Je to jen chyták

No...9 000 kč za koně?To je trochu málo...ne?

Paní se ho snažila i darovat, ale nikdo ho asi nechce.
Rozhodně si nemyslím, že by to byl chyták.

Dávala to i na fb ve skupině.

EliandFrodo napsal(a):
No...9 000 kč za koně?To je trochu málo...ne?

Za chronicky kulhavého plnokrevníka je to až hodně.

Jako společníka bych raději brala kulhavého plňase, než tlustého poníka.
Pokud kulhá po úraze, bez bolesti, ničemu to nevadí. Plnokrevníci jsou příjemní na ošetřování, nezchvacují se a vzhledem k tomu, že jsou drobnější ani moc nesežerou.
Takže za mě

Týjo, Sisi, nesežerou? Abyste udržela A1/1 ve stavu jiném než "žebřiňák", sežere násobek toho co teplokrevný kůň nebo prakůň... jako společníka bych si třeba já osobně rozhodně vybrala jiný typ koně.

Každopádně mě ta cena přijde maximální... taky bych spíš šla formou darování. Ale každopádně je to nemilá situace pro majitele :(.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Týjo, Sisi, nesežerou? Abyste udržela A1/1 ve stavu jiném než "žebřiňák", sežere násobek toho co teplokrevný kůň nebo prakůň... jako společníka bych si třeba já osobně rozhodně vybrala jiný typ koně.

Každopádně mě ta cena přijde maximální... taky bych spíš šla formou darování. Ale každopádně je to nemilá situace pro majitele :(.

Co to máte za A1/1, že tak moc žere?
S mými koňmi je jeden, a ten žere stejně, jak má přežraná ČT a ta dostává stěží 2 litry KD.(polovinu ječmene a polovinu mysli + nějaké ty přídavky) Pokusím se vyfotit. Pro posouzení.
Zkuste mi věřit, že není daleko doba, kdy budou plňasi vyhledávaní jako společníci (pro 24/7 ).
Pod sedlo je to něco jiného.
S tím darováním, pokud někomu něco dáte, neváží si toho, pokud si člověk něco koupí, zachází s tím lépe.
Předpokládám, že cena je taková, aby odradila nechtěné zájemce. Majitel/ka bude muset dobře vybírat. A třeba slušným zájemcům daruje. Co mi víme.

Já naštěstí nemám A1/1. Měla jsem ho na ustájku.

Moje koně byly jak koule a on dostával tak 10 kg sena ještě k pastvě, a stejně byl strašnej. prostě ti jakmile nedělají, tak jim ta žebra lezou a žrádlem se to nenažene...ani kýblem, ani objemem. Všichni plňasi, co znám, kteří nedělají, jsou opravdu oškliví hubení koně.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já naštěstí nemám A1/1. Měla jsem ho na ustájku.

Moje koně byly jak koule a on dostával tak 10 kg sena ještě k pastvě, a stejně byl strašnej. prostě ti jakmile nedělají, tak jim ta žebra lezou a žrádlem se to nenažene...ani kýblem, ani objemem. Všichni plňasi, co znám, kteří nedělají, jsou opravdu oškliví hubení koně.

Hippie, nemáte pravdu. Zajeďte se podívat do jakéhokoliv seriózního chovu plnokrevníků. Napajedla, Střelice, Vlachovice. Výjimky jsou vždycky (stejně jako u lidí), ale plnokrevník, pokud je spokojenej a skutečně nabaštěný, bude vypadat pěkně i bez jakéhokoliv pohybu.

Budou vypadat zhruba takhle. http://frankel.juddmonte.com/news/2015/frankels-dam-to-visit-kingman.aspx

a nebo na FB můžete navštívit stránky syndikát junelevap a mrknout na naše koně.

s pozdravem EH.

EliandFrodo napsal(a):
Dobrý den,
Někdo prodává tohoto koně..
velmi levně prodám kontaktního valáška,7let, po dostihové kariéře, avšak naprosto klidné a pohodové povahy, bezproblémový mezi koňmi.

Bohužel po úraze nohy na pastvině bude pravděpodobně pořád kulhat, zatím veterinář prognózu nezná, čas ukáže. Nebere žádné léky. Úraz se stal v prosinci, dlouhodobě léčen, avšak bez zlepšení, stále kulhá, někdy více, někdy je to lepší. Těžko říci, zda někdy bude ještě jezdit. Pod sedlem byl bezproblémový, nikam neutíkal, nevyhazoval.

Je ustájen u Havířova, momentálně na noc box.
Veškeré dotazy podám ve zprávě, možno se přijet podívat.

Já mám zkušenost s plnokrevnou kobylou.Sena měla víc než chlaďaska, u nás to nevážíme, takže nepřetržitě, ad libitum.K tomu jádro.Pokud i trochu pracovala vypadala pěkně.
Jakmile by, při stejné krmné dávce, nechodila, okamžitě jí opadla záda a horní linie.Čímž už tak dobře nevypadala.
Plnokrevník může být jako společník výborný.Co vím, bývají k lidem vstřícní, ke koním snášenliví, netrhají ohradníky atd.Ale potřebují trochu víc fundovaného majitele.Který pozná nepohodu u svého koně, nestydí se krmit, klidně na noc zavírat nebo dekovat.
Než společník prakůň, který přežije celkem všechno bez asistence a bez úhony.
Takže nabízený kůň je podle mě, za 9tisíc drahý..Ale neznáme podrobnosti...

EliandFrodo napsal(a):
No...9 000 kč za koně?To je trochu málo...ne?

7ročný chromý kôň? Aj zadarmo drahý. Momentálne nejazditeľný, stále kríva, takže asi ani neprestane, čiźe využiteľný iba ako sekačka na trávu.

Já měla starší plnokrevnou kobylku a dá se říct, že vůbec nejezdila. Jen se flákala po výběhu. Pastva+ seno a občas nějaká dobrůtka. A nikdy jí nelezly žebra. Naopak pořád přibírala.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Já naštěstí nemám A1/1. Měla jsem ho na ustájku.

Moje koně byly jak koule a on dostával tak 10 kg sena ještě k pastvě, a stejně byl strašnej. prostě ti jakmile nedělají, tak jim ta žebra lezou a žrádlem se to nenažene...ani kýblem, ani objemem. Všichni plňasi, co znám, kteří nedělají, jsou opravdu oškliví hubení koně.

Tak mi kamarádka koníka nafotila.
Je to 19 letý plnokrevník, v režimu 24/7 už třetí měsíc nejezdí, (po operaci) jen chodí po výběhu.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

sisi58 napsal(a):
Tak mi kamarádka koníka nafotila.
Je to 19 letý plnokrevník, v režimu 24/7 už třetí měsíc nejezdí, (po operaci) jen chodí po výběhu.

Pěknej kůň... a kobyla z odkazu od lunin též.
Ona i ta horní linie může vypadat slušně u koně, který nepracuje (už tu byly o tom diskuze, na EQCH nedávno i s fotodokumentací), ale...tedy...pokud plňasovi lezou žebra, rozhodně to nebude práce, co mu chybí. Prostě má větší výdej než příjem a nelze to nijak okecat. Pokud to nelze nahnat žrádlem ani v případě, že je krmná dávka skutečně OK, pak bývá zakopaný pejsek někde jinde - buď má kůň špatné zuby, červy, stres, je mu zima...u každého "záhadně" nenakrmitelného plňase něco takového nakonec vyplave na povrch.

No..mě spíš zajímá jestli se na tom koni dá jezdit hobbíčka a vyjížďky...

Bože to je otázka . Ten kůň kulhá po úraze a Vás zajímá, jestli může jezdit hobbíčka

Jen se ptám...

EliandFrodo napsal(a):
No..mě spíš zajímá jestli se na tom koni dá jezdit hobbíčka a vyjížďky...

Rozhodně
Když je v textu napsáno, že kulhá někdy více, někdy méně ?Jezdila byste, když by kulhal méně?

Noo...asi záleží jak moc..

EliandFrodo napsal(a):
Noo...asi záleží jak moc..

Na kulhajícím koni se nejezdí.
Hloupé přirovnání, ale pokud budete mít auto s jedním kolem vypuštěným, pojedete v něm? Asi ne, že? Tak jak můžete jezdit na koni, který kulhá, i když málo?

Hmhmm...

No vidíte. Tak to mám asi "smůlu" na ty žebřiňáky.
Samozřejmě vím, jak vypadají, když jsou v práci - že jsou to osvalení vyvážení koně.
Kolem mě, v různých typech ustájení, jsou prostě tací, co jsem popsala.
Můžu vás ujistit, že to není u mě - ten tu byl jen na cca půlrok. Jaký přišel, takový odešel (možná pár kg nabral, ale prostě to nebyl kůň podle mého gusta). Ten měl 24/7.
Ti další, co mě teď na rychlo napadají, jsou jeden plně box + paddock na pár hodin, a jeden má 12/12..

To je jedno, takovéhle téma nikomu nic nedá.
Závěr tedy je, že já mám smůlu na pohled na hubené opadlé plňasy, kteří mají nejspíš nějaký zdravotní problém (protože krmeni jsou dostatečně) a že normální plnokrevník je krásný, kulatý kůň, který nemá specifičtější krmné ani chovné potřeby než jakýkoli jiný typ koně.

EliandFrodo napsal(a):
No..mě spíš zajímá jestli se na tom koni dá jezdit hobbíčka a vyjížďky...

Vím že to asi myslíte jako upřímný dotaz, tak budu taky upřímná. Tohle je přesně důvod, proč být majitelem takového koně a muset se ho zbavit, raději bych ho utratila.
Jezdit na kulhavém koni je opravdu neetické, natož ho tahat na hobby.

Svatava napsal(a):
Vím že to asi myslíte jako upřímný dotaz, tak budu taky upřímná. Tohle je přesně důvod, proč být majitelem takového koně a muset se ho zbavit, raději bych ho utratila.
Jezdit na kulhavém koni je opravdu neetické, natož ho tahat na hobby.

Souhlasím, než posílat dál koně, který není jezditelný, raději ho nechám uspat a to tam, kde je zvyklý a kde mu třeba bylo i dobře.

Tak to bych asi neudelala. Jen proto ze kulha. Zazraky se deji a treba za rok bude chodit lip. Treba taky ne. U stareho kone je to neco jineho. Tenhle ma cely zivot pred sebou. A nekdo treba schani spolecnika tak proc ne.

22verunka napsal(a):
Tak to bych asi neudelala. Jen proto ze kulha. Zazraky se deji a treba za rok bude chodit lip. Treba taky ne. U stareho kone je to neco jineho. Tenhle ma cely zivot pred sebou. A nekdo treba schani spolecnika tak proc ne.

Myslím, že dámy vyššie hovorili o hypotetickej situácii, kedy by vlastnili takého koňa a boli by nútené ho predávať- v tom prípade by volili radšej uspávanie. Čo je celkom pochopiteĺné, predstava ako na bolavom koni niekto cvála hore-dolu, skáče-ale iba málo, lebo veď kôń kríva, to ho fakt radśej vezmem levom do zoo...

Možná kdyby to byla kobylka/klisna tak by se mohla uplatnit v chovu ale valášek?
No..raději tohoto koně nechám někomu s kým mu bude dobře...

EliandFrodo napsal(a):
Možná kdyby to byla kobylka/klisna tak by se mohla uplatnit v chovu ale valášek?
No..raději tohoto koně nechám někomu s kým mu bude dobře...

Ale i takovy valasek muze hodne poslouzit a udelat radost. Napr. Kamaradce umrela kobca a ta druha tam zustala sama kdybych ji tenkrat nedala meho valacha ktery byl k, k nicemu" (nejezditelny) asi by ta druha zkoncila taky spatne. Takze preju konikovi aby se nasel nekdo kdo koni da co potrebuje za cenu toho ze na nem nebude jezdit a presto se o nej bude s laskou starat.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Myslím, že dámy vyššie hovorili o hypotetickej situácii, kedy by vlastnili takého koňa a boli by nútené ho predávať- v tom prípade by volili radšej uspávanie. Čo je celkom pochopiteĺné, predstava ako na bolavom koni niekto cvála hore-dolu, skáče-ale iba málo, lebo veď kôń kríva, to ho fakt radśej vezmem levom do zoo...

Ano, takto jsem to myslela.
Mám kobylku 21 roků, je dušná a těžká muchařka. Navíc je šklebivá. Jen každodenní péčí a hromadou peněz se daří kobču udržovat ve velmi dobrém stavu.
Pokud by se mi něco stalo a já se o ni osobně nemohla starat, jsem domluvená se synem, že ji nechá uspat.
Představa, že by jí bylo u někoho špatně, mě k tomuto rozhodnutí donutila.

No jo Sisi, vaše kobyla je stará, i když...na fotkách velmi pěkná, opravdu opečovávaná dáma ale tomu plňasovi je 7 let, jinak je nekonfliktní a bezproblémový... úraz se mu stal v prosinci /takže to není ani 3 měsíce/ pak je otázkou, co je dlouhodobě léčen? Čím? Jak?Veterinář nezná prognózu...tak hlavně aby znal diagnózu... Tzn. jestli dělal sono a RTG. Pak se dá posoudit, zda je kůň k něčemu nebo k ničemu. A dát takového koně po ani ne 3 měsíčním léčení uspat pro klid duše majitele je podle mě pěkná prasečina. Nic ve zlém ale majitelka může nový domov koni pečlivě vybrat, může ho třeba na rok pronajmout a pak ho na nového majitele přepsat.... těch možností je přeci víc ale musí se v prvé řadě chtít. A ona, jak to vypadá, asi chce

Oťásek napsal(a):
No jo Sisi, vaše kobyla je stará, i když...na fotkách velmi pěkná, opravdu opečovávaná dáma ale tomu plňasovi je 7 let, jinak je nekonfliktní a bezproblémový... úraz se mu stal v prosinci /takže to není ani 3 měsíce/ pak je otázkou, co je dlouhodobě léčen? Čím? Jak?Veterinář nezná prognózu...tak hlavně aby znal diagnózu... Tzn. jestli dělal sono a RTG. Pak se dá posoudit, zda je kůň k něčemu nebo k ničemu. A dát takového koně po ani ne 3 měsíčním léčení uspat pro klid duše majitele je podle mě pěkná prasečina. Nic ve zlém ale majitelka může nový domov koni pečlivě vybrat, může ho třeba na rok pronajmout a pak ho na nového majitele přepsat.... těch možností je přeci víc ale musí se v prvé řadě chtít. A ona, jak to vypadá, asi chce

Spíš jsem ten návrh přednesla jako řešení v případě, že nebude zbytí.
Nikoli aby zítra zavolali veta a kafilérku.
Nevím, jak je kůň léčen a jaká je prognóza.
Taky je něco jiného, jestli mají koníka dlouho a jako miláčka, nebo mají koní hafo a tento by byl navíc.
Pokud by ale došlo na nejhorší, uspání je podle mě humánnější, než putování od jednoho majitele k druhému. Může se stát, že narazí na slušného, ale moc tomu nevěřím.

Lidi a nějak jsem nenašel kdo koníka prodává? Nebo jsem slepý?

No, tak pokud by paní byla v koncích a narazila na tuto diskuzi, tak ať mi napíše, koně od ní vezmeme, za těch 10 tis. ho necháme pořádně vyšetřit a začneme léčit. Za dalších x tisíc ho poléčíme, dáme mu čas na pastvě se z toho vylízat, pokud bude potřebovat, tak mu na zimu koupíme pořádnou deku a až bude fit, tak mu dle jeho stavu a využitelnosti najdeme vhodné nové majitele. Nebude první ani poslední a kupodivu všichni, kteří nám prošli takto maštalí žijí velmi pěkný spokojení život / i ti, kteří nejsou jezdecky využívaní/
A takové co máte vy Sisi , s tím, že jsou ještě k vyrážce, určité agresi a dušnosti, nemocem pohybového aparátu, nejezditelní si tu necháváme na dožití. Máte pravdu, že ty bych nikomu nedala, jedině asi nepříteli ... /to byl fórek/.

Sisi, Baarbora, nedá mi to se k této diskuzi nepřidat. Já se s Vaším názorem naprosto ztotožňuji a jednala bych stejně, ale mám takovou technickou poznámku/otázku: tento názor má asi spousta rozumných a zodpovědných majitelů, ale je reálné to provést? Mám totiž obavu, že veterinář vám relativně zdravého koně neuspí A co teda pak dál? Obávám se, že jedině jatka

Máte pravdu.Vet by to pravděpodobně odmítl.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Máte pravdu.Vet by to pravděpodobně odmítl.

No a to je právě to, co mě svého času děsilo. Měla jsem starého plňáska, těžce krmitelného a náročného na péči, k tomu mlaďocha. Jednu chvíli to vypadalo, že přišly hubené časy a měla jsem strach, co bude, když nebude v mých možnostech se dál starat. Mladý by šel o dům dál, ale co s důchodcem? Kdo si vezme takového cizího koně a poskytne mu náročnou péči? Leda blázen nebo někdo nezodpovědný, u kterého se kůň utrápí Tak co je potom humánnější? Uspat relativně zdravého koně v domácích podmínkách nebo ho odsunout někam, kde pomalu nehezky dožije?

No najdou se takový blázni. Máte ale pravdu, že v tomto případě by to bylo vlastně humánnější než ho dát nějakému "debílkovi".Teda já si nedovedu představit ani sebe jak volám jestli by přijel a utratil mi koně vlastně bez nějakých bolestí co by mu bránili v životě.Bych raději přepad benzínku nemít prachy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No najdou se takový blázni. Máte ale pravdu, že v tomto případě by to bylo vlastně humánnější než ho dát nějakému "debílkovi".Teda já si nedovedu představit ani sebe jak volám jestli by přijel a utratil mi koně vlastně bez nějakých bolestí co by mu bránili v životě.Bych raději přepad benzínku nemít prachy.

Můžete si půjčit, ovšem nikdy ne tolik, aby vám to pro koníka vydrželo na dlouho. A pokud jste v tíživé situaci, půjčí vám jen vyděrači
Starý a nemocný kůň nemůže jít o dům dál
A pokud máte veterináře, který zná váš problém, pochopí to.
Už to uspání a kafilérka jsou drahé.
Jatka by byla nejlevnějším řešením.
Jenže, kolik je v Česku jatek, které mohou brát koně!? Od nás jsou nejbližší 70 km.
Nejlevnější je prevence. Nekupovat koně s hendikepem, raději si připlatit za dražšího, ale zdravého. Úraz je jiná věc, to nikdo neovlivní.

Meifi, ano, máte pravdu, pár takových "bláznů" je, ale rozhodně míň než koní, kteří by je potřebovali... Bohužel život je mnohdy mnohem složitější, jak píše Sisi, takový kůň stojí hodně, navíc pokud má člověk děti, jsou ty chybějící peníze potřeba jinde
A s těma veterinářema je to různé, nejsem si jistá, že každý by to udělal, bohužel i ze zkušenosti I tak jsou ale lepší jatka, než nějaký pseudozachránce, kterých je poslední dobou jako hub po dešti
A Sisi, ano, máte pravdu s tou prevencí, ale i ten mladý a perspektivní kůň může mít úraz či zestárnout:-P.

Zkrátka pro koně je nejlepší kombinace majitel s velkým srdcem a peněženkou.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Zkrátka pro koně je nejlepší kombinace majitel s velkým srdcem a peněženkou.

A trocha toho štěstíčka.

sisi58 napsal(a):
A trocha toho štěstíčka.

To jsou přece ty koně, né?

Https://zvirata.bazos.cz/inzerat/71724066/Levne-prodam-kone-hodneho-valacha-jako-spolecnika.php

Jak tu již někdo psal, tak si taky myslím, že je tu možnost toho, že se z toho koník dostane, ale taky třeba ne. Chce to vědět názor vícero veterinářů, eventuelně konzultovat s veterinární klinikou. Ale je to přesně o tom, co psal Meifi, to už bude stát jen peníze. Takže být majitelkou tohoto koníka, koně bych neprodávala, tudíž nabídla do pronájmu s tím, že pokud jí na koni záleží a nechce, aby se dostal bůhví ke komu, kdo by na něm snad v tomto stavu rajtoval, tak nabídne spolupodílení se na nákladech na pořádné vyšetření na klinice, aby se stanovali diagnóza. Koník by byl zatím v pronájmu jako společník, což by mohla ošetřit ve smlouvě, a když by se třeba stav koně opravdu zlepšil a on se ze svého zranění přeci jen vyléčil či by bylo výrazné zlepšení(že by bylo např. možné na něm svézt v kroku dítě), pak ho onomu majiteli prodat či darovat. záleželo by samozřejmě i na tom, kolik by do tohoto koníka pronajímatel muset investovat financí...stále si myslím, že takovýchto lidí, kteří se mohou ujmout mladého koníka jako společníka se tu najde ještě mnoho...ale je to prostě o penězích...ale i to by samozřejmě záleželo na přesné diagnóze. Kamarádka má koně, kterého nakopl na vyjížďce do přední nohy jiný kůň, a ten má doživotní následky v podobě kulhání. Měla tu x vetů, všichni se shodli na tom, že bude kulhat doživotně..koníka dala do smluvně ošetřeného pronájmu jako společníka ke známé, která má 20- ti letou kobču důchodkyni. Kulhavý koník ji nestojí ani korunu navíc, protože zranění je zaléčené a nedá se tomu už nijak pomoci a její kobyla má společnost zadara

Pro Canka
Toto řešení je ideální. Bohužel je to výjimka.
Ano, určitě je lepší, mít mladého společníka ke svému aktivnímu koníkovi, než stařešinu. Pokud je zranění zaléčené a další náklady nejsou.
Taky je možnost, dát koně do pastevního ustájení, které je levné.My platíme 1400, - Ale i tato malá částka se časem může stát zátěží pro rodinný rozpočet.

Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

Oťásek napsal(a):
Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

S timto nazorem se take stotoznuji. Mate 100%pravdu.

Oťásek napsal(a):
Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Oťásku, pěkně napsané, cítím to taky. Je pravda, že koňáků, kteří nemají pocit, že vše dělají nejlíp, moc není.
Je ale problém, že když projedu telefonní seznam ve svém mobilu, moc lidí, kteří by se postarali o dušného, chromého, starého koně tam nemám. Možná že žádného. A takového koně bych přenechala jen někomu dobře známému, případně tomu, za koho by se mi dobrý známý zaručil. Určitě bych nedávala inzerát - protože, známe to. Kůň by se jistě dostal do "dobrých rukou", ale po čase by ty dobré ruce zkusily, zda se na tom chudákovi přece jen nedá trochu jezdit nebo aspoň chovat, případně ho zkusí zpeněžit jako vhodného pro "lehkou rekreaci s lehkou dívčinou" apod.
Určitě bych nebyla líná hledat, pokud bych toho byla schopná. Ale Sisi píše "pokud by se se mnou něco stalo"...tak to by pak pravděpodobně hledali její příbuzní, známí, možná i nekoňáci - v tom případě by to uspání asi bylo jistější.
Anebo by bylo lepší hledat už za živa a za zdrava...pak je tu ale riziko, že to neklapne, pokud člověk přesně neví, kdy to s ním šlehne

Myslím, že většina rozumných lidí se spíše obává toho, že pokud prodají / darují/ zvíře za levno, třeba se zdravotním omezením, tak nemají jistotu, jak dopadne. Většinou špatně.

Zájemce může vypadat úžasně, bude slibovat cokoliv, můžete si jej proklepnout jak chcete a stejně nevíte, co se z něj vyklube.
Smlouva v našich podmínkách je většinou cár papíru a vymahatelnost nulová.
A ruku na srdce, kdo z nás se při prodeji/koupi čehokoliv někdy nenapálil, byť se mu prodávající/kupující jevil jako rozumný člověk?


V tomto případě bych dala koníka spíše do pronájmu, pokud by bylo vše O.K., třeba po roce, možná bych uvažovala i o darování.

No vidíte, a já, protože doma koně nechtěné: chromé, staré, dušné, muchaře, artrotiky, i s určitými povahovými defekty mám, tak mám také záložní plán. Pokud by mě srazil náklaďák, mám sjednanou životní pojistku, aby můj chlap mohl po delší čas vše udržet v chodu, platit místo mě stájníka, zdravé koně rozdat mým známým, kde vím, že se o koně starají podobným způsobem /třeba právě i lépe.../o úplné staříky se postarat do konce jejich dní /ne třeba přímo on, ale zajistit, zaplatit, spolupracovat - ví která ustájení a kteří lidé jsou ti správní pro naše koně:) /. A tohle všechno jsem s celou svou rodinou již několikrát řešila, sice se tomu při diskusi smějeme, ale každý z nich ví, co by měl v takové chvíli udělat a myslím, že protože máme super vztahy a oni vědí, že je to moje celoživotní "dílo" Jako mé poslední a jediné přání by se určitě snažili mi ho splnit. Vím to ale jistě? Nic nevím jistě ale jsem o tom přesvědčená a doufám, jinak bych koně mít asi ani nechtěla. Takže klep, klep, doufám, že tu budu strašit ještě dlouho a všichni se u nás dožijí v poklidu konce svých dní.

kvido46 napsal(a):
Myslím, že většina rozumných lidí se spíše obává toho, že pokud prodají / darují/ zvíře za levno, třeba se zdravotním omezením, tak nemají jistotu, jak dopadne. Většinou špatně.

Zájemce může vypadat úžasně, bude slibovat cokoliv, můžete si jej proklepnout jak chcete a stejně nevíte, co se z něj vyklube.
Smlouva v našich podmínkách je většinou cár papíru a vymahatelnost nulová.
A ruku na srdce, kdo z nás se při prodeji/koupi čehokoliv někdy nenapálil, byť se mu prodávající/kupující jevil jako rozumný člověk?


V tomto případě bych dala koníka spíše do pronájmu, pokud by bylo vše O.K., třeba po roce, možná bych uvažovala i o darování.

Poslední odstavec je myslím velmi správná volba:)

Zase mě tak napadlo, jak by to pak vypadalo v jiných diskuzích na stejné téma, jen z jiného pohledu:

Původní majitel:
Mám chromého/starého koně a už ho nemůžu vlastnit. Nemám peníze, mám špatné vlastní zdraví nebo jiný vážný problém. Koně budou určitě jinde týrat /jsem o tom přesvědčená/ nechám ho raději s klidným svědomím uspat. A zkrátím mu život třeba o 10let. Je můj, tak si můžu dělat co chci! A nebo: najdu mu nového majitele kterému ho pronajmu a až třeba po roce uvidím, jak se koni daří, na dotyčného koně přepíšu.

Případný nový majitel následně píše na IFAUNĚ: Vykoupil jsem koně z velmi špatných podmínek, ženská ho chtěla dát na jatka, kůň kulhá, asi mu to neléčili, občas se ušklíbne...určitě ho bili, je dušný...drželi ho někde v hnoji...

Nevím, zda jsem tu četla příspěvek: koupila jsem kulhavého dušného koníka od jedné milé velmi svědomité paní:):):)

Ale vše co jsem teď napsala je jen a jen o lidech a jejich duševních pochodech o koních už moc ne.

Oťásek napsal(a):
Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

Vy jste to Oťásku trefila přímo do černého. No EGO a koňáci by mohlo vyjít knižně a v několika svazcích.Mě když něco vysvětlovali, tak se nakonec pohádali a já jsem věděl zase prd. Tady na ifauně bych řekl, že jsou docela rozumní lidé a to Ego nechávají vcelku stranou. Jinak máte pravdu, že nejlepší kombinace je si pořídit ve 20-ti koně a pak za dva roky dvě děti..To je většinou smrtící kombinace pro koně. Sám vůbec nevím co bych dělal kdyby došlo u mě na takovou situaci..V tomhle smyslu ke koním opravdu nepatřím. Asi jsem to vzal nějak z druhý strany spíš pro koně a né pro sebe.

Napadlo mě, co kdyby si teď všichni, kteří nemají echt podmínky, řekli, že si koně nekoupí.
Co by se podle těch z vás, co říkáte nekupujte, když nemáte peníze do foroty, stalo s těmi koníky, kteří jsou teď na prodej?!

Ach jo. Víte, mně netrápí to, že lidi mají "nějaký" názor. Ale proč, když já ho nemám, a vidím to jinak, jsem hned "ten špatnej", potažmo egoista? To co tady píše třeba Oťásek je sice krásné, ale byli jste někdo v kůži těch lidí, kteří před tím rozhodnutím stojí, reálně, ne co by kdyby? Nebudu tu popisovat svá story, protože bych tu zas mohla strávit hodiny. Ale z těch několika zkušeností můžu říct, že koně raději zakopu, než ho poslat jinam. A to jsem koně dala na jatka, utratila pro stáří, nemoc, prodala, půjčila, dala do nájmu, mám dvacet let koně, který má "záhadnou nemoc" a špatně chodí. Nemyslím si, že by se jinde nemohli mít lépe, než u mně, že mám vše nejlíp na světě a dávám jim nejlepší péči, protože to není pravda. Ale máte bohudík pravdu v tom, že je to můj majetek, a můžu si s ním naložit podle mého svědomí a vědomí, ostatní jej neživí, nestarají se o něj, mají své. Proč je tak těžké respektovat postoje a názory jiných, i když jsou naprosto protichůdné, než ty vaše?

Oťásek napsal(a):
Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

Je asi jedno, jestli si někdo pořídí koně v 25 nebo 50 letech, vždy je to o jeho nastavení priority v životě. A podle mě výmluvy na rodinu, práci, apod. jsou v 95 % případů jen výmluvy a je nutné hledat pravdu jinde.
Třeba ho ve skutečnosti kůň, pes, kočka... omrzel, zvíře má nějaký zdravotní problém a stojí to peníze nebo jej neumí vychovat, apod.

Proto se taková zvířata taky inzerují buď bez vady s prodejem z rodinných důvodů a kupující se pak nestačí divit když se projeví, že kůń je chromý nebo naopak s tím, že jej nový majitel zachránil - viz story některých skupin na ochranu zvířat.

Lidí, kteří dávají zvíře pryč z opravdu závažných důvodů je málo.

Nemyslím si, že obava z toho, jak se bude mít u jiného majitele jen jen o EGU.

Otázka spíše zní: Z jakou pravděpodobností bych zrovna já narazila v opravdu nutném případě, který nemohu v životě předvídat, na slušného člověka?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo. Víte, mně netrápí to, že lidi mají "nějaký" názor. Ale proč, když já ho nemám, a vidím to jinak, jsem hned "ten špatnej", potažmo egoista? To co tady píše třeba Oťásek je sice krásné, ale byli jste někdo v kůži těch lidí, kteří před tím rozhodnutím stojí, reálně, ne co by kdyby? Nebudu tu popisovat svá story, protože bych tu zas mohla strávit hodiny. Ale z těch několika zkušeností můžu říct, že koně raději zakopu, než ho poslat jinam. A to jsem koně dala na jatka, utratila pro stáří, nemoc, prodala, půjčila, dala do nájmu, mám dvacet let koně, který má "záhadnou nemoc" a špatně chodí. Nemyslím si, že by se jinde nemohli mít lépe, než u mně, že mám vše nejlíp na světě a dávám jim nejlepší péči, protože to není pravda. Ale máte bohudík pravdu v tom, že je to můj majetek, a můžu si s ním naložit podle mého svědomí a vědomí, ostatní jej neživí, nestarají se o něj, mají své. Proč je tak těžké respektovat postoje a názory jiných, i když jsou naprosto protichůdné, než ty vaše?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo. Víte, mně netrápí to, že lidi mají "nějaký" názor. Ale proč, když já ho nemám, a vidím to jinak, jsem hned "ten špatnej", potažmo egoista? To co tady píše třeba Oťásek je sice krásné, ale byli jste někdo v kůži těch lidí, kteří před tím rozhodnutím stojí, reálně, ne co by kdyby? Nebudu tu popisovat svá story, protože bych tu zas mohla strávit hodiny. Ale z těch několika zkušeností můžu říct, že koně raději zakopu, než ho poslat jinam. A to jsem koně dala na jatka, utratila pro stáří, nemoc, prodala, půjčila, dala do nájmu, mám dvacet let koně, který má "záhadnou nemoc" a špatně chodí. Nemyslím si, že by se jinde nemohli mít lépe, než u mně, že mám vše nejlíp na světě a dávám jim nejlepší péči, protože to není pravda. Ale máte bohudík pravdu v tom, že je to můj majetek, a můžu si s ním naložit podle mého svědomí a vědomí, ostatní jej neživí, nestarají se o něj, mají své. Proč je tak těžké respektovat postoje a názory jiných, i když jsou naprosto protichůdné, než ty vaše?

Fakt jste dala Vy koně na jatka?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ach jo. Víte, mně netrápí to, že lidi mají "nějaký" názor. Ale proč, když já ho nemám, a vidím to jinak, jsem hned "ten špatnej", potažmo egoista? To co tady píše třeba Oťásek je sice krásné, ale byli jste někdo v kůži těch lidí, kteří před tím rozhodnutím stojí, reálně, ne co by kdyby? Nebudu tu popisovat svá story, protože bych tu zas mohla strávit hodiny. Ale z těch několika zkušeností můžu říct, že koně raději zakopu, než ho poslat jinam. A to jsem koně dala na jatka, utratila pro stáří, nemoc, prodala, půjčila, dala do nájmu, mám dvacet let koně, který má "záhadnou nemoc" a špatně chodí. Nemyslím si, že by se jinde nemohli mít lépe, než u mně, že mám vše nejlíp na světě a dávám jim nejlepší péči, protože to není pravda. Ale máte bohudík pravdu v tom, že je to můj majetek, a můžu si s ním naložit podle mého svědomí a vědomí, ostatní jej neživí, nestarají se o něj, mají své. Proč je tak těžké respektovat postoje a názory jiných, i když jsou naprosto protichůdné, než ty vaše?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Fakt jste dala Vy koně na jatka?

Ano, fakt. Z již výše popsaného důvodu - veterinář by jej neutratil. Ale to je moc smutný příběh. Snad mi budete aspoň věřit, že kobyle to pomohlo, a kdyby byla "jen" utracena, nikdy bych nezjistila, proč se to vše muselo stát.

Bohužel takto jsem naletěla já :(. Jelikož jsem přišla o pronajaté pastviny a doma měla 4 koně, tak jsem 3 koně musela prodat. Měla jsem pouze na jedno ustájení v té době. Prodala jsem dva mladé koně, kteří se mají skvěle a jsem v kontaktu s majiteli. Pak jsem bohužel prodala 18ti letou plňasku, ale jezditelnou lehčím jezdcem a vhodnou i do chovu. Kupující mi naslibovali hory doly a jak se bude mít. Jenže jsem jí prodala za 5000kč, protože to velmi pospíchalo. A do teďka si to vyčítám :(. Kobča byla do měsíce po smrti a ještě zfalšovali můj podpis a poslali na úek průkaz o tom, že kobča je po smrti. Tvrdili mi, že si zlomila nohu, ale tomu nevěřím :(. Neměla bych na to kobču uspat nebo jí dát na jatka, ale měla jsem udělat ten pronájem . Chyba mého života!

Já dala do "pronájmu" koně 2x. Jedna mi přišla zpátky těžce dušná a jezdecky úplně zblblá, druhou jsem po 3 měsících stejně musela utratit. ALe máte pravdu, když nevyzkoušíte, nebudete vědět.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, fakt. Z již výše popsaného důvodu - veterinář by jej neutratil. Ale to je moc smutný příběh. Snad mi budete aspoň věřit, že kobyle to pomohlo, a kdyby byla "jen" utracena, nikdy bych nezjistila, proč se to vše muselo stát.

Mě se to zdálo divný zrovna u Vás jen tak poslat koně do salámu.To je mi líto že to takhle muselo dopadnout.

lunin napsal(a):
Bohužel takto jsem naletěla já :(. Jelikož jsem přišla o pronajaté pastviny a doma měla 4 koně, tak jsem 3 koně musela prodat. Měla jsem pouze na jedno ustájení v té době. Prodala jsem dva mladé koně, kteří se mají skvěle a jsem v kontaktu s majiteli. Pak jsem bohužel prodala 18ti letou plňasku, ale jezditelnou lehčím jezdcem a vhodnou i do chovu. Kupující mi naslibovali hory doly a jak se bude mít. Jenže jsem jí prodala za 5000kč, protože to velmi pospíchalo. A do teďka si to vyčítám :(. Kobča byla do měsíce po smrti a ještě zfalšovali můj podpis a poslali na úek průkaz o tom, že kobča je po smrti. Tvrdili mi, že si zlomila nohu, ale tomu nevěřím :(. Neměla bych na to kobču uspat nebo jí dát na jatka, ale měla jsem udělat ten pronájem . Chyba mého života!

Každý chybujeme, Nicméně tohle je tvrdá lekce. Popravdě majitelku valáška chápu darovat a levně prodat je opravdové riziko hlavně pro koníčka. Mít podmínky tak Valáška vezmu jen jako společníka. Aspoň by hříbeček měl kamaráda, ale všechny koně nejde spasit bohužel

A je pravda že jsem se v poslední době poučila dost když mi koník omarodil.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě se to zdálo divný zrovna u Vás jen tak poslat koně do salámu.To je mi líto že to takhle muselo dopadnout.

Díky. Jo, mně je to taky líto, ale to je život. Pro všechny budu vrah napořád. No, však já mám taky na sporťáky a okolní koňáky vyhraněný názor, takže jsme si vlastně kvit.

Oťásek napsal(a):
Jen si postesknu: A jsme zase u toho, proč si kupovat koně, když nemám ani cca 20 tis v rezervě? A každý měsíc adekvátní příjem, o který rezervu doplňuji.

Chápu, že se může stát něco nepředvídatelného/ nemoc, úraz majitele.../ u koně by s tím ale rozumný majitel počítat měl.../ Ale to, že mladá ženská otěhotní asi nic nepředvídatelného není ne? A to že hned pak otěhotní podruhé, rovněž. Tak proč, když si někdo koupí koně ve svých 25 letech dává hned za dva roky přednost rodině... No, děti se ale dělají něčím jiným než mozkem...

Už jsem si zvykla, že 90% lidí co sem přispívá má koně týraného a ze špatných podmínek...
A 99% procent z vás si myslí, že jste jediní, kdo se o svého koně může postarat. Pokud nemůžu já...volím smrt... By mě zajímalo co by si vybral Váš kůň. Třeba by mu bylo jinde daleko lépe než u Vás... třeba by poznal člověka na kterého by neměl důvod se šklebit ani útočit, třeba by změnou prostředí přestal být dušný, změnou režimu by se mu zlepšilo fungování pohybového aparátu, v jiném podnebí by nemusel mít ani alergii na mouchy...změnou režimu a složení stáda by se mohl stát i lehce krmitelným... Píšete jen o tom hnusném "coby kdyby", ale já napsala to hezké "coby kdyby".

Myslím, že by třeba v takové chvíli /do které se můžeme dostat všichni/ stačilo zapomenout na své...jak to..nazvat...EGO? Nevím, to nebude asi to pravé. Já z toho ale cítím JÁ JÁ JÁ... až já nebudu moct něco...tak ty nebudeš moc ŽÍT... cítíte to taky? Já nemám peníze, tebe bolej nohy, tak chcípneš, protože jsem líná hledat jiné řešení aby ses mohl mít u někoho dobře a třeba ještě líp než u mě... Mě to prostě přijde sobecký a doufám, že tomu veterináři, kterého případně oslovíte také a bude si počínat dle svědomí a etiky, né dle Vaší peněženky a sobeckého myšlení.

Je na každém majiteli aby případně vybral majitele nového.
Nebylo to myšleno proti nikomu osobně, ale třeba se v tom někdo najde... ale asi ne

Nejsem holčička, která si myslí, že koníšek se bude mít dobře jenom u ní. Ano, o zdravého využitelného koně se dobře postará kde kdo, ale o takovém se tu nebavíme, že. Rozhodnutí dát koně uspat by pro mě bylo velmi bolestné a vyčerpala bych všechny možnosti, než bych ho udělala - ale ty všechny možnosti by neobsahovaly poslání nevyužitelného koně do cizích rukou.
Já totiž vidím situaci úplně opačně, než popisujete. Vy vidíte ego, já naopak pravidelně vídám lidi, kteří se nepojízdného miláčka zbaví "do dobrých rukou" a zavírají oči před tím, že pokud oni sami k tomu koni mají vztah a přesto se o něj nepostarají, tak jaká je pravděpodobnost, že nový majitel - někdo, kdo k tomu koni vztah nemá, do něj bude investovat a starat se o něj? I u pronájmu bych hodně váhala, protože zhuntovaných koní z pronájmů jsem viděla taky dost.
Jsem realistka a vidím, jak tihle koně darovaní (nebo levně prodaní) "do dobrých rukou" končí. Velmi často putují z ruky do ruky do stále horších podmínek, naprosto zdravotně nezpůsobilá zvířata jsou vesele rajtována. Ještě tak kobyla s nějakou chovnou hodnotou má šanci, ale valach o poznání menší.

Poměr lidí, jako jste vy, a koní, kteří by se potřebovali dostat do rukou. jako jsou Vaše, je když budu optimistická tak 1:10 (reálně spíš jedna ku stu).

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Fakt jste dala Vy koně na jatka?

