Minihorse - štípe

Jde o zakoupené hříbě. Koník je bohužel sám. Vím, že to není ideální. Sama bych si koně do samoty nekupovala, ale byl to dárek a nechce se mi prodávat, protože mi už za týden co ho mám přirostl k srdci. Přemýšlím o koupi kozy nebo ovce aby nebyl sám, ale nevím jestli by takové zvíře přijal.

OK, děkuji za upřesnění. Ještě otázečka - z jakého stáda byl zakoupen, měl tam vrstevníky, jiná hříbata?

Ve stádě byl jen on a jeho máma. Sama jsem pro něj nebyla, ale prý byli zavření v dřevěné boudě (asi 3x3 metry). Takže vlastně nic nezná. Neuměl zvedat ani nohy, vodítko a ohlávku viděl poprvé při přepravě...

Kokoska1876 napsal(a):
Jde o zakoupené hříbě. Koník je bohužel sám. Vím, že to není ideální. Sama bych si koně do samoty nekupovala, ale byl to dárek a nechce se mi prodávat, protože mi už za týden co ho mám přirostl k srdci. Přemýšlím o koupi kozy nebo ovce aby nebyl sám, ale nevím jestli by takové zvíře přijal.

Sežeňte mu normálně ustájení. Je to sice minihorse, ale pořád je to kůň. hříbě, které potřebuje stádo.

Jedni moji klienti taky takhle dostali minikoníka, dvouletého. Vydrželi to s ním necelých půl roku, během té doby mu našli stádo, kam ho vodili na pár hodin, pak na víc, koníkovi se nechtělo zase domů do samoty... tak teď bydlí u stáda pořád a oni za ním chodí, vezmou ho na procházku, zatahat kárku, ale pak jde zase zpátky ke stádu a jsou spokojení všichni.

Než kozu nebo ovci tak mu pořiďte druhého minikoníka. To už vyjde nastejno ale kůň je kůň.

A za každé štípnutí plácnout po papuli. Než kousne pořádně.
Nemá si s kým hrát, tak to zkouší s Vámi no...

Kokoska1876 napsal(a):
Jde o zakoupené hříbě. Koník je bohužel sám. Vím, že to není ideální. Sama bych si koně do samoty nekupovala, ale byl to dárek a nechce se mi prodávat, protože mi už za týden co ho mám přirostl k srdci. Přemýšlím o koupi kozy nebo ovce aby nebyl sám, ale nevím jestli by takové zvíře přijal.

Když nechcete, aby byl sám, tak ho k někomu na ustájko dejte, třeba jako sekačku k dalším poníkům a tak.Je to hříbě, štípáním si dle mne snaží na sebe upozornit, když byl doteď jen s mámou a te´d je sám.Nenechávejte ho trápit samotného, ve stádě ho vychovají ostatní.Koza mu nevynahradí plnohodnotně společníka a ovce se samotná chovat nesmí, musí být alespoń dvě.

Myslím si, že máte nejhorší kombinaci, co lze.

1.Hříbě by mělo ALESPOŇ do odstavu vyrůstat ve stádě, které tvoří alespoň 1 další klisna s hříbětem. Hříbě, zejména akčnější a divočejší hřebečci, se v takové skupině naučí BÝT KONĚM, chovat se správně ke koním dospělým, vyřádí se s vrstevníkem - vrstevníky a pochopí, že ČLOVĚK NENÍ KŮŇ. Je to velmi důležité, protože pak si tolik na člověka nedovoluje, jako takovýto "jedináček"

