Život s koňmi (doslova)

Při mé povaze bych nakonec byl pastevně ustájený já a kobyla by obývala domeček.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Krásná vize, držím palce a přeji krásně prožitý čas. Je to něco moc hezkého, určitě prožijete nádherné léto. Zkoušela jsem, postavila jsem si domeček, vyštípali mně sousedi. Tak hodně štěstí.

Nejlepší soused je žádný soused.

koneapriroda napsal(a):
Ahoj, ráda bych se zeptala, zda jste někdo zkusil žít se svými koníky. Já do toho půjdu na jaře a ráda bych promluvila s někým, kdo má stejnou vizi jako já, nebo už zkušenost. Koníky mám u domu, ale na jaře chodí na mnohem větší pastvinu kousek za vsí, kde jsou zase až do podzimu. Nechala jsem si postavit malý dřevěný domeček, který umístím na tuto pastvinu a budu tam "žít" s nimi.. Bez elektřiny. Podotýkám, že jsem svobodná, bezdětná, mám kde bydlet, ale tak nějak cítím, že tohle je poslání, které mě táhne více a více.. Život na krásné louce uprostřed lesů, u zurčejícího potůčku, se svými koňmi. Večer sedět na malé terásce a vnímat přírodu, koně, místo televize si číst knížky, houpat se v houpací síti zavěšené mezi stromy.,.
Samozřejmě by to nebyl takový extrém, vykoupat a např. vyprat si bych si zajela do domu. Ale vždy jsem tak nějak souznila s přírodou, o koních ani nemluvím, to je celoživotní "choroba"..
Mnoho z vás si určitě řekne, že moje smýšlení je velice zvláštní, a nebudu se přít ;-)
Děkuji za všechny pozitivní ohlasy a ať vám koníci jdou

No páni, dovolená snů ! U nás na louce má maringotku jeden pán a přesně jako Vy. Užívá si klidu a pohody bez zbytečností. Ošplouchnout se jde do nedalekého rybníčka. Někdy mu to v létě závidím. Akorát já bych se někde sama v prostřed lesa bála. Víte jak, bubáci jsou všude :). Přeji Vám ať se dovča splní podle plánu.

Pokud je to dovolená, na pár týdnů, pak je to relaxace. Pokud je to dlouhodobý životní styl, je na tom nejtěžší, v souhře s rytmem okolí, najít sám sebe.
Četla jste Hempflingovo Poselství koní?

No, pokud jste rentiérka a nemusíte do práce, pak je to sen. Pokud do práce musíte, pak by to byla spíš noční můra :-D. Nemít kde prát, teda jo, na valše... no, na léto OK, ale pak to není poslání, ale dovča :-D.

Coudas: To je nádhera, úplně ideál, to by se mi taky strašně líbilo...můžu se jen zeptat, jak Vás sousedi vyštípali? Taky bych si chtěla dát alespoň maringotku, slušně zařízenou(nemáme tedy zde elektřinu u zvířat), ale obyvatelnou, hlavně tedy v létě, na pozemek. Přes léto tam vegetit co nejvíce se zvířátky(v rámci možností, bohužel musím chodit do práce, Eurojackpot jsem ještě nevyhrála ), a v zimě mít možnost si tam zatopit po vyjížďce, uvařit si čaj - prostě rozmrznout..a ne se vláčet přes celou vesnici domu..ale zajímá mě, proč Vás vyštípali ty sousedi..jestli to samozřejmě není tajemství..my přímé sousedy okolo pozemku nemáme, ale obpozemek je pozemek, který koupili měšťáci a ty k nám na pozemek vidí a člověk neví, co by mohli vymyslet, že tam stojí maringotka.

Právě že našla sama sebe, ví co chce

Canko, s tou elektřinou je to jednoduchý. Stačí malý solární panel a někoho šikovného na elektřinu a on Vám to tam zprovozní Sice to asi nebude na mikrovlnku najednou dohromady s varnou konvicí, ale nějakou droboť (světlo, atp.) Vám to nakrmí

I like the way u wanna live...to je moje krevní skupina...já už tak žiju

Nebyla by to jen dovča, budu tam od jara (březen/duben), do podzimu (cca říjen). ;-). Ale svým způsobem vlastně ano... rentierka nejsem, pracuji na plný úvazek, jsem učitelka na prvním stupni. Jak jsem psala, ve vsi bydlím, tohle je kousek od vsi, takže vyprání, sprcha atd, bych si dojela na kole domů. Ačkoli to praní na valše je zajímavé .. Děkuji za nápad se solárním panelem, elektřinu tam mít právě také nebudu, hodlám si uvařit kávu na vaříči, popř.posvítit petrolejkou Toto je ale fajn nápad.

Štěstí a spokojenost má mnoho podob.Tiše závidim.

Dess : knihu jsem nečetla, ale děkuji za tip. Určitě ji zvolím jako výbavu do své knihovničky v novém bydlení, hodlám mooc číst . Žiji v neustálém shonu a tímto krokem si chci i srovnat život, už dlouho cítím, že musím něco udělat, něco co mam v srdci už dlouho a teď když jsem tomu konečně dala podobu, vím že je to to pravé. Samozřejmě přípravy do školy mi zůstanou, ale jinak zkusím být sobecká a ponořit se do světa koní a sebe, dýchat čerstvý vzduch, ráno se probudit, a při východu slunce pozorovat každý den své pasoucí se koně s kávou v ruce.

