Jak se vrátit opět do sedla?

Přidejte téma
Přidejte téma
Otočit řazení příspěvků Otočit řazení příspěvků
13.2.2017 21:41
lunin

XXX.XXX.109.199

Zdravím, ráda bych se zeptala na zkušenosti ostatních. Asi před rokem mě vysypala kobča ze sedla. Lekla se a já letěla přes ní a ona mě přeskočila, ale od té doby mám strach z ježdění. Je tam ten pud sebezáchovy, pořád si říkám co by kdyby. Jenže ráda bych zase začala jezdit a nevím jak se k tomu odhodlat. Koby je docela lekavá a pak nejde zastavit. Letí jak blázen a nepomůžou mi ani malé kruhy. Zkoušela jsem jí ve výběhu a tam poslouchala na slovo, ale bojím se vyjet do terénu

14.2.2017 07:02
kapička

XXX.XXX.5.211

Co si zkusit sednout na jiného koně? A začít postupně jezdit ven na něm, nějaký hodný, klidný koník. A až se dostaví sebedůvěra, tak přesedlat na kobču. Zatím spolu třeba můžete chodit na ruce na procházky. Ona se třeba venku okouká, vy zjistíte, jak reaguje, co ji uklidňuje, a pak vám to spolu půjde líp i pod sedlem
Mně se v létě otočilo sedlo, po tom, co se kůň leknul křoví. Spadla jsem mu pod nohy a ještě mě pohladil zadním kopytem po zadku/zádech. Já myslela, že na tom místě nemám kousek kůže, jak hrozně to pálilo. Chodit jsem nemohla, sedět taky ne. Po 2. v životě jsem spadla z koně a bolelo to, jinak padám téměř bez následků (ťuk ťuk). Koně si vzala kamarádka, já se rozdýchala a za půl hodiny na něm seděla znova. A chpu, proč mě všude po pády, když jsem byla OK, hnali do sedla. V tom šoku člověk nemá pořádně čas se začít bát a příště už to není tak hrozný, protože i po pádu seděl na koni a nic se nestalo.

14.2.2017 09:05
Oťásek

XXX.XXX.241.210

Nevím, kolik Vám je let, ale s věkem tenhle " strach a obavy" u většiny lidí dost sílí, což je asi přirozené. U nás ve stáji měla podobnou fobii po pádu holčina 40+-. Pomohlo změnit na chvíli koně. Místo jejich "plašana = koně chodivého, který se občas lekne nebo poskočí." Párkrát vyjeli na našem nejvíc nejhodnějším valachovi, projeli se v klidu pianko na zahozených otěžích ve všech chodech a pak jsme pomalu začali na jejich koni s vodičem. Po pár jízdách se to celkem srovnalo. Ono je trochu problém, že ten kůň necítí v jezdci oporu a přijde mi, že se vlastně začne bát, protože cítí, že vy se bojíte taky a neví čeho, tak začne hledat bubáky i tam kde nejsou. Pak doporučuji, na Vašeho koně sehnat dobrého jezdce, který je v pohodě, někoho zkušeného, kdo strach nemá a vezme Vám koně ven, opohybuje Vám ho, koně v požadovaném tempu udrží a nějaké to poskočení usedí. Uvidíte, že tohle zase pomůže Vašemu koni - uvolní se. Než paní začala zase jezdit na svém koni, brala jsem valacha den před jejich jízdou ven, víc klusové práce, delší cvalové úseky, aby si mohl hodit hrbem, srovnat si záda, vybít nahromaděnou přebytečnou energii a druhý den šlapal jako beránek.

Tak držím palce, ať vše klapne a zase ráda sedáte na svého koně:).

