Pomozte prosím, kocour má nádor

Děkuji za odpověď, s vaší kočičkou mě to moc mrzí, někteří lidé to fakt nechápou
můžete mi prosím popsat ty vaše poslední tři dny ?
jedla? odešla sama? kolik měla roků?

kocour teď snědl misku, ale zase leží v koutě a nic
nechci si připustit, že je konec, čekám na zázrak...
ale třeba jenom nabírá síly ať může odejít...

Tyhle kočičí břišní boule, to je konečná. a myslím si, že je to bolí, takže bych to neprodlužovala ani ve vašem případě. nádory v břišní dutině mají vždycky na co tlačit, minimálně dělají takový ten pocit těžkostí.

pokud se kocourek straní a zalézá do rohu, je mu blbě, takže prostě musíte kvůli němu. lepší to nebude.

Jedla.
Bolest nedala znát.
Když to prasklo, jistě to bolelo, dali jí injekci proti bolesti...
hodně to krvácelo...bylo jí téměř 12 let,
neodešla sama,
u doktorky, ale velmi šetrně...

Byla to statečná kočička.

Můj kocour přede a tu misku snědl s chutí jen nemá tu jiskru v oku, ještě to nemůžu udělat.. Myslíte že poznám ten správný čas?

Byla sluníčková panenka, miloučká, obyčejná, sebrané mimino na parkovišti.

Lepší o den dřív než o den později.

Fiba napsal(a):
Můj kocour přede a tu misku snědl s chutí jen nemá tu jiskru v oku, ještě to nemůžu udělat.. Myslíte že poznám ten správný čas?

Až budete mít sílu, jděte.
Není naděje, netřeba to oddalovat.
Bývá jim špatně...Kočky někdy silně předou i bolestí.

Také jsme loni touhle dobou přišli o kočičku,4 dny po stanovení diagnózy, bylo to nečekaně rychlé. Je to hrozně těžké a smutné se rozhodovat o ukončení života "kamaráda".
Můj názor - v případě nádoru v tomto stadiu bych také trápení moc dlouho neprodlužovala...prodlužujete jej i sobě. Ale rozumím tomu, že pořád doufáte v nějaký zvrat nebo zpomalení, taky jsem doufala.
Držte se a hodně síly

Ano je to nejtěžší v životě, Váš příběh znám přečetla jsem snad všechno tady na faune o nemocných kočičkach a hledala jsem naději...
Děkuji vám všem za vaše názory i když to tak moc bolí.

Fiba napsal(a):
Ano je to nejtěžší v životě, Váš příběh znám přečetla jsem snad všechno tady na faune o nemocných kočičkach a hledala jsem naději...
Děkuji vám všem za vaše názory i když to tak moc bolí.

Jojo, taky jsem sjížděla všechno možné na netu a hledala nějaké ty příběhy s dobrým koncem...na to, že to někteří lidé nechápou, nehleďte, berte to jako svůj dar, že jste byla v životě obohacena o lásku a společnost nějakého toho "kožíška", kterou oni nepoznali...a ty roky radosti za to trápení a smutek bohatě stojí.
Máte jen toho jednoho kocourka Cvalíka, nebo i další zvířata?

Je to ten nejhodnější kocour, máme svoji tajnou znakovou řeč (je hluchý). Radosti v životě mi dal tolik...
Mám ještě další tři nechtěnce a jednu britku (jsem si udělala radost).
V říjnu jsem přišla o svoji první fenku - umřela stářím v 15 letech
A před 3 roky o kocoura, umřel na otravu ve třech letech a byla to nejhorší noc v mém životě.
Vím co mě a ho čeká a už nechci přicházet o další zvířata
Už jen to, že se tu můžu vypsat je úleva.

