Kočkopes? Jaké plemeno?

Kočky mne nikdy nezajímaly, ale když jsem se kdysi ujala úplnýho kočičího mimina,
jsem si je zamilovala a už u nás kočka nikdy nechyběla.
Do té doby jsem je neznala, jen jsem věděla, že jich je všude moc,
že je všichni nechají množit a pak je topí. Taky "znalci" psali v časopisech, že jsou
falešný.
Měli jsme vždy kočky povahově skvělý a jednu úplně vyjímečnou.
Myslím, že vše záleží taky na lidech, jak se k nim chovají. I ta plachá a odtažitá
umí být časem mazlivá, povídavá, vtíravá.Není třeba ji tahat, když zrovna nechce...
Měla jsem i perskou, kvůli srsti už nikdy. Údržba ji vadila, neměla to ráda.
Když jí poskytnete vše co potřebuje, nebude nečistotná, ničivá, nebude
mít důvod protestovat. Po svých zkušenostech, bych si pořídila
koťata rovnou dvě, kočičky, ale kastrace je dražší (než u kocoura).
Ven bych je učila a pod dohledem pouštěla.
Myslím, že jen tak je číča šťastná.



-chci zároveň poprosit aby se to tu nezvrhlo v urážení Uvítám všechny příspěvky, jen prosím slušně
Snad to bylo trochu...?

No ano je to jedinec od jedince, ale trošku napoví plemeno i když i nich jsou někdy vyjímečné protiklady, ale o povaze kotěte by vám měl každý chovatel říct já to taky věděla o svých prckách každý byl jedinečný.
Ale z plemen je to mezi kočkopsy je ragdoll, turecká angora, pak maiská té se říká něžný obr, je jich víc, ale pokud nechcete příliš divoké a akční plemeno určitě ne bengálku, tajku, orientálky jsou taky akční a ukecaná plemena bude záležet co nejvíc preferejujete ale přítulné někdy i víc obyčené kočeny a právě zachráněné jsou pak vděčné. Já měla kočičku už je za duhovým mostem obyčejnou černobílou žila 19 let já ji odkojila od 7 dne jejího života a světe div se na kravském mléce v 90 létech no a ta by se chovala 24 hodin denně 7 dní v týdnu spala se mnou v posteli hlavičku položenou v mé dlani. Čekávala mě venku, když jsem šla z práce věděla přesně kdy se vracím půl hodiny předem i když jsem šla dřív z práce kvůli nevolnosti prostě to věděla.Chodila se mnou i na procházky po ulici jak pes s mámou šla až do obchodu.
Ted mám ragdolky jsou to záprdelky závislé kde jsem já jsou taky jdu spát oni přicupitají do minuty taky, ale mazlení si musí říct sami je to i u nich jedinec od jedince víc bych řekla je mazlivější kocourek aspon u kotat to tak bylo.
Pak bych asi moc nešla do britáka, ale i tam jsou vyjímky. Ale většina jsou takové pecky někde spím a nech mě napokoji.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den všem příznivcům koček, prosím o vaše rady, jen chci zároveň poprosit aby se to tu nezvrhlo v urážení atd. jak už jsem si všimla v pár dalších tématech na ifauně... jdu se ptát na radu proto, že o ní stojím a chci to nejlepší pro nás i kočku.

K věci - já nikdy kočku neměla, měla jsem v minulosti několik psů a další různou drobnější "havěť" jako křečky, morčata, králíky... všeobecně jsem milovník zvířat, ale přesto mě kočky nikdy moc neoslovovaly, nejspíš právě kvůli těm rozdílům proč se lidi dělí na "kočkomily" a "psomily" - jejich nezávislou povahu a celkově někdy těžší pořízení (aspoň z mého subjektivního pohledu "psomila").
Přiznávám bez mučení, že oddaná povaha psů mi vyhovuje víc než povaha většiny koček, kdy člověk je pro ně mnohdy spíš jen zdroj krmení a hlazení - pokud mají ovšem náladu.

Můj partner to má ale naopak, jeho životem, hlavně dětstvím, prošly davy koček, je vyložený kočkomil, nikdy neměl psa. Pak šel na čas od rodičů "do světa", a ted když se usadil, chce ve svém "kočičím" životě pokračovat.

Já už se s tím smířila a vím že cokoliv si pořídíme, budu to mít ráda. Ale protože otázka není JESTLI budeme mít kočku, ale KDY tak jsem se rozhodla se do toho taky aktivně vložit a nečekat až partner přitáhne kotě (nebo rovnou celý vrh jak by mu bylo podobné) od nějakého kamaráda nebo souseda. Tím že začnu s výběrem sama, mám aspoň nějakou šanci jak finální "výsledek" taky ovlivnit, jestli mi rozumíte, a vybrat kočku která bude "pro oba".

Ještě podotýkám že bydlíme v RD, ale kočka by přinejmenším rok byla jen v bytě, protože kolem vede hned ze dvou stran celkem frekventovaná silnice, a nesla bych to těžce, kdybych našla přejetou kočičku... pak plánujeme sěhování do nového, kde bude dům celkem stranou ossilnic, a tam by kočka měla i přístup ven.

Moje představa je buď
1) zajet do útulku a tam vybrat už dospělou kočku, o které bude známo jakou má povahu, jestli je mazlivá, klidná nebo divočejší... Manžel ale z nějakého (pro mě záhadného důvodu) tuhle variantu zatím nechce.

2) kočku s PP, plemene které je známé svou povahou... čili hledám "kočkopsa".

Kotě neznámého původu, kterých bude na jaře k mání určitě spousta a zadarmo, nechci z toho důvodu, že se opravdu velká sázka do loterie jaká povaha a temperament z toho vyroste.

Děkuji za trpělivost všem kteří to dočetli celé, ten můj elaborát byl hlavně proto, aby bylo jasné, do jakých podmínek kočka půjde.

Prosím, jaké plemeno kočky by bylo vhodné? A skoro stejně důležité - jaké určitě ne, tedy čemu se vyhnout?

Je mi samozřejmě jasné že i v rámci jednoho plemene se najdou různí jedinci, a bude třeba si "pohlídat" rodiče, ale přesto asi nějaké plemeno bude vhodnější než jiné...

Čili hledám kočku klidnou, mazlivou až vtíravou, co pokud možno neničí byt (u kotěte je to jasné že bude, ale spíš pak v dospělém věku...)

Uvítám všechny příspěvky, jen prosím slušně.

..pročtěte si plemena -jejich charakteristiku...obecně platí, že čím štíhlejší a krátkosrstější kočka - tím živejší...úžasné je plemeno mainská mývalí, ragdoll a další těžší polodlouhosrsté kočky...dále záleží i na chovateli a prostředí, z kterého kotě pochází a v neposlední nejdůležitější řadě jak Vy sama kočku budete socializovat a vychovávat...já kočky naučila postupně na většinu možných situaci, cestovat veřejnou dopravou, chodit do obchodů, vináren - prostě do prostředí s větším množstvím lidí...moje kočky se nechávají i luxovat vysavačem, tahat za ocas a další jiné blbiny, chodí ve se psem a podobně... musí se ale s velkým citem...neexistuje aby se mé kočky ohnaly, skously, škrábly...umí cestovat MHD na klíně k pobavení cestujících od kterých se nechají hladit a se kterými komunikují, jsou ochotné chodit na vodítku po obchodních domech i sedět ve vinárně či restauraci - prostě takoví kočkopsi... mám dva ragdolly a jednu nalezenkyni - rádobyperšanku a ta je povahově vysloveně pes v kočičí kožíšku...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Dobrý den všem příznivcům koček, prosím o vaše rady, jen chci zároveň poprosit aby se to tu nezvrhlo v urážení atd. jak už jsem si všimla v pár dalších tématech na ifauně... jdu se ptát na radu proto, že o ní stojím a chci to nejlepší pro nás i kočku.

K věci - já nikdy kočku neměla, měla jsem v minulosti několik psů a další různou drobnější "havěť" jako křečky, morčata, králíky... všeobecně jsem milovník zvířat, ale přesto mě kočky nikdy moc neoslovovaly, nejspíš právě kvůli těm rozdílům proč se lidi dělí na "kočkomily" a "psomily" - jejich nezávislou povahu a celkově někdy těžší pořízení (aspoň z mého subjektivního pohledu "psomila").
Přiznávám bez mučení, že oddaná povaha psů mi vyhovuje víc než povaha většiny koček, kdy člověk je pro ně mnohdy spíš jen zdroj krmení a hlazení - pokud mají ovšem náladu.

Můj partner to má ale naopak, jeho životem, hlavně dětstvím, prošly davy koček, je vyložený kočkomil, nikdy neměl psa. Pak šel na čas od rodičů "do světa", a ted když se usadil, chce ve svém "kočičím" životě pokračovat.

Já už se s tím smířila a vím že cokoliv si pořídíme, budu to mít ráda. Ale protože otázka není JESTLI budeme mít kočku, ale KDY tak jsem se rozhodla se do toho taky aktivně vložit a nečekat až partner přitáhne kotě (nebo rovnou celý vrh jak by mu bylo podobné) od nějakého kamaráda nebo souseda. Tím že začnu s výběrem sama, mám aspoň nějakou šanci jak finální "výsledek" taky ovlivnit, jestli mi rozumíte, a vybrat kočku která bude "pro oba".

Ještě podotýkám že bydlíme v RD, ale kočka by přinejmenším rok byla jen v bytě, protože kolem vede hned ze dvou stran celkem frekventovaná silnice, a nesla bych to těžce, kdybych našla přejetou kočičku... pak plánujeme sěhování do nového, kde bude dům celkem stranou ossilnic, a tam by kočka měla i přístup ven.

Moje představa je buď
1) zajet do útulku a tam vybrat už dospělou kočku, o které bude známo jakou má povahu, jestli je mazlivá, klidná nebo divočejší... Manžel ale z nějakého (pro mě záhadného důvodu) tuhle variantu zatím nechce.

