Uživatel s deaktivovaným účtem

Otázka je jasná, pro koho je je také jasné:))
Nejsem žádný demagog, který by tvrdil, že ježdění na udidle je trápení, nicméně jednou bych se se svoji kobylou na ježdění bez udidla ráda dostala. Překvapuje mně však síla FB - už jsem si několikrát všimla, že tam padl dotaz ve smyslu nevyhovující udidlo a minimálně 50 % "odborné veřejnosti " radilo "tak začni hned bez".
Já vám nevím, resp. zajímalo by mne, co mají se svým koněm za magický vztah. Osobně mám svoji kobylu rok a bez předchozích zkušeností s obsedáním a s minimálním zásahem trenéra jsem se za tu dobu dostala k samostatnému celkem spolehlivém ježdění v terénu, kdy už začínáme i nacválávat, čemuž se mi stále nechce věřit a považuji to za překvapující úspěch (i když teď už spíš kobylu kazím a trenér nás výhledově nemine).
Ježdění bez udidla mě neskutečně láká- ale nedokážu si predstavit, že bych že dne na den vyměnila stihlo (které naštěstí nevypadá, že by vadilo) za nic - kobyla je velká a silná, nedělá prasárny, ale.kdyz se nahřeje, mám co držet a nerada bych,aby se naučila nějaké zaručené fígle, jak mě vysadit.
Tak kde je ta hranice? Jak je možné, že se tolika lidem daří jezdit bez udidla už s remontami, dost z nich i na nákrčaku?
Kde se berou ti zdatní jezdci, co ovládají koně sedem a kůň to respektuje?
Je to pro mně jakási shagri-li a magický kruh, který bych ráda prolomila, ale nevím, jak na to
Máte zkušenost
Jinak nemám na mysli nějakou stahovací bezudidlovku nebo hackamore, ale třeba prostě obyčejnou provazovku.
amet9

XXX.XXX.224.49
Ja mam kone se kterym jsme spolu zacinali uplne se vsim od zacatku a s udidlem nikdy nejezdil. Uz praci ze zeme jsme zacinali na provazovce, obsedal se taky na provazovce a uz jsme u te provazovky zustali. Mam na ni navazane oteze jako na bosal. Nikdy jsem nezazila, ze by me kamkoliv venku odnesl a to ani, kdyz se neceho leknul. Hodne dulezita je priprava ze zeme a nasledna prijezdenost jizdarne. Krome toho nejsem zadnej profik ani super jezdec a muj kun byl v jezdeckych zacatcich hodne problematicky a presto to slo, jenom to trva dele.
Na nebožtíkovi jsem jezdila nejdřív jen na ohlávce (normální, nikoliv provazovce) a pak už jen na nákrčáku. Nebyl to záměr, předtím byl ježděn jen chlapy, takže byl zvyklý na tvrdou ruku a pro mě na udidle neovladatelný, protože jsem prostě neměla takovou sílu. Nějaké přiježďování a zjemňování na jízdárně nepřicházelo vzhledem k věku a zdravotnímu stavu v úvahu, takže jsem to zkusila bez udidla, jen na ohlávce, a - světe div se - začal na moje pokyny reagovat. Čili z nouze ctnost.
Mlaďocha jsem koupila v pěti letech, ježděného jak na ohlávce, tak na uzdečce. Začala jsem s ohlávkou (spíš ze zvyku), ale záhy jsem přešla na udidlo (nejdřív dvakrát lomené stihlo, to se mu nelíbilo, tak nakonec jen jednou lomené...) - doporučila trenérka. A udidlo má raději, přijde nám, že je pro něj srozumitelnější. Krom toho nesnáší, když se mu manipuluje s celou hlavou, čemuž se u ohlávky nevyhneme...
Takže nejsem žádný demagog, udidlo samo o sobě podle mě není žádná tyrana, jak se to někteří pravověrní bezudidlovci snaží prezentovat, na druhou stranu proti ježdění bez udidla nic nemám, v každém případě jde jen o výcvik. A pak samozřejmě o to, jak to vyhovuje koni a jezdci.
Začínala som s niečím na spôsob sidepullu, pod uzdečkou, dvoje oťaže. Kobyla v tom nevidela žiadny problém, reagovala rovnako dobre, ako na zubadlo, časom sme potom jazdili iba na tom sidepulle.
