Prodám britské kotě -kočičku s PP, po výstavně úspěšných rodičích, zvyklé na děti a psi, naučené na kočičí WC, očkované, odčervené, smlouva samozřejmostí. K odběru ihned. www.albilea.cz.
Škoda, že moc tady na ty více "kulatohlavé" kočky nejsem. Ale přesto, že to není můj šálek kávy, tak je nádherná.
Jen mám takový nedobrý (nebo snad dobrý?) pocit - nemáte vy kočkomilci někdy pocit, že pořízení si kočky/kocoura je jako "nemoc", která vás pak nutí pořídit dalšího kamaráda/kamarádku, atd. Tím nechci říct, že uznávám, když někdo chová v bytě 1+1 20 koček. Ale čím dál častěji koketuji s myšlenkou pořídit mým dvěma klukům ještě parťačku kočičku. Rozum mi říká, že to není dobrý nápad, emoce občas velí jinak. Tak jen doufám, že rozum zvítězí... Právě proto se i snažím inzercím vyhýbat...
Já se nevyhýbám, ale odolám. Mě bere tato: http://www.ceskahorska.cz/ p.s. Kocourek Brian je ještě volný..
fikovnice
napsal(a):
Škoda, že moc tady na ty více "kulatohlavé" kočky nejsem. Ale přesto, že to není můj šálek kávy, tak je nádherná.
Jen mám takový nedobrý (nebo snad dobrý?) pocit - nemáte vy kočkomilci někdy pocit, že pořízení si kočky/kocoura je jako "nemoc", která vás pak nutí pořídit dalšího kamaráda/kamarádku, atd. Tím nechci říct, že uznávám, když někdo chová v bytě 1+1 20 koček. Ale čím dál častěji koketuji s myšlenkou pořídit mým dvěma klukům ještě parťačku kočičku. Rozum mi říká, že to není dobrý nápad, emoce občas velí jinak. Tak jen doufám, že rozum zvítězí... Právě proto se i snažím inzercím vyhýbat...
Ani mi nemluvte, jak já po druhé kočičce toužím, ale přítel je nějak moc proti. Sousedům se kolem domu občas motá tříbarevná kočička nebo kocourek...nestudovala jsem a je ještě hodně malé. Jednou jsem se s ním pomazlila a musím říct, že jsem myslela, že můj ragdoll je nejmazlivější ze všech, ale tohle je něco! Venkovní kočička, které se předpokládám nikdo moc nevěnuje a takovej mazel... je do dlaně velká, ale málem mě shodila, jak se chtěla tulit. Je mi jí líto, ale možná se má dobře a ven chodí jen na procházky a já ji zrovna potkala. Oči má čisté i srts. Ale i já bych minimálně ještě jednu doma chtěla...chjo
Uživatel s deaktivovaným účtem

joanne.s
napsal(a):
Já se nevyhýbám, ale odolám. Mě bere tato: http://www.ceskahorska.cz/ p.s. Kocourek Brian je ještě volný..
Jůů, ten je nádherný!
fikovnice
napsal(a):
Škoda, že moc tady na ty více "kulatohlavé" kočky nejsem. Ale přesto, že to není můj šálek kávy, tak je nádherná.
Jen mám takový nedobrý (nebo snad dobrý?) pocit - nemáte vy kočkomilci někdy pocit, že pořízení si kočky/kocoura je jako "nemoc", která vás pak nutí pořídit dalšího kamaráda/kamarádku, atd. Tím nechci říct, že uznávám, když někdo chová v bytě 1+1 20 koček. Ale čím dál častěji koketuji s myšlenkou pořídit mým dvěma klukům ještě parťačku kočičku. Rozum mi říká, že to není dobrý nápad, emoce občas velí jinak. Tak jen doufám, že rozum zvítězí... Právě proto se i snažím inzercím vyhýbat...
Ano je to nemoc. neustále koukám po dalších kočkách vím že cíleně si žádnou nepořídím ale stejně to láká.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Někde jsem četla, že každý člen rodiny mám mít "svou" kočku Pravda, jsme teď doma tři a máme dvě, ale syn v Brně už má také svou Cíleně o další chlupatici nepřemýšlím, ale kdyby nějaké bezprizorní božatko přišlo a "chtělo" nás, tak by jsme mu zázemí poskytli, byť venkovní.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jůů, ten je nádherný!
