Dobrý den. Snažím se pročítat zkušenosti na netu, protože náš kocour má prý FIP a mě se to nějak nezdá/nechci tomu věřit. Je mu 5let, je nemocný už tři týdny. Začalo to teplotou 41,3°C a apatií, hned druhý den dostal lék na teplotu, zabral na 24hod. a pak opět horečka. Asi třetí den dostal konečně ATB a podařilo se mu nabrat krev, kde vyšlo kromě zvýšeného CRP i velmi málo bílých krvinek (1,2). V tu dobu začal prskat žluté zapáchající hleny a začaly mu hnisat i oči. ATB dostal od našeho vet.3x na 5dnů, pak se udělal odběr na FIV a FeLV- oboje negativní. Infúze mu nedal, nešel mu napíchnout, dál si nevěděl rady. Kocour málo jedl, pil, pořád spal, teplota občas vyskočila na 40,3°C, ale výtok z nosu pomalu ustával a oči nehnisají už vůbec. Nicméně jsme změnili veterináře. Paní doktorka udělala RTG- vše v pořádku, voda v břišní dutině není, odběry krve- bílé krvinky klesly na 0,9, poměr alb/glob 0,35 a další horší výsledky, které přisuzovala hladovění a dehydrataci. Dostal infuzi s vitamíny, kortikoidy na nabuzení imunity a apetitu, Zylexis už 3 dávky. Za jeden den této léčby mu bílé krvinky vylezly na 3,3. Přes víkend byl normálně doma, rozjedl se a i pití se zlepšilo, občas kýchne. Ale stále spí, apatický úplně není- chodí se pomazlit, chce chodit ven. Zítra máme jít na kontrolní odběry. Odběr na FIP (do Německa) dr. ještě neposlala, pořád zkouší vodu v břiše.
Snad jsem vše popsala srozumitelně.
Nesetkal jste se někdo s takovým stavem? Může se FIP takhle zlepšovat? Nemůže to být spíš něco jiného?
Děkuji za vaše postřehy...
PavlaC.
napsal(a):
Dobrý den. Snažím se pročítat zkušenosti na netu, protože náš kocour má prý FIP a mě se to nějak nezdá/nechci tomu věřit. Je mu 5let, je nemocný už tři týdny. Začalo to teplotou 41,3°C a apatií, hned druhý den dostal lék na teplotu, zabral na 24hod. a pak opět horečka. Asi třetí den dostal konečně ATB a podařilo se mu nabrat krev, kde vyšlo kromě zvýšeného CRP i velmi málo bílých krvinek (1,2). V tu dobu začal prskat žluté zapáchající hleny a začaly mu hnisat i oči. ATB dostal od našeho vet.3x na 5dnů, pak se udělal odběr na FIV a FeLV- oboje negativní. Infúze mu nedal, nešel mu napíchnout, dál si nevěděl rady. Kocour málo jedl, pil, pořád spal, teplota občas vyskočila na 40,3°C, ale výtok z nosu pomalu ustával a oči nehnisají už vůbec. Nicméně jsme změnili veterináře. Paní doktorka udělala RTG- vše v pořádku, voda v břišní dutině není, odběry krve- bílé krvinky klesly na 0,9, poměr alb/glob 0,35 a další horší výsledky, které přisuzovala hladovění a dehydrataci. Dostal infuzi s vitamíny, kortikoidy na nabuzení imunity a apetitu, Zylexis už 3 dávky. Za jeden den této léčby mu bílé krvinky vylezly na 3,3. Přes víkend byl normálně doma, rozjedl se a i pití se zlepšilo, občas kýchne. Ale stále spí, apatický úplně není- chodí se pomazlit, chce chodit ven. Zítra máme jít na kontrolní odběry. Odběr na FIP (do Německa) dr. ještě neposlala, pořád zkouší vodu v břiše.
Snad jsem vše popsala srozumitelně.
Nesetkal jste se někdo s takovým stavem? Může se FIP takhle zlepšovat? Nemůže to být spíš něco jiného?
Děkuji za vaše postřehy...
