Prosím o radu, jak pomoci cizí kočce

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků

Kočičí duše 12

20.5.2016 19:58
Kočičí duše 12

XXX.XXX.79.178

Dobrý den,
potřebovala bych poradit. Zhruba před dvěma týdny se u nás u domu objevila nám naprosto neznámá kočka. Byla ostražitá na náš pohyb, ale pořád by se cpala do domu. Mysleli jsme, že si zase odejde. Ale celý týden zůstala, byla přede dveřma ráno, večer, když jsme dorazili z práce. Tak se nám ji zželelo a dostala nažrat. Máme už dvě kočky, holku z útulku a kluka jsme zdělili od sousedky, když ho málem nechala umřít na zranění z rvačky.
S manželem jsme rozhodnuti jí klidně dát domov, chápu, že nemusí být mazel ale potíž je, že je v určitých chvílích agresivní. Jsou chvíle, kdy se okolo ní nebo blízko ní může projít a nic. Jindy zas je schopna přes půl dvorka Vám jít poškrábat nohy. Chápu, že se asi bojí, protože je to takové zkratkovité jednání, ale takhle to nejde. Nehne se od domu, ale když se jí zamane, tak nás seškrábe. Přijde k vám mazlí se o nohy, hlavičkou vám vrátí do rukou, tak jí pohladíme, dobré, ale pak jí prdne v hlavě a zakousne se do ruky. Být to moje kočka, tak se tolik nebojím, máme je očkované, ale takhle od cizí mám i strach o zdraví. Už jsem jí odčervila, dala pipetu za krk, protože byla neskutečně zaklíštěná. Jsme rozhodnuti ji i vzít na veterina, aby se na ní mrkl doktor. Říkám, klidně se o ní postaráme, ale nejdříve musíme zvládnout ty výbuchy agrese. Vím, že je to jen čtrnáct dní, ale přijde mi to snad horší a horší. Dnes se manželovi zakousla do ruky tak, že když se manžel rychle zvedl a chtěl uskočit, tak kočka zakouslá visela na ruce. Jsme s manželem milovníci zvířat. Není nám její osud lhostejný, protože očividně je zanedbaná a se špatnými nebo žádnými zkušenostmi s lidmi. Netlačíme na ní, náklonost si nevynucujeme, pohladíme jen když se tře o nohy a i to končí někdy právě těmito škrábanci.

Nevím co s touto situací, jsme ochotni ji krmit, oočkovat a tak, k ničemu jí nenutíme, naopak ona se nám vyloženě cpe do baráku, lehne si na gauč, ale jak není po jejím tak je zle.

Prosím nevíte někdo jak se v této situaci zachovat? Jak v kočce vytvořit trochu důvěry, aby alespoň neútočila? Děkuji za radu.

20.5.2016 22:08
rapotacka11

XXX.XXX.32.4

Krmila bych ji, nedotýkala bych se jí - zatím...

20.5.2016 22:34
Bacon

XXX.XXX.1.123

Mám takový podobný příběh. Asi před 5ti lety se k nám na zahradu u chalupy pritoulala zhruba rocni kočička.Chovala se podobně, jako ta Vaše (náhle kousání při mazlení, skákání po nohach, náhlá agrese) po čase jsme se naučili rozpoznávat její postoje kdy se chystá kousat, škrábat...a kde si můžeme dovolit ji hladit. Občas jsme ji okrikli a za pár měsíců byl klid. Snad se to podaří i Vám a bude z ní spokojený zdravý gaucacek :) jo a abych nezapomněla určitě ji vrmte brzy na tu veterinu z těch kousnutí (ale i škrábnutí) může být pořádně bolestivý a závažný problém.

20.5.2016 23:24
tarantel

XXX.XXX.50.140

Jste hodní, že se o kočku chcete postarat :) Na druhou stranu nechat se terorizovat na vlastním dvorku...Musíte nejdřív vypozorovat signály, kdy se chystá zaútočit (mrskání ocasem tomu často předchází, sklopené uši) a prostě se nenechat. Lehce plácnout, zahnat, prostě tohle netolerovat. A co nejdříve na tu veterinu nechat prohlédnout, možná má nějaký zdravotní problém - až po jeho vyloučení, pokud je "jen" švihlá, bych přistoupila k nějakým korekcím chování. I kočka se dá naučit, že na páníčka se bezdůvodně neútočí - že stačí odejít když nechce hladit.