2) kočku s PP, plemene které je známé svou povahou... čili hledám "kočkopsa".

Kotě neznámého původu, kterých bude na jaře k mání určitě spousta a zadarmo, nechci z toho důvodu, že se opravdu velká sázka do loterie jaká povaha a temperament z toho vyroste.

Děkuji za trpělivost všem kteří to dočetli celé, ten můj elaborát byl hlavně proto, aby bylo jasné, do jakých podmínek kočka půjde.

Prosím, jaké plemeno kočky by bylo vhodné? A skoro stejně důležité - jaké určitě ne, tedy čemu se vyhnout?

Je mi samozřejmě jasné že i v rámci jednoho plemene se najdou různí jedinci, a bude třeba si "pohlídat" rodiče, ale přesto asi nějaké plemeno bude vhodnější než jiné...

Čili hledám kočku klidnou, mazlivou až vtíravou, co pokud možno neničí byt (u kotěte je to jasné že bude, ale spíš pak v dospělém věku...)

Uvítám všechny příspěvky, jen prosím slušně.

Myslím si, že není vůbec žádný důvod, aby tu došlo k nějakým urážkám...

Já s manželem jsme byli dříve typičtí "psomili" a první kočku jsme si pořídili jen kvůli myším, s nimiž jsme na našem domku neúspěšně bojovali. Myšlení ohledně koček jsem já jako pejskař měla úplně stejné, jako máte teď vy. A dnes? Nyní patřím mezi největší "kočkomily" a po smrti posledního psa, už jsme si dalšího nepořídili, oba s manželem jsme se rozhodli zůstat už jen u koček.
Začali jsme prvním kocourkem z útulku s tím, že bude venku... nyní nám v naší domácnosti "velí" 4 kočky a my se jim občas i "podřizujeme".

Celkově ale záleží na jakou povahu kočky natrefíte. Jsou kočky, které mají blízko k psovi a některé naopak. Měli jsme obyčejné z útulku, ty byly moc vděčné za domov. Jednu nalezenkyni máme již 8 let, ale ta byla vždy velmi nezávislá. Naší domácností prošly modré britky, ty byly také celkem nezávislé a jedna, kterou máme doteď si přijde pro pohlazení jen občas a pouze když sama chce. Zato dva naši kocourci mainské mývalí, to je jiná... ti mají k psovi nejblíž. Komunikují, vyhledávají kontakt, u všeho musí asistovat, ti splňují to, co možná hledáte. Navíc jsou nekonfliktní k ostatním zvířatům a nestraní se návštěvám. A oba velmi milují moje starší děti. Říká se, že i Ragdoll je také hodně kontaktní, ale toto plemeno jsem neměla, tak nemůžu posoudit.
I obyčejná kočka může mít psí povahu (měli jsme dvě takové) a naopak může být plašší a přijde se za vámi pouze najíst... takže je to o povaze.
Trochu se dá odhadnout i povaha už u kotěte, tak by vám nějaký chovatel mohl poradit s výběrem. Já si u mainských mývalích kocourků u chovatelů vyžádala, že chci mazlivé a kontaktní a takové mi opravdu vybrali.

Třeba časem jednou dojdete k větě, kterou si sama sobě občas dávám:... "Jak jsem mohla dříve žít bez koček?!"

Kočkopes se říká Mainské mývalí kočce.Kdysi dávno měl můj bývalí kolega kocoura MCO který byl větší než střední pes a normálně s ním chodil na vodítku ven, byl to pan kocour já na to koukal, jak blázen.Proto máme doma MCO, ale slečnu a ta je bázlivější.
Záleží ale na povaze dané kočky(kotěte).

Máme dva birmáky od koťátek a jsem ráda, že to tak je. Ještě před šesti lety jsem si život s kočkou nedovedla představit, ač zvířata miluji od mala a vždycky jsme nějaká s mužem a dětmi měli včetně psů. Muž pejskař. Dnes máme tři kocoury (kříženec MCO je synův) a jsme šťastní, že nám je život přihrál do cesty Birmáci jsou mírní (nikdy neškrábnou nebo nekousnou, když se jim něco nelíbí), mazliví tvorové. Když něco potřebují, tak si řeknou Nevymýšlejí lumpárny, chodí škrábat tam kde mají a mají rádi všechny čtyři členy domácnosti. Jeden je introvert, druhý extrovert. Ten druhý vítá i návštěvy. Kříženec je velmi chytrý, hravý, kontaktní, veselý, nevadí mu cizí lidi, jen nevyhledává mazlení.

A ano, tohle u mě platní 100 %: "Jak jsem mohla dříve žít bez koček?!".

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Máme dva birmáky od koťátek a jsem ráda, že to tak je. Ještě před šesti lety jsem si život s kočkou nedovedla představit, ač zvířata miluji od mala a vždycky jsme nějaká s mužem a dětmi měli včetně psů. Muž pejskař. Dnes máme tři kocoury (kříženec MCO je synův) a jsme šťastní, že nám je život přihrál do cesty Birmáci jsou mírní (nikdy neškrábnou nebo nekousnou, když se jim něco nelíbí), mazliví tvorové. Když něco potřebují, tak si řeknou Nevymýšlejí lumpárny, chodí škrábat tam kde mají a mají rádi všechny čtyři členy domácnosti. Jeden je introvert, druhý extrovert. Ten druhý vítá i návštěvy. Kříženec je velmi chytrý, hravý, kontaktní, veselý, nevadí mu cizí lidi, jen nevyhledává mazlení.

A ano, tohle u mě platní 100 %: "Jak jsem mohla dříve žít bez koček?!".

...u mně, která sice venku poňufala kde kterou kočku a doma mající jen psy, zase po pořízení první kočky ke psu platí "jak jsem mohla žít bez kombinace kočka + pes".

Já děkuju za všechny příspěvky, prosím pište dál

Proč jsem psala o těch urážkách - popravdě, bála jsem se že mně odsoudíte, že s tím jak kočky prozatím vidím bych radši žádnou pořizovat neměla. Někdy mi majitelé koček bohužel přijdou až jako fanatici. A kdo není kočce schopen podřídit absolutně všechno, tak že by jí radši neměl mít vůbec.

jak už jsem psala, měla jsem hodně zvířat, a časem bude taky další pes... mně je jasné že s kočkou (a s kotětem nejvíc) přijdou zase chlupy, semtam poškrábaný nábytek, něco okousaného, zvrhlý květináč a jiný bordel... to jo. Všechno ale má své meze, a nějak si myslím že asi nebudu z těch co by jim nevadilo že jim kočka neustále demoluje byt, a přechází to takovým tím "no jo to se nedá nic dělat...). Mně by vadilo mít z domu permanentně kůlničku na dříví, jak vidím u některých majitelů koček.

Také nemusím takové to chování koček, kdy ji hladíte, ona přede, drží, oči přivřené blahem... a pak aniž by jste vy cokoliv změnili, kočka najednou do vás zatne drápy nebo kousne... u kotěte to toleruju, než projde pubertou, ale u dospělé kočky by mi to vadilo.
Taky co vm od známých, kočky jim občas dělají naschvály... tady ale nevím jestli je to v povaze koček, nebo spíš vina majitelů...?

Jo a ještě jeden dotaz - pár lidí mi už řeklo, že s kočkou vy bytě at na kytky úplně zapomenu (mám kytky ráda, mám jich hodně).
Je to pravda?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě jeden dotaz - pár lidí mi už řeklo, že s kočkou vy bytě at na kytky úplně zapomenu (mám kytky ráda, mám jich hodně).
Je to pravda?

...mám kytky i velké a na vánoce stromeček...kočky posupně přicházeli ragdoll. kocour, ragdollka - kočka a rádobyperšanka - nalezenec...všechny mám kastrované...nemám zničené záclony a na nábytku pár škrábanců je, ne z důvodu, že by cíleně škrábali, ale prostě skočili a brzdili... moc jich není, ale jsou - jinak nezničeno nic... nelezou na kuchyňskou linku ani do výšek na nábytek... mám ale veliké škrabadlo do stropu a pak velký tubus, který mají velice rádi... byla jsem v bytě několika ragdolářů a pak u chovatelky birem - ragdollu hodně podobné plemeno - a v bytě nic nezničeno a to měli kožené sedačky například...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě jeden dotaz - pár lidí mi už řeklo, že s kočkou vy bytě at na kytky úplně zapomenu (mám kytky ráda, mám jich hodně).
Je to pravda?

...chlupy ano - všude a takřka ve všem...denně češu a luxuju...mám dřevěné podlahy a dlažbu...koberec malý jen pod stolkem v obýváku a jednou měsíčně peru...nyní jsem si pořídila sušičku a nelituju, mohu konečně nosit i černé věci a ne jen šedivé, které jsou v barvě našich koček...kamarádka má tři krátkosrsté a ač je stále opečovává a uklízí, tak také nadává, ale v legraci...prostě pokud si kočku pořizuji, je potřeba s tímto počítat... jediné co mně napadlo - bezsrsté, o kterých jejich majitelé tvrdí, že jsou to takoví psí povahy - nevím - neznám, podívejte se sama... jo a navíc údajně kočky nahaté se přizpůsobí režimu majitelů - tedy spí dokud majitelé nevstanou - naše budí občas i během noci, kdy se chtějí mazlit... a čím chce člověk více spát, tím mazlivěji se projevují...prostě je dobré slyšet jak to je aby jste věděla do čeho vlastě jdete...

Děkuji chameleone za pravdivé informace, je to pro mne hodně přínosné.
Nahatou kočku raději ne, jak už jsem psala, kočka by byla první cca rk bytová, ale později v domku s přístupem ven - ty nahaté kočky jsou asi čistě jen bytové že? Samozřejmě pokud by kočka po přestěhování nechtěla chodit ven tak jí nutit nebudeme, ale pokud se bude chtít vydávat na výlety, tak aby nenastydla. S chlupy se počítá, se psy je to obdobné.

