Přijdu do ohrady a kůň po mně kope a staví se na zadní

Je mu 6 let a dřív jsem k němu chodila hlavně když jsem chtěla jezdit, teď k němu chodím i jen tak, bohužel na něj nemám tolik času, protože se musím učit atd. Ve stádě je s dvěma kobylama, které jsou staré 23 let. Hodně jezdíme na vyjížďky, skáčeme a občas i něco ze země, ale nevím jak začít, takže ještě pořád spíš jezdíme.

Hlavně nechoď za ním sama, to je o hubu. Vem si někoho dospělého, kdo "umí".

S tím je docela problém, protože nikdo z naší rodiny krom mě a sestřenky s koňma neumí, ale měl by se naučit tohle nedělat, ale nevím jak...

Jsou dve moznosti - bud ma konik nejaky fyzicky problem a timto vyjadruje svuj odpor k jizde (coz se mi nezda uplne pravdepodobne, pokud se nejakym zpusobem nebrani i pri nasedani nebo jizde), nebo se jedna o problem psychickeho puvodu. V prvnim pripade vam pomuze veterinar, chiropraktik ci fyzioterapeut, v tom druhem radsi dejte od kone ruce pryc, protoze ve vas nevidi zadnou autoritu a sama s tim nic nenadelate.

Nemůže to být tím, že tě má ve výběhu na háku? Zkouší si co si může dovolit a očividně mu to prochází? Neříkjete mi, že jezdíš na ponym sama bez dozoru zkušeného člověka a hlavně, že na něm skáčeš. Určitě tam snad někoho máš, kdo by ti poradil.
Ale může to být i z ježdění, co jsem koukala na fotku, nemáš podsedlovou dečku, to je samozřejmě v pohodě, podsedlovka chrání kůži sedla před zničením od potu koníka, ale to platí pouze, pokud sedlo 100% sedí na koňským zádech.
Nejlépe se odbourávají takovéto problémy pravidelným chválením. Můj valach mi ve výběhu předemnou utíkal a vůbec dělal samý naschvály a nenechával se chytit. Slečny ze stáje to řešily úplatky. 'poď, tu máš jablíčko, Táák a mám tě!", což ho rozmazlilo a když člověk nic v ruce neměl, tak přes to nejel vlak a dobrovolné chytání nebude.
Což pro mě znamenalo několik týdnů (naštěstí, znám koně, kterým by to stoprocentně trvalo měsíce) útrpného pronásledování koníka po výběhu a chytání, přičemž mu bylo odměnou za chycení pouze slovní poschvala a hlazení. Postupně, když se enchával chytit rychleji, dostal pamlsek, ale pouze až ve chvíli, kdy už stál hezky uvázán u uvaziště.

Tobě bych to radila pod dozorem někoho, kdo by poníka případně odehnal, kdyby se po tobě ohnal. Ale ta nejlepší cesta jde přes to, orpavdu pravidelně přijít chytit, a pochválit, když si nic nedovolí. Já věřím, že i během školy se dá vyhradit čas na koně, alespoń na to k němu přijít a chytit přivézt k uvazišti, pochválit, chvilku třeba pomazlit a pak pustit, minámálně to bude brát jako pozitivní změnu... no a podu se to nezlepší je jasné, že problém bude někde jinde, pak bych doporučila sehnat onoho veterináře či fyzioterapeuta (a možná by bylo fajn alespoň toho veterináře sehnat současně se začátkem zkoušení chytání poníka).

Jezdím vždy s kamarádkou, ale rodiče na mě nemají moc času. Podsedlovou dečku jsem zrovna v tu dobu neměla, protože jsem měnila sedlo a dečka, co jsem používala dříve vůbec neseděla. Úplatkama to řešit nechci, taky si myslím že by ho to moc rozmazlilo. Zkusím to, ale nevím koho si tam vzít s sebou, protože nikdo z naší rodiny nemá čas a všichni něco dělají.

hellen napsal(a):
Jsou dve moznosti - bud ma konik nejaky fyzicky problem a timto vyjadruje svuj odpor k jizde (coz se mi nezda uplne pravdepodobne, pokud se nejakym zpusobem nebrani i pri nasedani nebo jizde), nebo se jedna o problem psychickeho puvodu. V prvnim pripade vam pomuze veterinar, chiropraktik ci fyzioterapeut, v tom druhem radsi dejte od kone ruce pryc, protoze ve vas nevidi zadnou autoritu a sama s tim nic nenadelate.

Jenže jak je to drahé? Nemáme moc peněz a táta stejně nebude chtít volat někoho dalšího, bude si myslet, že to je zbytečný. Vždycky když se brání jízdě tak je to spíš tím, že třeba nechce jít před jiným koněm, něco šustí v houští, je tam voda atd. Na těchto problémech pracujeme.