Na parelke by som nejazdila, nepríde mi stabilná, ani úplne zrozumiteľná. Klasické bezzubadlové uzdečky sú bezpečnejšie, kôň nedostáva žiadne zmätené povely a hlavne, držia na hlave tam, kde majú. A ako raz povedal niekde v diskusii Karol Hollý, BB zastaví aj lokomotívu.
amet9

XXX.XXX.224.49
Ono zalezi na tom, jaka parelka to je. Ja mam silnejsi od Bangu (8mm prumer) a sedi opravdu skvele a stabilne. Na te tensi bych si to take asi nedovolila. Signaly prenasim opravdu jenom mininalni a resim vse sedem a nohama. Jezdime ve westernu a beznou jizdarenskou praci zvladame docela dobre ... teda kun lepe, me to jde hur
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Otázka je jasná, pro koho je je také jasné:))
Nejsem žádný demagog, který by tvrdil, že ježdění na udidle je trápení, nicméně jednou bych se se svoji kobylou na ježdění bez udidla ráda dostala. Překvapuje mně však síla FB - už jsem si několikrát všimla, že tam padl dotaz ve smyslu nevyhovující udidlo a minimálně 50 % "odborné veřejnosti " radilo "tak začni hned bez".
Já vám nevím, resp. zajímalo by mne, co mají se svým koněm za magický vztah. Osobně mám svoji kobylu rok a bez předchozích zkušeností s obsedáním a s minimálním zásahem trenéra jsem se za tu dobu dostala k samostatnému celkem spolehlivém ježdění v terénu, kdy už začínáme i nacválávat, čemuž se mi stále nechce věřit a považuji to za překvapující úspěch (i když teď už spíš kobylu kazím a trenér nás výhledově nemine).
Ježdění bez udidla mě neskutečně láká- ale nedokážu si predstavit, že bych že dne na den vyměnila stihlo (které naštěstí nevypadá, že by vadilo) za nic - kobyla je velká a silná, nedělá prasárny, ale.kdyz se nahřeje, mám co držet a nerada bych,aby se naučila nějaké zaručené fígle, jak mě vysadit.
Tak kde je ta hranice? Jak je možné, že se tolika lidem daří jezdit bez udidla už s remontami, dost z nich i na nákrčaku?
Kde se berou ti zdatní jezdci, co ovládají koně sedem a kůň to respektuje?
Je to pro mně jakási shagri-li a magický kruh, který bych ráda prolomila, ale nevím, jak na to
Máte zkušenost
Jinak nemám na mysli nějakou stahovací bezudidlovku nebo hackamore, ale třeba prostě obyčejnou provazovku.
Já jezdila ma jízdárně s udidlem, kvůli přesnější komunikaci a do terénu často na provazovce - ale měla jsem neutíkacího koně, takže jsem si snadno troufla.
amet9
napsal(a):
Ono zalezi na tom, jaka parelka to je. Ja mam silnejsi od Bangu (8mm prumer) a sedi opravdu skvele a stabilne. Na te tensi bych si to take asi nedovolila. Signaly prenasim opravdu jenom mininalni a resim vse sedem a nohama. Jezdime ve westernu a beznou jizdarenskou praci zvladame docela dobre ... teda kun lepe, me to jde hur
To je čisto môj subjektívny pocit, možno čiastočne podporený tým, že som pár pareliek rôzne sa krútiacich po hlave videla. Pri tých bežných bezzubadlovkách na hlave nevidím žiadny rozdiel.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám plnokrevníka z dostihů. Když jsme ho přivezli, nebyl jezditelný na stihle pro moji mamku, a pro ni jsme ho primárně kupovali. Na jízdárně jsem ho tedy naučila reagovat na pelham a jezdilo se ven s brzdou. Když pochopil, že venku se po něm už nechce dostihové tempo a práce, a vlastně se nechce cválat (venku jsem asi rok vůbec necválala), a na jízdárně už chápal pobídky nohama a slovní pokyny, začala jsem venku jezdit na stihle - jednolomeném roubíku. Po pár letech jsem čuchla k akademice, začala s koněm trochu pracovat stranově, trochu jsem si spojila nějaké souvislosti, a pořídila dvoulomený fulmer. Kůň změknul a zespokojeněl, hodně za to mohla další práce na jízdárně a pilování správného pochopení všech pomůcek. A v mém případě (aniž bych to doporučovala, jen popisuji) i tvrdé tresty za volbu vlastní cesty (zejm. zdrhání, to se mu občas stávalo). Prostě nastavení hranic, v kterých kůň věděl, že se může pohybovat, a najednou to šlo.