A s tím spaním - to je fakt, že nad tímhle aspektem jsem se ještě nezamýšlela. Já ač totiž svoje zvířata miluju a žiju s nimi a ne vedle nich, tak v jednom jsem neoblomná - nesmí mi do postele. Na gauč, do křesla atd... to jo, ale postel je jim prostě zapovězená.
Psi nikdy neměli problém tohle pochopit a rozlišovat.
Jestli mi napíšete že majitel kočky v tomhle nemá na výběr, a s kočkou spát prostě musí, jsem asi v háji

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já děkuju za všechny příspěvky, prosím pište dál

Proč jsem psala o těch urážkách - popravdě, bála jsem se že mně odsoudíte, že s tím jak kočky prozatím vidím bych radši žádnou pořizovat neměla. Někdy mi majitelé koček bohužel přijdou až jako fanatici. A kdo není kočce schopen podřídit absolutně všechno, tak že by jí radši neměl mít vůbec.

jak už jsem psala, měla jsem hodně zvířat, a časem bude taky další pes... mně je jasné že s kočkou (a s kotětem nejvíc) přijdou zase chlupy, semtam poškrábaný nábytek, něco okousaného, zvrhlý květináč a jiný bordel... to jo. Všechno ale má své meze, a nějak si myslím že asi nebudu z těch co by jim nevadilo že jim kočka neustále demoluje byt, a přechází to takovým tím "no jo to se nedá nic dělat...). Mně by vadilo mít z domu permanentně kůlničku na dříví, jak vidím u některých majitelů koček.

Také nemusím takové to chování koček, kdy ji hladíte, ona přede, drží, oči přivřené blahem... a pak aniž by jste vy cokoliv změnili, kočka najednou do vás zatne drápy nebo kousne... u kotěte to toleruju, než projde pubertou, ale u dospělé kočky by mi to vadilo.
Taky co vm od známých, kočky jim občas dělají naschvály... tady ale nevím jestli je to v povaze koček, nebo spíš vina majitelů...?

..to popisované kousnutí a zatnutí drápů se nekoná u našich koček a to je občas i rozparádím, že za mnou běží a chytají za nohy - vždy ale na plochu - bez drápů do měkkých tlapek...na břichu drbu a také nic...ragdolka má ale jeden zlozvyk, že když je v extázi z muchlování, tak skousne prsty, ale dá se tomu předejít, že jí je prostě nestrkám pod čumák, všichni jsou poučeni a tak ví jak se k ní chovat nedělá to ve zlém, prostě tak projevuje nevyšší stupeň libosti...na druhou stranu, ale to dělají všechny kočky, tak zvaný mléčný krok kdy Vám prošlapují (nejlépe když máte plný močový měchýř) břicho a hrudník a vrní si u toho, tak pokud nemají ostříhané drápky, tak to občas pocítíte, ale nic hrozného...

Chlupy?
Normálně uklízím,
když čekám návštěvu, dám na sezení čistý přehoz.
Na riflích se nic nedrží, na černých kalhotách... co si budem povídat...

Mně by vadilo mít z domu permanentně kůlničku na dříví, jak vidím u některých majitelů koček.
""""""""
Kočka není dekorace, potřebuje se bavit, zařádit si. Na to je nejlepší a to mi věřte,
pořídit koťata dvě. Honí se spolu, zápasí atd.
Neměla jsem jediný škrábanec, vyblbly se mezi sebou.
Dělá li kočka "problémy", obyčejně ji něco vadí-chybí. Možná svoboda, možnost
vylézt na strom, honit mouchy, motýly (i ptáčka), lapat vodu po dešti...
Umí být velmi svobodomyslné.

Také nemusím takové to chování koček, kdy ji hladíte, ona přede, drží, oči přivřené blahem... a pak aniž by jste vy cokoliv změnili, kočka najednou do vás zatne drápy nebo kousne... u kotěte to toleruju, než projde pubertou, ale u dospělé kočky by mi to vadilo.
"""""
Na vlastní kůži neznám.
Naučte se svoji kočku číst a poznáte, jakou má náladu.
Myslím, že 2 koťata toto eliminují. Při pořizování kotěte,
bych už nikdy nešla jen do jednoho.

Taky co vím od známých, kočky jim občas dělají naschvály... tady ale nevím jestli je to v povaze koček..?
Ano, myslím, že to dokáží i když někdo tvrdí, že neexistuje.
Myslím, že nás umí oddaně milovat, mazlit a vítat (jako pes), ale mají
v sobě něco, co je někdy nutí shodit třeba skleničku.

Na stůl u nás nesměly a to se dodržovalo. Kuchyň jsme zavírali.
Nechtěli jsme, aby si zvykalo lézt na stůl, když bychom ho neuhlídali
Když tam kotě vběhlo a radostně: hup nahoru, "letělo" HNED s křikem dolů.
Později je stůl vůbec nezajímal.

Jo a mohou žrát (krom jiného) i maso.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě jeden dotaz - pár lidí mi už řeklo, že s kočkou vy bytě at na kytky úplně zapomenu (mám kytky ráda, mám jich hodně).
Je to pravda?

My jsme zcela paf z naší MCO je tedy s pp a brali jsme jí v 8 měsících jako mazlíka.
Nezničila nám vůbec nic tudíž nic nepoškrábala ani nerozbila.
Všechny kytky jsou, tak jak byli ty jedovaté opustili náš byt dobrovolně!
Stromeček se dožil nového roku v celé své kráse.
Tento něžný obr nikoho neseká a záměrně neškrábe jen jednou dceru v zápalu boje, šáhli v jeden moment po míčku, takže naš kočička je vymazlená a 100% vychovaná no co vám budu vyprávět jsme z ní všichni hotový.
A ano chlupy ty jsou asi všude, ale z psa byli taky asi ne tolik možná to chce ji častěji česat.
Záleží na výběru původu kotěte.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jo a ještě jeden dotaz - pár lidí mi už řeklo, že s kočkou vy bytě at na kytky úplně zapomenu (mám kytky ráda, mám jich hodně).
Je to pravda?

Máme to u našich dvou kocourků MCO stejné jako píše "tomason"... také nám nic nezničili, takže s pojmenování "něžní obři" zcela souhlasím. Kytek sice mám málo, ale vůbec si jich nevšímají. Jen u palmy jeden občas hrabal, tak jsem hlínu zasypala keramzitem a je klid. Vánoční stromek stál celé svátky bez povšimnutí.
Jinak, když se kočce dá rázně od počátku najevo, že nesmí na určitá místa, tak to pochopí... ona hloupá není, ale počítejte s tím, že občas zkouší, zda polevíte.

Promiňte, ale co je MCO? To je mainská...?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Promiňte, ale co je MCO? To je mainská...?

Ano, MCO je název kočky mainské mývalí.

Bejina napsal(a):
Máme to u našich dvou kocourků MCO stejné jako píše "tomason"... také nám nic nezničili, takže s pojmenování "něžní obři" zcela souhlasím. Kytek sice mám málo, ale vůbec si jich nevšímají. Jen u palmy jeden občas hrabal, tak jsem hlínu zasypala keramzitem a je klid. Vánoční stromek stál celé svátky bez povšimnutí.
Jinak, když se kočce dá rázně od počátku najevo, že nesmí na určitá místa, tak to pochopí... ona hloupá není, ale počítejte s tím, že občas zkouší, zda polevíte.

...MCO je můj sen, ale trochu jsem se bála té velikosti a váhy...až jednou odejdou naše myšilovky, tak dalším plemenem bude právě MCO, ale chce to investovat do PP a hlavně vyhledat chovatele, který je vychovává v rodinném prostředí a koťata jsou středobodem rodiny...

Je pravda, že když jsou koťata malá, lehoučká, tak ráda lezou.
Po všem. Po záclonách, po křeslech ap.
Jak rostou, těžknou, na záclony už nelezou...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...MCO je můj sen, ale trochu jsem se bála té velikosti a váhy...až jednou odejdou naše myšilovky, tak dalším plemenem bude právě MCO, ale chce to investovat do PP a hlavně vyhledat chovatele, který je vychovává v rodinném prostředí a koťata jsou středobodem rodiny...

MCO byl i můj sen, který jsem si časem splnila a rozhodně nelituji. Tato rasa má ale jedinou vadu, je známo, že je velmi návyková... nezůstává se u jedné. My pořídili kocourka a za 9 měsíců mu přibyl kamarád stejné rasy. Jsou spolu viditelně šťastni. A co se týče velikosti či váhy, rozdíl v tom není žádný. Máme ještě obyčejnou kočku a modrou britku a dá se říct, že nejvíce by snědla právě ta nejmenší (obyčejná). A o co jsou ti obříci větší o to jsou něžnější, jakoby si byli vědomi své velikosti, tak jednají opatrněji. Zajímavé je u MCO i to, že milují celou rodinu, nikoliv jednotlivce.

Bejina napsal(a):
MCO byl i můj sen, který jsem si časem splnila a rozhodně nelituji. Tato rasa má ale jedinou vadu, je známo, že je velmi návyková... nezůstává se u jedné. My pořídili kocourka a za 9 měsíců mu přibyl kamarád stejné rasy. Jsou spolu viditelně šťastni. A co se týče velikosti či váhy, rozdíl v tom není žádný. Máme ještě obyčejnou kočku a modrou britku a dá se říct, že nejvíce by snědla právě ta nejmenší (obyčejná). A o co jsou ti obříci větší o to jsou něžnější, jakoby si byli vědomi své velikosti, tak jednají opatrněji. Zajímavé je u MCO i to, že milují celou rodinu, nikoliv jednotlivce.

