Dobrý den, jezdim na koni, který je necitlivý a nereaguje na pobídky holení reaguje pouze na pobídky patama, a proto jsem se chtěla zeptat jak koně napravit aby začel aspoň trochu reagovat na pobídky holení. Koně bohužel obsedal člověk, který pobízel jenom patami. Předem děkuji za odpovědi .
neznam

XXX.XXX.153.89
tony-jcb
napsal(a):
Neboj nic dostal sem pod zadek kobču co jezdily turisti na páce. První měsíc bída a utrpení jenom vybočit z řady po půl roce na ní můžu bez použití jakýkoliv síly co chci a je zlatá
Turisti a na páce? :(.
Sisi nechci ti brát iluze ale to je všude stejný pronajmou si koně na hodinu otěže pužívají jako rajčáky u tanku takže jakejkoliv turisták má oplechovanou hubu a boky když budou turisty pérovat jak mají zacházet s koněm tak jim nikdo nepřijde a zase co je můžou při 5 min instruktáži jako naučit ? Jinak tuhle sem kupoval v KIelu a provoz nijak nevybočoval z průměru nebylo tam nic za co bych chtěl majitelku kárat. To máš jako výcvik dostiháků nevim jestli jsi to někdy viděla a pohybovala se okolo ale to se ty turistáci mají ještě dobře Na jednoho vychovanýho dostiháka připadá 5 mrtvejch a 20 zničenejch koní zase bez nich už by jsme dávno koně v čechách neměly
Pro tony-jcb
Pokud je to opravdu tak, tak jsem ráda, že s tím jezdeckým vrcholovým sportem nemám nic společného.
Dál budu drndat po lese na spokojeném, kulatém koni a domlouvat se s ním na spolupráci, nikoli ho držet v otroctví, pod knutou.
Mám z toho větší radost, než vyhrát pohár na zlomeném zvířeti a co víc, dobře spím, protože mám svědomí čisté.
Pro některé lidi to nic neznamená, ale každý máme hodnoty jinak nastavené.
Měla jsem Klisnu kterou jsem koupila obsedlou bohužel byla tvrdá jak na pobídky tak na hubu. Vzala jsem jí na jízdárnu a měla jsem bičík v ruce. Nejprve jsem jí pobídla holení a když nic přidala jsem k holeni bičík. takže jsem přiložila holeně a poťukala bičíkem, pak zase nejdříve jen holeň a když nic tak zase s bičíkem. Zachvilku jsem měla kobylku citlivou jako nikdy.
Eliška0011
napsal(a):
Měla jsem Klisnu kterou jsem koupila obsedlou bohužel byla tvrdá jak na pobídky tak na hubu. Vzala jsem jí na jízdárnu a měla jsem bičík v ruce. Nejprve jsem jí pobídla holení a když nic přidala jsem k holeni bičík. takže jsem přiložila holeně a poťukala bičíkem, pak zase nejdříve jen holeň a když nic tak zase s bičíkem. Zachvilku jsem měla kobylku citlivou jako nikdy.
Tak to jste fakt dobrá
Být Vámi, živím se tím.
Tery222

XXX.XXX.7.115
Lenuuska

XXX.XXX.53.162
Me to trvalo 3mesice udelat z otraveneho konika uvolnene spokojene zvirtko chodici na jemne pobidky...drive tupohuby a okopavany
chce to cas
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jsou typy koni, kterym je nejake potukani tusirkou uplne sumak, ikdyz nikdy nebyli ztupeni. Mam tinkerku, ktera proste plac nemusi a ikdyz umi byt jemna, pres vrstvu strsti, kterou celorocne ma, potukani bicikem nema zadny efekt.. V ramci jejich moznosti ji jezdim nejjemneji, jak to jde a snazim se prave o to, aby se nestupila. Zajimalo by me vlastne, jak by se pod takovym superjezdcem, jakym je kuprikladu Eliska001, "srovnala" a poslouchala na jemne prilozeni holene ;) kobylu jsem si delala od dvou let a proste je takova salamistka od jakteziva ;) umi praci ze zeme, bez dotyku ustupovat, atp., ale obcas tam zase na druhou stranu proste tlak "potrebuje".
edwina