Joo tady koníci někoho taky pořádně chytli, že?

To ano ... já vždy říkám, že tohle ti "normální" lidé nikdy nepochopí.. a nemám jim to za zlé, ani já tomu vlastně pořádně nerozumím, proč to tak máme :).

Mě to vyprávějte.

koneapriroda napsal(a):
Nebyla by to jen dovča, budu tam od jara (březen/duben), do podzimu (cca říjen). ;-). Ale svým způsobem vlastně ano... rentierka nejsem, pracuji na plný úvazek, jsem učitelka na prvním stupni. Jak jsem psala, ve vsi bydlím, tohle je kousek od vsi, takže vyprání, sprcha atd, bych si dojela na kole domů. Ačkoli to praní na valše je zajímavé .. Děkuji za nápad se solárním panelem, elektřinu tam mít právě také nebudu, hodlám si uvařit kávu na vaříči, popř.posvítit petrolejkou Toto je ale fajn nápad.

To budete mít fajn.
Když přijdete v noci ke svým koním a přivítají vás tichým zabubláním, projedete jim rukou srst a vidíte jiskřičky statické elektřiny, kolem vás dýchá příroda, ozývají se noční ptáci, nemá to chybu. Přeju vám to.

koneapriroda napsal(a):
Dess : knihu jsem nečetla, ale děkuji za tip. Určitě ji zvolím jako výbavu do své knihovničky v novém bydlení, hodlám mooc číst . Žiji v neustálém shonu a tímto krokem si chci i srovnat život, už dlouho cítím, že musím něco udělat, něco co mam v srdci už dlouho a teď když jsem tomu konečně dala podobu, vím že je to to pravé. Samozřejmě přípravy do školy mi zůstanou, ale jinak zkusím být sobecká a ponořit se do světa koní a sebe, dýchat čerstvý vzduch, ráno se probudit, a při východu slunce pozorovat každý den své pasoucí se koně s kávou v ruce.

Děláte to dobře.
Připomínáte mi mě před deseti lety. Stejné pohnutky, podobné rozhodnutí .
Knížka, myslím, stojí za přečtení i když ne všechno, o čem KFH píše, je pochopitelné napoprvé, ale v životě jdeme po stupních pomyslných schodů a v každé fázi vidíme svět z takové výšky, v jaké se zrovna nacházíme a všechno má svůj čas.
Ať se vám daří.

canka napsal(a):
Coudas: To je nádhera, úplně ideál, to by se mi taky strašně líbilo...můžu se jen zeptat, jak Vás sousedi vyštípali? Taky bych si chtěla dát alespoň maringotku, slušně zařízenou(nemáme tedy zde elektřinu u zvířat), ale obyvatelnou, hlavně tedy v létě, na pozemek. Přes léto tam vegetit co nejvíce se zvířátky(v rámci možností, bohužel musím chodit do práce, Eurojackpot jsem ještě nevyhrála ), a v zimě mít možnost si tam zatopit po vyjížďce, uvařit si čaj - prostě rozmrznout..a ne se vláčet přes celou vesnici domu..ale zajímá mě, proč Vás vyštípali ty sousedi..jestli to samozřejmě není tajemství..my přímé sousedy okolo pozemku nemáme, ale obpozemek je pozemek, který koupili měšťáci a ty k nám na pozemek vidí a člověk neví, co by mohli vymyslet, že tam stojí maringotka.

Tajemství to není, jen je to už přes rok a mně to pořád dost mrzí Maringotky se nebojte, tu na pozemku klidně mít můžete. My elektriku nepotřebovali, jen lednička se jeví jako největší problém. Jinak se dá vše zvládnout i bez elektriky. Místo to bylo(je) hezké, mimo vesnici, a sousedi jsou poslední barák taky mimo. V podstatě tam není oficiální přístupová cesta. Máme tam 10 ha pastvinu, a tak nějak uprostřed je studna, ta je naše, dříve se z ní napájely 3 statky, ti sousedi, a další dva níže. A ti sousedi jsou na studnu napojeni stále, když jsem postavila domeček, tak abychom měli všichni vody dost, udělaly se nové trubky, vytahaly se německé olověné (to bylo peněz ), a když se kopalo, tak se od sousedů natáhl kablík na el. aspoň na tu ledničku, a pro mně nejpodstatnější rádio. To jsme s mladejma vycházeli v pohodě, vždycky jsme se domluvili, všechno bylo v pohodě, se straejma taky, protože v zimě se jim cesta prokopávala traktorem, a když potřebovali něco přivézt, udělat, tak se jim vyšlo vstříc. S koněma jsme tam byli od dubna do října, jinak je mám na farmě. Už poprvé, když jsem s koněma přišla (po oznámení mladým sousedům, i když jsem nemusela) tak matka sousedky prej řvala na celý kolo, že to snad nemyslím vážně, že tam ty koně fakt mám a kdo ví co. Tři roky to fungovalo, já si vegetila (bydlíme s manželovými rodiči) na vlastním a v klídečku. Tak jsem vymyslela, že tam postavíme pořádnou stáj, a že tam koně budou i přes zimu, udělá se pořádná napáječka, a v nejhorším se prostě prokopu. Je to cca 10 minut pěšky od farmy. Oznámila jsem samozřejmě i sousedům, věděli to půl roku dopředu, neměli problém. No tak jsem zadala projekt, a protože proběhla pozemková úprava, tak nám pozemek sloučili a najednou jsme sousedili přímo s těmi sousedy (předtím ne). Takže jim přišlo ze stavebního oznámení, že se tam bude stavět. Nejprve přišli, že jim shoří stodola, když by mi chytlo seno (se kterým se počítalo aspoň na měsíc zásoba), stáj byla plánovaná cca 50 metrů od jejich pozemku a stodoly, ( můj domeček byl blíže), to jsem ještě obhájila, ale druhý den přišla mladá sousedka se svým otcem (který tam nebydlí, ale dříve bydlel), ať si to postavím někde jinde, třeba na druhým konci pastviny, že jim ty koně vadí, a že to tam nechtějí. Když jsem se mu snažila vysvětlit, že kvůli vodě nemůžu (chtěli, ať to postavím nad studnou, a voda je samospádem) tak prej si tam mám dát čerpadlo a elektriku si zaplatím. Nakonec že prej koně znečistí vodu, když potečou ty sr... k nim, v létě že je otravujou mouchy atd atd atd. A že tedy se stavbou stáje zásadně nesouhlasí. Mně to totálně položilo, a možná když si to tak zpětně vezmu, tak to byl moment, kdy ve mně uhasla poslední kapka vycházení s lidma. Vyházela jsem skoro všechny z ustájení (i když oni šli vesměs sami), domeček jsem začala bourat, že se na všechno můžu vykašlat, a měla jsem chuť jim vykopat přívod vody do baráku, ať si trhnou. No, nakonec jsem domeček pronajala paní, co u mně zůstal jedinej kůň na ustájení, má to jako chatu, pastvina se holt seká na seno, a mně krásnej sen zmizel jak pára nad hrncem. Možná to vypadá, že jsem se vzdala moc lehce, ale mějte za plotem debila, kdy nevíte, co se stane, protože jsem tam s koněma nebyla celej den.
Omlouvám se za elaborát, neumím psát stručně a jednoduše.

