Plemeno koček vhodné k dětem

Jako plyšáka jsem to samozřejmě nemyslela . Ale aby to bylo plemeno alespoň trochu vhodné k dětem, aby mu děti nevadily. Prostě společenské a aby si rádo přišlo pro pohlazení.

Dobrý den,
buď se plácněte přes kapsu a kupte si čistokterné kotě těžšího typu - britka, mainská, norská lesní a jiné mohutné plemeno, hlavně ne hyperaktivní orientálky, nebo zajděte do útulku a dejte domov koťátku obyčejné myšilovky, většinou v útulcích bývá na výběr v barvách i ve věku a uvidíte kdo se k vám "přitulí". Záleží jen na Vás čemu dáte přednost. Kocourci po kastaci jsou línější a mazlivější, kočičky hravější. Čistotné jsou všechny kočky, když je vyčištěný záchůdek na klidném místě každá kočička si svůj výtvor ráda zahrabe. Naše nejmazlivější kočka je vykastrovaný kocour, ale musel se do mazlícího věku první dva roky vyblbnout.

beauceroni napsal(a):
Dobrý den,
buď se plácněte přes kapsu a kupte si čistokterné kotě těžšího typu - britka, mainská, norská lesní a jiné mohutné plemeno, hlavně ne hyperaktivní orientálky, nebo zajděte do útulku a dejte domov koťátku obyčejné myšilovky, většinou v útulcích bývá na výběr v barvách i ve věku a uvidíte kdo se k vám "přitulí". Záleží jen na Vás čemu dáte přednost. Kocourci po kastaci jsou línější a mazlivější, kočičky hravější. Čistotné jsou všechny kočky, když je vyčištěný záchůdek na klidném místě každá kočička si svůj výtvor ráda zahrabe. Naše nejmazlivější kočka je vykastrovaný kocour, ale musel se do mazlícího věku první dva roky vyblbnout.

Já bych vyřadila mainku, co je znám, tak to jsou dravci, britky a norské lesní neznám.
Zaměřila bych se na ragdolly nebo burmily. Já se poslední dobou zamilovala do devonů, ale ty jsou akční, ale zas dost fixovaný na majitele.
Hledala bych CHS nebo chovatele, který má děti, tak aby koťátka byla zvyklá na děti.
Hodně záleží na povaze kočky.
Naše nejmazlivější a nejhodnější kočka je také kastrovaný kocour, od narození tahaný dětma.
A naše nejhorší kočka, postrach všech dětí je také kastrovaný kocour - tak si vyberte.

Já za sebe doporučuji obyč kočku, sami doma máme 3 dospělé a 2 koťátka, jsou vymazlene, s dětmi nemají problém a doma čistotné.

Janae napsal(a):
Já bych vyřadila mainku, co je znám, tak to jsou dravci, britky a norské lesní neznám.
Zaměřila bych se na ragdolly nebo burmily. Já se poslední dobou zamilovala do devonů, ale ty jsou akční, ale zas dost fixovaný na majitele.
Hledala bych CHS nebo chovatele, který má děti, tak aby koťátka byla zvyklá na děti.
Hodně záleží na povaze kočky.
Naše nejmazlivější a nejhodnější kočka je také kastrovaný kocour, od narození tahaný dětma.
A naše nejhorší kočka, postrach všech dětí je také kastrovaný kocour - tak si vyberte.

No vidíte a já zrovna chtěla doporučit právě mainku. Máme dva mainské kocourky, velmi klidné, mazlivé a hlavně velmi milují naše děti. Do dravců jak píšete mají ti naši hodně daleko. Máme ještě modrou britku a ta podle maiňáků je velmi málo mazlivá, k dětem tolik už nejde. Takže doporučit určité plemeno nebude jednoduché, ono je to stejně hlavně o povaze...

Janae napsal(a):
Já bych vyřadila mainku, co je znám, tak to jsou dravci, britky a norské lesní neznám.
Zaměřila bych se na ragdolly nebo burmily. Já se poslední dobou zamilovala do devonů, ale ty jsou akční, ale zas dost fixovaný na majitele.
Hledala bych CHS nebo chovatele, který má děti, tak aby koťátka byla zvyklá na děti.
Hodně záleží na povaze kočky.
Naše nejmazlivější a nejhodnější kočka je také kastrovaný kocour, od narození tahaný dětma.
A naše nejhorší kočka, postrach všech dětí je také kastrovaný kocour - tak si vyberte.

...mainky jsou k dětem velice vhodné - musí se ale děti učit a vychovávat jak se ke kočce chovat, navíc díky své mohutnosti ledacos snesou...

