Odkud máte své kočky?

Já kocourka získala /adoptovala/ od jedné paní ze Šumperka - měla inzerát na www.inzerce-kocek.cz

Odkaz bohužel nemůžu dát - už před časem jsem se dívala, že nejde dohledat ani v archivu - je pravda, že už to je pár let.

U nás je první kočena vzatá na trhu (před 10 lety se tam ak běžně koťata udávala), ostatní přes inzerát. Většinou zahrála trochu náhoda, že jsem je našla. :).

Naši první kočičku našla kolegyně z práce jako měsíční miminko u cesty s pokousaným obličejem. Vzala ji na veterinu, kde se ukázalo, že pokousání není život ohrožující a vypiplala ho. Ač původně měla jít kočička do jiné domácnosti, dostala se k nám. A to odstartovalo náš život s kočkami. Dva kocoury - domácí povaleče máme z CHS

Nejstarší byla přivezena ze zahradnictví, motala se tam usmrkaná koťata a jedno prostě vypadalo stejně jako předcházející nebožtík kocour.
Druhá je přes inzerát, mainská mývalí a otec neznámý.
Kocour se narodil u nás depozitované březí kočce (nechali bychom si i jí, kdyby se snášela s kočkou psanou výše)
No a nejmladší jsem přinesla jako kotě z prasečáku.

Prvního kocourka jsme měli z útulku ze Srbce na Olomoucku. Po jeho smrti jsme si vzali kočičku z útulku z Hodonína. Brzy po jejím příchodu se k nám přitoulalo kotě, které u nás zůstalo a máme ji už více než 5 let. Po smrti hodonínské kočičky jsme zachránili měsíční kotě uvízlé v ryně, které jsme vypiplali. Naše kočka ho nepřijala a tak jsme mu našli jiný domov. Pak jsme si na inzerát vzali dvě modré britky a k nim budeme v brzké době si brát od jedné chovatelky mainského mývalího kocourka... tedy pokud vše klapne.

První dvě kočeny jsme si adoptovali z Azylku a rok na to jsem zahlídla v inzerátu našeho kocoura a byla jsem z něj unešená Takže jsme za kříženca mainky (tedy vlastně obyč kočka) dali 1500, - Ale nelituju je to povahově perfektní kocour

Starší dvě (5tileté) od souseda, co je chtěl utopit a nejmladší z práce, kdy se nám potulovala před budovou

Tak jak nad tím přemýšlím, tak vlastně jen první kočku jsem dostala jako kotě k Vánocům od přátel, když jsem se nastěhovala k příteli. Pak už jsme byli kočkami obdarováváni, jak se jich chtěl někdo zbavit. První kocour (vlastně nebyl první kocour, po kočičce darované byl nádherný modrý kocourek, kterého nám někdo nejspíš ve dvou letech ukradl, jinak si to neumím vysvětlit), tak ten byl z vyhozených koťat, zatoulal se k nám v chladném listopadu, vážil 250g, když měl asi tři měsíce (možná i víc, neměl už modré oči), kočičí chřipku a trvalo mi týden, než jsem ho polapila. Za rok pak jsme získali Micku, nádhernou, obrovskou, tříbarevnou kočku, kterou nám někdo, taky v listopadu, hodil jako odrostlé kotě do zahrady. Byla zvyklá na psy i barák, byla tak tlustá, že jsme si myslili, že jí vyhodili kvůli březosti. No, že to není pravda, jsme zjistili, až pozdě, to už byla březí z našim kocourem prvním(nalezencem) a byl z toho Macek (viz vlákno ztracený kocour). Pak se za dva roky našla koťata vysypaná před příjezdovou cestu. Dva kocouři nám zůstali, jeden se přestěhoval ke kočkám do místního družstva, druhý je ten chudák bílý, co skončil na silnici.
Jo a ještě jeden kocour, ten byl zakoupen, když se ho majitelé jako půlročního chtěli zbavit, neboť zjistili, že nebude na výstavu (má platný PP). Byl vykoupen z hrozných podmínek, asi se to na něm podepsalo, protože s nikým nekamarádí, bydlí už devátým rokem na dvoře a mi mu jen sloužíme .

fikovnice napsal(a):
Hezké odpoledne přeji a rozhodla jsem se vás zeptat, odkud máte své chlupaté kočičí kámoše...? Vím, že někdo to třeba nebudete chtít sdělit, záleží na vás. Já se rozhodla odtajnit mladého, protože jsem náhodně zabrouzdala na stránky "jeho" útulku a moje příspěvky jsou tam. Jsou tam i jeho fotky jako kotěte i moje fotky teď z kocourovy dospělosti. Staršího jsem na netu nenašla, tak toho ještě nechám v anonymitě ...
Zde tedy něco o mlaďochovi:
http://www.kocky-hodonin.estranky.cz/clanky/nasi-v-novem-domove/hopik.html.

Psala jsem to na "Psech", jsou tam i fotka našeho pesana jako štěníka a pak v dospělosti. Tak to dám i sem na "Kočky", snad to nebude vadit... Tehdy před 8 lety nám nevychovaný RR zadávil našeho předchozího psa. Já tehdy sháněla různě po inzerátech a ještě jako nezkušená jsem se dívala hlavně na zbarvení - aby byl černý s rezavým (světlým) pálením. Nakonec jsem narazila jen na celosvětlého a zamluvila jej. No a najednou se ozvala paní z Vysokého Mýta - mail "Máme štěně podobné Vašemu zemřelému pejskovi." A bylo rozhodnuto. Velká omluva té paní, kde byl zamluvený ten původní pejsek (přijala to naštěstí báječně - moc jsem si jí za to vážila), no a náš součsný vestaj k nám přicestoval kamiónem (z Vysokého Mýta do Brna) - pán ode mě dostal flašku vína a bonboniéru a od té doby se z Drahanského vestaje stal snad nejrozmazlovanější pes na této planetě . Ale také ze všech našich mnoha psů bezkonkurenčně nejhodnější...
Tak se omlouvám, že na "Kočky" dám i fotky toho našeho rozmazlenečka...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

