Kobylka mě ve výběhu natlačí z boku a kopne

Kobylka byla předtím v prostoru 8x4 metry ještě se dvěma koňmi, takže se jejímu chování trochu nedivím. Dělá to i když na ní zavolám a chci ji pohladit a i venku na procházce. Takže mám použít bičík?

Terezo spíš lopatu pěkně na plocho až to mlaskne nechat si skákat koně po hlavě je řekl bych blbej nápad.

tony-jcb napsal(a):
Terezo spíš lopatu pěkně na plocho až to mlaskne nechat si skákat koně po hlavě je řekl bych blbej nápad.

Kobyla je patrně přesvědčená, že je v hierarchii nad vámi a může si takové chování dovolit. Pokud to dělá už nějakou dobu a při snaze o kopnutí jí lidé jdou z cesty ještě se tím to chování upevňuje. Kobyla nepotřebuje nařezat, potřebuje zjistit, že toto chování, které se jí zatím vyplácelo (kopnu -> člověk ustoupí) je pro ni nevýhodné. Kdykoliv se chová nevhodně (šklebí se, tlačí se na vás, chystá se kopnout...) naložte jí práci. Kdykoliv to udělá vyžeňte ji na kruh, požadujte ať často mění směr a až se přestane "blbě tvářit" nechte ji zastavit a nabídněte jí možnost odpočívat. Jakmile se znova začne chovat nevhodně následuje další práce. Buď přímo ve výběhu, pokud je k tomu vhodné velikosti, nebo když ji máte na delším vodítku - nezáleží na tom. Důležité je vytvořit rovnici špatné chování = práce a dobré chování = odpočinek. Koně při tom není potřeba uběhat a unavit, na korekci by mělo stačit několik minut. Můžete se mrknout třeba na tohle video (anglicky, ale pokud budete sledovat řeč těla kobyly a v jaký moment ji pán ve videu pobídne a kdy ji nechá zastavit, dá se pochopit i bez komentáře): https://www.youtube.com/watch?v=h6TRCgJ2HkY.

Nepíšete, kolik je kobči roků?
Jak dlouho jí mate?
Co dělala u minulého majitele?
Co jste s ní dělala, než začala zlobit?
A co s ní děláte, pokud ji zrovna ukočírujete?
Kolik a jaké dostává krmení?
Co je to za plemeno?

Jasně, mohu koně zmlátit, co se do něj vejde , třeba u takového hucula je to ale cesta do pekel.
A i jedinci jiného plemene mohou mít dobrou paměť a časem mi to vrátit.
Bití beru jako poslední možnost.
Z této mety není návratu, musím jen dopředu a to ne každý ustojí.
Představa, že na vodítku držím 500 - 600 kg zvíře a buším do něj lopatou?
Chtěla bych majitelku vidět, když nedokáže uhájit ani svůj osobní prostor

Pro tony - jcb a alfi pav: Chcete aby ji ta kobyla zabila?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Kobyla je patrně přesvědčená, že je v hierarchii nad vámi a může si takové chování dovolit. Pokud to dělá už nějakou dobu a při snaze o kopnutí jí lidé jdou z cesty ještě se tím to chování upevňuje. Kobyla nepotřebuje nařezat, potřebuje zjistit, že toto chování, které se jí zatím vyplácelo (kopnu -> člověk ustoupí) je pro ni nevýhodné. Kdykoliv se chová nevhodně (šklebí se, tlačí se na vás, chystá se kopnout...) naložte jí práci. Kdykoliv to udělá vyžeňte ji na kruh, požadujte ať často mění směr a až se přestane "blbě tvářit" nechte ji zastavit a nabídněte jí možnost odpočívat. Jakmile se znova začne chovat nevhodně následuje další práce. Buď přímo ve výběhu, pokud je k tomu vhodné velikosti, nebo když ji máte na delším vodítku - nezáleží na tom. Důležité je vytvořit rovnici špatné chování = práce a dobré chování = odpočinek. Koně při tom není potřeba uběhat a unavit, na korekci by mělo stačit několik minut. Můžete se mrknout třeba na tohle video (anglicky, ale pokud budete sledovat řeč těla kobyly a v jaký moment ji pán ve videu pobídne a kdy ji nechá zastavit, dá se pochopit i bez komentáře): https://www.youtube.com/watch?v=h6TRCgJ2HkY.

Jak jde kobylu vyslat na kruh, když má majitelku takhle na háku?

kacule napsal(a):
Jak jde kobylu vyslat na kruh, když má majitelku takhle na háku?

Přesně. Ve zmíněné chvíli, kterou popisovala zadavatelka, jde o koně, který se k ní přiřítí ve výběhu a "jde rovnou po ní"... taky by mě zajímalo, jakým prostředkem byste kobylu vysílala na kruh a dávala jí víc práce?
Prvně bych si dávala hodně záležet na tom, aby mě neměla kam natlačit. Pokud na přivolání přiběhne, pak bych volala přes ohrazení a vcházela z bezpečí ke zklidněnému koni dle jeho řeči těla.
A měla v ruce připravené vodítko a pokud by kůň nezareagoval na slovní "zákaz" (jde ke mě a hrozí), snažila bych se ho odehnat vodítkem - třeba roztočeným. Taky se dá konec vodítka "vyslat" proti koni. Pokud by vodítko nemělo efekt, nejspíš bych napříště chodila s tušírkou... hlídat si záda, jakmile se bude chovat kůň slušně, chválit, jakmile udělá náznak šklebení, důrazně napomenout slovně. Je škoda, že jste to nechala zajít tak daleko. Kdyby se to podchytlo daleko dřív, nemusela jste se vůbec dostávat do těchto nebezpečných situací :(.

kacule napsal(a):
Jak jde kobylu vyslat na kruh, když má majitelku takhle na háku?