Bejina napsal(a):
No vidíte a já zrovna chtěla doporučit právě mainku. Máme dva mainské kocourky, velmi klidné, mazlivé a hlavně velmi milují naše děti. Do dravců jak píšete mají ti naši hodně daleko. Máme ještě modrou britku a ta podle maiňáků je velmi málo mazlivá, k dětem tolik už nejde. Takže doporučit určité plemeno nebude jednoduché, ono je to stejně hlavně o povaze...

...souhlasím, také bych doporučila...

Edánek napsal(a):
...mainky jsou k dětem velice vhodné - musí se ale děti učit a vychovávat jak se ke kočce chovat, navíc díky své mohutnosti ledacos snesou...

No moje mainky jsou neskuteční dravci, děti se jich bojí, veterinář se jich bojí a i já se jich občas bojím (třeba při léčení atd)
Chodí ven a jsou lovci a díky své velikosti tahají kořist, že člověk žasne. Takový zmenšený tygr.
Je to fakt kus od kusu, ale mě se takové mainky sešly dvě.
Když přijde návštěva, první co křičím "nesahejte na tu kočku, je zlá".

Na druhou stranu co znám ragdolly a ty jsou neuvěřitelný, i cizí člověk je může přetočit naruby a kočka stále drží. Takové buchty to jsou, moc pochybu nevyvinou.

Žádné zvíře není vhodné pro malé dítě. Malé dítě, než získá cit v rukou, tak to chvíli trvá. Tedy kočky do rodiny s dětmi, to ano, protože je to velmi výchovné. Dítě záhy pochopí, že kočka není hračka a to, že za ním kočka přijde jen ve chvíli, kdy se k ní chová hezky a ne že je to hračka, která je k dispozici, kdykoli si dítě vzpomene. Dcera ve třech letech chápe, že se na kočky nesmí křičet a že na ně musí pomalu … No a když od ní utečou, tak ví, že bylo něco špatně u ní, ne u té kočky. To ji vede k zamyšlení a myslím si, že to je dobrý výchovný moment. A také v tom, že vidí naší pravidelnou péči či údržbu kočky. Myslím si, že tohle je nezbytné proto, aby se z malého človíčka postupem času stal dobrý majitel nebo i chovatel zvířete. Prostě zodpovědný člověk.
http://www.holidaycat.cz/plemena-kocek-ruska-modra-kocka-elegantni-osobnost-rozhovor-s-chovatelkou/.

joanne.s napsal(a):
Žádné zvíře není vhodné pro malé dítě. Malé dítě, než získá cit v rukou, tak to chvíli trvá. Tedy kočky do rodiny s dětmi, to ano, protože je to velmi výchovné. Dítě záhy pochopí, že kočka není hračka a to, že za ním kočka přijde jen ve chvíli, kdy se k ní chová hezky a ne že je to hračka, která je k dispozici, kdykoli si dítě vzpomene. Dcera ve třech letech chápe, že se na kočky nesmí křičet a že na ně musí pomalu … No a když od ní utečou, tak ví, že bylo něco špatně u ní, ne u té kočky. To ji vede k zamyšlení a myslím si, že to je dobrý výchovný moment. A také v tom, že vidí naší pravidelnou péči či údržbu kočky. Myslím si, že tohle je nezbytné proto, aby se z malého človíčka postupem času stal dobrý majitel nebo i chovatel zvířete. Prostě zodpovědný člověk.
http://www.holidaycat.cz/plemena-kocek-ruska-modra-kocka-elegantni-osobnost-rozhovor-s-chovatelkou/.

Tak jsou kočky, které malé děti vyhledávaj.
Já takového kocoura mám, děti miluje. Děti ho využívají jako židličku, stoupátko, vozí ho v kočárku či v autě, kam ho položí, tam ho najdou, neustále ho tahají a kocour drží a děti vyhledává, neustále se kolem nic motá a doslova si je užívá.
Říkáme, že má z toho týrání zlomenou osobnost a stockholmský syndrom.

Na druhou stranu mám kočku, která děti nesnáší a děti do vědí, prostě na kocoura nesahají, jinak teče krev.

Je to kus od kusu, plemeno trošku pomůže, ale i tak je to sázka do loterie.

joanne.s napsal(a):
Žádné zvíře není vhodné pro malé dítě. Malé dítě, než získá cit v rukou, tak to chvíli trvá. Tedy kočky do rodiny s dětmi, to ano, protože je to velmi výchovné. Dítě záhy pochopí, že kočka není hračka a to, že za ním kočka přijde jen ve chvíli, kdy se k ní chová hezky a ne že je to hračka, která je k dispozici, kdykoli si dítě vzpomene. Dcera ve třech letech chápe, že se na kočky nesmí křičet a že na ně musí pomalu … No a když od ní utečou, tak ví, že bylo něco špatně u ní, ne u té kočky. To ji vede k zamyšlení a myslím si, že to je dobrý výchovný moment. A také v tom, že vidí naší pravidelnou péči či údržbu kočky. Myslím si, že tohle je nezbytné proto, aby se z malého človíčka postupem času stal dobrý majitel nebo i chovatel zvířete. Prostě zodpovědný člověk.
http://www.holidaycat.cz/plemena-kocek-ruska-modra-kocka-elegantni-osobnost-rozhovor-s-chovatelkou/.