fikovnice napsal(a):
Psala jsem to na "Psech", jsou tam i fotka našeho pesana jako štěníka a pak v dospělosti. Tak to dám i sem na "Kočky", snad to nebude vadit... Tehdy před 8 lety nám nevychovaný RR zadávil našeho předchozího psa. Já tehdy sháněla různě po inzerátech a ještě jako nezkušená jsem se dívala hlavně na zbarvení - aby byl černý s rezavým (světlým) pálením. Nakonec jsem narazila jen na celosvětlého a zamluvila jej. No a najednou se ozvala paní z Vysokého Mýta - mail "Máme štěně podobné Vašemu zemřelému pejskovi." A bylo rozhodnuto. Velká omluva té paní, kde byl zamluvený ten původní pejsek (přijala to naštěstí báječně - moc jsem si jí za to vážila), no a náš součsný vestaj k nám přicestoval kamiónem (z Vysokého Mýta do Brna) - pán ode mě dostal flašku vína a bonboniéru a od té doby se z Drahanského vestaje stal snad nejrozmazlovanější pes na této planetě . Ale také ze všech našich mnoha psů bezkonkurenčně nejhodnější...
Tak se omlouvám, že na "Kočky" dám i fotky toho našeho rozmazlenečka...

...ještě něco...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

fikovnice napsal(a):
...ještě něco...

Krásný psíček!

fikovnice napsal(a):
...ještě něco...

nádherný štěník.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Krásný psíček!

Moc a moc děkuji!

Acamar napsal(a):
nádherný štěník.

I Vám moc děkuji! Tedy já se o něm domnívám, že je krásný i v dospělosti!

Mimochodem pochvalu vždy vyřídím tetě - je jeho hlavní krmička (i když bohužel třeba bouřlivěji a radostněji vítá mě a ji to hodně mrzí) a ona vždy dodá:"A to ještě, kdyby ti lidi věděli, jak je hodný..."

fikovnice napsal(a):
Psala jsem to na "Psech", jsou tam i fotka našeho pesana jako štěníka a pak v dospělosti. Tak to dám i sem na "Kočky", snad to nebude vadit... Tehdy před 8 lety nám nevychovaný RR zadávil našeho předchozího psa. Já tehdy sháněla různě po inzerátech a ještě jako nezkušená jsem se dívala hlavně na zbarvení - aby byl černý s rezavým (světlým) pálením. Nakonec jsem narazila jen na celosvětlého a zamluvila jej. No a najednou se ozvala paní z Vysokého Mýta - mail "Máme štěně podobné Vašemu zemřelému pejskovi." A bylo rozhodnuto. Velká omluva té paní, kde byl zamluvený ten původní pejsek (přijala to naštěstí báječně - moc jsem si jí za to vážila), no a náš součsný vestaj k nám přicestoval kamiónem (z Vysokého Mýta do Brna) - pán ode mě dostal flašku vína a bonboniéru a od té doby se z Drahanského vestaje stal snad nejrozmazlovanější pes na této planetě . Ale také ze všech našich mnoha psů bezkonkurenčně nejhodnější...
Tak se omlouvám, že na "Kočky" dám i fotky toho našeho rozmazlenečka...

Mimochodem s mými kocoury se sice úplně nemusí, ale je tam vzájemná tolerance. Rizikové to může být jen u krmení - na to je pes háklivý, takže krmím odděleně.

fikovnice napsal(a):
...ještě něco...

Milounký pesánek... kdo by tomu kukuči odolal...

Bejina napsal(a):
Milounký pesánek... kdo by tomu kukuči odolal...

Jejda, také moc a moc děkuji za pochvalu, kterou vyřídím! Můj je to "jen" víkendový pesuša.

Naše první kočička nám byla "přidělena" kamarádem, když se mu narodila tři koťátka a on jim hledal domov, no spíš přiděloval domov :).
Den před tím, než nám kamarád bez možnosti jakékoliv diskuze oznámil, že u něj máme kotě, jsme se s manželem bavili o tom, že si do roka určitě pořídíme kočičku. Bylo to jen mezi čtyřma očima, a dodnes nechápeme, jak se to tak zvrtlo, že byla hned druhý den a zcela bez našeho přičinění . Některé věci se dějí, tak nějak samy a možná je to i lepší.
Pak už to jelo jako po drátkách a dnes jsou čtyři. Nejlepší rozhodnutí na světě.

Machyska napsal(a):
Naše první kočička nám byla "přidělena" kamarádem, když se mu narodila tři koťátka a on jim hledal domov, no spíš přiděloval domov :).
Den před tím, než nám kamarád bez možnosti jakékoliv diskuze oznámil, že u něj máme kotě, jsme se s manželem bavili o tom, že si do roka určitě pořídíme kočičku. Bylo to jen mezi čtyřma očima, a dodnes nechápeme, jak se to tak zvrtlo, že byla hned druhý den a zcela bez našeho přičinění . Některé věci se dějí, tak nějak samy a možná je to i lepší.
Pak už to jelo jako po drátkách a dnes jsou čtyři. Nejlepší rozhodnutí na světě.

Mmch. ta Vaše profilová kočička - tu úplně žeru. Mnohokrát jsem zde psala na jakém zbarvení "ujíždím" a je to přesně ta Vaše. To je nějaká šlechtěná nebo klasika evropská?