..ony kočky všeobecně jsou návykové...začala jsem jedním ragdolem a dnes jsem u tří koček...ne že bych nechtěla ještě další, ale byt prostě nenafouknu...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..ony kočky všeobecně jsou návykové...začala jsem jedním ragdolem a dnes jsem u tří koček...ne že bych nechtěla ještě další, ale byt prostě nenafouknu...

Ano, kočky jsou všeobecně návykové a u MCO to prý platí dvojnásob.

Když jsem řekla, že dvě kočky jsou konečné číslo... manžel se mi smál... za rok jsem řekla, že tři kočky jsou konečné číslo... opět se mi manžel smál... a když jsem před nedávnem prohlásila, že čtyři jsou opravdu konečné číslo... už se nesmál, tak myslím, že jsme na tomto počtu opravdu skončili...

Umí to s námi. (všechny)
Umí to s lidmi, koketky mrňavý.
Můj chlap dělal cirkus-kočku nechtěl.
Když jsme o ni přišli, měla jsem o něj strach.
Oba k sobě neskutečně přilnuli...

Tak to my jsme na 6 kusech. Asi konečné číslo? Ne to už bych před manželem neobhájila a stěhovala se

Bejina napsal(a):
Ano, kočky jsou všeobecně návykové a u MCO to prý platí dvojnásob.

Když jsem řekla, že dvě kočky jsou konečné číslo... manžel se mi smál... za rok jsem řekla, že tři kočky jsou konečné číslo... opět se mi manžel smál... a když jsem před nedávnem prohlásila, že čtyři jsou opravdu konečné číslo... už se nesmál, tak myslím, že jsme na tomto počtu opravdu skončili...

...já se pravda nemusím nikoho ptát, ale vzhledem k velikosti bytu už by byl problém se záchodky pro kočky a také s jejich osobním prostorem...prostě až jednou přijde čas, tak si ten sen splním...i když ragdoll byl jako druhá alternativa a ty máme dva + jednu hogo fogo od popelnice rádobyperšanku...

zelenafarma napsal(a):
Tak to my jsme na 6 kusech. Asi konečné číslo? Ne to už bych před manželem neobhájila a stěhovala se

...tak odstěhujte manžela a místo něj by se vešly i dvě další kočky

rapotacka11 napsal(a):
Umí to s námi. (všechny)
Umí to s lidmi, koketky mrňavý.
Můj chlap dělal cirkus-kočku nechtěl.
Když jsme o ni přišli, měla jsem o něj strach.
Oba k sobě neskutečně přilnuli...

..jak se říká že odříkaného největší krajíc...většinou ten kdo z rodinu je proti pořízení tak pak má s tím zvířetem takřka nejužší vztah...moje mamča zvířata nikdy v bytě nechtěla...neublíží, ošetří, nakrmí, ale prostě nechce...když jsem se od rodičů odstěhovala do vlastního, tak jsem si začala plnit své sny, dcera se pomamila no a když přijedeme se zvěřincem na chalupu anebo mamča přijde ke mně, tak ji všichni chlupatci obklopí a neustále vyžadují její pozornost...dnes už na chalupě psy přikrývá, povídá si s nimi, povídá si i skočkami a neustále jim něco vysvětluje

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...tak odstěhujte manžela a místo něj by se vešly i dvě další kočky

Řešení by to bylo, však už ty poslední dvě byly tak na rozvod Ale tentokrát už musím i já uznat, že je u nás poněkud překočkováno. A to jsme v rodinném domku a kočeny chodí ven, ale když se to ráno všechno navalí domů na krmení, tak se v kuchyni pomalu ani nepohnem

zelenafarma napsal(a):
Řešení by to bylo, však už ty poslední dvě byly tak na rozvod Ale tentokrát už musím i já uznat, že je u nás poněkud překočkováno. A to jsme v rodinném domku a kočeny chodí ven, ale když se to ráno všechno navalí domů na krmení, tak se v kuchyni pomalu ani nepohnem

...člověk musí mít sám rozum, a proto nenavštěvuji stránky útulků a nechodím e známým v době koťat...to jsem schopna pozbýt rozum a přestat reálně uvažovat...

Potvrzuji, že mainská mývalí je silně návyková. Já se nejspíš řadím mezi kočkomily. Miluji i psy, ale delší dobu žiji s kočkami (letos tedy už konečně i to psisko do baráku přijde ). Kočky provází celý můj život. Drtivá většina k nám přišla tak, že je někdo hodil přes plot. Ano, moje mamka byla v okolí známá tím, že žádné kotě nenechala ve srabu. Všechny byli venkovní s přístupem domů, bohužel však životnost venkovních koček byla v průměru kolem sedmi let. Tím se ale nějak udržoval koloběh toho, že maximální počet koček bylo 5-6 kousků. Po odstěhování se z domova jsem se zařekla, že kočku si pořídím jedině jen dovnitř, že už nechci oplakávat další zajetou, ztracenou, zakousnutou, otrávenou nebo zastřelenou (a že jich bylo). V té době jsem bydlela v bytě, takže ani jinak vyřešit nešlo. Přítel však řekl "kočka do bytu jedině přes moji mrtvolu". Po roce jsem si přivezla prvního MCO (můj dávný sen). Přítel žije Bohužel náš první MCO s námi byl jen 4 měsíce. Kupovala jsem si ho s tím, že je nemocný, věděla jsem, do čeho jdu. Nicméně po těch 4 měsících v nás nechal tak hlubokou stopu mainí povahy, holubičího vrkání a opravdu neuvěřitelné povahy, že bylo rozhodnuto o dalším MCO. Letos na konci léta jsem si říkala, že naši dva kocouři už začínají důchodový věk (MCO 13 let, druhý kříženec 11 let) a že si na jaře pořídíme další kousek. Mluvila jsem o tom, že by mi k nim povahově sedla bengálka. Vzhledově se mi také líbila. Rozhodla jsem se, že naši smečku rozrostu o nové plemeno. Bohužel mi však MCO náhle a nečekaně zemřel v říjnu. A řeknu vám, že po tolika letech už to bylo tak přirozené, že tu je, že život bez MCO absolutně nedává smysl. Změna plánu, na jaře pořizujeme další MCO. I šestiletá dcera se vyjádřila, že kdyby zemřel ten druhý, bylo by to snazší (je to kruté to slyšet, ale ona řekla nahlas to, co si v tom šoku tady myslel každý). Berry byl prostě úplně jiný, společenský, všude byl, u všeho asistoval a naslouchal. Když jsem na něj mluvila, pozorně poslouchal a když jsem domluvila, odpověděl zavrkáním, mňauknutím, nebo zkrátka přišel dát hlavičkou "duc", případně pusinu. Prostě komunikoval. Druhý to nedělá. Náš první MCO také komunikoval. Takovou komunikaci jsem za život poznala jen u jednoho venkovního kocourka. Byl výjimečný. Asi tak, jako běžný představitel MCO plemene. Takže já, celoživotní kočkomilka a občasná pejskařka prohlašuji, že MCO není kompromis, MCO je právoplatný kočkopes

Děkuji za všechny reakce

A to mně přivádí k další otázce... pokud by se pořizovaly kočky dvě, ale ne najednou (jasně, ideál by asi byli sourozenci z jednoho vrhu, ale prostě kdyby se pořizovaly postupně), máte zkušenosti i s tím že by si kočky nesedly?
A jaké vybírat pohlaví pokud počítám s tím že by k první kočce přibyla druhá až za čas? Nebo je to úplně jedno?
Kočky by tedy šly po pubertě na kastraci.

Projíždím ta plemena co jste doporučili, mainská mývalí je úžasný rys ale vzhledově se mi moc líbí ragdoll...
Ragdolla jste mi také doporučili, je to velký rozdív v kočkopsí povaze, mezi mainskou mývalí a ragdollem?

O ragdollovi jsem také kdysi uvažovala, jsou to takové panenky, nechají se tak hezky nosit. Mám zkušenost jen od známé, u které jsem občas byla. Možná, že kdybych si dřív pořídila jej, tak na mainu nikdy nepomyslím

Může se stát, že si kočky nesednou. Ale nestává se to často. Je dobré nevybírat cíleně dva dominantní jedince (chovatel svá koťata zná, poradí). O pohlaví...nevím. Za celou tu dobu, co se u našich otočilo několik desítek koček, byla jen jedna kočka (samice) útočná na ostatní. Ale ona to dělala ze strachu. Jinak se vždy u nás vyskytovali kocouři i kočky, různě namíchané. Já tedy "jedu" v kocourech, s chlapama si prostě víc rozumím . Jeden kastrován na třech letech (původně chovný, ale měl hormonální problémy) a druhý kastrovaný na roce. Teď už si vybírám chovatele, který prodává kotě na mazlíka rovnou vykastrované. Ač je to momentálně dost horké téma (a i já jsem zprvu byla rozhodnutá hledat naopak ty, kteří prodávají nekastrované), tak po přečtení spousty a spousty článků a studií jdu touto cestou.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za všechny reakce

A to mně přivádí k další otázce... pokud by se pořizovaly kočky dvě, ale ne najednou (jasně, ideál by asi byli sourozenci z jednoho vrhu, ale prostě kdyby se pořizovaly postupně), máte zkušenosti i s tím že by si kočky nesedly?
A jaké vybírat pohlaví pokud počítám s tím že by k první kočce přibyla druhá až za čas? Nebo je to úplně jedno?
Kočky by tedy šly po pubertě na kastraci.

Projíždím ta plemena co jste doporučili, mainská mývalí je úžasný rys ale vzhledově se mi moc líbí ragdoll...
Ragdolla jste mi také doporučili, je to velký rozdív v kočkopsí povaze, mezi mainskou mývalí a ragdollem?

