Narazila jsem na tento obrázek. Jak je možné, že sedlo neklouzalo dozadu?
Pipilota
napsal(a):
No koukám...
Jediné co mě napadlo, že potřebovali fotku, jak NE. Prostě fotka s nasedláním moc v zadu, proto i ten podbřišák tak vyšel.
Nejsem ale znalec dobového vojenství.
Byla tam ještě fotka se sedlem řadového vojáka a taky tak blbě. Ale nemůžu to najít. Stránky jsou to tyto www.rotanazdar.cz
Uživatel s deaktivovaným účtem

A nemohli to být koně i podsední (ten v páru vlevo) já si dnes do práce zapoměla brýle na čtení, tak to moc ostře nevidím....
Edit: jsem si to zvětšila, no vepředu má náklad, že by nákladní sedlo? jinak už mají na dalších fotkách podbřišák dobře nebo prostě dřív jiná sedla, kostry a.t.d.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Je to tak, že hrudní kost garantuje relativní stálost obvodu hrudníku.
Cokoli dáte za místo, kde jsou žebra napojena na hrudní kost, bude ležet na části hrudníku, která více "dýchá", resp. výrazněji mění svůj obvod.
Přijde mi, že presentovaná vojenská sedla jsou skutečně nasedlaná nepřiměřeně vzadu, zřejmě kvůli té bagáži, která je před sedlem. Nicméně samozřejmě budou omezovat koně ve výkonu, což vojenství nemůže potřebovat. Hádám to fotili jen jako příklad kompletní výstroje, jinak si to neumím představit. Na jejich chabou obhajobu snad možno říci, že k vojenskému sedlu patří skutečně nevídaně široký plátěný podbřišník, který tlak na spodní část břicha dobře rozkládá.
K obřišníkům obecně - u lesokovbojů často bohužel vídávám na pevno dotažený zadní podbřišník, často i bez spojky k přednímu podbřišníku. Koně jim zatím pod sedlem nepadli, což je zřejmě utvrzuje ve správnosti konání. Navíc se tímto způsobem dá zakrýt nepadnoucí sedlo, které jinak trčí na kohoutku a nad hřbetem levituje
Další fotky a opět podbřišník dál, než je zvykem. Čeští jezdci. To přece nemůže být náhoda.
A F.Ventura na Eliotovi na OH.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Dřív skoro vždy bylo vše jinak, než je teď....
Jedná se o sedlo vojenské československé, kozlíkového typu. Českosloveská vojenská sedla vychází původně z rakouských modelů sedel, které byly převzaté čsl. armádou a používané u jezdectva a jízdního dělostřelectva v dobách první republiky.
Není vidět celé sedlo, tak nemohu přesněji určit model, nicméně konstrukce je zcela určitě s dřevěnými výklopnými lyžinami, potaženými zespodu filcem.
Tyto lyžiny se rozevírají podle hřbetu koně, tedy šlo o velikostně velmi univerzální sedla.
Vojenská sedla obecně se nesedlají dopředu na kohoutek tak jak novodobá, moderní sedla, nebo tak, jak to moderní jezdci rádi dělávají :-) A to už právě kvůli té konstrukci. I zápinky podbřišníku jsou u tohoto modelu jinak přidělané - jsou na středu lyžin. Těch modelů sedel používaných v naší armádě bylo vícero a liší se docela hodně třeba modely pro mužstvo od modelu pro důstojníky. Fotografie výše zobrazené obsahují právě mix, od obyčejných dragounů až po generály :-)
Pokud se tento typ sedla nasedlá více dopředu dochází ke kontaktu lopatky koně s těmi dřevěnými lyžinami (což je samozřejmě špatně). Takže tento voják to má nasedláno dobře. Kůň má váhu rozloženou podél hřbetu, lopatka na nic nenaráží a přední noha není nijak omezena v pohybu, nic se neodírá.
A ten náklad, který vidíte na fotce, to je standartní a docela lehká výstroj běžného dragouna, žádnej brutální náklad, se kterým se muselo chodit pouze krokem :-)
Bylo to konstruováno tak, aby se s tím dalo fungovat ve všech chodech, ve všech situacích, takže i ve válce. A věřte tomu, že to fungovalo a funguje.
Fotografií, kde jsou tato sedla nasedlaná špatně, tedy příliš vpředu, tak těch je mnohem více na internetu k nalezení.