14.2.2017 10:42
dickulinek

XXX.XXX.39.4

Dobrý den, měla jsem, vlastně pořád trochu mám, stejný problém. Před 3 lety jsem měla podobný úraz(koník se rozběhl v lese tryskem a já si dala hlavou o strom), skončil pobytem v nemocnici(otřes mozku). Měla jsem problémy s mluvením, pohybem, když mi někdo nečekaně zhasnul, padala jsem na zem, nebyla jsem schopná stát na jedné noze(třeba při nazouvání bot), chodila jsem tak, že jsem se plížila podél zdi, když jsem musela jít bez opory, šla jsem šnečím tempem, když na mě někdo mluvil, nebyla jsem schopna ihned zareagovat, mluvili na mě, a já o tom ani nevěděla, když už jsem něco chtěla říct,. zadrhávala jsem se. Připadala jsem si jak postižená. Když jsem se jakž takž dala do kupy, vlezla jsem na haflingerku do westernového sedla. Co uklouznutí(byla zima), to byl pro mě šok. Pokaždé jsem nadskočila snad metr v sedle, strašně mě to děsilo. Ale kobylka byla hrozně hodná, klidná, tak jsem se nakonec trochu uklidnila. Horší bylo, když jsem měla sednout zpět na velké koně. Abych to zkrátila. Na velké koně jsem sedla. Ale už nikdy to nebylo se 100% důvěrou. Nedokázala jsem se přes to přenést, pokaždé, co se mi kůň lekne(nedej bože když mi z kroku vyběhl pár metrů cvalem), zažívám panický strach. Nakonec jsem to vyřešila prodejem a pořízením haflingerky. A jsem doma. Cítím se na ní pohodově i bez sedla. Kobylka je hodná, klidná, když už se lekne, zastaví se a funí. Nikam mi neutíká, prostě gaučík. A jsem spokojená. Asi to není závěr, který jste chtěla slyšet, je to kus od kusu. Ale já se přes to nedokázala přenést. Mám 2 malé děti, necelých 5 roků a 1,5 roku. A při té představě, že by se úraz opakoval(a co jsem viděla na internetu, že každý otřes mozku je horší a pomalu přetrvávají příznaky), jsem to nechtěla riskovat. Dodnes mi dělá problém vítr(po příchodu domu jsem dezorientovaná) a jízda v zasněžené krajině(opět dezorientace). Takže abych to shrnula, poradit Vám nedokážu, mě pomohla změna plemene(z A1/1 na haflinga).

14.2.2017 13:58
lunin

XXX.XXX.109.199

Je mi 27let a je pravdou, že dříve jsem se vůbec nebála. Poslední 2roky je to jen samá práce a oprava domu, tak na ježdění mi nezbývalo moc času. Tím jak jsem jezdila méně a méně, tak jsem začínala mít obavy. Pak se kobyla lekla balíku na poli, který viděla když jsme šly a po zpáteční cestě začala dělat hroznou hysterku. Všelijak jsem jí točila na malé kruhy, ale vzepla se a pak po dopadu dost vyhodila a já letěla salto přes ní na záda. Díky bohu mě přeskočila. Od té doby mám blok. Jinak jsem si jí obsedala sama a když jezdila častěji, tak se takto nechovala. Teď mám možnost jezdit s jednou holčinou, tak bych do terénu nemusela jezdit sama. Jinak kobyla je větší pony má khv asi 148cm, ale o to více je mrštná. Dříve mi ji jezdila jedna holčina když jsem neměla čas, ale ta už má koně do sportu, tak bohužel už nejezdí mou kobylu. Přemýšlím ještě o košíčkách do třmenů, aby mi náhodou neprojela noha což se mi také stalo, ale na jiné kobyle. Jinak děkuji za rady . Zkusím se nějak zmátořit a snad to půjde.

14.2.2017 14:14
dickulinek

XXX.XXX.39.4

Cítím s Vámi. A moc Vám držím palečky, aby jste si ten blok vyřešila. Ještě mě napadá zkusit si sehnat na kobylku zkušenějšího jezdce, který by jí denně jezdil. Aby měla kobylka výdej přebytečné energie a byla pak klidnější, méně vzrušivá. Také jsem kdysi měla podobnou kobylku. KVH 145, kříženka hucula s araboidem a ještě něčím.Kobyla hyperaktivní, během vyjížďky mě s úplným přehledem odložila třeba 5x. A když už mě nesundala vyhazováním a vzpínáním, tak sebou plácla na zem. Pomohlo denodenní ježdění v terénu.To mi bylo tehdy krásných 16 let, takže pud sebezáchovy žádný. Teď mám 25, a s dětma ten pud silně narostl, k mé škodě :(.

