Ahoj, jaká udidla vaši koně nejlépe přijímají? Mám koně na jednou lomené olivě a i při jemném kontaktu se udidlu "brání". Hodně lidí mi doporučovalo pogumované nebo "jablíčkové", ale jelikož i na tom kovovém udidlo vidím obroušené rýhy "kousance" nerada bych udidlo kupovala každý měsíc :) Zkoušela jsem dvakrát lomenou olivu, ale zlepšení jsem nezaregistrovala. Děkuji moc za tipy.
Uživatel s deaktivovaným účtem

S výběrem udidla neporadím (jezdím bezudidlově), ale pokud jste to už neudělala pozvěte si zubaře a nechte zkontrolovat, jestli se udidlu nebrání protože má nevytržené vlčí zuby, ostré hrany na zubech, nebo jiný podobný problém.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Co zkusit vyměnit olivu za stihlo?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mohlo i nemohlo, ale vyzkoušela bych to. Určitě někdo z Vašich známých stihlové udidlo jedno nebo dvoulomené bude na vyzkoušení mít.
http://www.equichannel.cz/uzdeni-a-udidla-2-ruzne-druhy-stihlovych-udidel-a-jejich-pusobeni
http://www.equichannel.cz/aby-udidlo-zbytecne-nebolelo
A umí správně reagovat na tlak udidla?
http://www.equichannel.cz/aby-udidlo-zbytecne-nebolelo-ii.
Děkuji, tyhle články jsem četla. Je to kůň z dostihu, úplně od začátku občas i jazyk plazil ven nebo z něj dělal rulicku. Což už teď nedělá, ale mám vždycky v rukách hrozně moc váhy a cítím jak se do toho opírá, mele hubou, prostě nespokojenost. Někdo říká že v tom tihle koně hledají rovnováhu. Nevím ale je jasné že ho nebudu jezdit na zahozené otěží...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Tak to vypadá na silně zakořeněný zlozvyk, nebo neznalost správné reakce. Nebo kombinace obého. Co zkusit bezudidlovku? Nejprve naučit správnou reakci na ruce, pak pod sedlem na jízdárně. A pokud to bude OK, tak časem se vrátit k udidlu, pokud třeba chcete závodit a neobejete se bez něho. A opět začít nejprve na ruce.
No zkoušela jsem jo, jako na jízdárně to jakstaks šlo s tím ale že chodil jako zirafka a vlastně jak zjistil že nemá udidlo, začal ignorovat i holeně :D ven bych si s tím rozhodně netroufla! Je prostě svůj. Zřejmě to dělal i při dostizích, vždycky měl i zapnutou podpinku. Jenže já bych radši tou jemnější cestou než všechno utáhnout. Ale zkusím to jiné udidlo, stihlo :).
Záleží na provedení a na typu koně. Je provazová od Torriconu, jsou i kožené, které působí jemněji. K výhodám této bezudidlovky patří, že působí i na týl, na rozdíl od parelky s ní lze i působit do strany, jako nevýhoda se uvádí zpoždění u povolení otěže.
Hafling, na kterém jsem občas jezdila, měl tuto provazovou uzdečku ostřejší (tenčí lanko), na širším ( od toho Torriconu) byl méně ovladatelný. ale protože jsme nejezdili na přilnutí, pouze na volné otěži do lesa, tak uzdečka vyhovovala. Důležité bylo ho v davu na ruce pak udržet, aby nikomu neublížil, když dělal kraviny, což občas dělal. Riskovat, že vletí do kočárku, jsem nechtěla.
Ještě mne napadá anglické hackamore (to bez kovu v nánosníku), ale to si netroufnu radit k použití, nemám vyzkoušeno a nevím, jestli je to pro koníka vhodné.
Já bych se upřímně bála toho abych tomu koní něco neudělala když je to tenke nebo i to hackamore. Snažím se být v ruce jemná, ale při leknutí při pádu "tonoucí sestřenka chytá" a mohl by být úraz hned... jako jo, na hraní si po jízdárně na ohlavce atd. ale při klasické práci a v terénu bych se drezela toho udidla :).
Loolipoop

XXX.XXX.42.151
Celá alchymie tkví v tom, že je špatně přiježděný, proto udidlo nebere. Pokud šel do dostihů po obsednutí, těžko můžete očekávat, že by si s ním dal někdo práci a drezurně ho přiježďoval a ukázal mu, že má udidlo následovat, ne se mu bránit a věšet se do něj. To chce hlavně v první řadě trenéra se zkušenostmi s přiježďováním dostiháků na rekre koně. Jinak 2x lomenným stihlem nic nezkazíte.
