V prvom rade prijazďovať a ohýbať na jazdiarni, naučiť ho niesť sa na kruhu a reagovať na sed a hlas. Pokiaľ toto nebude 100%-né v teréne sa vyhýbať situáciám pri ktorých sa začne nervovať a hrozí útek. A to aj za cenu že si pár mesiacov vonku nezacválate. Treba začať pokojne krokom, na voľnej oťaži, postupne pridávať klus a keď už bude úplne v pohode a ovládateľný (aj na zahodenej oťaži!) tak postupne zaraďovať cval, zo začiatku len na pár cvalových skokov a zase prejsť do klusu, postupne pridávať. Chce to ale skúseného človeka, amatér a bývalý dostihák býva tá najhoršia kombinácia. Chce to byť jemný, ale dôsledný.
Diky.kdyz mi ho pred osmi mesici privezli, byl uplne jiny.ted je dobre nakrmeny a asi se v nem probudil pravy charakterpracuju s nim hodne ze zeme, na jizdarnu mam pristup jen kdyz neni prasno.poridila jsem si knizku, Jak mluvit s konmi, od Henry Blake a snazim se to pojmout cele jinak, poridila jsem si ho na vyjizdky, ;turistiku, bylo mi receno ze je hodny.Receno konakem, ktery dostihove kone trenuje
takze to musim cele prekopat a pracovat a pracovatmJen abych nedelala chyby, delam to co se doctu na intrnetu a to, kdo co poradi, na placeny trenink nemam.
Ale notak, Vy nejste schopna se uskromnit a absolvovat trénink aspoň jednou měsíčně? Aby vás trenér nasměroval, vy se chytla a za měsíc zkontroloval, poupravil a postupně tak pracovali? Na koně máte, ale něco pro Vás a koně už ne? Lepší málo než nic.Trochu divné...
Vždy je předpoklad to, že pracujete potud, pokud to zvládáte jak Vy, tak kůň, jakmile se dostanete do situace, kdy to už OK není (u vás cval na volném prostranství a koně), tak hold budu muset couvnout a jít zde krokem, max. naklusat. Vždy se s koněm musíte domluvit, vzájemné rvaní nikam nevede, kůň se tupí, vzteká a Vy se zbytečně namáháte. Stejně jak Vás nebaví se s koněm přetahovat, tak on to vidí úplně stejně. Plňasi josu abnormálně vnímaví, citliví a učenliví koně. Musí být jen na zádech jemný, spravedlivý a klidný jezdec a oni budou miliónoví. Spokojit se s malými krůčky. Postupně terény jen krok, klus, přehnaně chválit a mluvit s koníkem. V neposlední řadě práce na jízdárně. Jakmile kůň začne dělat pokroky, tak postupně nároky pomalinku zvyšovat. Někomu to trvá dýl, někomu kratší dobu, ale trpělivost růže přináší...
L.A.S.

XXX.XXX.114.160
Na mojí bývalou dostihačku velmi dobře působily procházky na ruce - krok a klus, chvílema popást, potom krokovky pod sedlem s jedním koněm. Po příchodu na větší louku měla kobylka tendenci caplovat, rozbíhat se... Pomohlo po příchodu na louku zastavit, pochválit, nechat popást (nejprve jsem sesedala už v lese, na louku jsme přišli na ruce, byl klid, holka se spokojeně pásla). Postupně se naučila, že louka není jen na běhání... Přes louky, které dříve dělaly problém, dnes chodíme na zahozené otěži... Je to na dlouho, přeji hodně štěstí.
gabinamates
napsal(a):
Tak pokud si myslite, ze trenink staci jednou za mesic, a pokud to budete prave vy kdo by nas mohl trenovat, rikam ano.
Jak jsem psala, raději zanedbatelné množství než nic. A opravdu nemám ráda ty řeči, mám koně, ale na trenéra nemám peníze, to je tak špatná kombinace slov...
Jaké máte nebo nemáte ráda řeči, mne opravdu nezajímá.Já jsem samozřejmě hned na začátku několik tréninků absolvovala a nevedlo to k ničemu.Proto jsem se rozhodla získávat zkušenosti svépomocně a udělali jsme velké pokroky.Místo tréninku investuji raději do odborné literatury, vyhledávám informace na internetu a pod., proto také jsem založila i tuto stránku, kde očekávám názory a praktické rady od zkušených koňáků, ne kritiky a poznámky, zda mám, nebo nemám peníze na trénink.Koník má vše co potřebuje, radím se i s vet.Mmj, nás pochválila i paní trenérka, kt. nás zkoušela trénovat a vyděla koníka po delší době.Tak pokud nemáte nějaké další rady a tipy, jak bychom se s koníkem mohli dále zdokonalovat, mi sem už prosím nepište, pro Vaše vyhodnocování a souzení mé finanční situace, jsem tento chat nezakládala. Děkuji, a hezký den.