No a před rokem (koně jezdím skoro deset let) mi ruplo v bedně a řekla jsem si, že když je to teď v módě, tak to zkusím taky. Ale rozhodla jsem se, že když to nepůjde na ohlávce (resp. kožešinou podloženém 5 cm širokém koženém obnosku), tak se na to vykašlu. A ono to šlo Jo, k mému velkému překvapení.
Začínala jsem na uzdečce, ke které jsem pouze navlékla na koně ohlávku s druhýma otěžema. Otěže na téhle ohlávce jsou zapnuté nikoli nad hubou, ale po způsobu cavessonu po stranách nosní kosti pro lepší voditelnost do obratů, což považuji za velice šikovné zejména ve správném přistavování koně (když vidím jezdce pokoušejícího se otáčet koně za spodní uzel od parelky ze sedla, vypadá to divoce. No a navíc žádnou parelku nevlastním). Vodila jsem koně za ohlávku v kroku, klusu, ve cvalu musel na udidlo. Výhoda je, že umíme v nouzi zastavit i naprosto bez otěží, pouze na sed a především na hlas. Na hlas jsem koně naučila opravdu pečlivě, a už se mi mockrát vyplatilo. Bohužel s tím sedem pořád bojujeme, já jsem prostě neschopná se vždy seskládat stejně, a tím dávám nestejný pokyn, a o to to prostě trvá déle. Taky, že nemám nikoho, kdo by na mě ze země houknul, taky že často myslím na něco jiného (musíme zastavit, protože támhle jezdí auta, pozor tady je to mokré, chci zastavit rovně, atd.) a tělo si dělá, co chce
Teď v létě jsme slavně začali zase trochu víc pracovat (zase jsem začala hobbyzávodit), a přes jaro jsme nabírali fyzičku, bylo to pro koně náročné, a taky, a to považuji za velmi důležité - má už svůj věk. A v hlavičce po těch letech srovnáno. A taky jsme pořešili vředy, taky jsem trochu pořešila lepší padnutí sedel, taky jsem se trochu začala soustředit na to, abych méně vadila a dávala přesnější pokyny, a všechno dohromady způsobilo, že kůň se dost uklidnil. A já jsem si letos v létě poprvé troufla jet sama ven na klusovku jen na ohlávce (popravdě se mi faaakt moc nechtělo věšet na něj ještě uzdečku "na tu chvilku"). A ono to šlo!
Pak jsem si vzala samotnou ohlávku, když jsem věděla, že den předtím byl kůň na závodech, a je groggy, a že půjdeme na klusovku se stájovým parťákem. A šílený dostihák ježděný zpočátku na páce s vytřeštěným okem šel druhý na ohlávce. Dokonce jsme kousek zacválali (!!!). Celé léto jsem se zaměřila na to, aby (letos nově) začal cválat na zahozené otěži. Nemůže si přes otěž pomoct s rovnováhou, nemůže si do ní vybíjet nějaké svoje frustrace a nemůže přes ni ventilovat svoje názory na moje působení, ale jak říkám, snažím se seč mohu, aby moje působení neprovokovalo. No co vám budu povídat, normálně z něj mám dětinskou radost a jsem dojatá. S kamarádkami (aby byl člověk na drátě, kdyby náhodou) jezdím na ohlávce. Vzhledem k tomu, že mám koně naučeného už pár let, že když ostatní cválají, my můžeme jít krokem a nebo klusat (s pomalým cvalem je to ještě na štíru), tak si mohu dovolit jim říct, ať si louku klidně zacválají, a sedem a slovy se s koněm domluvím, že my půjdeme pomaleji, a kámoš na něj na konci počká.
