Zkušenost s útulkem

Stejná zkušenost, bohužel. A naposledy se psem. Volala jsem na pejska...plno keců, chtěli adopční poplatek 3tisíce a 2tisíce za kastraci u jejich veta. Podrobili mě výslechu jako bych v životě neviděla psa. A ani ve finále neměli zájem aby šel pejsek do nového domova. Furt se vymlouvali na karanténu a socializaci...
Tak jsem si koupila křížence za tisícovku a jsme spokojení oba. A stejnou zkušenost ma i kamarádka co si brala pejska před svátkama. Vyhlídnutou fenku ji nedali, tak si koupila bezpapírové štěně...

Když kolem koček se stahuje mnoho podivínů, ono to platí i u ostatních zvířat, ale ty kočky je nějak víc přitahují, bohužel.
Taky to nechápu, zrovna koček je tolik, že za každého zájemce by měli být vděčný a zatím si kladou jen nesmyslný podmínky. Ale tak to přeci funguje i u psů, akorát u těch koček bych vzhledem k jejich množství čekala trošku jiný přístup.

Podmínka pouze doma je dle mého praštěná a mnoho lidí ji nedodržuje.

Tak mám osobní zkušenost z psím útulkem (ale byl tam i omezený počet koček), dotovaným státem, kde se na mně vybodli a poslali mi někam, že chci konkrétního psa (nabízeného v bezplatné inzerci útulku). Nepotřebují se zbavit všeho, každé zvíře jsou finance navíc. Nevím, třeba i váš kočičí útulek takto fungoval, podle mého to je darebáctví nejvyší, dojede na to vždycky jen to zvíře a člověk, který by mu dal důstojné podmínky k životu . Jarka.

Je mi těch koček a samozřejmě i pejsků prostě líto, mnozí už dávno mohli být v novém domově. Nedávno jsem četla např. u psů adopční poplatek 4 tis. Kč + podpis adopční smlouvy s mnoha omezeními a podmínkami. A pak se div, že si plno lidí pořídí raději pejska od množitele bez PP. Zaplatí mnohdy stejně a mají to hned a bez podmínek. I když s tím nesouhlasím, tak to trochu chápu a štve mě to.

Také mne to překvapuje. Adopční poplatek chápu, útulek či depozitum mají se zvířetem náklady, než jej předají do péče, ti soukromí to vše platí a potřebují získávat prostředky pro další zvířata, která se tak jako třeba koťata snadno neudají a zůstávají dlouho nebo napořád, platí jim náročnější léčbu atd. Ale asi to spoustu lidí odradí, že za ty peníze mohou zvíře pořídit jinde, s menšími riziky.
Podmínka zvířete do bytu je diskutabilní, provozovatelé možná mají špatné zkušenosti, že se např. setkají se spoustou případů, kdy kočku vypiplali, "nainvestovali" do ní, předali a za týden ji přejede auto...nevím. Chápu, že se bojí, ale myslím, že by po nějaké době už měli být schopni poznat, kdo má kočky fakt rád, rozumí jim a umí se o ně postarat. A přijmout, že má někdo i jiný názor než oni na to, jak má život kočky u nich vypadat.
Co ale totálně nechápu je zbytečné prodlužování doby pobytu v útulku čím dřív se odtamtud dostane, pro všechny lépe. Hlavně pro kotě, které je určitě mezi velkým množstvím neznámých zvířat ve stresu, stoupá riziko nákazy atd.
Nám útulek problémy absolutně nedělal, byli by rádi, kdybychom si vzali co nejvíce koček , ale je pravda, že věděli předem, že kočky budou v bytě.

Také mě to překvapilo. Spíš se dovídám, jak jsou v útulku rádi, když jde kotě co nejdříve do rodiny. Nám dávali kočičku v pohodě i když věděli, že bude chodit ven. Kočička žila s námi tři krásné roky, než opravdu nakonec skončila pod koly auta. V útulku nám hned klidně nabízeli další. Zřejmě to brali tak, že lepší kratší, ale šťastný život v milující rodině, než setrvat dlouhý život v útulku, kde je kočka ve stresu a stoupá riziko nákazy, jak píše "Acamar".

Špatné zkušenosti, kdy naše kočky kvůli silnici přišly o život, nás nakonec donutily chovat pouze bytové kočky.

Bejina napsal(a):
Také mě to překvapilo. Spíš se dovídám, jak jsou v útulku rádi, když jde kotě co nejdříve do rodiny. Nám dávali kočičku v pohodě i když věděli, že bude chodit ven. Kočička žila s námi tři krásné roky, než opravdu nakonec skončila pod koly auta. V útulku nám hned klidně nabízeli další. Zřejmě to brali tak, že lepší kratší, ale šťastný život v milující rodině, než setrvat dlouhý život v útulku, kde je kočka ve stresu a stoupá riziko nákazy, jak píše "Acamar".

Špatné zkušenosti, kdy naše kočky kvůli silnici přišly o život, nás nakonec donutily chovat pouze bytové kočky.

No vidíš, a ta jedna z našich žila pěkně v bezpečném bytě ani ne rok právě díky nákaze, k níž přišla v útulku.
Je to všechno o provozovateli útulku, myslím že jen "velké srdce" na tuhle práci nestačí...

Acamar napsal(a):

Je to všechno o provozovateli útulku, myslím že jen "velké srdce" na tuhle práci nestačí...


... nenapsala bych to lépe...

Tak to mě mrzí. Ale máte pravdu, dost kočičích útulků a depozit má podmínku jen do bytu a dle mého proto mají tak nízké počty adoptovaných zvířat. Zvlášť u koček odchycených venku to nechápu...ať mi neříkají, že kočka, která byla x let zvyklá na svobodu bude šťastná jen v bytě...ideál by pro ní byl RD se zahradou, aby si mohla jít ven, kdy bude chtít.

Brala jsem si kocoura z útulku jen jednou - z městského útulku, kdy byli rádi, že najde nový domov. A neřešili, zda bude chodit ven či ne. Hlavní pro ně byla pozdější kastrace.