Můj miláček je dítko Britské bílé kočky a tatínka neznámého :), byla to láska na první pohled, vůbec jsem další, v pořadí třetí kočičku neplánovala, ale nešlo odolat. Vložím fotku, kterou jsem viděla na internetu a hned jela .

Je srandovní, že trochu šilhá a má zálomek na konci ocásku, ale je to pro mě ta nejkrásnější kočička na světě, také na takových barvách ujíždím. Už dvakrát se ztratil, ale naštěstí se vždy vrátil, ale to zoufalství, bylo hrozné. Poprvé byl pokousaný psem (24 hodin nezvěstný), po druhé byl pryč 2 dny, vrátil se vystresovaný a strašně špinavý asi někde spadl, nebo byl zavřený. Hledali jsme ve dne v noci. i dovolenou jsme si brali...

Musím se pochlubit i jeho miminky, jednou jsme si dovolili koťátka pro radost a pak šli oba na kastraci. Maminka želvička a koťata celý tatínek, některé v dospělosti mají typické rysy britek. Nechceme zbytečně množit, ale bylo nádherné období . Mimochodem to černé je naše čtvrtá kočička - chlapeček.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Machyska napsal(a):
Můj miláček je dítko Britské bílé kočky a tatínka neznámého :), byla to láska na první pohled, vůbec jsem další, v pořadí třetí kočičku neplánovala, ale nešlo odolat. Vložím fotku, kterou jsem viděla na internetu a hned jela .

Je srandovní, že trochu šilhá a má zálomek na konci ocásku, ale je to pro mě ta nejkrásnější kočička na světě, také na takových barvách ujíždím. Už dvakrát se ztratil, ale naštěstí se vždy vrátil, ale to zoufalství, bylo hrozné. Poprvé byl pokousaný psem (24 hodin nezvěstný), po druhé byl pryč 2 dny, vrátil se vystresovaný a strašně špinavý asi někde spadl, nebo byl zavřený. Hledali jsme ve dne v noci. i dovolenou jsme si brali...

Musím se pochlubit i jeho miminky, jednou jsme si dovolili koťátka pro radost a pak šli oba na kastraci. Maminka želvička a koťata celý tatínek, některé v dospělosti mají typické rysy britek. Nechceme zbytečně množit, ale bylo nádherné období . Mimochodem to černé je naše čtvrtá kočička - chlapeček.

Nádhera! Ta stříbrně mourovatá - ujíždíme na stejných barvách! Jen černé tak úplně nemusím. Ale všechny kočky jsou stejně fajn!

Také černé moc nemusím, ale opět se to tak nějak stalo samo a mám je a hned dvě. Jednu želvičku a jednu jako tatínek z profilu, jen barvy naopak. Po rozhrnutí černého kožíšku je u tělíčka chlup úplně bílý. Kdybych ho oholila, tak máme úplně jinou kočku

Přidala jsem si na profil ještě dvě fotky Bártíčka, tak se mrkněte.

Váš mlaďošek je také krásná kočička, je mi moc líto, že je tak nemocný. Velkého kocourka jsem fotku neviděla, asi někde ve starších diskuzích bude, ale zatím jsem na něj nenarazila. Mrkněte do diskuze o dvířkách, něco jsem Vám tam psala.

Machyska napsal(a):
Můj miláček je dítko Britské bílé kočky a tatínka neznámého :), byla to láska na první pohled, vůbec jsem další, v pořadí třetí kočičku neplánovala, ale nešlo odolat. Vložím fotku, kterou jsem viděla na internetu a hned jela .

Je srandovní, že trochu šilhá a má zálomek na konci ocásku, ale je to pro mě ta nejkrásnější kočička na světě, také na takových barvách ujíždím. Už dvakrát se ztratil, ale naštěstí se vždy vrátil, ale to zoufalství, bylo hrozné. Poprvé byl pokousaný psem (24 hodin nezvěstný), po druhé byl pryč 2 dny, vrátil se vystresovaný a strašně špinavý asi někde spadl, nebo byl zavřený. Hledali jsme ve dne v noci. i dovolenou jsme si brali...

Musím se pochlubit i jeho miminky, jednou jsme si dovolili koťátka pro radost a pak šli oba na kastraci. Maminka želvička a koťata celý tatínek, některé v dospělosti mají typické rysy britek. Nechceme zbytečně množit, ale bylo nádherné období . Mimochodem to černé je naše čtvrtá kočička - chlapeček.

Je to slaďáček! Taky mám tyhle barvičky moc ráda... stříbřitá a zlatá s bílými znaky...ach. ♥.

fikovnice napsal(a):
Psala jsem to na "Psech", jsou tam i fotka našeho pesana jako štěníka a pak v dospělosti. Tak to dám i sem na "Kočky", snad to nebude vadit... Tehdy před 8 lety nám nevychovaný RR zadávil našeho předchozího psa. Já tehdy sháněla různě po inzerátech a ještě jako nezkušená jsem se dívala hlavně na zbarvení - aby byl černý s rezavým (světlým) pálením. Nakonec jsem narazila jen na celosvětlého a zamluvila jej. No a najednou se ozvala paní z Vysokého Mýta - mail "Máme štěně podobné Vašemu zemřelému pejskovi." A bylo rozhodnuto. Velká omluva té paní, kde byl zamluvený ten původní pejsek (přijala to naštěstí báječně - moc jsem si jí za to vážila), no a náš součsný vestaj k nám přicestoval kamiónem (z Vysokého Mýta do Brna) - pán ode mě dostal flašku vína a bonboniéru a od té doby se z Drahanského vestaje stal snad nejrozmazlovanější pes na této planetě . Ale také ze všech našich mnoha psů bezkonkurenčně nejhodnější...
Tak se omlouvám, že na "Kočky" dám i fotky toho našeho rozmazlenečka...