Jestli umíte anglicky, tak koukněte tady na ty videa vysvětlující jak vyřešit problém : těžký v rukou:
https://www.youtube.com/watch?v=vT2kQMAngac
https://www.youtube.com/watch?v=mncNIWRrOVY.
Ellie007
napsal(a):
Děkuji, tyhle články jsem četla. Je to kůň z dostihu, úplně od začátku občas i jazyk plazil ven nebo z něj dělal rulicku. Což už teď nedělá, ale mám vždycky v rukách hrozně moc váhy a cítím jak se do toho opírá, mele hubou, prostě nespokojenost. Někdo říká že v tom tihle koně hledají rovnováhu. Nevím ale je jasné že ho nebudu jezdit na zahozené otěží...
A máte to, problém vyjasněn
Souhlasím z Loolipoop.Kůň není přiježděný, neumí se nést.Nezná jiný styl, než se vám pověsit do ruky a táhnout.Není to v udidle.
Tohle je práce na léta.Znova přijezdit.Máte remontu, ale zkaženou.
Pročtěte si, je tady spousta dlouhých diskuzí na tohle téma.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Moje kobyla taky velmi špatně snášela udidlo. Nejdříve jsem ji učila (dle Phillipe Karla) správnou reakci na tlak v koutcích ze země ve stoje. Potom jsem chodila vedle ní a otěžemi působila lehoulince do koutků a opět vyžadovala správnou reakci. Postupně pomalu i ze sedla. Říkáte, že nechcete jezdit na zahozené otěži, ale tím, že koni dovolíte, aby se vám pověsil do ruky, ho v jeho zlozvyku naopak podporujete. On si tím opravdu pomáhá s rovnováhou. Moje kobyla se musela nejdřív naučit vyvážit právě bez pověšení do ruky, chvíli to trvá, než si vybudují správné svalstvo. Až se unese na zahozené otěži a zároveň správně reaguje na udidlo, lze velmi pomaličku přecházet k přilnutí, ale vždy jen na chviličku a zase zahodit, postupně prodlužovat.
Snad to píšu správně, nejsem žádný jezdec, jen jsem hledala, jak to kobyle vysvětlit a fungovalo to.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já prostě pořád nevím, co lidi bez valných zkušeností vede k tomu si pořizovat vyřazené dostiháky... vždyť je tolik ČT po základním výcviku a s tou jezditelností jsou na tom i mladí většinou daleko lépe než vynervovaný a ztupený dostihák... achjo.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já prostě pořád nevím, co lidi bez valných zkušeností vede k tomu si pořizovat vyřazené dostiháky... vždyť je tolik ČT po základním výcviku a s tou jezditelností jsou na tom i mladí většinou daleko lépe než vynervovaný a ztupený dostihák... achjo.
Řekla bych, že je k tomu vede cena. Bývají velmi levní.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Jo, jenže to je ten nepřízemnější popud, proč kupovat vlastního koně
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Jo, jenže to je ten nepřízemnější popud, proč kupovat vlastního koně
... pro spoustu lidí jeden z mála, za to nejdůležitější...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ellie: Tak to jste jedna z mála..
Proč jsem na to takto reagovala..: protože kdyby si někdy někdo dal tu práci a prohlédl zadání vláken, zjistilo by se, že nejčastěji se tu řeší vysloužilí dostiháci, se kterými si nevědí jejich majitelé rady. Ať už to jsou problémy s výchovou, ježděním (nejčastější kolize), nebo krmením.
Přijde mi to prostě ujeté. Rozumím, že je jich mnoho a co s nimi, když už neslouží na dráze...tak se levně prodají. Ale většina normálních koňáků, kteří vědí, co chtějí, si prostě koupí koně s předpoklady do zaměření, který chtějí s koněm dělat. A většinou to funguje.
Pak je druhá sorta lidí (Vy do ní tedy nejspíš nepatříte), která se zhlédla v koních a rodiče se svolili, že tedy nějakého koupí. Takže sáhnou po tom nejlevnějším na trhu - to je buď mladý kůň (se kterým si za chvíli neví rady = vlákna typu: "Kůň začal štípat" - co s ním? Je mu 1,5 roku a má za kamaráda ovci...), nebo vysloužilý dostihák. Obojí je pro málo zkušeného (bez pomoci zkušeného) cesta do pekel.