A ano, někdy i ti lidé od koček přijdou jako fanatici...i u psů se najdou, ale tam je jich řekla bych méně...

PS: Máme doma 2 psy z útulku, braní jako štěnda s podmínkou nechovu/kastrace (braní ze stejného soukr.útulku během 5 let, raději už přidali podmínku kastrace, když na adoptované feně schválně noví majitelé chovali). Oba očkování a odčervení. Fena za 500, -. Pes měl i čip a ten byl za 700, -. U útuláčků jsem pro adopční poplatek cca do 1500, -. U kastrovaných psů do 3 tisíc (stejně by ty peníze majitel později dal za kastraci). Ale víc fakt ne.

U nás ani adopční poplatek nechtěli, ale přivezli jsme jim krmivo cca za 1000-1500. O kastraci jsme se ani nebavili (možná byla v té adopční smlouvě, to už nevím), přišlo mi to samo sebou, že dáme kočku vykastrovat (to jsme si mysleli, že vykastrovaná je i ta starší, nebyla...).
S útulky pro psy zkušenost nemám, ale co jsem tak slyšela, tak souhlasím s Lavaccou, že u těch koček to někdy zavání fanatismem.

Acamar napsal(a):
U nás ani adopční poplatek nechtěli, ale přivezli jsme jim krmivo cca za 1000-1500. O kastraci jsme se ani nebavili (možná byla v té adopční smlouvě, to už nevím), přišlo mi to samo sebou, že dáme kočku vykastrovat (to jsme si mysleli, že vykastrovaná je i ta starší, nebyla...).
S útulky pro psy zkušenost nemám, ale co jsem tak slyšela, tak souhlasím s Lavaccou, že u těch koček to někdy zavání fanatismem.

Pokud si pamatuji dobře, tak my tehdy platili adopční poplatek za vykastrovanou kočičku 800 kč. Kočičku, kterou jsme si brali, byla v útulku tak nešťastná, že byla na ostatní kočky až zlá... takže útulek ji doporučoval pouze jako jedináčka a do domku se zahrádkou. My tyto podmínky tehdy splňovali, tak byla vybraná nám. Kočička u nás byla nesmírně vděčná za domov a lásku, jak jsem u žádné z našich dalších koček nikdy nezažila. Dodnes na ni moc vzpomínáme.

Bejina napsal(a):
Pokud si pamatuji dobře, tak my tehdy platili adopční poplatek za vykastrovanou kočičku 800 kč. Kočičku, kterou jsme si brali, byla v útulku tak nešťastná, že byla na ostatní kočky až zlá... takže útulek ji doporučoval pouze jako jedináčka a do domku se zahrádkou. My tyto podmínky tehdy splňovali, tak byla vybraná nám. Kočička u nás byla nesmírně vděčná za domov a lásku, jak jsem u žádné z našich dalších koček nikdy nezažila. Dodnes na ni moc vzpomínáme.

Tak my neměli dopředu vybráno, jen asi dva dny předem jsem manžela ukecala, že když chtějí s dcerou kotě, aby nebylo samo, vezmeme ještě jednu - já chtěla dát šanci nějaké starší. Na stránkách nějakou nabídku měli, ale jen pár koček, vzhledem k tehdejšímu stavu koček dost neaktuální. Kočky si nakonec samy vybraly nás...
Paní nám do výběru vůbec nemluvila, jen o jednom kocourkovi rovnou řekla, že toho nedají nikomu, že patří k nim Záleží fakt na konkrétním útulku, v tom "našem" měli tolik kočiček, že asi z nedostatku prostředků poskytovali tu akutní zdravotní péči a zbytek jen odčervovali a odblešovali...možná kastrovali kocoury nebo selektivně i některé kočky, nevím, ta naše starší ale nebyla kastrovaná (je možné, že tam byla krátce, její "historii" jsem se od paní nikdy nedozvěděla, třebaže jsem se několikrát ptala). Tak byli asi rádi za každého, kdo si nějakou kočku vzal.

Je vidět, že každý útulek to má jinak.
My tehdy zavolali do útulku, že máme zájem o kočičku, nejraději černou, které nebude vadit, že bude sama, jelikož jsme větší počet neplánovali... (teď se tomu musím smát, protože nyní po 8 letech vlastním už 4 kočky )... a oni vyšli vstříc, vybrali nám opravdu černou, která vyžadovala být sama a v útulku hodně trpěla. Dověděli jsme se, že ji našli opuštěnou na sídlišti a že je jí přibližně rok a půl. Jedinou podmínku nám dali, že ji musíme držet doma alespoň tři týdny, pak ji teprve můžeme začít pouštět ven. Na tomto útulku se mi moc líbilo, že se zajímali i po delší době, jak se kočička má a měli velkou radost, když jsme poslali zprávu i fotku.
Za tuto kočičku jsme tomuto útulku vděčni, protože právě ona nás naučila velké lásce ke kočičkám a přesvědčila nás, jak jsou tato zvířátka úžasná.

conie napsal(a):
Opět se začínám sama sebe ptát, zda všechny útulky stojí o to, aby umístily kočičky do dobrých podmínek. Narazila jsem náhodou na internetu na kočičku, která mi na první pohled padla do oka a vyhovovala i tím, že se jedná o 5 měsíční kotě. Ne, nepotřebujeme další kočku, máme již 3 dospělé nalezence, kteří obývají celý dům a milostivě nám dovolí, abychom se o ně starali. Ale asi to taky znáte - kouknete na fotku a nějak vás to chytne za srdce. Rodina nejen souhlasila, ale pro kočičku se nadchla. A tak slušně napíšu mail, kde podrobně popíšu podmínky i zkušenosti, přiložím fotky, jak se číči u nás mají. Dostanu odpověď, že je kočička pro nás nevhodná!?!? Radši tedy zavolám a dozvím se, že kotě je vhodné pouze do bytu (důvod - paní je přesvědčená, že to pro ně bude lepší) a k odběru by stejně bylo nejdřív za 3 měsíce (prý se musí socializovat a kastrovat). Slibuji, že kastrovat dám sama u svého veta a socializovat si chci svoji kočičku u nás doma společně s našimi kočičkami i pejsky. Odpověď je, že paní má zkušenosti, že to tak nejde. Prostě a jednoduše - přes to, že máme mnohaleté zvířátkové zkušenosti a jedná se o zdravé 5 - 6 měsíční kotě, prý trochu plašší, chudinka malá zůstává nadále v útulku, i když již mohla být v milující rodině ve výborných podmínkách. Útulek uvádět nechci, stále doufám, že se snad v jiných případech snaží dělat pro kočky to nejlepší. Jen si myslím, že prostě nemají patent na rozum a že jejich názory a podmínky mohou někdy spíše škodit. Už se nějak nedivím, že jsou útulky plné. Zbytečně tam zůstává i tato krásná mladinká číča.