Přesně tak.Moje dcera má dvě děti 5 a 2,5 roku a od té doby co děti chodí, je kočka (britka 12 let) v neustálé stresu, je celý den schovaná pod postelí jak se jich bojí, vyléza jen v noci na jídlo-už nemá život ale jen živoří.Chtěla jsem si jí vzít k sobě, protože kočka neskutečně zhubla stresem, ale dcera mi jí nechce dát.Je mi jí hrozně moc líto.Děti vřískají, tahají jí, už jí jednou zavřely packu do komody, kočka dva měsíce kulhala...Jednou zase zavřely ocásek až ho měla krvavý...tohle já prostě nemůžu vidět..takže klidnou kočku určitě nee ale spíš kočku vychovatelku jako mám já doma(Ocicat)
Když totiž přijdou děti ke mě a křicí nebo se snaží kočku tahat za ocas atd.kočka na ně důrazně zamňouká, jednou dvakrát a když to nepomůže, dostane malá přes obličej doslova "naplácáno" bez vytažení drápků a je klid.Holky mají před mými kočkami respekt a chodí s nimi po 4 a hrají si s nimi.Už i ta malá pochopila, že nesmí ječet, jinak kočka jí dá najevo, že tohle ne.Proto nedoporučuji žádnou kočku k malým dětem.Nebo s nimi mít tu trpělivostjim vysvětlit, že je to živý tvor a jek se k němu mají chovat.Ale musíte počítat s tím, že když se budou chovat nějak zle, tak kočka škrábne.

a co takhle...děti vychovat?!

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

a co takhle...děti vychovat?!

Jestli myslíte moje děti, tak kocour je prostě trdlo.
Jistě, že na ně houknu, pokud to přesáhne meze, ale má možnost se bránit, chodí si domu jak si zamane a stejně vyhledává děti, spí s nimi v pokojíku, prostě je miluje.
Kočka umí dát dost razantně najevo, pokud se jí něco nelíbí.

Nemáme pouze dva kocoury, koček mám momentálně 7,5 z nich jsou běžné kočky, co se od dětí nechají poponést, pohladit atd, ty dva jsou extrémy. Jeden rapl a druhý se zlomenou osobností.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):

a co takhle...děti vychovat?!

U mě jsou vychované, spíš je vychovala kočka, ale u dcery bohužel zasáhnout nemůžu.Už jsem jí to říkalaProto říkám, kočka není dobrá hračka pro malé děti.

Janae napsal(a):
No moje mainky jsou neskuteční dravci, děti se jich bojí, veterinář se jich bojí a i já se jich občas bojím (třeba při léčení atd)
Chodí ven a jsou lovci a díky své velikosti tahají kořist, že člověk žasne. Takový zmenšený tygr.
Je to fakt kus od kusu, ale mě se takové mainky sešly dvě.
Když přijde návštěva, první co křičím "nesahejte na tu kočku, je zlá".

Na druhou stranu co znám ragdolly a ty jsou neuvěřitelný, i cizí člověk je může přetočit naruby a kočka stále drží. Takové buchty to jsou, moc pochybu nevyvinou.

...no ragdoly mám dva a buchty to zrovna nejsou, chalupu si obzvlášť užívají, ale je to podle toho odkud si je člověk bere a jak je pak socializuje a vychovává sám dále...mainky co znám, tak jsou perfektní, ale samozřejmě nemusí to platit pro všechny jedince daného plemene...

Janaaa napsal(a):
Přesně tak.Moje dcera má dvě děti 5 a 2,5 roku a od té doby co děti chodí, je kočka (britka 12 let) v neustálé stresu, je celý den schovaná pod postelí jak se jich bojí, vyléza jen v noci na jídlo-už nemá život ale jen živoří.Chtěla jsem si jí vzít k sobě, protože kočka neskutečně zhubla stresem, ale dcera mi jí nechce dát.Je mi jí hrozně moc líto.Děti vřískají, tahají jí, už jí jednou zavřely packu do komody, kočka dva měsíce kulhala...Jednou zase zavřely ocásek až ho měla krvavý...tohle já prostě nemůžu vidět..takže klidnou kočku určitě nee ale spíš kočku vychovatelku jako mám já doma(Ocicat)
Když totiž přijdou děti ke mě a křicí nebo se snaží kočku tahat za ocas atd.kočka na ně důrazně zamňouká, jednou dvakrát a když to nepomůže, dostane malá přes obličej doslova "naplácáno" bez vytažení drápků a je klid.Holky mají před mými kočkami respekt a chodí s nimi po 4 a hrají si s nimi.Už i ta malá pochopila, že nesmí ječet, jinak kočka jí dá najevo, že tohle ne.Proto nedoporučuji žádnou kočku k malým dětem.Nebo s nimi mít tu trpělivostjim vysvětlit, že je to živý tvor a jek se k němu mají chovat.Ale musíte počítat s tím, že když se budou chovat nějak zle, tak kočka škrábne.