Naše nynější 4 kočky přibývaly všechny postupně do naší domácnosti a nebyl žádný problém. Dva MCO jsou od sebe 9 měsíců a nedají bez sebe ani ránu od prvního dne. Dvě naše starší kočky si na přírůstky zvykaly trochu déle, ale srovnaly se nakonec bez problémů a nyní žijí všichni čtyři spokojeně.
Ono ale záleží i na povaze. Věděla jsem o tom, že mám doma tři kočky velmi klidné povahy, tak jsem sháněla čtvrtou za každou cenu také klidnou, aby jim nenarušila jejich milovaný klid... a stálo to za to. Klidné 4-měsíční kotě mezi ně zapadlo tak úžasně, jakoby u nás bylo už od narození. Takže je potřeba se ohlížet i na potřeby těch starších a alespoň trochu se přizpůsobit.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Děkuji za všechny reakce

A to mně přivádí k další otázce... pokud by se pořizovaly kočky dvě, ale ne najednou (jasně, ideál by asi byli sourozenci z jednoho vrhu, ale prostě kdyby se pořizovaly postupně), máte zkušenosti i s tím že by si kočky nesedly?
A jaké vybírat pohlaví pokud počítám s tím že by k první kočce přibyla druhá až za čas? Nebo je to úplně jedno?
Kočky by tedy šly po pubertě na kastraci.

Projíždím ta plemena co jste doporučili, mainská mývalí je úžasný rys ale vzhledově se mi moc líbí ragdoll...
Ragdolla jste mi také doporučili, je to velký rozdív v kočkopsí povaze, mezi mainskou mývalí a ragdollem?

...ragdolly mám dva a většina ragdollářů prostě jiné plemeno nemá...ono když se zhlédnete v těch jejich úžasných modrých očích...jsou to klidná na člověka vázaná zvířata, i když jsou jistě výjimky...jsou klidní, mazliví, komunikativní...naši se sebou nechají dělat psí kusy, ale j je to o výchově a také odkud si koťata berete... zajeďte se podívat k nějakému chovateli ragdollů a MCO a obrázek si udělejte sama...

Já mám co se kastrace týká jasno, chov neplánuji, a taky doufám že kastrované kočky by se mohly držet blíž u domu (tedy až ten dům bude) když je nebudou lákat touhy...

Proto taky chci buď kočku z útulku, anebo když už čistokrevou, tak jedině s pp, rozhodně ne tzv. "čistokrevou bez pp" jakých je plno v inzerci - nepodporuju množitele.

V březnu je třeba v Praze "Propagační výstava koček", s tímhle popisem:
"▶ Cílem naší výstavy je seznámení široké veřejnosti s plemeny koček a propagace chovu koček s průkazem původu.
▶ V sobotu i v neděli budou přítomni mezinárodní posuzovatelé jednotlivých plemen a poradci chovu, kteří Vám budou k dispozici pro vaše otázky, nebo jen pro obyčejné popovídání si o kočkách bez spěchu a stresu!
▶ Na výstavě se seznámíte lépe s plemeny, o kterých poběží prezentace na plátně.
▶ Součástí výstavy bude také umisťovací výstava útulkových koček, které si budete moci odnést domů. "

Já už se vlastně začínám těšit

Ještě k ragdollům - co se tak probírám webem, zdá se mi že jsou dva typy - jeden spíše dlouhosrstý, jeden blíže krátkosrstým kočkám. Že?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ještě k ragdollům - co se tak probírám webem, zdá se mi že jsou dva typy - jeden spíše dlouhosrstý, jeden blíže krátkosrstým kočkám. Že?

..ragdoll je polodlouhosrstá kočka...náš kocour s PP ji má kratší než naše kočka rovněž s PP, ale krátkosrstý ani náhodou...oba jsou hodnoceni na výstavách na výbornou a kočka vždy nad kocourem a to z důvodu hlubší modré barvy očí...

Jj, já nemyslela vysloveně krátkosrstá, ale třeba tahle http://1gr.cz/fotky/idnes/10/081/cl5/MCE34e5b2_Z_hgf_bmp.jpg
mi přijde výrazně dlouhosrstější než třeba tato
https://vignette.wikia.nocookie.net/animal-jam-clans-1/images/8/8e/Ragdoll2-jpg.jpg/revision/latest?cb=20160809210529

Jinak aspoň se psy mám tu zkušenost, že se sice nejdřív zdá, že krátká srst je praktičtější, ale zas jde hůř sbírat, luxovat atd... Nevím jestli je to u koček stejné.

Máte to dobře vymyšlený.
Kočku z útulku.
Doplňovat stav postupně...
Je tu dost diskuzí, pohledejte.
Myslím, že nechcete problémy-psala jste to.
Další kočka problém znamená
u nás tedy vždy. Aspoň na čas.

Měla jsem dvě stejně stará koťata,
nebyly sourozenci, byly to "holky", vycházely spolu
skvěle. Jedna byla šéfka, zcela přirozeně,
bez bojů. Druhá se držela v pozadí. Jedna ráda ryby, druhá ne aj.

Musím přidat trošku do mlýna stran výběru kočkopsa. Mám doma kocoura ruská modrá, a ten je teda hodně kočkopes. Otevírá si dveře za kliku, aportuje, chodí za mnou jako pejsek. Hluk nerad, má nejsilnější vztah k jednomu pánovi /ostatní toleruje/ a samotu vážně nerad, je to závisláček. Je tvrdohlavý, nesmím ho k ničemu nutit, včetně toho, nechat z náruče odejít kdykoliv si vzpomene, třebas i v průběhu mazlení. I v dospělosti je aktivní a vyžaduje společné hry.
Za mě zásadní rozdíl mezi psem a kočkou, na který je třeba si zvyknout a brát to jak to je, je skutečnost, že od koček nemohu vyžadovat naprostou poslušnost, té jsou schopni jen /někteří?/ psi.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, já nemyslela vysloveně krátkosrstá, ale třeba tahle http://1gr.cz/fotky/idnes/10/081/cl5/MCE34e5b2_Z_hgf_bmp.jpg
mi přijde výrazně dlouhosrstější než třeba tato
https://vignette.wikia.nocookie.net/animal-jam-clans-1/images/8/8e/Ragdoll2-jpg.jpg/revision/latest?cb=20160809210529

Jinak aspoň se psy mám tu zkušenost, že se sice nejdřív zdá, že krátká srst je praktičtější, ale zas jde hůř sbírat, luxovat atd... Nevím jestli je to u koček stejné.

Moje zkušenost z krátkosrstou i polodlouhosrstou. Krátké chlupy jsou hrubší a jakoby se zapíchávaly do čalounění. Šlo to dolů hůř než dlouhé jemné chlupy, s kterými si poradí gumová rukavice, vysavač, lepící váleček a dneska i sušička. Ale kocouři jsou jen doma a chlupů je hodně. Je tedy nutné počítat s tím, že už nikdy nebude domácnost 100 % uklizená. Za sebe - ač jsem byla dřív na pořádek pes, dnes mě to nerozhází. Kočičí láska za to stojí

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje zkušenost z krátkosrstou i polodlouhosrstou. Krátké chlupy jsou hrubší a jakoby se zapíchávaly do čalounění. Šlo to dolů hůř než dlouhé jemné chlupy, s kterými si poradí gumová rukavice, vysavač, lepící váleček a dneska i sušička. Ale kocouři jsou jen doma a chlupů je hodně. Je tedy nutné počítat s tím, že už nikdy nebude domácnost 100 % uklizená. Za sebe - ač jsem byla dřív na pořádek pes, dnes mě to nerozhází. Kočičí láska za to stojí

Ano ano, přesně takové zkušenosti mám i se psími chlupy. Ty delší je prostě při úklidu "za co vzít", stejně jako vlasy ty krátké nedrží v chuchvalci a propadávají, tím se vlastně sbírají hůř
A já nemám 100% uklizenou domácnost ani teď, bez domácích zvířat... s chlupy se počítá a jak už jsem psala, je v plánu časem i pes...
Zas ale prostě nechci mít domácnost celou zničenou no, některé kočky známých jsou podle jejich vyprávění dost likvidní, tak jsem ráda že tu píšete že ne všechny

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, já nemyslela vysloveně krátkosrstá, ale třeba tahle http://1gr.cz/fotky/idnes/10/081/cl5/MCE34e5b2_Z_hgf_bmp.jpg
mi přijde výrazně dlouhosrstější než třeba tato
https://vignette.wikia.nocookie.net/animal-jam-clans-1/images/8/8e/Ragdoll2-jpg.jpg/revision/latest?cb=20160809210529

Jinak aspoň se psy mám tu zkušenost, že se sice nejdřív zdá, že krátká srst je praktičtější, ale zas jde hůř sbírat, luxovat atd... Nevím jestli je to u koček stejné.