Mám stejnou nedávnou zkušenost. Po smrti milovaného kocoura jsme si v blízkém útulku vyhlídli podobného. Byli jsme důkladně prolustrováni, což nám ani tak nevadilo, následně jsme se mohli přijet podívat a absolvovali ještě podrobnější výslech. Jsme majitelé dvou útulkových psů a nalezené zmrzačené kočky, kterou máme už 13 let.V minulosti jsem měla více nalezených nebo odložených koček, bydlíme v RD se zahrádkou na málo frekventovaném místě. Kočky mohou být venku i doma, jak je jim libo a ve mě mají vrátného, spí v posteli, ve skříni, v knihovně, prostě kde chtějí. Všechny kočky jsme vždy měli kastrované. To všechno jsme v útulku vylíčili, a když jsem viděla, že se paní netváří moc nadšeně, že chceme zrovna tohoto kocoura, navrhla jsem, že poskytneme domov jakémukoliv jinému, který to potřebuje. Byla jsem i připravena zaplatit veškeré výdaje, které jim s tou "naší" kočičkou vznikly a něco navíc. Odjeli jsme s prázdnou a následně nám přišla SMS, že budou hledat vhodnější domov. Jsem docela zklamaná a už další útulky ani nemám chuť oslovit. Kočky se u nás dožívají 10 - 17 let, i když je pravda, že některé se nám ztratily, ale to je prostě venkov. Jsme proto nevhodní majitelé pro kočky?

aritim napsal(a):
Mám stejnou nedávnou zkušenost. Po smrti milovaného kocoura jsme si v blízkém útulku vyhlídli podobného. Byli jsme důkladně prolustrováni, což nám ani tak nevadilo, následně jsme se mohli přijet podívat a absolvovali ještě podrobnější výslech. Jsme majitelé dvou útulkových psů a nalezené zmrzačené kočky, kterou máme už 13 let.V minulosti jsem měla více nalezených nebo odložených koček, bydlíme v RD se zahrádkou na málo frekventovaném místě. Kočky mohou být venku i doma, jak je jim libo a ve mě mají vrátného, spí v posteli, ve skříni, v knihovně, prostě kde chtějí. Všechny kočky jsme vždy měli kastrované. To všechno jsme v útulku vylíčili, a když jsem viděla, že se paní netváří moc nadšeně, že chceme zrovna tohoto kocoura, navrhla jsem, že poskytneme domov jakémukoliv jinému, který to potřebuje. Byla jsem i připravena zaplatit veškeré výdaje, které jim s tou "naší" kočičkou vznikly a něco navíc. Odjeli jsme s prázdnou a následně nám přišla SMS, že budou hledat vhodnější domov. Jsem docela zklamaná a už další útulky ani nemám chuť oslovit. Kočky se u nás dožívají 10 - 17 let, i když je pravda, že některé se nám ztratily, ale to je prostě venkov. Jsme proto nevhodní majitelé pro kočky?

Tak to v hodonínském útulku by vás na rukou nosili... ... tam by vám vyšli vstříc i ohledně povahy či barvy...
Pro nás byl hodonínský útulek dost z ruky, ale skrz jejich přístup nám stálo za to si k nim zajet i když jsme to měli docela daleko.

Bejina napsal(a):
Tak to v hodonínském útulku by vás na rukou nosili... ... tam by vám vyšli vstříc i ohledně povahy či barvy...
Pro nás byl hodonínský útulek dost z ruky, ale skrz jejich přístup nám stálo za to si k nim zajet i když jsme to měli docela daleko.

Mě se právě nechce cestovat moc daleko, když i u nás (u Prahy) jsou útulky plné kočiček. Pejsky mám také dovezené z Moravy, konkrétně přes Moravskoslezský spolek. Ale dojet si sama a vybrat si kočičku, které třeba i my padneme do oka mi přišlo lepší. Ale takhle počkám do jara, až se u nás budou koťata rodit jak na běžícím pásu a některou zachráním před utopením.

aritim napsal(a):
Mě se právě nechce cestovat moc daleko, když i u nás (u Prahy) jsou útulky plné kočiček. Pejsky mám také dovezené z Moravy, konkrétně přes Moravskoslezský spolek. Ale dojet si sama a vybrat si kočičku, které třeba i my padneme do oka mi přišlo lepší. Ale takhle počkám do jara, až se u nás budou koťata rodit jak na běžícím pásu a některou zachráním před utopením.

Je to hodně smutné, když útulky takto zabrání možnosti, aby kočičky získaly nový domov. Podmínky k chovu máme velmi podobné vašim, doma 10letého,7letého kocourka a 5letou kočičku, přesto je tu jedno kočičí místečko volné. A jako aritim si prostě počkám na jaro a zachráníme nějaké kotě z blízkého okolí, kdy majitelé budou rádi, že se ho zbaví a nebudou si vymýšlet hlouposti. Kamarádka mi vyprávěla, že na podzim taky chtěla adoptovat asi ročního kocourka, absolvovala výslech hodný STB a závěru jí bylo sděleno, že adopční poplatek je 4500 Kč. Byla připravená přispět útulku, ale tato částka jí přišla dost přehnaná, kocourek byl zdravý, žádnou léčbu neprodělal a jeho kastrace určitě tolik nestála. Nakonec taky zůstal v útulku. Bývala jsem přesvědčená, že hlavním cílem každého útulku je najít svým svěřencům nový domov. Už si to nemyslím a o důvodech, proč tomu tak je, radši ani nechci spekulovat. Doplácí na to jen a jen ta zvířata. Rozhodla jsem se, že finančně jako dosud již žádný útulek podporovat nebudu, pokud něco, tak výhradně materiální pomoc a i to si hodně rozmyslím.