Kočičí duše 12

21.5.2016 13:35
Kočičí duše 12

XXX.XXX.79.178

Moc Vám děkuji za rady. Jak píšete, někdy útok lze předpovědět, že raději změní trasu a půjdu domu jinudy, ale někdy je to velmi nečekané a hlavně je to ve chvíli, kdy se krásně mazlí o nohy, vystrkuje na nás i bříško a pak najednou bum. Právě, že mi to bohužel tak chvilkama přijde, že nás terorizuje na vlastním pozemku. Musím říci, že je to horší venku, uvnitř domu když pronikne je to trochu lepší. Za kousnutí jí neplácáme ani, křiknu na ni že ne, je vidět, že se jí to nelíbí, švihá ocasem.
K vetovi bych s ní chtěla jet co nejdříve, nevypadá úplně top fit, ale nedovedu si představit jak jí dostaneme do přepravky a u doktora ven. Současně si myslím, že bych asi měla veterinářovi zavolat dopředu, jestli mi toulavou kočku vůbec vyšetří, když dovede být tak vzteklá.
Je mi jí hrozně líto, ale musí se to zlepšit, protože jinak to takto nepůjde. Zatím jsem ráda, že se alespoň nerve s našima dvěma kočkama, to by byla poslední kapka a přes to by vlak nejel.

21.5.2016 16:19
lavacca

XXX.XXX.164.49

Kočičí duše 12 napsal(a):
Moc Vám děkuji za rady. Jak píšete, někdy útok lze předpovědět, že raději změní trasu a půjdu domu jinudy, ale někdy je to velmi nečekané a hlavně je to ve chvíli, kdy se krásně mazlí o nohy, vystrkuje na nás i bříško a pak najednou bum. Právě, že mi to bohužel tak chvilkama přijde, že nás terorizuje na vlastním pozemku. Musím říci, že je to horší venku, uvnitř domu když pronikne je to trochu lepší. Za kousnutí jí neplácáme ani, křiknu na ni že ne, je vidět, že se jí to nelíbí, švihá ocasem.
K vetovi bych s ní chtěla jet co nejdříve, nevypadá úplně top fit, ale nedovedu si představit jak jí dostaneme do přepravky a u doktora ven. Současně si myslím, že bych asi měla veterinářovi zavolat dopředu, jestli mi toulavou kočku vůbec vyšetří, když dovede být tak vzteklá.
Je mi jí hrozně líto, ale musí se to zlepšit, protože jinak to takto nepůjde. Zatím jsem ráda, že se alespoň nerve s našima dvěma kočkama, to by byla poslední kapka a přes to by vlak nejel.

Dle mého byla naučená si s lidmi hrát takhle s rukou - brácha naší Cesťu taky takhle zkazil, takže jakmile je v náručí (nejradši leží na zádech) a už jí to nudí a chce si hrát, tak začne kopat zadníma a kousat do ruky. Naštěstí je odmala zvyklá, že musí jemněji, takže do krve to nikdy neudělala. Koťata se takhle mezi sebou perou běžně, takže ji musíte naučit, že toto ne. Ideální je ji okřiknout a vztyčit výhružně prst. A nejlépe ještě před útokem - tj. vychytat tu dobu než začne zlobit. Taky by mohlo pomoci vzít do ruky škádlítko a chvíli s s ní pohrát, aby tu energii směrovala správným směrem. ;)

S vetem se domluvte, pokud kočka chodí domů, mohl by ji ošetřit přímo u vás doma. ;) Pokud bydlíte někde na vsi, tam jsou veti zvyklí jezdit po lidech domů a i na ty "ostřejší" kočky. ;)

PS: Jste super, že se jí chcete ujmout - za ni velké díky.

