Kůň se vzteká

Bývá to vždycky ve směru k domovu, chce běžet... teď se snažím s ním víc času trávit procházkami na ruce a snad si ke mě cestu najde... teď s ním trávím tak hodinu denně - když nepočítám krmení a tak...

Něco mu vadí a soudě podle druhého příspěvku asi budete hlavní příčinou. Zjevně nebude problém v cajkách nebo jiném vybavení, to by to dělal lautr furt a ne pouze cestou domů. Má z vás srandu, jinak by si v situaci, kterou popisujete nic podobné nedovolil.

Vykašlete se na procházky a přirozenou komunikaci a koni prostě jasně dejte najevo, že vy určujete pravidla a bude poslouchat on vás a nikdy to nebude naopak. Vzteká se? Snaží se utíkat, když vy nechcete? = ihned musí přijít naprosto srozumitelný trest, aby si to spojil a pro příště se zakázané činnosti vyhnul. Taky byste si měla stanovit velmi jasná pravidla, co po něm budete vyžadovat za chování a jasně mu tím vymezit hranice, které pak už napořád v jeho životě s vámi musíte vyžadovat a to naprosto nekompromisně. Překročí je a přijde přiměřený trest. Po čase si kůň uvědomí, co může a co ne a uvolní se, protože bude vědět, jak se má chovat a za co už schytá. Hodně lidí, kteří si pořizují mladé koně, si tato pravidla ujasňují až za pochodu a to je ta největší chyba. Nemůžete koni něco jednou dovolit a potom mu to zase zakázat, prostě všechno musí mít statut buď povoleno nebo zakázáno. A hlavně pokud kůň dělá, co chcete, dejte mu pokoj - to je ta největší odměna.

Hodně lidí si myslí, že díky přirozené komunikaci budou s koněm rovnocenní partneři a je to ta největší cipovina, co kdy svět viděl. Nikdy nebudete s koněm rovnocenný partner. Vždy musíte být v pomyslné hierarchii o stupínek nad ním, jinak budete mít pořád problémy podobné tomu, co popisujete. Přirozené partnerství vocaď pocaď, ale už jen ten základ parelliho her je postavený na tom, že VY dominujete koně a nikdy to nesmí být naopak...

Hlavně bych řešila, proč se kůň vzteká. A nemyslím si, že na to pomůže ho trestat.
Sedí mu sedlo? Sedí mi udidlo? Co zuby? Příliš tvrdá ruka jezdce? Neklidná holeň či sed? Není koník znechucený prací?
Proč se vzteká, když jdete domu? Proč táhne domu? Víte to? Proč hodně koní dělá to, že cestou domu táhne a chvátá a proto se vztekají?

Taky mi dřív kůň táhl domu, ale už to nedělá... a nemusela jsem ho za vztekání se trestat. Protože to většinou nepřinese nic moc dobrého.

A aby sme nezabudli na to, že na koni sedí jazdec- nepomáha tomu koni trochu v tom chvate domov? Nezostane stuhnutý, napätý v očakávaní, že čo zase bude? Neskracuje podmedome oťaže, neprichytí sa lepšie nohami?

On je hodně podřízený, nepotkala jsem jediného koně, kterému by šéfoval. teď má doma kámošku poničku, odchází od ní v pohodě, ale možná po cestě domů slyší jak ho volá (ona dělá někdy doma trochu bordel, nemá koho šikanovat
to vztekání dělá i na ruce bez sedla... no každopádně když trhal hlavou, tak ho ze země vždycky nenápadně ťukla tušírkou zpoza sebe, že ani nevěděl odkud to přišlo, ale stejně jsem viděla jak je pořád naštvaný. každopádně včera jsem byli zas na ruce venku - prozkoumat trasu na které má hodně bubáků a bylo to zatím nejlepší. všechno si očuchal a tak. Nejsem zastáncem přirozené komunikace se vším všudy, ale snažím se jen používat hlavu. Od jeho předešlé trenérky mi bylo řečeno, že když mi pod sedlem trhne hlavou tak ho mám nakopnout a vyškubat v hubě, zkusila jsem to a nezdá se mi to nejlepší cesta. na chvíli přestal ale cítila jsem z něho tu nasranost. Že trhá hlavou, protože chce jít dopředu... celý den je ve výběhu z koležankou, co třetí den běhá na lonži, tak si myslím, že klidně může přežít vyjíždku v kroku, nemyslíte? já nemám nic proti lítačkám v terénu, ale absolvuju je když chci já a né když si to hlavou vytrhá on, nemám z toho pak dobrý pocit

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
A aby sme nezabudli na to, že na koni sedí jazdec- nepomáha tomu koni trochu v tom chvate domov? Nezostane stuhnutý, napätý v očakávaní, že čo zase bude? Neskracuje podmedome oťaže, neprichytí sa lepšie nohami?