Nikdo Vás k pomoci nenutí. Zkuste třeba pomáhat nějakému útulku sama fyzicky a uvidíte, jaké to je, starat se o nemocná, smradlavá zvířátka. Pak také budete prověřovat každého, kdo jim chce poskytnout domov. Není to o špatné zkušenosti z nějakého útulku, sama ji mám také. Jeďte se někam podívat a neházejte všechny do jednoho pytle. Já smekám před každým, kdo se vedle svého zaměstnání dokáže ještě postarat o opuštěná zvířata.

micubisi napsal(a):
Nikdo Vás k pomoci nenutí. Zkuste třeba pomáhat nějakému útulku sama fyzicky a uvidíte, jaké to je, starat se o nemocná, smradlavá zvířátka. Pak také budete prověřovat každého, kdo jim chce poskytnout domov. Není to o špatné zkušenosti z nějakého útulku, sama ji mám také. Jeďte se někam podívat a neházejte všechny do jednoho pytle. Já smekám před každým, kdo se vedle svého zaměstnání dokáže ještě postarat o opuštěná zvířata.

Souhlasím... že by se neměly všechny útulky házet do jednoho pytle.
Já sama si brala celkem dvě kočky ze dvou různých útulků. Přístup v obou případech výborný, zvířátka byla zdravá a my tehdy byli úplní začátečníci. Rozhodně bychom vůbec neprošli nějakým testem, neb jsem si tehdy ještě neuměla představit, že by kočka ležela i na kuchyňském stole, natož že by mě více koček okupovalo postel... což dnes je už pro mě úplně normální věc. Přesto v útulku byli vděčni, že jsme jejich kočkám poskytli domov, ačkoliv jim muselo být jasné, že nemáme úplně přesnou představu o tom, co život s kočkou obnáší.
Myslela jsem si velmi dlouho, že takhle v pohodě to funguje ve všech útulcích a až mnohem později zde na diskuzi jsem s úžasem zjistila, že tomu tak vůbec není.
Takže je to o zkušenostech s útulky a o štěstí, na který člověk zrovna narazí, nebo spíše, který má zrovna ve své blízkosti.
A já jsem zrovna útulkům vděčna, že nás nasměrovali k životu s těmito úžasnými zvířátky.

Také bych útulky neházela všechny do jednoho pytle, i když co čtu zde ty negativní zkušenosti, také tomu moc nerozumím a vypadá to docela "kontraproduktivně". Na mne to dělá dojem, že buď mají tak negativní zkušenosti, že už mají přemrštěné obavy (což se dá pochopit), nebo - hůře - se dostanou do stadia, kdy si myslí, že jen oni se umí o kočky postarat nejlíp a vlastně je ani už nechtějí nikomu dalšímu svěřit...
Je to škoda.

Ačkoli nám útulek problémy s adopcí koček žádné nedělal a přemrštěné sumy nepožadoval, zas tam nebyly v pořádku jiné věci.
Klobouk dolů už za to, že se do toho někdo pustí, a o to více když to dokáže dělat dobře a udržet si i zdravou soudnost. Mám kočky moc ráda, ale vím moc dobře, že na tohle bych schopnosti, žaludek ani energii neměla.

micubisi napsal(a):
Nikdo Vás k pomoci nenutí. Zkuste třeba pomáhat nějakému útulku sama fyzicky a uvidíte, jaké to je, starat se o nemocná, smradlavá zvířátka. Pak také budete prověřovat každého, kdo jim chce poskytnout domov. Není to o špatné zkušenosti z nějakého útulku, sama ji mám také. Jeďte se někam podívat a neházejte všechny do jednoho pytle. Já smekám před každým, kdo se vedle svého zaměstnání dokáže ještě postarat o opuštěná zvířata.

Znám útulků dost, hlavně tedy pro pejsky, ale i kočičích a bohužel ty zkušenosti jsou čím dál více negativní. Nabrat plno zvířat, bez rozumného uvažování léčit i velmi stará a nevyléčitelně nemocná zvířata a pak dělat sbírky na zaplacení jejich drahé léčby, odrazovat zájemce o adopci vlezlými dotazníky a nesmyslně omezujícími adopčními smlouvami či vysokými adopčními poplatky, odmítat materiální pomoc a žádat výhradně finanční příspěvky - to vše je dnes možné, se vším jsem se setkala. Ano, někdo se snaží pomáhat poctivě, to jistě. Já jen vím ze svého okolí, že praktiky některých útulků a OS odradily plno lidí od snahy pomáhat. Vím dobře, co je to starat se o zvířátka a pomáhat jim i osobně. Právě proto mi tak vadí tyto praktiky, které místo aby se snažily o prospěch zvířat, tak právě jim škodí. a zrovna tak i těm útulkům, které se snaží pracovat skutečně ve prospěch svých svěřenců a ne svůj vlastní, ať již finanční či jen si "pěstovat" své EGO tím, že chtějí o všem a o všech rozhodovat.