Byl to nejkrásněji strávený čas...

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Tak to moje působiště je vlastně ve středu vesnice.Lidi kolem skvělí nosí koníkům jablka, mrkev, chleba tvrdý.Mě tady dobrá duše nabídla ke spásání louku jejich vlastní..Když ono je to možná taky o tom chování..Zdravím s úsměvem na rtech koho potkáme a prohodíme pár slov.Víte co takhle slyším od lidí tady na vesnici jak ty nány mladý ani zabučet neumí na pozdrav...Vím sám, že koňáci jak jsou zvyklí se chovat u koní vlastně dominantně na koně, tak někdy zapomínají, že u lidí to nefunguje a udělá si spíš nepřátele než přátele.Samo to nebylo nic proti couďasovi, ale spíš obecně jen tak.

Obecně jen tak neumí zdravit nikdo. Vlezete do školy a děcka na vás místo dobrý den jen čumí. Ve vesnici jdete kolem dospělýho, a ten raději kouká na druhou stranu, než by otevřel pusu. Takový je svět.

No jo.Tak ono já dělám skoro všechno jinak než je zvykem.

Já ne. Já nedělám nic, mně se nechce.

Hehee.Upřímná.

Meifi : Tak to máme podobné ... ve vsi se všemi vycházím, se všemi se zdravím, zeptám se jak se mají, co pejsek atd.. Zvláště ti starší lidé to ocení. Také mi tu nabízí zahrady a pozemky na spásání, využila jsem jedno léto, kdy bylo extrémní sucho, jinak koníci nestíhají vypást ani mé pozemky. Ale vážím si toho od nich moc. Také kdo projeví zájem tak mu dávám hnůj na zahrádku a jsou za to rádi. Máme tu hodné lidi, dokonce tak moc, že když jdu po vsi s koníkem a udělá bobek, volají na mě ze zahrady, že to uklidí. ( Já jinak po vsi jdu a lopatkou to seberu a hodím do strouhy/křoví, aby lidé nešlápli do hromádky hned jak vystrčí nohu z domu. Povozím děti, nechám koně pohladit, ochotně vše vysvětlím.. Jsme maličká vesnice, a tak tu všechny znám a vím, že by koníkům nikdo neublížil. Dokonce, když mi jednou utekl ponďa, volali mi asi tři lidé a jeden se i nabídl že ho chytí a odvede zpět :-D (byla jsem v práci).

Lednička neni problém delají se na propan.

Ano tady by taky koníkům nikdo z místních neublížil.Ani "vůně" koní jim nevadí.Tak jsme na vesnici, né? Je pravda že tam neni moc naplavenin, zřejmě asi proto taky.

Ano, jak se říká, jiný kraj jiný mrav. Pro mně jako rodilýho severomoraváka je život o 400 km jinde, byť taky v pohraničí, nějak moc nepochopitelný. Ale to bude můj problém. Mně jen přijde, že byť jsme na vesnici, chovají se tady lidi možná i hůř jak ve městě. Co se koní týká, tak cokoliv se stane, za všechno můžu já, i když tu mají koně další 3 lidi, a dost lidí i projíždí. Byla jsem nucena i jít za starostou, protože si lidi stěžovali, že "vesnice je pos... a Kachna je prase", nevadí, že projedu jednou za měsíc, a že když jdem ze školy, tak musíme koukat pod nohy, abychom nešláply do psího. Takže tichá závist, že máte "normální" vesnici. Ale jak říkám, ono to bude i mnou, asi žiju v jiným světě.

tony-jcb napsal(a):
Lednička neni problém delají se na propan.

