťák.

kouták napsal(a):
Ano Juro máš pravdu, že je to na nás starších a lámat přes koleno nelze.Je sice jiná doba, ale s vášní k chovatelství je člověk postižen od narození.V případě, že takto postižený člověk nemůže nic chovat jako dítě, tak pokud mu to okolnosti života dovolí ve věku dospělém se chovatelem určitě stane.Je také pravdu, že je nutno mládež zaujmout-probudit v nich, to co je uvnitř zkryto a dát jim povědomost, co vlastně chovatelstvím je.V mém případě to byl ředitel školy v Chlumu u Třeboně věhlasný herpetolog Jiří NIEDL, který spoustu dětí naučil, že zvíře je živý tvor o které je nutné se denně starat, naučil nás dělat si o jejich životě zápisky a tím každé chované zvíře poznat do nejmenšího detailu.Sám holubařím od deseti let a tak jak jsem se ve škole staral o leguány, anolise, škorpiony, tak si vedu záznamy o holubech a neustále se k nim vracím.
V jiném vlákně zde "peparazek"věštil, že už toho moc neuděláme, že je nám většině 60 a více roků, ale Pepo promiň, že s tebou nesouhlasím, protože si myslím, že zrovna v mých 63 letech se cítím tím největší profesionálem v holubařině a nejvíc mě baví zkoušet nové a nové věci.Myslím si, že jsem schopen předat spoustu zkušeností mladé generaci a i tak neustále činím.Někomu se sice zdá, že je málo mladých chovatelů, ale dle mného tomu tak není, protože každou schůzi v klubu přijímáme 2 až 4 nové členy a na každé chovatelstké akci vidím kolem sebe mladší lidi.Asi už jsem opravdu holubářskej dědek.Zdraví všechny Kouťák.

Ahoj Zděnku, naprostý souhlas. Když budeme skeptičtí, tak to tak dopadne. Musím uznat, že má pouť českým holubářstvím je neskutečná jízda a už jsem si hodněkrát říkal, jestli to mám zapotřebí. Na druhou stranu, přes všechny tyto těžkosti člověk pozná spoustu srdcařů, kteří mají holubářství rádi a dělají ohromně neviditelné práce. Včera byli u mě kluci z ostravské pobočky ČS a perfektně jsme si pokecali. Když pak přijdu domů a moje dvacetiměsíční prckove se hrnou, aby se mohli tulit a jsou takoví bezelstní, tak si říkám, že je potřeba v tom pokračovat, protože i když jsou ještě tak malí, tak už drželi v ruce house, kotě i holoubě a náramně si to užívají. Dáváme teď dohromady s Petem Čechem a Vaškem Tichým reedici holubářských skvostů od Vojtěcha Mrštíka, Čítanka mladého holubáře a monografie Český stavák v jedné publikaci. Mělo by to do podzimu být hotové a těším se, že to bude povzbuzení pro naše elévy. Také Vojtěcha Mrštíka je potřeba si připomínat, protože tito lidé si udrželi charakter i v tak těžké době, jako byla světová válka a letos se to hodí, že je i výročí 70 let od té hrůzy a my zatím spokojeně užíváme klidu, bez takových zasadních konfliktů. Přeji ti mnoho holubářských úspěchů a všem ostatním, kteří jsou stejně tak "postižení" . Zdraví Lukáš M. Toužetín.

Zdravím, konkrektně chov holubů je náročný na čas, prostor i finance, když si k tomu vemete dnešní dobu, která pro je psychická náročná a když si mladý přečte, že holubům je nutné dávat celodenní servis, neustále měnit vodu, přeléčovat aj. asi dobře míněné rady, většina jich okamžitě couvne, přitom jsou chovy např. na chalupách bez denního kontaktu a normálně prosperují, já jsem jezdil 40 roků po montážích, bagdety byly i vítězi speciálek a bez přehnané péče, skoro bez léků, i to je potřeba psát, ne mladé vyděsit, v anglii zjistili, že přehnanýn šlechtěním je 90 procent plemen psů totálně zdegenerovaných, na prahu vyhynutí, u holubů by to nedopadlo jinak, nic se nesmí přehánět, zdravím j. razáka, kouťáka čenda.