Víte, meifi, ono poslat koně na jatka je něco jako hrdelní zločin hlavně pro laiky. Pro dost velkou část rozumných koňáků to je relativně humánní alternativa.
Já si nejsem jistá, zdali bych to dokázala, ale neodsuzuju ba dokonce obdivuju každého, kdo to v pravou chvíli a správným způsobem dokáže.
Pokud se to dobře ošéfuje a minimalizuje stres pro koně, tak smrt jateční pistolí není horší než smrt injekcí - mimochodem, o té jsem slyšela taky různé zkazky a nemusí to být vždy tak, že kůň v klidu a pokoji usne.
A pro mě je to zkousnutelnější varianta než představa chudáků "zachráněných" před jatkami, kteří chrastí kostmi, nemají co do huby anebo to nemají čím kousat, ale pokud neskáčou po třech, holčičky na nich zkoušejí hobíčka...zachránci jsou oslavováni laickou veřejností a přijímají sponzorské dary...atakdále, atakdále...mnozí jistě umějí doplnit.
Pro mě jatka sama o sobě nejsou synonymem zla.

Terven napsal(a):
Víte, meifi, ono poslat koně na jatka je něco jako hrdelní zločin hlavně pro laiky. Pro dost velkou část rozumných koňáků to je relativně humánní alternativa.
Já si nejsem jistá, zdali bych to dokázala, ale neodsuzuju ba dokonce obdivuju každého, kdo to v pravou chvíli a správným způsobem dokáže.
Pokud se to dobře ošéfuje a minimalizuje stres pro koně, tak smrt jateční pistolí není horší než smrt injekcí - mimochodem, o té jsem slyšela taky různé zkazky a nemusí to být vždy tak, že kůň v klidu a pokoji usne.
A pro mě je to zkousnutelnější varianta než představa chudáků "zachráněných" před jatkami, kteří chrastí kostmi, nemají co do huby anebo to nemají čím kousat, ale pokud neskáčou po třech, holčičky na nich zkoušejí hobíčka...zachránci jsou oslavováni laickou veřejností a přijímají sponzorské dary...atakdále, atakdále...mnozí jistě umějí doplnit.
Pro mě jatka sama o sobě nejsou synonymem zla.

Přesně tak. Díky. Jsem fakt ráda, že se najde někdo se stejným názorem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak. Díky. Jsem fakt ráda, že se najde někdo se stejným názorem.

Také s vámi souhlasím a není to jen u koní, bohužel...

Keď on nie každý má okolo seba ľudí, ktorí majú napríklad hektáre pôdy a jeden hladný krk sa tam stratí. Áno, mám kam koňa ustajniť v prípade potreby, ale nikto by mi ho nevzal zadarmo. A spoliehať sa na to, že chromého koňa si niekto vezme a dá mu všetko, čo potrebuje, nerobím si ilúzie. Stačí si prejsť diskusie tu na faune, koľko laikov si koňa kúpi, nevedia ani jazdiť, ani základné veterinárne poznatky, o finančnom zázemí nehovoriac... Je fajn, keď má niekto pozitívne skúsenosti, ale obávam sa, že na každý jeden takýto happy end príde desať "veď kríva iba trochu, to sa dá jazdiť, kašle iba trochu a až tak veľmi sa nedusí, to rozchodí"...

Víte jateční pistole nezabíjí, ale omračuje.Pak teprve vykrvení zabíjí.Mě člověk co tam pracoval řekl že se kolikrát zvíře probere když visí před vykrvením.Nic moc zážitek asi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Víte jateční pistole nezabíjí, ale omračuje.Pak teprve vykrvení zabíjí.Mě člověk co tam pracoval řekl že se kolikrát zvíře probere když visí před vykrvením.Nic moc zážitek asi.

Vím, jak funguje jateční pistole, je to jen slovíčkaření.
K zážitkům vašeho známého...co na to říct...každá věc, byť je apriori správná, jde udělat blbým způsobem, bohužel. Zpackat jde i to usmrcení injekcí.

Jo v pohodě.Je spousta věcí na které mám jiný názor než je obvyklé.Minulý týden u nás odcházel koník na věčné pastviny prostřednictvím uspání.Dostal první injekci po které usnul a pak druhou konečnou.Vet se ptal jestli bez uspání a nebo s ním.To víte že zase mě stála ta první injekce 600.Hlavně že odešla v klidu a doma.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo v pohodě.Je spousta věcí na které mám jiný názor než je obvyklé.Minulý týden u nás odcházel koník na věčné pastviny prostřednictvím uspání.Dostal první injekci po které usnul a pak druhou konečnou.Vet se ptal jestli bez uspání a nebo s ním.To víte že zase mě stála ta první injekce 600.Hlavně že odešla v klidu a doma.

To si děláte legraci, že se veterinář ptal jestli dát tu první injekci!?

sisi58 napsal(a):
To si děláte legraci, že se veterinář ptal jestli dát tu první injekci!?

Ano ptal a si představte docela běžné že píchá rovnou. Tady na zemi to trestné není, ale třeba to člověk bude muset vysvětlit jednou v nebi..

Já o sobě vím, že jsem v tomhle divná, a kupodivu až od doby, kdy jsem se začala kolem koní motat. Ale fakt nevidím nic špatného na tom, když by se už člověk nemohl o svého koně s chronickými problémy starat a nebyl by schopný mu zajistit vhodného majitele ( nemá ve svém okolí nikoho známého, kdo by se koně ujal), odvézt koně na jatka. Si vemte kolikrát se i na diskuzích objevují dotazy typu mohla bych si koně, pořídit na hobíčka, na skákání apod., přitom o koni se v inzerátu píše, že dlouhodobě kulhá nebo má jakýkoliv jiný problém, který ho odkázal jen do role společníka, v lepším případě bez nároků na nějakou speciální péči, ale je LEVNÝ a nějaké to rekre rajtování přeci vydrží...

A kdo z odpůrců nemocných koní na jatkách jíte maso z obchodu?
A ač věřící, tak kdyby se měl člověk zpovídat za každého humánní způsobem usmrceného tvora ( tím myslím bez mučení) tak je v pekle přeplněno.
Asi to tu vzbudí odpor, ale koně jsou zvířata stejně jako krávy, ovce, prasata, psi.. Máme povinnost jim zajistit spokojený život ale i důstojnou smrt pokud už nejsme schopni splnit první bod.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano ptal a si představte docela běžné že píchá rovnou. Tady na zemi to trestné není, ale třeba to člověk bude muset vysvětlit jednou v nebi..

Myslím, že bych mu to vysvětlila už tady na zemi
To je zvířecí Mengele ! To jsem se zase naštvala

Mno, veterinář je jedna věc. Ale neumím si představit, jaký typ majitele toto odsouhlasí!

Z mého pohledu je diskuze o takových věcech zbytečná. Diskutuje se o podobných věcech stále dokola, řešení žádný, a vždy to bude jen o tom a onom člověku a o každého svědomí. Ti co ho nemaj maj jen jednodušší život, protože na ty, který ho maj a jsou na ty druhý naštvaný, zvysoka kašlou. Dá se diskutovat do nekonečna, dokud nezačne fungovat to, co má, a bylo to napsáno tisíckrát, diskuze budou jen diskuze. Skutek utek. Viz některý lidi tady, ale nemá cenu to řešit.

Nevědomý majitel, kdo z majitelů "z leknutí" studuje, jaké jsou účinky a průběh "smrtící" injekce...
Já mám zase zkušenost, že když bylo potřeba (ono podle mě bylo potřeba už o pár týdnů dřív), koník odcházel na selhání organizmu po dlouhých chronických potížích pohybového aparátu, tak vet sice přijel, ale měl jenom injekci utišující a pro tu poslední si pak musel dojet extra. No nakonec už potřeba nebyla, koník to zabalil po té první. Ale co bylo úplně nejhorší pro majitele, i když to je člověk, který dělá dojem tvrďáka, tak byl následný export pozůstatků na místo, kam dojede kafilerka...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mno, veterinář je jedna věc. Ale neumím si představit, jaký typ majitele toto odsouhlasí!

Neznalý a šetřílek.

kapička napsal(a):
Nevědomý majitel, kdo z majitelů "z leknutí" studuje, jaké jsou účinky a průběh "smrtící" injekce...
Já mám zase zkušenost, že když bylo potřeba (ono podle mě bylo potřeba už o pár týdnů dřív), koník odcházel na selhání organizmu po dlouhých chronických potížích pohybového aparátu, tak vet sice přijel, ale měl jenom injekci utišující a pro tu poslední si pak musel dojet extra. No nakonec už potřeba nebyla, koník to zabalil po té první. Ale co bylo úplně nejhorší pro majitele, i když to je člověk, který dělá dojem tvrďáka, tak byl následný export pozůstatků na místo, kam dojede kafilerka...

Nechci poučovat, jen dotaz. Nemohl koník dojít na místo, odkud by transport nebyl problém?
Pokud jste plánovali uspání a nebylo to okamžité rozhodnutí, pro fatální stav.
Žádný slušný majitel by si nakládku koně, na vůz kafilérky, neměl zažít.

kapička napsal(a):
Já o sobě vím, že jsem v tomhle divná, a kupodivu až od doby, kdy jsem se začala kolem koní motat. Ale fakt nevidím nic špatného na tom, když by se už člověk nemohl o svého koně s chronickými problémy starat a nebyl by schopný mu zajistit vhodného majitele ( nemá ve svém okolí nikoho známého, kdo by se koně ujal), odvézt koně na jatka. Si vemte kolikrát se i na diskuzích objevují dotazy typu mohla bych si koně, pořídit na hobíčka, na skákání apod., přitom o koni se v inzerátu píše, že dlouhodobě kulhá nebo má jakýkoliv jiný problém, který ho odkázal jen do role společníka, v lepším případě bez nároků na nějakou speciální péči, ale je LEVNÝ a nějaké to rekre rajtování přeci vydrží...

A kdo z odpůrců nemocných koní na jatkách jíte maso z obchodu?
A ač věřící, tak kdyby se měl člověk zpovídat za každého humánní způsobem usmrceného tvora ( tím myslím bez mučení) tak je v pekle přeplněno.
Asi to tu vzbudí odpor, ale koně jsou zvířata stejně jako krávy, ovce, prasata, psi.. Máme povinnost jim zajistit spokojený život ale i důstojnou smrt pokud už nejsme schopni splnit první bod.

sisi58 napsal(a):
Nechci poučovat, jen dotaz. Nemohl koník dojít na místo, odkud by transport nebyl problém?
Pokud jste plánovali uspání a nebylo to okamžité rozhodnutí, pro fatální stav.
Žádný slušný majitel by si nakládku koně, na vůz kafilérky, neměl zažít.

Zase mi přijde divné, koně někam tahat, zbytečně ho stresovat, místo toho, aby zůstal v klidu v boxe nebo tam, kde je zvyklý bývat.

Taky jsme měli kobylu, dlouhé problémy, párkrát nevstala, až za pomocí vet, ten den, kdy přijela vet píchnout už ani nevstala (zase ten horší den), tak jsme stejně ani neměli na výběr.

Musím říct, že z diskuze mám celkem dobrý pocit. Je tu pár lidí, se kterými mám velmi podobný názor na víc věcí a ráda čtu jejich příspěvky ale samozřejmě i naopak. Je dost jasný, že budou vždy dvě barikády.
Nikomu svůj názor nevnucuju ale kdyby se kvůli téhle diskusi jenom jeden jediný nerozhodný člověk přiklonil k tomu svého koně neposlat na smrt ale hledat mu pečlivě nového majitele. /Dal by si ten čas a práci nějakou dobu koně v novém domově sledovat, navštěvovat a ubezpečovat se o jeho stavu./ mělo by to pro mě obrovský smysl:)

Jak psal meifi / mimochodem nemohli by Vás naklonovat...vzala bych si Vás tak 3x...staříkům k Ježíšku:)/u nás odchází koně stejně, pokud není zbytí uspávací injekce a až pak utracení. Musím říct, že mě se veterinář pokaždé také ptal jestli budeme nejdříve uspávat...ale bral to spíš jako řečnickou otázku, kdy nečekal zápornou odpověď a uspávací látku měl už nataženou v injekci. Já ale nechávám rozhodnutí na veterinářích vše prodiskutujeme, všechny možnosti, pro mě je nejdůležitější zda "to" koně bolí x nebolí. V případě, že zvíře v jeho stavu trpí bolestmi, zda se to dá zaléčit do stavu bezbolestného, pokud ne, je zvíře v klidu doma uspáno. Nerozhoduji o životu a smrti mých zvířat sama.

No, jatka, ...asi je úplně nezatracuji, ale zastáncem také nejsem. Nemám potřebu své koně s bolestmi /který je tedy většinou napíchaný nějakými léky/ vláčet desítky kilometrů, stresovat ho převozem a dostat za to pár tisícovek...pro mě to varianta není, nicméně je to určitě jak říkáte věc každého majitele.

Vím o případu, kdy koně se zlomenou plandající nohou nahnali do hengru a vláčeli ho na jatka vzdálená několik desítek kilometrů...pokud na to má někdo žaludek, pak vítr do plachet a klidné sny, já bych se zrovna v tomhle případě poblila sama ze sebe.


Naštěstí celá diskuze vlastně vznikla kvůli 7 letému koníkovi, který kulhá od prosince a majitelka se mu nový domov najít snaží, takže ať se jí to povede.

Oťásek napsal(a):
Musím říct, že z diskuze mám celkem dobrý pocit. Je tu pár lidí, se kterými mám velmi podobný názor na víc věcí a ráda čtu jejich příspěvky ale samozřejmě i naopak. Je dost jasný, že budou vždy dvě barikády.
Nikomu svůj názor nevnucuju ale kdyby se kvůli téhle diskusi jenom jeden jediný nerozhodný člověk přiklonil k tomu svého koně neposlat na smrt ale hledat mu pečlivě nového majitele. /Dal by si ten čas a práci nějakou dobu koně v novém domově sledovat, navštěvovat a ubezpečovat se o jeho stavu./ mělo by to pro mě obrovský smysl:)

Jak psal meifi / mimochodem nemohli by Vás naklonovat...vzala bych si Vás tak 3x...staříkům k Ježíšku:)/u nás odchází koně stejně, pokud není zbytí uspávací injekce a až pak utracení. Musím říct, že mě se veterinář pokaždé také ptal jestli budeme nejdříve uspávat...ale bral to spíš jako řečnickou otázku, kdy nečekal zápornou odpověď a uspávací látku měl už nataženou v injekci. Já ale nechávám rozhodnutí na veterinářích vše prodiskutujeme, všechny možnosti, pro mě je nejdůležitější zda "to" koně bolí x nebolí. V případě, že zvíře v jeho stavu trpí bolestmi, zda se to dá zaléčit do stavu bezbolestného, pokud ne, je zvíře v klidu doma uspáno. Nerozhoduji o životu a smrti mých zvířat sama.

No, jatka, ...asi je úplně nezatracuji, ale zastáncem také nejsem. Nemám potřebu své koně s bolestmi /který je tedy většinou napíchaný nějakými léky/ vláčet desítky kilometrů, stresovat ho převozem a dostat za to pár tisícovek...pro mě to varianta není, nicméně je to určitě jak říkáte věc každého majitele.

Vím o případu, kdy koně se zlomenou plandající nohou nahnali do hengru a vláčeli ho na jatka vzdálená několik desítek kilometrů...pokud na to má někdo žaludek, pak vítr do plachet a klidné sny, já bych se zrovna v tomhle případě poblila sama ze sebe.


Naštěstí celá diskuze vlastně vznikla kvůli 7 letému koníkovi, který kulhá od prosince a majitelka se mu nový domov najít snaží, takže ať se jí to povede.

Tak on ten transport koně se zlomenou nohou už je kvalifikován jako týrání zvířat a žádný přepravce by toto neměl dělat (dle zákonných podmínek), lidi jsou různí a z některých je mi opravdu zle.

polárka.15 napsal(a):
Tak on ten transport koně se zlomenou nohou už je kvalifikován jako týrání zvířat a žádný přepravce by toto neměl dělat (dle zákonných podmínek), lidi jsou různí a z některých je mi opravdu zle.

No, ono vézt na porážku koně, který má těžkou koliku, neudrží se skoro na nohou, vyndat v hengru přepážku, protože už je vlastně jedno, když kůň při návalu křečí upadne...

Mám dotaz: pokud vezete zvíře" v posledním tažení" /říkáte trpící, umírající, vy mu tím pomáháte a je to opravdu tak/ na jatka, tak Vy jste se ho předtím nepokoušeli léčit? není napíchané od antibiotik, přes kortikoidy, léky proti bolesti...atd.? Jen mě zajímá, jestli takové zvíře vůbec vezmou, případně zda musíte doložit čím vším bylo léčeno...

sisi58 napsal(a):
Nechci poučovat, jen dotaz. Nemohl koník dojít na místo, odkud by transport nebyl problém?
Pokud jste plánovali uspání a nebylo to okamžité rozhodnutí, pro fatální stav.
Žádný slušný majitel by si nakládku koně, na vůz kafilérky, neměl zažít.

Nebyl to můj kůň, jak jsem psala, já bych ho nechala uspat asi dřív. Tohle bylo akutní, prostě se nevrátil z pastvy s ostatními, v sobotu, uprostřed léta. Už prostě nemohl...A kafilerka, aspoň tam u nás, jezdí ve všední dny a doprostřed pastvin by opravdu nedojeli. Za sebe jsem ráda, že jsem do stáje v neděli nešla a přišla až v pondělí, když bylo po všem..

Oťásek napsal(a):
No, ono vézt na porážku koně, který má těžkou koliku, neudrží se skoro na nohou, vyndat v hengru přepážku, protože už je vlastně jedno, když kůň při návalu křečí upadne...

Mám dotaz: pokud vezete zvíře" v posledním tažení" /říkáte trpící, umírající, vy mu tím pomáháte a je to opravdu tak/ na jatka, tak Vy jste se ho předtím nepokoušeli léčit? není napíchané od antibiotik, přes kortikoidy, léky proti bolesti...atd.? Jen mě zajímá, jestli takové zvíře vůbec vezmou, případně zda musíte doložit čím vším bylo léčeno...

U té koliky, jaký je rozdíl v tom toho koně vézt koně v hengru na kliniku a stejným způsobem na jatka? Pro toho koně, ne pro majitele.

Oťásek napsal(a):
No, ono vézt na porážku koně, který má těžkou koliku, neudrží se skoro na nohou, vyndat v hengru přepážku, protože už je vlastně jedno, když kůň při návalu křečí upadne...

Mám dotaz: pokud vezete zvíře" v posledním tažení" /říkáte trpící, umírající, vy mu tím pomáháte a je to opravdu tak/ na jatka, tak Vy jste se ho předtím nepokoušeli léčit? není napíchané od antibiotik, přes kortikoidy, léky proti bolesti...atd.? Jen mě zajímá, jestli takové zvíře vůbec vezmou, případně zda musíte doložit čím vším bylo léčeno...

Udelaji z nej nutku. Neboli nutnou porazku. Maso skonfiskuji.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Přesně tak. Díky. Jsem fakt ráda, že se najde někdo se stejným názorem.

Tak ono - čistě logicky - je lepší dát koně na jatka než uspat. Takhle ten kůň může ještě nějak posloužit.
Já chápu, že mám velmi nepopulární názory, ale zkrátka když půl zeměkoule hladoví, připadá mi jako mrhání zdroji toho koně nacpat do kafilérky.

kapička napsal(a):
Nebyl to můj kůň, jak jsem psala, já bych ho nechala uspat asi dřív. Tohle bylo akutní, prostě se nevrátil z pastvy s ostatními, v sobotu, uprostřed léta. Už prostě nemohl...A kafilerka, aspoň tam u nás, jezdí ve všední dny a doprostřed pastvin by opravdu nedojeli. Za sebe jsem ráda, že jsem do stáje v neděli nešla a přišla až v pondělí, když bylo po všem..

A čo ešte, keď máte kafilérku na celú republiku jednu a jazdia vašim smerom raz do týždňa a vy musíte vytiahnuť mŕtvu kobylu z maštale jašterkou a päť dní ju nechať odloženú bokom, lebo karilérka sa k vám skôr nedostane...
Tým zároveň odpovedám aj polárke, prečo neuspávať koňa doma v boxe-zdá sa mi dehonestujúce pre koňa, aby ho šesť ľudí ťahalo z boxu rôzne pokrúteného, keď sa dá cielene uspať na priestranstve, kde k nemu tá kafilérka budemať jednoduchý prístup.

Accuracy napsal(a):
Tak ono - čistě logicky - je lepší dát koně na jatka než uspat. Takhle ten kůň může ještě nějak posloužit.
Já chápu, že mám velmi nepopulární názory, ale zkrátka když půl zeměkoule hladoví, připadá mi jako mrhání zdroji toho koně nacpat do kafilérky.