Fiba napsal(a):
Už nevím jak dál, ubývá mi sil a taky už i soudný rozum, potřebuji vaše rady a názory.
Mám 6 letého kocoura Cvalíka / od narození je hluchý / asi dva týdný zpátky začal být
divný - v jídle se frfňal, polehaval - přikládala jsem to těm horkům, ale nezlepšilo se to,
začal mít i divné oči a bez radosti a bricho tvrdé, myslela jsem něco snědl asi zánět žaludku
a tak jsme v pondělí vzali Cvalíka na vetrinu - ultrazvuk, odběry krve - výsledek - nádor na játrech, moc málo červených krvinek.
ještě ted to nemůžu vyslovit natož napsat.
Nelečitelné, neoperovatelné...
Veterinář píchl antibiotika a kortikoidy (aby se mu ulevilo), dal nám tri týdny max měsíc do konce
tabletky ještě na domu.
Domu jsem málem přes slzy nedojela, po příjezdu domu jako by chytl druhý dech,
najedl se a to pořádně a i vic fungoval byl s námi (do té doby byl spíš stanou) a zdálo se mi že to bude dobré, věřila jsem, protože naděje umírá poslední a tonoucí se stébla chytá.
To trvalo dva dny, druhý den večer jsme měli nasadit ty tablety co nám dal domů
a kocour od třetího dne apatický, nejdl ani hlavu nezvedl.
Nečekala jsem tak rychlý zvrat, střídavě jsem u něho proseděla a probrečela noc, snažila se mu nabízet jídlo - nevzal si, jenom pil. a druhý den ráno do prace (to bylo včera)
Rozhodla jsem mu tablety nedávat na hladný žaludek a mordovat ho, už neměl sílu a já po pravdě taky ne. Zas bezesná noc a probrečená, dneska ráno opět do práce uřvaná.
Někteří lidi to nechapou, kdýž se rozhodnu někomu svěřit tak na mě hledí co děláš dyt je to jenom kočka, ale ta kočka je pro mě člen rodiny, miluji ji a nedokážu se s ní rozloučit.
Tak si tak bečím v práci a pak mi přijde zpráva od dcery(měla ho na starosti) -kocour snědl celou misku!
Já byla tak šťastná...
Přijdu domů a čekám, že kocour bude aspoň lepší, ale leží pořád na tom samém místě v rohu pokoje, kdýž ho vezmu a dám jinam (postel, gauč) zase jde do toho rohu.
Na záchod chodí, jí a pije, ale je bez radosti a bez života.
Nevím co mám dělat je vidět, že je neštastný, bolesti by mít neměl říkal vet, že je to bez bolesti,
že bude jenom ztrácet sílu a bude unavený (vysoce anemický podle testů) a jak přestane mít zájem o jídlo, nemám to prodlužovat.
Chtěla bych vědět váš názor, váš pohled z venku, já už se v tom ztrácím a plácám.
Vím, že příjdou ještě těžší chvíle...Stašně se bojím

...je to vždy to nejtěžší rozhodnutí co pro člověka s milovaným zvířetem nastane... to že pláčete a jste v takovém stavu jako jste je naprosto pochopitelné,... za mne to trápení neprodlužovat, sama mám poruchu krvetvorby a ty stavy únavy když mi spadne krevní obraz jsou šílené... on Vám bohužel nemůže sdělit jak mu v tu danou chvíli je, ale za mně opravdu neprodlužovat...sama jsem si tímto prošla na jaře a rozhodnul za mně veterinář, já bych ještě bývala čekala na zázrak, ale už by to bylo jen zbytečné trápení...

Je mi to moc líto... Jednou se budeme muset všichni rozloučit s těmi, které milujeme a které "přežijeme". Už jen tato myšlenka je zdrcující. A je úplně jedno, jestli je to člověk nebo chlupatý kamarád. Netrapte se tím, že Vás lidi v okolí nechápou. Oni "neví"...
Držte se...

Také soucítím
Já tohle zažila nedávno s pejskem.
Na začátku července minulého roku jí veterinářka diagnostikovala rakovinu vaječníků a vzhledem k věku 12 let nedoporučovala operovat. Řekla, že se nedožije konce prázdnin. Fenku jsme nechali utratit na začátku ledna, kdy už bylo vidět, že jí to bolí, ale do té doby statečně bojovala.
Přeji vám, ať poslední chvíle s vámi prožije co nejlépe.
Ať se drží

Fiba napsal(a):
Můj kocour přede a tu misku snědl s chutí jen nemá tu jiskru v oku, ještě to nemůžu udělat.. Myslíte že poznám ten správný čas?