Prosímtě a blbý dotaz. Když říkáš že z rodiny s tebou nikdo jít nechce (ti jsou ti stejně k ničemu když o koních nic neví) To máš toho koně ustájeného někde nebo doma na zahradě? Protože jestli někde ustájeného někdo kdo ví víc než ty tam prostě být musí. Jestli samotného doma na zahradě je původ většiny tvého problému naprosto jasný.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Prosímtě a blbý dotaz. Když říkáš že z rodiny s tebou nikdo jít nechce (ti jsou ti stejně k ničemu když o koních nic neví) To máš toho koně ustájeného někde nebo doma na zahradě? Protože jestli někde ustájeného někdo kdo ví víc než ty tam prostě být musí. Jestli samotného doma na zahradě je původ většiny tvého problému naprosto jasný.

A čím je jasný? Že je kůň sám? Kdysi jsem měla zlobiveho ponika, všichni mi hrozně tvrdili tady jak je to z toho, že nemá kámoše a když jsme pořídili druhého koně vůbec se to nezlepšilo, takže bych na to určitě nespoléhala. Nicméně zastávám názor, když koně tak dva, je to úplně o něčem jinem, ale že by to dokázalo vyřešit problémy to bych netvrdila.

Berticek napsal(a):
A čím je jasný? Že je kůň sám? Kdysi jsem měla zlobiveho ponika, všichni mi hrozně tvrdili tady jak je to z toho, že nemá kámoše a když jsme pořídili druhého koně vůbec se to nezlepšilo, takže bych na to určitě nespoléhala. Nicméně zastávám názor, když koně tak dva, je to úplně o něčem jinem, ale že by to dokázalo vyřešit problémy to bych netvrdila.

Tak si prdstavte, že izolujte napríklad človeka, na pol roka. Ako sa zachová, keď sa po izolácii dostane späť do spoločnosti, bude sa tešiť, rozdávať úsmevy a družiť sa? A nenechá ta polročná izolácia na ňom žiadne stopy?

V prípade zadavateľky si myslím, že poník akurát zistil, že keď spraví trochu bububu, tak to dievča vzdá a dá mu pokoj. A na to je pomoc jediná, niekto skúsený, kto poníkovi vysvetlí, že sa to nerobí a zároveň dievča naučí, ako s koňom pracovať. Ale keďže je to klasický prípad "nemáme penaize, ale máme koňa", tak neviem, či sa nájde niekto, kto to spraví zadarmo, iba tak pre radosť.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Tak si prdstavte, že izolujte napríklad človeka, na pol roka. Ako sa zachová, keď sa po izolácii dostane späť do spoločnosti, bude sa tešiť, rozdávať úsmevy a družiť sa? A nenechá ta polročná izolácia na ňom žiadne stopy?

V prípade zadavateľky si myslím, že poník akurát zistil, že keď spraví trochu bububu, tak to dievča vzdá a dá mu pokoj. A na to je pomoc jediná, niekto skúsený, kto poníkovi vysvetlí, že sa to nerobí a zároveň dievča naučí, ako s koňom pracovať. Ale keďže je to klasický prípad "nemáme penaize, ale máme koňa", tak neviem, či sa nájde niekto, kto to spraví zadarmo, iba tak pre radosť.

Nevím, jaké to zanechá stopy, nicméně říkám, že mě druhý kůň problém nevyresil a nedokážu si představit, že by si slečna pořídila dalšího koně ( za predpokladu, že tento je sam) a on ji dělal totez, co tento. Chudák holka potom. Kůň by neměl být sam rozhodně, ale to už jsem zmínila. ;).

Vy jste nějak asi nepřhlédli ten fakt, že ten kůň je ve výběhu se dvěmi 23 letými kobylkami? Slečna to tu psala... Stačí číst.

Tipovala bych, že to u poníka bude v dominanci...prostě si staví svoji hlavu. Na to, jak si získat respekt a pokoru u koně je více možností a řekla bych i mnoho pohledů, názorů atd.

Potom, když už je odchycen, je klid, to by tomu taktéž nasvědčovalo...pamatuju si ze stáje hřebce, měli jsme s ním stejný problém, oháněl se ve výběhu když někdo přišel a nechtěl domů, u něj to tedy ale bylo tím, že ho ani vyjíˇždky nebavily, takže věděl, že se něco bude dělat a byl líný tak prudil.

Podle toho co slečna píše, mi spíš přijde, že je to o té dominanci nebo si prostě chce hrát po koňsku, s těmi starými kobylkami se asi moc nevylítá, a je mladý, víceméně na hranici dospělosti. Náš mlaďoch to ze začátku taky dělal hlavně na cizí, protože s námi to měl srovnané, když se k němu přišlo do ohrady, pokud vycítil někoho slabšího, tak se stavil na zadní a snažil se "zahánět" a kousat, musel se před něj postavit někdo, kdo zahnal jeho, postupnou manipulací, kdy se mu neustoupilo, se to odbouralo, u něj to byla ta dominance. Ale pokud je váš koník jinak hodný, u čištění, sedlání, manipulaci, tak to prostě vidím na to, že si chce hrát, ale přesto mu tohle chování nemůžete dovolit a s tímhle si sama neporadíte. Možná by pomohl mladší kamarád, ale jeho chování se vůči člověku odbourat nemusí.