Dobrý den. Bohužel mám zkušenost s FIP. Adoptovala jsem kocourka z depozita. Ještě ten den se mi zdál apatický, i když chuť k jídlu měl. V depozitu mi o něm řekli, že je to líný povaleč, který nejraději žere. Jenže bohužel on nebyl vyžraný, on měl "vodu v břiše". Mně se prostě ten kocourek nezdál v podstatě hned prvních pár hod po adopci. Druhý den se paní z depozitu zachovaly solidně, naložily mě i kocourka a jelo se k jejich veterináři. Ten snad už od dveří nasadil výraz, kdy mi bylo vše jasné. Ještě se přesvědčovali punkcí břicha - typická je přítomnost jantarově zbarvené tekutiny. Bylo mi řečeno, že kocourek může žít řekněme další měsíc, možná dva, ale bude se trápit, a že dle nich je na místě eutanázie. Tak se také stalo, strašně jsem to obrečela a jediné, co jsem nemohla pochopit, bylo, že kocourek měl FIP už nějakou dobu před adopcí a že si toho v depozitu nevšimli. Ale asi se to může stát. Ještě dodám, že "rozjetá" FIP je stoprocentně smrtelná a lék na ni není (a i s očkováním je to diskutabilní). A poslední věc - kortikoidy jsou výrazně IMUNOSUPRESIVNÍ léky, takže určitě nenabudí imunitu.
Držím pěsti, ať je to něco jiného!
Vlastně ještě jeden dotaz: obvykle FIP bývají promořeny nějaké velkochovy, mám na mysli místa, kde je hodně koček pohromadě, jako tomu třeba bylo i v tom našem případě - kocourek z depozita. Vy máte ponětí, kde by Váš kocour k FIP přišel? Chodí ven? Odkud jej máte?
Dobrý den, děkuji za reakci. S těmi kortikoidy máte pravdu, ptala jsem se na to lékařky a prý takto malá dávka umí tělo nabudit, při dlouhodobém užívání imunitu potlačují. Kocour je nalezenec, ale do teď byl zdravý. Je domácí, ale od jara do podzimu s námi chodí na zahradu. Já pořád doufám, že to FIP není, protože v břiše výpotek nemá. Naopak se mu od poslední injekce kortikoidů minulé úterý udělalo tak dobře, že zase přibral a i chování se mu vrátilo do starých kolejí. Kromě občasného kýchnutí mu nic není. Samozřejmě nevím, jak jsou na tom bílé krvinky, které mu teda minule zase klesly. Teď čekáme na výsledky výtěru z nosu a toho testu na koronaviry. Dám pak vědět, třeba se to bude někomu hodit...
Dobrý den,
s FIP mám dvojitou zkušenost. Jedna čičina byla z útulku, druhá nalezenec, obě jsme si přivezli jako koťata. Úmrtí 3 měsíce po sobě.
První míca (z útulku) byla vždycky hubená, ale tak nějak normálně baštila, což se jednou začalo zhoršovat, začala hubnout, být apatická. Žádné jiné příznaky. Vzali jsme k vetíkovi, měla vodu v břiše, udělala se punkce a bylo to jasné. FIP. Museli jsme nechat uspávat. Byly jí necelé dva roky.
Druhá míca (nalezenec) byla velmi aktivní kočka, i když byla taky celkem malá a hubená. Jednoho dne ale začala ztrácet rovnováhu a napadat na jednu stranu. Ale stále normálně žrala. Vzali jsme ji k veterináři, vodu v břiše neměla, krev nabrat moc nešla, tak jí něco dali (už bohužel přesně nevím co) a řekli, že ji musíme zavodnit, aby šla nabrat krev. Než se nám to podařilo, tak přestala žrát a přidala se i ta apatie. Opět jsme ji vzali k veterináři, nabrala se krev jakž takž, ale než stačily přijít výsledky, tak jsme na druhý den slyšeli zoufalé mňoukání. Číča slezla ze svého oblíbeného místa, kde trávila posledních několik dní (asi chtěla k nám), ale přestaly ji poslouchat nožičky. Volala nás. Našli jsme ji ležet na zemi, jak se snaží vstát a vůbec jí to nešlo. Tak jsme jeli a museli ji také nechat uspat. Byl to prý taky FIP, jen ta druhá verze.
Ale bylo nám řečeno, že když už se FIP rozjede, tak ke zlepšení nedochází. Kočky třeba ještě nějakou dobu žijí, ale trápí se.
Takže podle toho, co píšete: to, že nemá vodu v břiše ještě nemusí nic znamenat. Ale pokud došlo ke zlepšení, kocourek není apatický a třeba i žere, tak by to FIP být neměl.
KrisHru

XXX.XXX.149.80
cool.manka
napsal(a):
Dobrý den,
s FIP mám dvojitou zkušenost. Jedna čičina byla z útulku, druhá nalezenec, obě jsme si přivezli jako koťata. Úmrtí 3 měsíce po sobě.