14.2.2017 15:48
lexi7892

XXX.XXX.168.4

Já mám teď problém opačný - jezdit mě už moc nebaví, prostě se mi nechce. Nevím jestli je to počasím nebo už mě to ke koním po těch letech netáhne.
Jinak v létě jsem měla též koňonehodu, ale, pouze´ kopnutí do břicha. Dodnes mám respekt z koňských zadků a když se kůň ožene zadní nohou po mouše, utíkám z boxu . Už jim prostě nevěřím, a to ani mému svěřenci který je jako beránek.
Vám určitě prospěje jiný, klidný kůň, alespoň pro začátek než se zase, vzpamatujete´ a získáte jistotu.

XXX189

14.2.2017 16:46
XXX189

XXX.XXX.89.103

Má to vůbec cenu, jezdit na sílu? Vemte si, kolik ten kůň sežere času a peněz. Když se to vrátí v radosti a dobrém pocitu, pak fajn, ale být z ježdění vystresovaná a naštvaná? Držet si doma něco, z čeho máte strach? Možná je to chvíle na rázné rozhodnutí.

Neregistrovaný uživatel

14.2.2017 17:18
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

V neděli se u nás stal těžký úraz na koni.Ani nevím co se přesně stalo.Slečna odjela na svém koni na vyjížďku a za patnáct minut se vrátil kůň sám.Našli jsme jí asi po půl hoďce mimo cestu v lese.Nikdo neví jak se tam dostala, jestli sama nebo kůň... Je pravda taky si vzpomene po několika měsících sednout na koně a hned ven..Snad to přežije.

14.2.2017 17:37
koně

XXX.XXX.205.252

lunin napsal(a):
Je mi 27let a je pravdou, že dříve jsem se vůbec nebála. Poslední 2roky je to jen samá práce a oprava domu, tak na ježdění mi nezbývalo moc času. Tím jak jsem jezdila méně a méně, tak jsem začínala mít obavy. Pak se kobyla lekla balíku na poli, který viděla když jsme šly a po zpáteční cestě začala dělat hroznou hysterku. Všelijak jsem jí točila na malé kruhy, ale vzepla se a pak po dopadu dost vyhodila a já letěla salto přes ní na záda. Díky bohu mě přeskočila. Od té doby mám blok. Jinak jsem si jí obsedala sama a když jezdila častěji, tak se takto nechovala. Teď mám možnost jezdit s jednou holčinou, tak bych do terénu nemusela jezdit sama. Jinak kobyla je větší pony má khv asi 148cm, ale o to více je mrštná. Dříve mi ji jezdila jedna holčina když jsem neměla čas, ale ta už má koně do sportu, tak bohužel už nejezdí mou kobylu. Přemýšlím ještě o košíčkách do třmenů, aby mi náhodou neprojela noha což se mi také stalo, ale na jiné kobyle. Jinak děkuji za rady . Zkusím se nějak zmátořit a snad to půjde.

