Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
No to ale jen když bude mít navrch slečna.Pokud poník, tak se vůbec nebojte.On už Vám zábavu vymyslí.
Také zapřaháme. Ale náklady na postroje a bezpečný vozík opravdu nejsou zanedbatelné. Ale je to prča. :).
Uživatel s deaktivovaným účtem

Anekapace
Já Vám moc fandím, a kéž bych jednou taky měla tuhle možnost.
A jen ze zvědavosti - kde se dá přiučit (kde jste se učila) jízdě v zápřeži?
A jak na Vás koukají ti s velkými koňmi - berou Vás jako rovnocennou?
Děkuju za milá slova. :)
Učila jsem se sama, pokusem, omylem. Ze začátku se nedařilo, náruční kobylu jsem pokazila, tak na rok byla pomlka. Pak dorostla podsedlová, a začala jsem znovu a lépe s ní. Klasika chození na opratích, a zvykání na brdečko. Potom potahat sáňky atd. Byla šikovná, tak se sehnal valníček a sama se lehce zatahala ve voze.
Tou dobou už byla starší kobyla vyklidněnější, chodily ven na párových opratích, zvládla i ty sáňky, a tak jsem pozvala kamarády, kteří se zapřahání věnují, a kobyla se připřáhla. A jelo se. :)
Samozřejmě jsem musela složitě shánět párové postroje, protože prostě musely být hnědé ;D, a celkově se celý proces hodně natahoval.
Jelikož měl valník ruční brzdu, a jelikož jsem nebyla schopná v těch našich krpálech dobrzdit tak, abych nenajížděla na kobyly, začala jsem shánět wagonetku.
Protože starší kobyla začala vozík zase řešit, nebylo jí komfortně a já si vypěstovala žaludeční neurózu jen při pomyšlení na to, že bych měla jít zapřahat.
S kotoučovými brzdami se ale jezdí jedna báseň.
Na našich prvních velmi hobby závodech se kobyly ukázaly jen v tom nejlepším světle.
Najednou nebyl problém postát na místě, mezi soutěžemi, a na parkuru se chovaly, jako kdyby šlo o běžnou rutinu.
Vyhrály všechny kategorie, ve kterých nastoupily.
Myslím, že malé koně mezi velkými jsou a vždy budou zpestřením, ale s odmítavými nebo přezíravými reakcemi jsem se nesetkala.
Bude to také dáno tím, že jsme hobby závody pořádali jen v kruhu přátel.
Příští roky ukáží, jak vlastně vozatajský svět tato plemena vnímá, chtěli bychom se po akcích ukazovat častěji.
Všem, kdo s myšlenkou zapřahání koketují, věc doporučuji, je to opravdu nepopsatelné, když se něco, co se vám z počátku sypalo pod rukama, podaří.
A nezoufejte, když bude proces trvat déle. U nás je to hlavní bod úspěchu - nebyl čas spěchat, dělalo se postupně, a na závěr jsem měla za zadkem opravdu zkušené kamarády, bez kterých bych ten poslední krok ještě dodnes neudělala.
Ono už to samotné nastavení a vyšponování postrojů dá zabrat.
Uživatel s deaktivovaným účtem

S poníkem se dá dělat spousta věcí, pokud máš zvládnuté úplné základy práce s koněm, které jsou to nejdůležitější. Moc hezké stránky ohledně práce se shettym má agitta, občas sem přispívá, na jejích stránkách se dočteš jak vybrat správně poníka a jak s ním pracovat, poníky i prodávala, kdyžtak se s ní zkus spojit, třeba poradí.
http://www.aslan.estranky.cz/clanky/rady-zacinajicim-chovatelum-vse-o-chovu-a-vycviku-shp-/
Pokud dobře zvládneš základy, nejlépe s pomocí někoho zkušeného a kůň ti bude věřit a budeš pro něho srozumitelná, můžeš z něho mít skvělého parťáka např. https://www.youtube.com/watch?v=mFImjWUvgQI
Naše shetty po komplikovaném úrazu nevozí ani netahá, ale občas ji zapojujeme do malé nenáročné činnosti .
Uživatel s deaktivovaným účtem

A ještě důležitá věc, kůň by nikdy neměl být sám, bez parťáka svého druhu, pokud bys ho plánovala mít doma, znamená to mít poníky nejméně dva.
Čiči
napsal(a):
Nedoporučili byste mi odkud poníka koupit?...a jaké plemeno?...máte zkušenosti se shetlandem?
