Chinny

XXX.XXX.109.153
Pěkný den, delší dobu hledám koníka do rodiny - parťáka na rekreační ježdění. Zdravého, klidného, bez povahových vad a spíše mladého (kolem 5 let). Nejlépe valacha amerických plemen (bez A1/1) případně i povedeného křížence. Mám slabost pro "zlatá" buckskin či palomino zbarvení, ale není to podmínkou.. Není ideální dobdobí pro nákup koně, ale kdyby jste měli nějaký tip či nabídku, budu velice ráda. Hledám koně na celý život...
cavalo72
Quidoa

XXX.XXX.73.230
Nehledám koně do chovu ani sportu, ale chci zdravé zvíře, které mi padne do oka a bude mi charakterově vyhovovat. Do 100 tis.
liva
napsal(a):
To je reálný požadavek..
Oslovila bych ranče a chovatele, prošla inzerci a něco se určitě najde.
Naopak. Asi byste se divili, jak těžko je dneska sehnat kvalitního koně - zdravého, charakterově bez vad, vyrovnaného, bez zlozvyků. A to člověk ani nepožaduje nějaký extra výcvik. Po podobném koni už nějaký ten pátek (nebo spíš měsíce) koukám, a to jsem ochotna investovat opravdu výrazně více peněz.
Na první pohled to vypadá, kolik je v inzerci američanů, takže člověk by nabyl dojmu, že koupí hned. Nicméně když hledáte, tak zjistíte, že většina má v původu plňase nebo je to cuttingová linie (což teda na rekreaci by musel mít člověk šťastnou ruku, aby koupil stoprocentně klidného jedince), další velké procento jsou hříbata až 2letci a zbytek buďto klká, má špatný postoj, špatná kopyta nebo jsou majitelem vyblbnutí/zkažení.
Chinny

XXX.XXX.73.23
Důkladně hledám od loňského podzimu a za tu dobu jsem našla snad jednoho koně, který by mi vyhovoval, ale byl prodán do dvou dní od vystavení inzerátu. Dodnes mě to štve, že jsem nejednala rychleji Momentálně bych si vybrala mezi ročky, ale takové mrně teď nechci, možná do budoucna..
Moje zkušenost je, že do inzerce se dostává, co se starších koní týká, spíš "odpad".
Jak jsem psala, obvolat ranče, chovatele, ptát se po známých a být trpělivá. On se i do 100000, - dá pořídit dobrý američan.
Někdy to sice bývá trochu na úkor cizího neštěstí - finanční, zdravotní potíže majitele, ale to už je jiná pohádka...
Máme doma APH, stál více než 100000, -, kupovaný ve 4 letech.
Tuto sumu jsme zaplatili, protože partner ho moc chtěl, tohoto konkrétního...
A já do dneška nechápu, co je na amerických plemenech koní tak drahého...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.2.219
Nabizim konika pokud mate zajem staci napsa email a ja vam odepisi
eenika
napsal(a):
Naopak. Asi byste se divili, jak těžko je dneska sehnat kvalitního koně - zdravého, charakterově bez vad, vyrovnaného, bez zlozvyků. A to člověk ani nepožaduje nějaký extra výcvik. Po podobném koni už nějaký ten pátek (nebo spíš měsíce) koukám, a to jsem ochotna investovat opravdu výrazně více peněz.
Na první pohled to vypadá, kolik je v inzerci američanů, takže člověk by nabyl dojmu, že koupí hned. Nicméně když hledáte, tak zjistíte, že většina má v původu plňase nebo je to cuttingová linie (což teda na rekreaci by musel mít člověk šťastnou ruku, aby koupil stoprocentně klidného jedince), další velké procento jsou hříbata až 2letci a zbytek buďto klká, má špatný postoj, špatná kopyta nebo jsou majitelem vyblbnutí/zkažení.
Ještě jste zapomněla na časté problémy s nohama nebo dýcháním u dospělých jedinců k prodeji
liva
napsal(a):
Moje zkušenost je, že do inzerce se dostává, co se starších koní týká, spíš "odpad".
Jak jsem psala, obvolat ranče, chovatele, ptát se po známých a být trpělivá. On se i do 100000, - dá pořídit dobrý američan.
