Dobrý den, prosím o názory zkušených chovatelů či majitelů nebo jen znalců koček.
Ráda bych si přestěhovala kočky z bytu do domku na venkově, kam jsme se přestěhovali. Jedná se o 2 kastrované kočky ve věku cca 5 a 6 let, žijící pouze v bytě panelového domu. Pochází z útulku, byli to nalezenci z "venku". Myslíte si, že je možné si je vzít z bytu do domku bez většího stresu pro kočky? Měly by volnost pohybu, nezůstaly by zavřené v domě. Zvyknou si? Hrozí jim nějaké větší bezprostřední nebezpečí při prvních průzkume okolí domu? Jak je nejlépe přivyknout na nové prostředí?
Děkuji všem za rozumné rady a připomínky.
kery
napsal(a):
Dobrý den, prosím o názory zkušených chovatelů či majitelů nebo jen znalců koček.
Ráda bych si přestěhovala kočky z bytu do domku na venkově, kam jsme se přestěhovali. Jedná se o 2 kastrované kočky ve věku cca 5 a 6 let, žijící pouze v bytě panelového domu. Pochází z útulku, byli to nalezenci z "venku". Myslíte si, že je možné si je vzít z bytu do domku bez většího stresu pro kočky? Měly by volnost pohybu, nezůstaly by zavřené v domě. Zvyknou si? Hrozí jim nějaké větší bezprostřední nebezpečí při prvních průzkume okolí domu? Jak je nejlépe přivyknout na nové prostředí?
Děkuji všem za rozumné rady a připomínky.
Dobrý den, řekla bych, že co se týče zvykání na nové prostředí (barák), tak to nebude žádný problém. Záleží na povaze Vašich koček, jak moc jsou vnímavé k různým událostem, buď to přijmou po kvapném průzkumu nového okolí v podstatě hned, nebo můžou být nějakou dobu zalezlé (např.pod postelí) a nejprve se budou s okolím zžívat tím, že budou jen pozorovat. S tou volností pohybu to ale nebude žádná výhra pro kočičky. Každopádně Vám doporučuji buď výstavbu voliéry, nebo kočičky ven nepouštět. Píšete, že jim je 5+6 let a žily do teď pouze v bytě. Nenaučily se vyhýbat se nebezpečí (mnohdy to neumějí ani kočičky, které se na ulici narodily a proto je průměrná "životnost" venkovní kočky cca 5 let, přičemž velká část zahyne během prvního roku života). Nejsou zvyklé orientovat se na volném prostranství, vyhýbat se autům, psům, lidem s nekalými úmysly, ostatním kočkám, od kterých můžou chytit nemoce či (což je častější) parazity jako blechy nebo svrab. Takže moje rada zní, určitě nepouštět na volno, můžou se něčeho leknout a zaběhnout se a těžko bude bytová kočka hledat cestu zpět. Do teď neměla potřebu trénovat si orientaci v prostoru a navíc v úplně cizým prostředí.
kery
napsal(a):
Dobrý den, prosím o názory zkušených chovatelů či majitelů nebo jen znalců koček.
Ráda bych si přestěhovala kočky z bytu do domku na venkově, kam jsme se přestěhovali. Jedná se o 2 kastrované kočky ve věku cca 5 a 6 let, žijící pouze v bytě panelového domu. Pochází z útulku, byli to nalezenci z "venku". Myslíte si, že je možné si je vzít z bytu do domku bez většího stresu pro kočky? Měly by volnost pohybu, nezůstaly by zavřené v domě. Zvyknou si? Hrozí jim nějaké větší bezprostřední nebezpečí při prvních průzkume okolí domu? Jak je nejlépe přivyknout na nové prostředí?
Děkuji všem za rozumné rady a připomínky.
