6Slečna606

XXX.XXX.217.3
Dobrý den, potřebovala bych radu, protože jsem už úplně zoufalá. Když nám umřel náš minulý kocourek (který byl úžasný mazel a jedinkrát nic neudělal) rozhodli jsme se že si vezmeme nového. Dlouho jsem vybírala plemeno, ale nakonec jsme si vzali měsíční kotě z útulku. Kocourek přišel o maminku a zůstal sám, v útulku nám řekli že už normálně jí a doma mu bude líp než tam. Už doma se ukázal jako sobnost, neměl ani půl kila ale zuřivě běhal po celém domě, bojoval s tenisáky a nebál se ani vysavače. Pak prodělal panleukopenii (snad dobře napsané) kterou málem nepřežil ale vyhrabal se z toho, má sedm nebo osm měsícu a 4.6kg (je to macek) A teď k problému, nevím jak ho potrestat za hryzání. Jenom tak např. jdu po domě a on přiběhne a začně mně kousat do nohou, když ho odstrčím vrátí se. Zkoušela jsem ho napomínat- Ignoruje a hryže dál, Vodu miluje takže ho s ní postříkat nemá žádný účinek, tleskat na něj, dokonce i chytit za kůži na krku a přitlačit k zemi. Vůbec nereaguje a vztekle kouše dál..
Poraďte mi prosím co s ním..
No trestat ho z mého pohledu za toto nemá moc smysl protoze se chova jak mu velí pud. Lovi... zkusila bych vic času min hodinu denne hrani si s myskou na provázku, skadlitkem... ukazovatkem (mam ukazovátko co promítá mysku ale je to led dioda z laserového ukazovátka mam strach) proste ho zabavit lovem něčeho co nejste vy...
jinak k velikosti musela jsem se smát moje zlatíčko má 14 měsíců a ještě trošku roste vazi 8,6kg
6Slečna606

XXX.XXX.217.3
Tak to je teda obrovký :D Snažím se si s ním hrát co nejvíce ale má přebytek energie protože nemůže ven, ještě není vykastrovaný a půjde až za měsíc:).
Nemůžete ho trestat za něco, co bere jako normální věc...Potřeboval by kámoše a už na vás nebude mít tolik času.taky jsem po roce musela pořídit kočce kamaráda a dnes po letech toho vůbec nelituju.Hrajou si spolu, perou se, ale i spolu spinkají a mazlí se...kolikrát je krásný na ně koukat, jak spolu řádí
6Slečna606