A nenapadlo tě mu prostě jednu střelit, když to udělá?

To jsem opravdu přehlédla za což se omlouvám. Tudíž to zatí vypadá opravdu jen na totální nerespekt majitelky. Což kdyby po mě kůň rafnul nebo kopnul přilítne mu taková že se nestačí divit. Za špatné chování trest za správné odměnit.

Hlavně to, prosím, nepochopte tak, že ho máte zbít! Prostě výchovnou občas potřebuje každej. Pes, kočka, člověk i kůň. To, že on se vás pokouší zranit znamená, že si myslí, že má navrch a že on tomu celému tam vládne. Představte si, že by vám tohle dával najevo chladnokrevník, nebo kůň vysoká přes 170 cm... Musíte ho vychovat, zvlášť, když je mu 6 let. Já mám 7 letou kobylku a taky to občas zkusí, sice žádná agresivita, spíš je drzá, nebo se jí nechce. Mě stačí na ni křiknout a ona už se uklidní, bít ji nemusím, ale když jsem si ji přivezla a ona se na lonži najednou otočila a běžela přes člověka, taky dostala a pořádně, od té doby je hodná a klidná a už výchovnou nepotřebuje.

Svého poníka pozorujte. Pokud skáče i na vaši kamarádku a na kohokoli, kdo do ohrady vstoupí, vemte si vodítko, jak se postaví, zakřičte na něj a rozhoďte ruce, zkuste ho zahnat, pokud to nezabere ožeňte se po něm vodítkem, ale prosím, ne tou karabinou! Tu držte v ruce. Pokud nepomůže vodítko, vidím to na bič, který moc v lásce nemám, ale poníci umí být pěkně tvrdohlaví... Pokud to zabere a on po vás přestane útočit, pochvalte ho, chvilku ho hlaďte a buď ho proveďte na vodítku, nebo odejděte a zkuste znovu odejít a přijít. Rozhodně ho po tom, co vás nechá, neberte pod sedlo...

Vždy přemýšlejte dopředu a zkuste to z jeho pohledu. Pokud po vás doma rodiče pořád něco chtějí, taky už jste pak otrávená a drzá (já teda určitě :D ) Taky poníka po ježdění vykartáčujte, zkuste s ním trávit ještě trochu času a pak ho vemte do výběhu a ještě tam se mu chvilku věnujte :).

Děkuji za připomínky, jinak poníka tedy musím za něco kárat skoro pořád. Bič v lásce nemám, ale používat ho musím při ježdění, protože jinak nevím co bych dělala. Rozpřahovat ruce atd. jsem zkoušela, ale nezabírá to, protože se akorát staví na zadní a snaží se mě kopnout i předníma. Zkusím s tím vodítkem, moc děkuji. Všem děkuji za pomoc...

Mě vodítko vždycky zabralo, ale já mám drzeho mladého palicaka co zkouší, takže nevím, kde je problém u vás. Jinak s kobylou, co se stavěla na zadni (jen stavěla, nekopala) jsem také zvedla ruce nahoru a důrazně zvýšeným hlasem řekla ne, ale to bylo zase zkoušení z její strany. Jestli po Vas kůň kope a já nevím, co všechno, moc to jako zkoušení nevidím, nejspíše ví, že když toto dělá tak mu dáte pokoj, protože máte strach a to je jeho výhra. :(.

Podle mě to taky zkouší, protože mě ještě takhle nekop... Ale většinou to není tak, že kvůli tomu s ním nejdu nic dělat, ať za půl hoďky nebo hoďku, jde pak se mnou... Občas je v klidu, to přijdu, hladím ho, chválím ho, zvedám mu nohy atd. :).

Opravdu bych ho dala někam do ustájení k lidem, kteří budou třeba i ochotni pomoct a poradit, divím se, že rodičům nevadí, když chodíš sama k nebezpečnému koni.
časem si řekneš, žes byla dobrý blázen, že ses o sebe nebála.
Bezpečnost je na prvním místě!

Nevím kam, navíc jezdím s kamarádkama, takže bychom tam museli dát všechny koně abychom mohli jezdit společně a na to bohužel nejsou peníze a táta by to nedovolil... Jinak jim to nevadí, protože věří že se o sebe dokážu postarat sama, navíc stejně pořád něco dělají... A to, že jsem blázen vím už teď. :).

To je sice všechno hezké, ale až ti jednou ten kůň ublíží (a třeba i hůř než něco zlomeného) bude zle a budeš litovat toho, žes k němu vůbec lezla i když si věděla, že tam to nebezpečí je.
Jako další řešení se teda nabízí koně prodat a koupit nějakého hodnějšího.

