Dobrý večer,
už jsem úplně zoufalá. Nedokážu usedět cval. Snažím se jakoby, vytírat, sedlo, mít paty dolů, vnější nohu dát dál za podbřišník, lehce se zaklonit, být uvolněná, ale stále mi to nejde, strašně v tom sedle skáču. Vždycky lituju toho koně pode mnou.
S pracovním klusem, ani s lehkým, problém nemám. Se stehenním sedem ve cvalu také ne.
Prosím, jak to změnit? Co dělám špatně? Všem už se mnou došla trpělivost, opravdu se snažím, i když to tak nevypadá, ale prostě mi to nejde.
Děkuji za jakékoli rady, tipy.
Co zkusit lonž a madla?
Nedávno mě vzala cvičitelka na madla a trošku jsem přehodnotila situaci. Pracovní sed ve cvalu umím, v klusu, tak abych fakt sedem i koni dávala v klusu pomůcky, neumím.
Jinak já mám problém ve skokových univerzálech. V drezurních sedlech nebo bez třmenů dobrý, ale jak nakopnu třmeny, taky to není žádná hitparáda.
Moje oblíbená rada je dýchat, dýchat a dýchat. Pomáhá to.
Jde o trénink. Pak také záleží jaký vzal má kůň - když ho ale bude mít nepohodlný a vy se to na něm naučíte, budete to umět na všech
Nejlepší ke trénink na lonzi. Drezuru sedlo je lepší, pro mě rozhodně. Vyndejte si nohy ze trmenu, sedte rovně, lopatky u sebe a ramena dole. Koukejte nahoru.
Nohy mějte pod sebou - ne "hajzl sed". Prošlápnete paty
A uvolněné sedte. Vytvářet pohyb bych se nesnažila.
A trénuje
Trenéři často říkají "vytírej sedlo", ale podle mě je to zavádějící rada, která vede k tomu, že se tam lidi různě zmítají. Člověk by měl uvolněně sedět a ono ho to bude houpat samo (ze začátku, na lonži na pravidelně cválajícím koni). Později se naučí, jak pobídnout pomalejšího koně sedem, ale bez lítání v sedle. Ale tenhle výraz "vytírat" lidi jen mate.
Někdy je lepší právě se nesnažit o žádný pohyb v sedle, žádné vytírání. Sedět co nejklidněji a co nejvíc uvolněně, jen držet balanc. Někdy pomůže představa že mám něco pod zadkem co nesmí ze sedla vypadnout, nebo tam šoupnout list papíru (dvacky se blbě hledaj :-D ) Pak je dobré aby tě někdo vzal na lonž abys nemusela řešit koně ale jen sebe.
Sedět rovně (tj pocitově trochu v záklonu), co nejhlouběji, nedržet se koleny (mít je také "svěšené" směrem dolů) a o žádné další pohyby se nesnažit. Lépe se to samozřejmě dělá v drezurním sedle na pravidelně cválajícím koni s plochými chody. Pokud musíte hodně řešit rychlost nebo směr a kůň je nepohodlný, je to horší, ale taky to jde.
akscha
napsal(a):
Sedět rovně (tj pocitově trochu v záklonu), co nejhlouběji, nedržet se koleny (mít je také "svěšené" směrem dolů) a o žádné další pohyby se nesnažit. Lépe se to samozřejmě dělá v drezurním sedle na pravidelně cválajícím koni s plochými chody. Pokud musíte hodně řešit rychlost nebo směr a kůň je nepohodlný, je to horší, ale taky to jde.
Mam takovou hloupou otazku ne primo k tematu, ale neda mi to. Cim se na koni spravne drzim, kdyz ne koleny? Mne byla vzdy vtloukana do hlavy ta kolena, az posledni dobou zjistuju, ze je to udajne jinak. Dekuju.
Ničím Se někdy koukněte na videa na YouTube třeba od NativeHorse, ty jezdí převážně bez sedla/na padu jak nohy visí volně podél koně.
Ale úplně dotaz chápu, já to taky nechápu Nemám tak dobrou rovnováhu a prostě ty nohy k držení používám i když ne přímo kolena, ale asi spíš stehna.