Jestli je ti patnáct a máš průměrnou výšku a váhu, tak na shetlandovi si určitě nezajezdíš.V dalším příspěvku se ti zdají drahé cajky na tah.Takže ti opravdu zbývá nějaké to vodění za země, pokud bude s papíry, tak exhibovat po výstavách.Ale to je taky docela drahá záležitost.Ostatně všechno kolem koní.Budeš muset mít doma nejmíň dva, nebo platit ustájení.Možná by bylo rozumnější si pořídit psa?
Nepíšeš, proč chceš zrovna poníka, co tě k tomu vede, jaké máš předchozí zkušenosti a tak.
Jinak poníků je spousta druhů, taky kříženci.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
S poníkem se dá dělat spousta věcí, pokud máš zvládnuté úplné základy práce s koněm, které jsou to nejdůležitější. Moc hezké stránky ohledně práce se shettym má agitta, občas sem přispívá, na jejích stránkách se dočteš jak vybrat správně poníka a jak s ním pracovat, poníky i prodávala, kdyžtak se s ní zkus spojit, třeba poradí.
http://www.aslan.estranky.cz/clanky/rady-zacinajicim-chovatelum-vse-o-chovu-a-vycviku-shp-/
Pokud dobře zvládneš základy, nejlépe s pomocí někoho zkušeného a kůň ti bude věřit a budeš pro něho srozumitelná, můžeš z něho mít skvělého parťáka např. https://www.youtube.com/watch?v=mFImjWUvgQI
Naše shetty po komplikovaném úrazu nevozí ani netahá, ale občas ji zapojujeme do malé nenáročné činnosti .
Tuhle práci "houbařky" by možná vzala i moje kobule.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Anekapace
Já Vám moc fandím, a kéž bych jednou taky měla tuhle možnost.
A jen ze zvědavosti - kde se dá přiučit (kde jste se učila) jízdě v zápřeži?
A jak na Vás koukají ti s velkými koňmi - berou Vás jako rovnocennou?
Tak hlavně, v závodech spřežení se jezdí oficiálně jen pony páry, resp min. u nás. Pony jedničky nejsou. Rozdíl mezi velkým koněm a ponym nikdo na závodech nijak neřeší, že by byl poník něco méněcenného. Týkají se jich jen změny v pravidlech ve smyslu rozměru a váhy kočárů.
Jen místy při výjezdu z překážek musí být rozhodčí v překážce při jízdě poníků dost mrštní, aby rychle vyskákali z budky, když si jezdec spřežení v plné rychlosti s ponclama splete výjezd a letí přímo na ně - jak je to mrňavé a rozběhne se to natvrdo, tak se to pak dost blbě točí i když má 4 kolový kočár točnu a jízda s ním je snazší.
Zápřah je lepší se učit u někoho, kdo to už umí, minimálně u těch základů, případně do odjetí licence jezdce spřežení. Já jsem měla vedení do licence, pak jsem se nepohodla s trenérem a dva roky válčím sama. Jde to, ale je to těžší a vyžaduje to velkou míru znalostí a zkušeností nejen s prací ze země všeobecně, ale i s prací pod sedlem, kór když chcete jezdit s koněm i po závodech a chcete, aby to nějak vypadalo.
A poslední věc nakonec: jízda se spřežením je ze všech disciplín ta nejnebezpečnější. Jakkoli se to zdá jako sranda, nikde jinde se nekladou takové nároky na korektní výcvik koně, jako právě v tahu. Kočárový kůň musí vydržet mnohem víc než pod sedlem ježděné zvíře. Pokud by to s vámi rozpálil na fest v kočáru i jen poník, může vás během pár metrů katapultovat z kočáru a způsobit neuvěřitelné škody jak na sobě a vybavení, tak na všem okolo něho v dráze úniku. Splašeného koně v kočáru, který vysadil kočího, nejde snadno zastavit, nehledě na to, že hodně i zkušených kočích natvrdo zařvalo po pádu z kočáru, kdy si zlomili vaz... Není to sranda a nemělo by se k tomu jako ke srandě přistupovat. Jen pro představu, co dokáže jeden blbý poník v halovém stylovém závodě v USA (kde se jedničky pony jezdí): https://www.youtube.com/watch?v=03YcT74h5Mg
Když se to ale umí a jezdec si v kočáru nehoní vlastní ego, pak je to nádhera a proto se tomu ostatně také věnuji.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mno, já bych do toho nešla. Jezdit spřežení. Sice o tom nic nevím, ale tak, jak to popsala Alfi, tak to mám vnitřně nastavené. Že sedět za koněm je ještě daleko nebezpečnější, než na něm. Naštěstí tohle z videa jsou ještě malé lehké vozíčky, ale i tak, kolik to zvládne nadělat paseky!