..je smutné čemu Vaše dcera je schopna vystavovat kočku - je to už týrání...a škoda pro děti, že mají ponechanou "volnou ruku" v hraní si s kočkou místo aby je vychovávala k citlivému jednání se zvířetem a respektování potřeb zvířete...

"spíš je vychovala kočka"
žila jsem a žiju v tom, že děti mají vychovávat rodiče (včetně pra) a ne zvířata...!

Edánek napsal(a):
...no ragdoly mám dva a buchty to zrovna nejsou, chalupu si obzvlášť užívají, ale je to podle toho odkud si je člověk bere a jak je pak socializuje a vychovává sám dále...mainky co znám, tak jsou perfektní, ale samozřejmě nemusí to platit pro všechny jedince daného plemene...

No, tyhle mají kolem devíti a víc kilo a rychlý pohyb je jejich nepřítel, pravda všechny jsou z jedné CHS.

Janae napsal(a):
No, tyhle mají kolem devíti a víc kilo a rychlý pohyb je jejich nepřítel, pravda všechny jsou z jedné CHS.

..náš kocour má šest kilo a kočka čtyři, každý z jiné chov. stanice...kocour je hodně živý, ale nechá se sebou dělat vše a kočka takový pecivál, ale je taková jemnější (a hloupější), ale velice mazlivá...

Janaaa napsal(a):
Přesně tak.Moje dcera má dvě děti 5 a 2,5 roku a od té doby co děti chodí, je kočka (britka 12 let) v neustálé stresu, je celý den schovaná pod postelí jak se jich bojí, vyléza jen v noci na jídlo-už nemá život ale jen živoří.Chtěla jsem si jí vzít k sobě, protože kočka neskutečně zhubla stresem, ale dcera mi jí nechce dát.Je mi jí hrozně moc líto.Děti vřískají, tahají jí, už jí jednou zavřely packu do komody, kočka dva měsíce kulhala...Jednou zase zavřely ocásek až ho měla krvavý...tohle já prostě nemůžu vidět..takže klidnou kočku určitě nee ale spíš kočku vychovatelku jako mám já doma(Ocicat)
Když totiž přijdou děti ke mě a křicí nebo se snaží kočku tahat za ocas atd.kočka na ně důrazně zamňouká, jednou dvakrát a když to nepomůže, dostane malá přes obličej doslova "naplácáno" bez vytažení drápků a je klid.Holky mají před mými kočkami respekt a chodí s nimi po 4 a hrají si s nimi.Už i ta malá pochopila, že nesmí ječet, jinak kočka jí dá najevo, že tohle ne.Proto nedoporučuji žádnou kočku k malým dětem.Nebo s nimi mít tu trpělivostjim vysvětlit, že je to živý tvor a jek se k němu mají chovat.Ale musíte počítat s tím, že když se budou chovat nějak zle, tak kočka škrábne.

Tak to chudák kočka.

Tohle přesně nesnáším, předhodit zvíře malým dětem a děj se, co děj...co takhle děti vychovávat? Min. to 5 leté už má dostatečný rozum na to, aby kočku netahalo, apod...

Čekáme akorát mimi, doma máme britky a vím už teďka přesně, že tu mám kočku, která vezme dráhu a o kontakt stát nebude /taky se jí kvůli tomu přizpůsobí byt, aby měla vždy své schovávačky ve výšce, apod.), další co jsou takový někdy jo, někdy ne a mazla kočku s kocourem, kteří budou tahací, protože to milují už teďka od nás...a když přijde návštěva s dětmi, tak se vnucují...ale pokud je na ně dítě až moc hrrr, taky se zvednou a jdou pryč..

Za mě - je v celku jedno, jaké je to plemeno, spíš jde o povahu kočku a hlavně o výchovu dítěte. Bez té to nepůjde ani se sebehodnější kočkou...