2.Pokud už koupíte hřebečka "ze samoty" (tj. chovatel má jen jeho matku), musíte mu dopřát ustájení s vrstevníky, jeho dovádivé období tedy proběhne nyní. Ustájení jinde rozhodně doporučuji, čeká vás cca v roce věku hříběte puberta, a hřebeček, i když malý, může člověku dát zabrat (mne napadl dospělý psychopatický hřebec s KVH 89 cm, zakousl se mi do ramene a povalil pod sebe na zem, kde mne držel a snažil se kus si mne ukousnout, nakonec mi nic nevykousl, ale měla jsem štěstí, že se netrefil do obličeje...).
Alternativou je koupě ještě jednoho "zbojníka" (= ještě jednoho hřebečka MH nebo SHP). Jistě, kozlík nebo beránek by byli levnější, ale moc nepomohou. Koupit druhé hříbě bude nakonec ale levnější než platit někde ustájení. A mít dva "zbojníky" je lepší než jakýkoliv program v TV!

3.Je nutné předcházet situacím, kdy vás může hřebeček štípnout, tedy hlídat si jeho hlavu, tu spíš od sebe odstrkovat při mazlení a kontaktu vůbec, nemazlit se s jeho tlamou, drbat jej raději na krku, kohoutku, prdýlce, odmítat "oplácení" při čištění srsti, nedovolit nabíhání hřebečka při jeho pobytu ve výběhu. Určité pokusy o štípání můžeme očekávat i u hřebečků ze stáda, ale těm obvykle stačí podobné chování, aby pokusy ustaly.

4. Tresty jsou problematické. Ono štípání je u hřebečků zahajovací rituál dalšího dovádění s jiným koněm - on štípne, druhý mu to oplatí, on kopne, druhý se mu zakousne do krku a drží si ho, nebo ho kouše do nohy atd. Trest tedy spíš funguje u celkově plachého koně (a tomu stačí okřiknutí - jedno co zařvete, jestli fuj, ne-ne, co to? - prostě rychlá reakce stačí, slova podstatná nejsou), u hodně dominantně založeného hřebečka nepomůže ani sebetvrdší lidský trest. Ne nadarmo se říká "řežou se jako koně", prostě pokud hřebeček nemá správné koňské vychování, stádo, nebo jiný hřebeček, ho srovná. Člověk tolik času a energie v sobě nemá, co dají do her dva "kluci".

Také mám doma jednoho minihorse a je naprosto spokojený. Ustájení nedoporučuji, protože se zkazí váš vztah s koníkem. Minihorsové chová hodně lidí bez dalších koní a jsou v pohodě.

lenkavrbalova napsal(a):
Také mám doma jednoho minihorse a je naprosto spokojený. Ustájení nedoporučuji, protože se zkazí váš vztah s koníkem. Minihorsové chová hodně lidí bez dalších koní a jsou v pohodě.

A byl také narozen u chovatele jako "jedináček", tedy bez vrstevníků?

Koupit dalšího hřebečka jsem měla v plánu, ale když jsem psala chovateli o radu, napsal mi, že si rozhodně druhého hřebečka pořizovat nemám (prý by se mohli i zabít). Zkušenosti s koňmi nemám, proto jsem si nachala poradit. Další z jeho rad bylo například to, že hříbě nemám 3 dny krmit, a to potom bude poslouchat za jídlo. To mi přijde jako opravdu zvláštní výchovná metoda.

No, asi je to fakt "chovatel", že.
Pokud budou oba hřebečci plus minus stejní, rozhodně se nezabijou. Měla jsem v zimě ve stádu 3 plemeníky a žijou všichni.
Samozřejmě že dovádění 2 koní je trošku riskantnější, je potřeba zkouknout výběh, zda tam není něco, oč se mohou zranit.