A též by mě zajímala odpověď zkušenějších.
Ale jasně že koleny. Kolena a stehna. Začátečník se drží zuby nehty vším. A čím víc a víc umíš jezdit, tím míň a míň se musíš držet, jakože opravdu mít kolena stisknutá. Zkušený jezdec pak koně už jen jakoby objímá, drží balanc a těmi koleny, stehny se jen zlehka přidržuje.
Ale začátečník samozřejmě nic jiného než kolena a stehna nemá. Něčím se držet musí aby nespadl. Samozřejmě že u některých cviků jako je např. pracovní klus je právě nutná co nejvyšší míra uvolnění a jen držet balanc, křečovité držení se koleny způsobuje ztuhnutí jezdce a jeho drncání v zádech koně, na které kůň většinou reaguje zrychlováním načež jezdec drncá víc a víc.
Zde je to o tom co má člověk od pánaboha. Lidé pohybově nadaní nachází rovnováhu, balanc dříve a dříve se tak naučí "nedržet".
Jak píše Kallisto. Při správném uvolněném sedu se pak ta kolena sama přilepí k sedlu a nikde neodstávají. Jenže když mě někdo v začátcích řekl, abych se držela koleny, vždycky jsem celá ztuhla, pata mi vyjela nahoru, holeň moc dozadu, prostě všechno zle. Takže na jezdecké dřevo funguje mnohem líp rada uvolnit nohu co nejníž, spíš toho koně jakoby jemně obejmout. a nechat se houpat. Mluvím tedy o situaci, kdy kůň jde +- pravidelně a jezdec nebojuje o holé udržení se nahoře.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Zkusím to jinak. Zhruba, jak naviguji "svoje děti", když začínáme cválat.
(samozřejmostí je xy lekcí na lonži, aby se mohly soustředit jen na sebe a sed a neřešit cokoli dalšího...).
V heslech:
- dlouhé nohy,
- sedět na ocásku (myšleno kostrč, tedy pánev pod sebou - ne vystrčený zadek),
- zaklonit se (raději větší záklon než předklon - pak nemáte plochu, která by tlumila to "drncání"),
- nechat se houpat
- bříško k rukám (myšleno tak, že pokud dobře sedím "hluboko v sedle", tedy ne na své stydké kosti, ale opravdu co největší plochou co nejhlouběji v sedle, pak pokud budu strkat pupík dopředu, pak mě to usadí ještě lépe do sedla - tzv. přilepí do sedla )
Je to všechno o tom mít krom vhodného koně i někoho šikovného na zemi, kdo vám 1) bude správně ovládal koně, abyste se mohla soustředit pouze na sebe,2) bude obratem reagovat na jakoukoli situaci tak, aby vás hned korigoval a upevňoval správné návyky.
A nebude to ze dne na den. Sice se ve cvalu sedí snadněji než v prac.klusu, ale taky to chce svůj čas... Hodně štěstí
Pro zadavatelku:
můj osobní názor je, že ve cvalu je nejlépe držet se břichem...což zní možná trochu divně, ale jakékoliv vědomé křečovité sevření nohou podél boků koně ůplně destabilizuje sed a rozhodí rovnováhu a plynulost jití s pohybem.
Obecně správný sed je snažší pro muže, protože jejich anatomie jim nedovoluje příliš balancovat na stydké kosti a překlápět se dopředu, u ženy je lepší uvědomovat si vrcholy trojúhelníka, sedací kosti příliš neodlepovat od sedla a - jak píše hippie - nechat se houpat.
Výhodou je samozřejmě učit se od dětství, kdy to tak nějak přijde samo, protože vás to baví a jako dítě nemáte pud sebezáchovy a pády jsou legrace. V dospělosti je to už horší...
Fajn je klidný kůň s plochými pravidelnými chody, možnost jezdit bez sedla na lonži na madlech, nebo aspoň si cválat pomalu hopity hopity na nějakém ohraničeném prostoru (jízdárna, malá louka, měkká lesní cesta mírně do kopce...)
A nebát se, no