Jestli nemáte čas jezdit a bojíte se už teď, možná by nebylo od věci nějak přehodnotit situaci.
Přemáhat se k ježdění, za každou cenu.To je přece hloupost.Jezdit se má pro radost.
Nepíšete, jestli máte děti.Pokud zatím ne, tak myslím, že po porodu se budete bát ještě více.
Ono to asi tak nějak narůstá.Nejdřív se něco stane, klidně prkotina, kterou byste před před pár lety ani neřešila, pak už se v tom plácáte.Není to nic neobvyklého.
Máte li kobylu doma a není problém jí držet i nadále, můžete jí odstavit do režimu "sekačka a společník" Bez práce ještě žádný kůň neumřel a myslím, že ani netrpí.Mám dost známých žen, které to takhle mají.Vlastní koňozoo
Nebo už třeba máte jiné priority, a zas tak úplně by vám kobyla nechyběla, tak jí zkusit prodat.Jestli je to prodejná kategorie.
Nebo je ještě možnost, že jezdit chcete, bojíte se jen na téhle.Tak je řešení tuhle prodat a koupit jiného.Nebo, nevím, jak to máte řešené z místem atd., třeba koupit k ní, dalšího.
Takhle to měla známá.Z valacha měla vážný úraz, bezvědomí, bylo skoro po ní.Sešroubovaná noha, masakr.Nechala si ho, ale na něm se vždy bála..Přitom kůň byl naprosto v pohodě.Tenkrát to byla pitomá náhoda.Dopadlo to tak, že ona jezdila na starší kobyle, a tohohle se snažila cpát komukoli, kdo přišel.Když jsme jí radili, ať ho prodá, nechtěla slyšet.Takhle to tloukla cca 6let a nakonec ho stejně prodala.Zakoupila haflu, pro dítě a mají doma konečně klid.

14.2.2017 17:47
fofo

XXX.XXX.112.45

Menší držkopády neřešim, ale když se mi po jednom ošklivém pádu nedalo pořadně dýchat tak jsem se rozhodla že to půjdu zkonzultovat na pohotovost, výsledek byl 5 zlomených výběžků obratlů, rozbitá hlava, naražené klouby a pobyt v nemocnici, po příchode domů jsem za tři dny sedela na tom istém koni ještě s kovovou mříži na zádech, nevim možná jsem úplně blbá aspoň doma mi to říkají,

14.2.2017 18:34
lunin

XXX.XXX.109.199

Tak neříkám, že jsem nepřemýšlela o prodeji kobylky, ale prostě to nedokážu :(. Mám ji od odstávčete a je jí teď už 6let. Beru to jako, že platím alimenty na dítě . Naštěstí mě ustájení nestojí tolik. Platím měsíčně 1500kč a má všechno. Zkusím využít toho, že nebudu jezdit sama a zkusím mít znovu radost z ježdění . Snad se to povede. Myslím si, že ježdění pro koně není nezbytnost a má i, tak radost, že může trávit čas s koňskými kamarády na pastvě a cpát se( což je hlavní) . Ještě zkusím najít někoho, kdo by ji jezdil a pokud se nikdo nenajde, tak se svět nezboří. Jinak mi přijde když jsem jezdila na větších koních, že jsem jen tak nespadla a z této potvory už několikrát.

14.2.2017 18:40
lunin

XXX.XXX.109.199

Jinak kobyla je sice kříženec, ale je dosti šikovná když má zkušeného jezdce. Klidně by mohla v pony sportu skákat parkur. S lehkou dívčinou skákala 1,10m bez problému a dále už jsme nezkoušely, protože pak dostala svého koně do sportu. No a nejhorší je, že by jí stejně vrátili . Kobyla nesnáší děti a dá se říct, že všechny lidi. Dělá pořád bubáky a v prostoru by byla schopna zaútočit. Bere jen mě a ustajovatele co jí krmí. Když na ní někdo jede, tak to je zase bez problému. Zkouší to když je na volno.

14.2.2017 18:54
stesinkaaa

XXX.XXX.95.181

Musíte jezdit, jezdit a jezdit, časem už přijdete na to, jak tuhle situaci zvládnout. Mám taky kobylu, která vyhazuje, leká se a často má hysterické záchvaty (A1/1) Nebyla jsem na to zvyklá a jak mě poprvé shodila, tak jsem měla strach na ní opět sednout. Za týden jsem na ni sedla a jezdila a jezdila. Už jsem si na tu její povahu zvykla, má už bohužel napořád v sobě toho divokého plnasa, ale čím víc a víc na ní jezdím, tak jsem si zvykla na to, že se hodně často leká, vyhazuje a vím už, jak se v té situaci zachovat a příjde mi to už jako normální věc. Myslím, že díky té kobyle mě už nic nepřekvapí :D. Musíte překonat strach, uvidíte :).