Moc se mi líbí i tatínek Max z Německa: http://ceskahorska.cz/kocour.html.
Bejina

XXX.XXX.112.69
fikovnice
napsal(a):
Škoda, že moc tady na ty více "kulatohlavé" kočky nejsem. Ale přesto, že to není můj šálek kávy, tak je nádherná.
Jen mám takový nedobrý (nebo snad dobrý?) pocit - nemáte vy kočkomilci někdy pocit, že pořízení si kočky/kocoura je jako "nemoc", která vás pak nutí pořídit dalšího kamaráda/kamarádku, atd. Tím nechci říct, že uznávám, když někdo chová v bytě 1+1 20 koček. Ale čím dál častěji koketuji s myšlenkou pořídit mým dvěma klukům ještě parťačku kočičku. Rozum mi říká, že to není dobrý nápad, emoce občas velí jinak. Tak jen doufám, že rozum zvítězí... Právě proto se i snažím inzercím vyhýbat...
Absolutně s vámi souhlasím, je to "nemoc"... my začali s jednou kočičkou z útulku s tím, že budeme mít vždy jen jednu kočku.
Pak se po čase k nám přitoulalo kotě a zůstalo u nás. Pochopili jsme, že dvě kočky jsou lepší než jedna. Po 3 letech tu starší přejelo auto a mladší se spokojila s tím, že je jedináček. Jenže nám přišla jedna kočka strašně málo. Pak jsme zachránili kotě uvízlé v ryně, vypiplali jsme ho, ale naše kočka ho nepřijala ani po dvou měsících, situace se natolik zhoršila, byli jsme nakonec nuceni kocourkovi najít jiný domov. A naše kočka byla opět spokojená... jenže my ne.
Nakonec jsme to riskli a pořídili si dvě sestřičky britské modré kočky. Obě ihned pochopily, že "madam" až tak o přátelství nestojí a tak ji nechaly na pokoji. Hezky se nakonec "porovnaly". Naše madam má svůj klid a "modré" holky se vyřádí spolu dosyta. Je nádherné sledovat tu jejich sesterskou bezmeznou lásku, jak se mají rády, nehnou se od sebe ani na krok a jak spolu usínají v objetí... takže jen jednu kočku v naší domácnosti už ne...
fikovnice
napsal(a):
Škoda, že moc tady na ty více "kulatohlavé" kočky nejsem. Ale přesto, že to není můj šálek kávy, tak je nádherná.
Jen mám takový nedobrý (nebo snad dobrý?) pocit - nemáte vy kočkomilci někdy pocit, že pořízení si kočky/kocoura je jako "nemoc", která vás pak nutí pořídit dalšího kamaráda/kamarádku, atd. Tím nechci říct, že uznávám, když někdo chová v bytě 1+1 20 koček. Ale čím dál častěji koketuji s myšlenkou pořídit mým dvěma klukům ještě parťačku kočičku. Rozum mi říká, že to není dobrý nápad, emoce občas velí jinak. Tak jen doufám, že rozum zvítězí... Právě proto se i snažím inzercím vyhýbat...
Mně se ty "kulatohlavé" taky nějak nelíbí. Ne že by byly škaredé, ale prostě mi nesedí. Nejradši mám ty naše obyčejné kočičáky.
Taky souhlasím s tím, že je to choroba (a asi nevyléčitelná). Koček mám 7 a srdíčko mi říkalo, že by chtělo další, nejlépe koťátko. Rozum byl zásadně proti (naštěstí). Ale je to krásné, když jsou u baráku (a v baráku) kočky, všechny umazlené, mám z toho dobrý pocit. Prostě se zvířaty je krásně!
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Někde jsem četla, že každý člen rodiny mám mít "svou" kočku Pravda, jsme teď doma tři a máme dvě, ale syn v Brně už má také svou Cíleně o další chlupatici nepřemýšlím, ale kdyby nějaké bezprizorní božatko přišlo a "chtělo" nás, tak by jsme mu zázemí poskytli, byť venkovní.
Jejda, tak to je nás doma málo.
peggi16
napsal(a):
Mně se ty "kulatohlavé" taky nějak nelíbí. Ne že by byly škaredé, ale prostě mi nesedí. Nejradši mám ty naše obyčejné kočičáky.