Slaďáček! ♥

Takhle vypadala jako malá naše Viky. :) A už jako velká - nyní má 5 let,25 kg a 45 cm k tomu. :D.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lavacca napsal(a):
Slaďáček! ♥

Takhle vypadala jako malá naše Viky. :) A už jako velká - nyní má 5 let,25 kg a 45 cm k tomu. :D.

Jinak jaká je to směska netušíme, je z útulku a každá sestřička je trošku jinačí... možná něco z hovíka? Kdoví no...ale je to zlato a to je to nejdůležitější. A jaké ksichtíky umí, když ji o něco jde...

Machyska napsal(a):
Také černé moc nemusím, ale opět se to tak nějak stalo samo a mám je a hned dvě. Jednu želvičku a jednu jako tatínek z profilu, jen barvy naopak. Po rozhrnutí černého kožíšku je u tělíčka chlup úplně bílý. Kdybych ho oholila, tak máme úplně jinou kočku

Jéé, to je zajímavé. My měli v minulosti, a teď má teta, kočku - černou, které když se rozhrnula srst, tak u kůže byla/je rezavá. Ale o bílé pod černou slyším poprvé.

Machyska napsal(a):
Přidala jsem si na profil ještě dvě fotky Bártíčka, tak se mrkněte.

Váš mlaďošek je také krásná kočička, je mi moc líto, že je tak nemocný. Velkého kocourka jsem fotku neviděla, asi někde ve starších diskuzích bude, ale zatím jsem na něj nenarazila. Mrkněte do diskuze o dvířkách, něco jsem Vám tam psala.

Já vím, já to četla a moc děkuji. Hned jdu pohledat fotky velkého!

lavacca napsal(a):
Slaďáček! ♥

Takhle vypadala jako malá naše Viky. :) A už jako velká - nyní má 5 let,25 kg a 45 cm k tomu. :D.

Děkuju Zuzi!
A ta vaše jako malá byla podobná našemu, nezdá se Ti? Také je to moc roztomilá holka!

Machyska napsal(a):
Přidala jsem si na profil ještě dvě fotky Bártíčka, tak se mrkněte.

Váš mlaďošek je také krásná kočička, je mi moc líto, že je tak nemocný. Velkého kocourka jsem fotku neviděla, asi někde ve starších diskuzích bude, ale zatím jsem na něj nenarazila. Mrkněte do diskuze o dvířkách, něco jsem Vám tam psala.

Tak tady je velký plus jsem tam přimíchala i nějaké fotky mladého...
Moje kámoška říká velkému "Libuška" (prý jí připomíná těma svýma velkýma očima Libuši Šafránkovou) .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Koukám, že mám jen málo fotek, kde je velkej s malým spolu. Škoda, že jsem nevyfotila tu až šokující fotku, kdy byl mladý opravdu na tom strašně zle, já nějak přišla z práce, hledám kocoury a oni na sebe natlačení leželi v křesle. Velký jak je tak strašně moc hodný, vycítil, že se něco zlého děje, a lehl si k mladému do křesla - jako by jej zahříval nebo chránil... A to se jinak nějak extra nemusí...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Machyska napsal(a):
Také černé moc nemusím, ale opět se to tak nějak stalo samo a mám je a hned dvě. Jednu želvičku a jednu jako tatínek z profilu, jen barvy naopak. Po rozhrnutí černého kožíšku je u tělíčka chlup úplně bílý. Kdybych ho oholila, tak máme úplně jinou kočku

Já želvičky přímo miluju, mám taky jednu. Můžete vložit foto vaší želvičky?

fikovnice napsal(a):
Jéé, to je zajímavé. My měli v minulosti, a teď má teta, kočku - černou, které když se rozhrnula srst, tak u kůže byla/je rezavá. Ale o bílé pod černou slyším poprvé.

To bude určitě kouřově zbarvená čičina.

Viz : https://www.google.cz/search?q=kou%C5%99ov%C3%A1+ko%C4%8Dka&biw=1920&bih=911&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjFkaKMrbfOAhVJjywKHbfgDh0QsAQIHQ#imgrc=_32rP2GIi9O_GM%3A - v dospělosti opravdu na první poheld vypadají jako černé, ale jakmile se jim kožíšek rozevře, je vidět světlá srst.

fikovnice napsal(a):
Děkuju Zuzi!
A ta vaše jako malá byla podobná našemu, nezdá se Ti? Také je to moc roztomilá holka!

Jo jo, oba byli úžasní šmudlíci.

Jinak ta fotka s kousáním do palce - bezva momentka. To je snad nejoblíbenější činnost štěňat, co tak přemýšlím..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak to je naše želvička Peggy :). Na jedné fotce je s naší nejstarší Ágneskou. Černé kočičky se strašně špatně fotí, na poslední je náš nejmladší a nyní i největší

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Když už jsou tu ti pejsci, tak to je náš lumpík, co si určitě myslí, že je kočka .