Když to tak vezmu ublížit mi může i "hodny" kůň, vždy tam nějaké nebezpečí je. Tady vidím jen to, že je nezletila a určitě by rodiče měli dbát na její bezpečnost, ale já (dávno dospělá) bych problém s koněm prodejem neřešila.

Prodat ho nechci, mám ho tři roky, spoustu jsem ho toho naučila, on mě toho spoustu naučil, prožili jsme spolu dlouhé chvíle a kdyby mi ublížit opravdu chtěl tak mě pokope už dávno. Koupili jsme ho v jeho třech letech, byl to hřebec, měl jít na jatka, protože ho dřívější majitelé nemohli prodat a nemohli ho nijak využít. Tak jsme se ho ujali. Nikdy nepoznal jiné koně, přišel k nám, nedosáhl na kobyly a byl hrozně nervní. Já neuměla ani pořádně sedět na koni, snažili jsme se ho prodat, ale nikdo ho nechtěl, kousal, kopal atd. Obsedávala jsem si ho, učila se na něm jezdit, klusat, cválat, skákat a za ty tři roky mě naučil tolik, co bych se učila šest let. Hodně jsem padala, už nepadám. Menším dětem nikdy neublížil. Nikdy po nich nevykopl, pokud je nemusel nosit v kroku na zádech. Není to ten kůň jako předtím. Možná zním dětinsky, ale myslím že mě má opravdu rád, několikrát mě zachránil před spadnutím pod jeho kopyta tím že mě chytil na jeho krk.

terry.vlkova13 napsal(a):
Prodat ho nechci, mám ho tři roky, spoustu jsem ho toho naučila, on mě toho spoustu naučil, prožili jsme spolu dlouhé chvíle a kdyby mi ublížit opravdu chtěl tak mě pokope už dávno. Koupili jsme ho v jeho třech letech, byl to hřebec, měl jít na jatka, protože ho dřívější majitelé nemohli prodat a nemohli ho nijak využít. Tak jsme se ho ujali. Nikdy nepoznal jiné koně, přišel k nám, nedosáhl na kobyly a byl hrozně nervní. Já neuměla ani pořádně sedět na koni, snažili jsme se ho prodat, ale nikdo ho nechtěl, kousal, kopal atd. Obsedávala jsem si ho, učila se na něm jezdit, klusat, cválat, skákat a za ty tři roky mě naučil tolik, co bych se učila šest let. Hodně jsem padala, už nepadám. Menším dětem nikdy neublížil. Nikdy po nich nevykopl, pokud je nemusel nosit v kroku na zádech. Není to ten kůň jako předtím. Možná zním dětinsky, ale myslím že mě má opravdu rád, několikrát mě zachránil před spadnutím pod jeho kopyta tím že mě chytil na jeho krk.

Píšeš, že prodat ho nechceš, pak, že jste prodávali a nikdo ho nechtěl.Píšeš jako rádoby rozumná, že za ty tři roky tě naučil tolik, co by si se učila šest let.Jak jsi k tomu došla proboha?Moc jsi se toho nenaučila a on taky ne, když po tobě vykopává a staví se na zadní.Po tvých příspěvcích zde co čtu nemáte mezi sebou vůbec vyjasněno, kdo vede teda.A dětinské příspěvky máš, i když se snažíš psát, jako by jsi všemu rozuměla.Uvažuj, kde je chyba ve vás obou, protože tohle není spolupráce par´táků, jak se on chová.Pokud je tvým rodičům jedno, že tohle poník dělá, jsou nezodpovědní velice, že tě pouští samotnou k němu teda.Výmluva, že furt něco dělají ztratí smysl ve chvíli, kdy se něco semele.A není to jen o tom, že k úrazu můžeš přijít jen ty, ale i to zvíře.Začala bych s někým rozumným, kdo ví a rozumí koním a bude ti chtít poradit.Měli by jste začít od začátku.Za tři roky totiž jste se nedohodli na tom ani, že nebude po tobě vykopávat a vzpínat se.Nerozumíš mu, co ti říká totiž.Tohle nikam nevede.Chce to oko, které uvidí a poradí.

terry.vlkova13 napsal(a):
Prodat ho nechci, mám ho tři roky, spoustu jsem ho toho naučila, on mě toho spoustu naučil, prožili jsme spolu dlouhé chvíle a kdyby mi ublížit opravdu chtěl tak mě pokope už dávno. Koupili jsme ho v jeho třech letech, byl to hřebec, měl jít na jatka, protože ho dřívější majitelé nemohli prodat a nemohli ho nijak využít. Tak jsme se ho ujali. Nikdy nepoznal jiné koně, přišel k nám, nedosáhl na kobyly a byl hrozně nervní. Já neuměla ani pořádně sedět na koni, snažili jsme se ho prodat, ale nikdo ho nechtěl, kousal, kopal atd. Obsedávala jsem si ho, učila se na něm jezdit, klusat, cválat, skákat a za ty tři roky mě naučil tolik, co bych se učila šest let. Hodně jsem padala, už nepadám. Menším dětem nikdy neublížil. Nikdy po nich nevykopl, pokud je nemusel nosit v kroku na zádech. Není to ten kůň jako předtím. Možná zním dětinsky, ale myslím že mě má opravdu rád, několikrát mě zachránil před spadnutím pod jeho kopyta tím že mě chytil na jeho krk.