Dobrý den. Kočky si rozhodně vemte s sebou, jsou už na vás zvyklé a na změnu prostředí si také zvyknou. První dva až tři týdny bych je ale nechala pouze v domě, ať poznají nový domov, potom bych je vzala na zahradu, ale jen za dohledu a nejlépe před krmením, aby na zavolání nebo šustot sáčku s krmivem přiběhly. Jasné je, že zahrada musí být důkladně oplocena,nejlepším řešením ale je, postavení zastřešené voliéry pro kočky. Tak budete mít jistotu, že se jim nic nestane a pokud by byla voliéra přístupná kočkám přímo z domu,mohly by chodit ven, kdy by samy chtěly. Je známo, že kastrované kočky se tolik netoulají,ale co když by se dostalo do vaší zahrady jiné zvíře? Nebezpečím v přírodě jsou docela jistě paraziti, blechy,klíšťata,proto nezapomeňte na řádné očkování a dobrý přípravek proti parazitům. My se stěhovali taky, teda jen na nový byt a kočky to zvládly velmi dobře, žádné psychické problémy neměly.
janike
napsal(a):
Dobrý den. Kočky si rozhodně vemte s sebou, jsou už na vás zvyklé a na změnu prostředí si také zvyknou. První dva až tři týdny bych je ale nechala pouze v domě, ať poznají nový domov, potom bych je vzala na zahradu, ale jen za dohledu a nejlépe před krmením, aby na zavolání nebo šustot sáčku s krmivem přiběhly. Jasné je, že zahrada musí být důkladně oplocena,nejlepším řešením ale je, postavení zastřešené voliéry pro kočky. Tak budete mít jistotu, že se jim nic nestane a pokud by byla voliéra přístupná kočkám přímo z domu,mohly by chodit ven, kdy by samy chtěly. Je známo, že kastrované kočky se tolik netoulají,ale co když by se dostalo do vaší zahrady jiné zvíře? Nebezpečím v přírodě jsou docela jistě paraziti, blechy,klíšťata,proto nezapomeňte na řádné očkování a dobrý přípravek proti parazitům. My se stěhovali taky, teda jen na nový byt a kočky to zvládly velmi dobře, žádné psychické problémy neměly.
Děkuji za vaše rady. Obě kočky byli již dospělé (cca něco přes rok), když se k nám dostaly. Sunny (6 let) je z útulku a Sessi (5 let) byla nalezena v kočičím postroji podvyživená (1kg) v lese u vlak. nádraží (buď se zatoulala nebo ji tam někdo úmyslně vyhodil). Ta útulkem ani neprošla, zůstala rovnou u nás. Kočky nyní žijí s mámou, na kterou jsou nejvíce zvyklé, já jsem se před 2 lety přestěhovala do jiného bytu a nyní do domku a právě zvažuji vzít si k sobě obě kočky. Je mi jich líto, obě sedávají na okenním parapetu (samozřejmě doma, ne venku) a smutně pozorují okolí, ptáky, osoby,..... Myslela jsem si, že i pro kočku je přirozenější žít venku, svobodně, bez omezování pohybu s možností brouzdat brzy ráno trávou, prožívat večerní dobrodružství, vyhřívat se na sluníčku, lovit myši,...... Bydlíme na kraji obce, auta jezdí jen před domem (místní komunikace, ne hlavní silnice), za domem je pole, louka....Sousedé mají také kočky, které jsou zvyklé se tady volně pohybovat. Říkala jsem si, že jejich instinkt by se mohl znovu "oživit" a dříve nebo později by se naučily žít venku - ne ve voliéře. Prevence proti parazitům a kvalitní vakcinace je samozřejmostí.
kery
napsal(a):
Děkuji za vaše rady. Obě kočky byli již dospělé (cca něco přes rok), když se k nám dostaly. Sunny (6 let) je z útulku a Sessi (5 let) byla nalezena v kočičím postroji podvyživená (1kg) v lese u vlak. nádraží (buď se zatoulala nebo ji tam někdo úmyslně vyhodil). Ta útulkem ani neprošla, zůstala rovnou u nás. Kočky nyní žijí s mámou, na kterou jsou nejvíce zvyklé, já jsem se před 2 lety přestěhovala do jiného bytu a nyní do domku a právě zvažuji vzít si k sobě obě kočky. Je mi jich líto, obě sedávají na okenním parapetu (samozřejmě doma, ne venku) a smutně pozorují okolí, ptáky, osoby,..... Myslela jsem si, že i pro kočku je přirozenější žít venku, svobodně, bez omezování pohybu s možností brouzdat brzy ráno trávou, prožívat večerní dobrodružství, vyhřívat se na sluníčku, lovit myši,...... Bydlíme na kraji obce, auta jezdí jen před domem (místní komunikace, ne hlavní silnice), za domem je pole, louka....Sousedé mají také kočky, které jsou zvyklé se tady volně pohybovat. Říkala jsem si, že jejich instinkt by se mohl znovu "oživit" a dříve nebo později by se naučily žít venku - ne ve voliéře. Prevence proti parazitům a kvalitní vakcinace je samozřejmostí.