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

No naše Amálka ragdolka je na inzerát. U rodičů jsme měli kočky bud od někoho nebo naše potomky kočiček. Jednou jsme si vzali kotě od mé spolužačky měli alergii kočička byla modrá užasná, ale bohužel měla jednou kotátka a druhým rokem se stratila. Po ní jsme byli asi měsíc bez kočenky hrozné období máma nevěděla kam s ořezky masa bylo jí líto to vyhazovat byla jsem asi už v prváku a pak jednou volala že paní z práce má doma na seníku kotata, ale neví co to je za pohlaví no a my chtěli jen holčičku a tak jsme jeli asi 20 km a já lovila polodivoké kotě na seně a jak sem zvolala je to kočička, jakou sem měla radost, že jí můžu vzít domů no první večer se klepala bála se, ale ráno už byla doma a jakoby nikdy jindy nikde nevýrůstala a byla mazel na to, že nebyla mazlená, tak u nás se hodně změnila no a poslední darovaná kočička je ted žijící Dinuška poloviční turecká angora a měla kotátka jednou a to je naše Sunny jsou nerozlučná dvojka.mají 7 a 6 let jsou kastrované a tak snad ještě aspon 10 let budou žít protože oba rodiče jsou na nich snad nejvíc závislý ze všech koček co jsme kdy měli.

fikovnice napsal(a):
Koukám, že mám jen málo fotek, kde je velkej s malým spolu. Škoda, že jsem nevyfotila tu až šokující fotku, kdy byl mladý opravdu na tom strašně zle, já nějak přišla z práce, hledám kocoury a oni na sebe natlačení leželi v křesle. Velký jak je tak strašně moc hodný, vycítil, že se něco zlého děje, a lehl si k mladému do křesla - jako by jej zahříval nebo chránil... A to se jinak nějak extra nemusí...

Vidím, že jsou si kluci hodně podobní . Mourovaté kočičky jsou naprosto k sežrání a ta bílá u mladého tu kresbu krásně projasňuje. Fakt super kočenky.

Machyska napsal(a):
Tak to je naše želvička Peggy :). Na jedné fotce je s naší nejstarší Ágneskou. Černé kočičky se strašně špatně fotí, na poslední je náš nejmladší a nyní i největší

Nádherná želvinka! jsou to úžasné kočky, když nějakou vidím, nemůžu zní spustit oči

lavacca napsal(a):
Jo jo, oba byli úžasní šmudlíci.

Jinak ta fotka s kousáním do palce - bezva momentka. To je snad nejoblíbenější činnost štěňat, co tak přemýšlím..

Jo jo, ale jak to bolelo - ty jejich jehličky!

Machyska napsal(a):
Vidím, že jsou si kluci hodně podobní . Mourovaté kočičky jsou naprosto k sežrání a ta bílá u mladého tu kresbu krásně projasňuje. Fakt super kočenky.

No starší si mě vybral v útulku, tam nebylo co řešit . Vlezl mně, pak mamce do klína a usnul . A u mladšího tam jsem už cíleně sháněla bílou náprsenku a bílé ponožky, ale po takových kočkách se tehdy slehla zem. Takže až pak jsem mladýho našla v hodonínským útulku. Ale náprsenku má jen takovou malou - škoda! Ale má bílé zbarvení i na břiše - zkusím někdy vyfotit.

fikovnice napsal(a):
Koukám, že mám jen málo fotek, kde je velkej s malým spolu. Škoda, že jsem nevyfotila tu až šokující fotku, kdy byl mladý opravdu na tom strašně zle, já nějak přišla z práce, hledám kocoury a oni na sebe natlačení leželi v křesle. Velký jak je tak strašně moc hodný, vycítil, že se něco zlého děje, a lehl si k mladému do křesla - jako by jej zahříval nebo chránil... A to se jinak nějak extra nemusí...

A zase děkujeme za plusové bodíky, moc to potěší!

fikovnice napsal(a):
Jo jo, ale jak to bolelo - ty jejich jehličky!

To jo! Mně teď občas okusuje náš malý bosíček ruku a fakt jak jehly!

lavacca napsal(a):
To bude určitě kouřově zbarvená čičina.

Viz : https://www.google.cz/search?q=kou%C5%99ov%C3%A1+ko%C4%8Dka&biw=1920&bih=911&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjFkaKMrbfOAhVJjywKHbfgDh0QsAQIHQ#imgrc=_32rP2GIi9O_GM%3A - v dospělosti opravdu na první poheld vypadají jako černé, ale jakmile se jim kožíšek rozevře, je vidět světlá srst.

Také si myslím, že je to kouřové zbarvení. Když byl miminko, tak vypadal jako opička, později bílou podsadu přerostly dlouhé černé chloupky , byl opravu legrační kotě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Machyska napsal(a):
Také si myslím, že je to kouřové zbarvení. Když byl miminko, tak vypadal jako opička, později bílou podsadu přerostly dlouhé černé chloupky , byl opravu legrační kotě.

Jj, typický kouřáček.

lavacca napsal(a):
To bude určitě kouřově zbarvená čičina.

Viz : https://www.google.cz/search?q=kou%C5%99ov%C3%A1+ko%C4%8Dka&biw=1920&bih=911&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjFkaKMrbfOAhVJjywKHbfgDh0QsAQIHQ#imgrc=_32rP2GIi9O_GM%3A - v dospělosti opravdu na první poheld vypadají jako černé, ale jakmile se jim kožíšek rozevře, je vidět světlá srst.

Jé tomu se říká kouřové zbarvení? Já takovou v minulosti také měla. Prostě navenek úplně černá a při kůži rezavá. A jak ta tetina, tak tehdy ta moje, je/byla dlouhosrstá.

lavacca napsal(a):
To bude určitě kouřově zbarvená čičina.

Viz : https://www.google.cz/search?q=kou%C5%99ov%C3%A1+ko%C4%8Dka&biw=1920&bih=911&tbm=isch&tbo=u&source=univ&sa=X&ved=0ahUKEwjFkaKMrbfOAhVJjywKHbfgDh0QsAQIHQ#imgrc=_32rP2GIi9O_GM%3A - v dospělosti opravdu na první poheld vypadají jako černé, ale jakmile se jim kožíšek rozevře, je vidět světlá srst.

Teď to čtu znovu a otevřela jsem obrázky...a to ne. Ty naše nemají/neměly světlé zbarvení u kůže, ale takové rezavé až hnědé, světlé určo ne. A jsou dlouhosrsté.

