XXX.XXX.107.204
Ahoj všichni, ráda bych rozpoutala diskuzi na toto téma. Mám své první hříbě a tak se snažím zjišťovat co nejvíc informací z nejrůznějších zdrojů a poučit se z chyb jiných 
Všimla jsem si, že na toto téma se názory dost různí. Někteří se svými koňmi chodí a pochvalují si, že si tak kůň zvykne na všechny běžné věci ve svém okolí a naučí se pohybovat v terénu, jiní tvrdí, že je to pro mladého koně příliš velká zátěž, hlavně psychicky.
Ráda bych s kobylkou na vycházky taky chodila, právě proto, aby si na vše zvykla, než ji začnu zapřahat a jezdit na ní. Je mi jasné, že jde hlavně o to kdy začnu, jak často a na jak dlouho budu chodit, jestli budu koně na všechno zvykat postupně a hlavně záleží na konkrétním koni
Já osobně jsem takto vycházkovala zatím jen se starším koníkem, na kterém se nedalo jezdit, tomu se to samozřejmě líbilo. Potom s čtyřletým mlaďochem, který už byl obsedlý, ale asi tak nějak narychlo, vždyť to známe, a nějaké zvykání na úplně běžné věci v jeho výcviku jaksi chybělo. S ním to bylo taky fajn, mnohem prospěšnější, než se na něm snažit jezdit.
Ráda bych ale, aby se moje kobylka do situace tohoto koníka nedostala, takže určitě by toto mělo předcházet dalšímu výcviku.
Myslím, že dřív než v roce nepřichází v úvahu, v přírodě je přece kůň až do narození dalšího hříběte s matkou, takže není na samostatnost stavěný. S ročkama už ale někteří pryč od koní chodí, právěže si ale nejsem jistá, jestli to není moc brzo. Je snad vhodnější začít až ve dvou letech? To už se ale s koněm začínají dělat i jiné věci v přípravě na obsedání, není to pak moc věcí najednou?
Zkrátka zatímco u obsedání je v podstatě dané, že nejdřív ve 3 - 4 letech, stejně tak, jako že běžnou manipulaci může znát kůň už od hříběte, že lonžovat se může od 2 let, tak dobou, odkdy koni neuškodí krátkodobé odloučení od stáda, se nikdo moc nezabývá. Přitom i tohle by měl dospělý kůň znát. Tak se podělte o své zkušenosti.
(jasně, že ven může hříbě chodit i s ostatníma koňma, taky že takto svou kobylku občas beru, ale není a nebude tato možnost vždycky).
XXX.XXX.168.42
Tak asi takto. Moje hribata chodi s matkou teren od cca mesice veku do roka. Smaozrejmne nejdriv malo postupnr pridavame. V roce uz musi byt hribe schopne normalne samo opustit stado a odejit s vami na prochazku. Tim ze chodi s matkou se okouka pak ma vas. Urcite v roce uz chodit muzete. Do dvou let si uzivaji bezstaroatny zivot na pastve. V roce by hribe melo zvladat standartni manipulaci jako je. Cisteni, korektury, veta a vodeni. Nejaky zaklad jako je ustoupeni atd. Stim si vystaci az do doby obsedani a pripravy na vycvik. Na prochazky chodit muzete tim mu neublizite samozrejme primerene a nepretizit. Ono potom dvoleteho jiz temer hotoveho kone budete mit plne ruce kdyz nebude ochotny s vami odejit. Ale vse s klidem a rozvahou. Nepretezovat.