Jo to jsme taky pak zjistili

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, jak se říká, jiný kraj jiný mrav. Pro mně jako rodilýho severomoraváka je život o 400 km jinde, byť taky v pohraničí, nějak moc nepochopitelný. Ale to bude můj problém. Mně jen přijde, že byť jsme na vesnici, chovají se tady lidi možná i hůř jak ve městě. Co se koní týká, tak cokoliv se stane, za všechno můžu já, i když tu mají koně další 3 lidi, a dost lidí i projíždí. Byla jsem nucena i jít za starostou, protože si lidi stěžovali, že "vesnice je pos... a Kachna je prase", nevadí, že projedu jednou za měsíc, a že když jdem ze školy, tak musíme koukat pod nohy, abychom nešláply do psího. Takže tichá závist, že máte "normální" vesnici. Ale jak říkám, ono to bude i mnou, asi žiju v jiným světě.

Naprostý souhlas.Vesnice má morálku jinou, nezkaženou, to my z města nemůžeme pochopit
Když jsme se nastěhovali do vesnice o 16ti obyvatelích, v bývalých Sudetech, měli jsme za to, že koně tam nebudou na překážku.
Obyvatelé, původní dosídlenci z roku 1947, se tam léta letoucí takhle pěkně společně množí a vegetí.Cizí lidi s dítětem a koňmi jim toto soužití naprosto narušily.Jejich potomci se odstěhovali do měst, tak proč my, mafiáni z města, chceme bydlet zrovna tady?
A navrch je zabírat, ohrožovat, omezovat koňmi?
Podotýkám, že dům i pozemky jsme naprosto legálně koupili.Nikoli "dostali přidělené"
Koně nám nikdy neutekly, nezničili cizí pozemky, po nikom jsem nic nechtěla.Všechny usedlíky, spíše usedlice jsem na kilometr zdravila.Měnila si s nimi recepty a buchty, docházela na kávu, prováděla je po našem rekonstruovaném baráku, malého mi hlídali.První rok idyla.
Jenže jak přibývalo koní, přibývalo i starostí.Co mají peněz, z těch koní, a tu louku zase koupili, kde na to berou.Tu jsme užívali léta my a ONI si jí koupí!A traktor, jeden, druhý.A to ona je doma s dětmi...
Spoluobčané nám sem poslali všechny kontroly, od KVS, přes stavební úřad, hygienu, životní prostředí, živnostenský úřad, finančák.A naprosto nepokrytě se těšili, jak se nás zbaví.
Doufáme, že odtáhnete zpátky do města, povídali!
Jenže my jsme prošli všemi kontrolami bez ztráty kytičky.Báby, nastoupené na návsi, jsem seřvala na tři doby, ať táhnou k televizím a nese... se mě do života.Že si na svém budu dělat co já chci.
K vzájemnému přátelství to nijak nepřispělo, jsme velmi divná rodina.Ale aspoň se nám vyhýbají a bojí se nepochopitelných mafiánů
Tolik k vesničanům, kteří žili celý život mezi dobytkem.Jenže, ten dobytek byl "jejich" nikoli soukromý.Byl tu kravín na mléko, stáj s jalovicemi, drůbežárna a a teletník.Na tak malou ves velmi intenzivní zatížení.Ale to bylo všech, a od toho se nenávist odvíjí.

Tohle používám tam kde úsměv a slušné chování nestačí.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Mno, pro mně je jednodušší, byť duševně více vyčerpávající, se s lidmi přestat bavit. Já je k životu nepotřebuju, a oni přilezou, když něco potřebujou.

Jinak letos bysme asi zimu na domečku nedali, byla jsem se tam teď podívat, a trošku jsem zapomněla, jak to u nás funguje s větrem, takže jsme s koněm "plavali" v dvoumetrové závěji, a pak jsme potkali bagr, jak sousedům prokopává cestu k baráku. No, možná to bylo i dost přes 2 metry. Obdivuju svého koně, že za mnou jde do takových věcí. Ale na léto bych se tam vrátila... jak ráda... ale smůla. Budu jen vzpomínat

Je pravda, že řešim spíš ty lidsko-koňské vztahy než mezi lidské. . Jak valášek miluje válení ve sněhu to se nevidí..Taky už jsme zváleli v okolí co se dalo. Už nám napad novej sníh, tak dneska si to užije zase.

Lidsko - koňské vztahy neřeším, protože jsem si včera přečetla, že jsem úplnej, ale úplnej, tak v těchto vodách nemá cenu se vůbec angažovat. Stádo je v pohodě, já jsem v pohodě, lidem nemám co říct, protože jsem mimo s patně nezdravým pohledem na koňský svět.

Ti moji se momentálně pasou. Tak doufám, že se po...

Tak já mam kliku, že sem v zimě nikdo z koňáků prkticky nepříjde..Už se těšim na léto jak se mě zase budou ptát kdy jako začnu jezdit a tak podobně. Jednim uchem dovnitř a druhým ven jak je u mě zvykem.Už si s tím hlavu nelámu.Minule jsem taky dostával přednášku o respektu koně a tak podobně. Večer za mnou pak kobča vlezla až do klubovny na kafe. .Prej máme teda úžasnou důvěru, ale ať okamžitě vypadnem oba.