Taky souhlasím s tím, že je to choroba (a asi nevyléčitelná). Koček mám 7 a srdíčko mi říkalo, že by chtělo další, nejlépe koťátko. Rozum byl zásadně proti (naštěstí). Ale je to krásné, když jsou u baráku (a v baráku) kočky, všechny umazlené, mám z toho dobrý pocit. Prostě se zvířaty je krásně!
Tak to já briťulky fakt můžu. :) Mám ráda i evropanky, líbí se mi mainky, apod. ale briťulky - ty krásné plné tvářičky, klidná povaha, husté nadýchané kožíšky...ach. :)
A co se týče počtu koček - zcela návykové. Faktem je, že jsme se vždy měli aspoň 2 kočky - máma byla zvyklá z domova na statku, že mívali běžně 13-15 koček, poté se vdala a měli jsme 2 kocoury. Pak jsme o jednoho přišli a když odešel druhý, pořídili jsme kočičku a za necelý měsíc jsme ji našli skrz inzerci chlupatou kamarádku. No a od 2 ke 3 daleko nechybělo..pak se nám začaly líbit briťule, tak šup 4.číča, pak přibyly další 2... no a skončili jsme nakonec na čísle 11. Budiž nám k dobru, že jsme se k tomu číslu dobrali postupně až po 10 letech. :)
A stejně mám do teď pocit, když vidím inzerci z útulků, apod. kde mi padne nějaká číča do oka, že by se k nám další číča ještě vešla. Ale to by mě už doma asi zabili...
joanne.s
napsal(a):
Moc se mi líbí i tatínek Max z Německa: http://ceskahorska.cz/kocour.html.
Já se přiznám, že se mi teda víc líbí mamka. :) Možná je to tím, že jsem vždy byla hodně na mourovaté kočeny...a černé s mramorováním...super barvička. Zvlášť na kočkách, jež mají ještě bílé znaky...takové jsou doslova "k sežrání" Což teda mamina koťat znaky nemá, ale je i tak luxusní.
lavacca
napsal(a):
Tak to já briťulky fakt můžu. :) Mám ráda i evropanky, líbí se mi mainky, apod. ale briťulky - ty krásné plné tvářičky, klidná povaha, husté nadýchané kožíšky...ach. :)
A co se týče počtu koček - zcela návykové. Faktem je, že jsme se vždy měli aspoň 2 kočky - máma byla zvyklá z domova na statku, že mívali běžně 13-15 koček, poté se vdala a měli jsme 2 kocoury. Pak jsme o jednoho přišli a když odešel druhý, pořídili jsme kočičku a za necelý měsíc jsme ji našli skrz inzerci chlupatou kamarádku. No a od 2 ke 3 daleko nechybělo..pak se nám začaly líbit briťule, tak šup 4.číča, pak přibyly další 2... no a skončili jsme nakonec na čísle 11. Budiž nám k dobru, že jsme se k tomu číslu dobrali postupně až po 10 letech. :)
A stejně mám do teď pocit, když vidím inzerci z útulků, apod. kde mi padne nějaká číča do oka, že by se k nám další číča ještě vešla. Ale to by mě už doma asi zabili...
My jsme vždycky měli aspoň 1-2 kočky, krom 3 měsíců, kdy jsme byli bez koček úplně, protože je zabili sousedi (pustili na ně psa), a tak jsem během měsíce přišla o oba kocoury.
Pak byli další 2 kocouři (ne hned po sobě, až za rok, kdy jsem si vzala kotě z útulku), za další rok přibyla nalezená kočička, takže byli 3 (a musím říct, že se nádherně všichni snesli, žádné rvačky, kočka je vykastrovaná). Postupně stav narůstal, nalezenci, má vlastní koťata, která se nepodařilo umístit (ale teď jsou kočky kastrované, tak mají pokoj)...Jednu zimu jsem se starala o 9 vlastních a jednu cizí. Do konce května letošního roku jsem měla 8 kočičáků, kocourka mi přejelo auto.
Já jsem se taky dopracovala k tomuto počtu časem, v průběhu cca 8 let. Kočku v nouzi neodmítnu, to si radši sama utrhnu od huby.