Někdy to sice bývá trochu na úkor cizího neštěstí - finanční, zdravotní potíže majitele, ale to už je jiná pohádka...
Máme doma APH, stál více než 100000, -, kupovaný ve 4 letech.
Tuto sumu jsme zaplatili, protože partner ho moc chtěl, tohoto konkrétního...
A já do dneška nechápu, co je na amerických plemenech koní tak drahého...
Co je na amerických plemenech tak drahého? Asi nejvíc povaha, ale myslím, že i výkonnost, původ. Ale pokud vím, kvalitní koně do sportu i jiných plemen taky hodně stojí. To, co vidíte v inzerci za 40 tis. jsou většinou koně s nějakou vadou (nemyslím hříbata). Pokud chcete koně s dobrým a plným původem, potenciální výkonností, skvělým charakterem, jezditelností, tak si budete muset hodně připlatit.
liva
napsal(a):
Tak povaha je opravdu k nezaplacení.
Ten náš je hračička, škodič, prudič... Ale jak se připne vodítko k ohlávce ví, že je konec srandy a musí se poslouchat...
Pod sedlem poslušný i po měsíci neježdění a to mu bude letos 6.
Ano, mám to se svými taky. Nemusím na ně půl roku sednout, i po takové době jsou to pod zadkem zlatíčka. A hlavně žádní plašani, nerváci nebo strašpytlové
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ono je to i o přístupu, citlivosti cvičitele, výcviku... Nemám drahé koně a jsou charakterní. Dělala jsem si je od mlada sama a přestože jsem vlastně s vývcikem koně od obsednutí mnoho zkušeností neměla, povedlo se to myslím velmi dobře. Ale je fakt, že zas jsem toho už dost prošla, tak když člověk poskládá zkušenosti odevšad a vyzobe si z toho, co mu vyhovuje a jak by si to rád dělal po svém, tak z toho může vypadnout spokojený kůň což je myslím základ úspěchu. Tím chci říct, že není podmínkou mít v kapse statisíce, aby člověk mohl mít doma spolehlivé zvíře.
Nanny

XXX.XXX.199.180
A já bych dodala opak, ani statisíce vám nezaručí, že to zvíře bude takové, jaké si přejete. Vidím teď jeden odstrašující případ denně u nás ve stáji, kůň stál přes 150 000, a když na něj tak koukám, jaký je, tak bych ho nechtěla ani zadarmo.
Já taky hledala, objela jsem jich dost, a když už jsme si plácli, tak jsme ztroskotali na veterinárním vyšetření - špatné oko... RTG...Když kůň vypadal zdravě, zase ta povaha byla dosti jiná, než bylo po telefonu sděleno. No prostě není to tak jednoduché. Nakonec jsem ze zoufalství pořídila prcka - necelé dva roky - a uvidíme A peněz stál též hodně.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak špatné zkušenosti má asi většina kupujících nějaké. Je to smutné, jak majitelé mlží, aby prodali. Kupovala jsem kobylu, která měla být "vhodná k dětem" a zdravá. Kůň se doma choval v pohodě. Jenže v novém prostředí vše řešil stoupáním si na zadní... mohla jsem s ní pracovat jen já a to několik týdnů, než se ustálila. Co se zdraví týče, zjistili jsme po pár týdnech, že byla nejspíš napíchaná a je regulérně dušná... na poslechu to slyšet tehdá nebylo, na pohled kobyla vypadala opravdu zdravě i pro veta. Mno, tak jsem jí po pár měsících prodávala jako dušnou a zpočátku komplikovanou pro zkušeného koňáka. O "pár" tisíc pod první cenou. S nějakou vratkou jsem si nedělala iluze - bylo pro mě snazší přijít o nějaké peníze, než o nervy při handrkování s bývalým majitelem
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ale při koupi koně nad 100 tis. předpokládám seriózní jednání s vyjednáním kupních podmínek, které zahrnují vyzkoušení koně ve vlastním prostředí a jeho eventuelní vrácení. To je myslím nevýhoda levně kupovaných koní - u těch dražších zas může vyžadovat úplně jiný "servis".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ale při koupi koně nad 100 tis. předpokládám seriózní jednání s vyjednáním kupních podmínek, které zahrnují vyzkoušení koně ve vlastním prostředí a jeho eventuelní vrácení. To je myslím nevýhoda levně kupovaných koní - u těch dražších zas může vyžadovat úplně jiný "servis".