14.2.2017 20:17
koně

XXX.XXX.205.252

lunin napsal(a):
Tak neříkám, že jsem nepřemýšlela o prodeji kobylky, ale prostě to nedokážu :(. Mám ji od odstávčete a je jí teď už 6let. Beru to jako, že platím alimenty na dítě . Naštěstí mě ustájení nestojí tolik. Platím měsíčně 1500kč a má všechno. Zkusím využít toho, že nebudu jezdit sama a zkusím mít znovu radost z ježdění . Snad se to povede. Myslím si, že ježdění pro koně není nezbytnost a má i, tak radost, že může trávit čas s koňskými kamarády na pastvě a cpát se( což je hlavní) . Ještě zkusím najít někoho, kdo by ji jezdil a pokud se nikdo nenajde, tak se svět nezboří. Jinak mi přijde když jsem jezdila na větších koních, že jsem jen tak nespadla a z této potvory už několikrát.

Tak to máte vlastně báječně vyřešené
Kobylu si necháte, tak či tak, to problém není.A bude li či nebude chodit pod sedlo?To přece není podstatné.Zkuste, uvidíte, držím palce

15.2.2017 12:05
svatom

XXX.XXX.238.169

lunin napsal(a):
Jinak kobyla je sice kříženec, ale je dosti šikovná když má zkušeného jezdce. Klidně by mohla v pony sportu skákat parkur. S lehkou dívčinou skákala 1,10m bez problému a dále už jsme nezkoušely, protože pak dostala svého koně do sportu. No a nejhorší je, že by jí stejně vrátili . Kobyla nesnáší děti a dá se říct, že všechny lidi. Dělá pořád bubáky a v prostoru by byla schopna zaútočit. Bere jen mě a ustajovatele co jí krmí. Když na ní někdo jede, tak to je zase bez problému. Zkouší to když je na volno.

Z tohoto textu to vypadá na stále se opakující záležitost. Chyby v základech při výcviku koně a to již při práci ze země. Pokud chcete mít spolehlivého koně, kterému se dá věřit, budete se muset, vrátit se zpět a opravovat základy.
Nesnášenlivost vůči lidem má vždy nějaký důvod. Buď se kůň cítí ohrožen, nebo je provokován (mimoverbální komunikací člověka) převzít dominanci ve vztahu.
U samomatného ježdění, platí zásada stálé reakce na pomůcky. Nefungující otěž ( je jedno k čemu je připnuta) a holeň, dělá ze hřbetu koně nebezpečné místo! Z takového hřbetu opravdu není nejkrásnější pohled na svět.Pokud nefunguje zastavení, je to opět v nepořádku. " Prvek zastavení, musí být vždy přítomen." říká Karl Mikolka oberbereiter SRS.
Komplikace u koně se vždy skládájí mnoha drobných prohřešků, které přehlížíme, případně tolerujeme a koně se z nich učí, neboť od mnoha lidí, oni se učí celý život a jsou ochotni změnit své chování kdykoliv, pokud z toho mají nějaký prospěch. Pokud chcete změnit chování koně, musíte začít u sebe. Změna přístupu ke koni, aby chápal a rozumněl mým požadavkům, je základ. Stejně tak i Vy byste měla rozlišit zda kůň rozumí, nerozumí, bojí se, není schopen fyzicky požadavek zvládnout a nebo opravdu nechce.

15.2.2017 18:46
dsj

XXX.XXX.207.141

lunin napsal(a):
Tak neříkám, že jsem nepřemýšlela o prodeji kobylky, ale prostě to nedokážu :(. Mám ji od odstávčete a je jí teď už 6let. Beru to jako, že platím alimenty na dítě . Naštěstí mě ustájení nestojí tolik. Platím měsíčně 1500kč a má všechno. Zkusím využít toho, že nebudu jezdit sama a zkusím mít znovu radost z ježdění . Snad se to povede. Myslím si, že ježdění pro koně není nezbytnost a má i, tak radost, že může trávit čas s koňskými kamarády na pastvě a cpát se( což je hlavní) . Ještě zkusím najít někoho, kdo by ji jezdil a pokud se nikdo nenajde, tak se svět nezboří. Jinak mi přijde když jsem jezdila na větších koních, že jsem jen tak nespadla a z této potvory už několikrát.