ještě bych chtěla dodat, že se jedná pravděpodobně o křížence britkých koček (zbarvení, povaha a tělesné proporce). Nevím, zda to může mít nějaký významnější vliv na zvykání si na nový život. Sunny je malinko citlivější na změny, jak jste popisovaly, po přestěhování z vysokoškolských kolejí domů dlouho pozorovala zalezlá ve skrýši pokoj. Sessi se chovala suveréně ihned od začátku, byla šťastná, že má teplý pelíšek a pravidelnou stravu (taky teď váží 6kg).
kery
napsal(a):
ještě bych chtěla dodat, že se jedná pravděpodobně o křížence britkých koček (zbarvení, povaha a tělesné proporce). Nevím, zda to může mít nějaký významnější vliv na zvykání si na nový život. Sunny je malinko citlivější na změny, jak jste popisovaly, po přestěhování z vysokoškolských kolejí domů dlouho pozorovala zalezlá ve skrýši pokoj. Sessi se chovala suveréně ihned od začátku, byla šťastná, že má teplý pelíšek a pravidelnou stravu (taky teď váží 6kg).
Je jedno, jestli jde o křížence nebo obyčejné kočky, přivykání na nové prostředí je stejné. Chtěla bych však opravit údaj o věku, kterého se dožívají kočky s volným výběhem ven. Není to pět let, ale pouze dva roky. Rovněž bych chtěla opravit údaj o tom, že kastrované kočky nebudou chodit mimo zahradu. Více se samozřejmě toulají nevykastrovaní kocouři, ale kočka, která neopouští zahradu nebo nepřeleze plot, je naprostou výjimkou. Kočky pravděpodobně budou chodit i na silnici, i když podle vás k tomu nebudou mít žádný důvod, když je na druhé straně tak pěkně a bezpečno. Bydlíme také na konci vesnice, před domem místní komunikace, žádný velký provoz tu není. Před třemi lety jsme měli čtyři vykastrované venkovní kočky, dnes už nemáme žádnou. Jednoho kocoura ve dvou letech přejelo přímo před naším domem auto, tři kočky zmizely. Odešly z domu a už se nevrátily. Samozřejmě se nezatoulaly, to se vesnické kočce nikdy nestane. Nikdy jsme se nedozvěděli, jak skončily, jestli se dlouho netrápily... Na zahradě je opravdu hezky a každá kočka chodí ráda ven. Ale za plotem jsou auta, psi, otrávené myši a lidé, kteří kočky nenávidí. Ovšem, že mají sousedi kočky venku. Mají je hlavně na myši. Někdy vystřídají i dvě tři kočky za rok. Zřejmě jste stejně rozhodnutá své kočky bez dozoru ven pouštět. Třeba se zrovna vašim kočkám nic nestane, mohou být tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Ale ptala jste se na rizika, tak odpovídám. Z vašeho dotazu zaznívá obvyklá naivní představa lidí z města o šťastném a bezproblémovém životě svobodných vesnických koček.
nora
napsal(a):
Je jedno, jestli jde o křížence nebo obyčejné kočky, přivykání na nové prostředí je stejné. Chtěla bych však opravit údaj o věku, kterého se dožívají kočky s volným výběhem ven. Není to pět let, ale pouze dva roky. Rovněž bych chtěla opravit údaj o tom, že kastrované kočky nebudou chodit mimo zahradu. Více se samozřejmě toulají nevykastrovaní kocouři, ale kočka, která neopouští zahradu nebo nepřeleze plot, je naprostou výjimkou. Kočky pravděpodobně budou chodit i na silnici, i když podle vás k tomu nebudou mít žádný důvod, když je na druhé straně tak pěkně a bezpečno. Bydlíme také na konci vesnice, před domem místní komunikace, žádný velký provoz tu není. Před třemi lety jsme měli čtyři vykastrované venkovní kočky, dnes už nemáme žádnou. Jednoho kocoura ve dvou letech přejelo přímo před naším domem auto, tři kočky zmizely. Odešly z domu a už se nevrátily. Samozřejmě se nezatoulaly, to se vesnické kočce nikdy nestane. Nikdy jsme se nedozvěděli, jak skončily, jestli se dlouho netrápily... Na zahradě je opravdu hezky a každá kočka chodí ráda ven. Ale za plotem jsou auta, psi, otrávené myši a lidé, kteří kočky nenávidí. Ovšem, že mají sousedi kočky venku. Mají je hlavně na myši. Někdy vystřídají i dvě tři kočky za rok. Zřejmě jste stejně rozhodnutá své kočky bez dozoru ven pouštět. Třeba se zrovna vašim kočkám nic nestane, mohou být tou výjimkou, která potvrzuje pravidlo. Ale ptala jste se na rizika, tak odpovídám. Z vašeho dotazu zaznívá obvyklá naivní představa lidí z města o šťastném a bezproblémovém životě svobodných vesnických koček.