Při prodeji drahého koně ale bude opatrný i prodávající. Tak drahého koně bych asi neznámému kupujícímu nedala vyzkoušet k němu domů s tím, že když nebude vyhovovat, tak ho vrátí (a pak se budem dohadovat, proč ho vrátil v mizerném stavu). Ono je to prostě dvousečné. Když prodávám drahého koně (prodávala jsem kobylu skoro za 200 tis.), nechala jsem ji kupujícímu vyzkoušet v terénu (chtěli ji hlavně do terénu), na ruce, pod sedlem, za jejich přítomnosti jsme provedli s veterinářem komplet vyšetření jaké si poručili (ohybovky, rtg, klinické vyšetření). Ale rozhodně bych takto drahého koně neposlala přes celou republiku, aby si ho (kdoví jak) někdo zkoušel doma (nejlépe několik mnoho lidí, aby všichni mohli říct svůj názor), navíc když dotyčná kobylka byla zvyklá dosud na jediného jezdce. Stejně tak prodávají i moji přátelé, mají drahé a kvalitní koně, můžete si přijet vyzkoušet klidně několikrát, ale domů vám ho bohužel nezapůjčí.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ok. Z prostředí, které znám já, se to zas dělá jinak (např. měsíc kůň se vším všudy - aby se vyzkoušel i na závodech, atp.). Ale je jasné, že každý má jiné zvyklosti. Určitě souhlasím, že riziko je na obou stranách.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Ok. Z prostředí, které znám já, se to zas dělá jinak (např. měsíc kůň se vším všudy - aby se vyzkoušel i na závodech, atp.). Ale je jasné, že každý má jiné zvyklosti. Určitě souhlasím, že riziko je na obou stranách.
Vážně byste na celý měsíc zapůjčila neznámému kupci do vám neznámého prostředí svého koně (kterého tedy prodáváte) v hodnotě třeba 200 tis.? Když vidím, jak s koňmi často zacházejí renomovaní trenéři, tak bych ho ani jim nepůjčila... zvlášť pokud bych prodávala např. remontu. Jsem zvědava, zda zadavatelce někdo vyjde takto vstříc...
Teda zcela souhlasím s chex. Prodávám koně ve vyšší cenové relaci a ani náhodou bych nedovolila "zkušební prodej". Sama vím, jak je velmi jednoduché z miláčka zvířete, zdravého, udělat za měsíc trosku. A s kým se pak budete dohadovat, kdo za to může? I ze zdravého koně při nevhodném zacházení, celkového managmentu udělá neznalý člověk "mrzáka". Viděla jsem jak si sousedi koupili koně - dražšího a ihned po přivezení ho vypustili do stáda zdatných teplasů. Koník se uhnal a dostal pěkně na budku, okulhal. A jak myslíte, že to pokračovalo? Kupující chtěl vrátil peníze, jelikož mu prý prodávající tvrdil, že je kůň zvyklý na stádo
Takže ony ty problémy bývají bohužel oboustranné.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Určitě ne cizím lidem. V takovéto úrovni se jedná o prodeje povětšinou mezi známými jezdci na určité úrovni. Ale není to tak, že dojíždějí do domovské stáje koně. Ale jak říkám, každý má svoje způsoby. Bavíme se o koních vyšší než zmiňované ceny.. Však víte, jak je český trh malinkatý... ti lidé, co jezdí na vyšších úrovních, se potkávají na závodech stále ti samí a vědí o svých způsobech...tady se nic moc neututlá. Tedy prodejce moc dobře ví, komu by koně prodal, a komu nikdy.. :) pokud samozřejmě není v úzkých finančně. Pak se dá mluvit o přizpůsobení podmínek bez možnosti vyzkoušení ve svém prostředí, ale tak, jak popisuje chex...