Pro mě je prostě velká škoda, že už je ta tam doba oddílů. Občas tady na to zavzpomínáme. Nejsem zas takový pamětník, ale zažila jsem klasické: nejdřív kydat, krmit a pak až po pár měsících, když to vydržíš, budeš moct prvně koně vyčistit a třeba se svézt... díky tomu, že tam člověk musel trávit spoustu času, pokud se chtěl dostat do přízně zkušenějších, okoukal spoustu důležitého. Osahal si mnoho různých typů koní, většinou i různé trenérské přístupy, někdy i různé jezdecké disciplíny, mohl být k ruce trenérům a pomáhat s výcvikem...pak už byla jen otázka času, kdy si udělá vlastní cvičitelskou licenci, aby to mohl ofiko předávat dál... čím víc koní, tím víc problémů se řeší, tedy člověk získá zkušenosti, které na netu bude vyčítat dlouhé roky...
Koně byli drazí a bylo jich málo. Tehdá stejně jako teď spousta holčiček toužila setkat se s koníčkem. Ale jen málokomu se to poštěstilo a jen málokdo díky tvrdým podmínkám vydržel. Ti, co vydrželi, jsou u nich většinou celý život - protože koně do jejich života patří, jsou jejich součástí... a pak to funguje. Podle mě všechno ostatní dělané bez zkušeného dohledu je špatně. Aby se člověk na zvířeti učil "pokus - omyl" mi prostě nepřijde fér.
Já jsem začínala taky všude možně, jezdila typické oddílové koně, koně rekreační nebo i mladochy. Plnokrevník je kapitola sama o sobě. Já věděla co kupují, věděla jsem, že to nebude procházka růžovou zahradou. Koník byl prostě oblíbenec, vyloženě jsem na něj čekala až doběha, samozřejmě pak následná převýchova je věc druhá.
Asi je pravda, že bych se znovu do plnokrevníka nepoutela, kdybych si teď měla vybrat znovu...Ale už se stalo, mám toho svého vysněného tak to musíme zvládnout. Naštěstí to není z těch prachacich koní nebo z koní co by mě chtěl za každou cenu shodit. Je paličatý, zvídavý, hodně přemýšlí, dokáže se rychle nudit. Ale zas tohle všechno se dá využít ve vlastní prospěch. Díky němu pracují více na sobě, na sebeovládání, na trpělivost. Není to snadná cesta, ale věřím že bude stát za to a vrátí mi to :).
Loolipoop

XXX.XXX.42.151
Já sem taky udělala chybu a bez zkušeností si koupila odstávče. S pomocnou rukou jsem jeho výchovu zvládla, když ale pomocník ze stáje odešel a já nikoho jiného neznala, radši jsem koně prodala, než ho zničit. Bylo to těsně před obsedáním a já si na to sama rozhodně netroufala.
On i člověk bez zkušeností zvládne pod pravidelným zkušeným dohledem zázraky a já jsem dnes neuvěřitelně vděčná za ty zkušenosti, které jsem s mladým koníkem měla. Naučilo mě to moc, ale rozhodně bych začátečníkovi koupi odstaveného hříběte nedoporučila.
Doufám, že se to slečně s plňáskem podaří, někdy to jsou takové ty potřeštěné lásky na první pohled, i když občas nevhodně zkombinované, ale pokud k tomu člověk dokáže přistoupit rozumě s pokorou a má k ruce zkušeného člověka, určitě se to dá zvládnout.
Zažila jsem slečnu, která si koupila plňasku po dostizích, údajně přeučená na hobby koně, který skáče a je hodný. Když se na ni byla dívat velmi pravděpodobně byla nadopovaná tlumící látkou, protože kůň byl magor a za né zrovna malé peníze. V dobré víře, že bude mít hodného prvního koně si ji koupila...A pěkně naletěla, kůň byl magor, venku se s ním nedalo, na jízdárně kozloval, stavěl se, nedalo se ho vzít za hubu, zkoušela s ní všechno možné, měla na ní zkušené lidi...jediné co se s ní dalo byla práce ze země, jinak lidmi totálně zkažené zvíře, absolutně nevhodný koník pro někoho kdo chce prvního koně. Po 2 letech ji prodala za čtvrtinu ceny za kterou ji koupila, koupil ji nějaký pán do chovu.
Takže ono je to dnes i nejen chyba kupujících, ale i prodávajících a to bohužel vidím na inzerci často, vychválí koně, aby prodali, pak se ale koníci dostávají do méně zkušených rukou, hlavně ale že se kůň prodal.