Každopádně věřím, že to může být velmi divácky zajímavé - takovýhle adrenalin. To na parkuru nenajdete...
Za mě - všechno, kde jsou pevné překážky a nebo něco zapřaženého za koněm, mi přijde hodně nebezpečné. Každopádně každý svého štěstí strůjce - každé odvětví, ať se jedná o cokoli, najde svoje příznivce i odpůrce
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
A mě připadal pyrotechnik jako docela nebezpečné povolání. I když vodit koně taky není moc ideální jsem slyšel, ale snad mi zlomí jenom "mrkev" v nejhorším. S adrenalinem se to nesmí přehánět, protože je nebezpečně návykový.A člověk chce víc a víc, rychleji a rychleji.No to je každého věc ovšem taky jen do určité míry.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Anekapace
Děkuji za vysvětlení a moc držím palce!
alfi pav
také děkuji za příspěvek, já věřím že to není sranda.
To video jsem už kdysi viděla, je to hrůza. A popravdě nechápu ani ty lidi co se staví strachy šílenému zvířeti do cesty...
Ono to nebezpečné opravdu je.
Celou dobu, co se zapřaháním koketuji, bojuji se strachem. Nepřidávají mi k tomu historky, které jsem za ty roky naposlouchala od všech koňoznámých zapřahajících. Když jsem je žádala, aby si od teď nechali všechny katastrofy od cesty, omlouvali se a uklidňovali, že s havárkami se svěří každý a rád je přidá k dobru, pokud nedopadly vyloženě špatně, ale krásnou vyjížďku za západu slunce, kterých je do roka nespočet, ti nepovykládá nikdo. ;)
Nepřidává mi k tomu ani to, že jsem v reprodukčním procesu. ;D Všechny strachy vnímám daleko více, než před dětmi.
Takže mám zásadu, že nikdy nejedu sama, vždy jedu známou cestou a celkově se snažím rizika minimalizovat.
Ale ano, i ten poník, který se poplaší a uteče s vozem, udělá pěkný rachot. ;(.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
anekapace
napsal(a):
Ono to nebezpečné opravdu je.
Celou dobu, co se zapřaháním koketuji, bojuji se strachem. Nepřidávají mi k tomu historky, které jsem za ty roky naposlouchala od všech koňoznámých zapřahajících. Když jsem je žádala, aby si od teď nechali všechny katastrofy od cesty, omlouvali se a uklidňovali, že s havárkami se svěří každý a rád je přidá k dobru, pokud nedopadly vyloženě špatně, ale krásnou vyjížďku za západu slunce, kterých je do roka nespočet, ti nepovykládá nikdo. ;)
Nepřidává mi k tomu ani to, že jsem v reprodukčním procesu. ;D Všechny strachy vnímám daleko více, než před dětmi.
Takže mám zásadu, že nikdy nejedu sama, vždy jedu známou cestou a celkově se snažím rizika minimalizovat.
Ale ano, i ten poník, který se poplaší a uteče s vozem, udělá pěkný rachot. ;(.
S těmi dětmi to příroda zařídila schválně že se bojíte víc.Otázka jestli je to strach, nebo rozum.
anekapace
napsal(a):
Ono to nebezpečné opravdu je.
Celou dobu, co se zapřaháním koketuji, bojuji se strachem. Nepřidávají mi k tomu historky, které jsem za ty roky naposlouchala od všech koňoznámých zapřahajících. Když jsem je žádala, aby si od teď nechali všechny katastrofy od cesty, omlouvali se a uklidňovali, že s havárkami se svěří každý a rád je přidá k dobru, pokud nedopadly vyloženě špatně, ale krásnou vyjížďku za západu slunce, kterých je do roka nespočet, ti nepovykládá nikdo. ;)
Nepřidává mi k tomu ani to, že jsem v reprodukčním procesu. ;D Všechny strachy vnímám daleko více, než před dětmi.
Takže mám zásadu, že nikdy nejedu sama, vždy jedu známou cestou a celkově se snažím rizika minimalizovat.
Ale ano, i ten poník, který se poplaší a uteče s vozem, udělá pěkný rachot. ;(.