Je mi to lito. Je to vzdy tezke rozhodnuti, my vloni prisli kvuli nadoru v noze o 14 letou fenu kavkazaka...milovane zlaticko. Asi 3 tydny jsme bojovali, ze zacatku se ji po lecich taky ulevilo, ale pak jak nechtěla jist a zmizela ji ta jiskra u oka, zavolali jsme veta domu a odesla mi s hlavou v kline.

U kocek pozor na to, ze predou bud spokojenosti, kdyz je clovek mazli, apod. ale i bolesti...ono se tim uklidnuji...u vaseho kocourka to bohuzel tipuji vzhledem k prognoze na to, ze uz ma nejake ty bolesti ( jak uz psala bodlinka, muze mu to utlacovat dalsi organy). A klonila bych se k tomu ho nechat odejit jeste nez bude mit horsi bolesti...

Budte statecna.

Fiba napsal(a):
Je to ten nejhodnější kocour, máme svoji tajnou znakovou řeč (je hluchý). Radosti v životě mi dal tolik...
Mám ještě další tři nechtěnce a jednu britku (jsem si udělala radost).
V říjnu jsem přišla o svoji první fenku - umřela stářím v 15 letech
A před 3 roky o kocoura, umřel na otravu ve třech letech a byla to nejhorší noc v mém životě.
Vím co mě a ho čeká a už nechci přicházet o další zvířata
Už jen to, že se tu můžu vypsat je úleva.

Tak to je dobře, že máte ještě další kočičáky. Nám když umřela první kočka, jedináček, tak to bylo hrozné, ten prázdný byt. Pak jsem chtěla aspoň dvě a stejně máme nakonec zase jedináčka
Ale vím, že to není velká útěcha, stejně člověk tu smrt musí odtrpět, i když jsou tam další zvířata...je to daň.
A ta hendikapovaná zvířátka, k nim člověk přilne nějak ještě víc...Nechcete nám sem dát fotku Cvalíka?
Je fajn, že toto fórum umí někomu trochu aspoň virtuálně ulevit

Acamar napsal(a):
Tak to je dobře, že máte ještě další kočičáky. Nám když umřela první kočka, jedináček, tak to bylo hrozné, ten prázdný byt. Pak jsem chtěla aspoň dvě a stejně máme nakonec zase jedináčka
Ale vím, že to není velká útěcha, stejně člověk tu smrt musí odtrpět, i když jsou tam další zvířata...je to daň.
A ta hendikapovaná zvířátka, k nim člověk přilne nějak ještě víc...Nechcete nám sem dát fotku Cvalíka?
Je fajn, že toto fórum umí někomu trochu aspoň virtuálně ulevit

S tim plne souhlasim, je moc dobre, ze pani ma jeste dalsi kocicky...

I kdyz se přiznám, ze u nas vloni doma dalsi 4 psi, kocky, atd...a stejne jsem do mesice pořídila stene, protoze jsem se z toho nejak nemohla "oklepat"...a mlade cloveka nakopne, privede na jine myslenky, atd...coz je po techto odchodech vazne potreba.

Cvalik
Ráno se zase najedl a pomazlili a vrňel, myslím že bolesti nepřede, přede jenom když jsem u něj a hladim ho, ale unavený je Teda dost. Jdu to telefonicky zkonzultovat s veterinářem.
Moc děkuji za Vaše slova a příběhy, člověk v tom není tak nějak sám.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Fiba napsal(a):
Cvalik
Ráno se zase najedl a pomazlili a vrňel, myslím že bolesti nepřede, přede jenom když jsem u něj a hladim ho, ale unavený je Teda dost. Jdu to telefonicky zkonzultovat s veterinářem.
Moc děkuji za Vaše slova a příběhy, člověk v tom není tak nějak sám.

