Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
6.3.2015 14:15
katkaa1

XXX.XXX.180.30

Začnem tým, že som mačku nikdy nechcela, pretože ako dieťa si pamätám, že u babky každú skôr či neskôr prešlo auto. Pred pol rokom sa však objavil ON - malý sivý kocúrik ktorý zrazu sedel u nás na terase s našou vlkodavkou a vôbec sa nebál. Asi ho tam niekto vyhodil, lebo mňaukal od hladu a tak som mu dala najesť a ráno som ich našla spať spolu v jej pelechu. Dúfala som, že odíde, lebo som sa nechcela viazať na niečo o čom som bola presvedčená, že má už spečatený osud. No po týždni som sa tak nejak zmierila s tým, že je asi dosť múdry keď ho nič neprešlo a tak Murko dostal meno a ostal u nás. V zime spal vo vnútri na radiatore a zohrieval sa pri našom veľkom psovi. Bola z nich nerozlučná dvojka. A stal sa z neho klasický domáci maznáčik čo ma každý deň čakal a obtieral sa mi o nohy a na mačku mal neskutočnú trpezlivosť a láskavú povahu, deti si s ním mohi robiť čo chceli on nikdy nevytiahol pazúre a neprestával priasť.
Až do dnes..
Ráno som im išla dať jesť a on neprišiel. Pri odchode do práce som pochopila prečo. Ležal na ceste mŕtvy. Muselo sa to stať keď som ich volala.
Teraz už viem, že mačku nechcem za nič na svete, lebo sa jej vždy niečo stane až keď si ju človek obľúbi. Ten jeho hebký kožúšok mi však bude moc chýbať

Uživatel s deaktivovaným účtem

6.3.2015 14:39
Uživatel s deaktivovaným účtem

Stejný příběh jsem zakončila přijetím dalších kožíšků, které mají ale vstup ven zakázán.

Kočičí svět

6.3.2015 15:07
Kočičí svět

XXX.XXX.32.61

katkaa1 napsal(a):
Začnem tým, že som mačku nikdy nechcela, pretože ako dieťa si pamätám, že u babky každú skôr či neskôr prešlo auto. Pred pol rokom sa však objavil ON - malý sivý kocúrik ktorý zrazu sedel u nás na terase s našou vlkodavkou a vôbec sa nebál. Asi ho tam niekto vyhodil, lebo mňaukal od hladu a tak som mu dala najesť a ráno som ich našla spať spolu v jej pelechu. Dúfala som, že odíde, lebo som sa nechcela viazať na niečo o čom som bola presvedčená, že má už spečatený osud. No po týždni som sa tak nejak zmierila s tým, že je asi dosť múdry keď ho nič neprešlo a tak Murko dostal meno a ostal u nás. V zime spal vo vnútri na radiatore a zohrieval sa pri našom veľkom psovi. Bola z nich nerozlučná dvojka. A stal sa z neho klasický domáci maznáčik čo ma každý deň čakal a obtieral sa mi o nohy a na mačku mal neskutočnú trpezlivosť a láskavú povahu, deti si s ním mohi robiť čo chceli on nikdy nevytiahol pazúre a neprestával priasť.
Až do dnes..
Ráno som im išla dať jesť a on neprišiel. Pri odchode do práce som pochopila prečo. Ležal na ceste mŕtvy. Muselo sa to stať keď som ich volala.
Teraz už viem, že mačku nechcem za nič na svete, lebo sa jej vždy niečo stane až keď si ju človek obľúbi. Ten jeho hebký kožúšok mi však bude moc chýbať

Pohřbili jste kocourka nebo jste ho na cestě nechali ležet? Asi máte zrovna vy smůlu. Ale rozumím vám, taky bych už své kočky ve městě nevypustila ven, nepřežila bych, kdyby je přejelo auto. Když je vypustím na zahradě na venkově, taky je pořád střežím, i když tam přejede tak jedno nebo dvě auta za hodinu.Myslím si, že se stejně časem u vás zabydlí další kočička

6.3.2015 15:23
katkaa1

XXX.XXX.180.30

Samozrejme, že sme ho pochovali u nás na záhrade vedľa nášho milovaného psíka. Ako by som ho tam mohla nechať ležať
Neviem si predstaviť, že donesieme ďalšieho a skončil by rovnako, mačke sa nedá zabrániť, aby prešla cez plot a mať ju len vnútri nechcem. On bol vonku šťastný, vedľa nás je malý lesík liezol tam po stromoch a chytal aj myši, veľmi sme si ho obľúbili. Asi neexistuje návod ako naučiť mačku že nemá preliezať plot však :(.