No já se snažím dost držet nohama celou cestu, páč je dost lekavý a uskakuje a jak jsem už psala trhá hlavou i na ruce při volné lonži... se jen bojím, že mě prostě nemusí ale tak včera to nedělal, tak možná pomůže že spolu trávíme víc času...

Stacey: a jak jste to tedy vyřešila, že vás už domů netáhne?

Za mě: neřekla bych trestat, ale spíš mu to znepříjemnit. Když mi valach začal blbnout, tak jsem mu to vždy pěkně osladila - měl tendence utíkat domů - vzala jsem ho na kruh a chceš běžet? Ok, bude se běžet, ale na kruhu, pěkně odzadu, v tempu, na kolmici, žádné lítání kam ty chceš. Měl zlozvyk ustupování na holeň, když se začalo zvyšovat tréninkové tempo. Zase jsem toho využila - chceš stranové cviky? Máš je mít. A klidně jsem s ním půl hodiny chodila ustupování na holeň, dovnitř plec, dovnitř záď dokud se neuklidnil.
Jinak k nadřízenosti a podřízenosti - s tím není problém od chvíle, kdy mě kopnul do holeně, kopla jsem ho hezky zpět do břicha největší silou, co jsem zvládla vyvinout (mám 55kg) a od té doby můžou padat trakaře a po vykopnutí nevzdechne...

Koně jsou líná stvoření a makat se jim moc nechce, takže trest v podobě pořádné práce funguje.. odzkoušeno na více koních. Jen nesmíte polevit. Dokud se neuklidní, bude makat i kdyby měl vypustit duši. Ono ho to přestane bavit a zjistí, že pokud je hodný koníček a v klidu si odmaká to svoje, tak bude mít pokoj dřív, než když bude blbnout...

fortuna napsal(a):
Stacey: a jak jste to tedy vyřešila, že vás už domů netáhne?

Za mě: neřekla bych trestat, ale spíš mu to znepříjemnit. Když mi valach začal blbnout, tak jsem mu to vždy pěkně osladila - měl tendence utíkat domů - vzala jsem ho na kruh a chceš běžet? Ok, bude se běžet, ale na kruhu, pěkně odzadu, v tempu, na kolmici, žádné lítání kam ty chceš. Měl zlozvyk ustupování na holeň, když se začalo zvyšovat tréninkové tempo. Zase jsem toho využila - chceš stranové cviky? Máš je mít. A klidně jsem s ním půl hodiny chodila ustupování na holeň, dovnitř plec, dovnitř záď dokud se neuklidnil.
Jinak k nadřízenosti a podřízenosti - s tím není problém od chvíle, kdy mě kopnul do holeně, kopla jsem ho hezky zpět do břicha největší silou, co jsem zvládla vyvinout (mám 55kg) a od té doby můžou padat trakaře a po vykopnutí nevzdechne...

Koně jsou líná stvoření a makat se jim moc nechce, takže trest v podobě pořádné práce funguje.. odzkoušeno na více koních. Jen nesmíte polevit. Dokud se neuklidní, bude makat i kdyby měl vypustit duši. Ono ho to přestane bavit a zjistí, že pokud je hodný koníček a v klidu si odmaká to svoje, tak bude mít pokoj dřív, než když bude blbnout...

Nj, ono se to řekne vzít na kruh, když ve velké části jdu cizími pozemky a mám dovoleno přecházet jen v případě, že jdu po vyšlapané pěšině. já tu bydlím, všechno jsou sousedi a prostě hákliví na díry po kopytech ani se jim ale nedivím, je tu málo luk, jen samé lesy, každá trocha trávy dobrá... a na stezkách v lese taky nejde vzít na kruh, nemáme tu takové ty hezké lesy, ale kamenité ve svazích, jen tak lítat se tu nedá. jo a když trhá i s martingalem, tak to asi nebude tím, že bych mu vadila v hubě ne?

fortuna napsal(a):
Stacey: a jak jste to tedy vyřešila, že vás už domů netáhne?

