Uživatel s deaktivovaným účtem

Asi nejoptimálnější kombinace je: dobře naježděný (neztuhlý) kůň s příjemnými chody, zkušený cvičitel na zemi a lonž. Střídat madla a sedlo.
Každý začátečník je svým způsobem ztuhlý - právě protože se snaží udržet v sedle "vší silou" a to je špatná cesta... pomáhá, jak psala Elizabetha, se prostě vyjezdit. A mít dobré vedení a schovívavého čtyřnohého parťáka
Uživatel s deaktivovaným účtem

A krom toho ježdění na madlech nebo padu na lonži na koni s příjemnými chody pracovat na vlastní pružnosti a ohebnosi a číst Ježdění podle Sally Swift.
Já nevím jak u ostatních, ale mě nejčastěji tuhne šíje a ramena (nejen při ježdění). Jakmile mi "zkamení" ramena, tak tak mi to jde do celého těla. Takže si během ježdění občas projedu hlavou kontrolní kolečko: krk-ramena-záda-pánev-kolena a když zjistím napětí tak se rozhýbávám - zakývám si hlavou, protáhnu ramena a zápěstí, narovnám se, spustím kolena dolů, chvíli si odpočinu.
Já zase z nepohodlného koně tuhnu v kyčlích, protože se snažím ochránit záda. Dokud se nerozchodí, tak jezdím v lehkém sedu (samozřejmě ne v kroku) a pružím to nohama.
Taky jsem tuhla na sedle, které je pro holku nepohodlné, protože to prostě bolelo, tak se člověk bránil. Asi to chce kombinaci sedící cajky a pohodlný kůň (třeba s ploššími chody). Nemusí to být jen jezdcem, ve hře je mnoho faktorů.