PS: O mě určitě nejde - já koně takovéto hodnoty nikdy vlastnit nebudu
To majkulka: pokud si kupuju koně v hodnotě nového auta, těžko s ním budu zacházet tak, jak jste popsala. V tomto případě je navíc nesmysl a naprosto nenárokovatelný požadavek kupujícího, co jste popsala. Resp. jak jsem psala výše: koně na zkoušku asi těžko někdo dá z ruky, pokud si nebude dost dobře vědom, jak se s ním bude zacházet..
edwina

XXX.XXX.40.41
Myslím, že zdravý kompromis, který znám já - pronájem koně ve stávajícím ustájení, kdy ho kupec jezdí pod dozorem prodávajícího, resp. jeho trenéra. Vyzkoušení na závodech je také běžným požadavkem. Koně za několik set tisíc jdou většinou do sportu, takže nehrozí, že by zájemce neuměl jezdit.
Koně z amatérského "hobby" chovu bych za skoro 200 000 neukoupila. Zvíře nemá hodnotu jen svým původem (plemennou příslušností), nýbrž zejména dosaženým stupněm výcviku. Požadovala bych v této cenové relaci dobře přiježděné zvíře se závodními zkušenostmi, ne koně, kterého někdo obsedal na výběhu, zná jen terén a je zvyklý pouze jednoho jezdce.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Souhlasím s Vámi. Taky by mě ani nehlo pro rekreační ježdění kupovat koně za 100 tis. Každopádně když na to někdo má a je - třeba kvůli konkrétnímu plemeni - ochoten ty peníze dát, budiž mu přáno
edwina
napsal(a):
Myslím, že zdravý kompromis, který znám já - pronájem koně ve stávajícím ustájení, kdy ho kupec jezdí pod dozorem prodávajícího, resp. jeho trenéra. Vyzkoušení na závodech je také běžným požadavkem. Koně za několik set tisíc jdou většinou do sportu, takže nehrozí, že by zájemce neuměl jezdit.
Koně z amatérského "hobby" chovu bych za skoro 200 000 neukoupila. Zvíře nemá hodnotu jen svým původem (plemennou příslušností), nýbrž zejména dosaženým stupněm výcviku. Požadovala bych v této cenové relaci dobře přiježděné zvíře se závodními zkušenostmi, ne koně, kterého někdo obsedal na výběhu, zná jen terén a je zvyklý pouze jednoho jezdce.
Jenže tady si musíte uvědomit, že Vaše kriteria: "Koně z amatérského "hobby" chovu bych za skoro 200 000 neukoupila.Zvíře nemá hodnotu jen svým původem (plemennou příslušností), nýbrž zejména dosaženým stupněm výcviku. Požadovala bych v této cenové relaci dobře přiježděné zvíře se závodními zkušenostmi, ne koně, kterého někdo obsedal na výběhu, zná jen terén a je zvyklý pouze jednoho jezdce. " platí pro určitá plemena koní - např koně pro parkur, drezuru, atd. Jsou plemena koní, která mají svojí hodnotu právě svým původem, plemennou příslušností. To v prvé řadě. A pro mě je pak velmi důležitý charakter. A přiznám se, že za ten já jsem ochotná připlatit. Může mi být nabízená prvotřídní chovná klisna, se špičkovým původem, ale sviňuchu si já osobně do svého chovu nepustím, i kdyby byla za "pár".
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Souhlasím s Vámi. Taky by mě ani nehlo pro rekreační ježdění kupovat koně za 100 tis. Každopádně když na to někdo má a je - třeba kvůli konkrétnímu plemeni - ochoten ty peníze dát, budiž mu přáno
Co je špatného na tom, si koupit quartera DO 100 tis. na rekreaci? Myslím, že bych nebyla první ani poslední a to rozhodně peníze vidlemi nepřehazuji, spíše naopak.. A i kdybych měla koně za 300 tak s ním nebudu sportovat, protože mi to nepříjde vůči zvířeti férové, ať už se jedná o anglii či western.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jasně, každý to má jinak nastavené. Hlavně k poslední větě Vašeho komentáře nemám co dodat. Hodně štěstí. Jistě vhodného koně najdete.
Chinny
napsal(a):
Co je špatného na tom, si koupit quartera DO 100 tis. na rekreaci? Myslím, že bych nebyla první ani poslední a to rozhodně peníze vidlemi nepřehazuji, spíše naopak.. A i kdybych měla koně za 300 tak s ním nebudu sportovat, protože mi to nepříjde vůči zvířeti férové, ať už se jedná o anglii či western.