Když mi přijela fotografka, nechtěla fotit postávající znuděné koně, tak jsem je (mimo záběr) honila sem a tam a rozjuchala je k dovádění... A fakt ještě žijou

PS: první foto vloženo omylem - to jsou klisny.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A ještě.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

A zde když byli zimu předtím jen dva.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Všichni tři jsou jinak k lidem absolutně hodní až zdvořilí , nejstatnější vozí v pohodě i děti.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Moc děkuji, krásní koně, ale to jsou v aslanu všechny našemu prckovi koupíme hřebečka MH, snad se pak sklidní

Určitě se uklidní. Samota nebo odloučení vše jen zhoršuje. Dám příklad ze života. Mám koně, který musel být jeden čas zavřený v boxe je nom se venčil na procházkách. Je to dospělý vychovaný kůň 8 let. Přesto na vycházkách po čase začal vymýšlet různé blbosti včetně chňapání po ruce člověka nebo různé jiné věci a to čistě jen z nemožnosti vyřádit se někde jinde. Trestán byl, ale velmi s citem, takový kůň je totiž "na hlavu padlej" a nereaguje standartně. Kůň se potřebuje vyřádit a člověka pak nemá potřebu stále zkoušet, zda se přidá do jeho her, když mu to dáte najevo.

aggitta napsal(a):
A ještě.

Krásné fotky!

lenkavrbalova napsal(a):
Také mám doma jednoho minihorse a je naprosto spokojený. Ustájení nedoporučuji, protože se zkazí váš vztah s koníkem. Minihorsové chová hodně lidí bez dalších koní a jsou v pohodě.

S dovolením se musím smát, i když je to k pláči, co tvrdíte.Mít doma jediného koně, ať už minihorse, nebo těžkýho chlaďáka, ten kůń nikdy nebude spokojený, protože i když se postavíte na hlavu, nemůžete mu nahradit jeho vrstevníky, společnost ostatních koní.Ustájením se vztah nezkazí.Kůň bude mít zázemí a ochranu stáda, která je dána přírodou odjakživa.Chov jediného koně by měl být trestný v případě, že kůň po práci bude i v ustájení sám.Tak jako se nesmí chovat ovce jediná, ale dvě ovce, protože jsou také stádové zvíře.By mě zajímalo, kdyby vás chovaly zvířata jako jedináčka, jestli by vám bylo příjemně, spokojenost určo mega, když není nikdo, s kým by si člověk rozuměl.Někdy mě fascinuje myšlení rádoby chovatelů.

Dasvo napsal(a):
Krásné fotky!

Díky, vyřídím autorce.

Kokoska1876 napsal(a):
Moc děkuji, krásní koně, ale to jsou v aslanu všechny našemu prckovi koupíme hřebečka MH, snad se pak sklidní

Děkuji za pochvalu, jsou to moje zlatíčka.

Souhlasím s aggitta.
A ti koně z Asalnu jsou opravdu krásní a spokojení, mají se moc dobře.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Souhlasím s aggitta.
A ti koně z Asalnu jsou opravdu krásní a spokojení, mají se moc dobře.

Taky mají velký FAN KLUB

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

lenkavrbalova napsal(a):
Také mám doma jednoho minihorse a je naprosto spokojený. Ustájení nedoporučuji, protože se zkazí váš vztah s koníkem. Minihorsové chová hodně lidí bez dalších koní a jsou v pohodě.

Tohle může napsat jen někdo kdo nemá ani páru o tom co kůň potřebuje. Jak konkrétně se podle vás zkazí vztah s koněm? Tak že si bude radši hrát s jinými koňmi než s vámi? Kůň není pes to by si měla spousta lidí uvědomit.

Íháček napsal(a):
Tohle může napsat jen někdo kdo nemá ani páru o tom co kůň potřebuje. Jak konkrétně se podle vás zkazí vztah s koněm? Tak že si bude radši hrát s jinými koňmi než s vámi? Kůň není pes to by si měla spousta lidí uvědomit.

No to je přece jasný. Koník teď nikoho nemá, tak je fixovaný na majitele, aniž by paní musela vyvinout nějakou snahu. Když by ho dala do stáda, musela by se snažit, aby ji měl koník rád, a jak víme, snažení je strašně namáhavá věc a člověk je sobec. Proč myslet na zvíře, když jednoduší je prosazovat svoje zájmy...
Náš pan majitel má minikoně 3 a všichni se chodí rádi mazlit, když se s nima víc pracovalo, chodili krásně na vodítku ve všech chodech, skákali...