Je kouzelny. ;)

Jo, tak pokud je to vrneni pri mazleni, je to neco jineho. Ja to pochopila, ze si vrni jen tak pro sebe...

Hodne sil preji.

Fiba napsal(a):
Cvalik
Ráno se zase najedl a pomazlili a vrňel, myslím že bolesti nepřede, přede jenom když jsem u něj a hladim ho, ale unavený je Teda dost. Jdu to telefonicky zkonzultovat s veterinářem.
Moc děkuji za Vaše slova a příběhy, člověk v tom není tak nějak sám.

běloušek...
Chodila sem dříve paní, která měla kocourka s FeLV a právě těžkou anemií (a velkou únavou), dokázala ho nějakými injekcemi s lékem na podporu červených krvinek na dva měsíce ještě zvetit, ale název léku si nevzpomenu, někde to tu v diskuzi je. Jenže to je stále jen prodloužení a nic to samozřejmě neřeší a pokud by měl kocour i bolesti od nádoru, tak to asi smysl nemá vůbec.
Naše nemocná kočule taky ke konci měla dny, kdy skoro nejedla, ležela a byla docela apatická a unavená, a pak třeba druhý den byla mnohem lepší, trochu pojedla, zajímala se...pokud by to bylo jen o únavě a ne o bolesti, a měli byste šanci udělat si spolu ještě pár pěkných dní...

Snad vám veterinář bude umět poradit. Dejte pak vědět, držím pěsti

Je krásný, soucítím s vámi už pár kočiček jsem taky musela nechat uspat oni to nějak i vědí, že je to poslední injekce a očima se loučí nikdy na ty jejich pohledy nezapomenu i ted u toho brečím i když je to už pár let z pátky, ale normáních dnech spíš už vzpomínám na to krásné co s nimi bylo.
Jinak NEPRODLUŽUJTE mu to trápení jen proto, že vy ho nechcete ztratit to chápeme, ale dokud moc netrpí nechte ho odejít důstojně a v klidu ať jeho dušička není trízněná bolestí tělíčka. Něco jiného je když je nemoc léčitelná, ale tady jde o dny ne o měsíce není potřeba prodlužovat trápení obou z vás mějte sílu.

Naše kočička černá Lucinka se v tu noc po uspání u veterináře přišla s mámou v noci rozloučit a poděkovat za krásný láskyplný život u nás máma to měla v svým snu byli s ní dvě postavy na které neviděla, ale vnímala je tam. Jejich dušičky přechází na druhou stranu jak ty naše a mají se dobře a vědí, že my na ně myslíme a je jedno zda lidská nebo zvířecí.

Moc pěkně jste to napsala, taky věřím..

Veterinář má schránku, asi nějaká operace zkusím později.
Kocour přišel do kuchyně na něco dobrého, no a zůstal chvilku (viz foto), kdyby měl velké bolesti neměl by přece takovou chuť k jídlu(jí teď co 3 hoďky).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Určitě. U nás to bylo vždy poznávací znamení, že je fakt zle, když kočka odmítla šunku...

Fiba napsal(a):
Veterinář má schránku, asi nějaká operace zkusím později.
Kocour přišel do kuchyně na něco dobrého, no a zůstal chvilku (viz foto), kdyby měl velké bolesti neměl by přece takovou chuť k jídlu(jí teď co 3 hoďky).

To nejspis ne. U nasi feny bylo prave dle apetitu poznat, ze uz je konecna...jedla cca ty 3 tydny z ruky, pak uz si nevzala od rana nic. :(.

Fiba napsal(a):
Cvalik
Ráno se zase najedl a pomazlili a vrňel, myslím že bolesti nepřede, přede jenom když jsem u něj a hladim ho, ale unavený je Teda dost. Jdu to telefonicky zkonzultovat s veterinářem.
Moc děkuji za Vaše slova a příběhy, člověk v tom není tak nějak sám.

...nádherný kocour...