Trochu hloupá reakce.. Řekla bych, že polárku zas nemusí zajímat, jestli vás její řeči zajímají nebo ne, ani jaká byla vaše motivace dotazu, pokud jste použila veřejné fórum a ne placené trenérské stránky ;-)
Možná časem metodou pokus-omyl (což není vůči koni úplně fér) byť podle chytrých knih, taky dojdete k tomu, že cizí oči obvykle vidí lépe, v čem děláte chybu. Což neznamená, že jste nemohla narazit na špatnou trenérku, ale taky prostě dojem neúspěchu mohl být v tom, že jste čekala výsledky moc rychle.
gabinamates
napsal(a):
Jaké máte nebo nemáte ráda řeči, mne opravdu nezajímá.Já jsem samozřejmě hned na začátku několik tréninků absolvovala a nevedlo to k ničemu.Proto jsem se rozhodla získávat zkušenosti svépomocně a udělali jsme velké pokroky.Místo tréninku investuji raději do odborné literatury, vyhledávám informace na internetu a pod., proto také jsem založila i tuto stránku, kde očekávám názory a praktické rady od zkušených koňáků, ne kritiky a poznámky, zda mám, nebo nemám peníze na trénink.Koník má vše co potřebuje, radím se i s vet.Mmj, nás pochválila i paní trenérka, kt. nás zkoušela trénovat a vyděla koníka po delší době.Tak pokud nemáte nějaké další rady a tipy, jak bychom se s koníkem mohli dále zdokonalovat, mi sem už prosím nepište, pro Vaše vyhodnocování a souzení mé finanční situace, jsem tento chat nezakládala. Děkuji, a hezký den.
Tenhle váš příspěvek mi připomněl mojí situaci s mojí první kobčou - také plňaskou, čerstvě staženou z dostihů pro nezvladatelnost - absolutně nevhodný kůň pro začátečníka (možná ani pro pokročilejšího jezdce.). Ale věděla jsem od prvního okamžiku, že je to moje srdeční kobyla a musela jsem jí mít, ať už byla jakákoliv.
Prvních pár měsíců jsem se s ní bála nacválat kdekoliv jinde, než do hodně dlouhého kopce - tam jsem měla šanci že se unaví a zastaví sama. Zastavování jsme se naučili docela rychle, ale naučit se pomalu cválat na louce nám trvalo několik let, a ve skupině koní se to nenaučila nikdy -buď musela jít jako první a nikdo jí nesměl předjet. Časem jsem se naučila jezdit sama, nebo s pár pomalýma koňma, u kterých jsem měla jistotu, že nás nepředběhnou.
První rok jsem se několikrát pokoušela chodit k trenérovi, ale bylo to naprosté fiasko, jeden mi poradil vzít si na kobylu průvlečky a začít přiježďovat na průvlečkách (nefungovalo to), druhý po mě chtěl, abych jí neustále brala zpátky, takže kobča, která táhla proti tlaku otěží se mnou rotovala po jízdárně nadzvukou rychlostí (čím víc jsem brzdila, tím rychleji běžela). Další trenér mě vzal do hodiny se 2 přiježděnýma koňma - a to bylo úplné utrpení, neustále jsem ostatním překážela a měla jsem totální depku z toho, co všechno neumíme... Někteří si řekli o peníze, jako kdyby jeli trénovat koně v přípravě na olympiádu, a další mi rovnou řekli, že ke koni s výkonností nula nejezdí vůbec...
Nakonec jsem se na shánění trenérů vykašlala, a jezdila 2 roky úplně sama, ale četla jsem všechno, co mi přišlo do ruky, chodila se dívat na závody, absolvovala pár pareliovských seminářů, dívala se, jak jezdí ti druzí.
Když se kobča i já zlepšila, začaly jsme znovu chodit k trenérovi, a pomalu se kobča uklidnila a přijezdila.
Stal se z ní kůň schopný na jízdárně spolehlivě a v klidu odvozit děti, jen v terénu jsem musela navždy respektovat, že před ní nikdo nesmí strčit čumák... nebo jí dupat moc blízko za zadkem.