...kamarádka má tři krátkosrsté myšilovky z útulku, chlupy sice nejsou vidět, ale jsou všude zapíchané...po našich ragdollech něco jako lehounký chomáček vaty se kdesi válí, ale luxem lze vše sebrat...navíc stačí vlhkou rukou či hadrem vše přejet a srst se stáhne velice dobře...na oblečení je vynikající sučiška, ale tu má i moje dcera a chodí k ní odchlupovat oblečení její švagrová bydlící naproti mající staforda s krátkou zabodávací srstí...já už eliminovala všechny koberce, jen v obýváku malý prací - jinak všude parkety anebo dlažba, no a teď čekám na koženou pohovku, jinak na všem kde se sedí deky, které se velice dobře udržují - stačí navlhčenou dlaní přejet a i suchou a hned se udělají dobře sebratelné žmolky...paradoxně nejméně chlupů je z rádobyperšanky... z té se to nikde neválí, on jí pořád přečesává pes nevím odkud jste, ale pokud by jste byla z Prahy tak bych Vás pozvala aby jste se podívala pravdě do očí a viděla jak vypadá domácnost s dvěma ragdolly a jednou peršanou...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Ano ano, přesně takové zkušenosti mám i se psími chlupy. Ty delší je prostě při úklidu "za co vzít", stejně jako vlasy ty krátké nedrží v chuchvalci a propadávají, tím se vlastně sbírají hůř
A já nemám 100% uklizenou domácnost ani teď, bez domácích zvířat... s chlupy se počítá a jak už jsem psala, je v plánu časem i pes...
Zas ale prostě nechci mít domácnost celou zničenou no, některé kočky známých jsou podle jejich vyprávění dost likvidní, tak jsem ráda že tu píšete že ne všechny

O sedací soupravu, křesla či polstrované židle si kočky brousí drápy běžně. S tím je třeba počítat, bohužel.
Nic jiného se u nás nelikviduje /škrabadla máme.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Moje zkušenost z krátkosrstou i polodlouhosrstou. Krátké chlupy jsou hrubší a jakoby se zapíchávaly do čalounění. Šlo to dolů hůř než dlouhé jemné chlupy, s kterými si poradí gumová rukavice, vysavač, lepící váleček a dneska i sušička. Ale kocouři jsou jen doma a chlupů je hodně. Je tedy nutné počítat s tím, že už nikdy nebude domácnost 100 % uklizená. Za sebe - ač jsem byla dřív na pořádek pes, dnes mě to nerozhází. Kočičí láska za to stojí

...kočky mně naučily nebazírovat na sterilně uklizeném bytě a králík - respektive jeho klec mně vyučila jak dopadne ten kdo pořád musí v bytě lítat a vše uklízet, přemývat a tak - to jsem na začátku léta takhle letěla do kuchyně před noční umýt dva hrnky ve dřezu - zakopnouc o klec s králíkem (nikdy se mi to nestalo), jsem slítla na dlažbu a chráníc si brýle jsem skončila s velkou boulí na hlavě a ošklivě zlomeným zápěstím - komplikace doteď...takže kočky mně odnaučili neustálého gruntování a králík mít všechno hned a pořád sklizené dělám si legraci denně musím luxovat a vytírat - mám ještě psa, ale už prostě ne tak vyhroceně jako dřív, na druhou stanu, když přijdu do kdejaké domácnosti bez zvířat, tak si říkám jak je u mně pořád vygruntováno

joanne.s napsal(a):
O sedací soupravu, křesla či polstrované židle si kočky brousí drápy běžně. S tím je třeba počítat, bohužel.
Nic jiného se u nás nelikviduje /škrabadla máme.

...ale ne všechny, mám zkušenosti s několika chovkami ragdollů a birmy a nic takového jsem neviděla - a to měli kožený a čalouněný nábytek...u nás také ne...já takhle plánovala, že díky nově příchozím koťatům vyměním záclony po jejich drápání, no a měním ji (a to už mám doma kočky šest let), ale po dvaceti letech, že už se na ni opravdu nemohu koukat - i když je pořád pěkná...no a křesla mám ratanová - také neponičená a pohovku látkovou, ale tu měním za koženou, protože nemohu pořádně vyprat polštáře na ní ani sedáky a už má také odsloužíno...pár škrábanců na nábytku mám - horní plocha, ale stalo se jak kočka skočila, tak jí to trochu podklouzlo a holt škrábanec byl na světě, ale není jich mnoho, respektive málokdo o nich ví nebo vidí...

joanne.s napsal(a):
O sedací soupravu, křesla či polstrované židle si kočky brousí drápy běžně. S tím je třeba počítat, bohužel.
Nic jiného se u nás nelikviduje /škrabadla máme.

U nás nic, jen malý kožený taburet.
Uplně odrbaný, jinak fakt nic.
Ale mohli ven a brousili si a protahovali se o stromy.
Šplhadlo" je netknuté - neodrbané.

rapotacka11 napsal(a):
U nás nic, jen malý kožený taburet.
Uplně odrbaný, jinak fakt nic.
Ale mohli ven a brousili si a protahovali se o stromy.
Šplhadlo" je netknuté - neodrbané.

...u nás má kocour jednu jedinou takřka obsesi...dostala jsem kdysi od kolegy takovou krásnou jemnou skleněnou vázičku...kocour od začátku nesnesl aby vázička stála vodorovně, to byl schopen na ni fascinovaně hledět a když jsem nebyla v blízkosti, ta jí packou pokládal naležato, naštěstí je pod komodou křeslo a ona vždy dopadla na to křeslo...takže jsem to řešila tak, že vázička ležela...pak se mi jí jednou podařilo při úklidu shodit a rozbít, kamarád mi jí slepit, že vypadá jako nová a světe div se, od té doby i když stojí se jí kocour ani nedotkne...

Vysloveně kočkopes by měl být devon. Je to snad jediná kočka, která byla vyšlechtěna pro povahu ne pro vzhled. Ale netuším jak moc bude akční. Taky po něm už mnoho let pokukuji.
Peršanky jsou klidné, ale nebývaj moc kontaktní a údržba srsti je náročná. Krátkosrstá Peršanka je exotická kočka, ale i tak má hustý kožich a chlupy z ní prostě budou.

Já bych to nechala na manželovi, přece jenom to bude hlavně kočka pro něj.

Jinak nám během dvaceti let mého samostatného života prošlo domácností mnoho koček, některé doslova jen proběhly, jiné zůstaly. I přes škrabadla a možnosti chodit ven to odnáší gauč, který letos budeme kupovat již třetí, takže co deset let - to není až tak špatný výsledek.
Je to kus od kusu, některé kočky jsou vzorné, některé jsou nezkrotné. A je jasné, že bydlení se zvířetem vyžaduje kompromisy, se psem by to bylo stejné.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...kamarádka má tři krátkosrsté myšilovky z útulku, chlupy sice nejsou vidět, ale jsou všude zapíchané...po našich ragdollech něco jako lehounký chomáček vaty se kdesi válí, ale luxem lze vše sebrat...navíc stačí vlhkou rukou či hadrem vše přejet a srst se stáhne velice dobře...na oblečení je vynikající sučiška, ale tu má i moje dcera a chodí k ní odchlupovat oblečení její švagrová bydlící naproti mající staforda s krátkou zabodávací srstí...já už eliminovala všechny koberce, jen v obýváku malý prací - jinak všude parkety anebo dlažba, no a teď čekám na koženou pohovku, jinak na všem kde se sedí deky, které se velice dobře udržují - stačí navlhčenou dlaní přejet a i suchou a hned se udělají dobře sebratelné žmolky...paradoxně nejméně chlupů je z rádobyperšanky... z té se to nikde neválí, on jí pořád přečesává pes nevím odkud jste, ale pokud by jste byla z Prahy tak bych Vás pozvala aby jste se podívala pravdě do očí a viděla jak vypadá domácnost s dvěma ragdolly a jednou peršanou...

Jsem od Berouna, pokud by jste byla nějak v dosahu, s radostí bych Vaší nabídku využila

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jsem od Berouna, pokud by jste byla nějak v dosahu, s radostí bych Vaší nabídku využila

.., napíšu Vám...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Spíš než na plemeni záleží na povaze konkrétního zvířete. S tím, že obecně platí, že kočky nohaté a tenké jsou aktivnější než kočky zavalitější s kratšíma nohama. Opravdu kliďas bývá perská, ale to zase záleží na vás, jestli se chcete starat o srst.

Výběr dospělé kočky se známou povahou je v tomhle ale asi nejjistější.

Kočky nohaté a hubenější to je pravda.Mám dvě orientálky a můžu říct, že mi kolikrát psy připomínají, jsou chytré, aktivní, rozumí tomu co říkám, aportují míčky atd...
Jinak není pravda, že kočka není tak mazlivá a přítulná jako pes, ty moje jen co přijdu domů z práce, už mě vítají u dveří a chtějí se pomazlit.Jak si je vychováte, takové je máte

Janaaa napsal(a):
Kočky nohaté a hubenější to je pravda.Mám dvě orientálky a můžu říct, že mi kolikrát psy připomínají, jsou chytré, aktivní, rozumí tomu co říkám, aportují míčky atd...
Jinak není pravda, že kočka není tak mazlivá a přítulná jako pes, ty moje jen co přijdu domů z práce, už mě vítají u dveří a chtějí se pomazlit.Jak si je vychováte, takové je máte

Ještě foto orientálek. Ocicat a Sejšelský kocour.I když je jim 8 a 9 let jsou neskutečně aktivní..

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Jj, já nemyslela vysloveně krátkosrstá, ale třeba tahle http://1gr.cz/fotky/idnes/10/081/cl5/MCE34e5b2_Z_hgf_bmp.jpg
mi přijde výrazně dlouhosrstější než třeba tato
https://vignette.wikia.nocookie.net/animal-jam-clans-1/images/8/8e/Ragdoll2-jpg.jpg/revision/latest?cb=20160809210529

Jinak aspoň se psy mám tu zkušenost, že se sice nejdřív zdá, že krátká srst je praktičtější, ale zas jde hůř sbírat, luxovat atd... Nevím jestli je to u koček stejné.

Kočka na první fotce bude starší, než ta na druhé. Náš kocour měl ze začátku taky kratší chlupy, teď je to chlupatá koule.:).

Katinec napsal(a):
Kočka na první fotce bude starší, než ta na druhé. Náš kocour měl ze začátku taky kratší chlupy, teď je to chlupatá koule.:).

...mám dva ragdolly - kočku jako na první fotce černá mitted přesně ve stejné délce srsti a kocoura modrá mitted ve stejné délce srsti jako je na druhé fotografii - kocour je starší než kočka a i když je to chlupatá koule, délky chlupů kočky nikdy nedosáhl - přesto jsou oba na výstavách hodnoceni známkou výbornou - kočka pak vyhrává nad kocourem díky sytější modré barvě očí...