Od malička jsem vedla děti k tomu, že žádné zvíře není hračka. A oni k nim takhle přistupovaly. Velice jsem na to dbala, hlídala, střežila a výsledek?... Děti naše kočičky nade vše milují, jsou k nim citliví, nikdy jim neublížily a kočičky je vyhledávají. Upřesňuji, že máme kočky celkem 4, z toho jedna je obyčejná nalezenkyně, druhá modrá britka a dva mainští mývalí kocourci. Všichni se chovají k dětem stejně a mají je velmi rádi.
Nevím zda jsem měla u koček štěstí na jejich mírumilovné povahy, nebo je to o tom mém přístupu, kdy jsem bedlivě od malinka sledovala, jak se děti ke kočkám chovají a naše kočky miluji natolik, že bych nedopustila, aby jim děti zkřivily jediný vlásek... teda chloupek.

... takže při čtení od Janaaa o britské kočičce, která žije ve stresu, se mi doslova zježily chlupy na těle. Tak souhlasím s Edánkem, že to hraničí až s týráním...

Bejina napsal(a):
Od malička jsem vedla děti k tomu, že žádné zvíře není hračka. A oni k nim takhle přistupovaly. Velice jsem na to dbala, hlídala, střežila a výsledek?... Děti naše kočičky nade vše milují, jsou k nim citliví, nikdy jim neublížily a kočičky je vyhledávají. Upřesňuji, že máme kočky celkem 4, z toho jedna je obyčejná nalezenkyně, druhá modrá britka a dva mainští mývalí kocourci. Všichni se chovají k dětem stejně a mají je velmi rádi.
Nevím zda jsem měla u koček štěstí na jejich mírumilovné povahy, nebo je to o tom mém přístupu, kdy jsem bedlivě od malinka sledovala, jak se děti ke kočkám chovají a naše kočky miluji natolik, že bych nedopustila, aby jim děti zkřivily jediný vlásek... teda chloupek.

... takže při čtení od Janaaa o britské kočičce, která žije ve stresu, se mi doslova zježily chlupy na těle. Tak souhlasím s Edánkem, že to hraničí až s týráním...

, dcera vyrůstala od jednoho roku se štěnětem NO a zakrslým králíkem - nikdy jim neublížila ani ve hře, prostě jsme jí k tomu vedli, naše zvířata neznala co to je jakákoli křivda od dítěte a milovali jí...takto se chovala ale i k ostatním zvířatům mimo domov...teď máme doma štěně papillona a tři kočky, když přijede se svým synem - mým 1,5 ročním vnukem, tak prostě pořád bedlivě hlídáme a vysvětlujeme a ukazujeme...kocour si malého chodí očichat a sleduje ho na každém kroku, prostřední kočka si někam zaleze a nejmladší, tak ta k němu hned letí a hraje si s ním, štěně také, ale pravdou je, že malý nemá tendenci jim jakkoli ubližovat, ale opět vyrůstá se psem od narození... venku ho od zvířat nemůžeme odtrhnou - naposledy od tří kůzlat, kterým stále nabízel svůj dudlík a trávu, zrovna tak když našel na zahradě švagra agamu, která se sem dává vyhřívat na sluníčku, tak jí opět nabízel trávu a dudlík...s britskou kočkou to zřejmě skončí dvěma možnými způsoby - buď ve stresu jednoho dne zatlačena do kouta vylítne a děti zeškrábe do krve - možná, že to i oko odnese, anebo to zabalí a prostě uhyne - je mi jí moc líto, myslím, že bylo a je zbytečné ji tomuhle vystavovat a riskovat zeškrabané obličeje dětí...moc se přimlouvám dát ji ke komukoli jinému - ovšem do domácností bez dětí, tam se možná ještě srovná...je mi jí moc líto...

Dobré ráno,

Já bych doporučila obyč kočku nebo mainku. My máme 4 obyč z toho tři koťata a ty se nechají vozit i v kočárku, nechají si vše líbit. Mainka je hodná ale když se nechce mazlit tak ošklivě podrápe ale když chce tak je jako miminko. Naše akorát pořád chodí ven.