Já osobně tedy zkušenost nemám se zvířátky z útulku.Většinou jsme měli kotě od někoho a pak její potomky pak kastrace nejpozději byla kočička v 5 letech jinak ostatní kočky po prvních koťatech s tím, že zůstalo jedno doma a druhé max třetí našlo domov po známích. Až ted tedy mám koupenou vlastní ragdolku a její kotě taky zůstalo doma a další prcky už neměla.
Ale co chci říct já tedy jednomu depozitu pomáhám napřed finančně přímo ted přes givt program posílají penízky z nákupu z inter.obchodů. Konkrétně depozitum pomocné ruce Olomouc založila ho naše veterinářka je nesmírně hodná a úžasná doktorka dokonce když vidí, že člověk nemá moc penízků např. důchodkyně neúčtuje ji vše mamka slyšela p.doktorku jak paní říkala, že jí za ubytování pejska nebude nic účtovat i když by měla. Depozitum měla na veterině, ale bylo málo místa a tak už je jinde kde je větších prostor, ale péči jim poskytuje pořád má i katalog kočiček v čekárně depozitum je i na FB pokaždé jmenovitě poděkují dárcům za dary a občas zveřejní poslané foto od nových majitelů tedy nevím jaké mají adopční podmínky to fakt nevím, ale snad ne tak hrozné. No slyšela jsem slečnu co asi depozitum vede jak se bavila s pánem co byl v čekárně a nejspíš měl od nich i kocourka jak která kočička čeká nebo už půjde k adopci a pro kterou si přijedou.

Možná by bylo dobré i psát jaké depozita a útulky jsou jmenovitě jaká je zkušenost právě, aby byli lidé v obraze zda třeba i pomoc finančně ji nebo raději jinému. Nevím podle toho co čtu, tak to tak i vypadá jako dobrej biznis pro některé na FB zahrají na city citlivím lidem, že je potřeba vybrat na operaci... léčbu...ale ted otázka je to tak jdou všechny vybrané peníze opravdu na kočičky a provoz útulku? Nebo jsi některé útulky strčí nějaké penízky tajně do vlastní kapsy? Ale je to jen pocit z toho co píšete o tom, že jste byli odmítnuti jako nový majitelé i když podle mě podmínky pro kočky výborné tak jaký pak měli důvod nedat kočičku?

Laila.aila napsal(a):
Já osobně tedy zkušenost nemám se zvířátky z útulku.Většinou jsme měli kotě od někoho a pak její potomky pak kastrace nejpozději byla kočička v 5 letech jinak ostatní kočky po prvních koťatech s tím, že zůstalo jedno doma a druhé max třetí našlo domov po známích. Až ted tedy mám koupenou vlastní ragdolku a její kotě taky zůstalo doma a další prcky už neměla.
Ale co chci říct já tedy jednomu depozitu pomáhám napřed finančně přímo ted přes givt program posílají penízky z nákupu z inter.obchodů. Konkrétně depozitum pomocné ruce Olomouc založila ho naše veterinářka je nesmírně hodná a úžasná doktorka dokonce když vidí, že člověk nemá moc penízků např. důchodkyně neúčtuje ji vše mamka slyšela p.doktorku jak paní říkala, že jí za ubytování pejska nebude nic účtovat i když by měla. Depozitum měla na veterině, ale bylo málo místa a tak už je jinde kde je větších prostor, ale péči jim poskytuje pořád má i katalog kočiček v čekárně depozitum je i na FB pokaždé jmenovitě poděkují dárcům za dary a občas zveřejní poslané foto od nových majitelů tedy nevím jaké mají adopční podmínky to fakt nevím, ale snad ne tak hrozné. No slyšela jsem slečnu co asi depozitum vede jak se bavila s pánem co byl v čekárně a nejspíš měl od nich i kocourka jak která kočička čeká nebo už půjde k adopci a pro kterou si přijedou.

Možná by bylo dobré i psát jaké depozita a útulky jsou jmenovitě jaká je zkušenost právě, aby byli lidé v obraze zda třeba i pomoc finančně ji nebo raději jinému. Nevím podle toho co čtu, tak to tak i vypadá jako dobrej biznis pro některé na FB zahrají na city citlivím lidem, že je potřeba vybrat na operaci... léčbu...ale ted otázka je to tak jdou všechny vybrané peníze opravdu na kočičky a provoz útulku? Nebo jsi některé útulky strčí nějaké penízky tajně do vlastní kapsy? Ale je to jen pocit z toho co píšete o tom, že jste byli odmítnuti jako nový majitelé i když podle mě podmínky pro kočky výborné tak jaký pak měli důvod nedat kočičku?

Pokud nemáte zkušenosti s útulky, tak by bylo lepší se nevyjadřovat. Asi jste jim své "penízky" nikdy neposlala, takže nemusíte tady dělat vlny. Díky.

micubisi napsal(a):
Pokud nemáte zkušenosti s útulky, tak by bylo lepší se nevyjadřovat. Asi jste jim své "penízky" nikdy neposlala, takže nemusíte tady dělat vlny. Díky.

Vaše komentáře jsou od věci a čiší z nich snaha povyšovat se nad druhé. Pokud nemáte nic konstruktivního, nebylo by lepší jít si něčím hezkým zlepšit náladu?

micubisi napsal(a):
Pokud nemáte zkušenosti s útulky, tak by bylo lepší se nevyjadřovat. Asi jste jim své "penízky" nikdy neposlala, takže nemusíte tady dělat vlny. Díky.

No právě že jsem i posílala penízky těm kočičkám na FB pro to vím jak to i píší. A kolik lidí i pošle ted podporuji jedno depozitum nemám proč bych tady říkala nepravdu a honila si EGO na to já si fakt nehraji já věřím na vesmírné zákony a řídím se jimi nebo se aspoň snažím. A přispívám právě, protože jsem si nevzala kočku z útulku a tím nepomohla, tak aspon finančně. A je to docela napadání říct, že jsem něco neuděla, když mě neznáte. A navíc o programu (zásuvný modul)GIVT jsem tu dávala téma to lze najít a trochu si o nich počíst a zjistíte kde asi je pravda.
Ale jak je psáno vše se nám(vám) třikráte vrátí.

PS: asi u vás platí heslo podle sebe soudím tebe, protože mě by ani nenapadlo o někom toto napsat, když napíše jmenovitě i depozitum které podporuje, že to tak není a neposlal nic.