Kdepak, rozhodnuta ještě nejsem, proto se tady ptám na rady a názory. Naivní snad taky nejsem, několik útulkových koček takto z kapacitních důvodů musely žít venku (kastrované, pravidelně vakcinované a zbavované ekto- a endoparazitů). Během dne spaly uvnitř, občas vyběhly ven, pospávaly v trávě u útulku a večer vyrazily "ven".
A taky jsem si všimla, že sousedovic 3 kočky žijí "na volno" už třetím rokem, zatím bez úrazu (až na jarní šrámy nekastrátů z bitek o páření).
Zkrátka se mi líbilo, jak se nám tu povalují na kolem domu, vyhřívají si kožíšky na slunci, honí mouchy, hrají si s kamínky a vypadají šťastně a spokojeně.
Pokud naivita spočívá v tom, že bych upřednostnila snad šťastný i když nebezpečný život nad klidným, skoro nudným žitím ve "zlaté kleci", pak tedy naivní skutečně jsem, podle měřítek paní/sl. Nory. I vám děkuji za názor.
kery
napsal(a):
Kdepak, rozhodnuta ještě nejsem, proto se tady ptám na rady a názory. Naivní snad taky nejsem, několik útulkových koček takto z kapacitních důvodů musely žít venku (kastrované, pravidelně vakcinované a zbavované ekto- a endoparazitů). Během dne spaly uvnitř, občas vyběhly ven, pospávaly v trávě u útulku a večer vyrazily "ven".
A taky jsem si všimla, že sousedovic 3 kočky žijí "na volno" už třetím rokem, zatím bez úrazu (až na jarní šrámy nekastrátů z bitek o páření).
Zkrátka se mi líbilo, jak se nám tu povalují na kolem domu, vyhřívají si kožíšky na slunci, honí mouchy, hrají si s kamínky a vypadají šťastně a spokojeně.
Pokud naivita spočívá v tom, že bych upřednostnila snad šťastný i když nebezpečný život nad klidným, skoro nudným žitím ve "zlaté kleci", pak tedy naivní skutečně jsem, podle měřítek paní/sl. Nory. I vám děkuji za názor.
Naivita většiny městských obyvatel spočívá v tom, že se domnívají, že smutné bytové kočky by mohly žít venku na zahradě bezpečný život. Často jsem se setkala s názorem, že by se majitelka kočky vůbec nebála toho, že by se jí mohlo něco stát. Jenže kočkám je úplně jedno, jestli je ta zahrada vaše nebo cizí. Naivní jsou i inzeráty, jejichž pisatelé se domnívají, že kočka odešla za lepším : "Ztratila se nám tříletá mourinka. Byla zvyklá chodit ven, vždy se v pořádku vrátila. Pokud ji někdo odcizil, ať nám to oznámí, abychom věděli, že je v pořádku a má se dobře."
Pokud si jste vědoma nebezpečí, které na kočky venku čeká, a přesto upřednostňujete rok zajímavého kočičího života venku před např. deseti roky života v bytě, pak to není naivita, ale je to vaše rozhodnutí. Možná by se tak rozhodla i kočka. Přeji všem vašim současným a budoucím kočkám hodně štěstí.
kery
napsal(a):
Kdepak, rozhodnuta ještě nejsem, proto se tady ptám na rady a názory. Naivní snad taky nejsem, několik útulkových koček takto z kapacitních důvodů musely žít venku (kastrované, pravidelně vakcinované a zbavované ekto- a endoparazitů). Během dne spaly uvnitř, občas vyběhly ven, pospávaly v trávě u útulku a večer vyrazily "ven".