XXX.XXX.207.141
On to každý dělá jinak: já beru hříbátka od cca 1 měsíce sebou s kobylama na vyjížďky, ze začátku na krokovky kolem domu a později na normální vyjížďky do terénu přes silnice, přejezdy, potoky atd. Tak se snadno okoukají a pro mě je snadnější řešit okoukávání se 100kg prckem, který víceméně dělá co jeho matka, než potom ve třech letech řešit že šestimetrákový kůň poprvé v životě vidí autobus nebo potok. Po odstavu nepracuji vůbec, až na běžnou manipulaci - čištění, úvaz, krmení, kopýtka, nechávám ho ve stádě, nelonžuji, nepracuji ze země na laně, nekruhovkuji, jen hladím, krmím, čistím a drbu. V tohle období od odstavu do cca 3let mi přijde že můžu víc zkazit než něco naučit - zdravotně i psychicky. Před obsednutím si tak měsíc hraji ze země, doma nebo na procházkách na ruce, a jak cítím, že koník mi věří a je v pohodě, tak hurá do sedla
Uživatel s deaktivovaným účtem
Já bych jen ráda vložila, že lonžování od 2 let je dost nevhodné. Kůň je ve vývoji a jeho klouby, které jsou citlivé a náchylné v rámci růstu, je dobré zbytečně nezatěžovat. Lonžování je velké zatížení pro klouby. Pokud to je možné, pak se pohybujte s koněm (optimálně třeba až do toho třetího roka) víceméně po rovnějších liniích. Taky koník, jak roste, pořád hledá svou vlastní rovnováhu. A ta se nejlíp hledá na rovné čáře, než na zakřivení při klopení dovnitř...
Nemám zkušenost s výchovou hříběte, pouze s přípravou na obsedání, obsedáním, prací s mladými. Za mě: nechala bych je žít jejich pubertální život s vrstevníky, pracovala s nimi jen na základní manipulaci (viz výše) a vytáhla je na nějakou práci až před třetím rokem.
Uživatel s deaktivovaným účtem
Ja si nemyslím, že nejaký extra prínos do života koňa prinesú tie prechádzky v mladosti. Videla som remonty vytiahnuté zo stáda, ktoré šli z výbehu do klasického boxového ustajnenia 23/7 a niektoré boli vonku v pohode, iné menej. Videla som dostihákov, ktorí celoživotne pracovali iba na dráhe a do terénu šli až 4-5 rokoch a adabtovali sa bezproblémov. Takže za mňa je to veľmi individuálne a ani u veľmi plašivých koní to nemusí mať požadovaný efekt.
Pre začiatky pod sedlom je pre końa podstatný hlavne vyrovnaný a zdravo sebavedomý jazdec, ktorý vie Ako má zareagovať a reaguje vźdy rovnako. to koňa posunie vo výcviku ďalej oveľa rýchlejšie, než nejaké oťukávanie v terené od roku života. U niektorých si myslím, že to naopak môže byť skôr na škodu, keď majiteľ neodhadne ich psychickú vyspelosť a začne ich od stáda odtrhávať skôr, než sú na to sami zrelí a buduje im akurát väčšiu závislosť na ostatných koňoch. Nehovoriac o tom, že taký vystresovaný koník, ktorý ide na ruke od stáda a začne šaškovať, skákať na zadné a inač tancovať... prípadne sa mu podarí utiecť, to je akurát tak na problémy do celého źivota, než prínos. v tom obsadacom veku je už ten kôň predsalen zrelší a vyspelejší, je už čiastočne naučený pracovať sám(na lonži, prípadne na jazdiarni) a už má svojho človeka prečítaného(čo môže byť aj nevýhoda), tak je to pre neho jednoduchšie opustiť rodinu a ísť do neznáma.
A s tým lonžovaním by som sa tiež neponáhľala, nie je to nič, bez čoho by sa dvojročný kôň nezaobišiel a v čase rastu tým riskujete zdravotné problemmy do ďalšieho źivota.
XXX.XXX.40.140
Na tom predsa nič nie je, že sa kôň naučí odísť od stáda, podľa mňa to je super.
Vždy som takto s mladými chodila, chodili do terénu za koňmi, ale občas som ich vybrala aj samých, aby si proste zvykli byť sami, odísť od stáda a opäť sa vrátiť.
A roček je v pohode, veď treba začať najprv len tým, že koňa vyberieš na druhú stranu ohrady, potom, ak to bude znášať v pohode, tak stále o pár krokov, potom sa vrátiť, všetko v kľude, veľa chváliť a robiť tie chvíle zaujímavými a cennými.
Ono záleží aj od povahy koňa, niektoré kone sú bez stáda mimo, iným je to fuk a pocupkajú na vodítku ako psíci.