SOUHLAS.
Mám aktuálně 18 shetlandů. Všichni nad 1 rok jsou mazlíci, někdy se i strkaj o podrbání. Do 1 roku, tedy letošní hříbata, postupně ochočujeme, tři starší už jsou "opatrní mazlíci", ví, že člověk krásně podrbe, ale musí se na ně pomalu, nepoplašit je, nejmladší hříbě už strpí opatrné letmé pohlazení ve volnosti a ještě nedokáže klidně s důvěrou postát držen za ohlávku, ale to chce jen čas a spoustu dobrých zážitků s člověkem a bude to dobré.

Ano, pokud se kůň dosud chovaný o samotě dá k jinému (koupí se mu společník), najednou ho člověk nezajímá, zajímá ho jen jeho kámoš/i. Toto období trvá různě dlouho, a záleží také na okolnostech. Mazlík, kterému jste koupili společníka, se za 24 hodin s novým kámošem do sytosti vyřádí a druhý den si přijde pro podrbání i s ním, ale samozřejmě už nebude za vámi chodit celý den jako pes, pokud to předtím dělal. Kůň přesunutý do stáda potřebuje více času si vyřešit mezikoňské vztahy, toho možná týden (i mnohem déle) ani neodchytnete...

Je pro mě větším zážitkem ochočit si po dvouletém či delším úsilí velmi plachou a nedůvěřivou klisničku ve stádě na prostorné pastvině, než zavřít totéž zvíře do boxu osamocené a svou lásku mu vnutit. Ale každý holt očekáváme od vztahu ke koním něco jiného...

Íháček napsal(a):
Tohle může napsat jen někdo kdo nemá ani páru o tom co kůň potřebuje. Jak konkrétně se podle vás zkazí vztah s koněm? Tak že si bude radši hrát s jinými koňmi než s vámi? Kůň není pes to by si měla spousta lidí uvědomit.

To jsou přesně ti lidé, co si myslí, že kůň je pes... a jasně, že se bojí, že se zkazí "vztah", páč kůň patří do stáda a už by se jen nerad vracel na samotku...Hrozná doba, že si koně může pořídit každej

Mám podobný problém, jen můj minísek pochází ze stáda. Druhého si bohužel pořídit nemůžu. Jak bych mohla odstranit štípání.

Dobrý den,
tak já se prosím také přidám, jestli můžu..děkuji předem.Máme poníka asi čvrt roku, je mu 7 let, rozmanitá minulost-je to hřebec a koupili jsme ho s tím, že poník má být o samotě, že se s ostatními koňmi nesnáší, honí valachy a prohání klisny, v přítomnosti ostaních koní neposlouchá, je agresivní.Tak šel k nám k ovečkám a jedné kontaktní koze, která už na život s koníkem zvyklá byla a s kozou spolu opravdu krásně spolupracují, nevyhání jí jako jedinou od jídla atd.Poníka máme jen na občasné povožení dětí na vodítku-pro děti máme obřišník s madlem.Na vycházky na vodítku chodí skoro denně, ale poslední dobou po mě začal chňapat, když na něm sedí syn.Nedávno mě hodně kousnul do nohy a dneska to zase zkoušel, vzala jsem si malý proutek, že mu dám trochu po tlamce, až to udělá, ale k tomu ani nedošlo.vykulil oči a shodil syna.Ze začátku toto nedělal, sice se mu chodit nechtělo, chvili to trvalo, ale pak šel a chodil pěkně i s dítětem.Poslouchal.teď, když ho vedu bez jezdce na vodítku, tak nekouše, ale pořád se na mě lepí, jako kdyby chtěl dělat kolečka, rozhodovat o trase atd. A teď mi prosím řekněte narovinu, je to samotou, je to tím, že prostě poznal, že nejsme koňáci a na kolik se přikláníte k tomu, že by třeba kastrace pomohla-já tedy tomu moc nevěřím, ale ráda si vyslechnu názor zkušených jak dále.