A taky jsem si všimla, že sousedovic 3 kočky žijí "na volno" už třetím rokem, zatím bez úrazu (až na jarní šrámy nekastrátů z bitek o páření).
Zkrátka se mi líbilo, jak se nám tu povalují na kolem domu, vyhřívají si kožíšky na slunci, honí mouchy, hrají si s kamínky a vypadají šťastně a spokojeně.
Pokud naivita spočívá v tom, že bych upřednostnila snad šťastný i když nebezpečný život nad klidným, skoro nudným žitím ve "zlaté kleci", pak tedy naivní skutečně jsem, podle měřítek paní/sl. Nory. I vám děkuji za názor.
ale co vám brání udělat na té zahradě pěknou voliéru s prolézačkami? Kočky budou v přírodě, budou vidět všechno, co se kolem šustne, ale přitom budou v bezpečí. tipy na zhotovení voliéry na internetu určitě najdete, nemusí jít o nákladnou záležitost....
orinka
napsal(a):
ale co vám brání udělat na té zahradě pěknou voliéru s prolézačkami? Kočky budou v přírodě, budou vidět všechno, co se kolem šustne, ale přitom budou v bezpečí. tipy na zhotovení voliéry na internetu určitě najdete, nemusí jít o nákladnou záležitost....
nic mi ve výrobě voliéry nebrání. Stále zvažuji možnosti a hlavně to, co bude pro Sunny a Sessi nejlepší.
PS: co se týče bezbečí a nebezpečí při pobytu "venku" si myslím, že je to podobné jako se psem. Pokud bude žít jen a jen na zahradě, teoreticky má největší pravděpodobnost na dlouhý a bezpečný život. Totéž platí o procházkách - raději na vodítku. Ale jde o to, jak kvalitní život prožije. Možná trochu preferuji asi rizikovější avšak bohatější prožitky než "přežívání a omezování". Ale to jenom zatím teoreticky. Rozhodnutá stále nejsem.
Rizika a ohrožení koček na zdraví i životě si samozřejmě uvědomuji.
Každopáně opět děkuji za další připomínky.
kery
napsal(a):
nic mi ve výrobě voliéry nebrání. Stále zvažuji možnosti a hlavně to, co bude pro Sunny a Sessi nejlepší.
PS: co se týče bezbečí a nebezpečí při pobytu "venku" si myslím, že je to podobné jako se psem. Pokud bude žít jen a jen na zahradě, teoreticky má největší pravděpodobnost na dlouhý a bezpečný život. Totéž platí o procházkách - raději na vodítku. Ale jde o to, jak kvalitní život prožije. Možná trochu preferuji asi rizikovější avšak bohatější prožitky než "přežívání a omezování". Ale to jenom zatím teoreticky. Rozhodnutá stále nejsem.
Rizika a ohrožení koček na zdraví i životě si samozřejmě uvědomuji.
Každopáně opět děkuji za další připomínky.
Nemyslím si, že by čistě bytové kočky byli vyloženě omezení chudáci, pokud se jim někdo (Vaše maminka) věnuje a má je ráda. Pokud jsou na maminku zvyklé, možná bych je nechala i žít "nudný" život, ale jelikož jsou z útulku (respektive - život venku už si nejspíš ozkoušeli), mohli by trochu volnosti ocenit. Útulková zvířátka jsou neuvěřitelně vděční tvorové, myslím si, že kočičkám by absence přírody nevadila. Ale záleží na Vás, pokud máte pocit, že by jejich život byl plnohodnotnější (byť pravděpodobně kratší) venku, tak je vemte sebou. Řešení by mohlo i být, kdyby chodily ven na vodítku, ale vzhledem k věku by to nějakou chvilku trvalo, než by si na vodítko zvykly (některé kočky si nezvyknou nikdy). Nemyslím si, že existuje jednoznačně správné řešení takových situací, ale voliéra by byla opravdu méně omezující než život v bytě, ale mnohem bezpečnější než volný pohyb venku. Tak přeji hodně zdaru s rozhodováním