kouták napsal(a):
Ano Juro máš pravdu, že je to na nás starších a lámat přes koleno nelze.Je sice jiná doba, ale s vášní k chovatelství je člověk postižen od narození.V případě, že takto postižený člověk nemůže nic chovat jako dítě, tak pokud mu to okolnosti života dovolí ve věku dospělém se chovatelem určitě stane.Je také pravdu, že je nutno mládež zaujmout-probudit v nich, to co je uvnitř zkryto a dát jim povědomost, co vlastně chovatelstvím je.V mém případě to byl ředitel školy v Chlumu u Třeboně věhlasný herpetolog Jiří NIEDL, který spoustu dětí naučil, že zvíře je živý tvor o které je nutné se denně starat, naučil nás dělat si o jejich životě zápisky a tím každé chované zvíře poznat do nejmenšího detailu.Sám holubařím od deseti let a tak jak jsem se ve škole staral o leguány, anolise, škorpiony, tak si vedu záznamy o holubech a neustále se k nim vracím.
V jiném vlákně zde "peparazek"věštil, že už toho moc neuděláme, že je nám většině 60 a více roků, ale Pepo promiň, že s tebou nesouhlasím, protože si myslím, že zrovna v mých 63 letech se cítím tím největší profesionálem v holubařině a nejvíc mě baví zkoušet nové a nové věci.Myslím si, že jsem schopen předat spoustu zkušeností mladé generaci a i tak neustále činím.Někomu se sice zdá, že je málo mladých chovatelů, ale dle mného tomu tak není, protože každou schůzi v klubu přijímáme 2 až 4 nové členy a na každé chovatelstké akci vidím kolem sebe mladší lidi.Asi už jsem opravdu holubářskej dědek.Zdraví všechny Kouťák.

Dobry vecer vsem holubarum, bohuzel Koutaku nevestim, i kdyz by to nebylo asi marne.tu schuzi mate asi jednou za rok, co? protoze jinak by jste meli kazdy rok asi v prumeru 36 novych clenu a to je uctyhodne cislo.to budete za par let delat vyrocky na stadionu ?jezdim na docela dost burz, i do Sobeslavy a bohuzel mlade lidi tam moc nevidim.parkrat jsme se spolu docela pekne bavili, moc si vas vazim ale v tomhle bohuzel pravdu nemate.samotneho me to mrzi ale je to tak.jinak je mi 44 a mezi holubari jsem mlady a to holubarim asi 35 let.klidne mi rikejte Pepo ale jsem i peparazak.

peparazak napsal(a):
Dobry vecer vsem holubarum, bohuzel Koutaku nevestim, i kdyz by to nebylo asi marne.tu schuzi mate asi jednou za rok, co? protoze jinak by jste meli kazdy rok asi v prumeru 36 novych clenu a to je uctyhodne cislo.to budete za par let delat vyrocky na stadionu ?jezdim na docela dost burz, i do Sobeslavy a bohuzel mlade lidi tam moc nevidim.parkrat jsme se spolu docela pekne bavili, moc si vas vazim ale v tomhle bohuzel pravdu nemate.samotneho me to mrzi ale je to tak.jinak je mi 44 a mezi holubari jsem mlady a to holubarim asi 35 let.klidne mi rikejte Pepo ale jsem i peparazak.

Zdravím.Tak na stadion to zatím není, i když máme schůze 4x do roka, ale na to, že nechováme národní plemeno je 85 členů dost a začíná být problém se někam vejít.Je pravdou, že těch holubářských dědků je tam dost, ale mládí také, takže bych to neviděl tak černě.Jestli přijedeš na trh Soběslav, tak pohovoříme, pokud tě tam v tom množství chovatelů najdu.Vím, že jseš dobrej holubář, tak přivez taky něco na ukázku.Ještě jednou zdraví Kouťák.