Co se týče přípravy remonty, tam je to děsně jednoduché. Pokud koni udidlo nedáte, a vysvětlíte mu, jak se má chovat na jiných pomůckách, tak se tak chovat bude - koně prostě mají snahu vyhovět. Pokud to není vzrušivé plemeno (a i když je, ale nezjistí to), tak je to vlastně jedno, zda učíte koně s udidlem nebo bez. Bez je to jednodušší o to navykání na udidlo :-) Jinak je všechno stejné. A jde to i bez všeho. Pokud koně naučíte zastavovat na zatahání za levé ucho, bude zastavovat na zatahání za levé ucho. Ty pomůcky jsou jen zjednodušení, které člověku umožní použít víc síly a donucovacích prostředků :-) Nic proti tomu, na dítě taky leckdo vezme rákosku, druhý se snaží vysvětlovat, a tento postup se může vydařit i selhat se stejnou pravděpodobností.
Já jsem měla možnost před pár lety připravovat remontu od samého začátku, uměl pouze vodění na ohlávce a stát na úvazu (ono už i to je dost). A pokračovali jsme na ohlávce. Protože ohlávka byla přeci jen nepřesná a přetahovat se se žroutem, který při každé příležitosti skloní hlavu k trávě, mě nebavilo, pořídila jsem uzdečku s švédským nánosníkem (má po stranách kovové kroužky) a začala vodit na švédském nánosníku. Ono to i lépe vypadá než ta ohlávka. Absolvoval na tom na ruce pár hobby závodů, naprosto bez problému. A protože to byl poník na tahání, tak se na nánosníku i zatahal a otahal. Když jsme ale začali zapřahat do vozíku, přeci jen byla potřeba ta "brzda", prostě a jednoduše zapřahání není sranda, a je potřeba mít něco, co zabere, i když kůň nechce. Naučil se na roubíkové udidlo, a začalo se zapřahat. Ale kdyby pokračoval do jezdecké sféry, klidně by mohl pokračovat bez udidla. Nějaké dva roky se s ním pracovalo bez, a byl to spolehlivý koník.
Omlouvám se za elaborát
amet9

XXX.XXX.224.49
Arbora: Me prijde, ze Bang ty parelky jeste necim napousti, mozna nejakym voskem. Byla jsem opravdu prekvapena, jak pevna je. Pretim jsem mela nejakou obyc z Equiservisu a ta sla brzo do kose.
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Otázka je jasná, pro koho je je také jasné:))
Nejsem žádný demagog, který by tvrdil, že ježdění na udidle je trápení, nicméně jednou bych se se svoji kobylou na ježdění bez udidla ráda dostala. Překvapuje mně však síla FB - už jsem si několikrát všimla, že tam padl dotaz ve smyslu nevyhovující udidlo a minimálně 50 % "odborné veřejnosti " radilo "tak začni hned bez".
Já vám nevím, resp. zajímalo by mne, co mají se svým koněm za magický vztah. Osobně mám svoji kobylu rok a bez předchozích zkušeností s obsedáním a s minimálním zásahem trenéra jsem se za tu dobu dostala k samostatnému celkem spolehlivém ježdění v terénu, kdy už začínáme i nacválávat, čemuž se mi stále nechce věřit a považuji to za překvapující úspěch (i když teď už spíš kobylu kazím a trenér nás výhledově nemine).
Ježdění bez udidla mě neskutečně láká- ale nedokážu si predstavit, že bych že dne na den vyměnila stihlo (které naštěstí nevypadá, že by vadilo) za nic - kobyla je velká a silná, nedělá prasárny, ale.kdyz se nahřeje, mám co držet a nerada bych,aby se naučila nějaké zaručené fígle, jak mě vysadit.
Tak kde je ta hranice? Jak je možné, že se tolika lidem daří jezdit bez udidla už s remontami, dost z nich i na nákrčaku?
Kde se berou ti zdatní jezdci, co ovládají koně sedem a kůň to respektuje?
Je to pro mně jakási shagri-li a magický kruh, který bych ráda prolomila, ale nevím, jak na to
Máte zkušenost
Jinak nemám na mysli nějakou stahovací bezudidlovku nebo hackamore, ale třeba prostě obyčejnou provazovku.