Ukážu rukou směr (= dám jí možnost reagovat správně) a v druhé mám něco čím ji od sebe vyženu (vodítko, tušírku...). Na vodítku ukážu vodítkem a vyženu opačným koncem nebo tušírkou. To že má kůň paní na háku chápu, ale ono se to samo od sebe nespraví a schováváním se za ohradou se vůbec nic nevyřeší. Pokud si na to paní netroufá, měla by si se sebou vzít pro začátek někoho zkušeného. V konečném důsledku se ale se svým koněm musí naučit fungovat sama.

sisi58 napsal(a):
Nepíšete, kolik je kobči roků?
Jak dlouho jí mate?
Co dělala u minulého majitele?
Co jste s ní dělala, než začala zlobit?
A co s ní děláte, pokud ji zrovna ukočírujete?
Kolik a jaké dostává krmení?
Co je to za plemeno?

Jasně, mohu koně zmlátit, co se do něj vejde , třeba u takového hucula je to ale cesta do pekel.
A i jedinci jiného plemene mohou mít dobrou paměť a časem mi to vrátit.
Bití beru jako poslední možnost.
Z této mety není návratu, musím jen dopředu a to ne každý ustojí.
Představa, že na vodítku držím 500 - 600 kg zvíře a buším do něj lopatou?
Chtěla bych majitelku vidět, když nedokáže uhájit ani svůj osobní prostor

Pro tony - jcb a alfi pav: Chcete aby ji ta kobyla zabila?

Je jí 9 let, je to kříženec hucula s arabem. Mám ji 3 měsíce. U minulého majitele jen stála ve výběhu, který byl cca 20m2 ještě se dvěma koňmi. Předtím byla v zápřahu. Zatím chodíme na vycházky, lonžujeme. Je teď ve velkém výběhu, cca 200m2, jsou s ní dva valaši, jeden je dominantnější a kobylku nám pokousal, takže od té doby útočí i na nás. Kobylku rozhodně lopatou mlátit nechci a nebudu. Chtěla jsem radu, jak se s kobylkou dostat na stejnou vlnu co se důvěry týče a ne, že ji zmlátím lopatou a budu si myslet, že mi zítra poběží naproti s radostí.

Napíšu to asi blbě, ale v tomhle případě dobře mířená rána vší silou minimálně lopatou jí rozsvítí v hlavě.Někdy to hold po dobrým nejde a z tebe má ten kůň srandu doslova.Neumím si představit, že by to udělal nějakej 8metrákovej pucík.Trefil by se jednou a v lepším případě bys skončila na dlouho v nemocnici.Tohle mi přijde problém křížence - horkého araba a tvrdohlavého hucula.Bych koni ukázala rychle, kdo je tu pánem.

TerezaHo napsal(a):
Je jí 9 let, je to kříženec hucula s arabem. Mám ji 3 měsíce. U minulého majitele jen stála ve výběhu, který byl cca 20m2 ještě se dvěma koňmi. Předtím byla v zápřahu. Zatím chodíme na vycházky, lonžujeme. Je teď ve velkém výběhu, cca 200m2, jsou s ní dva valaši, jeden je dominantnější a kobylku nám pokousal, takže od té doby útočí i na nás. Kobylku rozhodně lopatou mlátit nechci a nebudu. Chtěla jsem radu, jak se s kobylkou dostat na stejnou vlnu co se důvěry týče a ne, že ji zmlátím lopatou a budu si myslet, že mi zítra poběží naproti s radostí.

Tady nejde o mlácení jako takové nebo se opakující, ale o ukázání směru-tudy cesta holka nevede a tvé chování je nepřijatelné, já jsem vůdce, ne ty.Ale když se chceš nechat kopat od kobyly, kterou v hierarchii zmastil výše postavený a ona si dovoluje na tebe, tak se nech kopat no.Ona se jednou trefí do hlavy a možná se rozsvítí tobě.Sorry, ale je to tak.

Taky si myslím, že v tomto případě jedna rázná, prudká, tvrdá ať lopatou nebo bičem, bude jediným rozumným řešením.
Kobyla je rozhozená, zařazuje se do stáda.Valach jí srovnal a ona si teď rovná majitelku, protože každý stupeň v hierarchii je dobrý.
Majitelka přemýšlí naprosto chybně a idealisticky viz "já jí nic neudělala" No právě! Udělat měla a okamžitě hned při prvním náznaku o útok.
Je to kůň, ne plyšáček nebo čivava.A pokud po 3měsících má už kobyla propracovaný postup, natlačím a nakopu, který jí evidentně prochází, už bude jenom hůř.
S 9ti letou sebevědomou huculoarabkou se pravděpodobně na "stejnou vlnu " dostanete, až jí dáte práci.Aby pobrala, že vy jste nadřízený a rozhodujete!
Proč vlastně nejezdíte? Nebo nezapřaháte když tahala?
Nějaké procházky a lonžování jí pravděpodobně nijak neuspokojí, většina koní to nepovažuje za práci.