23.5.2016 09:37
Kočičí svět

XXX.XXX.32.8

Kočičí duše 12 napsal(a):
Moc Vám děkuji za rady. Jak píšete, někdy útok lze předpovědět, že raději změní trasu a půjdu domu jinudy, ale někdy je to velmi nečekané a hlavně je to ve chvíli, kdy se krásně mazlí o nohy, vystrkuje na nás i bříško a pak najednou bum. Právě, že mi to bohužel tak chvilkama přijde, že nás terorizuje na vlastním pozemku. Musím říci, že je to horší venku, uvnitř domu když pronikne je to trochu lepší. Za kousnutí jí neplácáme ani, křiknu na ni že ne, je vidět, že se jí to nelíbí, švihá ocasem.
K vetovi bych s ní chtěla jet co nejdříve, nevypadá úplně top fit, ale nedovedu si představit jak jí dostaneme do přepravky a u doktora ven. Současně si myslím, že bych asi měla veterinářovi zavolat dopředu, jestli mi toulavou kočku vůbec vyšetří, když dovede být tak vzteklá.
Je mi jí hrozně líto, ale musí se to zlepšit, protože jinak to takto nepůjde. Zatím jsem ráda, že se alespoň nerve s našima dvěma kočkama, to by byla poslední kapka a přes to by vlak nejel.

Z vlastní zkušenosti mohu pro agresivní kočky u veta doporučit postoj pro kočky. Zkuste ji ho dát, zapněte hned i vodítko (ať máte jistotu, že kočka nezdrhne i s postrojkem) a pak kočku i s postrojem dejte do přepravky (vodítko nechce samozřejmě venku z přepravky, at se kočka neuškrtí). My jsme vezli venkovního kocoura, který nebyl ještě nikdy v domě, na veterinu, ale bohužel se ho nepodařilo vyšetřit. Úplně vyšiloval,3 lidi pak měli co dělat aby ho vůbec chytli a dali zpět do přepravky. Příště jsme na to šli chytře - dali jsme mu ten postroj (kočka ví, že na sobě něco má, takže ví, že neuteče) a vše šlo naprosto hladce, kocour se ani nepohnul.

23.5.2016 12:00
fikovnice

XXX.XXX.30.49

lavacca napsal(a):
Dle mého byla naučená si s lidmi hrát takhle s rukou - brácha naší Cesťu taky takhle zkazil, takže jakmile je v náručí (nejradši leží na zádech) a už jí to nudí a chce si hrát, tak začne kopat zadníma a kousat do ruky. Naštěstí je odmala zvyklá, že musí jemněji, takže do krve to nikdy neudělala. Koťata se takhle mezi sebou perou běžně, takže ji musíte naučit, že toto ne. Ideální je ji okřiknout a vztyčit výhružně prst. A nejlépe ještě před útokem - tj. vychytat tu dobu než začne zlobit. Taky by mohlo pomoci vzít do ruky škádlítko a chvíli s s ní pohrát, aby tu energii směrovala správným směrem. ;)

S vetem se domluvte, pokud kočka chodí domů, mohl by ji ošetřit přímo u vás doma. ;) Pokud bydlíte někde na vsi, tam jsou veti zvyklí jezdit po lidech domů a i na ty "ostřejší" kočky. ;)

PS: Jste super, že se jí chcete ujmout - za ni velké díky.

Přesně tak. Souhlasím s tím, co píše "Lavacca". Tudíž si myslím, že kočka není agresívní (i když naživo jsem ji neviděla). Na chalupě jsem si adoptovala v minulosti kocoura (tedy ono jich bylo plno, co mi prošli životem, ale teď mám na mysli tady toto). Přišel jako malé kotě o mámu, byl to kocour sousedů a ti se mu prakticky nevěnovali, max. dostakl zbytky od lidského jídla. No a tento kocour až do své smrti občas (i když postupně méně a méně) chytal "rapla" při mazlení. Svalil se při hlazení na záda, nechal se mazlit, ale najednou, v mžiku, zubama po ruce, event. kopání zadníma nohama. Zřejmě si vždy uvědomil, že přestřelil (já také většinou zařvala "Au") a najednou se vymrštil a trty pryč. Byl to takový jeho styl hry. Pokud kočka zadavatelky půjde po ruce, tak přestat mazlit, hrát si, anebo místo ruky hned nabídnout mávátko. Já si tehdy vždy vyrobila srandovní a jednoduchou věc. Zmačkala jsem novinový papír do kuličky, ten obmotala motouzem - no a táhla tu kuličku před kocourem. Myslím, že tady tyto lovící hry mají kočky nejraději. I moji současní kocouři milují pěkně pomaličku táhnout po zemi nějaké mávátko nebo ještě lépe udičku s něčím zavěšeným na konci.
Suma sumárum si myslím, že to chování u kočky tedy vůbec nemusí být projev agrese. No a návštěvu veta určitě - aby se event. vyloučilo nějaké onemocnění. Vet asi také plus mínus určí věk kočky, pokud jsem to někde v textu nepřehlédla.