Pročetla jsem si zkušenosti viz výše...
máte nějaké zkušenosti s Azylem Kocourkov? Mají hodně inzerátů, a působí na mně sympaticky... nijak jsem je ale zatím nekontaktovala.
https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/3122393/v-azylu-kocourkov-na-vas-cekaji-kocourci-a-kocicky/

Jinak bych i já uvítala kdyby bylo uvedeno se kterými útulky máte ty špatné zkušenosti, ona to není pomluva, je to prostě jen popis osobní zkušenosti...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Pročetla jsem si zkušenosti viz výše...
máte nějaké zkušenosti s Azylem Kocourkov? Mají hodně inzerátů, a působí na mně sympaticky... nijak jsem je ale zatím nekontaktovala.
https://www.ifauna.cz/kocky/inzerce/r/detail/3122393/v-azylu-kocourkov-na-vas-cekaji-kocourci-a-kocicky/

Jinak bych i já uvítala kdyby bylo uvedeno se kterými útulky máte ty špatné zkušenosti, ona to není pomluva, je to prostě jen popis osobní zkušenosti...

Já bych to taky uvítala, přesně jak píšete, sdělit negativní zkušenost není automaticky pomluva. Takhle ve snaze nepomlouvat konkrétní spolek z toho je nakonec hromadná pomluva na všechny.

Podle stránek mě ten útulek nepřijde špatný, ale osobní zkušenost samozřejmě nemám. já bych vám nejradši vnutila ty svoje Kocour dokonalý kočkopes, kočka víc dámička, ale zas víc luxusní, taková pseudoragdollka od popelnice.

Tak si procházím diskuzní fórum, konkrétně tedy spíš koňskou část, a ejhle, vyskočí na mě Azyl Kocourkov… No, jsem spoluzakladatelka, takže asi nemá smysl, abych tady vychvalovala naši práci. O kočky se přímo starám jen výjimečně, každodenní péče leží zejména na mé kolegyni – a za těch cca 20 let, co se pohybuji ve světě kočičích útulků, jsem nepoznala odpovědnější, svědomitější a pečlivější „kočkobabu“, než je ona.

Tím končím prezentaci zkušeností s Azylem Kocourkov (pokud vás ale něco zajímá, ptejte se, nebo lépe, navštivte nás), ale ráda bych reagovala na diskuzi okolo umisťování.

Každá mince má dvě strany. Umisťováni našich svěřenců do nových domovů je pro nás nejtěžší částí celého procesu (přijetí, léčba, socializace atd.). Ale bez toho to pochopitelně nejde. Nicméně nechceme kočky, které byly přijaty často z velmi špatných podmínek, za jejichž léčbu jsme často utratili i tisíce korun, o které jsme se pečovali v akutních případech ve dne v noci, vydat prvnímu, kdo jde zrovna kolem. Hledáme pro ně pětihvězdičkový domovJ, nebo alespoň čtyřhvězdičkový. A naši svěřenci, včetně těch handicapovaných, ho najdou, i když někdy to trvá déle (tedy s výjimkou plašanů, to je bohužel jiná liga).


Vycházíme z toho, že každá kočka je jiná, povahou, životním příběhem, zdravotním stavem (chronické nemoci). Preferujeme umístění kočky do bytu, samozřejmě kvůli bezpečnosti. Zároveň respektujeme, že ne každá kočka zvládne žít jen v bytě, jsou kočky, které potřebují volný výběh. OK, pak tedy ale jen do bezpečné lokality, rozhodně ne do domku u hlavního „tahu“ ve vsi (lze prověřit osobní návštěvou či na GoogleMaps). Je to přehnané? Přesto už několik našich svěřenců skončilo pod koly automobilu (nebo dokonce vlaku…).

Bereme v úvahu i povahu kočky, jsou kočky klidnější a kočky temperamentní, jsou kočky, co vyjadřují svou nelibost tím, že se po člověku oženou packou… takové kočky nedáváme k malým dětem. A kotě zase nevydáme osmdesátiletému nechodícímu dědečkovi. Jsou kočky, které nesnesou psy, jsou kočky, které nesnesou další kočky, ale psi jim nevadí. Jsou kočky, které rády žijí v kočičí „smečce“, jsou kočky, které na ostatní kočky žárlí a chtějí člověka jen pro sebe. Jsou kočky, které jsou atraktivní (peršanky, britky z množíren), ale mají třeba chronický handicap, který není vidtelný, ale bude vyžadovat nějakou nadstandardní „údržbu“ (podávání léků, speciální dietu atd.). Taková kočka nemůže k „začátečníkovi“. Atd. Těch faktorů, které bereme v úvahu, je spousta. Proto jsme rádi, když se zájemce přijede na kočku podívat – kolikrát se stane, že se před ním vybraná kočka ukryje a odmítá komunikovat, ale jiné kočce se zájemce zalíbí.

Ad kastrace – preferujeme vydávat kočky kastrované. U koťat vyžadujeme závazek kastrace v dospělosti, ale vyžadovat můžeme, co chceme, právní nárok na to není. Takže slibů o tom, že zájemce nechá zvíře v dospělosti jistojistě kastrovat, jsme slyšeli mnoho. O to víc jsme opatrní.

Nemá smysl brát si tento „lustrační“ proces osobně. Cílem není buzerace zájemce a nechuť kočku vydat, cílem je eliminovat riziko neúspěchu, tzn. toho, že se kočka vrátí (v tom lepším případě). I když na všechny naše kočky dáváme doživotní „záruku“ a nový majitel ji může kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů vrátit. Ale pro kočku je to samozřejmě nový stres, a často nikoliv první v jejím životě. Rozumní lidé to chápou a netrvají na tom, že chtějí konkrétní kočku do podmínek, které nejsou pro danou kočku ideální. A s těmi se také vždycky domluvíme. Chce to prostě trochu tolerance obou stran.

deauville napsal(a):
Tak si procházím diskuzní fórum, konkrétně tedy spíš koňskou část, a ejhle, vyskočí na mě Azyl Kocourkov… No, jsem spoluzakladatelka, takže asi nemá smysl, abych tady vychvalovala naši práci. O kočky se přímo starám jen výjimečně, každodenní péče leží zejména na mé kolegyni – a za těch cca 20 let, co se pohybuji ve světě kočičích útulků, jsem nepoznala odpovědnější, svědomitější a pečlivější „kočkobabu“, než je ona.