První míca (z útulku) byla vždycky hubená, ale tak nějak normálně baštila, což se jednou začalo zhoršovat, začala hubnout, být apatická. Žádné jiné příznaky. Vzali jsme k vetíkovi, měla vodu v břiše, udělala se punkce a bylo to jasné. FIP. Museli jsme nechat uspávat. Byly jí necelé dva roky.
Druhá míca (nalezenec) byla velmi aktivní kočka, i když byla taky celkem malá a hubená. Jednoho dne ale začala ztrácet rovnováhu a napadat na jednu stranu. Ale stále normálně žrala. Vzali jsme ji k veterináři, vodu v břiše neměla, krev nabrat moc nešla, tak jí něco dali (už bohužel přesně nevím co) a řekli, že ji musíme zavodnit, aby šla nabrat krev. Než se nám to podařilo, tak přestala žrát a přidala se i ta apatie. Opět jsme ji vzali k veterináři, nabrala se krev jakž takž, ale než stačily přijít výsledky, tak jsme na druhý den slyšeli zoufalé mňoukání. Číča slezla ze svého oblíbeného místa, kde trávila posledních několik dní (asi chtěla k nám), ale přestaly ji poslouchat nožičky. Volala nás. Našli jsme ji ležet na zemi, jak se snaží vstát a vůbec jí to nešlo. Tak jsme jeli a museli ji také nechat uspat. Byl to prý taky FIP, jen ta druhá verze.
Ale bylo nám řečeno, že když už se FIP rozjede, tak ke zlepšení nedochází. Kočky třeba ještě nějakou dobu žijí, ale trápí se.
Takže podle toho, co píšete: to, že nemá vodu v břiše ještě nemusí nic znamenat. Ale pokud došlo ke zlepšení, kocourek není apatický a třeba i žere, tak by to FIP být neměl.
Po přečtení Vašeho příspěvku jen doufám, že nás nepotká ta samá situace, kterou jste zažili.
V červenci 2018 jsme si domů přivezli 4 měsíčního nádherného bílého kocourka od paní, která ho měla v bytě, ale zjistila alergii u dcery, tak ho musela dát pryč. Odkud kocourka původně měla, vůbec netuším. Doma jsme zjistili, že je kocourek hluchý, ale vůbec to nevadilo. Normálně s námi fungoval. Byl úžasný. Měl 4 jména, protože neslyšel, tak jsme mu každý říkali jinak :-). Narostl, přes zimu zmohutněl, byl nádherný. V listopadu jsme mu z depozita přivezli kamarádku, malou kočičku. Kočička si k nám přivezla hnisavou rýmu, zánět očí, průjem - možná ze stresu. Později jsme zjistili i ušní svrab. Nakonec jsme všechno zvládli. Kocourek se s kočičkou zkamarádil, úžasně si hráli, tulili se spolu, spinkali spolu, starali se o sebe navzájem. Ale kocourek nám začal nějak hubnout, myslela jsem, že shazuje zimní zásobu podkožního tuku. Jinak byl totiž v pořádku. Ale poslední 3 dny už jen pospával, čím dál víc. Jedl, ale čím dál míň. Jeli jsme na veterinu, tam mu vytáhli z bříška žlutou lepkavou mazlavou tekutinu a bylo jasné. Teplotu neměl. Ale už měl
i nažloutlá ouška, bledé dásně. Od úterka 2.4.2019 už kocourek spinká v kočičím nebi. Měl rok a měsíc. Kočička nám tady chodí a plače, všude ho hledá a já se s tím nemůžu vyrovnat. Bylo to tak náhlé, vůbec jsem to nečekala. A vím, že je pravděpodobné, že kočička to může dostat taky nebo může být přenašeč. V depozitu zůstala její sestra, ale ke kočičce určitě už není vhodné přivézt další kočku, tak tady máme samotné smutné klubíčko. Snad nepřijdeme i o ni.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Nic takového pravděpodobné není. Kočičce kamaráda přivést normálně můžete. FIP není nakažlivá nemoc.
KrisHru

XXX.XXX.149.80
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Nic takového pravděpodobné není. Kočičce kamaráda přivést normálně můžete. FIP není nakažlivá nemoc.