Také jsem si koupila koně za 100+ a předem byl (mnou) určený pouze do terénu, protože to je to, co mne naplňuje nejvíc. Příroda, toulky, houbaření, krosíky, vandry atd. Nesnáším kolbiště, závody, všechnu tu "umělou" a vyumělkovanou rádoby krásu. A znám lidi, co koupili za 200 a také do terénu a na hobby. A proč ne? Když je zaručena povaha, zdraví... šla bych do toho znovu. Ale naštěstí už shánět ke koupi nemusím, protože si mohu odchovat vlastní.
Ač se to nezdá, kvalitní hobby kůň na couračky lesem taky není nic podřadného. Takový kůň se sice neučí vyšší drezúry nebo parkúry, ale v terénu musí mít jistou nohu, musí být naučený na "bubáky", musí udržovat dané tempo, musí být spolehlivý, musí přejít všechno, co mu jezdec ukáže atd atd atd. Trochu mě mrzí to rozdělování na sporťáka - něco top, super, úžasné a drahé a hobby koně - odpad, něco podřadného za pár šupů...
Já jsem kupovala odstávče budoucího hobby koně za 50 000 a nelituju ani jediné koruny i když mi spousta lidí říkala, že do lesa je to drahý, že jsem mohla mít dospělého koně za 20 000 a bohatě by to stačilo. Ne, mně by to opravdu nestačilo...
Takže přeji hodně štěstí při výběru budoucího parťáka
majkulka
napsal(a):
Tak já rozumím jak to hhippie myslela. Ono zní opravdu jinak, když řeknete, že Vás závody nebaví, nenaplňují. Ale říct, že Vám nepřijde ferové vůči koni sportovat, je slušně řečeno dosti dětinské a zní to hloupě.
Ať Vám to zní sebedětinštěji, já si za názorem stojím. Nebudeme tu rozpoutávat spor úplně na jiné téma. Naše cíle a priority jsou odlišné, avšak nesmíme zapomenout na to, že základem všeho je šťastný kůň...
Chinny
napsal(a):
Ať Vám to zní sebedětinštěji, já si za názorem stojím. Nebudeme tu rozpoutávat spor úplně na jiné téma. Naše cíle a priority jsou odlišné, avšak nesmíme zapomenout na to, že základem všeho je šťastný kůň...
Tak zcela jistě je základ šťastný kůň a proto je neobyčejně pozitivní, že je všude koolem nás spousta lidí, co ve sportu vidí i pozitiva a ne trápení koníšků. A nechtěla jsem vůbec rozpoutávat spor. Na ten jste najela Vy sama tím, jak jste svůj příspěvek formulovala. Protože napsat, že Vám nepřijde fér s koněm sportovat je fakt divné. Každopádně aby nedošlo k omylu - mám koně převážně chovné a je pro mě důležité mít parťáka na couračky
Uživatel s deaktivovaným účtem

Vůbec to není o sporu - jen máme prostěi jiný pohled na věc. Já to mám prostě tak, že pokud bych chtěla kupovat koně do sportu, budu koukat po něčem, u čeho mají vyzávoděno předci, a pokud hledám koně na rekreaci, poohlédla bych se po nějakem typu koně už v plemeni předpokládajícím klid a navázanost na člověka.
Myslím si, že pokud člověk ví, jak zvíře vychovat, tak že to, co jste vyjmenovala, je prostě základ pro jakéhokoli koně. Nedokážu si přestavit koně používaného ve zmíněné drezuře nebo parkuru, který by byl čumivý, nebo nespolehlivý a řešil, co přejde nebo nepřejde... ;)
Prostě pro mě rozdíl mezi hobby koněm a sportovním koněm je pouze v tom, že ten hobby kůň buď nemá ze svého fyzického založení (dispozice, nemoc, zranění) na to, aby sportoval, nebo prostě páníček nemá zájem sportovat. Ale základy ježdění by měl mít každý kůň bez ohledu na zaměření. To zahrnuje nejen základní proježděnost, ale právě i spolehlivost a důvěru v jezdce