Myslím, že ježdění pro koně je nezbytnost (pokud je zdravý a nepůsobí mu bolest) kůň potřebuje k životu společnost člověka a a různorodé prostředí a učit se a bavit se. Nechat ho trávit život jen na pastvině je podlle mě podobné jako zavřít psa jen na zahradu a nebrat ho na procházky a necvičit ho - z takového psa vyroste jedině křupan a z koně také.
K tomu abyste měla zase radost z ježdění by vám snad pomohlo najít někoho zkušeného a empatického, kdo by vám dokázal pomoci se základy a dokázal se přizpůsobit vám i kobyle - vysvětlil vám co po kobyle chtít a jak by na vaše požavky měla reagovat. Zkuste najít někoho kdo by vám pomohl nastavit nová pravidla vašeho vzájemného vztahu, tak aby byly výhodné pro vás obě, ne jen pro kobylu (=panička platí a stará se a já žeru a dělám si co chci). Mít kobylu a bát se na ní sednout - to je podle mě zlý sen každého rajťáka.
Když nikoho podobného nenajdete, tak si zkuste aspoň třeba najít nějaký seminář přirozené komunikace - mě hodně pomohly, i když jsem třeba jela jen jako divák. Uslyšíte a uvidíte jak s koňmi pracovat, budete si moci promluvit s koňaři, a někteří třeba budou mít podobné zkušenosti a problémy jako vy a vaše kobyla.

15.2.2017 18:49
lunin

XXX.XXX.109.199

Tak ono vlastně nevím proč nemá ráda lidi. Od té doby co jí vlastním jí nikdy nikdo nic neprovedl. Už jako odstávče co se přivezla byla šklebivá, tak jedině, že zažila ještě něco u předchozích majitelů. Kobyla od mala vyrůstala s více koňmi není to asociál. Začínalo se chodit ven na ruce a učily se různí bubáci atd. Ze země byla připravená si myslím dost. Když se jezdilo pravidelně, tak se lekala málo. To až když jsme jezdily spíše sami a po delší době, tak lekání bylo častější. No pak se to stalo a bylo vymalováno.

15.2.2017 19:45
dsj

XXX.XXX.207.141

lunin napsal(a):
Tak ono vlastně nevím proč nemá ráda lidi. Od té doby co jí vlastním jí nikdy nikdo nic neprovedl. Už jako odstávče co se přivezla byla šklebivá, tak jedině, že zažila ještě něco u předchozích majitelů. Kobyla od mala vyrůstala s více koňmi není to asociál. Začínalo se chodit ven na ruce a učily se různí bubáci atd. Ze země byla připravená si myslím dost. Když se jezdilo pravidelně, tak se lekala málo. To až když jsme jezdily spíše sami a po delší době, tak lekání bylo častější. No pak se to stalo a bylo vymalováno.

Koně jsou různí. My jsme měli před pár lety dvě hříbátka - kobylky, narodily se spolu, vychovávali jsme je společně a vyrostli z nich úplně jiné povahy - jedna kobča je bázlivá a už od narození se vyhýbala kontaktu s lidmi, druhou kobču nic nerozhodí a nepamatuji si, že by se něčeho lekla. Oběma ty jejich původní vlastnosti zůstaly, ale jezdí se na obou. Je potřeba se přirozené povaze přizpůsobit a to dobré rozvíjet a to horší nepodporovat ale počítat s tím.