Všude jsem četla, že se vir přenáší trusem nebo i po požití z hračky, oděvu atd. Naše kočky měly společný záchod. Byly pořád spolu. Navíc se ta nemoc jmenuje "infekční" peritonitida. Pochopila jsem, že nemoc nemusí zmutovat a projevit se u každé kočky, ale nakazit se virem může. A pokud by se naše kočka nakazila a nemoc se neprojevila, tak už ale může být přenašeč a mohla by to přenést na kočku, kterou bychom domů přivezli. Nebo se pletu?
Uživatel s deaktivovaným účtem

KrisHru
napsal(a):
Všude jsem četla, že se vir přenáší trusem nebo i po požití z hračky, oděvu atd. Naše kočky měly společný záchod. Byly pořád spolu. Navíc se ta nemoc jmenuje "infekční" peritonitida. Pochopila jsem, že nemoc nemusí zmutovat a projevit se u každé kočky, ale nakazit se virem může. A pokud by se naše kočka nakazila a nemoc se neprojevila, tak už ale může být přenašeč a mohla by to přenést na kočku, kterou bychom domů přivezli. Nebo se pletu?
kde, všude?
neplést prosím dvě věci, koronavirus střevní a koronavirus mutovaný. to jsou dvě různé entity. první je přenosný snadno, druhý jen za určitých speciálních okolností, takže téměř ne. plus patogeneze FIP je zásadně spojená s reakcí imunitního systému, nemoc vzniká přecitlivělostí a převahou Th2 odpovědi na přítomnost zmutovaného viru, v podstatě je to autoimunita, tělo se zabije samo. Th1 odpověď přitom zmutovaný virus zničí a kočka vůbec neonemocní.
Takže ke vzniku FIP potřebujete tři věci: střevní koronavirus, mutaci střevního koronaviru na virus FIP, to proběhne náhodně nebo taky ne během střevní infekce, převahu Th2 imunitní odpovědi na přítomnost mutovaného viru, který napadá makrofágy a ne střevní buňky. Nastavení imunitní odpovědi je částečně vrozené, proto je vnímavost k FIP dědičná, z velké části záleží na celkovém zdravotním stavu organismu, proto častěji onemocní útulkové kočky, protože jsou ve stresu a v infekčním tlaku, proto častěji onemocní kočky s FIV nebo FeLV.
Ale není to přenosné jako chřipka. Vaše kočka může být tak max nositelem střevní infekce. Ale takových koček je.... střevní koronavirus je opravdu snadno přenosný i předměty.
KrisHru
napsal(a):
Po přečtení Vašeho příspěvku jen doufám, že nás nepotká ta samá situace, kterou jste zažili.
V červenci 2018 jsme si domů přivezli 4 měsíčního nádherného bílého kocourka od paní, která ho měla v bytě, ale zjistila alergii u dcery, tak ho musela dát pryč. Odkud kocourka původně měla, vůbec netuším. Doma jsme zjistili, že je kocourek hluchý, ale vůbec to nevadilo. Normálně s námi fungoval. Byl úžasný. Měl 4 jména, protože neslyšel, tak jsme mu každý říkali jinak :-). Narostl, přes zimu zmohutněl, byl nádherný. V listopadu jsme mu z depozita přivezli kamarádku, malou kočičku. Kočička si k nám přivezla hnisavou rýmu, zánět očí, průjem - možná ze stresu. Později jsme zjistili i ušní svrab. Nakonec jsme všechno zvládli. Kocourek se s kočičkou zkamarádil, úžasně si hráli, tulili se spolu, spinkali spolu, starali se o sebe navzájem. Ale kocourek nám začal nějak hubnout, myslela jsem, že shazuje zimní zásobu podkožního tuku. Jinak byl totiž v pořádku. Ale poslední 3 dny už jen pospával, čím dál víc. Jedl, ale čím dál míň. Jeli jsme na veterinu, tam mu vytáhli z bříška žlutou lepkavou mazlavou tekutinu a bylo jasné. Teplotu neměl. Ale už měl
i nažloutlá ouška, bledé dásně. Od úterka 2.4.2019 už kocourek spinká v kočičím nebi. Měl rok a měsíc. Kočička nám tady chodí a plače, všude ho hledá a já se s tím nemůžu vyrovnat. Bylo to tak náhlé, vůbec jsem to nečekala. A vím, že je pravděpodobné, že kočička to může dostat taky nebo může být přenašeč. V depozitu zůstala její sestra, ale ke kočičce určitě už není vhodné přivézt další kočku, tak tady máme samotné smutné klubíčko. Snad nepřijdeme i o ni.