Linda Kučerová napsal(a):
Mám podobný problém, jen můj minísek pochází ze stáda. Druhého si bohužel pořídit nemůžu. Jak bych mohla odstranit štípání.

Už to tu je napsané, stačí si přečíst odpovědi :).

Tak jsme to vzalo celkem rychle a dneska odpoledne přijel našemu prckovi kamarád. Od jedné známé jsme sehnali skoro stejně starého hřebečka MH (je o pouze o deset dní starší).Kluci jsou naprosto spokojení a strašně si vyhrajou . A na dvou hektarové louce to dvoum i více sluší . Takže moc děkuji za Vaše rady, pomohli jste hlavně koníkovi, který by byl bez Vás nejspíš sám a nešťastný ( tak jak mi radil bývalý majitel). Ještě jednou moc děkuji

Mám velikou radost. Za koníka, kterému to bude svědčit, i za vás, že jste člověk, který si nechá poradit... Bude nějaká fotečka?

Skvělé. Jen k té 2 ha louce. Já bych se bála schvácení. Aggitta má určitě mnohem víc zkušeností, tak mi třeba moji domněnku vyvrátí. Já jen podle toho, co vidím u nás. Ve 3 mají odhadem půl ha pastvinu a stejně se musí občas ( vždy když roste víc tráva, jaro, část podzimu, chvíli v létě) zavírat jen na zahradu kvůli schvácení. A i tak jsou 2 ze 3 vyžrané...

kapička napsal(a):
Skvělé. Jen k té 2 ha louce. Já bych se bála schvácení. Aggitta má určitě mnohem víc zkušeností, tak mi třeba moji domněnku vyvrátí. Já jen podle toho, co vidím u nás. Ve 3 mají odhadem půl ha pastvinu a stejně se musí občas ( vždy když roste víc tráva, jaro, část podzimu, chvíli v létě) zavírat jen na zahradu kvůli schvácení. A i tak jsou 2 ze 3 vyžrané...

Ok, takže k možnosti schvácení:

1. jsou to opravdu 2 hektary? Omlouvám se, ale ze zkušeností vím, že ne každý dobře přepočítá m2 na hektary. Ovšem já o jedné naší pastvině taky zkráceně tvrdím, že je 2 hektarová a přitom má úředně (LPIS) 1,61 ha . míváme na ní 10 poníků a ještě nějaký kousek hovězího, ještě musíme mulčovat nedopasky a plevele- manžel to prostě vše zlikviduje pojezdem traktoru a nechá poníky na nízkém strništi, až je to k nevíře, že tam maj co baštit, ale pasou se dál. Takže poníkům by asi 1000m2 na jednoho stačilo (na hektar tedy 10 minísků).

2. Mám štěstí, mám stádo sestavené z poníků, kteří nemají potíže s kolikami nebo schvácením. Pozoruji pouze na kopytě "kroužky" bez jakýchkoliv potíží koně. Při strouhání se to orašpluje do hladka - nejsou to velké vlny.
Ale schvátily se mi kdysi haflingerky, takže jsem dumala, jaktože ony ano a shetlandíci na téže pastvině ne? K schvácení haflošek došlo v mimořádném roce, kdy od dubna do listopadu byla dobrá pastva. Po zpozorování prvních příznaků jsme se intenzivně věnovali úpravám kopyt - po týdnu,14 dnech a doslova z potíží obě prostrouhali bez následků.
Rozdíl proti poníkům byl v tom, že matka s dcerou žraly a žraly, kdyby měly prasknout, zatímco shetlandíci chvíli baštili a pak se šli proběhnout, a také víc než haflošky korzovali po pastvině (šlo o 8 ha louku).