Edánek napsal(a):
, dcera vyrůstala od jednoho roku se štěnětem NO a zakrslým králíkem - nikdy jim neublížila ani ve hře, prostě jsme jí k tomu vedli, naše zvířata neznala co to je jakákoli křivda od dítěte a milovali jí...takto se chovala ale i k ostatním zvířatům mimo domov...teď máme doma štěně papillona a tři kočky, když přijede se svým synem - mým 1,5 ročním vnukem, tak prostě pořád bedlivě hlídáme a vysvětlujeme a ukazujeme...kocour si malého chodí očichat a sleduje ho na každém kroku, prostřední kočka si někam zaleze a nejmladší, tak ta k němu hned letí a hraje si s ním, štěně také, ale pravdou je, že malý nemá tendenci jim jakkoli ubližovat, ale opět vyrůstá se psem od narození... venku ho od zvířat nemůžeme odtrhnou - naposledy od tří kůzlat, kterým stále nabízel svůj dudlík a trávu, zrovna tak když našel na zahradě švagra agamu, která se sem dává vyhřívat na sluníčku, tak jí opět nabízel trávu a dudlík...s britskou kočkou to zřejmě skončí dvěma možnými způsoby - buď ve stresu jednoho dne zatlačena do kouta vylítne a děti zeškrábe do krve - možná, že to i oko odnese, anebo to zabalí a prostě uhyne - je mi jí moc líto, myslím, že bylo a je zbytečné ji tomuhle vystavovat a riskovat zeškrabané obličeje dětí...moc se přimlouvám dát ji ke komukoli jinému - ovšem do domácností bez dětí, tam se možná ještě srovná...je mi jí moc líto...

To je presne ono- rodice musi odmala vysvetlovat, ze zviratko je "mala" a musi se na nej opatrne. Pak nebyva problem. Taky jsem odmala cupitala mezi zviraty. Vyrustala jsem s křížencem jezevčíka, ktery se narodil, kdyz mi bylo 9 mesicu. Byl to super partak dalsich 13 let. :) Plus pozdeji i velci psi ( knirac a kavkazacka). Dvůr plny drůbeže, běhala tam i svine se selaty, atd. A vse v pohode. Do ted si pamatuju, jak bracha nosil v kyblicku cerne kote - kocoura. Ten se pak nechaval tahat i jak vyrostl. :)

S tou britkou si to taky myslim - bud se bude jednoho dne branit a bude krev nebo to zabali a proste prestane jist, atd. az odejde. :(

Chápu jeste, ze ji nechce pani dat nekomu cizimu, ale kdyz ji vlastni mama nabidne, ze by si kocku vzala...tak nechapu, ze ji necha se dal trapit.

lavacca napsal(a):
To je presne ono- rodice musi odmala vysvetlovat, ze zviratko je "mala" a musi se na nej opatrne. Pak nebyva problem. Taky jsem odmala cupitala mezi zviraty. Vyrustala jsem s křížencem jezevčíka, ktery se narodil, kdyz mi bylo 9 mesicu. Byl to super partak dalsich 13 let. :) Plus pozdeji i velci psi ( knirac a kavkazacka). Dvůr plny drůbeže, běhala tam i svine se selaty, atd. A vse v pohode. Do ted si pamatuju, jak bracha nosil v kyblicku cerne kote - kocoura. Ten se pak nechaval tahat i jak vyrostl. :)

S tou britkou si to taky myslim - bud se bude jednoho dne branit a bude krev nebo to zabali a proste prestane jist, atd. az odejde. :(

Chápu jeste, ze ji nechce pani dat nekomu cizimu, ale kdyz ji vlastni mama nabidne, ze by si kocku vzala...tak nechapu, ze ji necha se dal trapit.

...já mít zvířata nesměla - máma byla proti. ale o všech víkendech a prázdninách jsem si to vynahrazovala u obou babiček, také jsem vozila kočky i králíky v kočárku, nechali se, seděla jsem u slepic v kurníku a povídala si s nimi - pak jsem byl plná čmelíků...jednou mně našli sedět ve stání u býka, kterého se všichni báli, seděla jsem u něj, on ležel a já ho krmila mrkví, nejhorší bylo, že se k němu všichni báli a nevěděli jak mně od něj dostat aby mi neublížil, no vyšla jsem sama a v pohodě, ale pak mně zřezali jako žito, byla jsem vymodlené dítě a nevím jak by to bývali našim zdůvodnili, no bylo to nádherní dětství - stačila mi kupa knih a nějaký en chlupáč... pokud dcera paní ještě nepozbyla zbytky nějakého soucitu s kočkou, tak já dá, zvláště, když bude u její matky, to bych tedy neváhala ani vteřinu, není horšího pohledu na takhle vystresované zvíře a hlavně také bych se opravdu bála o obličeje vlastních dětí, úrazy od koček jsou docela ošklivé a velmi bolestivé, proto jsem vychovávala dceru a nyní vnoučka aby nedošlo k nějakému takovému ošklivému úrazu - aby se prostě ke zvířeti uměli chovat...