Kolikrát jsem na inzerát na strašně hodného a bezproblémového koně odepsala, jestli je vážně bez zlozvyků, že hledám koníka na kterém 1x týdně můžu učit dítě... Nikdo si nedovolí Vám lhát o zlozvycích, když zmíníte dítě, protože by s tím pak nikdo nechtěl mít nic společného, když by se dítěti něco na koni o kterém zatajili charakterové vady něco stalo... A najednou zjistíte, že koník občas vyhazuje, je přísný na ošetřování, leká se v terénu apod.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Odkláníme se již hodně od tématu, ale: já vidím jako jeden z největších problémů to, že lidem chybí empatie k tomu zvířeti - každý řeší JAK, ale neřeší většinou PROČ. Omlouvám se zadavatelce, ale toto je přesně ten příklad - viz. její první příspěvek - řeší se jaké udidlo, místo toho, aby se řešilo, proč udidlo nepřijímá apod. Chápu, žijeme v uspěchané době, ale rychlá řešení nebývají správná. A asi jsem divná, ale mě naopak ty dlouhodobé práce s malými pokroky u koně velmi baví. Na druhou stranu je pravda, že tlak okolí na rychlá řešení bývá také nemalý a ne každý je schopný (a ochotný) mu odolat.
A také ne každý začátečník se v tom musí zákonitě plácat, existují i lidé, ač u koní velmi krátce, kteří prostě pro ta zvířata mají výborný cit i bez předchozích zkušeností a dokážou si tak poradit třeba i s prvním, za to problémovým, koníkem.
Zadavatelce přeji mnoho krásných chvil strávených s koníkem a hlavně ať jste oba spokojení, protože proto je přeci máme
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Odkláníme se již hodně od tématu, ale: já vidím jako jeden z největších problémů to, že lidem chybí empatie k tomu zvířeti - každý řeší JAK, ale neřeší většinou PROČ. Omlouvám se zadavatelce, ale toto je přesně ten příklad - viz. její první příspěvek - řeší se jaké udidlo, místo toho, aby se řešilo, proč udidlo nepřijímá apod. Chápu, žijeme v uspěchané době, ale rychlá řešení nebývají správná. A asi jsem divná, ale mě naopak ty dlouhodobé práce s malými pokroky u koně velmi baví. Na druhou stranu je pravda, že tlak okolí na rychlá řešení bývá také nemalý a ne každý je schopný (a ochotný) mu odolat.
A také ne každý začátečník se v tom musí zákonitě plácat, existují i lidé, ač u koní velmi krátce, kteří prostě pro ta zvířata mají výborný cit i bez předchozích zkušeností a dokážou si tak poradit třeba i s prvním, za to problémovým, koníkem.
Zadavatelce přeji mnoho krásných chvil strávených s koníkem a hlavně ať jste oba spokojení, protože proto je přeci máme
Já jsem právě studovala čím to může být, ale jak jsem se pidila každý říká něco jiného. Zuby dělané má, záda v prosinci zkontrolována také. Někdo říká že v tom hledá rovnováhu, někdo že už je to prostě zlozvyk, někdo že je neprijezdeny a neví co má dělat, někdo že olivy všem koním nevyhovují. Proto se ptám popsala jsem důvod zda by třeba zkusit jiné udidlo nepomohlo. A nemyslím ti oriostrit, ale naopak, nějak mu to usnadnit a podobně...Nemyslím si že by to nebyla nemístná otázka.
Loolipoop
napsal(a):
Já sem taky udělala chybu a bez zkušeností si koupila odstávče. S pomocnou rukou jsem jeho výchovu zvládla, když ale pomocník ze stáje odešel a já nikoho jiného neznala, radši jsem koně prodala, než ho zničit. Bylo to těsně před obsedáním a já si na to sama rozhodně netroufala.
On i člověk bez zkušeností zvládne pod pravidelným zkušeným dohledem zázraky a já jsem dnes neuvěřitelně vděčná za ty zkušenosti, které jsem s mladým koníkem měla. Naučilo mě to moc, ale rozhodně bych začátečníkovi koupi odstaveného hříběte nedoporučila.
Doufám, že se to slečně s plňáskem podaří, někdy to jsou takové ty potřeštěné lásky na první pohled, i když občas nevhodně zkombinované, ale pokud k tomu člověk dokáže přistoupit rozumě s pokorou a má k ruce zkušeného člověka, určitě se to dá zvládnout.