U mě je kůň postaven v žebříčku asi stehně jako pes - trávím s nimi stejně času, mám k nim zhruba stejný vztah.
Představa, že bych někam vezla na porážku a k následné konzumaci psa mi přijde přinejmenším velmi divná.
A myslím, že s tím, že černoušci a Číňani mají hlad, to má pramálo společného. /Ale asi nemám dost informací o vývozu českého masa do rozvojových, hladem a chudobou zžíraných zemí/.

kapička napsal(a):
U té koliky, jaký je rozdíl v tom toho koně vézt koně v hengru na kliniku a stejným způsobem na jatka? Pro toho koně, ne pro majitele.

Myslím, že značný. Pokud je kůň v kritické stavu /ať už zlomenina nebo kolika o kterých se tu bavíme/, pokud ho bude majitel chtít převézt na kliniku, kůň se na to připraví.
Takovou přepravu by v našem případě určitě zajišťovala koňská záchranka, kůň by byl nasedován, napíchán vším možným aby po dobu převozu bolest necítil - asi by byl zavěšen. Při zranění nohy by byla zakastována a za dozoru veterináře by probíhal převoz.

Pokud vezete koně na jatka zaplatíte cca 10tisíc aby tam takto dojel? A aby tedy potažmo jeho maso bylo znehodnoceno a nic jste za něj nedostali?

Pokud ano nechápu proč by neměl být raději uspán doma. Maso k ničemu, peněz asi tak stejně...

22verunka napsal(a):
Udelaji z nej nutku. Neboli nutnou porazku. Maso skonfiskuji.

Verunko a co znamená skonfiskuji? Takže s masem zvířete bude naloženo jako s kusem přivezeným kafilérkou? Děkuji za objasnění.

Popíšu jen svůj případ v co největší stručnosti, víc už nemá cenu.

Kobyla šla na jatka po 3 letech u mně. Byla hrozně fajn, a já jsem jí měla ráda, byla nebezpečná pro moje okolí. Kamarádku jsem poprosila, aby kontaktovala známého, který má dost dalších známých, kteří by s kobylou mohli pracovat s rozumem a podle mých představ, že ji chci dát na jatka věděla. Neozvala se, a já své rozhodnutí už nechtěla natahovat - ozvala se za 2 měsíce, s tím, že mám poslat fotku koně, že třeba někoho najdou. Byla to 6ti letá kobyla, namasená, zdravá, krásná. Nesnesla jsem vědomí, že by s ní někdo zacházel ala "já jsem byla na 3 kurzech s Honzou Bláhou, mám 2 letou zkušenost s přirozenou komunikací, já jí zkrotím". (jen poznámka, já tenkrát měla 20ti letou zkušenost s přirozenou komunikací a 15 let svého koně) nebo že by někde někoho přizabila, protože si myslí, že to napraví, a pak by šla zas dále. Uspat takového koně jen proto, že chci jsem se ani nepokoušela navrhovat. Tak jsme vyjeli, nic příjemného to nebylo, ale byla jsem s ní až do konce. Jen tu ránu jsem nerozchodila, musela jsem se schovat. Kdybych jí nechala jen uspat a odvézt, nezjistila bych, na těch jatkách, že její chování vycházelo z její nemoci, a že mi 3 veterináři řekli, že jsem jí ušetřila celkem velkému trápení. Neumím si představit, že by se zas našel nějakej blb, který by ji z jatek vykoupil, protože se musí zachránit každej koníšek. Že se sežrala, tak se sežrala. Já taky sežeru svýho bejka kterýho si odrodím, odchovám, odvezu a zas přivezu, proč bych to měla mit za zlé ostatním, kteří jí neznali. Nedělala jsem to pro prachy.

A ano, máte pravdu, je dost těžký koukat, jak vašeho koně, kterému dáte co nmožná největší péči uspávají a nakládají na kafilerní vůz, ale to je daň, kterou slušný majitel a chovatel musí být schopný zaplatit. Víc k tomuto tématu říci z né strany nelze, každý ať jedá jak uzná za vhodné a dle svého svědomí. Odsoudit si zaslouží jen ten, kdo se chová jako hovado.

PS: Pokud je kůň léčen, na jatkách ho zabijou, a daj do kafiny. Musíte podepsat veterináři, že kůň léčen není, a že je pro lidskou spotřebu. Pokud lžete, myslím, že by to následky mělo.

Oťásku, vy byste to tak udělali, ale vy nejste všichni koňáci. Co jsem slyšela o převozu koní na kliniku s kolikou ve svém okolí, tak se koni dá asi kapačka a něco proti bolesti a běžným hengerem se veze.

Asi takhle. Mě nenapadne krást, tak nechápu proč existuje policie...
Vy jste spíš výjimka, nevztahuje všechno na sebe, koukněte, jak je na tom přes 80 000 koní a jací jsou majitelé...

Oťásek napsal(a):
No, ono vézt na porážku koně, který má těžkou koliku, neudrží se skoro na nohou, vyndat v hengru přepážku, protože už je vlastně jedno, když kůň při návalu křečí upadne...

Mám dotaz: pokud vezete zvíře" v posledním tažení" /říkáte trpící, umírající, vy mu tím pomáháte a je to opravdu tak/ na jatka, tak Vy jste se ho předtím nepokoušeli léčit? není napíchané od antibiotik, přes kortikoidy, léky proti bolesti...atd.? Jen mě zajímá, jestli takové zvíře vůbec vezmou, případně zda musíte doložit čím vším bylo léčeno...

Ale tady přece nebyla řeč o zvířeti s akutním problémem či dokonce v posledním tažení !
Můj příspěvek - a i příspěvky ostatních, kteří obhajovali variantu jatek, se týkal koní starých, nejezditelných, dušných...prostě koní s chronickými problémy, potenciálních adeptů na inzerát "daruji (levně prodám) do dobrých rukou..." apod.
Jistě nikdo neměl na mysli koně s neprůchodným střevem nebo visící končetinou.

Terven napsal(a):
Ale tady přece nebyla řeč o zvířeti s akutním problémem či dokonce v posledním tažení !
Můj příspěvek - a i příspěvky ostatních, kteří obhajovali variantu jatek, se týkal koní starých, nejezditelných, dušných...prostě koní s chronickými problémy, potenciálních adeptů na inzerát "daruji (levně prodám) do dobrých rukou..." apod.
Jistě nikdo neměl na mysli koně s neprůchodným střevem nebo visící končetinou.

Mám koně ve finále dušného, při správném menežmentu to lze udržovat. Ale až nastane rozhodnutí zvolím uspání než stres na nějaké přiblblé jatka kde zvíře projde stresem.

Maso jím ano ale nejedla bych psa, kočku koně a další.

Nelíbí se mi ani styl porážky drůbeže ale co s tím jeden člověk zmůže? Králíka taky nežeru protože jsem s nimi dělala a strávila jsem s nimi krásné chvilky ve sportu.

Jatka Nikdy!

"Mě nenapadne krást, tak nechápu proč existuje policie..."

Protože můžete čistě hypoteticky třeba prodávat drogy, vošahávat důchodce v tramvaji nebo vraždit...

Naštěstí výjimka nejsem a to mě hřeje na duši a myslím, že i všechny ty lidičky co se snaží o něco podobného. Jen je prostě potřeba, aby nás bylo víc, no...:)

Končím toto výživné téma a mažu do toho našeho sanatoria, neb mi dnes dorazil strojek / né mě, vlastně je to první strojek našeho starouše s cushingem, tak ho trochu vytuním:)

Čest práci.

Terven napsal(a):
Ale tady přece nebyla řeč o zvířeti s akutním problémem či dokonce v posledním tažení !
Můj příspěvek - a i příspěvky ostatních, kteří obhajovali variantu jatek, se týkal koní starých, nejezditelných, dušných...prostě koní s chronickými problémy, potenciálních adeptů na inzerát "daruji (levně prodám) do dobrých rukou..." apod.
Jistě nikdo neměl na mysli koně s neprůchodným střevem nebo visící končetinou.

Myslím, že úplně původně tady byla diskuze o mladém 7 letém koni po úrazu / nějakém/ nohy...a zde myslím vůbec nebylo na místě mluvit o odporažení...

Oťásek napsal(a):
Verunko a co znamená skonfiskuji? Takže s masem zvířete bude naloženo jako s kusem přivezeným kafilérkou? Děkuji za objasnění.

Ano konfiskat je maso ktere neni pouzitelne k dalsi vyrobe ci konzumaci. Vetsinou se jedna napriklad o kusy masa u hov.dobytka. napriklad jatra, ledviny, ale prave i o casti tel nebo cele kusy zvirat. Pokud melo zvire zraneni maso je znehodnocene at uz zanetem, nebo nejakou ranou, popripade podanim leciv. Takze se to proste vyhodi a odveze to kafilerie.

Oťásek napsal(a):
U mě je kůň postaven v žebříčku asi stehně jako pes - trávím s nimi stejně času, mám k nim zhruba stejný vztah.
Představa, že bych někam vezla na porážku a k následné konzumaci psa mi přijde přinejmenším velmi divná.
A myslím, že s tím, že černoušci a Číňani mají hlad, to má pramálo společného. /Ale asi nemám dost informací o vývozu českého masa do rozvojových, hladem a chudobou zžíraných zemí/.

Když mně jsou psi bližší než koně. Ze zvířat mi jsou nejbližší.
Koně bych taky nejedla, v životě jsem to nezkusila a ani psům nekupuji třeba granule s koninou a tak. Ale nepohoršuju se, když to někdo jí nebo tím krmí.
A ono to není o tom, že v Africe či Asii je hlad, tak jim tam ty naše koně navozíme, ať se pěkně napapkají. Je to o plýtvání. Když tím koněm někoho nakrmí, ať už člověka či zvíře, tak je to, co já vím,300 kg masa. Takže to je o jednu krávu míň, co se bude muset odchovat, živit, napájet. Nebo 3 prasata nebo 150 kuřat. Kolik je to tun obilí, metrů krycholových vody, elektrické energie?
Já vím, že ten jeden kůň nespasí planetu, ale spálit ho zbytečně považuji za neúctu k tomu zvířeti samotnému. Mohlo ještě nějak posloužit.
Já vím, jsem šílený ekolog. Vždycky jsem dojídala, zhasínala, utahovala kohoutky. Nikdy jsem nezapnula klimatizaci, třídím odpad, snažím se kupovat velká balení, každou tašku nosím, dokud se neroztrhá, kupuju kožené boty, oblečení z přírodních materiálů, dávám si šít u místní švadleny. Zavařuju z vlastního ovoce, nemusí mi nikdo vozit pomerančovou marmeládu přes půl světa. Letos chystám zasadit jívu, kvete brzy zjara, aby měly včely nějaký zdroj v nejhorším období roku. Pod květiny mám vysazenou mateřídoušku - mulč a včelí zahrádka v jednom. Pro motýly mám zasazenou třapatku a každoročně pěstuju řádek zelí a kopru, které nesklízím. Ptákům jsem vysadila slunečnice a mají na zahradě pítko. Připadá mi to přínosnější, než na úrodné Hané pěstovat řepku.
Ale nikomu to nevnucuju. Sama bych svého psa na jatka nedala, i kdyby to bylo legální, tak je mi jasné, že když má někdo mazlíčka, taky to neudělá, lhostejno jestli je ten mazel potkan, pes, kůň nebo masný simentál.
A zase, píšu o zvířatech, u kterých je eventualitou utracení, ať už ze zdravotních, finančních nebo povahových problémů. Že je nějaký kůň dušný nebo muchař, je důvod k neuchovnění, ne k jatkům.

Oťásek napsal(a):
Myslím, že úplně původně tady byla diskuze o mladém 7 letém koni po úrazu / nějakém/ nohy...a zde myslím vůbec nebylo na místě mluvit o odporažení...

To je pravda, z toho mála, co o něm víme, to opravdu na jatka není.

Pro mě je kůň to samé jako pes.Hlavně je to parťák, kamarád a to se na mě nezlobte nikdo asi proto nechci aby ho někdo sežral, né? Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák" Takhle kdyby jsme k tomu přistupovali, tak bych Vám sežral klidně babičku nebo třeba uprchlíka.Proč ne?

polárka.15 napsal(a):
Zase mi přijde divné, koně někam tahat, zbytečně ho stresovat, místo toho, aby zůstal v klidu v boxe nebo tam, kde je zvyklý bývat.

Taky jsme měli kobylu, dlouhé problémy, párkrát nevstala, až za pomocí vet, ten den, kdy přijela vet píchnout už ani nevstala (zase ten horší den), tak jsme stejně ani neměli na výběr.

To ano, to beru. Pokud už se nezvedne, není zbytí.
Ale přece není koník doma jen v boxe. Má nějaký výběh, ustajovatel snad má někde kousek trávníku. Nějaká humna, kde je slunečno. Je morbidní, hledat místo na utracení zvířete, ale zase na druhou stranu, pokud by se koník zrovna pásl, byl by určitě klidnější.

kapička napsal(a):
Nebyl to můj kůň, jak jsem psala, já bych ho nechala uspat asi dřív. Tohle bylo akutní, prostě se nevrátil z pastvy s ostatními, v sobotu, uprostřed léta. Už prostě nemohl...A kafilerka, aspoň tam u nás, jezdí ve všední dny a doprostřed pastvin by opravdu nedojeli. Za sebe jsem ráda, že jsem do stáje v neděli nešla a přišla až v pondělí, když bylo po všem..

Tak to je fakt smutné.
Mě koník umřel taky na pastvině. O víkendu. Naštěstí (jestli to tak můžu napsat) v zimě.
Ale mám šikovnou ustajovatelku, která koníčka přikryla plachtou( a ještě trochu sněžilo), která se o všechno postarala.
Jeho koňská kamarádka nad ním přes noc držela stráž a na druhý den ho odvezli s kravičkami, co uhynuly v kravíně.
Všichni slušní, ochotní a profesionálové.

Nj, jedna z nevýhod toho, když je člověk majitel a ustajovatel v jednom...

Accuracy: už tu padlo hodně názorů, je jasné, že u těchhle témat budou vždy dva silné tábory, které nepřipouští jinou variantu, než tu svou. Stejně jako s lidskou eutanasií.

Každopádně já se tedy vidím ve Vašem přístupu ke světu. Co se zahrádky týče, tak to zatím nemám tak vytuněné - nemám na to kapacitu skrze času, který lítám kolem zvířat a dětí, ale třeba časem... jistě zajímavé je téma permakultury, ale zatím nemám kde pěstovat (nebydlíme úplně ve vlastním)... jinak třeba moje chudáci děti do svých x let neviděli doma citrusy. Až když jednou přišla asi 5letá dcerka se smutnýma očima požádat, jestli bych byla tak hodná a někdy jim koupila pomeranč, zasekla jsem se, že už jsem asi nějak moc mimo mísu, když svoje děti "okrádám" o něco tak běžného a dostupného, jako jsou pomeranče...

Takže úplně rozumím tomu, co říkáte o plýtvání s tím masem.
Pokud to majitel přenese přes srdce, koni to nepřinese žádná negativa navíc a je to technicky schůdné, taky mi vychází nejrozumnější použít maso k nakrmení dalších tvorů, než ho prohnat komínem.

A je to přesně tam, kde vždycky, a proč se vždy na celou diskuzi můžu krajc vajc. Neplácáte mně po rameni, nemáte můj názor a pohled na svět, tak jste nevzdělaní netvorové.

Koně prohnat komínem - a víme, co se děje dál s tím, co se komínem prožene? Nedělají náhodou v kafilerkách masokostní moučku, kterou - ne u nás - se dále krmí další zvířata? A - jaký je tedy rozdíl dát zvíře na jatka, nebo do kafilerky? Jen v tom, že to nesežerou lidi, ale zvířata. Proč nedat zdravé maso do zoo na nakrmení dalších? V přírodě by to tak bylo. Ale administrativně to je sebevražna, takže za mně proto ne. Nesežeru přece svoji babičku - ale máte právo jí pohřbít. U koně to sice jde také, ale je to mnohonásobně složitější, než u člověka. Já nikomu jeho zachraňování neberu, má tuto potřebu, v pořádku. Pokud na to vydělá, má na to kapacitu a čas, ať zachraňuje. Ale za mně ať pak nežebrá o prachy a další prostředky. Nehledě na to, že vůbec netuším, jak musí být těm koním, ale ot je jiná otázka. Pořád je to o lidskosti, jen má každý svůj pohled na svět jinde. Proto je potřeba všechny kolem urážet? Nechápu. A zas na dlouho nechci.
Já vstávám až v sedmu, takže v osm v práci.

sisi58 napsal(a):
To ano, to beru. Pokud už se nezvedne, není zbytí.
Ale přece není koník doma jen v boxe. Má nějaký výběh, ustajovatel snad má někde kousek trávníku. Nějaká humna, kde je slunečno. Je morbidní, hledat místo na utracení zvířete, ale zase na druhou stranu, pokud by se koník zrovna pásl, byl by určitě klidnější.

Pokud se kůň utrácí, málokdy je ve stavu, kdy mu mnohdy prakticky pár kroků na přístupné místo pro kafinu nedělá potíž, to není jen o nezvednutí. A pokud mu to potíž nebo bolest činí, neřeším, netahám, konec tam kde je a hotovo.

Zkrátka můj kůň by šel na jatka jedině na den otevřených dveří na exkurzi aby viděl co jemu nikdy nehrozí. Oba koně budou mít doživotní rentu u mého ustajovatele a pod dohledem mého bratra kterému věřím kdyby se mi něco stalo.Víc už udělat nemohu. Moji parťáci zemřou u mě a doma kde to znají ať je to pes nebo kůň.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro mě je kůň to samé jako pes.Hlavně je to parťák, kamarád a to se na mě nezlobte nikdo asi proto nechci aby ho někdo sežral, né? Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák" Takhle kdyby jsme k tomu přistupovali, tak bych Vám sežral klidně babičku nebo třeba uprchlíka.Proč ne?

Nevím zda jste slyšel o tom, jak probíhají pohřby v Tibetu - kdy mrtvého v kruhu rodiny a blízkých rozsekají na kusy a dají sežrat supům. Pro nás to může být odporné, pro ně to má vyšší duchovní význam - a smysl dává oboje, jde jen o úhel pohledu.
Tomu koni už je to jedno.

Svatava napsal(a):
Nevím zda jste slyšel o tom, jak probíhají pohřby v Tibetu - kdy mrtvého v kruhu rodiny a blízkých rozsekají na kusy a dají sežrat supům. Pro nás to může být odporné, pro ně to má vyšší duchovní význam - a smysl dává oboje, jde jen o úhel pohledu.
Tomu koni už je to jedno.

No joo, ale tady nejsme v Tibetu..Víte tohle je strašně nebezpečné uvažování pro naši kulturu.To by jsme mohli za chvíli taky ukamenovat ženu na náměstí pro nevěru.

Ale cvičit koně podle amerického, či jiného vzoru, to nevadí?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ale cvičit koně podle amerického, či jiného vzoru, to nevadí?

Mě to neříkejte Couďas. Já koně necvičím ani psa nemusím.Přitom si beru vždy pejska z útulku a zatím naprosto bez problémů.Nyní je to vlkošedá ovčanda 8 let, třikrát vrácena do útulku. Chápete co já si myslím o lidech a psech? Co s ní musel ten předchozí "kretén" dělat že ho kousla?
Já jí můžu brát kost z huby a nic se neděje..Tak kde je chyba? V psovi? Neni to pak stejný i s tím koněm? Nevyžaduje to náhodou hodně času, trpělivosti a vnitřního klidu majitele? Podle příruček bych u koní měl být už mrtvý.Nejsem a nevypadá to na to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
No joo, ale tady nejsme v Tibetu..Víte tohle je strašně nebezpečné uvažování pro naši kulturu.To by jsme mohli za chvíli taky ukamenovat ženu na náměstí pro nevěru.

Popravdě mě přechází chuť k diskuzi u výrazů jako "nebezpečné uvažování pro naši kulturu".
To je absolutní demagogie, je zásadní rozdíl v tom, zda živému člověku člověku/živé bytosti obecně způsobujete cíleně bolest a utrpení, nebo zda nějak nakládáte s jeho mrtvým tělem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě to neříkejte Couďas. Já koně necvičím ani psa nemusím.Přitom si beru vždy pejska z útulku a zatím naprosto bez problémů.Nyní je to vlkošedá ovčanda 8 let, třikrát vrácena do útulku. Chápete co já si myslím o lidech a psech? Co s ní musel ten předchozí "kretén" dělat že ho kousla?
Já jí můžu brát kost z huby a nic se neděje..Tak kde je chyba? V psovi? Neni to pak stejný i s tím koněm? Nevyžaduje to náhodou hodně času, trpělivosti a vnitřního klidu majitele? Podle příruček bych u koní měl být už mrtvý.Nejsem a nevypadá to na to.