3. některé koně mám pěkně vyžrané i tak - do vánoc pak hubneme (dávám odměřené množství sena nebo seno balastní), napodobuji přírodní cyklus. Je mi proti srsti dávat náhubky a pak v zimě vymýšlet, co dopřát poníkům za vitamíny, abych jim letní strádání vyrovnala. Nicméně chápu, že moje stádo je adaptované na moje podmínky, a jiný chovatel musí postupovat jinak.
Také je vidět už na hříbatech, které bude mít celý život "pupek" a které si bude držet štíhlejší linii. Ani lidičky nejsou všichni stejní, že ano?

4. chce to koně sledovat, přemýšlet o tom, jsou-li v pohodě, a reagovat dle situace. Je dobré např. na jaře pustit koně na polovinu pastviny a druhou posekat na seno a teprve po posekání koním tuto plochu přidat. Tím se vyrovná přemíra jarní "nabídky" mladé, živinami příliš bohaté píce...

5. není také hektar jako hektar, záleží na složení porostu a výnosnosti. Proto nelze přesně říct kolik koní patří na jakou louku, aby to bylo "akorát". Snad jen, že je lepší mít menší než optimální pastvinu a koně ev. přikrmit, než velkou, kterou nestíhají okousat a musí se stále dosekávat vícekrát za rok...

lenkavrbalova napsal(a):
Také mám doma jednoho minihorse a je naprosto spokojený. Ustájení nedoporučuji, protože se zkazí váš vztah s koníkem. Minihorsové chová hodně lidí bez dalších koní a jsou v pohodě.

No to je teda rada! Je to sice minikůň, ale pořád je to kůň a stádo potřebuje! Sama mám minikobylku neustále s ostatními miníky ve stáji a vztah nám to nijak nenarušuje. Kůň je kůň a pro něj bude VŽDY prvotní stádo.

Kokoska1876: krása nesmírná, moc jste svému koníkovi zlepšila život / a sobě tím taky/.

K tomu schvácení:
aggitta:
2.-ano, nemusí být každý prakůň IR nebo EMS/ metabolicky disponován k problému/- ale hodně jich je. A ano, dá se to odhadnout, podle výživové kondice/ vyšší stupeň než ostatní ve skupině na stejných podmínkách, tuk s epřednostně ukládá do hřebenu na krku i u kobyl, za lopatku, nad kořen ocasu, ti koně hůř a pomaleji hubnou než ostatní za stejných podmínek, bývají "hltavější" a "pažravější"/, odhadnout se dá i sklon jednotlivce k pohybu/ hejbací- nehejbací/.

3. Podle mého názoru je dobré strouhání u IR, EMS i už schvácených koní nutné, ale samo o sobě problém nevyřeší, problém je metabolický/ podobně jako diabetikovi s poškozením cév a nervů na noze nepomůže chirurgické ošetření toho vředu a speciální bota, musí se srovnat jeho hladina cukru a tuku v krvi/. Léčit schvácení i "malé" je o moc těžší než mu předcházet/ a ani to není lehké a snadné, ale řehole, viz tlustší pony u čanka v diskuzi/. S přibývajícícm věkem a po jednom schvácení se sklon ke schvácení nadále hodně zhoršuje, různé způsoby ošetřování kopyt pak maximálně pomáhají ulevit od bolesti a prodloužit využitelnost koně, ale často to končí bolestí přio každém kroku a v případě rozumného majitele utracením, v případě nerozumného "posláním dál" nebo "zachraňováním", které už je na mě spíš trápením-viz modifikace Strasser metody panem Vydrou, kdy zachraňovaná hucula dva roky sotva lchodila bolestí a nikdo neřekl dost-k dohledání na EQ včetně videí/
4. Souhlas s nutností zvířata sledovat. + je třeba se naučit, které "cukry" vadí a kdy je v čem lze čekat
http://cehis.cz/publik_syst/files11/Nutricni%20management%20kone.pdf
a zejména toto pro EMS:
http://cehis.cz/publik_syst/files11/Management%20vyzivy%20pri%20metabolickych%20poruchach.pd