Zažila jsem slečnu, která si koupila plňasku po dostizích, údajně přeučená na hobby koně, který skáče a je hodný. Když se na ni byla dívat velmi pravděpodobně byla nadopovaná tlumící látkou, protože kůň byl magor a za né zrovna malé peníze. V dobré víře, že bude mít hodného prvního koně si ji koupila...A pěkně naletěla, kůň byl magor, venku se s ním nedalo, na jízdárně kozloval, stavěl se, nedalo se ho vzít za hubu, zkoušela s ní všechno možné, měla na ní zkušené lidi...jediné co se s ní dalo byla práce ze země, jinak lidmi totálně zkažené zvíře, absolutně nevhodný koník pro někoho kdo chce prvního koně. Po 2 letech ji prodala za čtvrtinu ceny za kterou ji koupila, koupil ji nějaký pán do chovu.
Takže ono je to dnes i nejen chyba kupujících, ale i prodávajících a to bohužel vidím na inzerci často, vychválí koně, aby prodali, pak se ale koníci dostávají do méně zkušených rukou, hlavně ale že se kůň prodal.
Kolikrát jsem na inzerát na strašně hodného a bezproblémového koně odepsala, jestli je vážně bez zlozvyků, že hledám koníka na kterém 1x týdně můžu učit dítě... Nikdo si nedovolí Vám lhát o zlozvycích, když zmíníte dítě, protože by s tím pak nikdo nechtěl mít nic společného, když by se dítěti něco na koni o kterém zatajili charakterové vady něco stalo... A najednou zjistíte, že koník občas vyhazuje, je přísný na ošetřování, leká se v terénu apod.
Naštěstí máme dohled, vlastně měli jsme od začátku, ale metody prvního zkušeného se neukázaly jako ty pravé. Naopak. Ted na to jdeme jinak, více práce že země, budujeme vztah. Výsledky vidím jsem za to šťastná. Pod sedlem nás ještě nevidela, zatím pracujeme od znovu jen ze země. Samozřejmě se s ní taky poradím. Je fakt že takhle to jsou jen debaty, koně ani mě neznáte :).
Ellie007
napsal(a):
Ahoj, jaká udidla vaši koně nejlépe přijímají? Mám koně na jednou lomené olivě a i při jemném kontaktu se udidlu "brání". Hodně lidí mi doporučovalo pogumované nebo "jablíčkové", ale jelikož i na tom kovovém udidlo vidím obroušené rýhy "kousance" nerada bych udidlo kupovala každý měsíc :) Zkoušela jsem dvakrát lomenou olivu, ale zlepšení jsem nezaregistrovala. Děkuji moc za tipy.
Obroušené rýhy na udidle značí, že udidlo je moc dlouhé. Zuby by se k udidlu neměly vůbec dostat, neměla byste ani slyšet chrastění udidla od kousání zubů. Slintáků se vůbec nebojte, nás v oddíle učili, že jsou vhodné pro remonty, protože trochu navádějí koně i tlakem ze strany a pomáhají koni lépe pochopit vedení udidla. Olivka a udidla s pevnými kroužky nebývají moc vhodné, protože leží na jednom místě v hubě a neprotáčejí se jako stihlo. Obyčejná stihla jsou také nejlevnější a je jich asi největší výběr.
Práce ze země je fajn, naučíte se, jak velký tlak na kobču můžete použít.
Moje první kobča byla také plňaska a také čerstvě stažená z dostihů, a kupovala jsem si jí protože s ní byla zábava. Jezdit plňase pro mě znamenalo naučit se jezdit úplně jinak, naučit se dávat pobídky přesně na čas a dávkovat tlak - a hlavně jinak o ježdění a práci s koňmi přemýšlet, zapojit srdce a intuici - ta moje měla hrozně rychlé reakce a jakmile vycítila nějaký konflikt mezi námi anebo moje naštvání, nepodala se a nevzala se (jako by to udělali třeba čt které jsem jezdila), ale začala se mnou bojovat. Někdy to bylo stresující, ale to bavilo mě to - nikdy jsem se žádným koněm během ježdění "nepovídlala" jako s ní.