Vyčkala bych, kocourka zjevně nic netrápí, je unavený, protože má anemii, s nádorem je to jistota ? Je divné, že tak hodně žere, nemocná kočka bv terminálním statiu jídlo odmítá, nakonec I lékař se může splést a naděje umírá poslední.Držím palce.

džasty napsal(a):
Vyčkala bych, kocourka zjevně nic netrápí, je unavený, protože má anemii, s nádorem je to jistota ? Je divné, že tak hodně žere, nemocná kočka bv terminálním statiu jídlo odmítá, nakonec I lékař se může splést a naděje umírá poslední.Držím palce.

Ano myslím že se nemyli, v břichu opravdu něco má je to velké a tvrdé. Cítím to.
Dneska jsem mu volala, zítra přijede, říkal že ho mám nechat odejít...

Edánek napsal(a):
...nádherný kocour...

Nejkrásnější na světě, pro mě.

Acamar napsal(a):
běloušek...
Chodila sem dříve paní, která měla kocourka s FeLV a právě těžkou anemií (a velkou únavou), dokázala ho nějakými injekcemi s lékem na podporu červených krvinek na dva měsíce ještě zvetit, ale název léku si nevzpomenu, někde to tu v diskuzi je. Jenže to je stále jen prodloužení a nic to samozřejmě neřeší a pokud by měl kocour i bolesti od nádoru, tak to asi smysl nemá vůbec.
Naše nemocná kočule taky ke konci měla dny, kdy skoro nejedla, ležela a byla docela apatická a unavená, a pak třeba druhý den byla mnohem lepší, trochu pojedla, zajímala se...pokud by to bylo jen o únavě a ne o bolesti, a měli byste šanci udělat si spolu ještě pár pěkných dní...

Snad vám veterinář bude umět poradit. Dejte pak vědět, držím pěsti

Ano vím - fikovnice - její příběh jsem četla a děkuji za něj, drži mě nad vodou při mých těžkých chvílích, ale bylo by to jen prodloužení trápení
Nejsem bůh abych rozhodla o životě druhých...
Nevím jestli dokáži žít s pocitem vinny, že jsem vzala někomu život...

Fiba napsal(a):
Ano vím - fikovnice - její příběh jsem četla a děkuji za něj, drži mě nad vodou při mých těžkých chvílích, ale bylo by to jen prodloužení trápení
Nejsem bůh abych rozhodla o životě druhých...
Nevím jestli dokáži žít s pocitem vinny, že jsem vzala někomu život...

Nesmíte to tak brát... dala jste mu krásných 6 společných let, co by za to některé toulave kočky daly se dožít tolika a milované, s plným bříškem, atd. ;) Teď mu pomůžete od bolestivé smrti, což by taky spousta zvířat / nota bene někdy i lidi, kteří jsou vázne nemocní/ ocenila.

Přeji hodně sil. Ano, je to hrozne, ale věřte, ze mu tímto uděláte poslední službu.

Fiba napsal(a):
Ano vím - fikovnice - její příběh jsem četla a děkuji za něj, drži mě nad vodou při mých těžkých chvílích, ale bylo by to jen prodloužení trápení
Nejsem bůh abych rozhodla o životě druhých...
Nevím jestli dokáži žít s pocitem vinny, že jsem vzala někomu život...

Rozumím tomu, jak to cítíte, vnímám to podobně. Ale jak píše Lavacca, neberte to tak. Vy mu život nevezmete, ten mu vezme nemoc, ta o všem rozhodla, ne vy. Vy se mu jen pokusíte ulehčit trápení, až to bude pro něj k nežití. Uděláte to z lásky k němu. Tak jakápak vina.
Držte se

Moc smutný příběh...
Fibu plně chápu, člověk stále doufá, že se to zlepší...taky jsem si prošla něčím podobným.
Přála bych Vám, aby se stal nějaký zázrak a kočičák se z toho dostal, kéž by to šlo...