Tím končím prezentaci zkušeností s Azylem Kocourkov (pokud vás ale něco zajímá, ptejte se, nebo lépe, navštivte nás), ale ráda bych reagovala na diskuzi okolo umisťování.

Každá mince má dvě strany. Umisťováni našich svěřenců do nových domovů je pro nás nejtěžší částí celého procesu (přijetí, léčba, socializace atd.). Ale bez toho to pochopitelně nejde. Nicméně nechceme kočky, které byly přijaty často z velmi špatných podmínek, za jejichž léčbu jsme často utratili i tisíce korun, o které jsme se pečovali v akutních případech ve dne v noci, vydat prvnímu, kdo jde zrovna kolem. Hledáme pro ně pětihvězdičkový domovJ, nebo alespoň čtyřhvězdičkový. A naši svěřenci, včetně těch handicapovaných, ho najdou, i když někdy to trvá déle (tedy s výjimkou plašanů, to je bohužel jiná liga).


Vycházíme z toho, že každá kočka je jiná, povahou, životním příběhem, zdravotním stavem (chronické nemoci). Preferujeme umístění kočky do bytu, samozřejmě kvůli bezpečnosti. Zároveň respektujeme, že ne každá kočka zvládne žít jen v bytě, jsou kočky, které potřebují volný výběh. OK, pak tedy ale jen do bezpečné lokality, rozhodně ne do domku u hlavního „tahu“ ve vsi (lze prověřit osobní návštěvou či na GoogleMaps). Je to přehnané? Přesto už několik našich svěřenců skončilo pod koly automobilu (nebo dokonce vlaku…).

Bereme v úvahu i povahu kočky, jsou kočky klidnější a kočky temperamentní, jsou kočky, co vyjadřují svou nelibost tím, že se po člověku oženou packou… takové kočky nedáváme k malým dětem. A kotě zase nevydáme osmdesátiletému nechodícímu dědečkovi. Jsou kočky, které nesnesou psy, jsou kočky, které nesnesou další kočky, ale psi jim nevadí. Jsou kočky, které rády žijí v kočičí „smečce“, jsou kočky, které na ostatní kočky žárlí a chtějí člověka jen pro sebe. Jsou kočky, které jsou atraktivní (peršanky, britky z množíren), ale mají třeba chronický handicap, který není vidtelný, ale bude vyžadovat nějakou nadstandardní „údržbu“ (podávání léků, speciální dietu atd.). Taková kočka nemůže k „začátečníkovi“. Atd. Těch faktorů, které bereme v úvahu, je spousta. Proto jsme rádi, když se zájemce přijede na kočku podívat – kolikrát se stane, že se před ním vybraná kočka ukryje a odmítá komunikovat, ale jiné kočce se zájemce zalíbí.

Ad kastrace – preferujeme vydávat kočky kastrované. U koťat vyžadujeme závazek kastrace v dospělosti, ale vyžadovat můžeme, co chceme, právní nárok na to není. Takže slibů o tom, že zájemce nechá zvíře v dospělosti jistojistě kastrovat, jsme slyšeli mnoho. O to víc jsme opatrní.

Nemá smysl brát si tento „lustrační“ proces osobně. Cílem není buzerace zájemce a nechuť kočku vydat, cílem je eliminovat riziko neúspěchu, tzn. toho, že se kočka vrátí (v tom lepším případě). I když na všechny naše kočky dáváme doživotní „záruku“ a nový majitel ji může kdykoliv a z jakýchkoliv důvodů vrátit. Ale pro kočku je to samozřejmě nový stres, a často nikoliv první v jejím životě. Rozumní lidé to chápou a netrvají na tom, že chtějí konkrétní kočku do podmínek, které nejsou pro danou kočku ideální. A s těmi se také vždycky domluvíme. Chce to prostě trochu tolerance obou stran.

S mnohým se ve vaše příspěvku dá souhlasit, ale v našem případě je to prostě mimo. Šlo o zdravé asi 4 měsíční kotě nalezence, normálně komunikativní (dle stránek s nabídkou i podle rozhovoru - prý naprosto bezproblémové kotě), které mělo možnost dostat se domácnosti zkušených chovatelů, kde společně žijí v souladu lidi, psi i kočičky, nejsou malé děti, km dispozici velký dům s velikou zahradou v klidném místě. Chceme poskytnout domov opuštěnému kotěti, ale právě kvůli smečce musí být skutečně kotě do půl roku, pak je zvykání bez problémů, to je vyzkoušeno. Socializace musí proběhnout u nás, v novém domově. Kastraci jsem samozřejmě zaručila, ale odmítám kastrovat kotě! Kočička by šla na kastraci po dohodě s mým vetem ve vhodném věku tak, aby se zabránilo nechtěným koťatům. Paní jsem vše široce popsala v mailu, který jsme doplnila fotkami, co kočičce nabízíme, pak jsem se jí vše snažila vysvětlit do telefonu, ale neúspěšně. Paní si na počkání vymýšlela další a další důvody, proč to nejde. Naší osobní návštěvu odmítla, jiné, malé kotě do půl roku, u sebe prý nemá. A ne, vážně postup a rozhodnutí "všeznalé" paní z útulku nechápu, ublížila nejvíc malé kočičce a to tvrdí, že vše dělá pro blaho koček.