16.2.2017 09:31
svatom

XXX.XXX.238.169

lunin napsal(a):
Tak ono vlastně nevím proč nemá ráda lidi. Od té doby co jí vlastním jí nikdy nikdo nic neprovedl. Už jako odstávče co se přivezla byla šklebivá, tak jedině, že zažila ještě něco u předchozích majitelů. Kobyla od mala vyrůstala s více koňmi není to asociál. Začínalo se chodit ven na ruce a učily se různí bubáci atd. Ze země byla připravená si myslím dost. Když se jezdilo pravidelně, tak se lekala málo. To až když jsme jezdily spíše sami a po delší době, tak lekání bylo častější. No pak se to stalo a bylo vymalováno.

Vlasně se ani jiná odpověď nedala čekat.
Zátím se stále nemůžete přepnout do komunikace se s vým koněm a to je problém. Pokud nebudete naslouvat svému koni, nezmění se nic. Můžete být 100x přesvědčena, že jste udělal vše v základech správně, ale pokud nechcete vidět jeho reakce, neporozumíte, že kůň něco říká a říká něco zcela jiného, budete stále vést jen svůj monolog. A možná Vás v tom ještě řada stejně smýšlejících podpoří a utvrdí Váš omyl jako "správný" postup.
Svést něco na koně je to nejsnažší, neboť on nemá možnost obhajoby. Koně vždy bez obalu "říkají" co si myslí, ale na to my lidé nejsme moc ve světě lidí zvyklí. Pokud si neuvědomíte, že v komunikaci s koněm vstupujete do zcela jiného světa, kde se musíte chovat podle pravidel daných přírodou a nikoliv etikou člověka, jste odsouzena k nezdaru již na samém začátku.
Výcvik koně vyžaduje zručnost, rychlost v jednání a rozhodování.

Loolipoop

16.2.2017 11:52
Loolipoop

XXX.XXX.42.151

Já bych se klisně začala věnovat hodně ze země, každý den 20 minutek, nějaké cvičení na odreagování, pro zábavu, na protažení a zlepšení kondice koníka. Postupně krokovky s druhým koněm, jak se budete cítit, tak zaklusat, kousek zacválat.
Netlačte na pilu, netlačte ani na sebe, spoustu lidí má koně i jen tak pro radost na zahradě a nejezdí na nich smajlík Teď to chce hlavně čas a pokud se bojíte, doporučuji koupit si bezpečnostní vestu, je to "berlička" pro náš mozek, člověk se díky ní cítí bezpečněji.

16.2.2017 14:57
Íháček

XXX.XXX.169.244

dsj napsal(a):
Myslím, že ježdění pro koně je nezbytnost (pokud je zdravý a nepůsobí mu bolest) kůň potřebuje k životu společnost člověka a a různorodé prostředí a učit se a bavit se. Nechat ho trávit život jen na pastvině je podlle mě podobné jako zavřít psa jen na zahradu a nebrat ho na procházky a necvičit ho - z takového psa vyroste jedině křupan a z koně také.
K tomu abyste měla zase radost z ježdění by vám snad pomohlo najít někoho zkušeného a empatického, kdo by vám dokázal pomoci se základy a dokázal se přizpůsobit vám i kobyle - vysvětlil vám co po kobyle chtít a jak by na vaše požavky měla reagovat. Zkuste najít někoho kdo by vám pomohl nastavit nová pravidla vašeho vzájemného vztahu, tak aby byly výhodné pro vás obě, ne jen pro kobylu (=panička platí a stará se a já žeru a dělám si co chci). Mít kobylu a bát se na ní sednout - to je podle mě zlý sen každého rajťáka.
Když nikoho podobného nenajdete, tak si zkuste aspoň třeba najít nějaký seminář přirozené komunikace - mě hodně pomohly, i když jsem třeba jela jen jako divák. Uslyšíte a uvidíte jak s koňmi pracovat, budete si moci promluvit s koňaři, a někteří třeba budou mít podobné zkušenosti a problémy jako vy a vaše kobyla.