odberryho
napsal(a):
Nemyslím si, že by čistě bytové kočky byli vyloženě omezení chudáci, pokud se jim někdo (Vaše maminka) věnuje a má je ráda. Pokud jsou na maminku zvyklé, možná bych je nechala i žít "nudný" život, ale jelikož jsou z útulku (respektive - život venku už si nejspíš ozkoušeli), mohli by trochu volnosti ocenit. Útulková zvířátka jsou neuvěřitelně vděční tvorové, myslím si, že kočičkám by absence přírody nevadila. Ale záleží na Vás, pokud máte pocit, že by jejich život byl plnohodnotnější (byť pravděpodobně kratší) venku, tak je vemte sebou. Řešení by mohlo i být, kdyby chodily ven na vodítku, ale vzhledem k věku by to nějakou chvilku trvalo, než by si na vodítko zvykly (některé kočky si nezvyknou nikdy). Nemyslím si, že existuje jednoznačně správné řešení takových situací, ale voliéra by byla opravdu méně omezující než život v bytě, ale mnohem bezpečnější než volný pohyb venku. Tak přeji hodně zdaru s rozhodováním
Tak ještě jednou a naposledy já. V podstatě to záleží na vás, jestli to chcete riskovat nebo ne. Vzhledem k tomu, že jsme ještě nedávno měli venkovní kočky, nejsem zas tak zapřisáhlý odpůrce volného pohybu koček po okolí. Ještě pořád mám venkovního přitoulaného kocoura, který se zavřít nedá, protože svobodu k životu nutně potřebuje. Takže každý den trnu, když se v obvyklou dobu neobjeví a - zatím - se každý den raduji, když nakonec dorazí. Ale další venkovní kočky už u nás nebudou a nalezená koťata, která umísťuji, jdou také jen do bytu. Těch špatných zpráv už bylo moc, na další už prostě nemám nervy a odvahu. Poměrně rozsáhlá debata o tom, jestli pouštět nebo nepouštět kočky je na www.kocky-online.cz pod článkem Výstava pro kočku (20.4.2008) - jak dopadla? Cituji odtud část jednoho příspěvku, který je dost výstižný: "Něco jiného je "vědět" o rizikách volného pobytu a něco jiného setkat se s tím v reálu. Dokud jsme o kocourka nepřišli, bála jsem se spíš, jestli kočkám není zima a tak. Teď trnu hruzou pokaždé, když nepřiběhnou na první zavolání a hrkání mističkami. Takže tak." To rozhodnutí je na vás, nikdo to za vás nevyřeší...
kery
napsal(a):
Dobrý den, prosím o názory zkušených chovatelů či majitelů nebo jen znalců koček.
Ráda bych si přestěhovala kočky z bytu do domku na venkově, kam jsme se přestěhovali. Jedná se o 2 kastrované kočky ve věku cca 5 a 6 let, žijící pouze v bytě panelového domu. Pochází z útulku, byli to nalezenci z "venku". Myslíte si, že je možné si je vzít z bytu do domku bez většího stresu pro kočky? Měly by volnost pohybu, nezůstaly by zavřené v domě. Zvyknou si? Hrozí jim nějaké větší bezprostřední nebezpečí při prvních průzkume okolí domu? Jak je nejlépe přivyknout na nové prostředí?
Děkuji všem za rozumné rady a připomínky.