Když nikdo z rodičů nemá čas a koním nerozumí, tak proč máte ty dvě starší kobyly ?
Pořídila je sestřenka a má je u vás?A tobě se k tomu lacino obstaral poník?
Mě není jasné, proč ti tedy poníka nezpacifikuje sestřenka?
Dále píšeš, že jezdíš s kamarádkami.Ony jezdí na stařenkách, tudíž taky nic moc neumí a nemohou ti pomoci s poníkem?
Tipla bych, že tvůj poník normálně je v pubertě.S kobylami se nevyřádí, tebe za ty dva roky už otipl.To se stává, jak se mladý kůň "dostane na nohy" prostě začne testovat okolí.
Hlavně si prosím poníka neidealizuj, že tě má rád a zachraňuje tě, to jsou hlouposti z knížek pro dívky.Kůň je pořád kůň, a že tě doteď nepřizabil je jen dílo náhody.
Píšeš, že teď máš na něj méně času, kvůli škole, to by taky vysvětlovalo situaci.Prostě nedělá, tak vymýšlí.
On je pořád venku někde ve výběhu s kobylami, nebo je zavíráte?Co žere?
Nemůžeš ho někam zavřít a před ježděním vyvádět z boxu?Abys eliminovala jeho útoky na volném prostoru?
Asi bych mu nechávala ohlávku, ve výběhu přišla, odchytla, vyvázala opucovala a vzala ho na vyjížďku.Nějaké nacvičování čehokoli ze země bych zkoušela, až když přijde zvenku trochu opracovaný, nikoli našlápnutý do akce.
Jinak výše rady zazněly, choď s vodítkem a bičem v pohotovosti a pokud možno v přítomnosti alespoň těch kamarádek.

Ponik si te otestoval a ted vi, ze ma prevahu...musis si ziskat zpatky jeho respekt, vem si lonovaci bic vlitni bez varovani za nim na zahradu a s nasazenim jako ze jsi silena a sezeres ho ho musis honit po zahrade a jaky koliv odpor a agresy tvrde ztrestat...kazdy kun se nakonec podvoli...musis jen pusobit odhodlane a verohodne..proste ty musis bit ten zabijak a ne tvuj pony

drim palecky at se zadari a hlavne neutikej a mej moralni prevahu

gitule vrtule napsal(a):
Píšeš, že prodat ho nechceš, pak, že jste prodávali a nikdo ho nechtěl.Píšeš jako rádoby rozumná, že za ty tři roky tě naučil tolik, co by si se učila šest let.Jak jsi k tomu došla proboha?Moc jsi se toho nenaučila a on taky ne, když po tobě vykopává a staví se na zadní.Po tvých příspěvcích zde co čtu nemáte mezi sebou vůbec vyjasněno, kdo vede teda.A dětinské příspěvky máš, i když se snažíš psát, jako by jsi všemu rozuměla.Uvažuj, kde je chyba ve vás obou, protože tohle není spolupráce par´táků, jak se on chová.Pokud je tvým rodičům jedno, že tohle poník dělá, jsou nezodpovědní velice, že tě pouští samotnou k němu teda.Výmluva, že furt něco dělají ztratí smysl ve chvíli, kdy se něco semele.A není to jen o tom, že k úrazu můžeš přijít jen ty, ale i to zvíře.Začala bych s někým rozumným, kdo ví a rozumí koním a bude ti chtít poradit.Měli by jste začít od začátku.Za tři roky totiž jste se nedohodli na tom ani, že nebude po tobě vykopávat a vzpínat se.Nerozumíš mu, co ti říká totiž.Tohle nikam nevede.Chce to oko, které uvidí a poradí.

To, že jsme ho snažili prodat bylo, když jsme zachránili od jatek. Naučil mě toho spoustu a já jeho taky, jen nevíte jak jsme na tom byli na začátku, vykopávat ve výběhu začal až teď. K tomu co si myslíte o mých rodičích se nebudu vyjadřovat, to je vaše věc. Zjistit chybu a opravit ji, to jsem udělala už miliónkrát a vždy se něco dalšího najde. Snažím se někoho takovéo sehnat, jezdím na tábory apod.