Na inzerci se občas dívám a často je tam nějaké kotě nebo dospělá kočka, kterou bych si vzala...ale zas si říkám, mám jich dost, finančně to taky není nejlevnější a doma by mě asi sežrali (ne kočky).
mesič
napsal(a):
Ani mi nemluvte, jak já po druhé kočičce toužím, ale přítel je nějak moc proti. Sousedům se kolem domu občas motá tříbarevná kočička nebo kocourek...nestudovala jsem a je ještě hodně malé. Jednou jsem se s ním pomazlila a musím říct, že jsem myslela, že můj ragdoll je nejmazlivější ze všech, ale tohle je něco! Venkovní kočička, které se předpokládám nikdo moc nevěnuje a takovej mazel... je do dlaně velká, ale málem mě shodila, jak se chtěla tulit. Je mi jí líto, ale možná se má dobře a ven chodí jen na procházky a já ji zrovna potkala. Oči má čisté i srts. Ale i já bych minimálně ještě jednu doma chtěla...chjo
Tak to Vám rozumím! Zkuste sledovat tady tu venkovní mazlilku, a pokud domov nemá, zima pro ni bude krutá. Pak řeknete manželovi, že jí jen na 2 měsíce poskytujete azyl a bude... Teda já jsem hrozná dohazovačka!
Bejina
napsal(a):
Absolutně s vámi souhlasím, je to "nemoc"... my začali s jednou kočičkou z útulku s tím, že budeme mít vždy jen jednu kočku.
Pak se po čase k nám přitoulalo kotě a zůstalo u nás. Pochopili jsme, že dvě kočky jsou lepší než jedna. Po 3 letech tu starší přejelo auto a mladší se spokojila s tím, že je jedináček. Jenže nám přišla jedna kočka strašně málo. Pak jsme zachránili kotě uvízlé v ryně, vypiplali jsme ho, ale naše kočka ho nepřijala ani po dvou měsících, situace se natolik zhoršila, byli jsme nakonec nuceni kocourkovi najít jiný domov. A naše kočka byla opět spokojená... jenže my ne.
Nakonec jsme to riskli a pořídili si dvě sestřičky britské modré kočky. Obě ihned pochopily, že "madam" až tak o přátelství nestojí a tak ji nechaly na pokoji. Hezky se nakonec "porovnaly". Naše madam má svůj klid a "modré" holky se vyřádí spolu dosyta. Je nádherné sledovat tu jejich sesterskou bezmeznou lásku, jak se mají rády, nehnou se od sebe ani na krok a jak spolu usínají v objetí... takže jen jednu kočku v naší domácnosti už ne...
No vy jste tu asi nová, že? Ptám se proto, jestli znáte můj příběh? Staršímu kocourovi - teď mu táhne na 3. rok jsem pořídila mlaďocha - tomu teď rok byl. Tak úplně si nesedli, proto pořád to přemýšlení ještě o 3. kočičce...
peggi16
napsal(a):
Mně se ty "kulatohlavé" taky nějak nelíbí. Ne že by byly škaredé, ale prostě mi nesedí. Nejradši mám ty naše obyčejné kočičáky.
Taky souhlasím s tím, že je to choroba (a asi nevyléčitelná). Koček mám 7 a srdíčko mi říkalo, že by chtělo další, nejlépe koťátko. Rozum byl zásadně proti (naštěstí). Ale je to krásné, když jsou u baráku (a v baráku) kočky, všechny umazlené, mám z toho dobrý pocit. Prostě se zvířaty je krásně!
Fííííha - 7! To jsem ani netušila!
lavacca
napsal(a):
Tak to já briťulky fakt můžu. :) Mám ráda i evropanky, líbí se mi mainky, apod. ale briťulky - ty krásné plné tvářičky, klidná povaha, husté nadýchané kožíšky...ach. :)
A co se týče počtu koček - zcela návykové. Faktem je, že jsme se vždy měli aspoň 2 kočky - máma byla zvyklá z domova na statku, že mívali běžně 13-15 koček, poté se vdala a měli jsme 2 kocoury. Pak jsme o jednoho přišli a když odešel druhý, pořídili jsme kočičku a za necelý měsíc jsme ji našli skrz inzerci chlupatou kamarádku. No a od 2 ke 3 daleko nechybělo..pak se nám začaly líbit briťule, tak šup 4.číča, pak přibyly další 2... no a skončili jsme nakonec na čísle 11. Budiž nám k dobru, že jsme se k tomu číslu dobrali postupně až po 10 letech. :)
A stejně mám do teď pocit, když vidím inzerci z útulků, apod. kde mi padne nějaká číča do oka, že by se k nám další číča ještě vešla. Ale to by mě už doma asi zabili...