Machyska napsal(a):
Vidím, že jsou si kluci hodně podobní . Mourovaté kočičky jsou naprosto k sežrání a ta bílá u mladého tu kresbu krásně projasňuje. Fakt super kočenky.

Moc moc děkuji! Ano, mladý má jak řekl můj kámoš - na sobě "zdobné ornamenty" . Ale velký má zas opravdu krásné oči a takový dobrácký výraz. To mladej má, jak zas říká moje kámoška, takový prý "spratkovský" výraz a něco na tom bude. Takový trochu potměšilý...

fikovnice napsal(a):
Moc moc děkuji! Ano, mladý má jak řekl můj kámoš - na sobě "zdobné ornamenty" . Ale velký má zas opravdu krásné oči a takový dobrácký výraz. To mladej má, jak zas říká moje kámoška, takový prý "spratkovský" výraz a něco na tom bude. Takový trochu potměšilý...

Jo, jo, ty oči jsou obrovské a dobrácké, Libuška na ně sedí senzačně , malý mi přijde pohledem, jako neviňátko

Machyska napsal(a):
Jo, jo, ty oči jsou obrovské a dobrácké, Libuška na ně sedí senzačně , malý mi přijde pohledem, jako neviňátko

Fakt? A nespletla jste si jej s velkým? On mladej - pokud mu není zle - hledá jak by nějak popíchl velkého, neviňátko není, bohužel ...

Machyska napsal(a):
Jo, jo, ty oči jsou obrovské a dobrácké, Libuška na ně sedí senzačně , malý mi přijde pohledem, jako neviňátko

"Nejhorší" je, že kamoška přijde ke mně do bytu a na velkého mluví v ženském rodu:"Libuško, tak jak ses dnes měla, co jsi dělala,...?"

fikovnice napsal(a):
Fakt? A nespletla jste si jej s velkým? On mladej - pokud mu není zle - hledá jak by nějak popíchl velkého, neviňátko není, bohužel ...

A co Libuška, odpovídá , naše želvinka je strašně ukecaná a malý to má po ní, tak pěkně odpovídají . Nejvíc kecá, když si hraje s látkovou myškou, ale jen s jedním druhem, má ji ve třech barvách, bohužel budu muset opět odtáhnout sedačku, dvě jsem dlouho neviděla, nosí si je i ven a pak zase domů

Malý je možná lumpík, ale tváří se naprosto nevině

Měla jsem před mnoha mnoha lety 2 koťata od spolužačky (rodiče je chtěli prý jako již odrostlé utopit). Před cca. třemi lety mě dítko přemluvilo na kočku. Jiná spolužačka měla zrovna koťata - vesnický mix a tak jsme si přivezli zrzavého, dlouhosrstého Maxíka (přeci kočku potřebujeme na zahradu na chytání myší ne ). Po asi roce jsem "dostala" kočku i s 5ti koťaty z prasečáku (chtěli jí již odrostlá koťata zabít, jenže ona si je schovala do kanálu). Doma zůstal z mrňat další zrzek Sam.
Po tom co se nám Maxík jednou nevrátil domů a ta samá kamarádka co jsme od ní měli Maxíka měla další koťata jsme si jeli pro bílou Žofinku (polo ségru Maxíka). A aby toho nebylo málo, před týdnem mi děti přinesly další kotě co bylo dva dny zalezlé někde u stodoly pod pražcem. Takže máme ještě Oskara. Doufám, že zatím je to stop stav

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Kočku si na mně dcera s předstihem vyprosila, takže jakmile porodila kočka její spolužačky svého jedináčka, kterého by ta rodina utopila, odnesli jsme si ho my.
Kocoura mi děcka přinesli za 3 roky, že jeho páníček asi jde do domova důchodců, že kocoura nikdo nechce a že je děsně podvyživený a že kluk, u kterého ho na privátě ubytovali, s ním mlátí o zem.
Můj partner byl proti, ale já jsem neměla to srdce 6letého sotva kilového kocoura odmítnout. Dnes má 5 kilo, užírá mi z mého talíře, spává mi ve vlasech a mluví na mě. Protože je černý a rád se nosí na rameni, říkají mi doma samozřejmě čarodějnice .

Přátelé, ze zvyku frflám na chlupy , ovšem nedávno jsem si pohladila mainské mývalí kotě a můžu vám říct, že nebýt doma psa...

fikovnice napsal(a):
"Nejhorší" je, že kamoška přijde ke mně do bytu a na velkého mluví v ženském rodu:"Libuško, tak jak ses dnes měla, co jsi dělala,...?"

A jak na to přišla?

Machyska napsal(a):
Také si myslím, že je to kouřové zbarvení. Když byl miminko, tak vypadal jako opička, později bílou podsadu přerostly dlouhé černé chloupky , byl opravu legrační kotě.

Já nechápu, jak těm stvořením může někdo ublížit .
To je přece taková nádhera přenádherná, ta koťata.

Machyska napsal(a):
A co Libuška, odpovídá , naše želvinka je strašně ukecaná a malý to má po ní, tak pěkně odpovídají . Nejvíc kecá, když si hraje s látkovou myškou, ale jen s jedním druhem, má ji ve třech barvách, bohužel budu muset opět odtáhnout sedačku, dvě jsem dlouho neviděla, nosí si je i ven a pak zase domů

Malý je možná lumpík, ale tváří se naprosto nevině

No to jsem sem také psala kdysi dřív...ale Vy jste zde spíše nová, že? On totiž starší nemluví téměř vůbec. Je to zvláštní. Když byl třeba den úplně sám na chalupě, já pak za ním přijela, volala jsem co to šlo, a najednou se mi něco proplétá mezi nohama - a on to velkej! Ale neohlásí se, respektive jen občas. Mladej je mluvka, ale srandovní. Také jsem sem již psala, že je křížený se psem , ale mj. také s hrdličkou! Představte si, že on fakt nemňouká, ale JENOM vrká! Většinou když je šťastný, když mě vítá, když se mazlí, když jej jdu krmit, apod. Ale normální mňouknutí to je u něj fakt rarita!
Máte někdo vrkací kočku?