http://www.smacr.cz/data/soubory-ke-stazeni
http://www.smacr.cz/data/soubory-ke-stazeni/Moderni_poznatky_z_vyzivy_koni_SMACR_15.9.2012.pdf

http://www.vyzivakoni.wbs.cz/Seminar-Vyziva-koni-VFU-2009.html
a je toho na netu dost, ono se to pak překrývá, jen je třeba třídit zdroje na kvalitní a ty druhé a vybírat z kvalitních

Já za sebe proto hubnu fjordkoule od konce února/kdy už přešly největší mrazy/ do půli dubna, před tou jarní trávou. Na tu pak přihrazuji plochu postupně, dlouhými úzkými proužky, a na toto plánovanou plochu už nechávám po první seči ladem, takže přikusují s jarní trávou automaticky i stařinu.
Posekat na seno a pak přihradit bych se bála víc, raději nechám porost stát, protože v otavě je víc cukru než v seně, s tou první sečí odsekám nestravitelnou vlákninu a v následující mladé trávě je složení obvykle horší, anvíc to časem koliduje s letními dny, kdy jsou chladné noci, celodenní sluneční svit a často i sucho-na fruktany nejhorší možnost, je jich tam nejvíc.
Pokud se bojím víc/koně mají vyšší váhu nebo přibývají nebo mají méně pohybu, protože nestíhám/, přihrazuji pokud možno v deštivé dny pod mrakem, nebo alespoň ráno/večer je v rostlině fruktanu nejvíc/, přikrmuji slámou.
Co nespasem, necháme stát, spasou postupně přes zimu, i pod sněhem.
Pokud jsou na stejné ploše koně nekolik let, ani při plné pastvě nejspíš nebudou mít všeho optimálně, není to nekonečná step. Jsme na najatém, takže neinvestuji do rozborů půdy, neznám složení, složení sena, které kupujeme odjinud také nevím/ pokaždé z jiné louky/, přednostně chceme první seš, "přezrálé", stébelnaté, kvůli cukru, a některé rostliny se opakovaným spásáním a sešlapem vytratí, jiné přemnoží- proto přidávám komplentí minerálku i s vitaminy přes zimu vždy, protože teď už jsou plochy hodně ničemné a musíme IRku opravdu dost omezovat, přidávám minerál s vitaminy celoročně.

5.Ano, je to tak, na porostu hodně záleží, nízkofruktanové porosty je tady ale nesnadné oset a udržet.Právě tím druhem porostu si vysvětluji fakt, že stádo fjordkoulí chované tabunově mnoho let u Labské Chrčice, kde z těch dvaceti jedinců, které jsme tam několik let vídala, byla někteří na výživové kondici 11 z 10 a další jen o fous níž, žádný neschvátil- byla tam "sítina" a rákos.
Jitka je podle mého v kotlince v tomhle směru nejdál a moc dobře zná i ty IR koně, i ty trávy-obé má ráda a rozumí tomu.
http://www.klubequus.org/clanky/LFTravy.pdf.