Ano, takto nějak vnitřně cítím, že kdybych potlačila rozum, by to bylo u mě! Jenže je rozdíl barák a panelákový byt...
Teda tato 2 koťátka bych brala oboje - aspoň dle barvy, tu miluju...
https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2637955/daruji-dve-kocicky/.
peggi16
napsal(a):
Teda tato 2 koťátka bych brala oboje - aspoň dle barvy, tu miluju...
https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/2637955/daruji-dve-kocicky/.
Jsou kouzelné. "Želvičku" jsem vždycky chtěla, ale mámě se moc nelíbí... a ještě se mi poslední dobou čím dál tím víc líbí kouřové kočeny - zvlášť v kombinaci s bílými znaky. To je nádhera. Zrovna takovou měli nedávno v útulku v Tróji...
A sakra, ještě tam je... uff, se musím ovládat..
http://upozpraha.cz/index.php/utulek-mecholupy/mecholupy-nabidka-kocek
a takhle tříbarevka je taky kouzelná: http://zvirata.identifikace.cz/CMSPage.jsp?id=2d19fcec-a752-4160-82d7-848f527c7d04&context=5e135a0f-2fe1-4a30-a6a9-025db4dcd922.a1daadbc-5928-48c6-9b74-3fe86325c322.2d19fcec-a752-4160-82d7-848f527c7d04&locale=cs&dblockid=3835183f-d2fe-4cde-9df5-81ec8f1ab5af&ditemid=e36c9133-adc2-43f5-aa57-9b1ab7dbc732.
lavacca
napsal(a):
Jsou kouzelné. "Želvičku" jsem vždycky chtěla, ale mámě se moc nelíbí... a ještě se mi poslední dobou čím dál tím víc líbí kouřové kočeny - zvlášť v kombinaci s bílými znaky. To je nádhera. Zrovna takovou měli nedávno v útulku v Tróji...
Ta má nejstarší kočka je právě taková, strašně se mi to zbarvení líbí...
fikovnice
napsal(a):
Tak to Vám rozumím! Zkuste sledovat tady tu venkovní mazlilku, a pokud domov nemá, zima pro ni bude krutá. Pak řeknete manželovi, že jí jen na 2 měsíce poskytujete azyl a bude... Teda já jsem hrozná dohazovačka!
Ona evidentně domov má, ale když mě vidí, tak už mě pozná, tak doběhne na pomazlení . dnes ráno jsem letěla na autobus a viděla ji, jak tam sedí a jen na mě koukala, nerozběhla se protože jsem na ni nepromluvila. Od jejich domu se nikde netoulá, jen na hlavní cestu a když od ní odcházím, hlídám si, aby za mnou nešla, tak na mě kouká a jak zajdu za roh, tak jde zas domů, navíc to, že je tak moc mazlivá je známka toho, že si jí lidi všímají, takže možná je to nejšťastnější malý koťátko s přístupem ven, ale víte jak fantazie pracuje naplno, obzvlášť, když si mě svou umazleností získalo koťě, který pro mě vizuelně doteď (!) nebyla vůbe atraktivní. Očička, prdýlku i srst má čistou, takže zdravotně bude snad ok.
Já koukám do inzerce pro sebetrýznění skoro denně mě se zas líbí bíločerný a ty co jsem tak vypozorovala moc neletí, ale pro mě je bíločerná kombinace top u všeho
Jsme zadavatelce tu inzerci trochu zaspamovali dopuručuji (pokud již nemá) dát do sekce "inzerce"
Bejina

XXX.XXX.112.69
fikovnice
napsal(a):
No vy jste tu asi nová, že? Ptám se proto, jestli znáte můj příběh? Staršímu kocourovi - teď mu táhne na 3. rok jsem pořídila mlaďocha - tomu teď rok byl. Tak úplně si nesedli, proto pořád to přemýšlení ještě o 3. kočičce...