Ono řešit ty mezilidské vztahy tak nějak ke koňákům patří... je fakt, že koně prostě pro spoustu lidí jsou trnem v oku. Ať už z toho důvodu, že je všude všechno oplocené, nebo z toho, že někde něco zdupáváme a ničíme stezečky v lesích, nebo občas upadne bobek někomu před barákem. A ikdyž je spousta z nás ohleduplných, tak je zase spousta koňáků, kteří nejsou a ti pak dělají to zlé podhoubí, že všichni majitelé koní jsou arogantní tupci :(

Většina z nás, co máme nějaké svoje ustájení, co jsme budovali, jsme museli řešit kdeco se sousedy a jako všude jsou lidi přející a lidi, co rádi škodí. Taky jsem tu měla takové. Z principu budou proti čemukoli, co se plánuje... ale když se na to podívám z druhé strany, tak to vlastně v některých případech chápu. Chatová osada, uprostřed ní 3ha zarostlého bordelu (dřív pole), pak přijde nějaká nána a zahlásí, že to oplotí (jen 1ha je náš, takže to je hlavní zázemí) a bude tam mít zvířata a lesní školku. Tedy představa, že Pražáci, co na chatu jezdili celý život si užít klid a pak se tam odstěhovali na důchod, budou muset poslouchat každý všední půlden řev dětí a čuchat smrad z hnoje...opravdu dokáže zkazit jejich radost ze života.
To, že většina z nich je nakonec ráda, že to tam mám, protože se maj na co koukat z oken, ráno vstanou, ještě v pyžámku s kávičkou a cigárkem se pokochaj stádečkem, pak vezmou krabičku nakrájených jablíček, porozdaj zvířátkům snídani a teprv začíná jejich den...je prima. Ale prostě každý žije jinak ten svůj život, tak nemusí být nutně nadšený ze zvířat tak, jako my jsme... je to těžký, najít zlatou střední cestu a kompromisy...

Z příběhu coudas je mi smutno. Je škoda, že jste to nějak nezkusili postupně najít tu společnou cestu...oni by si taky zvykli. Upřímně, já, když jsem stavěla výběhy - kutala ručně díry pro stovky kůlů, aby se dala založit ohrada - jsem tam trávila stovky hodin,7 dní v týdnu, pořád... a každý den, když jsem tam jela, jsem se bála, kdo zase na mě s čím vyběhne. Měla jsem sevřený žaludek, mnohdy se mi tam fakt nechtělo, ale co si budem povídat - samo se to nepostaví a pokud si chci jít za svým snem, tak holt musím něco snést... a jsem za to šťastná! Sice to není ten sen, co bych si představovala, ale díky tomuhle projektu jsem si vyzkoušela mnoho a získala nepřenosné zkušenosti. Moje děti (a desítky jiných) vyrůstají ve zdravém prostředí. Jsem venku a dělám rukama... jsem se zvířaty a ikdyž na ně není tolik času, co bych chtěla, těším se z toho koloběhu...za měsíc přijdou porody oveček, kozy...péče o mladé, adrenalin, zda vše přežije, pozorování miminek a jak rostou... jsem šťastná, že je kolem mě to, co je. Ale sama bez podpory mého okolí bych to nezvládla

Meifi jestli si neuvařil i druhý kafe tak jsi teda zklamal

Já nikomu neberu, že se jim zvířata nelíbí. Ono když tady u nás naproti otevřou prasečák, a všechen smrad jde k nám a neotevřete ani okno, tak to taky příjemný není. Ale přece hned nebudu psát petici za zrušení prasečáku, zvláště pak když tu byli dříve než já. Naproti chlapi když honěj krávy, tak to se taky i s koněma smějem jejich hejá hejá a poskakování a řevu, kterej je slyšet až u nás. Občas na ně taky jen tak ze srandy prohodím - chlapi to chce v klidu - ale mně slyšet nemůžou. Ale jsou lidi, co prostě zvířata nechtějí u plotu už z principu.

Když se s váma v podstatě odmítnou bavit se slovy - vy mně na mém pozemku nesmíte omezovat, my s tím nikdo nesouhlasíme a oni nebudou mít vodu, protože ji znečistíte... tak se těžko hledá nějaká cesta. Prostě a jednoduše já je omezit nesmím, oni mně mohou. Že je voda naše už trošku zapomněli, a kdybych byla svině, tak mají po ptákách. Teď maj po ptákách, protože je tam zafoukalo.

Popravdě taky když jsem jezdila stavět, tak jsem si říkala, kdy na mně přijdou, že hučí centrála, že šroubuju, že tluču hřebíky... Ze začátku byla sousedka ráda, že tam někdo je, že tam není sama, že si má za kým zajít posedět, popovídat. Dneska se pozdravíme, rok jsme spolu nemluvili, a kdyby nechodila s dítětem do školky, tak se nevidíme. Bohužel, i takto dopadají vztahy. U mně tak dopadly všechny, prostě nikomu za to nestojím. Ale to neva, já jsem stejně zvyklá být sama.

Taky jsem za ty zkušenosti vděčná. Strašně moc jsem se toho naučila. Člověk stále přichází na nové technologie, a pak si říká, že příště to udělá zas jinak

No jo, ale tím že nejezdíte toho koně hrozně trápíte přeci... Prostě každej má jinej pohled na věc, a mně nejvíce mrzí, že nějak nelze najít tu cestu... já nevím, jak to vyjádřit. Vždyť přece každej máme právo na to si to dělat jak chceme, proč se pořád jiný starají... na druhou stranu je pravda, že já taky lidi od koní nechápu, možná proto k nim nelezu.