Dobrý den, přidám také svou zkušenost. Celý život jsme s rodiči měli psy, vesměs jezevčíky, kde vidím určitou podobnost v povaze s kočkou. Ale každopádně jsem taky vždy byla milovník psů a nikdy by mě dříve nenapadlo, že si vůbec kočku pořídím. Jelikož ale nejsem zastánce toho pořizovat si do bytu psa a chyběl mi zvířecí kamarád, tak již delší dobu co žiju sama jsem pokukovala po kočkách. Dlouho jsem zkoumala různé diskuze, popisy charakteru atd. Velmi mě zaujala jak svou povahou, tak taky vzhledem birma. Před 2mi měsíci jsem si to splnila a přivezla jsem si domů 3 měsíční kotě z chovatelské stanice na mazlíka. Měla jsem z toho trošku ze začátku obavy, jak to spolu budeme zvládat, jelikož jsem nikdo kočku v bytě neměla a nemám s tím zkušenosti. Musím říct, že kočičák se naprosto dokonale sžil s novým domovem. Okamžitě pochopil, kde má záchodek, kde je škrábadlo a co se může a nemůže. Samozřejmě, že momentálně je to mimino, které mě zkouší, občas nějaký ten škrábanec na kancelářské židli(tu miluje:) je, ale nic jiného nepoznalo, že tady bydlí kočka. Když vyskočí na linku, kde má zákaz, tak stačí aby viděl, že se blížím a už je okamžitě dole. Vydrží tady být sám po dobu co jsem v práci. Je to milionová kočka. Večer když si jdu lehnout, tak okamžitě přijde, lehne si na mě a mazlí se ale spí teda se mnou v posteli. Asi by se mu dalo vysvětlit a naučit ho, kde má svoje místečko, ale mě to nevadí a aspoň mě uspává svým předením večer. Takže můžu jen doporučit plemeno birmy. Jediná nevýhoda, kterou v kočce teda vidím já za sebe je to, že si chce třeba ve 3 ráno hrát . Ale to jsou věci se kterými člověk před pořízením zvířete počítá. A ještě musím dodat, že mám dvě morčata a želvu a se všemi vychází velmi dobře.

Snad jsem i svým názorem přispěla. A přikládám fotku :).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Akiiinka: dobře, že máte želvičku a morčata. Birma nemá být sama. Hodně potom strádá, ale jakýkoliv živý tvor ji samotu zpříjemní Máme dva birmáky a jsou to úžasní parťáci. Miluju je

Plánuju pořízení kamaráda/dky, ale prvně chci vyřešit kastraci jednoho a potom budu hledat parťáka. Respektive asi počkám jestli paní chovatelka nebude mít třeba koncem roku zase nějaké koťátka :).

akiiinka napsal(a):
Plánuju pořízení kamaráda/dky, ale prvně chci vyřešit kastraci jednoho a potom budu hledat parťáka. Respektive asi počkám jestli paní chovatelka nebude mít třeba koncem roku zase nějaké koťátka :).

To je to nejlepší, co můžete pro kocourka udělat. My je máme v rozestupu třech měsíců. Skvěle se doplňují (jeden introvert, druhý extrovert :-D ) Co je u birem zajímavé, že navazují oční kontakt - to jste jistě už zjistila a co je ještě skvělé, že si oblíbí všechny členy rodiny. "Visí" jak na synech, tak vyhledávají i muže a se mnou mají takové milé rituálky

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je to nejlepší, co můžete pro kocourka udělat. My je máme v rozestupu třech měsíců. Skvěle se doplňují (jeden introvert, druhý extrovert :-D ) Co je u birem zajímavé, že navazují oční kontakt - to jste jistě už zjistila a co je ještě skvělé, že si oblíbí všechny členy rodiny. "Visí" jak na synech, tak vyhledávají i muže a se mnou mají takové milé rituálky

Jo oční kontakt funguje i u nás a je to krásný.Upřeně si s Nelinkou koukáme do očí, já potom oči přivřu a ona je přivírá taky a tak zamilovaně na mě kouká, potom už to nevydrží a jde se ke mě pomazlit a přede.Je to krásný.

Tak abych taky přispěla svou troškou do mlýna.
S přítelem jsme si pořídili kočičku Ragdoll a když zvažujeme pořízení dalšího chlupáče tak mám rozhodnuto že jiné plemeno nechceme. O Ragdollech se říká že jsou to "kočkopsi" a je na tom opravdu hodně pravdy. Sice máme doma ještě kotě, ale aportování papírových kuliček je u nás na denním pořádku, řekla bych že kuličky nosí líp než kde jaký pes . Čičině jsme pořídili veliké škrábadlo - určitě nesmí chybět nikde, kde přebývají kočky - a je naprosto spokojená, nábytek nemáme poškrábaný a i když je to kotě z bytu kůlničku na dříví nemám. Bydlíme s ní v 2+1, ale v tom bych problém neviděla. Bonnie je hrozně hravá ale když na to přijde tak strašně přítulná. Vydrží mi sedět na klíně i dvě hodiny jenom když ji budu hladit. Neříkám že na tom mít kočku jsou jen pozitiva, ale většinou převažují. Ze začátku jsem byla taky docela skeptická jak se to u nás vyvrbí ale rozhodně toho nikdy nelituju. Řekla bych že Ragdoll narozdíl od ostatních koček opravdu vyžaduje společnost lidí. Nedokážu si představit že bysme ji nechali samotnou na víkend doma, protože stačí abysme šli do práce a už vyšiluje. Vždy když přijdu tak čeká za dveřma a musí mě hned přivítat.
Pro nějaké srovnání - rodiče mají doma dvě britské kočičky a je to úplně něco jiného. Samozřejmě se liší kočka od kočky ale i plemena jsou naprosto jiné. A britky (aspoň ty naše) jsou hrozně odměřené, přijdou většinou třeba večer na chvilku se pomazlit ale tím to končí, nejraději tráví čas samy.
Takže já bych Vám určitě doporučila Ragdolla

dostl.z napsal(a):
Tak abych taky přispěla svou troškou do mlýna.
S přítelem jsme si pořídili kočičku Ragdoll a když zvažujeme pořízení dalšího chlupáče tak mám rozhodnuto že jiné plemeno nechceme. O Ragdollech se říká že jsou to "kočkopsi" a je na tom opravdu hodně pravdy. Sice máme doma ještě kotě, ale aportování papírových kuliček je u nás na denním pořádku, řekla bych že kuličky nosí líp než kde jaký pes . Čičině jsme pořídili veliké škrábadlo - určitě nesmí chybět nikde, kde přebývají kočky - a je naprosto spokojená, nábytek nemáme poškrábaný a i když je to kotě z bytu kůlničku na dříví nemám. Bydlíme s ní v 2+1, ale v tom bych problém neviděla. Bonnie je hrozně hravá ale když na to přijde tak strašně přítulná. Vydrží mi sedět na klíně i dvě hodiny jenom když ji budu hladit. Neříkám že na tom mít kočku jsou jen pozitiva, ale většinou převažují. Ze začátku jsem byla taky docela skeptická jak se to u nás vyvrbí ale rozhodně toho nikdy nelituju. Řekla bych že Ragdoll narozdíl od ostatních koček opravdu vyžaduje společnost lidí. Nedokážu si představit že bysme ji nechali samotnou na víkend doma, protože stačí abysme šli do práce a už vyšiluje. Vždy když přijdu tak čeká za dveřma a musí mě hned přivítat.
Pro nějaké srovnání - rodiče mají doma dvě britské kočičky a je to úplně něco jiného. Samozřejmě se liší kočka od kočky ale i plemena jsou naprosto jiné. A britky (aspoň ty naše) jsou hrozně odměřené, přijdou většinou třeba večer na chvilku se pomazlit ale tím to končí, nejraději tráví čas samy.
Takže já bych Vám určitě doporučila Ragdolla

...ragdollové jsou velmi společenští a samotu těžce nesou, myslím, že by to určitě chtělo ještě jednoho, zvláště pokud jste dlouho v práci...

Janaaa napsal(a):
Ještě foto orientálek. Ocicat a Sejšelský kocour.I když je jim 8 a 9 let jsou neskutečně aktivní..

Jak můžete mít tolik živých kytek? Závidím.. Ti moji dva draci hned všechno zdecimovali.

janau. napsal(a):
Jak můžete mít tolik živých kytek? Závidím.. Ti moji dva draci hned všechno zdecimovali.

...mám taky kytek dost v obou pokojích, jediné co nevydrželo byla mnou ze semene vypěstovaná datlová palma, snad že chutnala jako kočičí tráva nevím...tu jsem při začínajícím požíráním odnesla kolegyni do práce...základem je asi mít pro kočky neustále k dispozici kočičí trávu v květináči anebo truhlíku...občas se nejstarší kocour zamyslí a skousne list fíkusu, ale to je tak všechno...z orchidejí mají docela osypky, jednou přičichli ke květu spadlém na zem a doslova se ošklíbali... teď jsem neodolala a přinesla si z burzy takovou zvláštní kytku Myrmecodia tuberosa a také nic, jen si jí očichali...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
To je to nejlepší, co můžete pro kocourka udělat. My je máme v rozestupu třech měsíců. Skvěle se doplňují (jeden introvert, druhý extrovert :-D ) Co je u birem zajímavé, že navazují oční kontakt - to jste jistě už zjistila a co je ještě skvělé, že si oblíbí všechny členy rodiny. "Visí" jak na synech, tak vyhledávají i muže a se mnou mají takové milé rituálky

Prosím, potřebuji vysvětlit ten oční kontakt co to mám za kočky, že mi hledí do očí furt, ale furt, já ani nechci nebo jak to je u jiných ? já právě myslela, že to je normální.. když já je mám jak psy, tak fakt nevím
je to výchovou ?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Prosím, potřebuji vysvětlit ten oční kontakt co to mám za kočky, že mi hledí do očí furt, ale furt, já ani nechci nebo jak to je u jiných ? já právě myslela, že to je normální.. když já je mám jak psy, tak fakt nevím
je to výchovou ?