Patřím tady zřejmě mezi ty novější... ... přímo váš příběh podrobně neznám, ale znám pár případů, kdy si dvě kočky nesedly a zachránila to až ta třetí. I u nás to byl risk, když předtím naše kočka kotě nepřijala. Věděli jsme, že pokud nechceme zůstat u kočky - jedináčka, tak buď vezmeme dvě koťata nebo nic. Naštěstí to nakonec vyšlo i když můžu napsat, že to naší kočce trvalo víc jak 4 měsíce, než se s přírůstky smířila...
A každopádně, když je víc koček, je určitě veseleji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

lavacca
napsal(a):
A sakra, ještě tam je... uff, se musím ovládat..
http://upozpraha.cz/index.php/utulek-mecholupy/mecholupy-nabidka-kocek
a takhle tříbarevka je taky kouzelná: http://zvirata.identifikace.cz/CMSPage.jsp?id=2d19fcec-a752-4160-82d7-848f527c7d04&context=5e135a0f-2fe1-4a30-a6a9-025db4dcd922.a1daadbc-5928-48c6-9b74-3fe86325c322.2d19fcec-a752-4160-82d7-848f527c7d04&locale=cs&dblockid=3835183f-d2fe-4cde-9df5-81ec8f1ab5af&ditemid=e36c9133-adc2-43f5-aa57-9b1ab7dbc732.
Krásná tříbarevka! Takřka jako ta naše. Tedy sestry, ale já jsem její kmotra a chodím ji také rozmazlovat
Bejina
napsal(a):
Patřím tady zřejmě mezi ty novější... ... přímo váš příběh podrobně neznám, ale znám pár případů, kdy si dvě kočky nesedly a zachránila to až ta třetí. I u nás to byl risk, když předtím naše kočka kotě nepřijala. Věděli jsme, že pokud nechceme zůstat u kočky - jedináčka, tak buď vezmeme dvě koťata nebo nic. Naštěstí to nakonec vyšlo i když můžu napsat, že to naší kočce trvalo víc jak 4 měsíce, než se s přírůstky smířila...
A každopádně, když je víc koček, je určitě veseleji.
Ježkovy voči, to jste mi neměla psát! Teď budu o té třetí (tentokrát kočičce) pořád víc uvažovat. Snad jedině by si mě někdy nějaká opuštěná někde našla. Cíleně do toho nepůjdu. ZATÍM!
fikovnice
napsal(a):
Ježkovy voči, to jste mi neměla psát! Teď budu o té třetí (tentokrát kočičce) pořád víc uvažovat. Snad jedině by si mě někdy nějaká opuštěná někde našla. Cíleně do toho nepůjdu. ZATÍM!
To neříkejte ona se nejde a neumíte si představit jak rychle když jsem malou tříbarevku színku posílala do jejího nového domova a brečela jak želva ptala se mě kamarádka jestli ještě někdy budu takový aktivista a zachranovat i za cenu toho smutku když půjdou dál
cestou domů se ke mě přidala mourovatá kočička očividně ve vysokém stupni březosti na začátku listopadu tak jsem tam ještě hodinu pobíhala jestli tu kočku někdo zná po několika odpovědích že se tu kolem krámu toulá dlouho a že jí prodavači dávají zbytky jsem kočku sbalila a odvezla ji k máminu bratránkovi na vesnici já neměla sílu si jí hned vzít domů. Má 5 prcků. Máma zustane některý z prcků možná taky zbytek prý rozdá po sousedech. Je to jedna z mála "vesnic" kde se mezi starousedlíky docela svědomitě kastruje tak tam koťat mají málo on tamní veterinář kastrace propaguje a dělá je za lidové ceny co vím.
saty
napsal(a):
To neříkejte ona se nejde a neumíte si představit jak rychle když jsem malou tříbarevku színku posílala do jejího nového domova a brečela jak želva ptala se mě kamarádka jestli ještě někdy budu takový aktivista a zachranovat i za cenu toho smutku když půjdou dál
cestou domů se ke mě přidala mourovatá kočička očividně ve vysokém stupni březosti na začátku listopadu tak jsem tam ještě hodinu pobíhala jestli tu kočku někdo zná po několika odpovědích že se tu kolem krámu toulá dlouho a že jí prodavači dávají zbytky jsem kočku sbalila a odvezla ji k máminu bratránkovi na vesnici já neměla sílu si jí hned vzít domů. Má 5 prcků. Máma zustane některý z prcků možná taky zbytek prý rozdá po sousedech. Je to jedna z mála "vesnic" kde se mezi starousedlíky docela svědomitě kastruje tak tam koťat mají málo on tamní veterinář kastrace propaguje a dělá je za lidové ceny co vím.