Za mě: neřekla bych trestat, ale spíš mu to znepříjemnit. Když mi valach začal blbnout, tak jsem mu to vždy pěkně osladila - měl tendence utíkat domů - vzala jsem ho na kruh a chceš běžet? Ok, bude se běžet, ale na kruhu, pěkně odzadu, v tempu, na kolmici, žádné lítání kam ty chceš. Měl zlozvyk ustupování na holeň, když se začalo zvyšovat tréninkové tempo. Zase jsem toho využila - chceš stranové cviky? Máš je mít. A klidně jsem s ním půl hodiny chodila ustupování na holeň, dovnitř plec, dovnitř záď dokud se neuklidnil.
Jinak k nadřízenosti a podřízenosti - s tím není problém od chvíle, kdy mě kopnul do holeně, kopla jsem ho hezky zpět do břicha největší silou, co jsem zvládla vyvinout (mám 55kg) a od té doby můžou padat trakaře a po vykopnutí nevzdechne...

Koně jsou líná stvoření a makat se jim moc nechce, takže trest v podobě pořádné práce funguje.. odzkoušeno na více koních. Jen nesmíte polevit. Dokud se neuklidní, bude makat i kdyby měl vypustit duši. Ono ho to přestane bavit a zjistí, že pokud je hodný koníček a v klidu si odmaká to svoje, tak bude mít pokoj dřív, než když bude blbnout...

Jednou jsem mu třebas pustila otěž a neměl se s čím rvát, tak dal pokoj (nechci ale nonstop chodit na volné otěži, jak bych ho pak sbírala, když někam vypálí?) a když jsme šli na ruce tak ani nevím, možná ho to jen začlo bavit, protože ví, že když jdem takhle ven, tak semtam někoho potkám, vykecávám se a on se může i trochu popást možná zjistí, že nemusí být semnou pořád zle... jo jednou trhnul a jen jsem ho okřikla a dal pokoj.

Fortuna: Naučila jsem ho na vyjížďce relaxovat. Netáhne mi domu, protože si i na vyjížďce umí udělat pauzu a snížit hladinu stresových hormonů. Většina koní táhne domu právě proto, že se těší až se tam zrelaxuje a bude mít klid.

A tím, že koně vyškubete v hubě a podobné věci, ho k tomu jen podňecujete, aby táhl domu, kde si odpočine.

kivus napsal(a):
Jednou jsem mu třebas pustila otěž a neměl se s čím rvát, tak dal pokoj (nechci ale nonstop chodit na volné otěži, jak bych ho pak sbírala, když někam vypálí?) a když jsme šli na ruce tak ani nevím, možná ho to jen začlo bavit, protože ví, že když jdem takhle ven, tak semtam někoho potkám, vykecávám se a on se může i trochu popást možná zjistí, že nemusí být semnou pořád zle... jo jednou trhnul a jen jsem ho okřikla a dal pokoj.

Tak teď sis odpověděla sama, kde je problém.

kivus napsal(a):
Nj, ono se to řekne vzít na kruh, když ve velké části jdu cizími pozemky a mám dovoleno přecházet jen v případě, že jdu po vyšlapané pěšině. já tu bydlím, všechno jsou sousedi a prostě hákliví na díry po kopytech ani se jim ale nedivím, je tu málo luk, jen samé lesy, každá trocha trávy dobrá... a na stezkách v lese taky nejde vzít na kruh, nemáme tu takové ty hezké lesy, ale kamenité ve svazích, jen tak lítat se tu nedá. jo a když trhá i s martingalem, tak to asi nebude tím, že bych mu vadila v hubě ne?

Jo to je pak potíž A co ho třeba otočit? Začne trhat hlavou, otočim ho zpět od domova a jdu. Když se uklidní, otočím se zpět k domovu. Začne blbnout, zase od domova... to by mohlo fungovat podobně, aby si uvědomil, že pokud bude blbnout, domů nedojde...
Martingal by neměl působit do doby, než hlavu zvedne, ale když zvedne a vy si nenecháte vytrhnout otěže, tak mu to v hubě pěkně škubne... Jestli mu vadíte v hubě vám tady asi nikdo neřekne, to bychom vás museli vidět "v akci".

Za předpokladu, že kůň se na volné otěži nevzteká lze říct, že mu v hubě vadíš. Kdyby si mu v hubě nevadila, tak se nezteká ani když ho lehce pobereš.
A k těm procházkám. Už víš, proč je na procházce v klidu. Proč to nezkusit i pod sedlem?
Nebylo by lepší, kdyby kůň chodil rád i na procházky pode sedlem? Uvědomte si, co on čeká? Že ho budete držet za hubu, nedejbože vyškubávat a kopat do něj. To se mu nedivte, že spěchá domu, aby se toho tlaku zbavil.