Dobrý den, to je mi moc líto. Nám na veterině říkali, že není dobré přivézt si další kotě, a to tak rok až dva od úmrtí poslední miciny. Všechno řádně vydezinfikovat atd., protože se právě nikdy neví, co přesně to bylo, kdo to na kočičku přenesl nebo zda to už měla v sobě a jen se to rozjelo.
Také nám říkali, že pokud to měla micina od matky, tak to budou mít nejspíš i její sourozenci, tzn. u vás i ta její sestřička. Také je ale možné, že číča je v pořádku a FIP měl jen kocourek. Já osobně bych nepřivezla další kočku cizí (kotě už vůbec ne), ale ségru asi jo. Tedy pokud už je dospělá (nevím, jestli jste psala "malá kočička" jako malá vzrůstem nebo věkem).
My jsme měli před těmi dvěma kočičkami, co nám umřeli, doma ještě jednu micinu (také nalezenec). Byla s s těmi dvěma celou tu dobu a přitom je naprosto v pořádku, teď v květnu bude mít 3 roky a je velmi vitální. Podezíráme, že FIPku "prskalo" kotě nalezenec, ale schytala to jen druhá útulková, protože prostě byla hubená a asi ne tak odolná. A nebo ji měly obě dvě a rozjelo se jim to prostě společně. To nikdy nevíte.
Každopádně: úplně první naše micina nám po umření poslední fňukala, tak jsme jí přivezli z depozita kočku dospělou (to by prý neměl být problém). Tu jsme museli ale dát pryč (zase z jiných důvodů, žije, jen je u jiné rodiny) a asi další 2 měsíce na to jsme přivezli kocourka, ale už od chovatele, kde by nemělo být prý takové riziko. A zatím všechno v pořádku.
cool.manka
napsal(a):
Dobrý den, to je mi moc líto. Nám na veterině říkali, že není dobré přivézt si další kotě, a to tak rok až dva od úmrtí poslední miciny. Všechno řádně vydezinfikovat atd., protože se právě nikdy neví, co přesně to bylo, kdo to na kočičku přenesl nebo zda to už měla v sobě a jen se to rozjelo.
Také nám říkali, že pokud to měla micina od matky, tak to budou mít nejspíš i její sourozenci, tzn. u vás i ta její sestřička. Také je ale možné, že číča je v pořádku a FIP měl jen kocourek. Já osobně bych nepřivezla další kočku cizí (kotě už vůbec ne), ale ségru asi jo. Tedy pokud už je dospělá (nevím, jestli jste psala "malá kočička" jako malá vzrůstem nebo věkem).
My jsme měli před těmi dvěma kočičkami, co nám umřeli, doma ještě jednu micinu (také nalezenec). Byla s s těmi dvěma celou tu dobu a přitom je naprosto v pořádku, teď v květnu bude mít 3 roky a je velmi vitální. Podezíráme, že FIPku "prskalo" kotě nalezenec, ale schytala to jen druhá útulková, protože prostě byla hubená a asi ne tak odolná. A nebo ji měly obě dvě a rozjelo se jim to prostě společně. To nikdy nevíte.
Každopádně: úplně první naše micina nám po umření poslední fňukala, tak jsme jí přivezli z depozita kočku dospělou (to by prý neměl být problém). Tu jsme museli ale dát pryč (zase z jiných důvodů, žije, jen je u jiné rodiny) a asi další 2 měsíce na to jsme přivezli kocourka, ale už od chovatele, kde by nemělo být prý takové riziko. A zatím všechno v pořádku.
Mám za sebou opravdu hodně anabází s umíráním koček na tyto nemoci. FIP je opravdu hnusná nemoc, ale viz výše "Bodlinka" - nové zvíře lze pořídit. Myslím, že FIPka je jaksi démonizovaná, když jsem já přišla kvůli ní o útulkového kocourka, tak i s odstupem tuším měsíce jsem byla odmítnuta jako zájemkyně o nového kocourka (ne už z útulku, ale kdesi z vesnice) - paní si trvala na svém, že vše je u mě teď infekční a že viry si budou u mě vegetit půl roku a kdesi cosi a kotě mi neprodala.
cool.manka
napsal(a):
Dobrý den, to je mi moc líto. Nám na veterině říkali, že není dobré přivézt si další kotě, a to tak rok až dva od úmrtí poslední miciny. Všechno řádně vydezinfikovat atd., protože se právě nikdy neví, co přesně to bylo, kdo to na kočičku přenesl nebo zda to už měla v sobě a jen se to rozjelo.