Edánek napsal(a):
...já mít zvířata nesměla - máma byla proti. ale o všech víkendech a prázdninách jsem si to vynahrazovala u obou babiček, také jsem vozila kočky i králíky v kočárku, nechali se, seděla jsem u slepic v kurníku a povídala si s nimi - pak jsem byl plná čmelíků...jednou mně našli sedět ve stání u býka, kterého se všichni báli, seděla jsem u něj, on ležel a já ho krmila mrkví, nejhorší bylo, že se k němu všichni báli a nevěděli jak mně od něj dostat aby mi neublížil, no vyšla jsem sama a v pohodě, ale pak mně zřezali jako žito, byla jsem vymodlené dítě a nevím jak by to bývali našim zdůvodnili, no bylo to nádherní dětství - stačila mi kupa knih a nějaký en chlupáč... pokud dcera paní ještě nepozbyla zbytky nějakého soucitu s kočkou, tak já dá, zvláště, když bude u její matky, to bych tedy neváhala ani vteřinu, není horšího pohledu na takhle vystresované zvíře a hlavně také bych se opravdu bála o obličeje vlastních dětí, úrazy od koček jsou docela ošklivé a velmi bolestivé, proto jsem vychovávala dceru a nyní vnoučka aby nedošlo k nějakému takovému ošklivému úrazu - aby se prostě ke zvířeti uměli chovat...

No a nebylo nam fajn, kdyz jsme litali venku kolem zvirat? A lezeli v knizkach ( nejlip o zviratech :D ), nez deti dneska, co vysedavaji u TV a pocitacu...no jo, je to porad o vychove rodicu, co si budeme povidat...

Prave, nechapu, ze pani neni te kocky lito, kdyz ji denne vidi vystresovanou..o tom, ze se fakt muze po diteti takhle vystresovany tvor zle ohnat ani nemluve...

lavacca napsal(a):
No a nebylo nam fajn, kdyz jsme litali venku kolem zvirat? A lezeli v knizkach ( nejlip o zviratech :D ), nez deti dneska, co vysedavaji u TV a pocitacu...no jo, je to porad o vychove rodicu, co si budeme povidat...

Prave, nechapu, ze pani neni te kocky lito, kdyz ji denne vidi vystresovanou..o tom, ze se fakt muze po diteti takhle vystresovany tvor zle ohnat ani nemluve...

...bylo a uměly jsme si hrát...já četla cokoli - brala jsem i z rodičovské knihovny potají...dcera roč.1990 to takhle měla také - dětství mezi zvířaty, lítání venku - spolu se sousedovic holkami, takže je to opravdu o rodičích jak a k čemu je dítě vedeno...a že se kočka ohnat opravdu umí... no jo no, když to nevidí a nechává to byt

Edánek napsal(a):
...bylo a uměly jsme si hrát...já četla cokoli - brala jsem i z rodičovské knihovny potají...dcera roč.1990 to takhle měla také - dětství mezi zvířaty, lítání venku - spolu se sousedovic holkami, takže je to opravdu o rodičích jak a k čemu je dítě vedeno...a že se kočka ohnat opravdu umí... no jo no, když to nevidí a nechává to byt

Tak to jsme s dcerou skoro na stejno ( ja r.1991). ;) Plna knihovna knížek o zvířatech a neustále venku u zvěře. :).

lavacca napsal(a):
Tak to jsme s dcerou skoro na stejno ( ja r.1991). ;) Plna knihovna knížek o zvířatech a neustále venku u zvěře. :).

Janaaa napsal(a):
Přesně tak.Moje dcera má dvě děti 5 a 2,5 roku a od té doby co děti chodí, je kočka (britka 12 let) v neustálé stresu, je celý den schovaná pod postelí jak se jich bojí, vyléza jen v noci na jídlo-už nemá život ale jen živoří.Chtěla jsem si jí vzít k sobě, protože kočka neskutečně zhubla stresem, ale dcera mi jí nechce dát.Je mi jí hrozně moc líto.Děti vřískají, tahají jí, už jí jednou zavřely packu do komody, kočka dva měsíce kulhala...Jednou zase zavřely ocásek až ho měla krvavý...tohle já prostě nemůžu vidět..takže klidnou kočku určitě nee ale spíš kočku vychovatelku jako mám já doma(Ocicat)
Když totiž přijdou děti ke mě a křicí nebo se snaží kočku tahat za ocas atd.kočka na ně důrazně zamňouká, jednou dvakrát a když to nepomůže, dostane malá přes obličej doslova "naplácáno" bez vytažení drápků a je klid.Holky mají před mými kočkami respekt a chodí s nimi po 4 a hrají si s nimi.Už i ta malá pochopila, že nesmí ječet, jinak kočka jí dá najevo, že tohle ne.Proto nedoporučuji žádnou kočku k malým dětem.Nebo s nimi mít tu trpělivostjim vysvětlit, že je to živý tvor a jek se k němu mají chovat.Ale musíte počítat s tím, že když se budou chovat nějak zle, tak kočka škrábne.