Na ruce už to je v pohodě, ale bojím se ho nechat chvíli pást pod sedlem, protože mi v lednu stočil pod zkušenou jezdkyní takový cirkus, že ji shodil a zlomil obratel. byli jsme na louce, já měla poničku na lonži, pásla se a po něm chtěla jezdkyně na té samé louce práci. směrem ode mě celkem šlapal a když ho otočila směrem k nám tak se jí zbavoval, kozly, vykopávání...

kivus napsal(a):
Na ruce už to je v pohodě, ale bojím se ho nechat chvíli pást pod sedlem, protože mi v lednu stočil pod zkušenou jezdkyní takový cirkus, že ji shodil a zlomil obratel. byli jsme na louce, já měla poničku na lonži, pásla se a po něm chtěla jezdkyně na té samé louce práci. směrem ode mě celkem šlapal a když ho otočila směrem k nám tak se jí zbavoval, kozly, vykopávání...

Nechápu, co má společného to, že shodil holčinu, když po něm chtěla práci s tím, proč ho nechceš nechat pást pod sedlem?
To je takový problém sesednout?
Inu, rady si dostala a jen na tobě, jak se k problému postavíš.

Taky pravda asi se bojím, že bude trhat hlavou pod sedlem i proto, že bude očekávat, že ho necháp pást, kdy on se rozhodne... děkuji všem za rady a já jdu na to

alfi pav napsal(a):
Něco mu vadí a soudě podle druhého příspěvku asi budete hlavní příčinou. Zjevně nebude problém v cajkách nebo jiném vybavení, to by to dělal lautr furt a ne pouze cestou domů. Má z vás srandu, jinak by si v situaci, kterou popisujete nic podobné nedovolil.

Vykašlete se na procházky a přirozenou komunikaci a koni prostě jasně dejte najevo, že vy určujete pravidla a bude poslouchat on vás a nikdy to nebude naopak. Vzteká se? Snaží se utíkat, když vy nechcete? = ihned musí přijít naprosto srozumitelný trest, aby si to spojil a pro příště se zakázané činnosti vyhnul. Taky byste si měla stanovit velmi jasná pravidla, co po něm budete vyžadovat za chování a jasně mu tím vymezit hranice, které pak už napořád v jeho životě s vámi musíte vyžadovat a to naprosto nekompromisně. Překročí je a přijde přiměřený trest. Po čase si kůň uvědomí, co může a co ne a uvolní se, protože bude vědět, jak se má chovat a za co už schytá. Hodně lidí, kteří si pořizují mladé koně, si tato pravidla ujasňují až za pochodu a to je ta největší chyba. Nemůžete koni něco jednou dovolit a potom mu to zase zakázat, prostě všechno musí mít statut buď povoleno nebo zakázáno. A hlavně pokud kůň dělá, co chcete, dejte mu pokoj - to je ta největší odměna.

Hodně lidí si myslí, že díky přirozené komunikaci budou s koněm rovnocenní partneři a je to ta největší cipovina, co kdy svět viděl. Nikdy nebudete s koněm rovnocenný partner. Vždy musíte být v pomyslné hierarchii o stupínek nad ním, jinak budete mít pořád problémy podobné tomu, co popisujete. Přirozené partnerství vocaď pocaď, ale už jen ten základ parelliho her je postavený na tom, že VY dominujete koně a nikdy to nesmí být naopak...

Až na to, že to jak PK popisujete, tak by to vůbec fungovat nemělo! V PK nejsme rovnocenní partneři, koně beru jako parťáka, on tak bere mě, ale na základě vytvořené důvěry, respektu vůči sobě, ale vždy ve mě musí vidět alfu. A Parelliho bych moc nezmiňovala, cením si jeho práce, ale jeho systém je poněkud zmatený a řekla bych nevhodný pro vyšší nároky v ježdění.
Každopádně trestat je kravina. Kůň jí nerozumí, není s ní spokojený, necítí se bezpečně nebo já nevím kde je přesně chyba, ale trestat ho za to je blbost. Akorát si tak vytrénujete koně, který se bude spíše bát než vás respektovat a důvěřovat vám. Navíc řešíte důsledek a ne příčinu. Tedy vzteká se? - potrestat za vztekání... Ale kde je řešení toho, proč se vzteká? - protože chce domů za kámošema se kterými se cítí dobře a s vámi ne? Asi tam bude chyba a té je potřeba zapracovat. Ono se těžko radí s konkrétním problémem, protože celý výcvik koně je jedna velká šmodrchatina, kde prakticky vše souvisí se vším a vše na sebe navazuje. Takže je potřeba se nezaměřovat na konkrétní problém se vztekání či něčím podobným, ale podívat se na věc s nadhledem jako na nějaký komplex - tedy na základním problém v důvěře...či v něčem jiném.
Jinak se omlouvám, nečetla jsem další komentáře, nějak nyní nestíhám, tak kdybych po někom opakovala