Kůň na přilnutí je koňská i jezdecká základní škola - mě se nejvíc osvědčilo si koně dostat na otěž sérií jemných zádrží - a u plňase ty zádrže musí být opravdu hodně jemné a klidné, aby nezískal pocit, že musí začít s tlakem udidla bojovat. Mám zkušenost že když u teplokrevníka dám špatně aret, tak mi vypadne z rytmu nebo přestane jít dopředu, ale u plňasů se mi stala přesně opačná věc - vystřelí jako z praku (ale rozhodně nejsem odborník na plňase - moc plňasů jsem nejezdila - jen pár bývalých dostiháků, a jiní mohou mít jiné zkušenosti).
dsj
napsal(a):
Obroušené rýhy na udidle značí, že udidlo je moc dlouhé. Zuby by se k udidlu neměly vůbec dostat, neměla byste ani slyšet chrastění udidla od kousání zubů. Slintáků se vůbec nebojte, nás v oddíle učili, že jsou vhodné pro remonty, protože trochu navádějí koně i tlakem ze strany a pomáhají koni lépe pochopit vedení udidla. Olivka a udidla s pevnými kroužky nebývají moc vhodné, protože leží na jednom místě v hubě a neprotáčejí se jako stihlo. Obyčejná stihla jsou také nejlevnější a je jich asi největší výběr.
Práce ze země je fajn, naučíte se, jak velký tlak na kobču můžete použít.
Moje první kobča byla také plňaska a také čerstvě stažená z dostihů, a kupovala jsem si jí protože s ní byla zábava. Jezdit plňase pro mě znamenalo naučit se jezdit úplně jinak, naučit se dávat pobídky přesně na čas a dávkovat tlak - a hlavně jinak o ježdění a práci s koňmi přemýšlet, zapojit srdce a intuici - ta moje měla hrozně rychlé reakce a jakmile vycítila nějaký konflikt mezi námi anebo moje naštvání, nepodala se a nevzala se (jako by to udělali třeba čt které jsem jezdila), ale začala se mnou bojovat. Někdy to bylo stresující, ale to bavilo mě to - nikdy jsem se žádným koněm během ježdění "nepovídlala" jako s ní.
Kůň na přilnutí je koňská i jezdecká základní škola - mě se nejvíc osvědčilo si koně dostat na otěž sérií jemných zádrží - a u plňase ty zádrže musí být opravdu hodně jemné a klidné, aby nezískal pocit, že musí začít s tlakem udidla bojovat. Mám zkušenost že když u teplokrevníka dám špatně aret, tak mi vypadne z rytmu nebo přestane jít dopředu, ale u plňasů se mi stala přesně opačná věc - vystřelí jako z praku (ale rozhodně nejsem odborník na plňase - moc plňasů jsem nejezdila - jen pár bývalých dostiháků, a jiní mohou mít jiné zkušenosti).
Dlouhé určitě ne, máme 12,5cm, mít 11,5 tak už to bude moc malé, by snad musel mít i kroužky v hubě, když to přeženu Příkládám fotku. No uvidíme, ale to klasické stihlo pak po konzultaci s naší trenérkou, at zas bude možné jezdit, určitě zkusíme a probereme.
Děkuji za tipy
Uživatel s deaktivovaným účtem

Ellie007
napsal(a):
Naštěstí máme dohled, vlastně měli jsme od začátku, ale metody prvního zkušeného se neukázaly jako ty pravé. Naopak. Ted na to jdeme jinak, více práce že země, budujeme vztah. Výsledky vidím jsem za to šťastná. Pod sedlem nás ještě nevidela, zatím pracujeme od znovu jen ze země. Samozřejmě se s ní taky poradím. Je fakt že takhle to jsou jen debaty, koně ani mě neznáte :).
Myslím si, že to rozhodně berete za ten správný konec, jen tak dál . Z toho, jak to popisujete to vážně vypadá jako naučené chování - v dostihu se kůň o udidlo prostě zapře a běží, nic jiného nezná protože jej to nikdo nenaučil a teď je zmatený, proč už to nefunguje. I když u vás půjde hlavně o výcvikový problém, domnívám se, že udidla s pevnými kroužky, jako je oliva, déčko apod., koni umožní mnohem snáze se zapřít než udidlo s kroužky, které se volně protáčejí (stihlo). Z této perspektivy by výměna udidla mohla přeučování koníkovi usnadnit. Jestli se bojíte možnosti skřípnutí koutku a přitom nechcete slintáky, existují i udidla, která vypadají jako kombinace stihla s olivou (něco jako tohle: http://www.jezdeckepotrebysviadnov.cz/products/udidlo-mosaz-horse-mare-2x-lomene-14-5cm-komis/) - jsou neskřípavá a současně se kroužky volně protáčí. Nevím ale jak snadno se dají sehnat v ČR. Každopádně přeji ať se vám s koníkem daří najít společnou řeč .