Tez souhlasim s nazorem ukazat ji kde jsoz hranice. Horsi uz to byt nemuze. Takze jak je v prispevkach nade mnou. Jedna dobre mirena a nacasovana rana a ukazat ji kdo je pan.chce to byt dusledna a vytrvala. Nendat ji k tomu prilezitost. Jinak se muze stat ze kobylu nezvladnete uz nikdy.

Pořád dokola, ukázat jí, kde je její místo
TerezaHo toho prostě není schopná.
Nedokáže kobylu ani zmastit a ani ukecat.
Prostě jsou lidé, kteří opravdu nedokáží na někoho vztáhnout ruku, byť by to byl kůň.
Chápu to, i když v tomto případě není jemnocit na místě.

Dát kobylu na převýchovu nic neřeší. Zkušenější člověk se do takové situace nedostane.

Jediný způsob, na který jsem přišla (mimo bití) je, zaplatit někoho, kdo bude pracovat s oběma,
s majitelkou i kobylou.
Ta zřejmě není zkažená, prostě si hledá místo ve stádě, jak tu někdo psal.
Bohužel na úkor majitelky.Ta situaci nedokáže řešit sama.
Kobyla ji přerůstá přes hlavu, už je to nebezpečné.

Takže zatím se vyhýbat situacím, kdy má kobča "navrch" a urychleně hledat odborníka.
Třeba tento
http://www.vycvikkoni.cz/
pokud by byl daleko, třeba bude vědět o někom v okolí zadavatelky.

Další možností je, tohohle koníka prodat a koupit si koně nekonfliktního.
Takoví koně opravdu jsou. Jednoho jsem měla.

V tomhle víceméně souhlasím se sisi. V lopatě nevidím řešení problému, spíš jen jakousi první pomoc, když už se zadavatelka dostane do situace, že se kůň chystá na ni zaútočit- to je pak povoleno prakticky cokoliv, co podnikne na svou obranu.
Ale jako východisko ze situace a řešení do budoucna se mi nejeví lopata příliš vhodná. Za prvé - vypravit se na koně s násadou v ruce s úmyslem měřit si síly opravdu nemůže každý- to předpokládá určitou zkušenost a grif.
A za druhé - použitím násilí si ještě nikdo nikdy nezjednal u koně (a živé bytosti vůbec) respekt. To, co koňáci drsnějšího ražení mylně nazývají respektem, bývá obyčejný strach. Kůň nebere člověka jako vůdce, pána, alfa jedince, či jak to mnozí nazývají, on se ho normálně bojí a "poslouchá" ze strachu před trestem se všemi z toho plynoucími důsledky - není v jeho přítomnosti rád, není uvolněný, chybuje, nepřijde mu ve výběhu naproti, naopak kouká zmizet z jeho dosahu- prostě spíš otrok než parťák.Navíc si myslím, že do budoucna je výchova s použitím násady časovanou bombou.
Souhlasím, že tato konkrétní kobyla není pro zadavatelku příliš vhodná. Momentálně nevidím jiné řešení než se pokudmožno nedostávat do situace, kdy kobyla může útočit a urychleně sehnat nějakého odborníka na koňskou výchovu. Což se snadno napíše, hůř dělá, uznávám. Ale najít se dá...

Jeste by bylo dobre rict, ze 200m2 neni rozhodne velky vybeh, ale plivatko. Tri kone se tam musi motat jak vitr v bedne a nedivim se, ze jim to leze na mozek a rezou se navzajem a pak jeste kazdeho navic, kdo tam vleze. Jestli nemaji moznost se jinde vylitat a nemaji dostatecnou praci, tak nutne musi byt frustrovani a pak to takhle vypada.
Chozeni na prochazky neni zadna prace, notabene se ta kobyla zjevne nudi, kdyz ma cas do majitelky cestou jeste kopat.

sisi58 napsal(a):
Nepíšete, kolik je kobči roků?
Jak dlouho jí mate?
Co dělala u minulého majitele?
Co jste s ní dělala, než začala zlobit?
A co s ní děláte, pokud ji zrovna ukočírujete?
Kolik a jaké dostává krmení?
Co je to za plemeno?

Jasně, mohu koně zmlátit, co se do něj vejde , třeba u takového hucula je to ale cesta do pekel.
A i jedinci jiného plemene mohou mít dobrou paměť a časem mi to vrátit.
Bití beru jako poslední možnost.
Z této mety není návratu, musím jen dopředu a to ne každý ustojí.
Představa, že na vodítku držím 500 - 600 kg zvíře a buším do něj lopatou?
Chtěla bych majitelku vidět, když nedokáže uhájit ani svůj osobní prostor

Pro tony - jcb a alfi pav: Chcete aby ji ta kobyla zabila?