Píšete, že "se vzteká" tzn. hází hlavou.V jednom kuse půl kilometru, nebo jednou dvakrát?
Také píšete, že na zahozené otěži to nedělá, ale vy na zahozené otěži jezdit nechcete.Bojíte se, že s vámi uteče, nebo vás shodí.
Že jdou koně domů rychleji a radostněji je častý jev.A pokud mu celou vyjížďku visíte v hubě, tak se nemůžete divit, že si chce protáhnout krk a záda.Vy mu to nedovolíte.Tak vám otěže vytrhne a když už bojoval, tak třeba přihodí hrba.
Procházkami pochybuji, že něco vyřešíte.
Zkusila bych změnit styl ježdění.Soustředit se na váš nezávislý sed, tzn.abyste se nemusela držet za otěže jak za tyč v MHD.Zároveň přijezdit koně na vedení vahou, sedem, holení, klidně na hlasové povely.Pomalu odbourat neustále tahání a visení v hubě.Samozřejmě to neuděláte ze dne na den.
Choďte pravidelně na delší, pomalé a klidné vyjížďky.Něco, jako když jdete na vycházku, ale seďte nahoře.Kůň z vás musí cítit, že jdete na pohodu a ne se stresovat, někde vyskakovat, vybíhat apod.
Zpočátku otěž úplně nezahodíte, ale aspoň povolíte.Když ujde pár km v klidu, zkuste dělat nenáročné cviky typu oblouček, vlnovka jen sedem a holeněmi.To jde i na cestě, nepotřebujete na to nic.Dbejte, aby kůň šel v pěkném, svižném kroku, rovně dopředu.
Pasení, dovolte pouze pokud zastavíte a dáte povel.Zpočátku klidně slezte a stůjte, ať má jasno, že teď, se může.Žádné uzobávání jakmile škubne otěží.
Když budete zvládat jít pořád rovně, svižně dopředu na lehkém přilnutí, pak můžete zkusit totéž s klusem.Rovné delší úseky, držet sedem, pobízet a korigovat a otěž mít jen aby neplandala.
Když si takhle koně naučíte, pak někde na vhodném místě můžete přechody koně podsadit, vzít na otěž a třeba na každou nohu ocválat pár kroužků.Pak opět povolit, pochválit a domů.

koně napsal(a):
Píšete, že "se vzteká" tzn. hází hlavou.V jednom kuse půl kilometru, nebo jednou dvakrát?
Také píšete, že na zahozené otěži to nedělá, ale vy na zahozené otěži jezdit nechcete.Bojíte se, že s vámi uteče, nebo vás shodí.
Že jdou koně domů rychleji a radostněji je častý jev.A pokud mu celou vyjížďku visíte v hubě, tak se nemůžete divit, že si chce protáhnout krk a záda.Vy mu to nedovolíte.Tak vám otěže vytrhne a když už bojoval, tak třeba přihodí hrba.
Procházkami pochybuji, že něco vyřešíte.
Zkusila bych změnit styl ježdění.Soustředit se na váš nezávislý sed, tzn.abyste se nemusela držet za otěže jak za tyč v MHD.Zároveň přijezdit koně na vedení vahou, sedem, holení, klidně na hlasové povely.Pomalu odbourat neustále tahání a visení v hubě.Samozřejmě to neuděláte ze dne na den.
Choďte pravidelně na delší, pomalé a klidné vyjížďky.Něco, jako když jdete na vycházku, ale seďte nahoře.Kůň z vás musí cítit, že jdete na pohodu a ne se stresovat, někde vyskakovat, vybíhat apod.
Zpočátku otěž úplně nezahodíte, ale aspoň povolíte.Když ujde pár km v klidu, zkuste dělat nenáročné cviky typu oblouček, vlnovka jen sedem a holeněmi.To jde i na cestě, nepotřebujete na to nic.Dbejte, aby kůň šel v pěkném, svižném kroku, rovně dopředu.
Pasení, dovolte pouze pokud zastavíte a dáte povel.Zpočátku klidně slezte a stůjte, ať má jasno, že teď, se může.Žádné uzobávání jakmile škubne otěží.
Když budete zvládat jít pořád rovně, svižně dopředu na lehkém přilnutí, pak můžete zkusit totéž s klusem.Rovné delší úseky, držet sedem, pobízet a korigovat a otěž mít jen aby neplandala.
Když si takhle koně naučíte, pak někde na vhodném místě můžete přechody koně podsadit, vzít na otěž a třeba na každou nohu ocválat pár kroužků.Pak opět povolit, pochválit a domů.