koně napsal(a):
Když nikdo z rodičů nemá čas a koním nerozumí, tak proč máte ty dvě starší kobyly ?
Pořídila je sestřenka a má je u vás?A tobě se k tomu lacino obstaral poník?
Mě není jasné, proč ti tedy poníka nezpacifikuje sestřenka?
Dále píšeš, že jezdíš s kamarádkami.Ony jezdí na stařenkách, tudíž taky nic moc neumí a nemohou ti pomoci s poníkem?
Tipla bych, že tvůj poník normálně je v pubertě.S kobylami se nevyřádí, tebe za ty dva roky už otipl.To se stává, jak se mladý kůň "dostane na nohy" prostě začne testovat okolí.
Hlavně si prosím poníka neidealizuj, že tě má rád a zachraňuje tě, to jsou hlouposti z knížek pro dívky.Kůň je pořád kůň, a že tě doteď nepřizabil je jen dílo náhody.
Píšeš, že teď máš na něj méně času, kvůli škole, to by taky vysvětlovalo situaci.Prostě nedělá, tak vymýšlí.
On je pořád venku někde ve výběhu s kobylami, nebo je zavíráte?Co žere?
Nemůžeš ho někam zavřít a před ježděním vyvádět z boxu?Abys eliminovala jeho útoky na volném prostoru?
Asi bych mu nechávala ohlávku, ve výběhu přišla, odchytla, vyvázala opucovala a vzala ho na vyjížďku.Nějaké nacvičování čehokoli ze země bych zkoušela, až když přijde zvenku trochu opracovaný, nikoli našlápnutý do akce.
Jinak výše rady zazněly, choď s vodítkem a bičem v pohotovosti a pokud možno v přítomnosti alespoň těch kamarádek.

Kobyly měl táta už dříve, jsou hodné a vycvičené, máme je do tahu. Jedna temperamentní a má hodně energie jako kdyby jí bylo 6 let, ta druhá teď hodně ztrácí na váze atd. Proto jí necháváme odpočívat a neděláme s ní nic těžkého. Gabča(sestřenka) se mi snaží pomáhat jak jen to jde, ale se znalostma jsme na tom podobně, snažíme se, ale i já se chci naučit jak s koňmi pracovat a Gabča tu nemůže být pořád... Většina ostatních kamarádek s koňmi nic moc neumí, ale snažíme se všichni. Možná náhoda, možná ne, jak si kdo myslí, mně to připadá onak, vám zase jinak... Ano, to že nedělá a vymyšlí je taky určitě jeden z problémů. Je venku na velké pastvině a mají přístup do přístřešku, kde mají solný liz a nějaké vitamíny + seno, když už nemají moc trávy a přes zimu. Boxy nemáme a myslím že by nepomohly, protože jsme byli na táboře a i když byl v boxu, tak mě chtěl kopnout, ale to je dávno a myslím že to bylo spíše kvůli trenérce, nevycházeli spolu zrovna nejlíp. Ohlávku nechat zkusím, ale už si ji párkrát sundal, tak nevím. Práci ze země, vždycky dělám až po vyjížďce, ale moc toho neumím, teď zkouším podle různých videí a tak, ale nemáme kruhovku, tak to jde celkem špatně. To udělám, ale některé se ho výrazně bojí, tak to není úplně nejlepší nápad tam jít s nimi.

japalou napsal(a):
Ponik si te otestoval a ted vi, ze ma prevahu...musis si ziskat zpatky jeho respekt, vem si lonovaci bic vlitni bez varovani za nim na zahradu a s nasazenim jako ze jsi silena a sezeres ho ho musis honit po zahrade a jaky koliv odpor a agresy tvrde ztrestat...kazdy kun se nakonec podvoli...musis jen pusobit odhodlane a verohodne..proste ty musis bit ten zabijak a ne tvuj pony

drim palecky at se zadari a hlavne neutikej a mej moralni prevahu

Děkuju za radu, ale lonžovací bič nemáme. Myslíte si, že by se dal nahradit vodítkem nebo tušírkou? Jinak děkuji moc za podporu.

S Terkou a ponikem se znám už velmi dlouho ( jsem sestřenka) a to v jakém stavu k nám přišel ( nic neuměl kopal, kousal, nechtěl poslouchat atd...) a teď je z něj v celku poslušný hoch. Terce s Melvinem ( ponik) pomáhám jak se dá. Za Terkou chodi už i přes okleje a dřív se k nim nechtěl ani přiblížit a to samé máme treba i s prepravnikem dříve se ho bál a teď do něho vleze, jasně ze se mu tam nechce ale nakonec tam vleze. A teď z něho mám velkou radost.

Spatne, špatně, to si ten poník vůbec nesmí dovolit, stále si myslím, že to nejspíše dělá, protože má navrch. Odkud jste holky? Vážně stačilo by aby za Vámi dojel někdo zkušený, ukázal Vám, co a jak ať máte na čem stavět, bez toho to nepujde. :).

Berticek napsal(a):
Spatne, špatně, to si ten poník vůbec nesmí dovolit, stále si myslím, že to nejspíše dělá, protože má navrch. Odkud jste holky? Vážně stačilo by aby za Vámi dojel někdo zkušený, ukázal Vám, co a jak ať máte na čem stavět, bez toho to nepujde. :).