Meifi nechci vám kazit radost, ale on ty koně vycvičil už někdo před vámi, jinak byste si neškrtl:) Hříbě se rodí jako divoký kůň se všemi jeho instinkty a už jen to, že na něj někdo sahá, čistí ho, zvedá mu nohy, nasazuje mu ohlávku a převádí ho z bodu A do bodu B, což asi vše s koňmi potřebujete dělat i Vy, se musí naučit výcvikem.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Popíšu jen svůj případ v co největší stručnosti, víc už nemá cenu.

Kobyla šla na jatka po 3 letech u mně. Byla hrozně fajn, a já jsem jí měla ráda, byla nebezpečná pro moje okolí. Kamarádku jsem poprosila, aby kontaktovala známého, který má dost dalších známých, kteří by s kobylou mohli pracovat s rozumem a podle mých představ, že ji chci dát na jatka věděla. Neozvala se, a já své rozhodnutí už nechtěla natahovat - ozvala se za 2 měsíce, s tím, že mám poslat fotku koně, že třeba někoho najdou. Byla to 6ti letá kobyla, namasená, zdravá, krásná. Nesnesla jsem vědomí, že by s ní někdo zacházel ala "já jsem byla na 3 kurzech s Honzou Bláhou, mám 2 letou zkušenost s přirozenou komunikací, já jí zkrotím". (jen poznámka, já tenkrát měla 20ti letou zkušenost s přirozenou komunikací a 15 let svého koně) nebo že by někde někoho přizabila, protože si myslí, že to napraví, a pak by šla zas dále. Uspat takového koně jen proto, že chci jsem se ani nepokoušela navrhovat. Tak jsme vyjeli, nic příjemného to nebylo, ale byla jsem s ní až do konce. Jen tu ránu jsem nerozchodila, musela jsem se schovat. Kdybych jí nechala jen uspat a odvézt, nezjistila bych, na těch jatkách, že její chování vycházelo z její nemoci, a že mi 3 veterináři řekli, že jsem jí ušetřila celkem velkému trápení. Neumím si představit, že by se zas našel nějakej blb, který by ji z jatek vykoupil, protože se musí zachránit každej koníšek. Že se sežrala, tak se sežrala. Já taky sežeru svýho bejka kterýho si odrodím, odchovám, odvezu a zas přivezu, proč bych to měla mit za zlé ostatním, kteří jí neznali. Nedělala jsem to pro prachy.

A ano, máte pravdu, je dost těžký koukat, jak vašeho koně, kterému dáte co nmožná největší péči uspávají a nakládají na kafilerní vůz, ale to je daň, kterou slušný majitel a chovatel musí být schopný zaplatit. Víc k tomuto tématu říci z né strany nelze, každý ať jedá jak uzná za vhodné a dle svého svědomí. Odsoudit si zaslouží jen ten, kdo se chová jako hovado.

PS: Pokud je kůň léčen, na jatkách ho zabijou, a daj do kafiny. Musíte podepsat veterináři, že kůň léčen není, a že je pro lidskou spotřebu. Pokud lžete, myslím, že by to následky mělo.

Jen ze zvědavosti, jestli se mohu zeptat - co kobylce bylo?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro mě je kůň to samé jako pes.Hlavně je to parťák, kamarád a to se na mě nezlobte nikdo asi proto nechci aby ho někdo sežral, né? Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák" Takhle kdyby jsme k tomu přistupovali, tak bych Vám sežral klidně babičku nebo třeba uprchlíka.Proč ne?

Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák"

Svatá pravda. Ale měli by si to uvědomit hlavně dokud ten kamarád, přítel a parťák je naživu. Měli by mít čisté svědomí co se týče kamarádova blaha na tomto světě.
Po smrti už je to jedno.
Kytičkama na hrobeček - obrazně řečeno - už se to nedožene.
Já bych svého koně nikdy neprodala cizímu člověku na inzerát, nenechala bych ho třičtvrtě dne v boxe, nenechala bych ho o samotě, neholila bych mu zimní srst...je toho víc.
Ale dát ho po smrti sežrat zvířatům - proč ne?

Svatava napsal(a):
Meifi nechci vám kazit radost, ale on ty koně vycvičil už někdo před vámi, jinak byste si neškrtl:) Hříbě se rodí jako divoký kůň se všemi jeho instinkty a už jen to, že na něj někdo sahá, čistí ho, zvedá mu nohy, nasazuje mu ohlávku a převádí ho z bodu A do bodu B, což asi vše s koňmi potřebujete dělat i Vy, se musí naučit výcvikem.

Vždyť jsem v hřebčíně denně. Aby mě něco uniklo okolo hříbat je prakticky nemožné.Je jich tu celkem pět mladých výtržníků. Vodím je z výběhů s majitelem.Snažím se učit hlavně v praxi.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vždyť jsem v hřebčíně denně. Aby mě něco uniklo okolo hříbat je prakticky nemožné.Je jich tu celkem pět mladých výtržníků. Vodím je z výběhů s majitelem.Snažím se učit hlavně v praxi.

No vidíte, a to je všechno výcvik;) Je fajn, že takovou možnost máte.

Terven napsal(a):
Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák"

Svatá pravda. Ale měli by si to uvědomit hlavně dokud ten kamarád, přítel a parťák je naživu. Měli by mít čisté svědomí co se týče kamarádova blaha na tomto světě.
Po smrti už je to jedno.
Kytičkama na hrobeček - obrazně řečeno - už se to nedožene.
Já bych svého koně nikdy neprodala cizímu člověku na inzerát, nenechala bych ho třičtvrtě dne v boxe, nenechala bych ho o samotě, neholila bych mu zimní srst...je toho víc.
Ale dát ho po smrti sežrat zvířatům - proč ne?

Mě spíš Tarven šlo o ten způsob zabití, víte? Nikdo mi nevyvrátí, že kůň na jatkách neni ve stresu.Pro mě by to byla zrada a s tim fakt nic nenadělám.

keira napsal(a):
Jen ze zvědavosti, jestli se mohu zeptat - co kobylce bylo?

Jestli to stačí takto.

Zavřít galerii  

Zavřít galerii  

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mě spíš Tarven šlo o ten způsob zabití, víte? Nikdo mi nevyvrátí, že kůň na jatkách neni ve stresu.Pro mě by to byla zrada a s tim fakt nic nenadělám.

Reagovala jsem na tohle:
Pro mě je kůň to samé jako pes.Hlavně je to parťák, kamarád a to se na mě nezlobte nikdo asi proto nechci aby ho někdo sežral, né?
A taky na sežrání babičky.

Svatava napsal(a):
No vidíte, a to je všechno výcvik;) Je fajn, že takovou možnost máte.

Jsem taky moc rád za to.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jestli to stačí takto.

Takže měla játra zhuntovaná parazity a byla dušná?

Nemyslela jsem výcvik jako takový, ale to, že jednu věc přejímat je etické, druhou je neetické.

A to, že Vy nejste schopen koně odvézt na jatka, že to je pro Vás zrada parťáka je prostě Váš postoj, proč odsuzujete jiného, který má postoj jiný, který se s Vaším rozchází, a stavíte ho do pozice - svojí rodině bys to taky udělal? Proč potřebujete v člověku vyvolat pocit, že protože má jiný pohled na svět, musí být ten Váš správný a jeho špatný? Tak to totiž vypadá, víte?

Dotaz napsal(a):
Takže měla játra zhuntovaná parazity a byla dušná?

Ano, v játrech zapouzdřené parazity a chycené i plíce, ale jako dušnost se to neprojevovalo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nemyslela jsem výcvik jako takový, ale to, že jednu věc přejímat je etické, druhou je neetické.

A to, že Vy nejste schopen koně odvézt na jatka, že to je pro Vás zrada parťáka je prostě Váš postoj, proč odsuzujete jiného, který má postoj jiný, který se s Vaším rozchází, a stavíte ho do pozice - svojí rodině bys to taky udělal? Proč potřebujete v člověku vyvolat pocit, že protože má jiný pohled na svět, musí být ten Váš správný a jeho špatný? Tak to totiž vypadá, víte?

Couďas ježíšku to vůbec nebylo myšlené na Vás.To bylo všeobecně.Ježiš to jsem nechtěl takhle..To se opravdu omlouvám..

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pro mě je kůň to samé jako pes.Hlavně je to parťák, kamarád a to se na mě nezlobte nikdo asi proto nechci aby ho někdo sežral, né? Fakt by si někteří lidé měli uvědomit co to znamená slovo "kamarád, přítel a parťák" Takhle kdyby jsme k tomu přistupovali, tak bych Vám sežral klidně babičku nebo třeba uprchlíka.Proč ne?

Máte určitě i lidské kamarády, že? Představte si, že byste jednoho svého lidského kamaráda jeden den vzal za ruku a řekl mu "tak odteď bydlíš tady. Jíst budeš v sedm a v devět. Chodit ven můžeš, ale jen s těmi, které ti určím, v době, kterou stanovím a tam, kam tě pustím. Každý den budeš hodinu běhat po lese. Na všechno, co je ti nepříjemné, ale pro mne důležité, si budeš muset zvyknout. Jakoukoli známku nevole nebo odporu budu potlačovat. Budu ti dávat sladkosti, budu tě drbat na zádech a říkat ti, jak moc tě mám rád, protože jsi můj kamarád.

Považoval by Vás Váš kamarád za kamaráda? Nebo za majitele?

Hlavní problém je v tom, že moderní člověk už bohužel není zvíře.Všechno hodnotíme z pohledu tvora, který už nežije v souladu a rovnováze s přírodou. Všechno vztahujeme na svoje vnímání světa. Které je diametrálně odlišné od toho zvířecího.

Čajda napsal(a):
Máte určitě i lidské kamarády, že? Představte si, že byste jednoho svého lidského kamaráda jeden den vzal za ruku a řekl mu "tak odteď bydlíš tady. Jíst budeš v sedm a v devět. Chodit ven můžeš, ale jen s těmi, které ti určím, v době, kterou stanovím a tam, kam tě pustím. Každý den budeš hodinu běhat po lese. Na všechno, co je ti nepříjemné, ale pro mne důležité, si budeš muset zvyknout. Jakoukoli známku nevole nebo odporu budu potlačovat. Budu ti dávat sladkosti, budu tě drbat na zádech a říkat ti, jak moc tě mám rád, protože jsi můj kamarád.

Považoval by Vás Váš kamarád za kamaráda? Nebo za majitele?

Hlavní problém je v tom, že moderní člověk už bohužel není zvíře.Všechno hodnotíme z pohledu tvora, který už nežije v souladu a rovnováze s přírodou. Všechno vztahujeme na svoje vnímání světa. Které je diametrálně odlišné od toho zvířecího.

Když ono je právě ten problém, že já zrovna asi z celé ifauny nejméně nutím ty koně k něčemu nepříjemnému.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Couďas ježíšku to vůbec nebylo myšlené na Vás.To bylo všeobecně.Ježiš to jsem nechtěl takhle..To se opravdu omlouvám..

Omlouvat se nemusíte, na svůj názor máte svaté právo. Jen prostě pařím do té skupiny lidí, kteří s tím problém nemají, a poslouchám díky tomu dost nepříjemných věcí. Včetně toho, co píšete Vy - ty svoje koně vůbec nemáš ráda, když je dáváš na jatka. A pointa je v tom, že Vy to myslíte všeobecně, a protože já jsem to udělala, tak to vnímám osobně. Možná, až budete u koní tak dlouho jako já, svůj postoj upravíte, změníte, nebudete to brát tak stroze. Třeba ne. Ale buďte v klidu, já jsem podobně radikální, jako Vy k jatkům, ke koňským sporťákům. A víte, taky nejsou všichni stejní, taky se najdou výjimky, kteří mají vrcholové koně a vyhrávají nejen republikové závody, a přitom se s nima dá pokecat, nedělají z koní stroje, a svěřenců si váží. že to je jejich směr - chtějí být dobří, nejlepší - musí se tomu holt některé věci obětovat - třeba sehnat opravdu dobrého koně, a toho "nepotřebného" poslat dál, někomu, kdo s ním bude spokojen třeba jen do lesa.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Když ono je právě ten problém, že já zrovna asi z celé ifauny nejméně nutím ty koně k něčemu nepříjemnému.

To určitě, ale jakýsi režim mají, ne? Nemůžou se sebrat a jít do vedlejší stáje na kafe Už jen to, že mají zvířata svůj vyhrazený prostor je nepříjemné omezení, že si nemůžou úplně vybrat, co budou papat, protože co kdyby byli žebřiny, a někdo jejich majitele nabonzoval, že je týrá hladem... Myslím, že o to šlo.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
To určitě, ale jakýsi režim mají, ne? Nemůžou se sebrat a jít do vedlejší stáje na kafe Už jen to, že mají zvířata svůj vyhrazený prostor je nepříjemné omezení, že si nemůžou úplně vybrat, co budou papat, protože co kdyby byli žebřiny, a někdo jejich majitele nabonzoval, že je týrá hladem... Myslím, že o to šlo.

To ale Couďas nemůžou ani lidé. Již od narození jste omezovaná někým jiným.Jediným svobodným systémem je anarchie.Ovšem nereálným při počtu 7 milard lidí na planetě.

Ano, ale nikdo Vás nevlastní. Vše, co v životě uděláte je Vaše rozhodnutí, když už se můžete od 18ti rozhodnout. Samozřejmě je rozdíl mezi svobodou a respektem. Ale taky můžu být svobodný, když budu respektovat ostatní. Možná se pletu, je pravda, že já už dnešnímu světu vůbec nerozumím a velmi těžko se mi v něm žije.

Oťásek napsal(a):
Musím říct, že z diskuze mám celkem dobrý pocit. Je tu pár lidí, se kterými mám velmi podobný názor na víc věcí a ráda čtu jejich příspěvky ale samozřejmě i naopak. Je dost jasný, že budou vždy dvě barikády.
Nikomu svůj názor nevnucuju ale kdyby se kvůli téhle diskusi jenom jeden jediný nerozhodný člověk přiklonil k tomu svého koně neposlat na smrt ale hledat mu pečlivě nového majitele. /Dal by si ten čas a práci nějakou dobu koně v novém domově sledovat, navštěvovat a ubezpečovat se o jeho stavu./ mělo by to pro mě obrovský smysl:)

Jak psal meifi / mimochodem nemohli by Vás naklonovat...vzala bych si Vás tak 3x...staříkům k Ježíšku:)/u nás odchází koně stejně, pokud není zbytí uspávací injekce a až pak utracení. Musím říct, že mě se veterinář pokaždé také ptal jestli budeme nejdříve uspávat...ale bral to spíš jako řečnickou otázku, kdy nečekal zápornou odpověď a uspávací látku měl už nataženou v injekci. Já ale nechávám rozhodnutí na veterinářích vše prodiskutujeme, všechny možnosti, pro mě je nejdůležitější zda "to" koně bolí x nebolí. V případě, že zvíře v jeho stavu trpí bolestmi, zda se to dá zaléčit do stavu bezbolestného, pokud ne, je zvíře v klidu doma uspáno. Nerozhoduji o životu a smrti mých zvířat sama.

No, jatka, ...asi je úplně nezatracuji, ale zastáncem také nejsem. Nemám potřebu své koně s bolestmi /který je tedy většinou napíchaný nějakými léky/ vláčet desítky kilometrů, stresovat ho převozem a dostat za to pár tisícovek...pro mě to varianta není, nicméně je to určitě jak říkáte věc každého majitele.

Vím o případu, kdy koně se zlomenou plandající nohou nahnali do hengru a vláčeli ho na jatka vzdálená několik desítek kilometrů...pokud na to má někdo žaludek, pak vítr do plachet a klidné sny, já bych se zrovna v tomhle případě poblila sama ze sebe.


Naštěstí celá diskuze vlastně vznikla kvůli 7 letému koníkovi, který kulhá od prosince a majitelka se mu nový domov najít snaží, takže ať se jí to povede.

Ještě aby mě klonovali. Vidíte kolik lidí dovedu "naprdnout" během jednoho dne pouze sám? Dovedete si představit tu spoušť ve třech exemplářích? Bych Vám koníky asi značně rozmazlil.

Coudas: Asi vám rozumím. Já se můžu každý volný den sebrat a jet za kamarádkou klidně na druhý konec republiky. Můžu si dělat výlety kam se mi zachce. Moje oblíbená kobyla u pana majitele, která má jinak všechno, nic z toho nemůže. Má přes 5 ha pastvin, žije nonstop venku, vodu, krmení, mazlení, stádo dalších 6 koní, přístřešek, málo práce. Prostě ideální podmínky. Ale nemůže se sebrat a jít pouhých 15 km za asi jediným koněm v jejím životě, se kterým jsem ji viděla se navzájem drbat, spát si hlavama na zádech, čekat na sebe na vyjížďkách. Majitel druhého koně, si ho odvezl blíž k sobě, aby mu mohl dopřát péči, jako potřebuje, a tak je kobyla zase jenom obyčejný podřadný člen stáda bez parťáka... A člověk jí to nahradit nemůže i kdyby se na hlavu stavěl a byl s kobylu 24 hodin denně...
Pořád je to zvíře, které je přes všechnu svobodu omezováno mnohem víc než lidé.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě aby mě klonovali. Vidíte kolik lidí dovedu "naprdnout" během jednoho dne pouze sám? Dovedete si představit tu spoušť ve třech exemplářích? Bych Vám koníky asi značně rozmazlil.

No vážně o tom přemýšlejte .Jeden váš klon bych taky s radostí do stáje brala. A naši čtyřnozí důchodci by určitě hlasovali pro všemi kopyty .

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ještě aby mě klonovali. Vidíte kolik lidí dovedu "naprdnout" během jednoho dne pouze sám? Dovedete si představit tu spoušť ve třech exemplářích? Bych Vám koníky asi značně rozmazlil.

Rozmazlil...a to by bylo príma:) Důchodcům se snažíme zajistit všemožnou péči, takže večer při zavírání naženu rodinu a než se bude podávat večeře / kterou už mám většinou na plotně připravenou/ musí všichni popadnout hřbílka a kartáče, každý má přidělené "své oblíbené" důchodce a všichni čístí, drbou, mazlí, osahávají hříbátka...já zatím mažu, bandážuju, předekovávám, vařím čaje a různé lektvary na ráno...většinou se každé odpoledne staví nějaký soused na pivko či kávu...tak ještě že hřbílek je dost Všichni přiloží ruku k dílu a všichni se stále vrací = asi je to baví a mají z toho dobrý pocit.
Teď jsem měla dva měsíce zlomenou ruku / kydat se s tím dá...jen jaksi pomaleji/ a pak jsou takoví přátelé a pomocníčci k nezaplacení. /i jablko, chleba či mrkev donese každý/. Ale stejně bych Vás Meifi našim koníkům přála .

Ještě zase jenom taková myšlenka: včera jste mě donutili svými příspěvky celkem dost přemýšlet nad mrhání masem mých koní a tak jsem volala známé, která pracuje již léta ve velkém obchodním řetězci a...a musím říct, že jste mě po mém zjištění /i zděšení/, vůbec nepřesvědčili, ba naopak, je to pěkná pitomina. Vememe-li v potaz kolik prošlého masa se všude odváží k likvidaci... A já povezu koně na jatka kvůli mrhání...když pak, na váhu stejně tolik jako vážila má kobyla, promrhá denně každý větší supermarket? Tak to sorry ale to asi určitě neee.

Teda prý v lepším případě to odvezou k likvidaci. V tom, pro mě horším případě / protože se stravuji po restauracích a hospodách dost často/ to za nuzný peníz odprodají již navanulé /pečlivě omyté octovou vodou/ nějaké "lepší" hospodě a když si pak dáte něco hodně na česneku, či velmi navoněné nějakým kořením...pak je to možná právě toto maso, co už by jim asi za chvíli z regálu uteklo samo...

...

TŘETINA VŠEHO VYPRODUKOVANÉHO JÍDLA NA SVĚTĚ SE VYHODÍ NEBO ZNEHODNOTÍ.
Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V Evropě připadá na jednoho člověka 96 až 115 kg vyhozeného jídla za rok.
Zdroj: Organizace pro výživu a zemědělství
...