Já bych s dcerou vůbec nediskutoval a kočku si odnesl. Co by asi tak udělala. Zavolala policii, přestala se s Vámi stýkat, nepůjčovala vnoučata...?

ladd napsal(a):
Já bych s dcerou vůbec nediskutoval a kočku si odnesl. Co by asi tak udělala. Zavolala policii, přestala se s Vámi stýkat, nepůjčovala vnoučata...?

Ano.Nemusela bych vidět vnoučata a nemusela by se mnou mluvit.Já když jsem u nich, tak samozřejmě holky ode mne dostanou okamžitě na zadek, takže přede mnou se neodváží kočku tahat.A jestli si myslíte, že je to tak jednoduchý někomu kecat do soukromí, tak to není.Ale je pravda, že po mých neustálých připomínkách se vztah ke kočce od malých zlepšil.Navíc teď jsou konečně obě do školky, tak si kočka odpočine.A u mě by to neměla taky pár měsíců jednoduchý, mám dvě kočky orientálky, a jedna z mých koček je dost "drsná" vůči jiným kočkám, ta by jí dávala kapky taky.Takže to by bylo nejposlednější řešení, takže mě tady nikdo nenapadejte, napsala jsem to jen jako příklad pro ty, kteří si chtějí pořídit kočku když mají děti od 1-4 let.nikdy nevíte, co to dítě té kočce udělá.
Navíc když mám holky u sebe, tak na moje kočky si nedovolí, chovají se k nim hezky, protože moje kočky se nenechají tahat, nechají se hladit, můžou si s nimi hrát ale malé děti hodně ječí, a to kočky nemají rády, tak že kocour se raději jde schovat ale i si s nimi pohraje.Ten má ale 7 kilo a holky z něj mají respekt.Druhá kočka když se jí něco nelíbí, přijde k holkám a výhružně zamňouká, když to nepomůže, tak jim nafackuje přes tvář(bez vytažení drápů)takže já mám doma klid a nemusím se bát, že by kočkám ublížily.A je zajímavé, že se vždy těší za Nelinkou a Samíčkem a hned jak přijedeme už se s nimi mazlí.Když máte jedno dítě, tak jsou ty kočky v pohodě ale dvě děti se častěji perou třeba o hračky a ječí, což kočky nemají rády.

Janaaa napsal(a):
Ano.Nemusela bych vidět vnoučata a nemusela by se mnou mluvit.Já když jsem u nich, tak samozřejmě holky ode mne dostanou okamžitě na zadek, takže přede mnou se neodváží kočku tahat.A jestli si myslíte, že je to tak jednoduchý někomu kecat do soukromí, tak to není.Ale je pravda, že po mých neustálých připomínkách se vztah ke kočce od malých zlepšil.Navíc teď jsou konečně obě do školky, tak si kočka odpočine.A u mě by to neměla taky pár měsíců jednoduchý, mám dvě kočky orientálky, a jedna z mých koček je dost "drsná" vůči jiným kočkám, ta by jí dávala kapky taky.Takže to by bylo nejposlednější řešení, takže mě tady nikdo nenapadejte, napsala jsem to jen jako příklad pro ty, kteří si chtějí pořídit kočku když mají děti od 1-4 let.nikdy nevíte, co to dítě té kočce udělá.
Navíc když mám holky u sebe, tak na moje kočky si nedovolí, chovají se k nim hezky, protože moje kočky se nenechají tahat, nechají se hladit, můžou si s nimi hrát ale malé děti hodně ječí, a to kočky nemají rády, tak že kocour se raději jde schovat ale i si s nimi pohraje.Ten má ale 7 kilo a holky z něj mají respekt.Druhá kočka když se jí něco nelíbí, přijde k holkám a výhružně zamňouká, když to nepomůže, tak jim nafackuje přes tvář(bez vytažení drápů)takže já mám doma klid a nemusím se bát, že by kočkám ublížily.A je zajímavé, že se vždy těší za Nelinkou a Samíčkem a hned jak přijedeme už se s nimi mazlí.Když máte jedno dítě, tak jsou ty kočky v pohodě ale dvě děti se častěji perou třeba o hračky a ječí, což kočky nemají rády.

To je jasný. Někdy ty vztahy jsou "veselý". Tak snad se cica da do kupy, kdyz malé půjdou do školky.

Osobně doporučuji Sphynx, Mainská nebo křížence

Dobrý den,
já bych vám doporučovala birmu. Má andělskou trpělivost s dětm. Nevyjede, když jí něco udělají. Je to kočičí plemeno, takže bude na to potřeba trochu více peněz.

Jdete se poradit ohledně zdravotního problému, prevence nemoci nebo výživy vašeho zvířete? Nově se můžete obrátit rovnou na odborníky v sekci On-line veterinář. Kvalifikovanou odpověď tam dostanete nejpozději během několika hodin. Ať jsou vaši mazlíčci zdraví a spokojení!