Mojí radu berte s rezervou, nejsem žádný specialista. Jistě Vám zkušení poradí lépe. Ale povedlo se mi takto. Koupila jsem koně, který byl ježděný na ostrém udidle a chtěla jsem to změnit. Začali jsme trénovat hodně práci ze země. Hlavně procvičovat zastavování na slovní povel a lehkou pomůcku + aby koník znal laterální ohýbání + další základní povely - ustupování předkem, zadkem atd. Divila jsem se jaké má rezervy. Ze země provazová ohlávka super, ale na ježdění nepoužívám. Koník se zklidnil, začali jsme jezdit na volnější otěži, pak jsem vyzkoušela koupit sidepull a funguje. Nyní střídám s udidlem dle potřeby (na zapřahání dávám udidlo). S mladým pracuji podobně + práce na dlouhé oprati. Plánuji obsedat na koženém sidepullu s širokým nánosníkem. Malého trápí zuby, tak začnu na bezudidlu cca do 5 let a pak zařadím i udidlo kvůli zapřahání. Ale to jsou plány, čas ukáže.
Coudas

XXX.XXX.87.254
Je to vše jen výcvik, zázraky se nekonají. Když umíte koni své požadavky řádně vysvětlit a on je ochoten je akceptovav je jedno, jak a na čem jezdíte.
Prostě jsem koupila sidepull a kobyle ho nandala, nejdřív jsme prošly jízdárnu, pak venku za druhým koněm a hotovo. Uzdečka s udidlem visí v sedlovně a práší se na ní.
ALE! Mám pohodovou huculu, jezdíme po lesích a lukách na volných otěžích, žádná "práce" , prostě klídek pohodička, kafíčko.
Udělat tohle trochu rozlítanějšímu koni, tak by to asi taková selanka nebyla.
Takže zvážit pro a proti, zhodnotit možnosti a schopnosti své i svého koně a pak se rozhodnout. Ať si kdo chce co chce píše na FB, brát vše s rozumem a přihlédnutím na bezpečnost.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Když jsem poznala svou kobylu, bylo jí pět let. Od svých raných tří let jezdila pod dětma, viděla jsem pár fotek z té doby, v hubě obrovský roubík a harant pověšený v otěžích. Zřejmě z té doby pocházela její obrovská nespokojenost s udidlem. Dali jsme jí tedy na hlavu tenkrát BB a kobyla byla neskutečně spokojená. Jezdily jsme takto několik let (jen ven, žádná jízdárna). Pak jsem ji koupila a začla s ní trochu i vážněji pracovat na jízdárně a tam mi BB přestala vyhovovat, pořídila jsem tedy sidepull a ten používám dodnes. Kobyla sama vyhledává lehký kontakt a je spokojená, reaguje krásně. Byl trochu problém najít trenéry, kteří neměli problém s tréninkem koně bez udidla, ale našla jsem a s kobylou jsme došly až k piafě. Naučila mě opravdu velejemné ruce, protože každou nespokojenost uměla (a stále umí) dát výrazně najevo. Zajímavé bylo, že ještě dva roky potom, co už nenosila udidlo, měla v hubě fialové koutky
Je to vše o dokonalé znalosti toho konkrétního zvířete, musíte vědět jak a kdy na co reaguje a potom se můžete relevantně rozhodnout.
Morgáně zřejmě taky čeká bezudidlový život, ale chci, aby udidlo znala a uměla "používat".
K tomu všemu chci jen podotknout, že já jezdit neumím, ale prostě svojí kobylu znám a vím, co od ní kdy čekat.
Jela jsem bezudidlově párkrát, všechno to byli vesměs pomalí koně - zkrmení haflingové a irský cob. Jednou tedy stará QH.
Cob a QH na parelce, QH kobyla velmi svižná, chyběla mi možnost si pohrát, takže jsem pořád kroužkovala, když to prostor dovolil , abych ji zabavila a jen netáhla za nos. (jeli jsme v zástupu cobů)
Haflingové na "Cookovce" - koně ji pochopili snadno, i jezdci je srozumitelná, ale zase mi tam prostě chybělo to spojení s hubou.
U svižného našlapaného Němce si neumím představit, že bych vyjela do terénu jakkoliv bezudidlově, někdo by do toho možná šel, ale já prostě ne.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Poté, co mě první fjordka vozila jak špinavé prádlo na udidlech a to tak, že jsem i se slintáky protáhla celé udidlo na pravou stranu huby a letěli jsme cvalem doleva a já skákala dolů a lámala si žebra o krtinu, která tam zrovna byla:-)/ naprosto moje chyba, neuměla jsem nic, náznaky neviděla, kobyla byla zlatá a klasicky přiježděná i když pak roky na pastvině/, pochopila jsem, že to nebude o tom, co jí dám na hlavu. Přestala jsem cválat venku a začala se trochu něco učit, tehdy takové doufejme korektní NHS a tlakování pod několikaletým dozorem zkušeného koňáka..Co na tu hlavu jsem zpočátku řešila taky, nejdřív v ohradě, měla jsme roubík , asi dvakrát jsem pod dohledem zkoušela bosal...nakonec jsme se ustálila na BB od Hakena, tu jsem měla nejraději, i když to křížení z placaté kůže na můj vkus pomalu prokluzovalo-já jsem na něj ale postupně přestávala hrabat:-).