XXX.XXX.217.3
Ven bude chodit, bylím skoro na vesnici a máme oplocenou zahradu. Opravdu ale až bude vykastrovaný, je tu více kocourů a mohl by se porvat..
Rapoťačko, ten hlas máte ode mne.
Nechápu, proč koťe před kastrací nemůže ven, pak to dopadá, jak to dopadlo. Říje kočičky se dá ohlídat, poznáte ji, až budete mít dvůr plný kocourů i kdyby se kočička neprojevovala. A s kocourkem na kastraci, až se začne toulat. Že by mezitím přišel k nějaké kočečí nemoci moc pravděpodobné není, protože staří kocouři žádného mlaďase k říjné kočce nepustí.
Ale vlastně, nechápu možná jen proto, že venkovně domácí kuočky u nás doma byly dřív než já. Lidé se zkrátka o ně bojí, to chápu.
ladd
napsal(a):
Rapoťačko, ten hlas máte ode mne.
Nechápu, proč koťe před kastrací nemůže ven, pak to dopadá, jak to dopadlo. Říje kočičky se dá ohlídat, poznáte ji, až budete mít dvůr plný kocourů i kdyby se kočička neprojevovala. A s kocourkem na kastraci, až se začne toulat. Že by mezitím přišel k nějaké kočečí nemoci moc pravděpodobné není, protože staří kocouři žádného mlaďase k říjné kočce nepustí.
Ale vlastně, nechápu možná jen proto, že venkovně domácí kuočky u nás doma byly dřív než já. Lidé se zkrátka o ně bojí, to chápu.
...a druhý ode mě , souhlasím s vámi oběma...
6Slečna606
napsal(a):
Dobrý den, potřebovala bych radu, protože jsem už úplně zoufalá. Když nám umřel náš minulý kocourek (který byl úžasný mazel a jedinkrát nic neudělal) rozhodli jsme se že si vezmeme nového. Dlouho jsem vybírala plemeno, ale nakonec jsme si vzali měsíční kotě z útulku. Kocourek přišel o maminku a zůstal sám, v útulku nám řekli že už normálně jí a doma mu bude líp než tam. Už doma se ukázal jako sobnost, neměl ani půl kila ale zuřivě běhal po celém domě, bojoval s tenisáky a nebál se ani vysavače. Pak prodělal panleukopenii (snad dobře napsané) kterou málem nepřežil ale vyhrabal se z toho, má sedm nebo osm měsícu a 4.6kg (je to macek) A teď k problému, nevím jak ho potrestat za hryzání. Jenom tak např. jdu po domě a on přiběhne a začně mně kousat do nohou, když ho odstrčím vrátí se. Zkoušela jsem ho napomínat- Ignoruje a hryže dál, Vodu miluje takže ho s ní postříkat nemá žádný účinek, tleskat na něj, dokonce i chytit za kůži na krku a přitlačit k zemi. Vůbec nereaguje a vztekle kouše dál..
Poraďte mi prosím co s ním..
Zadavatelko, byl moc malý, když jste si jej brali z útulku - to Vám tedy tam fakt "dobře" poradili. Ještě měl poznávat kotěcí hry, kdy by ho sourozenec rafnul a on věděl, co už je moc, co bolí... Mám dva útulkáče, jejich soužití není růžové a jejich mládí muselo být hrozné (dle info z útulku), přesto předpokládám, že byli s mámou a sourozenci dostatečnou dobu, protože na mě si nedovolí ani jeden a jsou opravdu setsakra opatrní při hře, aby mě neškrábli, zuby nepoužijí vůbec...
Říká se, že kočka se nedá vychovat, že nerespektuje žádné povely atd. Ale jak zde někdo radil, já také občas použiju důrazné "NE, NESMÍŠ" - obvykle na mladšího kocoura, který je divočejší (příklad - viděla jsem jej, jak se chystá skočit na vánoční stromek ) a za rok, co jej mám, vím, že tomuto povelu rozumí. Samozřejmě vím, že v mé nepřítomnosti si stejně bude dělat, co chce (ale stromek stále ještě stojí a dokonce pro něj extrémně lákavé ozdoby - ani jednu neshodil, jen se na ně chodí velmi zálibně dívat!)...
Můj kocourek na začátku taky "zlobil"- lovil nohy, skákal na stůl... A to je to papírák s pěti sourozenci. Vždy, když dělal něco, co se mi nelíbilo, říkala jsem mu důrazné Fuj, odstranila z místa, kde neměl, co dělat (stůl, noha, taška) a ignorovala ho (chvilku). Když mne lovil, tak jsem vytáhla udičku/laserové ukazovátko a šli jsme si hrát, aby věděl, že toto lovit může. S lovením rukou, nohou naprosto přestal. A na slovíčko Fuj slyší a ví, že když ho slyší, tak podniká něco, co nemá a ve většině případů s tím přestává. Jediná situace, kdy Fuj naprosto ignoruje, je, když nechám otevřenou kabelku, kde mám rukavice lemované kožešinou. Ty miluje a ke hře se je snaží ukořistit za každou cenu .
U nás docela pomáhá, když zasyčíme nebo řekneme takovéto "kšc" jak se říká na zvířata na dvorku. Jinak souhlasím s ostatníma, chce to kočičího kamaráda. Já taky nelituju, že mám více koček. Hrají si spolu a když jsem v práci, jsou spolu a na mě už pak jen večer leží a spí. Nemyslím si, že by byly kočky samotáři. Samozřejmě jsou výjimky, ale myslím, že kočka je ráda, že není sama. Nejlepší hračka je podle mě udička. To jsou pak kočky úplně vyřízené. Vy jen stojíte nebo sedíte a máváte a ony běhají a skáčou. Takže za mě jednoznačně druhého parťáka (ale spíše kotě než dospěláka) a udičku. Je vidět, že Vašemu kocourkovi chybí vyřádit se. Potřebuje lovit, kousat, okusovat, hrát na schovku atd.
Kočičí svět
napsal(a):
U nás docela pomáhá, když zasyčíme nebo řekneme takovéto "kšc" jak se říká na zvířata na dvorku. Jinak souhlasím s ostatníma, chce to kočičího kamaráda. Já taky nelituju, že mám více koček. Hrají si spolu a když jsem v práci, jsou spolu a na mě už pak jen večer leží a spí. Nemyslím si, že by byly kočky samotáři. Samozřejmě jsou výjimky, ale myslím, že kočka je ráda, že není sama. Nejlepší hračka je podle mě udička. To jsou pak kočky úplně vyřízené. Vy jen stojíte nebo sedíte a máváte a ony běhají a skáčou. Takže za mě jednoznačně druhého parťáka (ale spíše kotě než dospěláka) a udičku. Je vidět, že Vašemu kocourkovi chybí vyřádit se. Potřebuje lovit, kousat, okusovat, hrát na schovku atd.
A co je tedy u vás nového? Co nové drzé kotě a starší kočičí dáma?