Birmy obvykle nejsou moc hlučné a kontakt zakládají na drcání hlavy a očním kontaktu Vidíte, není to jen výsada birem, ale je to pro ně typické...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Birmy obvykle nejsou moc hlučné a kontakt zakládají na drcání hlavy a očním kontaktu Vidíte, není to jen výsada birem, ale je to pro ně typické...

Jo, tak to je jako u nás, já jim hluk zakázala
mimochodem, hodně štěstí do 2018.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Birmy obvykle nejsou moc hlučné a kontakt zakládají na drcání hlavy a očním kontaktu Vidíte, není to jen výsada birem, ale je to pro ně typické...

...dneska k ránu kočky seznali, že dost bylo spaní...takže hloubavý upřený pohled do očí, drcání čumákem o můj nos, když jsem zase oči zavřela, tak oslintávání vlasů...no vstala jsem nakonec no...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...dneska k ránu kočky seznali, že dost bylo spaní...takže hloubavý upřený pohled do očí, drcání čumákem o můj nos, když jsem zase oči zavřela, tak oslintávání vlasů...no vstala jsem nakonec no...

Jako by jste mi mluvila z duše:D.. měla jsem to dneska v noci úplně totožně o půl 4, kdy se kočičák rozhodnul, že už by to stačilo spánku a možná by si dal nějaké jídlo a granulky nebyly dostatečné. Po 15 min přesvědčování, že má strááášný hlad, jsem se schovala pod peřinu, tak to naštěstí vzdal a odešel si hrát do vedlejšího pokoje.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...ragdollové jsou velmi společenští a samotu těžce nesou, myslím, že by to určitě chtělo ještě jednoho, zvláště pokud jste dlouho v práci...

Já to vím, máme v plánu jí pořídit kamarádku, nechci aby byla sama, přece jen ve dvou se to lépe táhne

janau. napsal(a):
Jak můžete mít tolik živých kytek? Závidím.. Ti moji dva draci hned všechno zdecimovali.

Já mám to štěstí, že moje kočky mají rády bylinky a trávu, takže pro Nelinku pěstuji kopr-nechápu ale může se ho užrat, Samík má rád meduňku, trávu oba, někdy mám pocit, že mám doma krávy a ne kočky jak se po ránu pasou
Na balkoně mám většinou rozmarýn, kopr, meduňku, mátu, tymián, majoránku, petržel a pažitku, oregáno,...a hlavně šantu kočičí..na tu chodí pravidelně a Samík má rád třeba ještě meduňku Nelinka pažitku Ostatních kytek si nevšímají.Tady je lepší fotoKvůli Nelince spousty kopru

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Janaaa napsal(a):
Já mám to štěstí, že moje kočky mají rády bylinky a trávu, takže pro Nelinku pěstuji kopr-nechápu ale může se ho užrat, Samík má rád meduňku, trávu oba, někdy mám pocit, že mám doma krávy a ne kočky jak se po ránu pasou
Na balkoně mám většinou rozmarýn, kopr, meduňku, mátu, tymián, majoránku, petržel a pažitku, oregáno,...a hlavně šantu kočičí..na tu chodí pravidelně a Samík má rád třeba ještě meduňku Nelinka pažitku Ostatních kytek si nevšímají.Tady je lepší fotoKvůli Nelince spousty kopru

...ten balkon Vám ze srdce závidím...

akiiinka napsal(a):
Jako by jste mi mluvila z duše:D.. měla jsem to dneska v noci úplně totožně o půl 4, kdy se kočičák rozhodnul, že už by to stačilo spánku a možná by si dal nějaké jídlo a granulky nebyly dostatečné. Po 15 min přesvědčování, že má strááášný hlad, jsem se schovala pod peřinu, tak to naštěstí vzdal a odešel si hrát do vedlejšího pokoje.

..u nás to bylo k páté, zřejmě se řídí pořekadlem "mladí ležáci, staří žebráci"...jenomže když člověk vstane, tak oni spokojeně jdou dospávat na své pelechy...

dostl.z napsal(a):
Já to vím, máme v plánu jí pořídit kamarádku, nechci aby byla sama, přece jen ve dvou se to lépe táhne

...uvidíte jak si spolu také krásně vyhrají...

Janaaa napsal(a):
Já mám to štěstí, že moje kočky mají rády bylinky a trávu, takže pro Nelinku pěstuji kopr-nechápu ale může se ho užrat, Samík má rád meduňku, trávu oba, někdy mám pocit, že mám doma krávy a ne kočky jak se po ránu pasou
Na balkoně mám většinou rozmarýn, kopr, meduňku, mátu, tymián, majoránku, petržel a pažitku, oregáno,...a hlavně šantu kočičí..na tu chodí pravidelně a Samík má rád třeba ještě meduňku Nelinka pažitku Ostatních kytek si nevšímají.Tady je lepší fotoKvůli Nelince spousty kopru

Waw, tak to je bomba! Ta fotka je super, normálně Vám závidím, jak tahle spokojeně spolu leží v pelíšku v té zeleni. Mně kočičáci zničili všechny kytky, oni je nežerou, ale drápou, hrají si s nimi, i když mají škrabadlo do stropu, spoustu hraček, nic nepomůže.. No a snad ještě větší problém je hlína, hlavně čerstvě zalitá kytka, hlína se pak válí všude, zamatlané jsou všechny zdi okolo a ideálně celý květináč na zemi a všechno z něj venku po baráku
Vánoční strokek jsme měli nazdobený jen v horní polovině slaměnkami a pár nerozbitnými baňkami, vydržel přesně 1,5 dne, pak jsme to vzdali, páč na něm nezbylo skoro žádné jehličí ani ozdoby..
Čerti jedni nezbední. Vylezou všude, kam chtějí, no aspoň mě nutí všechno řádně uklízet a tak mám doma relaivně pořád uklizeno
Jsem ale bez kytek Se jednou naštvu a dám jim tam celou svou sbírku kaktusů, a budou mít po vtákách!

akiiinka napsal(a):
Jako by jste mi mluvila z duše:D.. měla jsem to dneska v noci úplně totožně o půl 4, kdy se kočičák rozhodnul, že už by to stačilo spánku a možná by si dal nějaké jídlo a granulky nebyly dostatečné. Po 15 min přesvědčování, že má strááášný hlad, jsem se schovala pod peřinu, tak to naštěstí vzdal a odešel si hrát do vedlejšího pokoje.

Se mnou kočičáci jsou spát okolo desáté, večer pak okolo půlnoci mají největší chuť lítat po baráku a hrát si, takže to většinou vstanu, mladšího si zavřu do ložnice, staršího nechám v obýváku s papouškem a do 2 min je klid. Ráno ale vždy mezi 4-5 hod. začne mladej vrnět, lechtat fouskama na obličeji a nutně potřebuje pomazlit. Někdy si dá říct a ještě usne, ale já většinou už špatně, nebo musím prostě vstát a zase začíná ranní rodeo..
Nemůžu je nechat bohužel řádit spolu v obýváku v noci, páč tam je zase papoušek a ten se potřebuje taky vyspat, že

janau. napsal(a):
Waw, tak to je bomba! Ta fotka je super, normálně Vám závidím, jak tahle spokojeně spolu leží v pelíšku v té zeleni. Mně kočičáci zničili všechny kytky, oni je nežerou, ale drápou, hrají si s nimi, i když mají škrabadlo do stropu, spoustu hraček, nic nepomůže.. No a snad ještě větší problém je hlína, hlavně čerstvě zalitá kytka, hlína se pak válí všude, zamatlané jsou všechny zdi okolo a ideálně celý květináč na zemi a všechno z něj venku po baráku
Vánoční strokek jsme měli nazdobený jen v horní polovině slaměnkami a pár nerozbitnými baňkami, vydržel přesně 1,5 dne, pak jsme to vzdali, páč na něm nezbylo skoro žádné jehličí ani ozdoby..
Čerti jedni nezbední. Vylezou všude, kam chtějí, no aspoň mě nutí všechno řádně uklízet a tak mám doma relaivně pořád uklizeno
Jsem ale bez kytek Se jednou naštvu a dám jim tam celou svou sbírku kaktusů, a budou mít po vtákách!

..hlína lákala v jednom květináči - nevím proč, dokud jsem nedala navrch oblázky...to pomohlo a vypadá to hezky...stromek bez úhony i s novým štěnětem...ty kaktusy nejsou špatný nápad

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
..hlína lákala v jednom květináči - nevím proč, dokud jsem nedala navrch oblázky...to pomohlo a vypadá to hezky...stromek bez úhony i s novým štěnětem...ty kaktusy nejsou špatný nápad

Oblázky jsem zkoušela hned po prvním rozhrabání, ale hrozně je oba bavilo pacičkou ty oblázky vyhazovat, v květináči zůstaly vždy jen ty největší a nejtěžší, stejně jsem ale neuchránila ani hlínu ani listy, každý den po práci jsem sčítala škody a do večera uklízela. Nejvíc je bavily asi dracény, s dlouhými úzkými listy se tááák krásně hrálo a dokonce se po těch větších dalo i šplhat...

janau. napsal(a):
Oblázky jsem zkoušela hned po prvním rozhrabání, ale hrozně je oba bavilo pacičkou ty oblázky vyhazovat, v květináči zůstaly vždy jen ty největší a nejtěžší, stejně jsem ale neuchránila ani hlínu ani listy, každý den po práci jsem sčítala škody a do večera uklízela. Nejvíc je bavily asi dracény, s dlouhými úzkými listy se tááák krásně hrálo a dokonce se po těch větších dalo i šplhat...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
...uvidíte jak si spolu také krásně vyhrají...

Už se na to opravdu těším jen doufám že si na sebe zvyknou.

dostl.z napsal(a):
Už se na to opravdu těším jen doufám že si na sebe zvyknou.

...pozorovat je bude lepší než sledování TV...