Jenom pro doplnění předchozího příspěvku:
bod 2 - ano, schvácení je metabolický problém. Já poznámkou "prostrouhali jsme je z toho" ilustrovala, že nešlo o problém nezvratný, klisny nemají trvalé následky. Chytli jsme to na počátku. Ale zmínila jsem je, že paradoxně by se spíš očekávalo, že první budou postižené shetlandice a nikoli haflošky, když tvořily totéž stádo na shodné pastvině.
bod 3 - hubnu koně do vánoc a mám to zdůvodněné takto:
a) v tomto období je organismus z letního období zadotovám z hlediska minerálů i vitamínů a určité strádání snáší lépe (z vlastní diplomky mám doloženo např. kolísání vitamínu E v krvi koní během roku)
b) také plod březích klisen v té době ještě mnoho živin nespotřebovává, zatímco po vánocích už je potřeba klisnám dopřát stravu živinově bohatší.
c) větší mrazy s nutností dodávat koním dostatek - ad libitum - vlákniny nastávají v našich podmínkách právě v období leden - únor, a to už mám koně v cílové kondici a nemusím jim krmení omezovat (ne vždy bohužel mám pro hubnoucí fázi balastní krmivo, takže volím kvalitní v omezeném množství a k němu mají poníci samozřejmě stále zimní pastvu).
d) skřípinu na mokré louce poníci skoro vyhubili. Na jaře při rašení je slaďounká a okousávají ji stojíc po kolena ve vodě či bahně.
e) pokud tráva roste o něco rychleji, než stačí koně spásat, pozoruji, že obcházejí dokola spasená místa a okusují raději šťavnaté mladé výhonky na obvodu pastviny než vyšší porost uvnitř. Pokud máme porost, ve kterém je dlouhá vymetaná tráva s podrostem, okusují klásky a podrost. Oni si to umějí přebrat. Na mokré louce vykusují trávu mezi pryskyřníkem zjara a mochnou nyní koncem léta.
f) zapomněla jsem zmínit, že praktikujeme společnou pastvu se skotem, takže management pastvy musí současně splnit i nutriční požadavky kojících krav (dříve dokonce dojeného stáda). Krávy pak na zimu zavíráme a krmíme doma, ty zimní pastva nečeká.
Snad jsem to upřesnila už všechno. Díky za doplnění, žofré, ono se fak nedá napsat do příspěvku všechno.

PS: ale to už jsme daleko od původního tématu 2 minihorse hřebečci na 2 ha louce. Mě přijde, že na 2 ha louce by takoví prcci byli "ztracení", proto moje "podezření", že jde spíše jen o 0,2 ha (tj.2000m2), což by bylo tak akorát na výběh a spásání s příkrmem pro takové 2 prcky.

Aggitta-re:
Úplně jsem zapomněla na to, že i prakoně mohou být chovní, ještě s laktujícícm dobytkem..Jj, takhle to dávkování odtučňovací kůry" dává smysl, u březí nebo laktující kobyly a hříběte je to o jiném, i kcal navíc ta kobyla potřebuje. Já jako majitel dospělých nechovných kusů to menežuji viz výše.Velmi špatně se kaučuje schvácená a opakvoaně se schvacující IR kobyla, která je navíc cenná jako chovná a tudíž březí, s tím se prala známá.
Ano, preference typů porostu potvrzuji, ale pokud mají fakt "hladomorný výběh", na ta suchá stébla dojde též.Bohužel v porostech s pryskyřníkem v krajní nouzi dojde i na ten/ přiotrávil s enám takhle valach, po zámrzu, kdy pryskyřník ztratil štiplavost, a on byl omega- ze čtyř poslední/.

A taky děkuji za další informace.

Už jen poslední doplnění - pryskyřníková louka navazuje na stodolu a v té je celoročně krmelec se senem, takže hrozbu "jsem tak hladový, že sežeru i pryskyřník" máme eliminovanou.
(to je přesně to, že co člověk považuje za samozřejmé, nenapíše a pak kdo se dle toho chce řídit, mohl by udělat chybu).

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

aggitta napsal(a):
Už jen poslední doplnění - pryskyřníková louka navazuje na stodolu a v té je celoročně krmelec se senem, takže hrozbu "jsem tak hladový, že sežeru i pryskyřník" máme eliminovanou.
(to je přesně to, že co člověk považuje za samozřejmé, nenapíše a pak kdo se dle toho chce řídit, mohl by udělat chybu).

Ti se mají! Včetně přístřeší a lehárny. To je fotka "Sen hladové fjordkoule".