Slečno víte vy, co to znamená pravidlo tři+tři vteřiny? Máte pocit, že za tři vteřiny koně ubijete na smrt?

Nestalo se mi, že by to na nějakého koně nefungovalo a to jsem měla co do činění s pořádnými zmetky a to včetně huculů.

Uvědomte si, že ani kdybyste se podělala, tak nikdy a tím myslím opravdu NIKDY nezramujete během tří vteřin koně tak, jak by ho zramoval jiný kůň.

Zadavatelka musí takto reagovat, protože jinak koni nevysvětlí, že agresivní formou se k ní chovat nebude. Je to jedno ze základních pravidel, jak se koně chovají mezi s sebou = pokud se mi nelíbí co se mnou děláš, nejdřív varuji, pak útočím tak razantně, aby sis to pro příště už dobře rozmyslel a jak chování necháš, tak nechám i já své protiakce.

Pro zadavatelku: ano, pro začátek si pro jakoukoli manipulaci berte s sebou delší bičík, bude to pro vás lepší a bezpečnější, navíc vám to dodá lepší pocit jistoty. Musíte myslet na to, že na vás útočit prostě nesmí a nebude a to nikdy. Pokud kobyla zkusí zaútočit, do tří vteřin od pokusu ji nandejte co se do ní vleze, kam to padne, tam to padne. Pokud začne víc kopat (a může se to stát), nesmíte polevit, jen uhýbat před kopanci - ideálně stát tak, aby na vás zadkama nedosáhla, spíš u přední části těla - a pokračovat v trestu. Přestaňte, jakmile od vás ustoupí a chování nechá. Trest by všeobecně neměl trvat déle než tři vteřiny. Nebojte se u toho dát průchod svým emocím, klidně řvěte jak na lesy, nadávejte jí, aby viděla, že se fakt zlobíte. Nezneužívejte toho ale, provádět jen ve chvíli, kdy to opravdu sama zkusí, situaci záměrně nevyvolávat. Kobyla musí pochopit, že vy jste nadřazená a pak to bude dobré. Jinak, partnerství člověk a kůň není a nebude rovnocenné, jeden vždy musí dominovat druhého a v ideálním případě má být vedoucím jedincem člověk. Musíte to zvládnout vy, nikdo jiný vám s tím nepomůže. I kdybyste s ní šla někam na výcvik, stejně vždy nastane chvíle, kdy s ní budete sama a vaše nejistota vás může opět zradit. Pokud se postavíte tomu, čeho se obáváte, budete mít pro příště větší jistotu a zkušenost a kůň už to z vás bude cítit a podle toho se chovat

A jinak ne, nechci, aby zadavatelku ta kobyla zabila, jenže pokud to neudělá razantně na začátku (a bez trestu to nepůjde), tak to zadavatelka nikdy nevyřeší a pořád bude v ohrožení.

A ještě jednou pro zadavatelku: pročtěte si tuhle diskuzi, kočka měla stejný problém ve výběhu jako vy a vyřešila to sama: https://www.ifauna.cz/kone/diskuse/detail/3020699/nezvladatelny-k-n#a3020958.

Pro Alfi Pav
Nejsem již bohužel slečna, ale skorodůchodkyně.
Pouze s 25 letou praxí u koní.
Tolik k tomu oslovení a mých znalostech o koních.

To, co píšete, o okamžitém trestu, pokud mě kůň chce schválně zrušit, je pravda.
URČITĚ se z nějaké falešné přecitlivělosti, abych koníčkovi náhodou neublížila, nenechám od něj zmrzačit.

Ale my tu máme poradit majitelce kobyly, která má nad ní navrch a se kterou si už neví rady.
Pokud by tato slečna/paní vaši radu o 3 + 3 vteřiny použila u zrodu problému, určitě by se nerozrostl do dnešní podoby.

Ale teď už to majitelka sama nezvládne.
Prostě nedokáže jít do ohrady s tušírkou a zešikanovat kobylu, která, co jí vidí, po ní kope.
Tereza(předpokládám, že se tak jmenuje) k sobě potřebuje někoho, kdo jí pomůže se s kobylou domluvit.
Neříkám, že ne rázně, ale musí v tom být nějaký systém, vyplašená slečna se max bude ohánět bičíkem do okamžiku, než jí kobyla rázným kopem pošle k zemi.
A rada, stoupnout si k hlavě, je stejně zcestná.
Koně vzadu kopou a vepředu koušou. Je to prašť jak uhoď.

Pokud si tu kobylu chce nechat, a já to nepovažuji za rozumné(ten hucul je tam fakt problém)
musí mít u sebe zkušeného člověka a začít úplně od začátku.

V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ do výběhu nechodit sama!

Rozumíme si už, jak to myslím?

ciraali napsal(a):
Jeste by bylo dobre rict, ze 200m2 neni rozhodne velky vybeh, ale plivatko. Tri kone se tam musi motat jak vitr v bedne a nedivim se, ze jim to leze na mozek a rezou se navzajem a pak jeste kazdeho navic, kdo tam vleze. Jestli nemaji moznost se jinde vylitat a nemaji dostatecnou praci, tak nutne musi byt frustrovani a pak to takhle vypada.
Chozeni na prochazky neni zadna prace, notabene se ta kobyla zjevne nudi, kdyz ma cas do majitelky cestou jeste kopat.

