Terule

XXX.XXX.92.73
Dobrý den,
Mám 11-ti měsíčního Perského kocoura a už asi 2 měsíce většinou přes den chodí a mňaučí...(Neustále v jednom kuse...). Když ho začnu škrábat a věnovat se mu, tak přestane, ale po chvíli zase začne. Prosím poraďte čím to může být... Je možné, že dospěl do věku kdy začíná "toužit" a dává tak najevo, že by chtěl sehnat nějakou kamarádku?!? Nebo jen chce na sebe upozornit?! Ještě není kastrovaný a tak ani nevím kdy bude nejlepší doba tento zákrok uplatnit.
Pár dní zpátky se po zdlouhavém mňaučení vyčůral tam, kde se naposledy vyčůral když byl malinký- Teda myslím, že to byla moč... Jak poznám, že to je tekutina kterou"vystřikují" když značkují?!
Předem děkuji za pomoc...
Nemám pro Vás asi dobrou zprávu. U nás na malém vesnickém nádraží z vrhu zcela obyčejných kočiček přežily dvě: kočičku jsem měla asi 2 měsíce doma (než odešla nevím kam) a ta jak mě uviděla mňoukala. Kocourek na nádraží - zcela nepolapitelný - ale na granule, které mu nosím, přijde a cestou přes koleje už mňouká. Má to zřejmě v rodě. Zeptejte se na sourence, jak se chovají.
Máme rezavobílého kocoura Matýska, taky na nás neustále mňouká a začalo to po otravě. Tchýně kocourovi dala špatnou pipetu proti blechám a Matýsek nám to málem nepřežil. Naštěstí ho na veterině dali do hromady, ale bylo to za 5 minut dvanáct a ještě týden po otravě měl nervové záškuby a špatně dýchal. A od té doby neustále něco vypráví. Bavila jsem se tom s veterinářkou a ta mi říkala že se to stává když kočka prožije něco bolestivého nebo děsivého. Buď úplně přestane komunikovat a nebo naopak se začne "se vším svěřovat a neustále oznamuje jak se má a jak se cítí".
eliška92
napsal(a):
Máme rezavobílého kocoura Matýska, taky na nás neustále mňouká a začalo to po otravě. Tchýně kocourovi dala špatnou pipetu proti blechám a Matýsek nám to málem nepřežil. Naštěstí ho na veterině dali do hromady, ale bylo to za 5 minut dvanáct a ještě týden po otravě měl nervové záškuby a špatně dýchal. A od té doby neustále něco vypráví. Bavila jsem se tom s veterinářkou a ta mi říkala že se to stává když kočka prožije něco bolestivého nebo děsivého. Buď úplně přestane komunikovat a nebo naopak se začne "se vším svěřovat a neustále oznamuje jak se má a jak se cítí".
jeee, to je náhoda, já si modrého Matýska sama pomalu otrávila kapkou proti blechám, akorát to bylo pro psa,dva dny bojoval, asi si to olízl,mydlila jsem mu to místo,drhla. 3. den byl evidentně lepší a už i papkal.Je tomu rok a tento kocourek,mám jich ještě 5, už z dálky, jak příchází z toulek, je ho slyšet, jak mňauká.
gajdovka
napsal(a):
jeee, to je náhoda, já si modrého Matýska sama pomalu otrávila kapkou proti blechám, akorát to bylo pro psa,dva dny bojoval, asi si to olízl,mydlila jsem mu to místo,drhla. 3. den byl evidentně lepší a už i papkal.Je tomu rok a tento kocourek,mám jich ještě 5, už z dálky, jak příchází z toulek, je ho slyšet, jak mňauká.
To samé bylo u nás, pipeta určená pro psy a větší dávka než měla být vzhledem ke kocourově váze. A přesně jak píšete, kdykoliv jde domů tak už se hlásí a i doma si neustále povídá. Dnes ho bolelo bříško, celý večer mi tu plakal, chtěl mazlit a nevěděl jak si lehnout aby se mu ulevilo. Po té otravě se z něj stal takový malý terorista a závislák na mě s manželem :)
Z mojí zkušenosti každý náš kocour již z dálky se vracející domů jde a vyvolává "už jsem tady" "chystejte, pán se vrací". Oproti tomu kočky jsou tiché. Jen ta nejstarší a jediná jaksi bytová mňoukne, že by si taky dala mlíčko, když vidí, že si stavím konev na vodu. A taky za oknem "pusť mně domů", "já vím že mně slyšíš, nedělej že jsi hluchá", atp. Řekla bych, že Váš kocour zjistil, že se jeho mňoukáním poctivě zabýváte a jako malé dítě toho okamžitě začal zneužívat. Obávám se, že u domácí kočky to nejde odnaučit. Já například té oné dám mlíčko i bez toho, aby ho na mně koledovala, jindy na dotaz, občas ho nedostane a opravdu se tvářím, že ji neslyším. Anebo se jí zeptám jestli chce ven. Ona na mne skepticky zírá "proč já mám obsluhu takového pitomce" a občas si evidentně řekne, no dobrá, to jdu raději ven, se nebudu doprošovat, to nemám zapotřebí.