Tak ono se říká, že dokud s vámi v kočáru neuteče kůň, tak nejste pořádný jezdec spřežení...
Já jsem měla po své "premiéře", která naštěstí dopadla dobře (díky bohu za stoupající vcelku hluboké pole se vzrostlou řepou, na kočáru jsem byla sama, trenér si "vystoupil"), krásnou lesní barvu ještě další hodinu a něco a v rámci toho jsem musela s koněm ještě dojet v kočáru domů.
Vždycky je lepší mít špatnou zkušenost, která dopadne vcelku dobře, protože pak si dáváte mnohem většího majzla a jste mimořádně odhodlaní takovou situaci už pokud možno nikdy nezažít. Mě moje špatná zkušenost naučila pokoře a mnohem většímu odhodlání pro mimořádně dobrou přípravu koně do tahu, kdy opravdu nepodceňuju žádný ani ten nejhloupější detail (který u jiného zkušenějšího vyvolá spíš úsměv), protože nikdy nevíte, jestli se vám zrovna tohle nevyplatí, když to s vámi začne zdrhat.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Anekapace
Děkuji za vysvětlení a moc držím palce!
alfi pav
také děkuji za příspěvek, já věřím že to není sranda.
To video jsem už kdysi viděla, je to hrůza. A popravdě nechápu ani ty lidi co se staví strachy šílenému zvířeti do cesty...
Verity: ten kůň se nějak zastavit musel a pořád existovala možnost, že ve chvíli kdy ho chytí za uzdečku (dokud ji měl) nebo do lasa, tak se z toho panického rauše dokáže aspoň na vteřinu dostat a už ta vteřina by stačila, aby ho dokázali zpacifikovat. Čekat až resp. jestli padne není zrovna ideální postup ať už skrz welfare koně nebo skrz celý další průběh akce a s tím související škody, které mohly být napáchané.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Alfi pav
Já jsem ale nikde nepsala že přítomní měli jen čekat až kůň padne, to jste si vymyslela sama.
Napsala jsem že nechápu lidi co se staví koni do cesty, a na tom trvám.
Ano, chápu lidi co skáčou po cajkách, ale ne lidi co se postaví přímo před koně a mávají rukama, nebo si prostě jen stoupnou koni do cesty a si myslí že o ně zastaví? např. v cca 1.30 minutě toho videa.
To je prostě sebevražda.
Uživatel s deaktivovaným účtem

On tam jeden pán na začátku se třeba snažil chytit opratě, co vláčel kůň po zemi. Mě zas přijde nereálné udělat tohle. Vzhledem k tomu, že se shýbám k zadním nohám kolem cválajícího hysterického koně, který kope po cajkách (tedy bych to mohla dostat i do hlavy já) a za ním vlaje kočárek, který mě může taky smést...
Každopádně to stání a mávání před koněm - souhlas, že je to risk. Ale to snad ví každý, kdo v té aréně byl, ne? Tam byli jen koňáci. Prostě se snažili nějak pomoct. Mě spíš překvapuje, že ten kůň, když zběsile běhal, prostě smetl, co mu stálo v cestě - bylo mu jedno, co přejede a jestli se u toho přizabije. Nevyhýbal se. A to ani ten bez blindů.
My jsme si to vyzkoušeli jako děcka v oddíle, když jsme měli koně, co po každém doskoku skoku trhl hlavou dolů a hodil zadkem a slečna vystupovala pod něj. On vždy zamířil do stáje, kam cvalem po asfaltu doběhl. Což bylo 1) dost nebezpečné, a 2) dost zdlouhavé, pro něj pořád chodit (cca 600 m). Tak někdo zavelel, ať si všichni, co tu jsou, stoupnou do řady, udělají "hada" a spojí se rukama. Mno.. samozřejmě kůň se nad tím ani nezamyslel a my letěli do stran, jak nás rozrazil plecemi... od té doby říkám, že kůň přes člověka jde, protože je mu to srdečně šumák. Zrovna tak, když mají ve výběhu mezi sebou nějakou potyčku a člověk se připlete, tak když jeden uhýbá třeba před kopancem, tak člověka klidně srazí. Jsou to jejich automatické obranné mechanismy. Až pak kouká, že ublížil a u některých je vidět, že fakt nechtěl...jakoby mu to přišlo "líto".
Uživatel s deaktivovaným účtem

Hhippie "Každopádně to stání a mávání před koněm - souhlas, že je to risk. Ale to snad ví každý, kdo v té aréně byl, ne? Tam byli jen koňáci."