Pořád je tu se mnou.
Byla to zase šílená noc, mám pocit, že jsem za těch pár dnů zestárla tak o 10 let.
Cvalik si ráno přišel sám pro jidlo do kuchyně v tom zrovna přišel veterinář a viděl s jakou chuti jí, vyšetřil ho a domluvili jsme se, že to odložime.
Nicméně mi zdůraznil, že to není lečitelne a na zazrak čekat nemám. Nádor roste.
Kdybyste viděli to zděšení v kocourovych očích jak viděl veterináře kus života v sobě ještě má a kolik toho sní. Dostává kuřecí, tresku, tuňáka, a konzervu gourmet, dneska jsem mu běžela do DM koupit tu pastu co tu byla zmiňovana tuším vitacraft, ale tu jsem neobjevila, měli jinou a ta mu Teda jede moc snědl dva sáčky a ještě škemral o další . Nevíte čím bych mu mohla přilepšit ještě?
Dokonce se přišel podívat ven a je rád za každou mou společnost, vím že to dlouho trvat nebude a přijdou ty zlé chvíle...

Kluk bojuje, tak ho zatím nechte přilepšujte mu co mužete jak jídlem tak láskou, ale to děláte. Když přijde moment kdy nebude nic jíst a pít a bude citlivý na dotek nečekejte dlouho to poznáte kdy přijde čas mu ten odchod ulehčit bohužel je to nejspíš otázka dní či pár týdnů rakovina je svinstvo je to bohužel tím co spou do takzvaného jídla a je jedno zda pro zvířata či lidi proto je tolik rakovin i u zvířad což je divná doba mě uměřela tedy jedna kočička na rakovinu, ale ta jí měla po černobilu v té době co byl spad a my to nevěděli ona se ráda prodůcírovala po venku od té doby se jí nenarodilo živé kotě a 3 roky na to umřela kastrace za totalismu moc nebyli a neřešilo se to já byla na druhém stupni základky.

Laila.aila napsal(a):
Kluk bojuje, tak ho zatím nechte přilepšujte mu co mužete jak jídlem tak láskou, ale to děláte. Když přijde moment kdy nebude nic jíst a pít a bude citlivý na dotek nečekejte dlouho to poznáte kdy přijde čas mu ten odchod ulehčit bohužel je to nejspíš otázka dní či pár týdnů rakovina je svinstvo je to bohužel tím co spou do takzvaného jídla a je jedno zda pro zvířata či lidi proto je tolik rakovin i u zvířad což je divná doba mě uměřela tedy jedna kočička na rakovinu, ale ta jí měla po černobilu v té době co byl spad a my to nevěděli ona se ráda prodůcírovala po venku od té doby se jí nenarodilo živé kotě a 3 roky na to umřela kastrace za totalismu moc nebyli a neřešilo se to já byla na druhém stupni základky.

Bojuje, je to chlap šikovný.
Pořád přemýšlím, kde se to svinstvo bere, nepamatuji se, že by dřív tak lidi a už vůbec ne zvířata umíraly na rakovinu.
Možná se o tom tak nemluvilo nebo nevědělo, neřešilo...

Fiba napsal(a):
Pořád je tu se mnou.
Byla to zase šílená noc, mám pocit, že jsem za těch pár dnů zestárla tak o 10 let.
Cvalik si ráno přišel sám pro jidlo do kuchyně v tom zrovna přišel veterinář a viděl s jakou chuti jí, vyšetřil ho a domluvili jsme se, že to odložime.
Nicméně mi zdůraznil, že to není lečitelne a na zazrak čekat nemám. Nádor roste.
Kdybyste viděli to zděšení v kocourovych očích jak viděl veterináře kus života v sobě ještě má a kolik toho sní. Dostává kuřecí, tresku, tuňáka, a konzervu gourmet, dneska jsem mu běžela do DM koupit tu pastu co tu byla zmiňovana tuším vitacraft, ale tu jsem neobjevila, měli jinou a ta mu Teda jede moc snědl dva sáčky a ještě škemral o další . Nevíte čím bych mu mohla přilepšit ještě?
Dokonce se přišel podívat ven a je rád za každou mou společnost, vím že to dlouho trvat nebude a přijdou ty zlé chvíle...