Hlavné je, aby sa koník vedel vodiť, nikam človeka neťahal, nepredbiehal a ja učím kone aj na to, aby zastali, keď zastanem ja, alebo, popravde, tak nejak sa to naučili sami, učím to už odstavčatá, tak nejak automaticky zastanú, keď zastanem ja a vedia aj zacúvať na tlak na hruď.
Nikdy nemali možnosť prísť na to, že sa z vodítka môžu vytrhnúť, utiecť a tak ďalej, takže sa dajú vodiť aj traja naraz s vodítkom v jednej ruke.
Bez toho, aby sa žriebä zvládlo dobre vodiť a zastavovať by som ale nikam mimo ohradu nevyrazila.
XXX.XXX.107.202
Děkuju za reakce, já na to měla podobný názor jako 22verunka nebo Horsana, ale přeci jen vlastní zkušenost chybí Takže asi se toho nebudu bát, a na jaře, až budeme mít opravdu skvěle zvládnuté vodění a bude mít za sebou dost vycházek s koňma, tak ji zkusím kousek vzít i samotnou a uvidí se, co na to bude říkat. Pokud bude dávat jasně najevo, že ještě není připravená, tak prostě počkám, s vědomím, že jí asi nic zásadního neuteče U ní je trochu škoda, že s matkou ji nejspíš vůbec nevodili, s voděním se začalo asi až po odstavu. Takže když jsem si ji přivezla, všechno ostatní (úvaz, čištění, kopyta, ustoupení) už zvládala nebo se překvapivě rychle naučila, ale vodění brala jako nejtěžší věc na světě. Teď už to zvládá pěkně, ale ještě určitě potřebuje hodně opakování, aby to začala brát za samozřejmost.
Jinak s tím lonžováním, napsala jsem to jen tak, že se to tak dělá. V mém případě vůbec nemusíte mít strach. Lonžování beru jako dobrou přípravu na ježdění, a kobylu chci dřív zatahat než obsednout. Takže budu obsedat asi tak ve 4 letech, tedy lonžovat dřív než v 3,5 určitě nebudu mít důvod ;-) Celkově na ni nechci nijak spěchat, jinak bych taky neřešila, jestli procházky nebudou moc náročné. Jenom bych z ní tak za 5 let ráda měla zdravého koně, kterého bude práce se mnou bavit a nebude řešit hlouposti, jakože třeba poprvé vidí právě ten autobus.
XXX.XXX.168.42
Ja mam ted temer dvouleteho hrebecka. A uz zaciname uz neco ze zeme. Hlava dolu, ustupovani atd. Prece jen je to hrebec a pomalu se zacina projevovat. A opravdu nevim co bych s nim delala az bude starsi. Chci ho nechat v koulich co nejdele a proto radeji pracujeme drive... Nez aby mi pak skakal po hlave a vlacel za sebou. Porad musime pracovat v dohledu nebo alespon doslechu koni. Jinak je hodne koukavy a nechce se mu. Oproti tomu mam i kobylku stejne starou a ta zas vubec nic neresi. Uz jako hribe ji mamka moc nebrala abyla pro ni jen mlikarna :) ta se niceho neboji neleka kam ji postavim tam stoji ;) a to je plnas. Tu i kdyz mesic nevytahnu tak pak jde jak pejsek na voditku. Takze taky zalezi na konkretim zvireti.
Uživatel s deaktivovaným účtem
S mladým chodíme na procházky od doby, co jsem si ho přivezla - to mu byl rok a půl. Nejdřív jsme jen odešli z ohrady, popásli, pak poodešli za horizont atd. atd., aby si zvykl na pohodový odchod od stáda. Když to zvládal bez problémů, začli jsme prodlužovat. Dneska je mu dva a půl a procházky si spolu moc užíváme. Ničeho se nebojí, vleze za mnou všude, problémem není silniční provoz (vč. stavebních strojů, motorek, čtyřkolek...), můstky, příkopy, schody, uzavřené zastřešené prostory jako zastávky, altánky apod... A v sobotu jsem zjistila, že je kochací tip - viz. foto