No to nevím právě... bylo to v Americe :(
Když občas vidím jakých zvěrstev tam jsou schopní (no ne že u nás by byli všichni čistí jak lilie), tak si říkám, jaké povědomí o koňské psychice ti lidé mají?
A třeba to mohli být i lidé co s koňmi nemají nic společného, když se u nás koná třeba Apassionata v 02 Areně, nebo výstava v Lysé apod., jistě se tam pohybují i lidé co jsou zaměstnanci pronajímatele.
Jinak já byla před lety svědkem toho jak na parkurových závodech kůň spadl a při tom si sundal uzdečku z hlavy, otěže mu ale zůstaly kolem krku... pološílený si to namířil východem který si pamatovat - tím kterým přišel.
A byl tam blázen který se do to toho východu postavil a mával rukama v domnění že to koně odradí... nebyl to pěkný pohled, odvezla ho pak sanitka a o jeho dalším osudu nic nevím.
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Tak plést se rozjetému koni do cesty je opravdu asi špatný nápad.Chápu že se snaží člověk zabránit jeho zranění, ale myslím že marně.Jak se kůň splaší je to zlé a zkrátka utíká.Když u nás na vyjížďce majitele sundal hřebec, tak kůň dorazil do stáje sám.Splašil se, sundal ho a pak docela v klidu přišel domů.Prej šéfa dneska vůbec neviděl. Takže si tak nějak myslím, že na nějaké akci se kůň splaší mnohem snadněji a hlavně nemá kam utéct do bezpečí.
Na tom vrazeni do lidi pri tom když někoho sundá nebo se rozhodne odejít odněkud, to souvisí s respektem. Zažila jsem pár koní, kteří člověka nerespektovali a například přes děcka kobyla chodila vždy když otevřeli ohradu při vyvádění jiného koně. Stačilo když to zažil dospělý a dal jí najevo že přes lidi ne tak to pochopila - ale přes děcka ke kterým respekt neměla chodila stále. na jízdárně jsem.zažila koně co někoho schválně odložili ale přes člověka by nešli, nechali se chytit od známého člověka. Ale ve chvíli kdy koně něco vyděsí a jedna jen instinktivně, nebo jak tu někdo psal při situaci ve stádě - to už jsem taky pár nepříjemných situací zažila a prostě se klidím. Protože vlastním tělem ho prostě nezastavite a dostat tím jeho...je to síla a nestojí to za to, lépe zramovaný kůň nez polomrtvy člověk. Pokud teda na koni v tu chvíli třeba nesedí děcko nebo není nějaká další příšerná situace kdy jde o život a tam už se neřeší tak nějak vlastní bezpečí. Takovou situaci jsem.zazila jednou a uz nikdy více. Taky jsem od té doby pěkně připosr...a mnohem opatrnější, hold člověku to v určitém věku v hlavě nějak precvakne a víc domýšlí.
Ona je to prostě reakce. Mě v létě odešla z ohrady kobyla se slečnou na zádech. Ani zpětně nevidím, co jsem udělala špatně. Slečna jezdí, kobyla je hodná bába, co nikam neběží, v ohradě byl loňský kámoš. Já byla na kraji u východu směr stáj, holčina dělala nahoře velký kruh. Z ničeho nic to kobča naprala cvalem směr domů. A mě samozřejmě v tu chvíli nenapadlo nic lepšího, než si jí stoupnout do cestu. Totální ignor, tak tak jsem uhnula, ale cestou jsem hrábla po otěži a to jí zastavilo. Společně jsem se vrátily do ohrady a zbytek hodiny šlapala zas jak panenka... V tu chvíli, když ke mě běžel kůň se slečnou, která ho neovládá, jsem nemyslela, co by se mohlo stát mě, prostě jsem se snažila koně zastavit, protože kdyby cvalem vlétly ke stáji, tak se rozsekaj... Zpětně, s chladnou hlavou jsem si nadávala, ale v ten okamžik to člověku nepřijde.
Třeba na dostizích je vidět běžně, jak uprchlíky staví tak, že se jim postaví do cesty, buď uhne kůň, otočí se, nebo uhne člověk. Akorát teda tam jsem nikdy neviděla koně, co by byl mimo...
Neregistrovaný uživatel

XXX.XXX.213.247
Dostiháka už bych vůbec nestavěl.Jsou napumpovaný energií a znají opravdu jen co nejrychleji běžet v před.Je to jak TNT s odloženou inicializací.