Tak vám držím palce, aby jste tenhle problém nějak časem vyřešila
gabinamates
napsal(a):
Jaké máte nebo nemáte ráda řeči, mne opravdu nezajímá.Já jsem samozřejmě hned na začátku několik tréninků absolvovala a nevedlo to k ničemu.Proto jsem se rozhodla získávat zkušenosti svépomocně a udělali jsme velké pokroky.Místo tréninku investuji raději do odborné literatury, vyhledávám informace na internetu a pod., proto také jsem založila i tuto stránku, kde očekávám názory a praktické rady od zkušených koňáků, ne kritiky a poznámky, zda mám, nebo nemám peníze na trénink.Koník má vše co potřebuje, radím se i s vet.Mmj, nás pochválila i paní trenérka, kt. nás zkoušela trénovat a vyděla koníka po delší době.Tak pokud nemáte nějaké další rady a tipy, jak bychom se s koníkem mohli dále zdokonalovat, mi sem už prosím nepište, pro Vaše vyhodnocování a souzení mé finanční situace, jsem tento chat nezakládala. Děkuji, a hezký den.
Vás to nezajímá? Tak proč tedy chcete radu na fóru, kdy hlavním předmětem tohoto celého systému jsou právě ty řeči a debata k tématu?
Udělala jste chybu tu, že koníka, který byl zvyklý na určitou práci, na určitý typ ježdění a princip jste předělala na jiný styl (byť "podobný") a místo toho, abyste koníkovi dala čas, začala úplně od začátku jako s remontou jste si platila tréninky se "zmateným" koněm, kdy to moc šancí na úspěch nemělo. Koník potřebuje získat ze startu stabilitu, rovnováhu, kterou nejlépe získá na procházkách pod sedlem v terénu - pokud možno co nejvíc nerovností a co nejvíce kroku, možná občas klus, uklidnit tu "horkou hlavičku" a až uvidíte pokroky, tak poté teprve jízdárna a nějaké tréninky.
Další chyba je to, že trénovat s člověkem, který s dostiháky nedělal, trénuje rekre teplase, parkuráky, drezuráky nemusí angličákovi rozumět. Jak my co máme angličáka doma víme, že to je "tak trochu jiný kůň". Je ho reakce jsou citlivější, je vnímavější, je podstatně jemnější, veškerá práce s nimi musí být plná pochopení, klidná, ale přitom spravedlivá. Rádi se vztekají a občas mají ty svoje nálady psychózy, toto teplásci nemají, ti jsou proti nim klidnější, nenechají se tak lehce "vyprovokovat", prostě ta horká krev v nich není. A pokud toto trenér nepochopí, tak to jsou opravdu vyhozené peníze, koník zmatený a jezdec ještě víc. Je třeba najít člověka, který chápe jejich povahu, předvídá jeho reakce a tak může nastavit mantinely a práci takovou, aby nesla výsledky.
Vzhledem k tomu, že koníka máte 8 měsíců, což je krátká a dlouhá doba zároveň, je určitě kus práce za vámi. Je chvályhodné, že hledáte na internetu informace, koukáte na videa, kupujete knížky, jsou to dobré pobídky vpřed, motivace k práci, získávání znalostí, proti tomu nemám ani půl slova, je třeba se celoživotně vzdělávat jak pasivně, tak aktivně. Ale přece jenom kniha a realita je jiná. Můžete být načtená jak chcete, můžete vědět plno věcí, ale to nikdy nenahradí rozumného trenéra ze země. Vy třeba víte, že to a to může být dobře, ale přitom jak se soustředíte na určitou věc vám další 3 věci vypadnou a už to děláte zle. Vy potřebujete (co vy, my všichni) občanskou pomůcku ze země, tu pomyslnou "facku" při které si řeknete "Aha". Ježdění pokus a omyl není dobrý pro vás ani pro koně, nechceme mu motat hlavu ještě víc než ji má, ale chceme přesný opak.
Rozhodně co se týká tréninků se nebavím o tréninku nějakém skokovém či drezurním apod., ale především práce na uvolnění. Tito koně, především ze začátku, bývají dosti strnulí a neuvolnění, než si zvyknou na nový systém a klusat či dělat jiné věci se ztuhlým koněm není nejen nepříjemné, ale co se týká zdravotního stavu koně taky zcela nevhodné a z toho pak pramení ony problémy. Zastavování, couvání, obloučky, vlnovky, přechod krok klus, práce na dvou stopách. Plňasi nepotřebují ani tak zaměstnat nohy, hlavně když jsou v "dostihovém důchodu", ale potřebují zaměstnat hlavu, aby u práce přemýšleli, jak se poskládat, co udělat. Jak moji kobylu baví překroky, změny cvalu (cval - krok nacválat na druhou) apod. Jakmile uvidíte známky uvolněnosti, tak můžeme pokračovat dál. Plňasi jsou velice chápaví a rychle se učí, stačí jim dát správný směr, pobídnout je do toho a velice rychle a správně se to učí.