To zní rozumě... to trhání je tak 3 x za prochajdu (tak 1 hodina) ale štve mě, že on nechce jít v klidu, vyhledává bubáky aby moh nacválat a tak. no budu se snažit

Tiež mi to kobyla robí, len pod sedlom je jedno či má oťaž voľnú alebo nie. Robí to pretože chce žrať, väčšinou zvládne ísť chvíľu v kľude a potom nenápadne ťahá hlavu dole, ak jej to nedovolím začne sa nerviť. A v tomto bode som už vyskúšala 2 veci ale ani jedna mi zatiaľ nepomohla. Najprv som to nechala tak a ignorovala ju- samozrejme žiadne žranie. Ale postupne sa to začne stupňovať a ona začne vyhľadávať bubákov a už cítim ako šľape ako na ihličkách až sa napokon ľaká aj vlastného tieňa a vkuse zo sebou cuká alebo uskakuje alebo vybehuje. Čiže ignorácia nepomohla. Tak som skúsila prácu, v momente keď trhne oťažou idem dole a šup na lonž, skúšala som ju prehnať aj zo sedla ale to nemalo žiaden úspech. Tak to teda skúšam zo zeme to berie ako reálny trest lenže zaberie to na pár minút kým sa znova nepokúsi dať dole hlavu. Potom je to od začiatku... Ak ju nechám sa popásť tak sa nervý v momente keď jej dvihnem hlavu. Viete niekto niečo poradiť?

serafima napsal(a):
Tiež mi to kobyla robí, len pod sedlom je jedno či má oťaž voľnú alebo nie. Robí to pretože chce žrať, väčšinou zvládne ísť chvíľu v kľude a potom nenápadne ťahá hlavu dole, ak jej to nedovolím začne sa nerviť. A v tomto bode som už vyskúšala 2 veci ale ani jedna mi zatiaľ nepomohla. Najprv som to nechala tak a ignorovala ju- samozrejme žiadne žranie. Ale postupne sa to začne stupňovať a ona začne vyhľadávať bubákov a už cítim ako šľape ako na ihličkách až sa napokon ľaká aj vlastného tieňa a vkuse zo sebou cuká alebo uskakuje alebo vybehuje. Čiže ignorácia nepomohla. Tak som skúsila prácu, v momente keď trhne oťažou idem dole a šup na lonž, skúšala som ju prehnať aj zo sedla ale to nemalo žiaden úspech. Tak to teda skúšam zo zeme to berie ako reálny trest lenže zaberie to na pár minút kým sa znova nepokúsi dať dole hlavu. Potom je to od začiatku... Ak ju nechám sa popásť tak sa nervý v momente keď jej dvihnem hlavu. Viete niekto niečo poradiť?

Když to nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jak dá hlavu dolu, hned ji ze sedla švihnout mezi uši. Neřikám ránu, jak z děla, ale aby jí to bylo nepříjemné. Hlavně buďte připravena na nějaký "úskok".

Nevime.cz napsal(a):
Když to nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jak dá hlavu dolu, hned ji ze sedla švihnout mezi uši. Neřikám ránu, jak z děla, ale aby jí to bylo nepříjemné. Hlavně buďte připravena na nějaký "úskok".

Pokud bych nepřišla na nic lepšího, jak se s koněm domluvit, než ho praštit bičíkem mezi uši, tak si pořídím osmáka a ne koně.
Bičík není na bití, ale používá se jako zesílená pomůcka k holeni.