6.3.2015 17:58
koňadra

XXX.XXX.128.31

Bohužel kočka je kočka. My bydlíme na samotě, na 3 světové strany může jít kočka kilometry a není silnice. Jen na té čtvrté straně je a už na ní skončilo několik našich koček. Už si říkám, že jsou úplně vypatlané, že tam furt lezou. Udělala jsem ale poznatek, že se jim to stane většinou přes noc - asi jsou oslněny autem. Takže se teď snažím kočky na noc zavírat doma - pokud je ale vůbec zrovna seženu. Moc se jim to nelíbí, tak ta nejstarší se zavčas někam schová, abych ji nemohla zavřít. Jenže kočky potřebujeme na myši, takže stále pořizujeme nové a nové a snažíme se k nim příliš nevázat, i když ono je to těžké. Zase si říkám, že sice mají krátký život, ale za to hezký - loví si co chtějí, mají svobodu, když je hezky, vždycky si najdou místo, kde se vyhřívají na sluníčku.

6.3.2015 19:06
lavacca

XXX.XXX.164.49

Ono u venkovních koček je to vždy risk. Jinak u nás to samé - 3 strany ok,4. je silnice a taky nám za ta léta bohužel pár koček přejeli (a taky jsem si říkala, že jsou snad blbý, proč tam lezou, když nemusí). A vždy to bylo k večeru či v noci, takže taktéž kočky na noc zavírám. Nejstarší bude letos v květnu 9 let, několikrát jsem ji už viděla na poli přes silnici, ale vždy ok. A to víte, že má člověk hnedka špatný pocit v žaludku, když nějaká večer nepřijde a ráno tam nečeká na snídani. Ale naštěstí ve většině případů je někde odběhlá a po chvíli volání vyleze a jde se najíst.

Beru to tak, že je to bohužel občasná daň za to, že má kočka svobodu. Ale samozřejmě, že když se to stane, tak brečím jak želva nad hrobečkem ještě několik dní... kočky jsou úžasná stvoření a člověka si umí neskutečně obmotat kolem prstu. Já osobně jsem dřív byla přesvědčená, že jsem víc "psová", ale poslední léta, jak přibylo víc koček, tak jsem víc "kočičí". Totálně si mě obmotaly kolem tlapek, potvůrky jedny mazaný.

Kocourka je mi líto, ale časem to přebolí. Uvidíte. Já takhle před 6 lety (pátek 13.3.) přišla o 8 měsíčního kocourka, který jeden večer nepřišel domů (jinak do té doby zavíraný) a drželo mě to hooodně dlouho. Do teď mám jeho fotku na zdi a kolikrát na ni dobu koukám s myšlenkou, jaký už by to byl pan kocour... ale měl u nás odmala fajn život - vyběhal se v trávě, prohnal ptáčky a myši, zlobil kočičí tetu, drůbež, ovečky - prostě žil na plno. A tak se s tím člověk prostě smíří...a za čas mu to nedá a pořídí si další číču, protože kdo ten skvělý vztah zažil, nedá mu to. A ani se nemusíte snažit, kolikrát se číča nastěhuje stejně jako váš kocourek - prostě přijde a už zůstane.

6.3.2015 19:10
katkaa1

XXX.XXX.234.5

Náš v noci z domu nechodil toto sa stalo ráno keď som vyšla na dvor asi sa za mnu ponáhľal a nepozrel sa keď prebiehal cez cestu. A ráno zrovna chodí najviac áut všetci idú do práce..
Máte na to dobrý pohľad "neviazať sa" len keby sa to dalo ja som schopná si obľúbiť aj rybičku :)
Už sme ho dnes zapili tak nech mu je dobre v tom mačacom nebi

6.3.2015 20:03
lavacca

XXX.XXX.164.49

katkaa1 napsal(a):
Náš v noci z domu nechodil toto sa stalo ráno keď som vyšla na dvor asi sa za mnu ponáhľal a nepozrel sa keď prebiehal cez cestu. A ráno zrovna chodí najviac áut všetci idú do práce..
Máte na to dobrý pohľad "neviazať sa" len keby sa to dalo ja som schopná si obľúbiť aj rybičku :)
Už sme ho dnes zapili tak nech mu je dobre v tom mačacom nebi

Ono to bez toho vázání nejde. Ač si člověk říká, že by neměl, protože to pak bude hrozně bolet, kdyby se něco stalo... ale odolejte takovému chlupatému stvoření, že?