Upřímně? Já bych udělala vše pro to, aby byli srozumněni s tím, že pokud budou škodit oni, tak že ať si nechají vyvrtat svojí vlastní nebo dotáhnout vodovod z obce (desetitisíce až statisíce korun). Pokud to není veřejná studna, ale Vaše soukromá a na Vašem pozemku, tak bych se informovala na Vodoprávním úřadu, jak se v takovém případě zachovat (že máte pozemek, na němž je studna a že vzhledem k tomu, že vodu potřebujete používat pro svoje zvířata a bojíte se, že když bude málo vody, tak že nebudete mít dostatek pro sebe... zajímalo by mě to samotnou, jaké jsou povinnosti Vás jako majitelů pozemku se zdrojem vody, poskytovat zadarmo vodu jiným - pochybuji, že to není nějak rozumněji nastavené... přeci nebudete za svoje peníze udržovat studnu, dělat rozbory, jak se má dle zákona o studních jakožto zdrojích pitné vody pro lidskou spotřebu a oni budou připojení, protože se to tak kdysi udělalo...).
PS: To není proto, že byste mohla být svině, ale spíš bych řekla, že máte v ruce velmi dobrý vyjednávací nástroj...škoda, že jste ho v té době, kdy to bylo aktuální, nepoužila..

No spíš jsme řešili jak jí dostat ven.V chodbě se neotočí a couvat nevim jestli by jsme to vytočili.Tak v klubovně všechno na stranu stoly a tak, koně otočit a hurá ven. Tak jí teď nepouštim večer na dvůr.Má zaracha. A já se zase nic nedozvěděl a to paní vypadá že tomu rozumí.

Lezete - na iFaunu

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Já nikomu neberu, že se jim zvířata nelíbí. Ono když tady u nás naproti otevřou prasečák, a všechen smrad jde k nám a neotevřete ani okno, tak to taky příjemný není. Ale přece hned nebudu psát petici za zrušení prasečáku, zvláště pak když tu byli dříve než já. Naproti chlapi když honěj krávy, tak to se taky i s koněma smějem jejich hejá hejá a poskakování a řevu, kterej je slyšet až u nás. Občas na ně taky jen tak ze srandy prohodím - chlapi to chce v klidu - ale mně slyšet nemůžou. Ale jsou lidi, co prostě zvířata nechtějí u plotu už z principu.

Když se s váma v podstatě odmítnou bavit se slovy - vy mně na mém pozemku nesmíte omezovat, my s tím nikdo nesouhlasíme a oni nebudou mít vodu, protože ji znečistíte... tak se těžko hledá nějaká cesta. Prostě a jednoduše já je omezit nesmím, oni mně mohou. Že je voda naše už trošku zapomněli, a kdybych byla svině, tak mají po ptákách. Teď maj po ptákách, protože je tam zafoukalo.

Popravdě taky když jsem jezdila stavět, tak jsem si říkala, kdy na mně přijdou, že hučí centrála, že šroubuju, že tluču hřebíky... Ze začátku byla sousedka ráda, že tam někdo je, že tam není sama, že si má za kým zajít posedět, popovídat. Dneska se pozdravíme, rok jsme spolu nemluvili, a kdyby nechodila s dítětem do školky, tak se nevidíme. Bohužel, i takto dopadají vztahy. U mně tak dopadly všechny, prostě nikomu za to nestojím. Ale to neva, já jsem stejně zvyklá být sama.

Taky jsem za ty zkušenosti vděčná. Strašně moc jsem se toho naučila. Člověk stále přichází na nové technologie, a pak si říká, že příště to udělá zas jinak

Dáte se moc snadno. Být na Vašem místě já, tak si na svém pozemku dělám, co chci. Vždyť je to vaše, ne? Pokud budete mít v pořádku všechny papíry a povolení, tak na vás nikdo nemůže. Pokud by si sousedi měli potřebu stěžovat, tak jim připomenu, čí je voda. Pokud by to nepomohlo, tak je odstřihnu a ať třeba vzteky puknou

Jo, lezu na iFaunu, a nesporná výhoda - když se naštvu, tak nepolezu Ale tady je to ještě vcelku v pohodě, kolikrát čtu jiné "diskuze" a s otevřenou hu... pusou se nestačím divit

Oni vodovod obecní mají. Jen že právě nemusí, protože jsou napojení na studnu, tak ho nepoužívají. Popravdě já tenkrát byla tak strašně v šoku, že jsem se nezmohla na nic. A mám o koně strach, je mi přednější jejich bezpečí. Jak to se studnou je nebo není, nevím. Dříve byla vykreslená jako samostatný pozemek, dnes už není. Tak bych řekla, že je to vlastně na naší vůli, že z ní berou vodu nadále. Ale jak moc je oficiální, to fakt nevím, tím, že to dopadlo takhle jsem se přestala zajímat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No spíš jsme řešili jak jí dostat ven.V chodbě se neotočí a couvat nevim jestli by jsme to vytočili.Tak v klubovně všechno na stranu stoly a tak, koně otočit a hurá ven. Tak jí teď nepouštim večer na dvůr.Má zaracha. A já se zase nic nedozvěděl a to paní vypadá že tomu rozumí.