Určitě serafimě někdo poradí rozumné řešení

Jak říká jeden dobrý trenér: Představ si, že jdeš s kámoškou po městě, ty potřebuješ jít na úřad, chystáš se přejít na druhou stranu, ale kámoška se zastaví u výlohy cukrárny. Co uděláš? Švihneš jí kabelkou mezi uši? Nebo jí začneš hnát a nadávat po celém náměstí, protože to si přece nemůže dovolit? Myslíš, že příště s tebou někam půjde? A ráda?
Je to velmi úsměvný příklad, že? A až někdo začne psát, že se to nedá srovnávat, vzpomeňte, co nás táhne na úplném začátku ke koním - je to obdiv, úcta, touha po jejich přátelství? Až později se kůň mění na objekt realizace našeho ega.
Searfimo, tvoje kobyla ti nerozumí, je z tebe nervózní(bubáci). Bude problém už někde dávno před tím žraním - to je jen větší level otázky.
Koně netrestáme, ale opravujeme! Řešit(opravovat) okamžitě vše, co nám v danou chvíli vadí, trpělivě a s úsměvem! :) což je někdy hodně těžký.
Umíte ohýbání krku s povolením zad? To je na žraní docela dobrý -jakmile kobyla bude mít tendenci dát hlavu dolů a kousnout si, ihned jí POŽÁDAT o ohnutí hlavy. Ze země i ze sedla je to stejné. Ohnout a uvolnit na obě strany - po správném provedení nechat pár vteřin stát, pochválit a jít dál. Princip je v tom, že když to správně uděláš, nabídneš koni v tu chvíli příjemnější okamžik a sbíráš plusové body.

Nevime.cz napsal(a):
Když to nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jak dá hlavu dolu, hned ji ze sedla švihnout mezi uši. Neřikám ránu, jak z děla, ale aby jí to bylo nepříjemné. Hlavně buďte připravena na nějaký "úskok".

Toto v žádném případě NIKDY nedělat, málokterý kůň to snese. Na mého to zkusili dva různí jezdci (samozřejmě bez mého svolení), s jedním se postavil na zadní, s druhým se převrátil.
Pokud má čas na kraviny, má málo práce. Hlavní je ale zaměstnat hlavu, ne ji unavit. A rozhodně nesesedat, to je vnímáno jako odměna.

V živote by som koňa medzi uši nebila, a ani nemám bič aj keby som chcela :D Takéto veci nepoužívam.
S tým ohnutím to vyskúšam aj keď ako ju poznám bude sa točiť do kolečka ale zas to tak nevadí to som kedysi tiež používala ako trest a pomohlo to pri niekoľkých koňoch len som na to zabudla :D
Inak ohnutie zvláda ale skôr doma, vonku to nerobíme lebo si ju stále najprv doma "predjazdím" a tak ideme do terénu aby bola čo najuvolnenejšia.
Čo sa týka toho, že by mala so mnou problém alebo tak to určite nie. Zo zeme si nič také nedovolí vie že nesmie až keď ja poviem že môže. Zo sedla si viac dovolí lebo na tom nerobí tak často skôr pracujeme zo sedla na jazdiarni (tam je už ako cukrík) alebo chodíme von na ruke či sa lonžuje. V zime s ňou tento problém nieje, ani keď je tráva ešte maličká. Tie bubáky si hľadá lebo je ľakavá a v momente keď sa to nerví začne viac hľadať čoho sa ľakať keď je v pohode a nenerví tak je super ale nestáva sa to často. Najhoršie je keď je tráva extrémne vysoká vtedy ju má tak že už hlavu nemusí dať nižšie vtedy prichádzam o ruky. Je strašne pažravá ale že z tých stoviek koní na ktorých som v živote jazdila som nikdy nemala žiadneho tak pažravého ako ona. Zo žiadnym som tento problém trhania trávy nemusela riešiť tak dlho. Je ako tie deti čo musia stále jesť. Predtým keď som ju kúpila dostávala trochu sena ráno a trochu večer tak po vidle asi vyzerala normálne nebola nejaká extra vychudnutá ale na to akú ma postavu to len nebolo dobre vidieť, vtedy to bol len nervózny kôň, u mňa má kontrolovanú dávku max.10-11 kg sena na 24 hod. A je tlstá pričom maká. Ľudia mi vravia že mám ľahko kŕmiteľného koňa ale nemám, radšej by som mala kľuďasa ktorému nakotúľam balík do výbehu než koňa čo je stále nervný lebo už nemá žrať.