Znám lidi, co mají kočky jako myšilovky a nemají k nim moc vztah. Max. je vykastrují, občas jim nalijou mlíko či dají nějaký granule z marketu a tím péče skončí... tam když se kočka ztratí, prostě ji nahradí jiná...

Já bych to nedokázala. Naše jsou zvyklé, že jsme u nich 2x denně, kdy dostanou jídlo + se pomazlí. Samozřejmě má každá své jméno, u každé člověk ví, co ji udělá největší radost, atd-. Jsou kastrované, očkované, pravidelně odčervované, v kondici. A když člověk dělá něco na zahradě, samozřejmě asistují, atd. a bez toho si to už ani člověk neumí představit... samozřejmě pak odchod takové kočky dost bolí, ačkoli si člověk pořád opakuje, že měla fajn život, kdy se proháněla na volno, atd. A ač se třeba časem pořídí další číča, prostě se na tu předtím nezapomene. Každá číča je jedinečná.

7.3.2015 08:08
canis lupus

XXX.XXX.210.95

Kocourka je mi líto, ale když kočka chodí ven, riziko je tu vždycky. A nejen od aut. Třeba jedna z mých koček byla taková polovenkovní, když jsem žila v bytě, byla bytová, když na venkově, chodila ven. Nikdy se neztratila a i když silnice byla před domem, byla opatrná. No a asi měsíc před stěhováním do bytu se napila někde asi brzdové kapaliny. Několik dní nepřišla, pak se objevila pohublá, zvracela, nežrala a nepila. U veterináře nemohli ani nabrat krev, jak byla dehydrovaná. Dostávala infuze, ale stav se nelepšil a nakonec jí selhaly ledviny. Tak dostala poslední injekci. Bylo jí 7 let, teď to jsou 4 roky a pořád mi chybí. I když mám dvě kočky bytovky, které mám moc ráda.
Jinou kočku mi zakousl pes. Tu jsem zachránila jako kotě, po léčbě jí zůstalo poškozené jedno oko a neměla jsem na ni takovou vazbu. Ale venku se prostě může stát cokoliv.

8.3.2015 00:08
fikovnice

XXX.XXX.99.69

lavacca napsal(a):
Ono to bez toho vázání nejde. Ač si člověk říká, že by neměl, protože to pak bude hrozně bolet, kdyby se něco stalo... ale odolejte takovému chlupatému stvoření, že?

Znám lidi, co mají kočky jako myšilovky a nemají k nim moc vztah. Max. je vykastrují, občas jim nalijou mlíko či dají nějaký granule z marketu a tím péče skončí... tam když se kočka ztratí, prostě ji nahradí jiná...

Já bych to nedokázala. Naše jsou zvyklé, že jsme u nich 2x denně, kdy dostanou jídlo + se pomazlí. Samozřejmě má každá své jméno, u každé člověk ví, co ji udělá největší radost, atd-. Jsou kastrované, očkované, pravidelně odčervované, v kondici. A když člověk dělá něco na zahradě, samozřejmě asistují, atd. a bez toho si to už ani člověk neumí představit... samozřejmě pak odchod takové kočky dost bolí, ačkoli si člověk pořád opakuje, že měla fajn život, kdy se proháněla na volno, atd. A ač se třeba časem pořídí další číča, prostě se na tu předtím nezapomene. Každá číča je jedinečná.