Mrhám masem svého parťáka? Bude tedy lepší a pro někoho asi přijatelnější, abych koně odvezla na jatka a posléze s ním mrhal někdo jiný? Ano, stojím si za tím, že mým koněm se takhle oklikou mrhat nebude... Ale pofrčí rovnou do kafiny...asi si s ním pak někdo může třeba umýt ruce... takže ho zpracuje i ta kafilerka k nějakému užitku:)

Coudas: proti Vám nic z toho mířeno není a ani nebylo. Udělala jste to, co jste udělat chtěla/musela a prostě je to tak.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
A je to přesně tam, kde vždycky, a proč se vždy na celou diskuzi můžu krajc vajc. Neplácáte mně po rameni, nemáte můj názor a pohled na svět, tak jste nevzdělaní netvorové.

Koně prohnat komínem - a víme, co se děje dál s tím, co se komínem prožene? Nedělají náhodou v kafilerkách masokostní moučku, kterou - ne u nás - se dále krmí další zvířata? A - jaký je tedy rozdíl dát zvíře na jatka, nebo do kafilerky? Jen v tom, že to nesežerou lidi, ale zvířata. Proč nedat zdravé maso do zoo na nakrmení dalších? V přírodě by to tak bylo. Ale administrativně to je sebevražna, takže za mně proto ne. Nesežeru přece svoji babičku - ale máte právo jí pohřbít. U koně to sice jde také, ale je to mnohonásobně složitější, než u člověka. Já nikomu jeho zachraňování neberu, má tuto potřebu, v pořádku. Pokud na to vydělá, má na to kapacitu a čas, ať zachraňuje. Ale za mně ať pak nežebrá o prachy a další prostředky. Nehledě na to, že vůbec netuším, jak musí být těm koním, ale ot je jiná otázka. Pořád je to o lidskosti, jen má každý svůj pohled na svět jinde. Proto je potřeba všechny kolem urážet? Nechápu. A zas na dlouho nechci.
Já vstávám až v sedmu, takže v osm v práci.

Ať čtu, jak čtu, tak vůbec nechápu na co nebo koho je to reakce? Myslím, že Vás nikdo nijak neosočil, ani neodsoudil...naopak k Vašemu případu se tu všichni vyjádřili soustrastně nebo vůbec. Reakce jsou dost obecné, tedy až na to, že se někdo zeptal, co kobylce bylo?

A dál, pokud to bylo mířeno na mě: Tak ANO, mám potřebu "zachraňovat", i když to slovo bych úplně nepoužila, prostě zajistit koni důstojné bezbolestné dožití v co nejlepších podmínkách...intenzivně na tom pracuju 15 let a už se to blíží dokonalosti

Svoje stáje máme jako "JÁ fyzická osoba", v životě jsem si nikomu neřekla ani o korunu, nejsme žádná nadace, děláme to protože chceme. Pak už vůbec nerozumím větě, jak těm koním asi může být? Jako kterým? koním co chodí na celý den do výběhu, kde mají nonstop seno, v létě pastvu, přístřešky, čerstvou vodu na noc mají velké boxy... baští 2x denně do žlabu a to dost individuálně namíchané žrádlo, jsou pod pravidelným dohledem kováře, veterináře, zubaře a když je třeba tak fyzioterapeuta... Nikdo na nich nejezdí, nikdo je krom péče nijak nevyužívá... Nevím, přijeďte se podívat, jak jim je.

Jo... jen teda nevstáváme v sedm, ale ve čtyři a v osm už se řítíme do práce, abychom na to vydělali

Nevidím Couďas, že by Vás někdo urazil.

Ano, to je ta psaná forma bez zabarvení, kdy nevíte, jestli je to myšleno v legraci, sarkasticky, ironicky, vážně... Jestliže "zachraňujete" tak, jak popisujete, tak hodně štěstí a málo starostí. To upřímně, prostě máte tuto životní potřebu, a je to hezké. Já jsem to yslela všeobecně, co člověk prostě zaslechne, vidí ve zprávách, pozoruje na internetu. Vy jste to podala jako "koukejte já zachraňuju koníčky", nebo tedy abych nebyla útočná, já to tak pochopila, a teď mně všichni mějte rádi a chvalte, jaký jsem úžasný člověk. A třeba, a já tomu věřím, že jste to takto nemyslela. Ale z Vaší reakce pak vyšla má reakce. Je to takto pochopitelné? Pořád se zde motáme kolem toho, kdo má jaký životní postoj, ale takhle v psaní se to dá někdy dosť těžko popsat a zachytit. Já pak v reálu taky můžu bejt úplně jiná, než se jevím takto v psaní. A to je ten problém. Víte já zas bych Meifiho nechtěla, jaok kamaráda na pokec možná, ale ve stáji ne. A to se vůbec neznáme, a proti Meifimu nemám vůbec nic. Můj postoj je zase ten, že koně rozmazlovat nebudu, a proto všichni z ustájení odešli, protože se patrně nemohli smířit s tím, že nemají koně krmit z ruky, už pak vypustili to, že jsem je o to žádala, aby to nedělali na pastvině, kde byli všichni společně s mými koňmi, ale jestli je chtějí uplácet, ať si je odvedou za ohradu, někam prostě jinam, a tam ať jim třeba navaří, to mi je buřt. Ale když pak jdete s dítětem do ohrady, protože si chce taky podrbat koníky, svoje koníky, a cvalem se k vám žene devítihlavé stádo, stepujou kolem vás v úzkém kruhu, odhánějí se, aby ten druhý náhodou nedostal o kousek mrve více... A když ten dotyčný takto nastoupí do ohrady, a já tohle vidím, a poprosím ho slušně znovu, aby ty koně v ohradě nekrmili, a on mi zarytě tvrdí, že to nedělá, tak si holt pomyslím svoje. Chápete, co tím chci říct? Taky to neznamená, že nevezmu pytlík mrkve a nevlezu mezi ně a nešoupnu jim z ruky každýmu jednu. Ale taky vím, co pak následuje, a taky si tu situaci následně musím umět vyřešit. Moje mamka uplácením naučila koně kousat, dva roky jsem jej to odnaučovala. Prostě vše je životní zkušenost, a myslím, že se aspoň schodnem na tom, že je potřeba pracovat s tím, co člověk má a co zažívá, jak to má zařízené.
Já nejsem uražená, to fakt ne. Jen mně vždycky omejvá, když se člověk snaží jinýmu pomoct aspoň takto, tedy v mým případě ze zkušenosti a napíše to veřejně na internet, kde si to každej vyloží po svém, a pak si stejně přečtete, že tu hovadinu, kterou jste se mu snažili vymluvit udělá. Protože je nejchytřejší na světě a prostě chce. A toho je ifauna plná, tedy já to tak vnímám.

Co se těch jatek týká, už jsem to napsla Meifimu a myslím to také všeobecně. Máte takový životní postoj, v pořádku, já to naprosto respektuju. Jen, a třeba to neníVáš případ, nevím, ale setkávám se s tím dost často, proč na oplátku nerespektujete můj postoj a názor a snažíte se jej zdegradovat. Opět - nechci tím říct, že konkrétně Vy, ale z toho, jak to čtu, tak mi to z toho vyplývá. Holt asi stále čtu blbě. Ano, rozhodla jsem se jak jsem se rozhodla. Pro mně smrt pistolí je jedna z nejlepších. A ano, musí se to umět, to je podmínka. Kdybych viděla aspoň nějaký náznak nemoci, nebo toho, co té kobyle bylo, na jatka by nešla, nechala bych jí uspat. Ale byla to prostě jen "zlá a zákeřná" kobyla, namasený quarter, zdravé ničím nezkažené maso, proč neposlat dále, a je to pro vás možná nepochopitelný a hnusný, ale naši si vzali, a snědli. Já jsem nemohla, nemohla bych koně jíst všeobecně. Zvláštní, že ta kráva mi nevadí... Myslíte, že svého 20ti letého parťáka, kterého piplám od odstávčete, bych poslala na jatka, protože je to taky hromada masa a nechci plýtvat? Myslím, že si odpovíte sami. To k tomu opravdu vše.

S tím plýtváním máte bohužel pravdu. Ale s tím obyčejný člověk nic neudělá. Jen to, že si to vychová doma sám a sám si to sní. Doba aspoň mně žene k tomu si jídlo dělat doma všechno, jen prostě v tomhle směru nejsem vzdělaná, a je pro mně těžké se ty věci učit - nemám k tomu vztah. Ale asi budu muset.

Víte, Oťásku, máte nesmírné štěstí v tom, co popoisujete ohledně starosti o koně. Já bych v případě opravdové nouze neměla komu zavolat, kromě manžela a kamarádky, která taky pracuje, i o víkendech, mi nemá s koňma kdo pomoci. Takže se stále modlím za to, aby se nikdy nic zásadního nestalo a snažím se mít vše ošéfované tak že kdyby něco, tak ať je opravdu co nejméně starostí. Kouknout se k Vám klidně můžu, já se toho nebojím. Vy máte pro své koně určitě dobré zázemí, které vyhovuje Vám, já zas pro své to, které vyhovuje mně. A jsem opět u toho - to co máte Vy nemusí vyhovovat mně a naopak, Vy byste třeba taky, jako všichni ostatní kolem, řekla, že své koně chovám jako krávy a že je nemůžu mít ráda, a oni mně, když mají takovéto podmínky.

Tak takhle za mně, urazit nebo dotknout jsem se nechtěla nikoho, je to prostě jen nepopsatelný pohled na věc.

kapička napsal(a):
Coudas: Asi vám rozumím. Já se můžu každý volný den sebrat a jet za kamarádkou klidně na druhý konec republiky. Můžu si dělat výlety kam se mi zachce. Moje oblíbená kobyla u pana majitele, která má jinak všechno, nic z toho nemůže. Má přes 5 ha pastvin, žije nonstop venku, vodu, krmení, mazlení, stádo dalších 6 koní, přístřešek, málo práce. Prostě ideální podmínky. Ale nemůže se sebrat a jít pouhých 15 km za asi jediným koněm v jejím životě, se kterým jsem ji viděla se navzájem drbat, spát si hlavama na zádech, čekat na sebe na vyjížďkách. Majitel druhého koně, si ho odvezl blíž k sobě, aby mu mohl dopřát péči, jako potřebuje, a tak je kobyla zase jenom obyčejný podřadný člen stáda bez parťáka... A člověk jí to nahradit nemůže i kdyby se na hlavu stavěl a byl s kobylu 24 hodin denně...
Pořád je to zvíře, které je přes všechnu svobodu omezováno mnohem víc než lidé.

Ano, takto jsem to myslela. Vlastně i to, jak popisujete - odvezli se kamarádi každý někam jinam. Taky jsem to zažila, a ne jednou. Ale s tím člověk nic nenadělá, to by nesměl mít asi nic, že...

Jo ještě k těm koním - uvedu na příkladu. Schvácené a zuté kopyto se dá také vyléčit, jen to trvá dlouho. Koně to jistě bolí, nemůže chodit, musí stále ležet - proleženiny, zápal plic atd atd. Nejsem si úplně jistá, že ten kůň je rád, že je zachraňován. Vyšťavená kobča, utýraná kost a kůže, podvyživená, třeba už špatný játra - vyléčíme, zaléčíme, šoupnem dále do "dobrých rukou" a ono se MÚŽE a NEMUSÍ stát, že se to stane znova - dyť mám koně zadarmo ne... Nejsem si jistá, jestli o to ten kůň stojí. Když jej udržuju rok, snažím se ze všech sil léšit vše, co se dá, a za rok kůň umře - nejsem si jistá, jestli ten kůň o to stál, a nebylo by mu lépe, kdyby ho poslali na věčné pastviny hned. Takto jsem to myslela. Ne podmínky, do jakých se ti zachraňovaní koně dostanou.

Coudas, moc hezky jste to napsala. Já to cítím dost podobně.

Kde končí naše povinnost a odpovědnost za spokojený život zvířete a kde začíná honění si našeho vlastního ega, že zachraňujeme chudáčka zvířátko?

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, to je ta psaná forma bez zabarvení, kdy nevíte, jestli je to myšleno v legraci, sarkasticky, ironicky, vážně... Jestliže "zachraňujete" tak, jak popisujete, tak hodně štěstí a málo starostí. To upřímně, prostě máte tuto životní potřebu, a je to hezké. Já jsem to yslela všeobecně, co člověk prostě zaslechne, vidí ve zprávách, pozoruje na internetu. Vy jste to podala jako "koukejte já zachraňuju koníčky", nebo tedy abych nebyla útočná, já to tak pochopila, a teď mně všichni mějte rádi a chvalte, jaký jsem úžasný člověk. A třeba, a já tomu věřím, že jste to takto nemyslela. Ale z Vaší reakce pak vyšla má reakce. Je to takto pochopitelné? Pořád se zde motáme kolem toho, kdo má jaký životní postoj, ale takhle v psaní se to dá někdy dosť těžko popsat a zachytit. Já pak v reálu taky můžu bejt úplně jiná, než se jevím takto v psaní. A to je ten problém. Víte já zas bych Meifiho nechtěla, jaok kamaráda na pokec možná, ale ve stáji ne. A to se vůbec neznáme, a proti Meifimu nemám vůbec nic. Můj postoj je zase ten, že koně rozmazlovat nebudu, a proto všichni z ustájení odešli, protože se patrně nemohli smířit s tím, že nemají koně krmit z ruky, už pak vypustili to, že jsem je o to žádala, aby to nedělali na pastvině, kde byli všichni společně s mými koňmi, ale jestli je chtějí uplácet, ať si je odvedou za ohradu, někam prostě jinam, a tam ať jim třeba navaří, to mi je buřt. Ale když pak jdete s dítětem do ohrady, protože si chce taky podrbat koníky, svoje koníky, a cvalem se k vám žene devítihlavé stádo, stepujou kolem vás v úzkém kruhu, odhánějí se, aby ten druhý náhodou nedostal o kousek mrve více... A když ten dotyčný takto nastoupí do ohrady, a já tohle vidím, a poprosím ho slušně znovu, aby ty koně v ohradě nekrmili, a on mi zarytě tvrdí, že to nedělá, tak si holt pomyslím svoje. Chápete, co tím chci říct? Taky to neznamená, že nevezmu pytlík mrkve a nevlezu mezi ně a nešoupnu jim z ruky každýmu jednu. Ale taky vím, co pak následuje, a taky si tu situaci následně musím umět vyřešit. Moje mamka uplácením naučila koně kousat, dva roky jsem jej to odnaučovala. Prostě vše je životní zkušenost, a myslím, že se aspoň schodnem na tom, že je potřeba pracovat s tím, co člověk má a co zažívá, jak to má zařízené.
Já nejsem uražená, to fakt ne. Jen mně vždycky omejvá, když se člověk snaží jinýmu pomoct aspoň takto, tedy v mým případě ze zkušenosti a napíše to veřejně na internet, kde si to každej vyloží po svém, a pak si stejně přečtete, že tu hovadinu, kterou jste se mu snažili vymluvit udělá. Protože je nejchytřejší na světě a prostě chce. A toho je ifauna plná, tedy já to tak vnímám.

Co se těch jatek týká, už jsem to napsla Meifimu a myslím to také všeobecně. Máte takový životní postoj, v pořádku, já to naprosto respektuju. Jen, a třeba to neníVáš případ, nevím, ale setkávám se s tím dost často, proč na oplátku nerespektujete můj postoj a názor a snažíte se jej zdegradovat. Opět - nechci tím říct, že konkrétně Vy, ale z toho, jak to čtu, tak mi to z toho vyplývá. Holt asi stále čtu blbě. Ano, rozhodla jsem se jak jsem se rozhodla. Pro mně smrt pistolí je jedna z nejlepších. A ano, musí se to umět, to je podmínka. Kdybych viděla aspoň nějaký náznak nemoci, nebo toho, co té kobyle bylo, na jatka by nešla, nechala bych jí uspat. Ale byla to prostě jen "zlá a zákeřná" kobyla, namasený quarter, zdravé ničím nezkažené maso, proč neposlat dále, a je to pro vás možná nepochopitelný a hnusný, ale naši si vzali, a snědli. Já jsem nemohla, nemohla bych koně jíst všeobecně. Zvláštní, že ta kráva mi nevadí... Myslíte, že svého 20ti letého parťáka, kterého piplám od odstávčete, bych poslala na jatka, protože je to taky hromada masa a nechci plýtvat? Myslím, že si odpovíte sami. To k tomu opravdu vše.

S tím plýtváním máte bohužel pravdu. Ale s tím obyčejný člověk nic neudělá. Jen to, že si to vychová doma sám a sám si to sní. Doba aspoň mně žene k tomu si jídlo dělat doma všechno, jen prostě v tomhle směru nejsem vzdělaná, a je pro mně těžké se ty věci učit - nemám k tomu vztah. Ale asi budu muset.

Víte, Oťásku, máte nesmírné štěstí v tom, co popoisujete ohledně starosti o koně. Já bych v případě opravdové nouze neměla komu zavolat, kromě manžela a kamarádky, která taky pracuje, i o víkendech, mi nemá s koňma kdo pomoci. Takže se stále modlím za to, aby se nikdy nic zásadního nestalo a snažím se mít vše ošéfované tak že kdyby něco, tak ať je opravdu co nejméně starostí. Kouknout se k Vám klidně můžu, já se toho nebojím. Vy máte pro své koně určitě dobré zázemí, které vyhovuje Vám, já zas pro své to, které vyhovuje mně. A jsem opět u toho - to co máte Vy nemusí vyhovovat mně a naopak, Vy byste třeba taky, jako všichni ostatní kolem, řekla, že své koně chovám jako krávy a že je nemůžu mít ráda, a oni mně, když mají takovéto podmínky.

Tak takhle za mně, urazit nebo dotknout jsem se nechtěla nikoho, je to prostě jen nepopsatelný pohled na věc.

Děkuju Couďas, hezky jste to napsala, já se ale ve Vašem případě přikláněla na stranu těch co s Vámi soucítí a snažila se to psát obecně hlavně proto, že jsem chtěla aby to obecné bylo, a né že se chci chlubit nebo plácám po ramenou, to nikoli, ale aby člověk který stojí před těžkým rozhodnutím nečetl jenom, že všichni koně se po prodeji dostanou do špatných rukou - ty defektní 100%. A kdybych si nemyslela, že by to někomu, opravdu třeba jen jedné osobě mohlo pomoc v rozhodování / tak bych si tady tu hubu netřepila/. Proto ta obecnost - byla velmi důležitá.

Mimochodem, toho co tu píšete si vůbec nemyslím, že se Vaši koně mají špatně.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jo ještě k těm koním - uvedu na příkladu. Schvácené a zuté kopyto se dá také vyléčit, jen to trvá dlouho. Koně to jistě bolí, nemůže chodit, musí stále ležet - proleženiny, zápal plic atd atd. Nejsem si úplně jistá, že ten kůň je rád, že je zachraňován. Vyšťavená kobča, utýraná kost a kůže, podvyživená, třeba už špatný játra - vyléčíme, zaléčíme, šoupnem dále do "dobrých rukou" a ono se MÚŽE a NEMUSÍ stát, že se to stane znova - dyť mám koně zadarmo ne... Nejsem si jistá, jestli o to ten kůň stojí. Když jej udržuju rok, snažím se ze všech sil léšit vše, co se dá, a za rok kůň umře - nejsem si jistá, jestli ten kůň o to stál, a nebylo by mu lépe, kdyby ho poslali na věčné pastviny hned. Takto jsem to myslela. Ne podmínky, do jakých se ti zachraňovaní koně dostanou.

Uvedu Váš příklad do reálu, na popud veterináře, jsme společně dojeli pro velmi vyhublou kobylu s velmi špatně vypadající nohou - Dovezli domů, udělali RTG "začali léčit", kobyla žrala a žrala, léky začali druhý den zabírat, jenomže zabraly..., otok splaskl a to bylo asi to jediné co kobyle nohu drželo pohromadě, kopyto se vyzulo. Do 20min byl u nás veterinář, kobyla byla uspána. Nešlo ale o schvácení jako takové, ale o obrovský neléčený zánět /od zranění/, kdy kopyto prakticky uhnilo... veterinář pouze konstatoval, měla tu být o čtrnáct dní dřív...

Takže bych spíš než Vyléčíme, zaléčíme, šoupneme... řekla: zajistíme, vyšetříme, stanovíme diagnózu, případně následně prognózu a pak se rozhodneme...

Ale nikoli já, nýbrž lidé se zkušenostmi, co na to mají školy a léta praxe /sami jsou majitele koní/ VETI

kapička napsal(a):
Coudas, moc hezky jste to napsala. Já to cítím dost podobně.

Kde končí naše povinnost a odpovědnost za spokojený život zvířete a kde začíná honění si našeho vlastního ega, že zachraňujeme chudáčka zvířátko?