jsem psala svoje zkušenosti na nemoderku, ale tady je to trochu i o filosofii a přístupu. Za sebe musím konstatovat, že nepustit kočku ven, když ven chce považuji za týrání zvířat. Můj problém je, jestli chci jí pofoukat bebíčko, odblešit, odklíšťovat, ale hlavně ji pustit zpátky do bytu. Bydlím na vesnici a mám sibiřku - nejdříve byla na antikoncepci do dvou let, aby vyzrála a neutahala se s koťaty. a moji péči se mi odměnila trojím těhotenstvím mezi druhým a třetím rokem, přičemž poprvé to nepřivedla domů až už je odstavovala a oni přišli za ní. Ti si tedy doma nezvykli. Měla jsem vztek a držela jsem jí asi čtrnáct dní doma, abych zjistila, že už je vlastně znovu těhotná. Tak měla domácí vězení až do třech týdnů po porodu a pak jen vždycky ven a do čtvrt hodiny se vrátila ke koťatům. Následující týden jsme jeli na antikoncepci, a co čert nechtěl, poměrně brzo se ukázalo, že je opět těhotná, a že se tedy nechala zbouchnout při první příležitosti a tak skončila s vybrakováním vnitřku. Od té doby chodí ze svých nočních seancí zmlácená, podrápaná, na venkově není obvyklé kastrovat a tak jim asi už nevoní. Horší je to s těmi dvěma, které jsem si od ní nechala doma a do dnešního dne jsem se domnívala, že mám dva kocourky. Prohlíželi jsme je hned po porodu a ty dva nejkrásnější jsme si nechali, ostatní šli jinam do služby. A dneska koukám jak ten jeden šuká toho druhýho. Tak jsem si toho druhýho líp prohlídla a hele !holka!. ALE K DOTAZU - UJASNI SI JESTLI TY ZVLÁDNEŠ STRES S TÍM, ŽE ONY SE ZAČNOU PROJEVOVAT JAKO VOLNÁ ZVÍŘATA. KDYŽ JIM DO TOHO NEBUDEŠ MLUVIT, TAK ONY SE SAMY ROZHODNOU KAM SI DOVOLÍ SAMI JÍT. ZKRÁTKA NECH OTEVŘENÉ DVEŘE A NECH JE BÝT. A JÍDLO JIM DEJ NA ZÁPRAŽÍ. JÁ JSEM TAM DALA TEDY I KŘESLO, A TAK JE TAM POMĚRNĚ ČASTO VIDÍM. A k tomu, jestli je budeš chtít zpátky do domu - navyklé v bytě jsou navyklé i sedávat na nábytku, v posteli, že......a z venku chodí velmi, ale velmi špinavé, a zejména mamina si osobuje právo se jít osušit na mne, na mojí postel, na koš s prádlem...to co v bytě procházelo, to je teď problém.
regina
napsal(a):
jsem psala svoje zkušenosti na nemoderku, ale tady je to trochu i o filosofii a přístupu. Za sebe musím konstatovat, že nepustit kočku ven, když ven chce považuji za týrání zvířat. Můj problém je, jestli chci jí pofoukat bebíčko, odblešit, odklíšťovat, ale hlavně ji pustit zpátky do bytu. Bydlím na vesnici a mám sibiřku - nejdříve byla na antikoncepci do dvou let, aby vyzrála a neutahala se s koťaty. a moji péči se mi odměnila trojím těhotenstvím mezi druhým a třetím rokem, přičemž poprvé to nepřivedla domů až už je odstavovala a oni přišli za ní. Ti si tedy doma nezvykli. Měla jsem vztek a držela jsem jí asi čtrnáct dní doma, abych zjistila, že už je vlastně znovu těhotná. Tak měla domácí vězení až do třech týdnů po porodu a pak jen vždycky ven a do čtvrt hodiny se vrátila ke koťatům. Následující týden jsme jeli na antikoncepci, a co čert nechtěl, poměrně brzo se ukázalo, že je opět těhotná, a že se tedy nechala zbouchnout při první příležitosti a tak skončila s vybrakováním vnitřku. Od té doby chodí ze svých nočních seancí zmlácená, podrápaná, na venkově není obvyklé kastrovat a tak jim asi už nevoní. Horší je to s těmi dvěma, které jsem si od ní nechala doma a do dnešního dne jsem se domnívala, že mám dva kocourky. Prohlíželi jsme je hned po porodu a ty dva nejkrásnější jsme si nechali, ostatní šli jinam do služby. A dneska koukám jak ten jeden šuká toho druhýho. Tak jsem si toho druhýho líp prohlídla a hele !holka!. ALE K DOTAZU - UJASNI SI JESTLI TY ZVLÁDNEŠ STRES S TÍM, ŽE ONY SE ZAČNOU PROJEVOVAT JAKO VOLNÁ ZVÍŘATA. KDYŽ JIM DO TOHO NEBUDEŠ MLUVIT, TAK ONY SE SAMY ROZHODNOU KAM SI DOVOLÍ SAMI JÍT. ZKRÁTKA NECH OTEVŘENÉ DVEŘE A NECH JE BÝT. A JÍDLO JIM DEJ NA ZÁPRAŽÍ. JÁ JSEM TAM DALA TEDY I KŘESLO, A TAK JE TAM POMĚRNĚ ČASTO VIDÍM. A k tomu, jestli je budeš chtít zpátky do domu - navyklé v bytě jsou navyklé i sedávat na nábytku, v posteli, že......a z venku chodí velmi, ale velmi špinavé, a zejména mamina si osobuje právo se jít osušit na mne, na mojí postel, na koš s prádlem...to co v bytě procházelo, to je teď problém.