Dobry den preji!
Chtela jsem vnest trochu optimismu do tehle debaty. Je teda pravda, ze deti do holubu uvrtate dneska asi hure, vzhledem k tomu, jak snadno dostupne jsou exoticke druhy zvirat a holubarstvi dlouho predlouho nemelo prilis dobrou propagaci skrze ruzna media. Myslim, ze se to trosku meni, dokonce jste jiste v televizi zaznamenali v poslednich mesicich hned nekolik peknych reportazi o holubarstvi. A to dokonce jeden cely dil poradu pro deti (muzu sem dat odkaz)! Verim, ze pri trosce snahy ze strany vas zkusenych a nadsenych by se situace mohla zase trochu zlepsit.

Jsem v tomhle chovatelskem odvetvi nova, rozhoupala jsem se az letos v lednu. Ale vypada to, ze mne to uz stihlo pohltit. ;) Je mi teprve 29, manzel se pro holubareni taky nadchnul a treba se nam povede nakazit jednou i nase deti. Dokonce jsme uz zaujali i sousedy a mam v planu holoubky predstavit detem co chodi do prirodovedneho krouzku v nasi vsi. Hodne se na rozdmychani nadseni ve mne podili chovatel, ktery mnr zasobuje vedomostmi i ptaky a ja jsem mu za to nesmirne vdecna. :)

Na druhou stranu si umim predstavit, jak zacinajiciho mladeho holubare od nejake organizovanejsi cinnosti odradi spatne fungovani organizace, kam se prihlasi. Aktualne jsem neco takoveho resila a sice to mne osobne chut do holubarstvi nevzalo, ale je jen otazkou zda nejakeho netrpelivejsiho novacka by to zcela neodradilo. Ne, potencialnich nasledovniku holubarskeho cechu je dost. Jen se k nim ty informace musi nejak dostat.

efulin napsal(a):
Dobry den preji!
Chtela jsem vnest trochu optimismu do tehle debaty. Je teda pravda, ze deti do holubu uvrtate dneska asi hure, vzhledem k tomu, jak snadno dostupne jsou exoticke druhy zvirat a holubarstvi dlouho predlouho nemelo prilis dobrou propagaci skrze ruzna media. Myslim, ze se to trosku meni, dokonce jste jiste v televizi zaznamenali v poslednich mesicich hned nekolik peknych reportazi o holubarstvi. A to dokonce jeden cely dil poradu pro deti (muzu sem dat odkaz)! Verim, ze pri trosce snahy ze strany vas zkusenych a nadsenych by se situace mohla zase trochu zlepsit.

Jsem v tomhle chovatelskem odvetvi nova, rozhoupala jsem se az letos v lednu. Ale vypada to, ze mne to uz stihlo pohltit. ;) Je mi teprve 29, manzel se pro holubareni taky nadchnul a treba se nam povede nakazit jednou i nase deti. Dokonce jsme uz zaujali i sousedy a mam v planu holoubky predstavit detem co chodi do prirodovedneho krouzku v nasi vsi. Hodne se na rozdmychani nadseni ve mne podili chovatel, ktery mnr zasobuje vedomostmi i ptaky a ja jsem mu za to nesmirne vdecna. :)

Na druhou stranu si umim predstavit, jak zacinajiciho mladeho holubare od nejake organizovanejsi cinnosti odradi spatne fungovani organizace, kam se prihlasi. Aktualne jsem neco takoveho resila a sice to mne osobne chut do holubarstvi nevzalo, ale je jen otazkou zda nejakeho netrpelivejsiho novacka by to zcela neodradilo. Ne, potencialnich nasledovniku holubarskeho cechu je dost. Jen se k nim ty informace musi nejak dostat.

Máte naprostou pravdu, vstup do organizace a následné přijetí nového člena, je první krok do chovatelství ! Na schůzích slyším stále, že staří odchází a nový nepřichází ! Vše je o přístupu člověka k člověku. Příspěvek máte aktualní k dnešní chovatelské době.

Pavel z M.