Jsme z Libereckého kraje... Neznám nikoho poblíž kdo se natolik zabývá koňmi, aby nám pomohl...

Napiš mi prosím na mail barunka.tukan@seznam.cz :) odkud zhruba přesně jste, nemusíš přesnou adresu, pokud byste chtěli, přijela bych se mrknout, do Liberce jezdíme. :).

Terry: bohužel nečekej tady na diskuzi nějakou pomoc, spíš tě lidi zkritizují :( a obrátí se to proti tobě. Pokud nabízí někdo, že dojede, tak toho využij :) Osobně si taky myslím, že jde o to, že poník zkouší, že má navrch a využívá nadřazenosti. Jestli zkusil jednou, podruhé,..a prošlo to, tak toho využívá. Já to samé měla u kříženky hucula, když jsem jí kupovala (nebyl to první můj kůň), měla 4 roky - na čištění a na uzdečce byla zlatá, ale při chytání v ohradě a "věcech", které se jí přestaly chtít, katastrofa. V rodině, odkud jsem jí kupovala, byla koníkem pro děti. Ano zlatá - ale prostě pokud šlo o něco, co chtěla. Když jí v ohradě chytli, šla ven, když se nedala chytit, nešlo se nikam a nechali ji být. To samé jako při procházce, ona si prostě postavila hlavu, že tam nepůjde, že chce jít jinam a já ji to nedovolila, tak zkoušela divadlo, stavět se na zadní, útočit. Nešlo o to, že by se něčeho bála, ale byla prostě zvyklá jít tam, kde chtěla - děti v rodině odkud jsem jí brala s koňmi neměly zkušenosti, kobylu by nedonutily jít, tam kam chtěly, tak se šlo tam, kde chtěla kobyla. A chůze na ohlávce? Když nadešla její "chvíle - tam já nepůjdu", byla schopna odtáhnout i dospělého člověka svým směrem. Postupně jsme si vyjasnili, že nebude po jejím..a je klid.

Souhlas s kackou.k. Využij pomoci, když ti ji někdo nabízí. Pokud si chceš poníka nechat, musíš na něm zapracovat co nejdřív, nesmíš projevit žádný strach, musíš být rázná a důsledná, mít u něj autoritu, jinak to nebude dobré a jednoho dne se může stát průser. Pokud ti tu někdo nadává nebo kritizuje nebo se naváží do tvé rodiny, toho si nevšímej. Snad se někdo v brzké době najde, kdo ti pomůže. Držím ti palce! A hlavně...opravdu dávej pozor, ať ti neublíží.
Jinak taky si myslím, že pánem se cítí on, a to není dobrá situace. Čím dýl to bude trvat, tím se to bude hůř odbourávat.

kacka.k napsal(a):
Terry: bohužel nečekej tady na diskuzi nějakou pomoc, spíš tě lidi zkritizují :( a obrátí se to proti tobě. Pokud nabízí někdo, že dojede, tak toho využij :) Osobně si taky myslím, že jde o to, že poník zkouší, že má navrch a využívá nadřazenosti. Jestli zkusil jednou, podruhé,..a prošlo to, tak toho využívá. Já to samé měla u kříženky hucula, když jsem jí kupovala (nebyl to první můj kůň), měla 4 roky - na čištění a na uzdečce byla zlatá, ale při chytání v ohradě a "věcech", které se jí přestaly chtít, katastrofa. V rodině, odkud jsem jí kupovala, byla koníkem pro děti. Ano zlatá - ale prostě pokud šlo o něco, co chtěla. Když jí v ohradě chytli, šla ven, když se nedala chytit, nešlo se nikam a nechali ji být. To samé jako při procházce, ona si prostě postavila hlavu, že tam nepůjde, že chce jít jinam a já ji to nedovolila, tak zkoušela divadlo, stavět se na zadní, útočit. Nešlo o to, že by se něčeho bála, ale byla prostě zvyklá jít tam, kde chtěla - děti v rodině odkud jsem jí brala s koňmi neměly zkušenosti, kobylu by nedonutily jít, tam kam chtěly, tak se šlo tam, kde chtěla kobyla. A chůze na ohlávce? Když nadešla její "chvíle - tam já nepůjdu", byla schopna odtáhnout i dospělého člověka svým směrem. Postupně jsme si vyjasnili, že nebude po jejím..a je klid.

Ano, všimla jsem si. Melvin je přesně takovej, ale teď už je celkem klid, krom té ohrady, ale tak myslím si že to zvládneme.

peggi16 napsal(a):
Souhlas s kackou.k. Využij pomoci, když ti ji někdo nabízí. Pokud si chceš poníka nechat, musíš na něm zapracovat co nejdřív, nesmíš projevit žádný strach, musíš být rázná a důsledná, mít u něj autoritu, jinak to nebude dobré a jednoho dne se může stát průser. Pokud ti tu někdo nadává nebo kritizuje nebo se naváží do tvé rodiny, toho si nevšímej. Snad se někdo v brzké době najde, kdo ti pomůže. Držím ti palce! A hlavně...opravdu dávej pozor, ať ti neublíží.
Jinak taky si myslím, že pánem se cítí on, a to není dobrá situace. Čím dýl to bude trvat, tím se to bude hůř odbourávat.