A co se týká jízdy venku, vím, že když chci nacválat na volném prostranství a dělá bordel tak prostě tam cválat nebudu. Půjdu krokem, uklidním koně jak hlasem, tak svým klidem a projdu krokem, pochválím a pokud nacválat, tak v lese a hlavně cval hopa hopa, pokud to koni pomůže, tak cválat první, pokud se s koněm rvu i tak, tak hold dostane kůň trest, a bude se na vyjížďky chodit v kroku, max. v klusu dokud neuvidím, že se koník uklidil. Věřte mi, koně opravdu nebaví se rvát a přetahovat stejně jako vás, nehledě na to, že kůň v takovém "tranzu" může být nebezpečný jak pro sebe, tak pro vás i okolí... Je na čase ubrat...
gabinamates
napsal(a):
Jaké máte nebo nemáte ráda řeči, mne opravdu nezajímá.Já jsem samozřejmě hned na začátku několik tréninků absolvovala a nevedlo to k ničemu.Proto jsem se rozhodla získávat zkušenosti svépomocně a udělali jsme velké pokroky.Místo tréninku investuji raději do odborné literatury, vyhledávám informace na internetu a pod., proto také jsem založila i tuto stránku, kde očekávám názory a praktické rady od zkušených koňáků, ne kritiky a poznámky, zda mám, nebo nemám peníze na trénink.Koník má vše co potřebuje, radím se i s vet.Mmj, nás pochválila i paní trenérka, kt. nás zkoušela trénovat a vyděla koníka po delší době.Tak pokud nemáte nějaké další rady a tipy, jak bychom se s koníkem mohli dále zdokonalovat, mi sem už prosím nepište, pro Vaše vyhodnocování a souzení mé finanční situace, jsem tento chat nezakládala. Děkuji, a hezký den.
Vaše reakce vůči polárce není zrovna fér, vzhledem k tomu, že se vám tu snaží pomoct. Trenér, alespoň občas, je dobrá rada. Ze sedla nikdy neuvidíte to, co člověk ze země, knížky ani videa ho nikdy nenahradí. A to, že jste se napoprvé netrefila neznamená, že někdo další vám nebude vyhovovat.
Přijde mi to hrozně vtipný jak se tady všichni znaží mít svýho koníka, kterej nejspíš byl "levnej paskvílek", navíc neměli a tudíž nemohou mít ani na trenéra. A že takový zmagořený zvíře nepatří začátečníkům do ruky? To je fuk! Začátečník ho přeci miluje!
A pozor, on to není začátečník, on má pětiletou praxi! Nejvtipnější jsou ty desetiletý praxe u třináctiletých holek :-D
A to myslím celkově ve svým okolí - holčičky, co maj už svýho třetího koníčka, protože "s tím před tím to nešlo" a opět ty stejný chyby, ty stejný lidi a končí to opět inzerátem na bazoši - prodám hodného, ale tenperamentního koně.
Já už se tomu ani nedivím, jen se směju
Na trenéra sice nemám, ale to nepotřebuji - knížky umí mluvit, budu kolem nich běhat a oni mi budou říkat ať dám nohu víc tam a ruku dolů, a ať si hlídám tohle a tamto...
V lepším případě se zmrzačí a v tom horším zmrzačí koně
Zdravim, verim, ze jste tu zvykli na vselicos a tim padem muzete mit tendenci soudit predcasne. Zadavatelku s konem osobne znam, pred otehotnenim mela doma dva roky bezproblemovyho teplase. Nynejsiho plnaska zachranila pred jatkama, na ktere smeroval pro medostatecnou rychlost a nadbytecnost. Neni to klasicky vypatlany dostihak. I po tom co na nem dva roky nikdo nesedel se na nej nazacatku nasedlo a sel sam do terenu na krokovku bez jedineho problemu. Je schopny na vyjizdku sam i s konmi, chodit v provozu, po drncicim moste, z trysku zastavitelny. Gabinamates jen prisel tenhle konkretni problem s jarem a zajima ji jak ho resit z vice zdroju, vic hlav vic vi a urcite je rada ze se s necim podobnym nepotyka sama. Jedna se hlavne o to ze na cvalovce kde jeste v zime lital, ted capluje a hopka a chce letet jak tryskac. Ikdyz s nim majitelka na te trase nekdy krokovala a klusala pro zmenu tak ted tam trysk kun vyzaduje a kdyz neni pusten blbne. Pokud se sesedne aby se uklidnil uz se nenasedne nebot v terenu a v tomto rozpolozeni odmita opet nechat jezdce nasednout a cestuje. Tuto konkretni dituaci v terenu trener tezko vyresi kdyz na jizdarne kun funguje. Nerekla bych ani ze je to v tomto pripade nutne, jak tu psali dalsi, chodit problematicke useky krokem, vytrvat, klid. Financni situaci lidi ktere nezname nemuzeme soudit. Dulezite je, ze kun ma nadstandartni ustajeni a fond ze ktereho lze brat na akutni veterinarni peci. Krasny den vsem.