conie napsal(a):
S mnohým se ve vaše příspěvku dá souhlasit, ale v našem případě je to prostě mimo. Šlo o zdravé asi 4 měsíční kotě nalezence, normálně komunikativní (dle stránek s nabídkou i podle rozhovoru - prý naprosto bezproblémové kotě), které mělo možnost dostat se domácnosti zkušených chovatelů, kde společně žijí v souladu lidi, psi i kočičky, nejsou malé děti, km dispozici velký dům s velikou zahradou v klidném místě. Chceme poskytnout domov opuštěnému kotěti, ale právě kvůli smečce musí být skutečně kotě do půl roku, pak je zvykání bez problémů, to je vyzkoušeno. Socializace musí proběhnout u nás, v novém domově. Kastraci jsem samozřejmě zaručila, ale odmítám kastrovat kotě! Kočička by šla na kastraci po dohodě s mým vetem ve vhodném věku tak, aby se zabránilo nechtěným koťatům. Paní jsem vše široce popsala v mailu, který jsme doplnila fotkami, co kočičce nabízíme, pak jsem se jí vše snažila vysvětlit do telefonu, ale neúspěšně. Paní si na počkání vymýšlela další a další důvody, proč to nejde. Naší osobní návštěvu odmítla, jiné, malé kotě do půl roku, u sebe prý nemá. A ne, vážně postup a rozhodnutí "všeznalé" paní z útulku nechápu, ublížila nejvíc malé kočičce a to tvrdí, že vše dělá pro blaho koček.

Tak takových nových majitelů (tzn. poučených, s dostatkem sebereflexe bychom rádi viděli víc, naše zkušenost je taková, že na jednoho "příčetného" zájemce připadá minimálně jeden "nepříčetný" ("chceme koťátko pro osmdesátiletou babičku, ona se nemůže moc pohybovat, tak aby jí doma nebylo smutno... ne, kastrovat nebudeme, proč, když kotě bude jen v bytě..." atd.).

Samozřejmě nevím, o jaký útulek ve Vašem případě jde (a ani to není podstatné) a neznám ani důvody majitelky/provozovatelky - a ty důvody mohou být fakt různé, včetně toho, že si nakonec rozhodla kotě si ponechat atd. - čímž se jí ale rozhodně nezastávám, u nás platí interní pravidlo, že z našich svěřenců si můžeme ponechat jen ty kočky, u nichž je šance na nalezení nového domova velmi malá (chronicky nemocné, handicapované, plašanky atd.). Ostatní prostě musí do nabídky, to je podstata útulku.

Ale byla by chyba, kdybyste zanevřela na všechny útulky. Pokud budete chtít pomoci kočičce bez domova, obraťte se jinam - lidé jsou různí, to platí všude, a bohužel i v této oblasti

Docela mě mrzí, že můj příspěvek pomalu, ale jistě zapadá do nenávratna.Desítky, stovky a možná i tisíce kočiček bez domova čeká na svoji šanci, A jedna z nich ji ztratila - díky přístupu lidí kolem sebe, díky sebestřednosti majitelky útulku, díky přístupu, že mluvčí útulku je neomylný/á. Jedno kotě již mohlo být v novém domově, v partě kočíčí i psí, která bez problémů funguje. Ale bohužel, kotě zůstává v útulku. Možná vás ostatní během pár týdnů požádají o finanční příspěvek na kastraci, vet péči apod. Mohli to ušetřit. Kotě jsem si chtěla vzít, veterinárně ošetřit, socializovat v mé domácí smečce a nakonec, ve vhodném věku, kočičku kastrovat. Ale - nebyli jsme shledáni vhodnými majiteli. Lidi, přemýšlejte, PROČ?

Conie, bohužel jste i přes prosby moje i jiné neuuvedla, o jaký konkrétně útulek jde.
Jak už tu padlo, nejde o zákonem postižitelnou pomluvu, ale o popis vlastní subjektivní zkušenosti.
Pro lidi kteří nechtějí házet všechny útulky do jednoho pytle je to poněkud mínus, protože pak se můžo bát se na nějaký útulek obrátit "co když to bude zrovna on", a pro ty co nechtějí házet všechny útulky do jednoho pytle je to taky mínus - a to z úplně stejného důvodu.

Takže vy tu napíšete poměrně dlouhý příspěvek o jednom z útulků aniž byste odmítla sdělit o jaký se jedná, a v dalším příspěvku nejen že to opět nesdělíte, ale dokonce máte nějaké vlastní otázky... ptáte se PROČ? po tom, co tu sama sice vrhnete špatnou zkušenost, ale jinak odmítáte spolupracovat, se ještě na něco ptáte?
Proč asi tak váš příspěvek zapadá do prázdna... co myslíte? Nepřispěla jste k tomu tak trochu sama?

Conie, také mi to už přijde jako výkřik do tmy. O čem máme přemýšlet? Ano, jedno kotě zůstává v útulku, z důvodu, které neznáme a nedozvíme se. Na kotě prostě není právní nárok.

Co se k tomu postavit trochu pozitivněji? Pomoci jinému zvířeti?

Já osobně jsem se setkala s požadavkem na barf. Což teda chápu u jednotlivce, který celý život žil na barfu, ale nechápu, proč některé útulky na barf převádějí všechna zvířata plošně a pak po zájemcích požadují, aby v tom pokračovali.

Jinak pokud někoho zajímá, proč neprošel jako zájemce, má jedinou možnost, jak se dozvědět pravdu: zeptat se přímo v tom útulku. Všechno ostatní jsou dohady.

deauville napsal(a):
Conie, také mi to už přijde jako výkřik do tmy. O čem máme přemýšlet? Ano, jedno kotě zůstává v útulku, z důvodu, které neznáme a nedozvíme se. Na kotě prostě není právní nárok.

Co se k tomu postavit trochu pozitivněji? Pomoci jinému zvířeti?

Chápu, že se někdy člověk rád vypíše z nějakého zklamání, aniž by psal stížnost přímo adresně, což zřejmě je případ Conie. Někdo se bojí zveřejnit název útulku, kde měl špatné zkušenosti, aby se to třeba neobrátilo proti němu, ale na druhou stranu by to mohlo upozornit ostatní, kde si případně dát pozor.
Conie, já sama patřím mezi ty šťastlivce, kteří díky útulku získal dvě úžasné kočičky... obě už bohužel nežijí, ale dosud na ně s láskou vzpomínáme. Určitě nesmíte na všechny útulky zanevřít a zkuste to jinde. Třeba v tom hodonínském útulku vás přijmou s otevřenou náručí...