Tak musíte s paní na kafe bez koně

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, lezu na iFaunu, a nesporná výhoda - když se naštvu, tak nepolezu Ale tady je to ještě vcelku v pohodě, kolikrát čtu jiné "diskuze" a s otevřenou hu... pusou se nestačím divit

Oni vodovod obecní mají. Jen že právě nemusí, protože jsou napojení na studnu, tak ho nepoužívají. Popravdě já tenkrát byla tak strašně v šoku, že jsem se nezmohla na nic. A mám o koně strach, je mi přednější jejich bezpečí. Jak to se studnou je nebo není, nevím. Dříve byla vykreslená jako samostatný pozemek, dnes už není. Tak bych řekla, že je to vlastně na naší vůli, že z ní berou vodu nadále. Ale jak moc je oficiální, to fakt nevím, tím, že to dopadlo takhle jsem se přestala zajímat.

Jasně a plně vás chápu že máte o koně strach.Opravdu příliš bych to nehrotil.Lidi jsou svině někdy neskutečný.

TBerry: to si člověk sice říká, aby si byl jistější v kramflecích, ale bohužel jsme v právním státu, tedy takovéhle smýšlení nefunguje. Člověk si tu vlastně na svém pozemku mnoho dělat nemůže, aniž by se nemusel pořád někoho dovolovat. S těmi sousedy je to těžké, protože prakticky ke všemu potřebujete jejich souhlas. A pokud je s nimi člověk za zle, tak se ničeho moc nedobere. Na druhou stranu - myslím, že ne každý má ten žaludek mstít se na zvířatech. Nebála bych se toho tolik. Prostě bych využila to eso v rukávu, že buďto jim nechám připojení ke studni, pokud budeme za dobře a oni nebudou dělat problémy, nebo je odstřihnu. Pak bych čekala, že bude zle a možná to nechala uklidnit..

Rozumím, že teď už je to jedno. Ale třeba přijde zase čas, kdy se na to budete cítit jistější v kramflecích. Je škoda, pokud chcete s koňmi žít, nechat tuto šanci plavat jen kvůli tomu, že máte kolem sebe blbce. Stejně by se jednalo o oficiální stavbu přes Stavební úřad a pokud by se dělalo stavební povolení, neptáte se sousedů, ale jdete rovnou na zúčastněné úřady a s těmi rozhodnutími rovnou na Stavební úřad. Pokud dodržíte nějakou rozumnou vzdálenost vašich zamýšlených staveb od hranice pozemků (ta čísla nemám v hlavě), tak soused těžko podá na Stavebním úřadě nějakou rozumnou výtku, aby se tím SÚ zabýval. Zajímá ho hlavně, jak se k tomu stavějí ty další zúčastněné úřady (Vodohospodářský, Ochrana lesa, KVS, atp.). Stejně pokud byste stavěla, je nejlepší jít cestou oficialit a mít na všechno papír. Až by na Vás poslali nějaký úřad, budete mít čisté svědomí, že je vše v cajku a nebudete muset být nervózní, že něco najdou.
Apropo - pokud člověk plánuje začít něco stavět, kde tuší, že bude s někým problém, je nejlepší zajít na SÚ s tím, že máte takový a makový záměr, co k tomu potřebujete, jestli je to vůbec kompatibilní s daným místem a že tušíte, že ten a ten soused s tím bude mít problém a že byste rádi předešli zbytečným konfliktům a co pro to můžete udělat... úřadníci jakmile jsou v roli, že je člověk žádá o radu a dělá tak trochu tupce, fungují daleko lépe, lidštěji a ochotněji

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak musíte s paní na kafe bez koně

Tak přesně tohle se mi právě nechce teď.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo, lezu na iFaunu, a nesporná výhoda - když se naštvu, tak nepolezu Ale tady je to ještě vcelku v pohodě, kolikrát čtu jiné "diskuze" a s otevřenou hu... pusou se nestačím divit

Oni vodovod obecní mají. Jen že právě nemusí, protože jsou napojení na studnu, tak ho nepoužívají. Popravdě já tenkrát byla tak strašně v šoku, že jsem se nezmohla na nic. A mám o koně strach, je mi přednější jejich bezpečí. Jak to se studnou je nebo není, nevím. Dříve byla vykreslená jako samostatný pozemek, dnes už není. Tak bych řekla, že je to vlastně na naší vůli, že z ní berou vodu nadále. Ale jak moc je oficiální, to fakt nevím, tím, že to dopadlo takhle jsem se přestala zajímat.

Něco jsem zaslechla o zpoplatňování i vod ze studen. Nevím, jak je to aktuální, ale pokud by to prošlo, tak buď je to v lepším případě odradí a budete mít po problému a nebo v horším budou za svoje peníze požadovat kvalitní vodu. Do toho bych fakt nešla.

Tak chtějí prej zpoplatnit i dešťovou vodu a její odtok, ale tak kdo ví, za chvíli budem platit i za prd.