Děkuju za radu. :) Pokusím se s tím něco udělat... :).

Já mám poničku je ji 25 let a mě 12let. Když jsme ji přivezli tak mi dělala to samé ;) Kopala, stavěla se na zadní a útočila na mně. Když jsem si po 2 týdnech na ni sedla tak dělala problém, tak jsem ji brávala na krátké procházky na ruce a po 3 měsících už na ni jezdím úplně sama, skáču, jezdím na vyjdy atd... A už mi to neděla :3 Jen někdy když příjdu pro ni po ježdění. Chcete abys s koníkem byla a chodila na procházky na ruce někde na pastvu kde s koníkem poblbneš a necháš ho napást ;) A dělej to co má ten koník nejradši :)

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

TERRY+MÁJA napsal(a):
Já mám poničku je ji 25 let a mě 12let. Když jsme ji přivezli tak mi dělala to samé ;) Kopala, stavěla se na zadní a útočila na mně. Když jsem si po 2 týdnech na ni sedla tak dělala problém, tak jsem ji brávala na krátké procházky na ruce a po 3 měsících už na ni jezdím úplně sama, skáču, jezdím na vyjdy atd... A už mi to neděla :3 Jen někdy když příjdu pro ni po ježdění. Chcete abys s koníkem byla a chodila na procházky na ruce někde na pastvu kde s koníkem poblbneš a necháš ho napást ;) A dělej to co má ten koník nejradši :)

Díky za radu. :).

Nevím jestli to tu někdo již nepsal. Též jsem měla problém s kobylkou kterou jsem nějaký čas jezdila. Vykopávala po mě stavěla se na zadní. Bohužel už jsem nedostala možnost svou chybu napravit. Kobylku prodali.
Dnes bych to řešila takto. Vykašlala bych se na ježdění. Začala s koníkem pracovat ze země. Budovat s ním vztah. Co takhle si sednout do výběhu a počkat až sám od sebe přijde. Blbnout na jízdárně, chodit na procházky na ruce.
Třeba je věc, které se bojí. Tak zapracovat na tom.
Taky můžu doporučit dát to do skupiny na FCB koně-práce ze země. Určitě vám tam poradí..
Tento problém ze sedla nevyřešíte, pouze ze země..

TERRY+MÁJA napsal(a):
Já mám poničku je ji 25 let a mě 12let. Když jsme ji přivezli tak mi dělala to samé ;) Kopala, stavěla se na zadní a útočila na mně. Když jsem si po 2 týdnech na ni sedla tak dělala problém, tak jsem ji brávala na krátké procházky na ruce a po 3 měsících už na ni jezdím úplně sama, skáču, jezdím na vyjdy atd... A už mi to neděla :3 Jen někdy když příjdu pro ni po ježdění. Chcete abys s koníkem byla a chodila na procházky na ruce někde na pastvu kde s koníkem poblbneš a necháš ho napást ;) A dělej to co má ten koník nejradši :)

Máš krásnou poničku a musím ocenit originalitu jízdy v ponožkách, za těch 20 let co jezdím mě napadly už všelijaké hověziny, ale bez bot jsem nejezdila nikdy :D :D :D

Ale ví tvoji rodiče, že jezdíš a dokonce skáčeš na koni bez helmy?! Zvlášť na poníkách je potřeba ji mít. Jak jsou nízcí, tak se člověk nestihne dootočit a padá přímo na hlavu!

keira napsal(a):
Máš krásnou poničku a musím ocenit originalitu jízdy v ponožkách, za těch 20 let co jezdím mě napadly už všelijaké hověziny, ale bez bot jsem nejezdila nikdy :D :D :D

Ale ví tvoji rodiče, že jezdíš a dokonce skáčeš na koni bez helmy?! Zvlášť na poníkách je potřeba ji mít. Jak jsou nízcí, tak se člověk nestihne dootočit a padá přímo na hlavu!

A kčemu by jí jako pomohly boty bez sedla?

Bez té přilby bych ti normálně liskla, jinak teda moc hezké..ale taková nezodpovědnost a jinak zadavatelce radím, než si poníka spacifikuje, ať pro něj do ohrady chodí taktéž s přilbou na hlavě a nejlíp v páteřáku. Je to lepší, kdyby se jednou náhodou trefil hodně zdaru holky, věřím, že to dáte.

Děkuju všem za rady... :).

tony-jcb napsal(a):
A kčemu by jí jako pomohly boty bez sedla?

Až z poníka spadne a bude se ho snažit chytit tak pochopí