Také nám říkali, že pokud to měla micina od matky, tak to budou mít nejspíš i její sourozenci, tzn. u vás i ta její sestřička. Také je ale možné, že číča je v pořádku a FIP měl jen kocourek. Já osobně bych nepřivezla další kočku cizí (kotě už vůbec ne), ale ségru asi jo. Tedy pokud už je dospělá (nevím, jestli jste psala "malá kočička" jako malá vzrůstem nebo věkem).
My jsme měli před těmi dvěma kočičkami, co nám umřeli, doma ještě jednu micinu (také nalezenec). Byla s s těmi dvěma celou tu dobu a přitom je naprosto v pořádku, teď v květnu bude mít 3 roky a je velmi vitální. Podezíráme, že FIPku "prskalo" kotě nalezenec, ale schytala to jen druhá útulková, protože prostě byla hubená a asi ne tak odolná. A nebo ji měly obě dvě a rozjelo se jim to prostě společně. To nikdy nevíte.
Každopádně: úplně první naše micina nám po umření poslední fňukala, tak jsme jí přivezli z depozita kočku dospělou (to by prý neměl být problém). Tu jsme museli ale dát pryč (zase z jiných důvodů, žije, jen je u jiné rodiny) a asi další 2 měsíce na to jsme přivezli kocourka, ale už od chovatele, kde by nemělo být prý takové riziko. A zatím všechno v pořádku.
Jo, a s ohledem, že mám mj. Mainku, tak jsem Vám chtěla napsat, že máte super nick...pobavilo!
KrisHru
napsal(a):
Po přečtení Vašeho příspěvku jen doufám, že nás nepotká ta samá situace, kterou jste zažili.
V červenci 2018 jsme si domů přivezli 4 měsíčního nádherného bílého kocourka od paní, která ho měla v bytě, ale zjistila alergii u dcery, tak ho musela dát pryč. Odkud kocourka původně měla, vůbec netuším. Doma jsme zjistili, že je kocourek hluchý, ale vůbec to nevadilo. Normálně s námi fungoval. Byl úžasný. Měl 4 jména, protože neslyšel, tak jsme mu každý říkali jinak :-). Narostl, přes zimu zmohutněl, byl nádherný. V listopadu jsme mu z depozita přivezli kamarádku, malou kočičku. Kočička si k nám přivezla hnisavou rýmu, zánět očí, průjem - možná ze stresu. Později jsme zjistili i ušní svrab. Nakonec jsme všechno zvládli. Kocourek se s kočičkou zkamarádil, úžasně si hráli, tulili se spolu, spinkali spolu, starali se o sebe navzájem. Ale kocourek nám začal nějak hubnout, myslela jsem, že shazuje zimní zásobu podkožního tuku. Jinak byl totiž v pořádku. Ale poslední 3 dny už jen pospával, čím dál víc. Jedl, ale čím dál míň. Jeli jsme na veterinu, tam mu vytáhli z bříška žlutou lepkavou mazlavou tekutinu a bylo jasné. Teplotu neměl. Ale už měl
i nažloutlá ouška, bledé dásně. Od úterka 2.4.2019 už kocourek spinká v kočičím nebi. Měl rok a měsíc. Kočička nám tady chodí a plače, všude ho hledá a já se s tím nemůžu vyrovnat. Bylo to tak náhlé, vůbec jsem to nečekala. A vím, že je pravděpodobné, že kočička to může dostat taky nebo může být přenašeč. V depozitu zůstala její sestra, ale ke kočičce určitě už není vhodné přivézt další kočku, tak tady máme samotné smutné klubíčko. Snad nepřijdeme i o ni.
Prožili jsme si FIPku - bráška se segrou z útulku. Po půl roce kocourek odešel za duhu, přes měsíc jsme "bojovali" s mokrou variantou FIP. Nechtěla jsem ani slyšet,o kamarádovi pro zůstalou kočendu. Měla jsem tan samý názor a čekala s hrůzou, kdy začne také přibírat..Začala, ale sono zjistilo, že má špíčky :-). Tak jsem asi za cca půl roku, co bráška umřel, dovezla kocourka. Sžili se, kocour ji už přerůstá a víc si dovoluje, ale hrají si, hoňka, schovka, výpady - je to lepší než televize.