Pardon, přepsala jsem se. Je to 2000m2. Zatím nic jiného nejde, jelikož je kobylka pokousaná na hřbetě a nejde na to dávat sedlo. Je líná ale jít i na tu procházku. Dnes jsem domluvená se zkušenou trenérkou, která bude pracovat se mnou i kobylkou.

Souhlasím se sissi58 v tom, že radit bez přijetí osobní zodpovědnosti za výsledek rady po netu majitelce huculoida, o které a jejím koni víme jen to, že majitelka se ptá na ifauně, jak řešit "zlozvyk", že ji kobyla opakovaně natlačí někam, kam majitelka nechce, a následně nakopne a trefí, aby šla koně fyzicky srovnat, může být velmi špatná a nebezpečná rada, pro tu majitelku. Primitivní plemena a jejich dvorkoví kříženci zejména reagují častěji než jiní koně protitlakem a kontraagresí "kdo z koho", i Milan Kovář skákal u jednoho fjorda přes hrazení a chodil po trámech /ale ten poznal, kdy a kam má vyskočit, a nakonec koně "opravil"/.
A vůbec nic tenhle můj názor nemá co dělat s tím, jestli ve výchově a výcviku koně preferuji R+, R- nebo cokoli.

Zadavatelce: přivolejte zkušeného člvoěka k sobě a tomu koni a učte se dohromady-nejprve půjde tu situaci řešit ten zkušený a vy budete koukat, on to vysvětlí koni, opakovaně, pak vám, pak půjdete vy a on s vámi a "jistit"-atd.
Osobní zkušenosti /nepíšete, odkud jste/ mám a dobré s těmito zkušenými:
http://svatom.com/
http://www.equichannel.cz/klikaci-uvaha-a-poznamky-ze-seminare-s-frantiskem-sustou
-janinka z EQ

určitě bych se nebála ani přivolat pány Bednáře, Kováře, Nováka, Bořánka a asi deset dalších včetně "neznámých", které znám-otázka je, jestli a kdo bude vůbec ochotný vám za sebelepší honorář přijet.

Takže možná budete muset hledat v okolí pro začátek, pak s koněm dojet někam vy...byli jsme též v takové situaci a i když jsme vybírali a přemýšleli, rádci nebyli vždy ok a rady rovněž.
Chtějte vidět koně toho rádce v interakci s ním..ve stáji, na pastvině...na ruce...pak přemýšlejte a vybírejte.

Asi budu za zlou, ale poradila bych prodat klisnu někomu zkušenějšímu, anebo když to nepůjde a nikdo ji nekoupí, dát takového koně na jatka. Člověk má větší hodnotu než zvíře a jeho zdraví je přednější. Kůň, který majitelku při každé návštěvě výběhu pokope (cíleně po ní jde), je zkažený a nepatří jí do rukou - a nejspíš ani nikomu jinému. Může to být zaviněno i chybami v odchovu - např. asociální zvíře vyrostlé na dvorečku bez stáda, které už jako hříbě zjistilo, že je silnější než člověk. Koní je přece tolik a dají se pořídit za pár šupů, tak těžko chápat, že se dobrovolně někdo potýká s agresivní potvorou, na kterou nestačí. Situace hrozí úrazem, i vážným (už jsem viděla rozkopnutou hlavu). Co všechno si zadavatelka nechá líbit, než to vyhodnotí jako kritické ?

Já se spíš divím, že zadavatelka vlákna ví, co jí kobyla dělá pokaždý a stejně se nechá znovu natlačit a kopnout.Jako by to zadavatelku bavilo No já bych možná jednou to dala, ale po druhý by kobyla-"lítala"vzduchem.

Také jsem vlastnila koně, který se takto choval. Bohužel jako začátečník jsem ho jako naivní koupila a vyrůstal bez koní u předchozích majitelů. Ze začátku pohoda a pak začal útočit. Kousat i kopat. Neměl problém se rozeběhnout proti lidem a zadupat je do země. Nad okem mám do teď jizvu z kousnutí. Koně jsem prodala jako problémového a ejhle teď ho jezdí malá holčina a funguje naprosto bez problému. Takže majitelce také radím buď si najít člověka co tomu rozumí nebo prodat zkušeným lidem. Na jatka bych kobylu hned neposílala, pokud to s ní nezkusil zkušený člověk :).

edwina napsal(a):
Asi budu za zlou, ale poradila bych prodat klisnu někomu zkušenějšímu, anebo když to nepůjde a nikdo ji nekoupí, dát takového koně na jatka. Člověk má větší hodnotu než zvíře a jeho zdraví je přednější. Kůň, který majitelku při každé návštěvě výběhu pokope (cíleně po ní jde), je zkažený a nepatří jí do rukou - a nejspíš ani nikomu jinému. Může to být zaviněno i chybami v odchovu - např. asociální zvíře vyrostlé na dvorečku bez stáda, které už jako hříbě zjistilo, že je silnější než člověk. Koní je přece tolik a dají se pořídit za pár šupů, tak těžko chápat, že se dobrovolně někdo potýká s agresivní potvorou, na kterou nestačí. Situace hrozí úrazem, i vážným (už jsem viděla rozkopnutou hlavu). Co všechno si zadavatelka nechá líbit, než to vyhodnotí jako kritické ?