Nejjednodušší způsob, jak se v takovýchto případech zbavit sousedů, samozřejmě ne vždy to jde, je pozemek rozdělit, nemusíte se jich pak ptát na nic, úřad jim taky jako sousedům nic nepošle. Manžel to měl v plánu, ale nakonec jsme se dohodli jinak, a mám jiný plán. Ale jak říkáte, je potřeba počkat na úřady, a ty v našem případě fungují dosti kostnatě, takže výhledově to vidím na 5 let. Ale to nevadí, já si počkám. Ano, je potřeba vzhledem k mému podnikání postupovat oficiálně, jen se musí i v té oficialitě hledat kličky a slovíčka, protože jinak byste se zasekali úplně, a můžem se na to vykašlat rovnou. Třeba nějakej chytrák - teda nějakej, víme kterej - vymyslel, když se dělal před 16ti lety územní plán obce, že na pozemku 5 metrů za chlívem bude biocentrum. Hned vedle farmy s chovem skotu. Nikdo se nikoho neptal, prostě to tam šoupli, protože se jim to hodilo. Že to je intenzivně využívaný hospodářský pozemek, to nikoho nezajímalo, vlastně proč by, dyť se ptát nemusí. V biocentru nemůžete nic. Ani pást, ani pokácet strom, nesmíte tam vlastně postavit pevnou ohradu, nesmíte jej sekat. O stavění nemluvím. Takže nějaký rozšíření stavby kvůli zefektivnění práce a zkvalitnění welfare zvířat... No už je to 3 roky, co bojujem. Prej počkejte si na změnu územního plánu. Tak čekáme už dva roky. Taky za ty další 3 můžem zjistit, že to vlastně nepotřebujem, že... No jo no, je to těžkej boj. Ti co se neptaj jedou jak fredky, my, co se snažíme mít to v pořádku máme smůlu.

Což mi připomnělo, jak jsem se byla ptát na stavbu seníku. Z počátečního ano jasně, to není problém, bylo po 20ti minutách no ne to jako nemůžete, udělejte si projekt, musí se to vypočítat, vy tam toho máte nějak moc, to jako ne... Nebo vám řeknou ano, takovou a makovou stavbu tam můžete postavit, jdete do dveří vedle, ano, můžete, udělejte to takto, a za týden no to sem okamžitě nakluště, to neexistuje, abyste tam vůbec něco stavěli. Pak s těma úředníkama jednejte.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Tak přesně tohle se mi právě nechce teď.

Jo jo, když se nechce, je to horší, než když to nejde

"Což mi připomnělo, jak jsem se byla ptát na stavbu seníku. Z počátečního ano jasně, to není problém, bylo po 20ti minutách no ne to jako nemůžete, udělejte si projekt, musí se to vypočítat, vy tam toho máte nějak moc, to jako ne... Nebo vám řeknou ano, takovou a makovou stavbu tam můžete postavit, jdete do dveří vedle, ano, můžete, udělejte to takto, a za týden no to sem okamžitě nakluště, to neexistuje, abyste tam vůbec něco stavěli. Pak s těma úředníkama jednejte."

Vím, o čem mluvíte. Byli jsme mne se zaměstnavatelkou (OSVČ) přihlásit na sociálku. Poptat se, co je třeba. Výsledek tristní. Posílali nás ze dveří do dveří (vždy ke kompetentní osobě, které jsme přeříkaly dotaz, ukázaly formuláře), odpovědnost a znalosti těch úředníků byly tragické. Jedině ta osmá dáma problematice trochu rozuměla a rovnou nám řekla, že ty formuláře, které máme už hodinu vyplněné a pobíháme tam s nimi, stačí odevzdat dole v podatelně, kde celé to naše kolečko započalo. Nikdo z těch úředníků nebyl schopen odpovědět, kde mě má přihlásit, jestli se to vztahuje k místu pracoviště, místu podnikatele a nebo adresy zaměstnance (vše je bohužel v různém okrese). Nakonec se ještě ukázalo, že se to bude přeposílat jinam. A odpovědnost, kdybychom to měly špatně, i když nám to poradila kompetentní osoba?

Nyní zažívá máma něco podobného, jde o výpočet důchodu. Na jednoduché otázky si musí hledat odpovědi na internetu, protože na úřadě je neznají. Nedokáží ani pochopit, natož zpracovat, souběh více příjmů, je to stále a stále s chybami. Člověk se nemůže spolehnout, že daný odborník z dostupných dat udělá relevantní závěr. Bez neustálé kontroly člověk prostě přijde peníze.

Úplně chápu Vaše znechucení. To abyste si nechala všechno podepsat a pak se toho domáhala. Kdo má ale na takové věci čas, energii a chuť?

A víte, co je na tom nejhorší? Právě to, že tu zodpovědnost ti úředníci nemají žádnou. No a co, že jsem to udělal špatně, máš si dát pozor. Neexistuje, jednou jsou placený, placený za to, že to mají vědět, rozhodli, mají k tomu kompetenci, tak sankce a nazdar. Ale to bych asi chtěla moc.

Na naše spolehlivé a všemi milované úřady nedám dopustit..Co já bych bez nich pro kristapána dělal? Jsou to mí nejlepší přátelé kteří na mě myslí dnem i nocí, píšeme si často a chodím je i navštěvovat.Rádi mě upozorní na mé chyby a já za to zaplatím.Taky parkování už nemáme zdarma a naše dálnice už taky platíme dvakrát.Zdravotnictví máme zdarma, akorát pořád něco platím jen co strčím nos do ordinace.Výplaty jsou na tak vysoké úrovni, že někteří pracující musí chodit žebrat na sociálku o dorovnání nájemnéhoJá nevim na co si ty lidi stěžují pořád? Teda pardon to je spíš k pláči.

Mno jo, škoda slov.

Taky mě tak vítaj...a drbu je mezi ušima a na břiše a v druhý ruce mám jablko a to chrochtaj ;-).