Ego je podle mě: dát koně raději uspat, než mu sehnat nový domov, protože jenom JÁ mu zajistím vše potřebné...to zní egoisticky ne? Necítíte tam to Já? / opět míněno obecně, myslím, že Couďas v tomhle případě zrovna právo i povinnost měla a nemyslím ani nikoho jiného zde z diskuze/

Ale ti, co se snaží koním, kteří s nimi strávili celý život zajistit klidné dožití a s pokorou a vypětím se starají o svá zvířata, která jim celý svůj život přinášela radost nechali ego, sedlo a jakékoli ambice někde daleko, daleko za sebou O to více pokud je to jejich kůň jediný. Věřte, znám takových lidí docela dost, je mi ctí a smekám před nimi čepec.

To já jsem oproti nim stále "sobec", co má k důchoďáku i koně zdravé, mladé a prd.l si vozí, když je čas, stále.

Kde končí Vaše povinnost a odpovědnost je jen a jen Vaše věc Kapičko, to kde končí ta naše, je pak zase jenom na nás. A vidíte, jako Vy byste asi na dožití nechtěla mít svého koně u nás /chudáčka zvířátko/, tak já bych zase nechtěla prodat mladého koně Vám, protože bych se bála, že by u Vás mohl zestárnout...

Oťásku a kde začíná a končí ego Matky Přírody? Která nechává koně umřít na špatné zuby, na kašel, na podvrtnutou nohu nebo jen na pomalost? Jak se Matka Příroda stará o nemocné a staré koně? Kde bereme to pyšné smýšlení, že my, lidé, to víme líp, než ten, kdo nás stvořil?

Opakuju se: žijeme ve světě, který jsme si my - lidstvo - vytvořili k obrazu svému, tak aby se nám v něm žilo snáz. My jsme si vštípili nějaké chování, zásady, standardy a spousta toho konání už není jen na hranici, ale je daleko za hranou co se týče souladu s přírodou. A přenášíme to na zvířata, která naše umělé chování nechápou.
Co je nemocné, musí uhynout. Co je staré, musí uhynout. Aby bylo místo pro zdravé a mladé. Tak to šlo miliony let. Až přišel člověk, který tenhle chod zvrátil, protože ve své nekonečné namyšlenosti je přesvědčen, že on ví všechno nejlíp.

Koňský důchoďák - kde ve volné přírodě jste něco takového viděla? Píšete o obětování - opět se ptám, kde ve volné přírodě se nějaké zvíře dlouhodobě obětuje proto, aby jiné nemocné či staré zvíře mohlo žít o rok déle.
Možná mi napíšete - proboha přece nejsme zvířata! A já odpovím - ano, bohužel už opravdu nejsme zvířata.

Kde končí Vaše povinnost a odpovědnost je jen a jen Vaše věc Kapičko, to kde končí ta naše, je pak zase jenom na nás. A vidíte, jako Vy byste asi na dožití nechtěla mít svého koně u nás /chudáčka zvířátko/, tak já bych zase nechtěla prodat mladého koně Vám, protože bych se bála, že by u Vás mohl zestárnout...

A to je přesně ten důvod, proč si nadávám, že jsem do téhle diskuze vstupovala. Asi jsem vztahovačná, ale tohle mě fakt ranilo a hodně. Já tu na Vás neřekla jediné křivé slovo, psala jsem, že vy jste dost výjimka mezi koňáky, ale že u spousty jiných lidí to tak není. Ale bravo, ukázala jste respekt k jinému než Vašemu názoru

Čajda napsal(a):
Oťásku a kde začíná a končí ego Matky Přírody? Která nechává koně umřít na špatné zuby, na kašel, na podvrtnutou nohu nebo jen na pomalost? Jak se Matka Příroda stará o nemocné a staré koně? Kde bereme to pyšné smýšlení, že my, lidé, to víme líp, než ten, kdo nás stvořil?

Opakuju se: žijeme ve světě, který jsme si my - lidstvo - vytvořili k obrazu svému, tak aby se nám v něm žilo snáz. My jsme si vštípili nějaké chování, zásady, standardy a spousta toho konání už není jen na hranici, ale je daleko za hranou co se týče souladu s přírodou. A přenášíme to na zvířata, která naše umělé chování nechápou.
Co je nemocné, musí uhynout. Co je staré, musí uhynout. Aby bylo místo pro zdravé a mladé. Tak to šlo miliony let. Až přišel člověk, který tenhle chod zvrátil, protože ve své nekonečné namyšlenosti je přesvědčen, že on ví všechno nejlíp.

Koňský důchoďák - kde ve volné přírodě jste něco takového viděla? Píšete o obětování - opět se ptám, kde ve volné přírodě se nějaké zvíře dlouhodobě obětuje proto, aby jiné nemocné či staré zvíře mohlo žít o rok déle.
Možná mi napíšete - proboha přece nejsme zvířata! A já odpovím - ano, bohužel už opravdu nejsme zvířata.

Matka příroda to měla zařízené vcelku dobře.
Koloběh potravního řetězce nenechával většinou volně žijícího nemocného koně příliš dlouho strádat.
My jsme koně z tohoto koloběhu vytrhli, podrobili si ho a výrazně mu omezili podmínky k životu. Měli bychom mu tedy zajistit nejen důstojný pracovní život, ale i důstojný důchodový život a následný odchod ze života. Abychom nejen brali, ale i dávali.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Matka příroda to měla zařízené vcelku dobře.
Koloběh potravního řetězce nenechával většinou volně žijícího nemocného koně příliš dlouho strádat.
My jsme koně z tohoto koloběhu vytrhli, podrobili si ho a výrazně mu omezili podmínky k životu. Měli bychom mu tedy zajistit nejen důstojný pracovní život, ale i důstojný důchodový život a následný odchod ze života. Abychom nejen brali, ale i dávali.

Ale tady přeci už nic jako divoká příroda není, z matky přírody se stala už jen maximálně matka živitelka... /myslím tím mé blízké okolí/ i když ani Masaiové už nejsou co bývali...bydlej v domku splácaným z hove. ale mobily maj...
Prostě není už nic takový jaký to bylo. Tak proč zrovna v tomhle ohledu vezmeme banány do podpaždí a vylezeme zpátky na stromy? Myslím, že o krok zpět by se dalo ukročit v řadě jiných situací, ale proč v péči o něco nebo někoho, která je teď dostupnější, v lécích, které dřív nebyly...pohled na svět se po generace vyvíjí a mění, protože se mění svět. A pokud nějaké zvíře vlastním nebudu spoléhat jen na matku přírodu ale asi se budu starat sama neb matka příroda si mýho ani Vašeho koně nekoupila a tudíž za jeho životní welfare nenese zase až tak odpovědnost:):):) Jenom na to kouká z hůry a občas nevěřícně kroutí očima...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Matka příroda to měla zařízené vcelku dobře.
Koloběh potravního řetězce nenechával většinou volně žijícího nemocného koně příliš dlouho strádat.
My jsme koně z tohoto koloběhu vytrhli, podrobili si ho a výrazně mu omezili podmínky k životu. Měli bychom mu tedy zajistit nejen důstojný pracovní život, ale i důstojný důchodový život a následný odchod ze života. Abychom nejen brali, ale i dávali.

Ne, ukázala jsem, že kdybych koni hledala nového majitele, tak bych pečlivě vybírala a to dle mého přesvědčení a mých představ. A hledala bych pro své koně majitele podobně smýšlejícího, nejlépe takového, který svého předešlého koně spokojeně dožít nechal a až do konce dní se staral. Vy máte na toto názor opačný, tak je to snad pochopitelné.

Čajda napsal(a):
Oťásku a kde začíná a končí ego Matky Přírody? Která nechává koně umřít na špatné zuby, na kašel, na podvrtnutou nohu nebo jen na pomalost? Jak se Matka Příroda stará o nemocné a staré koně? Kde bereme to pyšné smýšlení, že my, lidé, to víme líp, než ten, kdo nás stvořil?

Opakuju se: žijeme ve světě, který jsme si my - lidstvo - vytvořili k obrazu svému, tak aby se nám v něm žilo snáz. My jsme si vštípili nějaké chování, zásady, standardy a spousta toho konání už není jen na hranici, ale je daleko za hranou co se týče souladu s přírodou. A přenášíme to na zvířata, která naše umělé chování nechápou.
Co je nemocné, musí uhynout. Co je staré, musí uhynout. Aby bylo místo pro zdravé a mladé. Tak to šlo miliony let. Až přišel člověk, který tenhle chod zvrátil, protože ve své nekonečné namyšlenosti je přesvědčen, že on ví všechno nejlíp.

Koňský důchoďák - kde ve volné přírodě jste něco takového viděla? Píšete o obětování - opět se ptám, kde ve volné přírodě se nějaké zvíře dlouhodobě obětuje proto, aby jiné nemocné či staré zvíře mohlo žít o rok déle.
Možná mi napíšete - proboha přece nejsme zvířata! A já odpovím - ano, bohužel už opravdu nejsme zvířata.

Kdepak jste viděla volnou přírodu / myslím v ČR/? Pokud tím je myšleno kus lesa mezi dálnicí a železnicí, tak já si takhle volnou přírodu nepředstavuji. Žijeme v ČR, kde je chov všeho ohraničen a regulován.

Oťásku, koukám, že si tu tak nějak "diskutujete" sama se sebou
Já když jsem přesvědčená, že něco dělám opravdu dobře, tak necítím potřebu zlomit intenzivním tlakem všechny okolo, aby to povinně dělali úplně stejně...
A v případě, že by si snad dovolili oponovat, je pak, doslova a do písmene ubít, svými argumenty.Tak velice intenzivními, že už radši nikdo nic nepíše

Tak teď už tak nějak nevím na co reagovat, na co ne. Oťásku Vy jste chětla ukázat cestu, že je možnost najít spolehlivého člověka, který si koníčka vezme na dožití a bude jej opečovávat a starat se do jeho důstojného konce. Ano, ta možnost je. Jen je velmi těžká, protože ze zkušenosti vím, že i když Vám člověk na dvoře naslibuje hory doly, naklade tisíce jmen, abyste se zeptal na reference, a tvrdí Vám, jak je kůň úžasnej, a že je to její životní láska - a to ten kůň je jezditelnej, ve formě, no dobře, tlustej, šikovnej - ani ho pořádně nezaplatí, ale jedná s ním jako s vlastním, a za rok Vám pošle sms - koně nemůžu mít, protože je dušnej, tak si ho vemte zpátky a ještě chce na tom vydělat, nehledě na to, že tu dušnost mu způsobil on, tak si pak taky rozmyslíte, co je pro toho koně lepší. Ale je to prostě o zkušenosti, ze 4 odjetých koní se mi dva vrátili zpátky, nemocný více, než byli u mně, jeden tedy skáše prej jako šampion, ale to je taky dlouhá story, takže mně to moc netěší - ne že bych já chtěla skákat - a jedna už je taky po smrti, po 2 letech u nového majitele. Tak čeho se pak chytit...

Já zas chtěla poukázat, že když opravdu není jiné řešení, a někdy není, ať už finanční, nebo jakékoliv jiné, tak jatka jsou taky možnost, a nemusí se člověk cítit tak strašně provinile, protože se na něj sesype celé okolí s urážkami, jako na mně, a ještě jej obviňují z alibismu, a že si celou nemoc u koně vymyslel, jen aby z toho vyšel s čistým štítem. Tak jako Vy se necítíte blbě za to, co děláte, tak by bylo docela fajn, kdyby se i ostatní nemuselli cítit blbě za své jednání, i když se ostatním příčí.

S Matkou přírodou - souhlasím. Všichni křičí, jak chtějí koně chovat "přirozeně", přirozeně jezdit, přirozeně se chovat, přirozeně je vlastnit. Že na tom přirozeného nic není, protože v dnešním světě už v souladu s přírodou žít nelze, to už je jedno. Ale tohle je taky téma do pranice, a každá strana bude mít svou pravdu, své argumenty, a své zaručené pravdy. Ale proč se kvůli tom navzájem osočovat.

A co se ega týká - já si zase mslím, že egoismus je to, že mám hluchého, slepého psa, kterej když stojí, tak se celej třese, bere tisíc léků na vše, ale vždyť ještě dýchá a popojde, proč bych cho měla utrácet. Dyť je na světě rád. Tohle je pro mně egoismus. Lidský. Mimochodem pes pak šel a utopil se. Jinak si to vysvětlit neumím, když o tom jezírku moc dobře věděl, několik let kolem něj chodil. Já jsem pak byla označena za vraha, protože jsem za 14 dní utratila svého starého psa, protože už nemohl na nohy, a nechtěla jsem se dožít, jako o několik let později, že už nevstane a já ho ponesu z prostředka dvora domů, aby na něj nemuselo pršet. A znám spousty dalších případů, kdy lidi ať už z nevědomosti, nebo prostě z chtění vědomně svá zvířata udržovali uměle při životě, protože "on tady s náma je tak dlouho a my ho milujeme". Máte pravdu v tom, že ta hranice je strašně tenká a je hodně těžké najít správnou dobu a správné řešení. Každý člověk je jiný, a každý má jinou přestravu o tom, kde ta hranice je a kdy je třeba jednat.

Nemusí se mnou nikdo souhlasit, a nemusí si ze mně nikdo brát příklad. Já bych opravdu jen ocenila, a opět všeobecně, kdyby mi nikdo netlačil jeho názor a pohled. Může mi jej sdělit, můžem o něm podiskutovat, ale proč se navážet a hanit jen proto, že každý máme jinou představu o životě. A těchto témat je strašná spousta, ne jen tohleto jedno. Nezlobte se Oťásku, ale opravdu to tak vyznívá, že když nejdeme s Vámi, jdeme proti Vám. Pochopila jsem, co se snažíte sdělit, a i když to možná nevypadá, já s Vámi souhlasím. Ale ne vše je jen takové nebo onaké. Je potřeba znát vše trochu blíže, až pak soudit.

Taky si nemyslím, že by se koně u Vás měli mít špatně, proč. A můžete být i fajn člověk. Jen jsou názory, které máte, se kterými se já ztotožnit nedokážu. A vím, a respektuju, že to je i opačně. A pointa všeho - Vy i já vycházíme z vlastní zkušenosti.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Matka příroda to měla zařízené vcelku dobře.
Koloběh potravního řetězce nenechával většinou volně žijícího nemocného koně příliš dlouho strádat.
My jsme koně z tohoto koloběhu vytrhli, podrobili si ho a výrazně mu omezili podmínky k životu. Měli bychom mu tedy zajistit nejen důstojný pracovní život, ale i důstojný důchodový život a následný odchod ze života. Abychom nejen brali, ale i dávali.

Nemám důvod nesouhlasit. Jde mi pouze o sporný výraz slova "postarat se". Protože pro mne to slovo znamená i "nechat uspat". Postarala jsem se o svého koně tak, že jsem mu zajistila rychlý a co možná nejcitlivější odchod z tohoto světa. Postarala jsem se, aby se nedostal do špatných rukou. Aby netrpěl hlady a zimou. Aby netrpěl bolestí. Aby mu nebylo smutno. Postarala jsem se.

Neustále dokola tady čtu o nutnosti zajistit koni důchod. Proč? Kde je to psáno? Odkud to přišlo? Mám povinnost se o svého koně postarat. Proč to automaticky evokuje něco ve smyslu "nechám ho žít dokud bude moct udělat pár kroků a budu do něj cpát léky a injekce". Přesně jak píše Coudas...

Všichni jistě známe Modlitbu koně, z níž cituji konec:
"Až poznáš, že se mé dny krátí, až už ti nebudu moci sloužit, můj milovaný pane, nenech mne prosím hladovět a mrznout a neprodávej mne. Připrav mi rychlou, milosrdnou smrt a budeš odměněn zde i na věčnosti".

1. Nikde nečtu nic o kamarádovi, mluví se o pánovi.
2. Nikde nečtu nic o důchodu, mluví se o rychlé smrti.

Naprosto přesně!

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Ano, to je ta psaná forma bez zabarvení, kdy nevíte, jestli je to myšleno v legraci, sarkasticky, ironicky, vážně... Jestliže "zachraňujete" tak, jak popisujete, tak hodně štěstí a málo starostí. To upřímně, prostě máte tuto životní potřebu, a je to hezké. Já jsem to yslela všeobecně, co člověk prostě zaslechne, vidí ve zprávách, pozoruje na internetu. Vy jste to podala jako "koukejte já zachraňuju koníčky", nebo tedy abych nebyla útočná, já to tak pochopila, a teď mně všichni mějte rádi a chvalte, jaký jsem úžasný člověk. A třeba, a já tomu věřím, že jste to takto nemyslela. Ale z Vaší reakce pak vyšla má reakce. Je to takto pochopitelné? Pořád se zde motáme kolem toho, kdo má jaký životní postoj, ale takhle v psaní se to dá někdy dosť těžko popsat a zachytit. Já pak v reálu taky můžu bejt úplně jiná, než se jevím takto v psaní. A to je ten problém. Víte já zas bych Meifiho nechtěla, jaok kamaráda na pokec možná, ale ve stáji ne. A to se vůbec neznáme, a proti Meifimu nemám vůbec nic. Můj postoj je zase ten, že koně rozmazlovat nebudu, a proto všichni z ustájení odešli, protože se patrně nemohli smířit s tím, že nemají koně krmit z ruky, už pak vypustili to, že jsem je o to žádala, aby to nedělali na pastvině, kde byli všichni společně s mými koňmi, ale jestli je chtějí uplácet, ať si je odvedou za ohradu, někam prostě jinam, a tam ať jim třeba navaří, to mi je buřt. Ale když pak jdete s dítětem do ohrady, protože si chce taky podrbat koníky, svoje koníky, a cvalem se k vám žene devítihlavé stádo, stepujou kolem vás v úzkém kruhu, odhánějí se, aby ten druhý náhodou nedostal o kousek mrve více... A když ten dotyčný takto nastoupí do ohrady, a já tohle vidím, a poprosím ho slušně znovu, aby ty koně v ohradě nekrmili, a on mi zarytě tvrdí, že to nedělá, tak si holt pomyslím svoje. Chápete, co tím chci říct? Taky to neznamená, že nevezmu pytlík mrkve a nevlezu mezi ně a nešoupnu jim z ruky každýmu jednu. Ale taky vím, co pak následuje, a taky si tu situaci následně musím umět vyřešit. Moje mamka uplácením naučila koně kousat, dva roky jsem jej to odnaučovala. Prostě vše je životní zkušenost, a myslím, že se aspoň schodnem na tom, že je potřeba pracovat s tím, co člověk má a co zažívá, jak to má zařízené.
Já nejsem uražená, to fakt ne. Jen mně vždycky omejvá, když se člověk snaží jinýmu pomoct aspoň takto, tedy v mým případě ze zkušenosti a napíše to veřejně na internet, kde si to každej vyloží po svém, a pak si stejně přečtete, že tu hovadinu, kterou jste se mu snažili vymluvit udělá. Protože je nejchytřejší na světě a prostě chce. A toho je ifauna plná, tedy já to tak vnímám.

Co se těch jatek týká, už jsem to napsla Meifimu a myslím to také všeobecně. Máte takový životní postoj, v pořádku, já to naprosto respektuju. Jen, a třeba to neníVáš případ, nevím, ale setkávám se s tím dost často, proč na oplátku nerespektujete můj postoj a názor a snažíte se jej zdegradovat. Opět - nechci tím říct, že konkrétně Vy, ale z toho, jak to čtu, tak mi to z toho vyplývá. Holt asi stále čtu blbě. Ano, rozhodla jsem se jak jsem se rozhodla. Pro mně smrt pistolí je jedna z nejlepších. A ano, musí se to umět, to je podmínka. Kdybych viděla aspoň nějaký náznak nemoci, nebo toho, co té kobyle bylo, na jatka by nešla, nechala bych jí uspat. Ale byla to prostě jen "zlá a zákeřná" kobyla, namasený quarter, zdravé ničím nezkažené maso, proč neposlat dále, a je to pro vás možná nepochopitelný a hnusný, ale naši si vzali, a snědli. Já jsem nemohla, nemohla bych koně jíst všeobecně. Zvláštní, že ta kráva mi nevadí... Myslíte, že svého 20ti letého parťáka, kterého piplám od odstávčete, bych poslala na jatka, protože je to taky hromada masa a nechci plýtvat? Myslím, že si odpovíte sami. To k tomu opravdu vše.

S tím plýtváním máte bohužel pravdu. Ale s tím obyčejný člověk nic neudělá. Jen to, že si to vychová doma sám a sám si to sní. Doba aspoň mně žene k tomu si jídlo dělat doma všechno, jen prostě v tomhle směru nejsem vzdělaná, a je pro mně těžké se ty věci učit - nemám k tomu vztah. Ale asi budu muset.