Právě! Myslím, že je potřeba si ponechat vzpomínku v srdci na každého tvora, který byl člověku blízký. A nezapomenout na něj vzpomínat... Zní to divně...ale já jsem nešťastná, že třeba moje rodina má tendenci úplně vymazat moji mámu - nechtějí se se mnou o ní bavit, možná proto, že si myslí, že to takto je pro mě lepší. Ale je to přesně naopak. A stejně tak - teda podle mě - by to mělo být i s těmi zvířaty, která jsme si k sobě připoutali (a ony nás k sobě), však to všichni znáte z Malého prince - "Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal". Takže já třeba - pro zadavatelku - mám 2 kocoury, ale v srdci mám navždy i ty předešlé, obzvlášť toho minulého - ten se mnou zažil mnoho a pomáhal mi (aniž o tom věděl) v mých celkem hrozných životních obdobích. Život bez zvířete si nějak neumím představit.

Uživatel s deaktivovaným účtem

9.3.2015 14:07
Uživatel s deaktivovaným účtem

Kočičí svět napsal(a):
Pohřbili jste kocourka nebo jste ho na cestě nechali ležet? Asi máte zrovna vy smůlu. Ale rozumím vám, taky bych už své kočky ve městě nevypustila ven, nepřežila bych, kdyby je přejelo auto. Když je vypustím na zahradě na venkově, taky je pořád střežím, i když tam přejede tak jedno nebo dvě auta za hodinu.Myslím si, že se stejně časem u vás zabydlí další kočička

Paní tu oplakává svého kocourka a vy se jí vážně jako první nejdřív zeptáte jestli ho nechala ležet přejetého na cestě? Jste normální?

10.3.2015 23:45
linalina

XXX.XXX.245.105

Že mi někdo přejede kočku je moje noční můra... Ovšem od té doby co nám před barákem opravili silnici, to tu všichni pálí padesát nepadesát...
Zlatý hrboly a vymletá silnice! To si pak všichni šetří autíčka a kočky mají čas utýct...

Jediný na co jsme přišli je koupit v galanterii odrazkový pruh - metr stojí asi 20 kč. Roztřihnem ho po délce, aby nebyl tak tlusty a uděláme z nich několik obojků v ceně cca 6 kč na tvora. POZOR DŮLEŽITÉ je sešít obojek pouze lehce stehovkou, která se hned přetrhne, když kočka někde prolejzá.

Už několikrát našemu kocourovi ten odrazkový obojek zachránil život, řidiči přibrdili, když viděli, že se na silnici něco blýská. Chystám se mu sehnat i blikačku, ale malou, aby ho nestresovala, jen zviditelnila. Je totiž celý černý... Přes den mu dávám obojek naruby - celý popelářsky oranžový.

11.3.2015 19:38
koňadra

XXX.XXX.128.31

linalina napsal(a):
Že mi někdo přejede kočku je moje noční můra... Ovšem od té doby co nám před barákem opravili silnici, to tu všichni pálí padesát nepadesát...
Zlatý hrboly a vymletá silnice! To si pak všichni šetří autíčka a kočky mají čas utýct...

Jediný na co jsme přišli je koupit v galanterii odrazkový pruh - metr stojí asi 20 kč. Roztřihnem ho po délce, aby nebyl tak tlusty a uděláme z nich několik obojků v ceně cca 6 kč na tvora. POZOR DŮLEŽITÉ je sešít obojek pouze lehce stehovkou, která se hned přetrhne, když kočka někde prolejzá.

Už několikrát našemu kocourovi ten odrazkový obojek zachránil život, řidiči přibrdili, když viděli, že se na silnici něco blýská. Chystám se mu sehnat i blikačku, ale malou, aby ho nestresovala, jen zviditelnila. Je totiž celý černý... Přes den mu dávám obojek naruby - celý popelářsky oranžový.

Tak asi vás zklamu. Naše 4 kočky měly všechny reflexní obojky speciálně pro kočky - se zapínáním, které se rozepne, když se kočka někde zachytne. Funguje to. Jedna kočka přišla jednou bez obojku a asi za půl roku jsme ho náhodou našli, jak visí na drátku u díry v plotě. Nicméně už 3 kočky nám na silnici přejeli - i když měly tyto obojky! Problém je ten, že když kočky skočí ve tmě ze strany pod auto, tak už nikdo nestačí brzdit. Pak jsou jim obojky opravdu na draka. Nehledě na to, že jsou mezi námi tací, co se ani brzdit nesnaží a řídí se heslem "mrtvá kočka - dobrá kočka".

Přidejte reakci

Přidat smajlík