Nevím, nakolik zvířata dokáží vycítit, že se blíží konec. Ale myslím, že zatím vnímá jen to nepohodlí, že mu není tak dobře jako dříve a tak. Že vy se momentálně trápíte více než on. Jak píše Laila, myslím že ten okamžik poznáte.
Jak mu ještě přilepšit - nevím, jestli to ještě více jde, určitě mu už teď dáváte nejvíce co můžete. Prostě přirozeně, citem, nechat to na přírodě a aktuální kondici kocourka, o co si sám "řekne", ono se to stejně všechno vyřeší vždycky samo bez ohledu na jakékoli naše snahy a plánování ale vím, že se to snadněji říká než dělá...já jsem pak byla moc vděčná za to, že jsem nevěděla, že u nás konec přijde tak rychle a tak jsem si mohla víc užívat když tu ještě byla, než abych se trápila.

Laila.aila napsal(a):
Je krásný, soucítím s vámi už pár kočiček jsem taky musela nechat uspat oni to nějak i vědí, že je to poslední injekce a očima se loučí nikdy na ty jejich pohledy nezapomenu i ted u toho brečím i když je to už pár let z pátky, ale normáních dnech spíš už vzpomínám na to krásné co s nimi bylo.
Jinak NEPRODLUŽUJTE mu to trápení jen proto, že vy ho nechcete ztratit to chápeme, ale dokud moc netrpí nechte ho odejít důstojně a v klidu ať jeho dušička není trízněná bolestí tělíčka. Něco jiného je když je nemoc léčitelná, ale tady jde o dny ne o měsíce není potřeba prodlužovat trápení obou z vás mějte sílu.

Naše kočička černá Lucinka se v tu noc po uspání u veterináře přišla s mámou v noci rozloučit a poděkovat za krásný láskyplný život u nás máma to měla v svým snu byli s ní dvě postavy na které neviděla, ale vnímala je tam. Jejich dušičky přechází na druhou stranu jak ty naše a mají se dobře a vědí, že my na ně myslíme a je jedno zda lidská nebo zvířecí.

Se mnou se taky přišly obě dvě kočičky, co nám umřely, ve snu rozloučit. Pěkné bylo, jak ta nemocná, v posledních dnech už s takovým nic moc kožíškem, v některých dnech až taková "gumová", se v tom snu tak pěkně protahovala, skákala a kožíšek jí úplně zářil zdravím...a dceři se pak po nějaké době zdálo, že přišla domů ze školy a přišla ji Laurinka přivítat ke dveřím, jen ji v tom snu nikdo kromě dcery neviděl, že u nás pořád je...

Zvířata to myslím cítí, Teda myslím určitě to cítí.
Když nám umírala starší fenka ta mladší vyla a kňukala celou noc, jinak neštekne jak je rok dlouhý, věděla to...

Fiba napsal(a):
Nejkrásnější na světě, pro mě.

...ale on je opravdu nádherný... je mi to moc líto, asi tuším respektive bohužel vím jak Vám je, přeji hodně sil...

Fiba napsal(a):
Zvířata to myslím cítí, Teda myslím určitě to cítí.
Když nám umírala starší fenka ta mladší vyla a kňukala celou noc, jinak neštekne jak je rok dlouhý, věděla to...

Myslela jsem to spíše tak, jestli už teď Cvalík cítí, že se blíží konec (že to snad ne a tudíž se netrápí jako člověk)...jinak souhlasím.

Acamar napsal(a):
Myslela jsem to spíše tak, jestli už teď Cvalík cítí, že se blíží konec (že to snad ne a tudíž se netrápí jako člověk)...jinak souhlasím.

To asi necítí, vnímá to, že je unavený, kdyby mohl mluvit
Říct mi jak se cítí a co pro něho můžu udělat.