RomčaJelča napsal(a):

A jak na to přišla?

No on má fakt překrásné oči...jako Libuška Šafránková .
Pokusím se vložit ne moc kvalitní fotky - velkého, a pak mladého, když je nejhodnější!

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

fikovnice napsal(a):
No on má fakt překrásné oči...jako Libuška Šafránková .
Pokusím se vložit ne moc kvalitní fotky - velkého, a pak mladého, když je nejhodnější!

Ta první fotka je boží!

Fíkovnice, děkuji za vysvětlení, ano - celá Libuška Šafránková!
Jo, náš kocour sice mňouká, ale především vrká. Fakt. Říkáme mu taky mimozemšťan. Mluvíme na něho a on udělá "vrrr", a zase něco řekneme a on zase "vrrr"...

fikovnice napsal(a):
No to jsem sem také psala kdysi dřív...ale Vy jste zde spíše nová, že? On totiž starší nemluví téměř vůbec. Je to zvláštní. Když byl třeba den úplně sám na chalupě, já pak za ním přijela, volala jsem co to šlo, a najednou se mi něco proplétá mezi nohama - a on to velkej! Ale neohlásí se, respektive jen občas. Mladej je mluvka, ale srandovní. Také jsem sem již psala, že je křížený se psem , ale mj. také s hrdličkou! Představte si, že on fakt nemňouká, ale JENOM vrká! Většinou když je šťastný, když mě vítá, když se mazlí, když jej jdu krmit, apod. Ale normální mňouknutí to je u něj fakt rarita!
Máte někdo vrkací kočku?

Maminka Peggy a malý jsou kočky kecací, odpovídají, když na ně mluvím a Peggy ještě nadává kocourkovi od sousedů, když se jí zdá, že už překročil hranice pozemku. Většinou leží každý na své straně plotu a ona jako správná ženská nadává, kdo to neslyšel, tak si nedokáže představit, jaké zvuky dokážou kočky vydat. Chybí ji už jen ten váleček na nudle v ruce.

Kluk Bártík z profilu právě spíš vrká, je to takové jemné a krátké mňouknutí, spíš až holčičí

Chodím na fórum docela dlouho, ale zpočátku hodně nepravidelně. Nějakou dobu jsem si jen pročítala diskuze. Nejsem žádný odborník, pouze samouk milující kočičky, tak jsem nechtěla byť dobře míněnou radou ublížit. Postupně jsem došla k závěru, že bych se s pravidelnými přispěvateli mohla cítit dobře, tak jsem se zaregistrovala a občas se zapojím, pokud si myslím, že o tématu něco málo vím z vlastní zkušenosti

Machyska napsal(a):
Také si myslím, že je to kouřové zbarvení. Když byl miminko, tak vypadal jako opička, později bílou podsadu přerostly dlouhé černé chloupky , byl opravu legrační kotě.

Rozkošná "opička"

Machyska napsal(a):
A co Libuška, odpovídá , naše želvinka je strašně ukecaná a malý to má po ní, tak pěkně odpovídají . Nejvíc kecá, když si hraje s látkovou myškou, ale jen s jedním druhem, má ji ve třech barvách, bohužel budu muset opět odtáhnout sedačku, dvě jsem dlouho neviděla, nosí si je i ven a pak zase domů

Malý je možná lumpík, ale tváří se naprosto nevině

Naše první kočka měla celých 15 let jako nejoblíbenější hračku mou ponožku. Našla si ji všude. Vždy jsme poznali, že jde a nese ji v tlamě, protože u toho taky strašně povídala, tak specificky, tak mluvila jen na ponožku Pak nám ji přinesla ukázat a svalila se a ještě chvíli do ní mydlila zadníma packama.

fikovnice napsal(a):
No to jsem sem také psala kdysi dřív...ale Vy jste zde spíše nová, že? On totiž starší nemluví téměř vůbec. Je to zvláštní. Když byl třeba den úplně sám na chalupě, já pak za ním přijela, volala jsem co to šlo, a najednou se mi něco proplétá mezi nohama - a on to velkej! Ale neohlásí se, respektive jen občas. Mladej je mluvka, ale srandovní. Také jsem sem již psala, že je křížený se psem , ale mj. také s hrdličkou! Představte si, že on fakt nemňouká, ale JENOM vrká! Většinou když je šťastný, když mě vítá, když se mazlí, když jej jdu krmit, apod. Ale normální mňouknutí to je u něj fakt rarita!
Máte někdo vrkací kočku?

Laurinka taky jen vrkala. Mňouknout jsem jí slyšela za celou dobu u nás asi 4x. My jsme jí říkali "ladička" (komorní á).

Acamar napsal(a):
Naše první kočka měla celých 15 let jako nejoblíbenější hračku mou ponožku. Našla si ji všude. Vždy jsme poznali, že jde a nese ji v tlamě, protože u toho taky strašně povídala, tak specificky, tak mluvila jen na ponožku Pak nám ji přinesla ukázat a svalila se a ještě chvíli do ní mydlila zadníma packama.