saty
napsal(a):
To neříkejte ona se nejde a neumíte si představit jak rychle když jsem malou tříbarevku színku posílala do jejího nového domova a brečela jak želva ptala se mě kamarádka jestli ještě někdy budu takový aktivista a zachranovat i za cenu toho smutku když půjdou dál
cestou domů se ke mě přidala mourovatá kočička očividně ve vysokém stupni březosti na začátku listopadu tak jsem tam ještě hodinu pobíhala jestli tu kočku někdo zná po několika odpovědích že se tu kolem krámu toulá dlouho a že jí prodavači dávají zbytky jsem kočku sbalila a odvezla ji k máminu bratránkovi na vesnici já neměla sílu si jí hned vzít domů. Má 5 prcků. Máma zustane některý z prcků možná taky zbytek prý rozdá po sousedech. Je to jedna z mála "vesnic" kde se mezi starousedlíky docela svědomitě kastruje tak tam koťat mají málo on tamní veterinář kastrace propaguje a dělá je za lidové ceny co vím.
Rozumná vesnice i veterinář, ne jak u nás. Nekastruje se, topí se nebo se koťata nechají uspat (to nebylo zrovna u nás), ať má kočka zase koťata chudera, veterinář drahý jak cosi...strašné. A kdyby přišla nějaká zatoulaná/vyhozená kočka, každý ji tu kopne někam, a to doslova (jedině, že by došla k nám, já bych kočku v nouzi v životě neodmítla).
saty
napsal(a):
To neříkejte ona se nejde a neumíte si představit jak rychle když jsem malou tříbarevku színku posílala do jejího nového domova a brečela jak želva ptala se mě kamarádka jestli ještě někdy budu takový aktivista a zachranovat i za cenu toho smutku když půjdou dál
cestou domů se ke mě přidala mourovatá kočička očividně ve vysokém stupni březosti na začátku listopadu tak jsem tam ještě hodinu pobíhala jestli tu kočku někdo zná po několika odpovědích že se tu kolem krámu toulá dlouho a že jí prodavači dávají zbytky jsem kočku sbalila a odvezla ji k máminu bratránkovi na vesnici já neměla sílu si jí hned vzít domů. Má 5 prcků. Máma zustane některý z prcků možná taky zbytek prý rozdá po sousedech. Je to jedna z mála "vesnic" kde se mezi starousedlíky docela svědomitě kastruje tak tam koťat mají málo on tamní veterinář kastrace propaguje a dělá je za lidové ceny co vím.
Je to pravda, další kočka je hned... u nás to např. bylo skrz zachráněné kotě, které bylo ale tak vysílené, že i přes celodenní péči po 3 dnech svůj boj vzdalo /bylo maličké cca 4-5 týdnů vyhozené na polní cestě v červnových vedrech, našla jsem ho polomrtvé na silnici obsypané stovkami muších vajíček/. Vzalo mě to natolik, že ač doma byly další kočky, měla jsem nutkání pořídit další... tak se taky za 2 dny hledání na netu stalo.
peggi16
napsal(a):
Rozumná vesnice i veterinář, ne jak u nás. Nekastruje se, topí se nebo se koťata nechají uspat (to nebylo zrovna u nás), ať má kočka zase koťata chudera, veterinář drahý jak cosi...strašné. A kdyby přišla nějaká zatoulaná/vyhozená kočka, každý ji tu kopne někam, a to doslova (jedině, že by došla k nám, já bych kočku v nouzi v životě neodmítla).
Ten vet je bezvadný sama za ním jezdím pro rady.. kastroval mi kocoura teda jednu kuličku on jednu já ví že studuju zootechniku a většinu věcí prvotně ošetří a zbytek mi balí domů... Nemá sestru takže při větších zákrocích asistuje majitel zvířete pokud na to majitel nemá žaludek je to složitější už jsem takhle taky asistovala u cizích zvířat jezdím tam ráda i když to mám docela z ruky.