Nelze srovnávat fotky kapitána Ventury, který je zachycen se sedlem, které není vojenské! Přesněji řečeno - nejedná se o sedlo, které by bylo součástí tehdejší armádní výstroje. Důstojníci si totiž nechávali šít za své peníze sedla lehká, na míru, pro pohodlí... A to bývala sedla skokového typu, nebo podobná dnešním drezurním univerzálům (záleželo na požadavcích daného jezdce co si přál, co zadal sedlářovi...).
Pokud bude kohokoliv zajímat cokoliv více... budete chtít více fotografií... nebo podrobností... tak ráda pošlu do mailu, co bude v mých možnostech, znalostech a v kapacitách mého archivu :-)
Email: cuirassier@centrum.cz
Ke starému účtu, který jsem tu měla, už si nepamatuji přihlašovací údaje a budu muset založit nový. Dlouho jsem zde nebyla a hodně se to tu změnilo.
Petrambo - vďaka za info :)
Známi majú zbierku sediel z celého sveta a jedna izba je venovaná iba vojenským sedlám a takým tým bazmekom, kde sa nosila vraj aj munícia, nuž, tie kone si toho vo vojne tiež "užili" dosť.
A áno, videla som aj dôstojnícke, vyzerá to ako skočka a je pekné hnedé, s jemnou ozdobou.
Že je potrebné dať lopatke priestor chápem veľmi dobre, mám takú kobylu, čo má lopatku cez pol koňa...
Tí vojaci mali zrejme aj výbornú rovnováhu, koniec koncov csikósi podbrušník nemávali na koňoch vôbec.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Petrambo
napsal(a):
Jedná se o sedlo vojenské československé, kozlíkového typu. Českosloveská vojenská sedla vychází původně z rakouských modelů sedel, které byly převzaté čsl. armádou a používané u jezdectva a jízdního dělostřelectva v dobách první republiky.
Není vidět celé sedlo, tak nemohu přesněji určit model, nicméně konstrukce je zcela určitě s dřevěnými výklopnými lyžinami, potaženými zespodu filcem.
Tyto lyžiny se rozevírají podle hřbetu koně, tedy šlo o velikostně velmi univerzální sedla.
Vojenská sedla obecně se nesedlají dopředu na kohoutek tak jak novodobá, moderní sedla, nebo tak, jak to moderní jezdci rádi dělávají :-) A to už právě kvůli té konstrukci. I zápinky podbřišníku jsou u tohoto modelu jinak přidělané - jsou na středu lyžin. Těch modelů sedel používaných v naší armádě bylo vícero a liší se docela hodně třeba modely pro mužstvo od modelu pro důstojníky. Fotografie výše zobrazené obsahují právě mix, od obyčejných dragounů až po generály :-)
Pokud se tento typ sedla nasedlá více dopředu dochází ke kontaktu lopatky koně s těmi dřevěnými lyžinami (což je samozřejmě špatně). Takže tento voják to má nasedláno dobře. Kůň má váhu rozloženou podél hřbetu, lopatka na nic nenaráží a přední noha není nijak omezena v pohybu, nic se neodírá.
A ten náklad, který vidíte na fotce, to je standartní a docela lehká výstroj běžného dragouna, žádnej brutální náklad, se kterým se muselo chodit pouze krokem :-)
Bylo to konstruováno tak, aby se s tím dalo fungovat ve všech chodech, ve všech situacích, takže i ve válce. A věřte tomu, že to fungovalo a funguje.
Fotografií, kde jsou tato sedla nasedlaná špatně, tedy příliš vpředu, tak těch je mnohem více na internetu k nalezení.
Nelze srovnávat fotky kapitána Ventury, který je zachycen se sedlem, které není vojenské! Přesněji řečeno - nejedná se o sedlo, které by bylo součástí tehdejší armádní výstroje. Důstojníci si totiž nechávali šít za své peníze sedla lehká, na míru, pro pohodlí... A to bývala sedla skokového typu, nebo podobná dnešním drezurním univerzálům (záleželo na požadavcích daného jezdce co si přál, co zadal sedlářovi...).
Pokud bude kohokoliv zajímat cokoliv více... budete chtít více fotografií... nebo podrobností... tak ráda pošlu do mailu, co bude v mých možnostech, znalostech a v kapacitách mého archivu :-)
Email: cuirassier@centrum.cz
Ke starému účtu, který jsem tu měla, už si nepamatuji přihlašovací údaje a budu muset založit nový. Dlouho jsem zde nebyla a hodně se to tu změnilo.
Už jste založil(a). Lidí znalých věcí není nikdy dost.