Souhlasím.
Dnes, kdy se dá kůň koupit za relativně malé peníze, nevidím důvod, proč si doma držet agresivní zvíře. Obvzláště, pokud ho majitelka očividně nezvládá.
Jednoho dne, by nemuselo jít jen o její zdraví či nedejbože život. A určitě se najde jiný, vhodnější kůň, který nebude útočit.

Ta rada edwiny mi naopak připadá mimo mísu.
Pokud se kůň dostal do rukou nezkušeného, vybudoval si hierarchii nad majitelkou, která ho nezvládá, takže se k ní náležitě chová, ale zatím nepřišel nikdo, kdo by to s koňmi uměl, tak je nesmysl dávat koně hned na jatka. Aniž by dostal šanci se srovnat. Sice ano, je to nešťastná volba při křížení - to už je nemoc dnešní koňské doby - ale to nutně nemusí být "jistota" špatného charakteru koně. Nemyslím si, že to nutně musí být špatný a zlý kůň a potřebuje spíš než jatka člověka, který ví, co dělá a jak nastavit správné postavení ve stádu.
Jak se navezla katyq do mé rady "schovávání se za ohradu" - psala jsem: "Prvně bych si dávala hodně záležet na tom, aby mě neměla kam natlačit. Pokud na přivolání přiběhne, pak bych volala přes ohrazení a vcházela z bezpečí ke zklidněnému koni dle jeho řeči těla." Byla to reakce na to, že kobyla na zavolání přiběhne a hned jí začne rasit... pokud je to takhle, nepřijde mi rozumné k ní chodit, když si s tím nevím rady. Tak ať s kobylou komunikuje, když se kůň chová slušně, jakmile se přestane chovat dobře, vyhnala bych jí od sebe. Ale je super, že jste si našla někoho, kdo Vám s tím pomůže ;)
Já osobně používám taky způsob ala alfi pav - tedy mj. taky dávám značně hlasitě najevo, pokud se kůň chová velmi nevhodně. Často pak stačí zvýšit hlas a on už ví, že zase přestřelil. A vůbec nemusí dojít na žádný fyzický kontakt. Tím nechci říct, že koně pořád ořvávám, ale že hlas je dobrý pomocník.

No, upřímně, zažila jsem 3 takto útočné klisny. Dvě z nich byly asociálky vyrostlé bez stáda, první žila na dvorku pouze s matkou a majitelovy děti (tehdy cca 12–13leté) si s ní hrály na honěnou, učily ji aportovat klacík apod. (chovaly se k ní z neznalosti jako k pejskovi), druhá byla od odstavu naprosto bez kontaktu s koňmi (laici si koupili domů hříbátko) a zařazení do stáda v dospělosti (ve 4 letech) už ve vztahu k lidem nijak nepomohlo a třetí trpěla hormonální poruchou (nádory na vaječnících a zřejmě z toho plynoucí agresivita). Úrazů bylo mnoho (natržená slezina, vykloubené prsty, zhmožděná kolena, rozkopnutá hlava…). Ta nejhorší z nich byla postrachem nájemní stáje, protože neváhala přiřítit se k cizím lidem, kteří si šli pro svého koně, přes celou 30hektarovou pastvinu, otočit se a začít po nich natvrdo kopat. Také sama „přišla“, vysloveně vám cválala vstříc, pak se otočila a chystala se vás zabít. Ano, šlo vzít bič, přetáhnout ji s křičením a dala pro tu chvíli pokoj, ale na nějaké budování vztahu s takovým koněm bych tedy neměla žaludek ani nervy. Její majitelka (vcelku zkušená jezdkyně, obsedala mladé koně, jezdila závodně parkury) si ji pořídila z lítosti a asi i proto, aby si dokázala, že zvládne ji „napravit“. Pod sedlem byla kobyla v pohodě, i ZZVJ si na ní pár holčin složilo, ale než ji člověk odvedl z výběhu a nasedlal a nauzdil, šlo o zdraví (někdy dokonce o život). Majitelka, která s ní vycházela „po dobrém“, ji zabavila kýblem s jádrem, aby jí mohla vyčistit kopyta nebo nenápadně na ni položit sedlo, se jí v podstatě bála a snažila se ji nějak „uchlácholit“ a „nedráždit ji“. Nakonec si ji přestěhovala domů, ono mít takového koně v nájemní stáji, kde je i jezdecký oddíl a motají se tam děti, dost dobře nešlo, klienti si právem stěžovali. Potom paní, která svou klisnu hájila (oháněla se takovým tím obligátním: „Je trochu přísnější na ošetřování, je to prostě kůň pro jednoho jezdce, mně nikdy neublíží, máme spolu dobrý vztah a pod sedlem je skvělá.“), otěhotněla, porodila jedno a pak i druhé dítě, a když se jí klisna pokusila zabít její vlastní dítě hrající si nevinně poblíž výběhu (kobyla dělala výpady na ohradu, útočila a šla po něm velmi tvrdě a cíleně, zastavil ji jen elektrický ohradník, i když to chvíli vypadalo, že půjde ve své zuřivosti přes něj), psychicky se zhroutila a klisnu obratem prodala nějaké slečně za pár korun do sportu. Aspoň tedy kupcům netajila, že klisna je zlá a nevhodná k dětem. Ta ji chvíli měla, ale pak byla situace opět neúnosná a kůň se konečně dostal na jatka, kam patřil už od začátku.
Takže ano, těžko od klávesnice posoudit, o jaký případ se jedná, a zda bude stačit jedno výchovné okřiknutí a plácnutí bičem, anebo zadavatelka narazila na tvrdý oříšek – nenapravitelného koňského psychopata. Ale jak líčí, že se k ní kobyla přes výběh ženě, vzpomněla jsem si přesně na tuto ČT klisnu, vyrostlou bez koní, která také „ochotně běžela lidem naproti“. Je něco jiného, když po vás kůň kopne při kování, nebo vás omylem trefí, když si vyřizuje účty s druhým koněm, a něco naprosto odlišného, když se na vás řítí s úmyslem dát vám co proto. Když uděláte z koně izolací v hříběcím věku zabijáka, jsou jatka nejšetrnějším řešením. Přece jen to není mopslík, ale silné velké zvíře.
Vážně nevím, co se tolik lidí, kteří přitom nejsou vegetariáni, pohoršuje, když navrhnu jako řešení jatka. Agresivní zvíře je životu nebezpečné. Samozřejmě lze ho nechat i utratit, tohle vám soudný veterinář neodmítne.
Patřím ke zkušeným jezdcům, jezdím přes 20 let, doma mám 4 koně, ale s takovou agresivní potvorou bych se rozhodně nemazala. Tohle mi přes práh nesmí. Všechno lze odpustit, ale útoky na lidi prostě ne.