Tak to přesně dělá Peggy se svou látkovou myškou, má ji ve třech barvách a funguje to na všechny barvy, vzbudí nás tím povídáním i v noci :), jen se zasmějeme a spíme dál. Přesně poznáme, podle toho jak povídá, co dělá. Taky je ráda koupe v misce s vodou. Nosí si je dokonce i ven na zahradu a loví, někdy omylem uloví i tu pravou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Rozkošná "opička"

On je to vlastně už 6,5 kg opičák :).

Acamar napsal(a):
Laurinka taky jen vrkala. Mňouknout jsem jí slyšela za celou dobu u nás asi 4x. My jsme jí říkali "ladička" (komorní á).

Jednou mi volala moje máma, která žije daleko, tak našeho kocoura ještě neviděla. Ale při tom hovoru on měl zrovna nějakou tu svoji vrkací chvilku, kdy vytahoval od prvního vrknutí tentón docela vysoko. A máma mi říká: co to tam máš prosím tě za eunucha?

Holky, Brňačky, tak jsem dnes byla poprvé v umisťovací kavárně Pelíšek. No, vzala bych si je všechny...

Machyska napsal(a):
Tak to přesně dělá Peggy se svou látkovou myškou, má ji ve třech barvách a funguje to na všechny barvy, vzbudí nás tím povídáním i v noci :), jen se zasmějeme a spíme dál. Přesně poznáme, podle toho jak povídá, co dělá. Taky je ráda koupe v misce s vodou. Nosí si je dokonce i ven na zahradu a loví, někdy omylem uloví i tu pravou.

Žeby ty své oblíbené hračky měly jako mazlíčky? Taky mluvíme na kočky jinak než na sebe.
To je zajímavé, že?

RomčaJelča napsal(a):
Jednou mi volala moje máma, která žije daleko, tak našeho kocoura ještě neviděla. Ale při tom hovoru on měl zrovna nějakou tu svoji vrkací chvilku, kdy vytahoval od prvního vrknutí tentón docela vysoko. A máma mi říká: co to tam máš prosím tě za eunucha?

Holky, Brňačky, tak jsem dnes byla poprvé v umisťovací kavárně Pelíšek. No, vzala bych si je všechny...

No, on vlastně eunuch je. Nebo není kastrovaný?
V Ostravě je taky kočičí kavárna. Ale ještě jsem se tam nedostala, mám to "ve výhledu".

RomčaJelča napsal(a):
Jednou mi volala moje máma, která žije daleko, tak našeho kocoura ještě neviděla. Ale při tom hovoru on měl zrovna nějakou tu svoji vrkací chvilku, kdy vytahoval od prvního vrknutí tentón docela vysoko. A máma mi říká: co to tam máš prosím tě za eunucha?

Holky, Brňačky, tak jsem dnes byla poprvé v umisťovací kavárně Pelíšek. No, vzala bych si je všechny...

Kocicky z pelisku mam moc rada :) majitelia kaviarne si kocicky spolu s anezkou z opustenych tlapiciek vyberaju spravne a obcas sa im podari aj zazrak ako umiestnit kocicky co 2 roky nenasli domov v utulku a najviac ma potesila adopcia sisinky bola to kocicka ktora ma 10 rokov a umrela jej panicka. z kocicky sa stala tazko umiestnitelna a snutna kocicka, ale nakoniec sa to podarilo a ma stastny a spravny domov :) vyber rodinky pre kocicky je tiez robeny opatrne a hlavne spravne. Velmi si ich vazim za ich pracu a za to co robia pre kocicky a mozno aj preto u nas doma skocili 3 krasne kotatka od nich :)(a to malo byt len jedno, ale proste laska na prvy pohlad je laska na prvy pohlad ).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lavacca napsal(a):
Ta první fotka je boží!

Jj, děkuji, tu mám jako pozadí v mobilu!

Machyska napsal(a):
Maminka Peggy a malý jsou kočky kecací, odpovídají, když na ně mluvím a Peggy ještě nadává kocourkovi od sousedů, když se jí zdá, že už překročil hranice pozemku. Většinou leží každý na své straně plotu a ona jako správná ženská nadává, kdo to neslyšel, tak si nedokáže představit, jaké zvuky dokážou kočky vydat. Chybí ji už jen ten váleček na nudle v ruce.

Kluk Bártík z profilu právě spíš vrká, je to takové jemné a krátké mňouknutí, spíš až holčičí

Chodím na fórum docela dlouho, ale zpočátku hodně nepravidelně. Nějakou dobu jsem si jen pročítala diskuze. Nejsem žádný odborník, pouze samouk milující kočičky, tak jsem nechtěla byť dobře míněnou radou ublížit. Postupně jsem došla k závěru, že bych se s pravidelnými přispěvateli mohla cítit dobře, tak jsem se zaregistrovala a občas se zapojím, pokud si myslím, že o tématu něco málo vím z vlastní zkušenosti

Ano ano, řekla bych, že jsme zde dobrá parta. Já tu mám ráda všechny!

Acamar napsal(a):
Naše první kočka měla celých 15 let jako nejoblíbenější hračku mou ponožku. Našla si ji všude. Vždy jsme poznali, že jde a nese ji v tlamě, protože u toho taky strašně povídala, tak specificky, tak mluvila jen na ponožku Pak nám ji přinesla ukázat a svalila se a ještě chvíli do ní mydlila zadníma packama.

"...protože u toho taky strašně povídala, tak specificky, tak mluvila jen na ponožku..."

fikovnice napsal(a):

"...protože u toho taky strašně povídala, tak specificky, tak mluvila jen na ponožku..."

A co ponožka? Odpovídala?

RomčaJelča napsal(a):

A co ponožka? Odpovídala?

ponožka nee, ale my jo! Asi to bylo něco jako kočičí mobil...

Jedna kočička je z klasického inzerátu "daruji koťata".
Kocour je nalezenec, ještě k tomu v zimě, na parkovišti...