xx

23.5.2016 12:13
xx

XXX.XXX.18.16

Souhlasím, chce si hrát a JINAK TO NEUMÍ. naposled si mohla hrát jako malá, tak si to už nepamatuje - hra je "jako" lov, takže zvíře teď znovu hledá tu hranici, kdy musí brzdit, protože to už přestává bejt "jako" a začíná bejt skoro doopravdy. K tomu patří i ta PŘEDSTÍRANÁ agrese. Když to přežene, tak se sama lekne, své reakce, toho, že to přehnala, i možnosti trestu, odvety a s vyjeknutím zdrhne. I úplně socializovaný kotě to udělá, když na něj položím ruku když je rozdivočený při hře - kousne nebo škrábne, lekne se a odskočí. Doporučuju, když se to stane, UBLÍŽENĚ A BOLESTIVĚ A HLASITĚ ZAŘVAT, aby ji to došlo dřív. A následně ji nepokoušet ani chytit ani mazlit, ale třeba házet míček nebo něco co se kutálí a dělá zvuk, třeba borovou šišku protože je v rozpoložení, že se chce vyblbnout - a hned uvidíte že to nebyla agrese, ale touha po hře.

23.5.2016 12:14
Kočičí svět

XXX.XXX.32.8

Ono je možné, že už se kočka ani nezmění. Některé takové prostě jsou. Sousedka má taky divnou kočku. Někdy se chce mazlit, jindy škrábe do krve. Těžko říct, co to způsobuje, ale hlavní vliv má kotěcí věk.Kdoví co prožila, třeba nic hezkého a určitě lidské pohyby jí to připomínají, třeba bití, kopání. Vyrovnaná kočka je hodná, mazlivá. Určitě tam bude vliv minulosti

23.5.2016 12:42
amiš

XXX.XXX.11.218

Máme dva kocouří bratry, kdosi nám je vyhodil před barákem, jako úplně malá koťátka i s jejich sestrou, tu si vzala paní z vesnice, kluci nám zůstali. Podle mého odhadu, začátkem června by jim mohli být 4 roky. Zatímco jeden z nich byl od začátku hodný a mazlivý, druhý byl přesně jak vy popisujete. Přišel, chtěl se mazlit a najednou sekl packou, natvrdo. Někdy tomu předcházelo mrskání ocasu, někdy nic. Taky zaútočil kolikrát nečekaně, když jsem jim dávala žrádlo.Nebo když se choval, natahoval se mi na klíně, vypadal spokojeně a najednou sekl. Dělal to i na svého bráchu a dalšího domácího kocoura. Přitom sse starším kocourem klidně spolu spali v košíku. Prostě takový náladičky. Pak, jak stárnul, ho to pomalu začlo přecházet. Je to tak necelý rok, co na lidi už přestak útočit. Na kocoury při čekání na žrádlo občas vyjede, buďto mu jdou z cesty, nebo ho starší kocour, který je dvojnásobný, lehce unravní. Není to jediná kočka, u které jsem toto chování pozorovala. Bylo to i u kocoura, který k nám kdysi chodil za kočkama a pak se k nám přestěhoval i u domácí kočky našich známých. Nevím čím to je, asi se to u Vás časem může zmírnit jako u nás, ale asi některé kočky jsou prostě takové.

Přidejte reakci

Přidat smajlík