Víte, Oťásku, máte nesmírné štěstí v tom, co popoisujete ohledně starosti o koně. Já bych v případě opravdové nouze neměla komu zavolat, kromě manžela a kamarádky, která taky pracuje, i o víkendech, mi nemá s koňma kdo pomoci. Takže se stále modlím za to, aby se nikdy nic zásadního nestalo a snažím se mít vše ošéfované tak že kdyby něco, tak ať je opravdu co nejméně starostí. Kouknout se k Vám klidně můžu, já se toho nebojím. Vy máte pro své koně určitě dobré zázemí, které vyhovuje Vám, já zas pro své to, které vyhovuje mně. A jsem opět u toho - to co máte Vy nemusí vyhovovat mně a naopak, Vy byste třeba taky, jako všichni ostatní kolem, řekla, že své koně chovám jako krávy a že je nemůžu mít ráda, a oni mně, když mají takovéto podmínky.

Tak takhle za mně, urazit nebo dotknout jsem se nechtěla nikoho, je to prostě jen nepopsatelný pohled na věc.

Je jasný Couďas, že bych si rozuměl se Sisi58, Oťáskem a takovými těmi lidmi co pro ně kůň není jen zvíře.Vždyť já bych ani nevěděl co s koněm jinak dělat? Ježdění nebaví mě a ani koně moc nejásají to už vím, tak co by ze mě kůň vlastně měl? Mají samozřejmě jasné a velmi přísné hranice kam už prdelky nesmějí zajít.Třeba do auta už ví, že se nevejdou a snažila se kobča možná i nastartovat. Berte to prosím s humorem, který je mě jinak absolutně cizí..

Však jasně, koňák si bude více rozumět s koňákem, než s nekoňákem

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Však jasně, koňák si bude více rozumět s koňákem, než s nekoňákem

Nějak v tom mám bordel pěkný.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nějak v tom mám bordel pěkný.

To neřešte.
Děláte to dobře a nejdůležitější je, že to Vás i koně a psa baví. Ostatní je podružné.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Nějak v tom mám bordel pěkný.

Budete si více rozumět se Sissi a Oťáskem - koňáci, než s Coudasem - nekoňák, protože Vy jste koňák.

Oťásek napsal(a):
Ne, ukázala jsem, že kdybych koni hledala nového majitele, tak bych pečlivě vybírala a to dle mého přesvědčení a mých představ. A hledala bych pro své koně majitele podobně smýšlejícího, nejlépe takového, který svého předešlého koně spokojeně dožít nechal a až do konce dní se staral. Vy máte na toto názor opačný, tak je to snad pochopitelné.

Možná je ten hlavní rozdíl v tom, že vy jste optimistka a já ne.
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, ze kterého se vyklubal psychopat (a odhadnout se to vážně nedalo).
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, který byl prostě lhář a kůň skončil se srdceryvnou historkou o fatálním úrazu pravděpodobně na jatkách.
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, kterému se změnily okolnosti a kůň putoval do roka dál, a neskončilo to pěkně.
Viděla jsem takových příběhů o dost víc než happy endů ve stylu "kůň se dostal k Oťáskům".
Proto bych takového koně, kdybych ho už nemohla živit (a nemohu si pomoci, vždy mě napadají myšlenky jako "jestlipak by ho nemohli dál živit, i kdyby se na něm dalo jezdit/závodit..?"), opravdu do cizích rukou neposlala. Člověk se může ošklivě spálit i u lidí, o kterých si myslí, že je zná. Ego k tomu nemá co říct, mluví zkušenosti.

Svatava napsal(a):
Možná je ten hlavní rozdíl v tom, že vy jste optimistka a já ne.
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, ze kterého se vyklubal psychopat (a odhadnout se to vážně nedalo).
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, který byl prostě lhář a kůň skončil se srdceryvnou historkou o fatálním úrazu pravděpodobně na jatkách.
Viděla jsem pečlivě vybraného nového majitele, kterému se změnily okolnosti a kůň putoval do roka dál, a neskončilo to pěkně.
Viděla jsem takových příběhů o dost víc než happy endů ve stylu "kůň se dostal k Oťáskům".
Proto bych takového koně, kdybych ho už nemohla živit (a nemohu si pomoci, vždy mě napadají myšlenky jako "jestlipak by ho nemohli dál živit, i kdyby se na něm dalo jezdit/závodit..?"), opravdu do cizích rukou neposlala. Člověk se může ošklivě spálit i u lidí, o kterých si myslí, že je zná. Ego k tomu nemá co říct, mluví zkušenosti.

Vzal bych budoucího majitele k sobě domů, ukázal mu co mám doma za výzbroj, že mám za sebou tři vojenské mise zvané "pekelné závody" ať pán ví do čeho jde když se nebude starat.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzal bych budoucího majitele k sobě domů, ukázal mu co mám doma za výzbroj, že mám za sebou tři vojenské mise zvané "pekelné závody" ať pán ví do čeho jde když se nebude starat.

Pán by věděl, že žijeme v civilizované zemi, kde je na prvním místě život člověka A pokud je mi známo, tak používání takových praktik je nezákonné...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Mám koně ve finále dušného, při správném menežmentu to lze udržovat. Ale až nastane rozhodnutí zvolím uspání než stres na nějaké přiblblé jatka kde zvíře projde stresem.

Maso jím ano ale nejedla bych psa, kočku koně a další.

Nelíbí se mi ani styl porážky drůbeže ale co s tím jeden člověk zmůže? Králíka taky nežeru protože jsem s nimi dělala a strávila jsem s nimi krásné chvilky ve sportu.

Jatka Nikdy!

Vy nejíte maso ani nic živočišného?

kapička napsal(a):
Pán by věděl, že žijeme v civilizované zemi, kde je na prvním místě život člověka A pokud je mi známo, tak používání takových praktik je nezákonné...

Kapičko, říkáte to blbě... v naší zemi je na první místě peníze, život člověka až za ním...

Neda mi to k teto diskuzi se nevyjadrit. Coudas, s Vami bych rada nekdy zasla na kafe. Vase postoje jsou mi velice blizke a obdivuji Vas, jak trpelive a bez vyrazne citoveho zabarveni pisete sve nazory, ktere jsou velmi poucne a inspirativni, zaroven velmi tolerantni. Mluvite mi z duse (a nejen Vy, i nekolik vas dalsich diskutujicich s rozumnym nadhledem).
Ad Otasek: ja Vas postoj chapu, jen je opravdu moc cernobily a skutecne by to chtelo trochu tolerrance k nazorum jinych. Ja se vyjedrim jen k tomu Egu: opravdu to neni o egu, ale o zodpovednosti. Tech 'nepouzitelnych' koni tady beha rozhodne vic nez lidi s Vasimi podminkami a smyslenim, muzeme byt vdecni za kazdeho majitele kone, co se stal nepouzitelnym, kery se o nej postara. Ale chapu, ze vetsina rozumnych lidi nema chut, cas a finance na to, aby takove cizi kone vyhledavala a opecovavala. Myslim, ze vsichni z tech, co pisou, ze takoveho kone by radeji uspali, by jiste hledali moznosti, jak to zaridit iinak, ale nez dat takoveho kone do neproverenych cizich rukou, radeji zvolim tu smutnejsi variantu, protoze i ja jsem byla nejednou svedkem toho, jak smutne darovani takovych koni skoncilo. A pokud clovek vse rozumne zaridi, muzou byt i jatka synonymem dustojneho konce, vzdyt v cem je kun neco vic nez treba krava? Mnohem nedustojnejsi a krutejsi bylo, kdyz jsem videla umirat fenu meho tchana, stara, nemohla na nohy, tyden jen lezela spinava od vlastnich vykalu, ale tchan odmital me nalehani, at ji ulevi s tim, ze prece nezabije kamaradku, kdyz ma porad jeste radost, kdyz ji pohladi. Bylo tohle dustojne a humanni? Nebylo spis toto to zminovane Ego.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Budete si více rozumět se Sissi a Oťáskem - koňáci, než s Coudasem - nekoňák, protože Vy jste koňák.

Tak, jak jste to napsala, to zní docela pejorativně!
Že bych se taky začala urážet?!
I když vlastně ne, jsem hrdá na to, že jsem koňák

kapička napsal(a):
Pán by věděl, že žijeme v civilizované zemi, kde je na prvním místě život člověka A pokud je mi známo, tak používání takových praktik je nezákonné...

No a?
Někdy je jedna dobře mířená lepší, než sto zákonů

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Vzal bych budoucího majitele k sobě domů, ukázal mu co mám doma za výzbroj, že mám za sebou tři vojenské mise zvané "pekelné závody" ať pán ví do čeho jde když se nebude starat.

Když jsem byla mladá a svobodná, byla jsem stejný radikál jako Vy. I na úřad jsem protizákonně chodila v černejch a s bouchačkou u pasu, protože jsem potřebovala postrašit. Dneska mi z toho všeho zbylo jen nadávání v autě na debilní kretény, a pro mou dcerku je díky tomu "pražák" nejsprostší nadávka, kterou zná, taková k... ji nic neřiká. Než řešit situaci silou, raději se snažím do takovéto vůbec nedostat. Až když jde o život, nasazuju ramena a zatínám pěst. Sice jsem střílela dobře, ale zbroják jsem si udělat nepotřebovala. I když nás doba nutí k stále horším věcem, pořád pevně doufám, že nebude potřeba, a že Zdivočelá země bude pořád jen seriál v televizi.

sisi58 napsal(a):
Tak, jak jste to napsala, to zní docela pejorativně!
Že bych se taky začala urážet?!
I když vlastně ne, jsem hrdá na to, že jsem koňák

Pejorativně - za prvé nevím co to je a za druhé mně to uráží

Tak vidíte, jste na to hrdá, buďte. Mně prostě z mého smýšlení vychází, že koňák nejsem, to je vše

HanaNO napsal(a):
Neda mi to k teto diskuzi se nevyjadrit. Coudas, s Vami bych rada nekdy zasla na kafe. Vase postoje jsou mi velice blizke a obdivuji Vas, jak trpelive a bez vyrazne citoveho zabarveni pisete sve nazory, ktere jsou velmi poucne a inspirativni, zaroven velmi tolerantni. Mluvite mi z duse (a nejen Vy, i nekolik vas dalsich diskutujicich s rozumnym nadhledem).
Ad Otasek: ja Vas postoj chapu, jen je opravdu moc cernobily a skutecne by to chtelo trochu tolerrance k nazorum jinych. Ja se vyjedrim jen k tomu Egu: opravdu to neni o egu, ale o zodpovednosti. Tech 'nepouzitelnych' koni tady beha rozhodne vic nez lidi s Vasimi podminkami a smyslenim, muzeme byt vdecni za kazdeho majitele kone, co se stal nepouzitelnym, kery se o nej postara. Ale chapu, ze vetsina rozumnych lidi nema chut, cas a finance na to, aby takove cizi kone vyhledavala a opecovavala. Myslim, ze vsichni z tech, co pisou, ze takoveho kone by radeji uspali, by jiste hledali moznosti, jak to zaridit iinak, ale nez dat takoveho kone do neproverenych cizich rukou, radeji zvolim tu smutnejsi variantu, protoze i ja jsem byla nejednou svedkem toho, jak smutne darovani takovych koni skoncilo. A pokud clovek vse rozumne zaridi, muzou byt i jatka synonymem dustojneho konce, vzdyt v cem je kun neco vic nez treba krava? Mnohem nedustojnejsi a krutejsi bylo, kdyz jsem videla umirat fenu meho tchana, stara, nemohla na nohy, tyden jen lezela spinava od vlastnich vykalu, ale tchan odmital me nalehani, at ji ulevi s tim, ze prece nezabije kamaradku, kdyz ma porad jeste radost, kdyz ji pohladi. Bylo tohle dustojne a humanni? Nebylo spis toto to zminovane Ego.

Co není může být Ráda poznám člověka se stejným zaměřením

sisi58 napsal(a):
No a?
Někdy je jedna dobře mířená lepší, než sto zákonů

Jedna dobře mířená je lepší než 1000 slov, ale druhá strana by u toho neměla pojít.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Pejorativně - za prvé nevím co to je a za druhé mně to uráží

Tak vidíte, jste na to hrdá, buďte. Mně prostě z mého smýšlení vychází, že koňák nejsem, to je vše

Ok. Jako velká holka, určitě víte, co jste.

Je fakt, že, co jsem chtěla jsem napsala / spíš ještě o moc víc než bylo zdrávo/, něco asi zbytečně emotivně, ale určitě jsem nikoho nechtěla urazit. Proto všude ta obecnost. Ani jsem nechtěla aby to vyznělo, že kdo nemá stejný názor toho sežeru...spíš jsem chtěla napsat, proč stejný pohled na věc nemám. Myslím, že většina z Vás zase napsala proč nemá stejný názor jako já.

Takže přestávám vysí.at a balím to:)



http://www.equichannel.cz/zvedat-ci-nechat-uspat

tady je někdo ještě o level dál.

K čánku můžu taky napsat jen ano, ale... A víc psát nebudu.. Nemá to smysl.

Přesto děkuji za tuto diskuzi, podnět k uvažování je vždy dobrý. A já jej dostala.

sisi58 napsal(a):
Ok. Jako velká holka, určitě víte, co jste.

Jo jo, všichni okolo mi to při každé příležitosti dávají najevo

Tak se na mě nezlobte lidičky už.Nejsem žádný naivka co věří že žijeme tam a v tom.Co jsem já zažil, nezažil nikdo z Vás a ani bych to nikomu nepřál.Pokud já něco někomu slíbím, tak se nic nemusí sepisovat.Čestnost je pro mě obrovská hodnota a Vám to pak připadá jako že mi asi trochu přeskočilo. Tam kde jsem byl pochopíte velmi rychle co to znamená druh a kamarád.On spoléhá na vás a vy na něj.Jinak jste mrtví nakonec oba.Tak mi to nemějte za zlé..Nasazovali jsme životy i za Vás a vaše děti.

Myslím, že na Vás se tady nezlobí nikdo, spíše naopak jste místním velkým oblíbencem

Člověk nemusí být ve válce, aby měl stejné hodnoty jako Vy.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Myslím, že na Vás se tady nezlobí nikdo, spíše naopak jste místním velkým oblíbencem

Člověk nemusí být ve válce, aby měl stejné hodnoty jako Vy.

Noo to určitě nejsem oblíbencem Couďas. Za ty moje názory někdy se ani nedivím.

Jsem si nevšim...

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Jsem si nevšim...

Akorát koně mě celkem rádi vidí.

Neregistrovaný uživatel napsal(a):
Akorát koně mě celkem rádi vidí.

Jj, chodící zásobník dobrůtek a venčič!

Větší kamarády už jsem si nemohl najít.

Nooo třeba takový velbloud dvouhrbý... Nevím jestli je těžší, ale vyšší je rozhodně. Ale já bych šla radši s hostí pamlsků do koňského stáda, než krmit z ruky velblouda. Tomu jedině do žlabu.

kapička napsal(a):
Nooo třeba takový velbloud dvouhrbý... Nevím jestli je těžší, ale vyšší je rozhodně. Ale já bych šla radši s hostí pamlsků do koňského stáda, než krmit z ruky velblouda. Tomu jedině do žlabu.

Stačí kobule jaký je někdy čuně.

Spíš já se bojím, že mi ukousne ruku. Já se vůbec bojím a největší výzva je drbat velblouda za uchem. On mi u toho něžně funí do obličeje asi z 5 cm a já přemýšlím, jestli tu pusu otevře nebo ne. U koně tak nějak tuším, ale velbloud je pro mě úplně nečitelný.

kapička napsal(a):
Spíš já se bojím, že mi ukousne ruku. Já se vůbec bojím a největší výzva je drbat velblouda za uchem. On mi u toho něžně funí do obličeje asi z 5 cm a já přemýšlím, jestli tu pusu otevře nebo ne. U koně tak nějak tuším, ale velbloud je pro mě úplně nečitelný.

Vy máte velblouda?

Já naštěstí ne, ale znám člověka co ho má A má krásný život, jenom jí, spí a chodí do výběhu, ještě se nenašel nikdo, kdo by ho obsednul.

A abych nebyla úplně OT, tak vůbec netuším jak se to řeší u takových zvířat když přijde jejich čas...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Mno, veterinář je jedna věc. Ale neumím si představit, jaký typ majitele toto odsouhlasí!

Víte kolik majitelů vůbec netuší, jak to s uspáváním je? Prostě přijede vet a koni NĚCO píchne a uspí ho. Spousta lidí neví, že injekce jsou dvě :).

A co pak drbat tunového plemenného bejka, a ješte pak za váma běhá, že chce ježtě...

Nedá mi to neregovat, na jednu poznámu u článku o zvedání koní. Dotyčný píše, že by vezl koně i přes půl republiky jen aby se měl "lépe". Už vidím toho svého, který je celý život se mnou a nesnáší cizí lidi, nenastupuje do přepravníku, protože je klaustrofobik, nemůže sice pořádně chodit, ale měl by ustát 200,300 km cestu do nového prostředí, se svou povahou, že nové prostředí a ještě beze mně by ho psychicky určitě povzbudilo. Ale měl by špičkovou péči lidí, kteří se umí o koně suprově postarat, mají na to vybavení, ale k tomu koni, a on k nim, nemá žádnej vztah, a má tam "v klidu dožít." Zlobte se na mně jak chcete, ale já bych tohle svému parťákovi neudělala.

Asi tak. Já si myslím, že psychický stav koně je hodně důležitý a když se někde nebude cítit v pohodě, tak i přes veškerou péči to nemusí být vše v pohodě.
Když je kůň v pohodě, ve svém stádě, tak jde všechno mnohem líp.
K nám přišly po X letech do stáda noví koně, jeden byl prudič, a na 25 letý babče bylo strašně moc vidět, jak ji to vadí, byla protivnější než dřív, ne že by nebyla protivná normálně, pak koně odjeli a kobyle se vrátila zpátky nálada. Podle mě takového koně odvézt do jiného ustájení, tak je to pro něj konečná...

Mě bohatě stačilo, když majitelka odstěhovala kobču do jiného ustájení asi na tři měsíce.Nevěděl jsem ani kam, tak jsem nemohl za ní ani jet.Pak se kobča vrátila k nám.To jsem koukal jak Vám to dovede kůň dát sežrat..Potvůrka dva dny hrála uraženou.

kapička napsal(a):
Asi tak. Já si myslím, že psychický stav koně je hodně důležitý a když se někde nebude cítit v pohodě, tak i přes veškerou péči to nemusí být vše v pohodě.
Když je kůň v pohodě, ve svém stádě, tak jde všechno mnohem líp.
K nám přišly po X letech do stáda noví koně, jeden byl prudič, a na 25 letý babče bylo strašně moc vidět, jak ji to vadí, byla protivnější než dřív, ne že by nebyla protivná normálně, pak koně odjeli a kobyle se vrátila zpátky nálada. Podle mě takového koně odvézt do jiného ustájení, tak je to pro něj konečná...

Naprostý souhlas. Naší babče na podzim umřela kamarádka, také A1/1, byla o rok mladší, v zimě začala hubnout a nepomohlo ani přikrmování ani dekování, v boxu pod střevou odmítala zůstávat. Na jaře dostala tak silnou koliku, že nebylo co léčit. Majitelka se podle mě správně rozhodla kobylu nikam nevozit a uspat jí uprostřed pastviny a koní, kde strávila posledních sedm let. Lepší smrt si kůň aspoň podle mě nemůže přát. Kobči stály kolem babky, když lehla a povídaly a docela intenzivně to prožívaly. No ale od té doby ta moje babča schází, vidím na ní, že není spokojená, hodně se jí zhoršila se artroza a přiklekla a letos jsem poprvé zahlédla že se občas nechá od některých mladších kobyl odstrčit - ještě vloni na jaře byla šéficí stáda a vládla mladým tvrdou rukou, letos se drží trochu stranou, i když místo u krmení si pořád obhájí.

dsj napsal(a):
Naprostý souhlas. Naší babče na podzim umřela kamarádka, také A1/1, byla o rok mladší, v zimě začala hubnout a nepomohlo ani přikrmování ani dekování, v boxu pod střevou odmítala zůstávat. Na jaře dostala tak silnou koliku, že nebylo co léčit. Majitelka se podle mě správně rozhodla kobylu nikam nevozit a uspat jí uprostřed pastviny a koní, kde strávila posledních sedm let. Lepší smrt si kůň aspoň podle mě nemůže přát. Kobči stály kolem babky, když lehla a povídaly a docela intenzivně to prožívaly. No ale od té doby ta moje babča schází, vidím na ní, že není spokojená, hodně se jí zhoršila se artroza a přiklekla a letos jsem poprvé zahlédla že se občas nechá od některých mladších kobyl odstrčit - ještě vloni na jaře byla šéficí stáda a vládla mladým tvrdou rukou, letos se drží trochu stranou, i když místo u krmení si pořád obhájí.

Myslím taky že to byl ten nejlepší způsob odchodu.Doma a mezi svými.