S tim nesouhlasim. Kun jezdeni k zivotu urcite nepotrebuje. Kun a pes jsou naprosto odlisne bytosti ktere nelze srovnavat. Zatimco pes da cloveku prednost pred jinym psem u kone to bude presne naopak. A uz vubec nechapu proc by mel byt z kone krupan kdyz bude jen na pastvine. Kontakt s clovekem ma pri cisteni a krmeni. A nez jezdit se strachem tak ho radsi vezmu na ruce na prochazku nebo popracuju ze zeme.
Taky jsem mela obdobi kdy jsem se bala a hodne mi pomahalo kdyz sedl na kone nekdo jiny a videla jsem ze je kun v pohode a nic nedela. A jezdila jsem na mista kde jsem se citila bezpecne a postupne pridavala. Kdyz se zacne clovek hodne bat tak je lepsi slezt a jit kousek pesky nez se uklidni a ne to za kazdou cenu hrotit aby to prenesl i na kone.

Neregistrovaný uživatel

16.2.2017 16:27
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247

Kdyby kůň potřeboval ježdění k životu, tak ho bůh vyrobil rovnou se sedlem v jednom balení, né? Jako co tady pozruji tak že by byli koně nadšený z ježdění se říct nedá teda.Když kobylce přinesu sedlo a dám ho na vrátka od boxu, tak dělá že tam žádnej kůň nikdy nebyl a když tak hrozně malinkej v rohu.

16.2.2017 16:36
lunin

XXX.XXX.109.199

Samozřejmě začnu dělat ze země a jezdit zatím ve výběhu. A pak postupně zkusím jezdit ven na pomalé procházky krok, klus. No snad se to povede a odbourám ten blok. Od mala jsem toužila po svém koni a tím se mi splnil sen a nechci o to přijít. Určitě se nebudu nutit za každou cenu a budu trpělivá. O té vestě přemýšlím, že si jí pořídím a ještě chci právě ty košíčky do třmenů pak se budu cítit určitě lépe. Dříve jsem jezdila ve westernovém sedle, ale na kobylu mi žádné asi pasovat nebude . V tom jsem se cítila bezpečněji než v anglii, která mi moc nevyhovuje.

16.2.2017 18:12
svatom

XXX.XXX.238.169

lunin napsal(a):
Samozřejmě začnu dělat ze země a jezdit zatím ve výběhu. A pak postupně zkusím jezdit ven na pomalé procházky krok, klus. No snad se to povede a odbourám ten blok. Od mala jsem toužila po svém koni a tím se mi splnil sen a nechci o to přijít. Určitě se nebudu nutit za každou cenu a budu trpělivá. O té vestě přemýšlím, že si jí pořídím a ještě chci právě ty košíčky do třmenů pak se budu cítit určitě lépe. Dříve jsem jezdila ve westernovém sedle, ale na kobylu mi žádné asi pasovat nebude . V tom jsem se cítila bezpečněji než v anglii, která mi moc nevyhovuje.

Tak dobře. Prima. Nyní jde jen o to, aby práce byla smysluplná. Tak něco konkrétnějšího.
Když se podíváte na toto video,
https://www.youtube.com/watch?v=kvn9BIbYnw0 ( je zde i překlad od Googlu - mizerný ale na pochopení stačí)
zjistíte, že i ze země se dá dělat spousta chyb ( nechme nyní polemiku zda ten či onen lektor, ten či onen způsob, přiměřenost, nepřiměřenost- v tom se lidé okolo koní stejně neshodnou nikdy a v ničem smajlík. Jde mi o to, že slečna něco s koněm ze země dělá, ale koně to jen vybízí k odporu. Je jí řeč těla hlásá něco jiného než požaduje.
Ze země se dá dělat mnoho věcí různými způsoby,
https://www.youtube.com/watch?v=WSuUBU9m_gc&t=91s
https://www.youtube.com/watch?v=avi3kavkqPo
https://www.youtube.com/watch?v=ru13VPZtNxo
https://www.youtube.com/watch?v=CcaAr5_97oQ
ale musí to být efektivní. Nemohu třeba pobízet koně na dlouhých otěžích bičíkem, bez toho, že má potřebnou důvěru a respekt. Zde si něco nalhávat nelze, to končí v lepším případě úrazem.
Tak držím palce.

Přidejte reakci

Přidat smajlík