XXX.XXX.40.41
Každý kůň se rodí jinak citlivý a ochotný se hýbat. Myslím, že určitá nevzrušivost některých plemen (hafling, fjord, tinker, hucul...) je spíš výhodou, pokud hledáte pohodového koně na vyjížďky. Chcete-li sportovat, chodivějšího koně naopak potřebujete. Prostě není kůň jako kůň, na to se často zapomíná. Přitom plemenná příslušnost i stavba těla leccos napoví: lehká x těžká konstituce, ušlechtilost x hrubost hlavy, obvod holeně. Divit se, že tinker nechodí na jízdárně tak ochotně jako temperamentnější plemena koní, mi připadá poněkud zvláštní. Prostě byl po generace šlechtěn k něčemu jinému (spolehlivé tahání vozíku?). I když v rámci plemen existují výjimky (A1/1 salámista, přecitlivělý hafling), měli by si lidé uvědomit, za jakým účelem si určitého koně kupují. Nejen kvůli rousům, skvrnám či dlouhé hřívě. Mám dojem, že v poslední době panující móda: Kdokoli může dělat cokoli, popírá šlechtitelskou práci jako takovou.
Něco ježděním zlepšíte, ale geny jsou mocné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mila Edwino, vzhledem k tomu, ze jsem tu jedina, kdo psal o tinkerovi, nejspis narazka o udiveni, ze tinker nechodi ochotne na place, patrila me.
Jestli jste cetla dobre, co jsem psala, tak neslo vubec o udiveni, ale o srovnani, ze ne na kazdeho kone muze platit stejny styl jezdeni. Vlastne jste zopakovala, co jsem psala ja. Jen ja jsem k tomu pouzila priklad z praxe, co mi stoji ve vybehu ;)
Tinkera jsem porizovala s naprostym zamerem a to proto, ze slouzi zejmena pro praci s detmi a obcas vyuku zacatecniku. Ja s ni pracuji, kdyz ji potrebuji trochu prijezdit, nejradeji v terenu, kde chodi ochotne a da se s ni delat totez jako na place, ale neni otravena ;)
Pravda, ze pro me to rozhodne neni vhodny typ kone (jezdeckeho az sportovniho), ale co uz - to nebyl kun pro me, ale pro vyse uvedene. Na coz vyhovuje maximalne ;).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mimochodem to, zejsou strakati kone in, je jasne. Ale dlouha hriva ani bohate rousy uz takova vyhra nejsou - vyzaduji daleko slozitejsi udrzbu nez jakykoli teplokrevnik.
edwina

XXX.XXX.40.41
Tak to se omlouvám. Na mě to dělalo dojem kritiky tinkerů, že je chybou, že nejsou dostatečně citliví a poklepání tušírkou je nevyvede z míry. Sice v převážné většině nejsou, ale má to na druhé straně spoustu výhod. Já je také vidím jako ideální koně pro děti, začátečníky, bázlivější jezdce (třeba po úrazu či špatných zkušenostech s temperamentními koňmi). Koní bychom si měli vážit, nacházet na nich to dobré a rozvíjet to, pro co mají talent. Jsem ráda, že to vidíte stejně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Co dělat s koněm který byl ježděn s holeněmi vepředu jak když sedíte na wc, je to bývalý dostihák poměrně mladý a naopak než neochota chodit chce pořád běhat... byl naučený že okrokuje-začne klusat rychlostí "vyletím jak kulový blesk " po chvilce se uklidní- fáájn "jezdec" ho vezme na otež a začne nekontrolovaný cval... občas skok nějaké kavalety... naprostá katastrofa- děti bez trenéruů no... hlavně aby se kůň "vyběhal" a domů...3x v týdnu...Já jezdím tohodle koně asi měsíc jelikož je pořád ještě dost brzy tma a než dorazím z práce je to naprd... vseho vsudy jsme spolu měli tu čest asi 5krát... vím jsme v začátcích ale i po tak málu se nám daří alespoň shromážděný klus hodně koleček během tréninku atd... jak postupovat aby mi kůň reagoval na správné pobídky(pomůcky) nechci se jeho "zlozvyku " nebo jak to nazvat přizpůsobovat..zároveň vůbec nechodil na vyjizdky ale stale jen na jizdarnu... nejaky tip aby me pri prvni vyjizdce do terenu hned nezabil?
No to bude horsi dostihaky jsem chodivala obsedat, a pomahat jezdit v treninku, kdyz byl cas, je to neco jineho nez teplokrevni kone a pro me to byla zkusenost a neco noveho, ale je to des, krok je ve splasenem tempu, sotva clovek stiha dychat, kone maji naucene misto kde zacinaji klusat, a to se muzete stavet na hlavu, ale proste kluseme a pak faze cvalu ( spise neudrzitelneho uprku) docela jsem se bavila kdyz jsem slezla z kone a nemohla jsem chodit ani udrzet v ruce hrnicek s kafem. Casem to preslo, ale ty kone to maji proste v sobe, to z nich nedostanete. Mela jsem.plnasku kterou stahli po dvou letech z rovin pac ji tekla krev z nosu porad a nebyla zadny zazrak. Na vyjizdkach to ze zacatlu byl des, takze na lonz dvacet minut olonzovat a pak jit na vyjizdku, treba jen kousek a v kroku, aby kun pochopil ze se lroate behat nebude a pak to casem prodluzovat a treba kousek klusnout a tak dal. Jinak nevim jak bych to delala. Ale lonz se mi osvedcila a jestli ne lonz tak aspon plac a pak az vyjizdka, az se trohu uklidni.