Regino, promiňte, ale nějak Vaší filozofii nerozumím!
Hlavním problémem volného pohybu kočky snad NENÍ špína, ale riziko vážného zranění nebo usmrcení! Kromě toho jsou kočky nesmírně čistotná zvířátka a ani venkovní kočka nechodí, jak vy píšete - "velmi, ale velmi špinavá". Jen holt potřebuje trochu častější údržbu a samozřejmě pravidelné, důsledné odčervovaní a odblešování.
Kočka, která vyrostla v bytě a je kastrovaná, v 99% případů doma nijak NESTRÁDÁ. Sama mám kastrovaného kocoura, pro kterého je vrcholem dobrodružství vyjít na náš dobře zabezpečený pididvorek. Když ho vezmu ven, tak kňourá, šplhá se mi po kalhotech pod svetr, zkrátka se mu tam vysloveně nelíbí. Je zcela spokojený v bytě, kde má samozřejmě zcela neomezený pohyb. Jenže pokud Vy svá zvířata nekastrujete, tak se samosebou rvou ven jak o život!
Co mě ale opravdu nadzvedlo ze židle, je Váš postoj ke kastraci! Nejdříve držíte kočku 2 roky na antikoncepci, která se u kvůli četným zdravotním rizikům používá pouze nouzově a krátkodobě např. u chovných koček, které ještě nemají zabřeznout. Pak antikoncepci vysadíte a divíte se, že se Vám kočka za "Vaší péči odvděčila" 3 vrhy koťat a vzápětí se "nechala zbouchnout" počtvrté! To nekastrované kočky dělávají, víte? S plánovaným rodičovstvím u nich jaksi nepochodíte:-).
Až pak jste jí nechala "vybrakovat vnitřek", ale pro změnu jste si nechala dva koucoury (i když jeden se ukázal jako kočka). Asi proto, že ty nepřivedou domů koťata! A co takhle kastrace? Domů koťata sice nepřivedou, ale na svět ano! Ale to Vám asi nevadí, to už přece není Váš problém, že?! Nezlobte se, ale považuji Vás za velice neodpovědnou majitelku, která spolehlivě rozmnožuje populaci nikým nechtěných, bezprizorních koťat.
Jinak proti volnému pohybu kočky venku nic nemám. Venkovní kočka může prožít velice krásný, plnohodnotný život - jen s velkou pravděpodobností mnohem kratší, než by měl být. Ale to je na zvážení každého majitele...
nora
napsal(a):
Tak ještě jednou a naposledy já. V podstatě to záleží na vás, jestli to chcete riskovat nebo ne. Vzhledem k tomu, že jsme ještě nedávno měli venkovní kočky, nejsem zas tak zapřisáhlý odpůrce volného pohybu koček po okolí. Ještě pořád mám venkovního přitoulaného kocoura, který se zavřít nedá, protože svobodu k životu nutně potřebuje. Takže každý den trnu, když se v obvyklou dobu neobjeví a - zatím - se každý den raduji, když nakonec dorazí. Ale další venkovní kočky už u nás nebudou a nalezená koťata, která umísťuji, jdou také jen do bytu. Těch špatných zpráv už bylo moc, na další už prostě nemám nervy a odvahu. Poměrně rozsáhlá debata o tom, jestli pouštět nebo nepouštět kočky je na www.kocky-online.cz pod článkem Výstava pro kočku (20.4.2008) - jak dopadla? Cituji odtud část jednoho příspěvku, který je dost výstižný: "Něco jiného je "vědět" o rizikách volného pobytu a něco jiného setkat se s tím v reálu. Dokud jsme o kocourka nepřišli, bála jsem se spíš, jestli kočkám není zima a tak. Teď trnu hruzou pokaždé, když nepřiběhnou na první zavolání a hrkání mističkami. Takže tak." To rozhodnutí je na vás, nikdo to za vás nevyřeší...
Děkuji za odkaz, nahlédnu na další názory. Opravdu rozhodnutí za mě nikdo nevyřeší, bohužel jsem tam, kde jsem byla - opět na začátku zvažování pro a proti. Tak uvidíme, jak to ještě dopadne. Možná zůstanou doma, nebo po oplocení zahrady je přestěhuji k nám..... Škoda, že si samy nemůžou říci, co by si přály.....