Zkusila jste dát do výběhu seno ve zpomalovacích sítích?Těchto?
http://www.krmimezdrave.cz/kategorie/site-na-seno/site-na-seno-s-oky-3x3cm/sit-mini-3/
U nás změna k lepšímu, musíme kontrolovat množství, má i trošku trávy, na ždíbání.Než síť nebo sítě dám, sypnu hrstičku sena volně, někdy dám i další sítě se slámosenem a většími oky, pochoduje mezi nima, škube za ně, hrabe, pohazuje, doluje...pořád má.
Když jsem měla hodně žravou kobylu, uzavřely jsme gentlemanskou dohodu. Ona se nepásla bez dovolení, jen na pokyn, a na slovní pokyn pasení ukončila a zvedla hlavu a připravila se na další požadavek/ většinou tedy ještě honem utrhla plnou hubu nebo hodně dlouhý prut maliny v lese a dojídala "za pochodu"/. Já zas vnímala její sílící zelené myšlenky a dbala jsem na to, abych jí po pro ni přijatelné době odkladu vyhověla /tj aby dostala povel, že si může zas kousek něčeho kousnout/. Pochopila princip rychle, nejprve na ruce, koexistovaly jsme poměrně harmonicky, ona mi nesnížila nečekaně krk, když jsem se s jeho oporou škrábala nahoru ani nehrozilo, že kousne stříkaného nebo jinak nevhodného, mně ty občasné občerstvovací pauzy nevadily, vozily jsme se sotvahouby stylem na pohodu a kcal v pár kouscích malin nebo břízy nebo soustem trávy jsme taky moc neřešila.

Nevime.cz napsal(a):
Když to nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jak dá hlavu dolu, hned ji ze sedla švihnout mezi uši. Neřikám ránu, jak z děla, ale aby jí to bylo nepříjemné. Hlavně buďte připravena na nějaký "úskok".

Tak tohle je rada nad zlato, opravdu. :-D Paní/pán si evidentně bičem léčí mindráky. Touto radou se opravdu neřiďte. ;-)

Kobyla zjistila, že si to může dovolit, takže to bude dělat pořád. Nevím, jestli to tady už někdo psal, po příspěvku, na který reaguji jsem neměla chuť číst dál :-D. Jednou jsem také měla pažravce, musíte koně zaměstnat, vycítit, že kobyla chce dát hlavu dolu, v tu chvíli přidržet, říci NE a zaměstnat. Pobídka, stočit atd.

Serafima: ještě mě k Vašemu počínání napadlo - nevím, jak to máte udělané s tou lonží, ale pokud kůň udělá něco nežádoucího, tak musí přijít negativní odezva okamžitě. Pokud za to, že trhl otěží nejdřív sesednete, začnete chystat lonž, vyšlete na kruh... nemůže si to ten kůň spojit, ani kdyby chtěl. Navíc za mě (už to tu ale padlo) je sesednutí při řešení problému tohoto typu taky nešťastné řešení - sesednutí jezdce taky vnímám taky spíš jako odměnu koni, než potrestání nějakou následnou prací (jakou?).
Tipy co s tím jste už dostala, nic nápaditějšího mě nenapadá. Jen prostě dodržovat pravidlo reagovat na koňské chování co nejrychleji, aby si spojil Vaší odezvu se svým chováním a mohli jste pracovat na úpravě k Vaší spokojenosti...

Jo taktiež si myslím, že to nieje dobrý trest aj kvôli tomu, že to chvíľu trvá, inak to používam zo zeme ale zo sedla ma nič iné nenapadlo preto sa aj pýtam :D Ale najbližšie sa bude buď ohýbať alebo točiť, bohužiaľ možnosť že bude pracovať v štýle "ísť dopredu" tam nieje- skúšala som a nepomohlo :D.

Nevime.cz napsal(a):
Když to nejde po dobrém, tak musíte po zlém. Jak dá hlavu dolu, hned ji ze sedla švihnout mezi uši. Neřikám ránu, jak z děla, ale aby jí to bylo nepříjemné. Hlavně buďte připravena na nějaký "úskok".

Bičíkem mezi uši bys měla dostat ty.Když dá kůň hlavu dolů a ty mu jí švihneš mezi uši, tak jí určitě vrátí zpátky s vědomím, že mu jí zase nehvízdneš?Znalec koní koukám.Větší hova-inu si napsat nemohla.To je zase rada nad zlato.

Na spěchání domů se mi osvědčil tento postup:
Koně dám do kroku a uvolním se, aby kůň ze mě necítil ani nechtěně pobídky. Uvolním otěž a tím mu dám najevo, že má jít klidně. Pokud začne spěchat nebo klusat, rázně vemu za otěž a dám stop, následně ihned několik kroků couváním. Pak opět otěž povolím a postup se opakuje. Na rovné cestě 500m před stájí jsem to opakoval třeba desetkrát. Trvá to několik dní, ale pak kůň pochopí, že spěchat nemá smysl a naučí se chodit domů klidně.