Ahoj všem.Mým dotaz a chtěla bych odpovědi vás, koňáků, z praxe.
Knih jsem načetla dost, viděla nespočet videí, mám už druhého trenéra.
Přesto mi přijde, že se vlastně v této otázce všichni rozcházejí
Jak u vás vypadá respekt koníka k vám.Čím ho projevuje, co považujete za největší důvěru koně k vám.
Moc děkuji předem za vaše zkušenosti.
Jak vypadá respekt? Respekt, to je jen slovo.Každý si ho ve výsledku může představit jinak.
Berte to tak, že s koněm potřebujete navázat nějaký vztah.Každý je individualita, osobnost, tudíž nikdy nikde nezískáte univerzální návod k vyrobení "respektu"
Nejdřív byste si asi měla nastudovat něco z etologie, chování koní.Ve stádě i v samotě.Pochopit jejich výrazy, hru uší, postoje těla.Abyste následně byla schopna poznat, jak na vás jedinec bude reagovat.
Někteří koně jsou hodní a vstřícní i k člověku, který, podle jejich názoru, dělá všechno blbě.Nekousnou, nekopnou, neutečou a snaží se přežít situace, do kterých by, nebýt té člověčí figury, ani nedostali.Ale takových dobráků moc není.
Pak jsou jedinci, kterým stačí ukázat něco málo co a jak chcete a budou vás následovat a dělat vám radost.
Já mám nejradši takové ty partnery.Kteří vám nedají nic lacino a je třeba nad nimi přemýšlet a vybírat tu správnou motivaci
koně
napsal(a):
Jak vypadá respekt? Respekt, to je jen slovo.Každý si ho ve výsledku může představit jinak.
Berte to tak, že s koněm potřebujete navázat nějaký vztah.Každý je individualita, osobnost, tudíž nikdy nikde nezískáte univerzální návod k vyrobení "respektu"
Nejdřív byste si asi měla nastudovat něco z etologie, chování koní.Ve stádě i v samotě.Pochopit jejich výrazy, hru uší, postoje těla.Abyste následně byla schopna poznat, jak na vás jedinec bude reagovat.
Někteří koně jsou hodní a vstřícní i k člověku, který, podle jejich názoru, dělá všechno blbě.Nekousnou, nekopnou, neutečou a snaží se přežít situace, do kterých by, nebýt té člověčí figury, ani nedostali.Ale takových dobráků moc není.
Pak jsou jedinci, kterým stačí ukázat něco málo co a jak chcete a budou vás následovat a dělat vám radost.
Já mám nejradši takové ty partnery.Kteří vám nedají nic lacino a je třeba nad nimi přemýšlet a vybírat tu správnou motivaci
děkuji za názor.
Víte, já třeba svého koně poměrně dobře znám.Často ho jen pozoruji, snažím se naučit jeho řeč.Protože ale nejsem profík, jako pomůcku používám knihy a videa.A tam se právě hodně autorů rozchází.A to velmi kvalifikovaných, i zahraničních.
Proto se ptám na názor lidí, kteří to mají zažité u svých koní, normálních lidí, žádných trenérů a přednášejících.
Dostala jsem se do bodu, kdy jsem přesvědčená o respektu mého koně ke mně , ale zároveň mi právě nic nedá lacino...když už mi to dá, je to po vzájemném porozumění si, co od sebe očekáváme...Ale podle některých profesionálů by mi měl být absolutně podřízen a to si myslím, že není...Je respekt to samé jako podřízení?
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Souhlasím.Už jsem toho taky přečetl hromady a moudrý z toho moc nejsem.Každý v podstatě má svůj názor a taky zkušenosti.Kéž by mohl napsat knihu nějaký kůň.To bych si moc rád přečetl..
jesie
napsal(a):
děkuji za názor.
Víte, já třeba svého koně poměrně dobře znám.Často ho jen pozoruji, snažím se naučit jeho řeč.Protože ale nejsem profík, jako pomůcku používám knihy a videa.A tam se právě hodně autorů rozchází.A to velmi kvalifikovaných, i zahraničních.
Proto se ptám na názor lidí, kteří to mají zažité u svých koní, normálních lidí, žádných trenérů a přednášejících.
Dostala jsem se do bodu, kdy jsem přesvědčená o respektu mého koně ke mně , ale zároveň mi právě nic nedá lacino...když už mi to dá, je to po vzájemném porozumění si, co od sebe očekáváme...Ale podle některých profesionálů by mi měl být absolutně podřízen a to si myslím, že není...Je respekt to samé jako podřízení?
Tak to určitě není, tedy aspoň podle mě
Vzájemný respekt je něco, kde máte oba hranice.A asi právě ty hranice má každý nastavené jinak.
Někdo požaduje, aby kůň neudělal pohyb a nepleskl uchem, dokud mu to nedovolí či nepřikáže.
Někdo je zas benevolentnější.Ale určité zásady bezpečnosti by se dodržet měly.
Podřízení bych viděla spíš jako, že spolupracuje protože musí, protože se třeba bojí.
Je pravda, že většina koní by asi radši byla někde ve stádě, kde by člověk dotáhl žrádlo, zařídil vodu a dál se neukazoval.Takže do každé spolupráce ho vlastně nutíme.A to jde právě různými způsoby.
Žádný trenér a žádná kniha vám nemůže poskytnout návod.