Pro edwinu
V tom, co píšete máte pravdu.
Pokud kůň zjistí, že má nad člověkem navrch, kdyby byl zlatý-svatý, musí se nechat utratit.
Zažila jsem takového hucula. Krásný, mladý, úplně zkažený koník.
Majitel si koupil mladého koně a zemřel, jeho stará matka, koně nepouštěla z chlívku, vepředu ho krmila a vzadu mu hrabičkami uklízela.
K nám přišel do stáje na převýchovu. Úplně zbytečná námaha a hodně nebezpečná.
Nakonec byl uspán.

Ovšem nikdo tu neví, jestli je zadavatelčina kobča asociál nebo si "jen" hledá místo ve stádě.
Proto to chce človíčka, co se koní nebojí (ne, že to předstírá) a vyzkoušet, co je kobyla zač.

Sisi, přesně takhle jsem to myslela.
Asi každý, kdo už "pár let" u koní je, někdy zažil nějakého hajzla. Nejčastěji vytvořeného majitelem v nevhodných podmínkách.
Fakt nejsem z těch, kteří by potřebovali nutně zachraňovat všechno za každou cenu.
Ale tady, jak jsem psala, právě nevíme, jaká je v pravdě situace, takže jsem jen psala, že bych to nenavrhovala jako první řešení

Nepřipadá mi vůbec nenormální se "schovávat" za bidlem od ohrady, jak tu někdo psal, naopak mi to asi v dané situaci, kdy si kobyla s majitelkou dělá v její blízkosti, co se jí zlíbí, přijde jako to nejbezpečnější řešení, a o to by snad mělo jít V PRVNÍ ŘADĚ, NE? Copak by snad majitelka chtěla machrovat a zkoušet vyhnat kobylu na kruh, když jí kobyla skope při prvním bližším kontaktu, a to v okamžiku, kdy chce kobyla, ne majitelka. Vidím v tom veliký problém, který se měl určitě řešit mnohem dřív, at mi nikdo netvrdí, že majitelka jde teď ke kobyle bez sebemenšího zaváhání a strachu, a kůň to sakramensky cejtí! Zkus ve svém okolí najít pro sebe na pomoc někoho rozumného, o kom jsi přesvědčená, že to s koňmi umí, asi ne nějakou náctiletou holčičku od vedlejšího koníška, a zkus co nejdřív makat na tom, aby si kobyla uvědomila, že jsi v hierarchii ta nad ní! Prozatím bych se pokusila s kobylou nepřijít do kontaktu v místě, kde je schopná tě zahnat někam do rohu, vybírej prostorná místa pro váš kontakt, bez tušírky v ruce bych k ní ani nechodila. Vždycky je lepší jedna mířená rána (i když je člověk skálopevně přesvědčený, že by koně neuhodil), než dobře mířený kopanec do tvého těla!
PS: nemyslím si, že jedna dobrá rychlá rána ve správný okamžik by měla dominantního koně nějak zastrašit, nebo mu snad dokonce ublížit?! Kdepak, naopak by si třeba o dost rychleji a lehčeji uvědomila, že na tebe už nemůže zkoušet všechno. Kopnutí od ní by chtělo už NEDOVOLIT, asi už na ní poznáš, kdy se k tomu blíží, tak v tom okamžiku být ve střehu a včas jí ukázat, že takhle teda už ne! Jedna výchovná bičem je proti kolikrát vzájemným koňským bitkám opravdu jen štípnutí vždycky mě rozesmějou hlášky typu - hlavně nebít koně...tak se radši nechám asi skopat do kuličky...!
Jo a taky si myslim, že na tebe kobyla nezačala vyjíždět až poté, co jí valach ve stádě pokousal, ona jen prostě zkouší, co si k tobě jako dalšímu členu stáda, může dovolit, a zjištuje, že toho může vůči tobě opravdu hodně...jenže aby pak právě nebylo moc pozdě...!
Držím palce, a opravdu se zamysli nad šikovnými lidmi ve tvém okolí, určitě pomůžou rádi, pokud budou přesvědčení, že to s kobylou můžou zvládnout!