Dnes ráno nás navždy opustil můj bílý anděl Cvalik...
Láska moje už ho nikdy neuvidím, nepohladim...
Odešel na druhý břeh a už ho nic netrápí
Jenom já se asi utrapim
Děkuji všem za vaše slova, názory a příběhy... Pomáhaly mi v těch těžkých chvílích
Přeji vám všem jenom hezké chvíle s vašimi miláčky a trápení ať se vám vyhne.
Děkuji

Nevím co napsat, také mne to rozbrečelo. Škoda že jste už měli tak málo času a kocourek odešel tak mladý, ale aspoň trápení netrvalo dlouho a měl se u vás několik let krásně...hodně síly v těch strašných prvních dnech, držte se, bude zase líp

Fiba napsal(a):
Dnes ráno nás navždy opustil můj bílý anděl Cvalik...
Láska moje už ho nikdy neuvidím, nepohladim...
Odešel na druhý břeh a už ho nic netrápí
Jenom já se asi utrapim
Děkuji všem za vaše slova, názory a příběhy... Pomáhaly mi v těch těžkých chvílích
Přeji vám všem jenom hezké chvíle s vašimi miláčky a trápení ať se vám vyhne.
Děkuji

Jak jste v prvním příspěvku napsala je asi dost lidí, kteří vás nepochopí, ale zde je také spousta lidí kteří Vás chápou a ví asi jak Vám je. Kocourek to byl krásný. Tak přeji hodně sil a ať se vám do života co nejdříve přimotá podobný kocourek a pomůže překonat
smutek po kocourkovi.

Je mi to tak líto... Čas otupí hrany bolesti a zůstanou hezké vzpomínky... Ty Vám už nikdo nevezme.

Bolest ze ztráty čas zmírní, láska a krásné chvíle ze vzpomínek zůstnanou navždy. On už netrpí a je mu dobře. Pokud můžu dopuručit vemte si brzy jiné kotátko nebo kočičku/kocourka. Zaplní tu díru v srdci co zůstala po Cvalíkovi. Pak rychleji překonáte toto smutné období a zůstanou jen krásné vzpomínky, protože na smutek pak nebude čas kvůli jinému tvorečkovi, znám to zvlastní zkušenosti. Už nebude stejný, ale zase bude jiný a jinak dokonalý uvidíte. Ted je plno kočiček a kocourků v utulcích. A i u lidí co mají kotátka na rozdávání pokud netíhnete přímo po určité barevnosti nebo rase pak jsi udělejte klidně radost tím, že jsi pořídíte vysněné plemeno.

Fiba napsal(a):
Dnes ráno nás navždy opustil můj bílý anděl Cvalik...
Láska moje už ho nikdy neuvidím, nepohladim...
Odešel na druhý břeh a už ho nic netrápí
Jenom já se asi utrapim
Děkuji všem za vaše slova, názory a příběhy... Pomáhaly mi v těch těžkých chvílích
Přeji vám všem jenom hezké chvíle s vašimi miláčky a trápení ať se vám vyhne.
Děkuji

...je mi to strašně moc líto, pořád jsem na Vás oba myslela...přeji co nejvíce sil tohle zvládnout...

Fiba napsal(a):
Dnes ráno nás navždy opustil můj bílý anděl Cvalik...
Láska moje už ho nikdy neuvidím, nepohladim...
Odešel na druhý břeh a už ho nic netrápí
Jenom já se asi utrapim
Děkuji všem za vaše slova, názory a příběhy... Pomáhaly mi v těch těžkých chvílích
Přeji vám všem jenom hezké chvíle s vašimi miláčky a trápení ať se vám vyhne.
Děkuji

To je mi líto.

Tu bolest ze ztráty milovaného tvorečka tu známe všichni. Já ztratila svou tříletou milovanou kočičku v březnu a dodnes to moc bolí. Já to měla velmi rychlé a dodnes nevím, co se vlastně stalo.

Přeji hodně síly a mnoho pěkných zážitků s ostatními mazlíčky, které alespoň trochu trápení usnadní.

Fiba: To je mi líto Držte se, jsme s vámi