Jestli jste vy spokojená s vaším koněm, dělá co vy chcete, nikoho přitom neomezujete a neohrožujete, ani sebe navzájem, tak to bude asi dobře
Respekt je pro me mne stav, kdy mi kůň dovolí na něj sáhnout, sednout, vyhoví mi, jakmile ho o něco požádam.
Každý vztah, ať mezilidský nebo lidsko-koňský, je založen na respektu, důvěře a kompromisech.
Nikdy se nemohu ke druhému chovat jako diktátor.
Mne nevadí, že kobča nejde přesně plecí vedle mě. Jde vedle mě hlavou, krkem. Nebo se zasekne a někde kouká. Šacuje mi kapsy, prohlíží a očuchává mi ruce., položí si na mě hlavu a nebo se po práci o mě lehce podrbe a nebo podrbu já jí. Ona respektuje moje přání, kdy chci aby mě vozila na zádech a já respektuji její přání, že je spocená a pod uzdečkou ji to svědí. Možná teď půjde někdo do kolen, jak mám rozmazlenýho koně. Mám a vím to. Ale zase nikdy se na mě ten kůň nezašklebil, neutíkal ode mne ani ve výběhu ani jinde. Vždy když mě vidí, tak na mě řehtá a jde za mnou. Nikdy mne nepřešla, nešlápla na mě. Takže podle mě, mě respektuje.
Myslím si, že respekt jde ruku v ruce s důvěrou. A kde nejsou kompromisy, tam není respekt. Kde není respekt, tam není důvěra. A kde není důvěra, tam není láska.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Respekt od koně vidím v tom, že vůči mě dodržuje pravidla koňské etikety: Věnuje mi pozornost, když jsme spolu a i pokud se zadívá na něco v dálce není problém jeho pozornost přivést zpátky ke mě. Nenaváží se mi sprostě do osobního prostoru - pokud chce přijít blíž a pozdravit se, podrbat aj. nepřiřítí se jako velká voda, ale přijde pomalu v klidu s hlavou dole a ušima dopředu (ptá se mě na dovolení přijít blíž). Je ochotný ke spolupráci a snaží se mi v rámci svých možností vyhovět. Samozřejmě mi nehrozí ušima nebo nenaznačuje kopnutí apod. když se okolo něj motám nebo po něm něco chci.
Tohle všechno může fungovat i u koně, který člověku ještě úplně nevěří a např. na sebe nenechá sáhnout a při snaze o přímý kontakt utíká. Pokud ale chci s koněm něco dělat, potřebuji respekt i důvěru.
Za projevy důvěry považuji: Nechá mě přiblížit se k němu i na volném prostranství, kde by mohl utéct kdyby chtěl. Nechá mě všude se jej dotknout, včetně toho, že na něj navěším všelijakou výstroj a nakonec na něj i vylezu. Nechá mě manipulovat s různými částmi jeho těla - zvedne nohy a nechá mě je podržet nahoře tak dlouho a v takové pozici jak je potřeba, není problém mu snížit nebo otočit hlavu, zvednout a přidržet ocas... Následuje mě i do míst, která jsou nějak stísněná a potenciálně strašidelná a je ochoten se seznámit s předměty, ze kterých má obavy, když vidí, že vedle nich v pohodě stojím, nebo s nimi zacházím.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Respekt od koně vidím v tom, že vůči mě dodržuje pravidla koňské etikety: Věnuje mi pozornost, když jsme spolu a i pokud se zadívá na něco v dálce není problém jeho pozornost přivést zpátky ke mě. Nenaváží se mi sprostě do osobního prostoru - pokud chce přijít blíž a pozdravit se, podrbat aj. nepřiřítí se jako velká voda, ale přijde pomalu v klidu s hlavou dole a ušima dopředu (ptá se mě na dovolení přijít blíž). Je ochotný ke spolupráci a snaží se mi v rámci svých možností vyhovět. Samozřejmě mi nehrozí ušima nebo nenaznačuje kopnutí apod. když se okolo něj motám nebo po něm něco chci.
Tohle všechno může fungovat i u koně, který člověku ještě úplně nevěří a např. na sebe nenechá sáhnout a při snaze o přímý kontakt utíká. Pokud ale chci s koněm něco dělat, potřebuji respekt i důvěru.
Za projevy důvěry považuji: Nechá mě přiblížit se k němu i na volném prostranství, kde by mohl utéct kdyby chtěl. Nechá mě všude se jej dotknout, včetně toho, že na něj navěším všelijakou výstroj a nakonec na něj i vylezu. Nechá mě manipulovat s různými částmi jeho těla - zvedne nohy a nechá mě je podržet nahoře tak dlouho a v takové pozici jak je potřeba, není problém mu snížit nebo otočit hlavu, zvednout a přidržet ocas... Následuje mě i do míst, která jsou nějak stísněná a potenciálně strašidelná a je ochoten se seznámit s předměty, ze kterých má obavy, když vidí, že vedle nich v pohodě stojím, nebo s nimi zacházím.
Děkuji hlavně za poslední odstavec Tak to máme my...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Hlavně co jsem tak pochopil, tak u koní všechno trvá mnohem déle..Důvěru nejlépe instantní a za tři minuty nyní v akci jen za 899kč. ..Takhle nefunguje ani pes a natož kůň.Určitý pravidla to má, ale hlavně člověk musí mít cit a ten se nedá naučit nebo koupit.