Pro Moni
Pokud zadavatelka doteď nezvládla kobylu okřiknout, postavit do latě, rozhodně teď nepůjde do ohrady, aby si vyčíhla, kdy kobyla zase začne a dala jí jednu výchovnou bičem
Taky by mohla skončit v nemocnici.
Koně jsou neuvěřitelně rychlí v reakcích.
Kolik z nás se octlo ze hřbetu koně na zemi, než si vůbec uvědomilo, co kůň vyvádí

Tak prosím neposílejte slečnu s bičem do ohrady, pokud jí nechcete nosit kytky do nemocnice či v nejhorším případě na hrob

Mám pocit, že my to tady nevyřešíme. A zdá se, že ani sama zadavatelka tuto situaci nevyřeší.
Z toho důvodu si myslím, že buď si MUSÍ pozvat člověka, který má s podobnými koňmi zkušenosti. Člověka, který kobylku lehce porovná do začátku a naučí slečnu, jak s ní dále pracovat. A nebo se může zbavit (prodat, darovat) a pořídit si pro sebe něco daleko vhodnějšího.

Všem děkuji za rady. Samozřejmě jsem se kobyle snažila postavit. Bičem dostala několik výchovných. Zkusil to s ní i zkušený trenér, ten ji po dvouhodinovém nahánění v ohradě sice chytil, ale jakmile se kobyla dostala blíž, nakopala i jeho, protože jak už někdo psal, koně jsou rychlí. Po domluvě s majitelem jsem mu kobylku vrátila, protože sám řekl, že jeho druhá kobylka je bez téhle "jako z divokých vajec".

TerezaHo napsal(a):
Všem děkuji za rady. Samozřejmě jsem se kobyle snažila postavit. Bičem dostala několik výchovných. Zkusil to s ní i zkušený trenér, ten ji po dvouhodinovém nahánění v ohradě sice chytil, ale jakmile se kobyla dostala blíž, nakopala i jeho, protože jak už někdo psal, koně jsou rychlí. Po domluvě s majitelem jsem mu kobylku vrátila, protože sám řekl, že jeho druhá kobylka je bez téhle "jako z divokých vajec".

Si to teda neumím u majitele představit, když je druhá kobyla bez tohohle zmetka jako z divokých vajec.Divokej západ je proti holkám nejspíš hadr :-D

Já nejsem zastánce bití, vždy to jde vyřešit jinak, ale když se člověk vžije do koně, svoji nadřazenost, podřazenost, upevňování místa nejen u žrádla koně řeší výhrůžkou a fyzickým útokem.
Vzhledem k tomu, že kůň má dejme tomu 600 kilo a jeho jezdec má desetinu váhy - 60 kg, tak kde je ta rovnoprávnost? Nikde. Rázné řešení (ať je to lopata či bič) a následné důsledné jednání ze strany člověka udělá své.
Chyba už je to, že člověk si nechá koně přijít moc blízko a nechá se natlačit tak, jak kobyla chce.
To už není sranda, kdy kůň si dělá schválně co chce, tam trest práce - vyslání na kruh apod. vidím řešení, ne v situaci, kdy kůň útočí schválně. Nechat se zabít koněm? To ani ne. Práci vyslání na kruh apod. bych řešila až poté, co nastane první důrazné upozornění, že toto ne.

Vrácení je nejlepší možnost řešení problému. Přeji šťastnou ruku při koupi nového koně. Charakter by měl být na prvním místě.

TerezaHo napsal(a):
Všem děkuji za rady. Samozřejmě jsem se kobyle snažila postavit. Bičem dostala několik výchovných. Zkusil to s ní i zkušený trenér, ten ji po dvouhodinovém nahánění v ohradě sice chytil, ale jakmile se kobyla dostala blíž, nakopala i jeho, protože jak už někdo psal, koně jsou rychlí. Po domluvě s majitelem jsem mu kobylku vrátila, protože sám řekl, že jeho druhá kobylka je bez téhle "jako z divokých vajec".

Tak to gratuluju, že jste měla takovéhle štěstí a majitelka si jí "bez přemlouvání" vzala zpátky ;)
Stejně jako edwina přeju hodně štěstí na nového koně. Vemte si s sebou někoho, kdo koním dobře rozumí a dejte si čas, který s koněm budete moct strávit, ať si ho vyzkoušíte v různých situacích, můžete ho pozorovat ve výběhu, atp.... tomuhle investovaný čas se Vám mnohokrát vrátí