A když bylo po pár měsících a letech,jak píše coudas, a prošli jsme nějakou cestu i s dalšími,podotýkám jen fjordy, to není úplně vzrušivá nátura, tak jsem chodila ven jen na stájovce, většinou, povozit se krokem a kousek klusu. Na BB jsme tahali, tam jsem chtěla přece nějakou KPZ:-), možná jen psychickou. Na parelce se mi líbilo, jak je lehoučká, na té jsme se většinou něco učila v ohradě. Pak jsem začala v ohradě zkoušet úplně nahého koně...rozejít, zastavit, slalom. I na té obruči kolem krku jsme ťapali, to jsemeasi zrovna četla Tellington:-). A všichni uměli i na stíhle a nosili ho v pohodě, kdyby bylo třeba na zkoušky, ale komise nám většinou povolila na ruce i tu prověšenou parelkua na tah tu BB.S bezudidlem se totiž fjordovi lépe žere:-).
Prostě podle mého "sundám udidla, nasadím bezudidla a jedu" je nesmysl a hazard, pokud jsem měla na udidlech sebemenší problém a musela na otěže hrabat víc než tím dotykem. Oni toho lidi na netu napovídají...:-) Ale někteří to fakt i dělají:-O.
A jsem nejezdec, jen jsem se vozila, myslím, že BB na přesnější signály třeba při drezuře není, musela by se sehrát jiná signalizační škála než přes tu hlavu. SP a bosal jsem měla v ruce jen párkrát, netroufnu si soudit, na parelce jsem taky moc nejezdila a když, tak blbě, zpočátku a používala jsem ji stejně blbě jak udidla / kdykoli kůň přijde domů a má na srsti otištěné cokoli z BB, třeba nánosník, je to podle mě blbě, moc se tahalo a tahat se nesmí, jaks e začně, je to poukázka na malér:-)/.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Mám bezudidlovku USG Trust, a lonžovací uzdečku s kroužky na nánosníku, kam se dají dát i otěže (buď připnu nebo odepnu udidlo), ale ještě jsem TO nezkusila...
S kobylu manipuluju na ohlávce a je dobře ovladatelná i když zrovna poskakuje, že jí za zadkem straší. Takže jsem hledala takovou bezudidlovku, kde by se nic nestahovalo, neprokluzovalo, nekřížilo, prostě jen "tlačilo" na nos.
Kobyla mi udidlo i na prověšené otěži strašně "kousá" ...stahuje jazyk, otvírá hubu, pak je zase klid. Mám pocit, že jí něco vadí? Udidla jsem jeden čas právě kvuli tomu řešila a asi si budu muset odpustit dvakrát lomené..
Tak jo, uvidíme, jestli se pochlapím.
Uživatel s deaktivovaným účtem

verun: to samé dělá/dělala Madam. Z části to byla nevole vzhledem k udidlu (viz. výše), ale časem jsem zjistila, že když se opravdu POŘÁDNĚ uvolní, proohýbá a zprostupní, tak i to udidlo přijme. Ale to jsem zjistila až poté, co jsem se snažila pořádně jezdit a ne se jen vozila. Prostě jakmile byl v těle byť sebemenší blok, kousala udidlo. Když se důkladně uvolnila, udidlo přijmula a dokonce byla ochotná jít na kontaktu.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
verun: to samé dělá/dělala Madam. Z části to byla nevole vzhledem k udidlu (viz. výše), ale časem jsem zjistila, že když se opravdu POŘÁDNĚ uvolní, proohýbá a zprostupní, tak i to udidlo přijme. Ale to jsem zjistila až poté, co jsem se snažila pořádně jezdit a ne se jen vozila. Prostě jakmile byl v těle byť sebemenší blok, kousala udidlo. Když se důkladně uvolnila, udidlo přijmula a dokonce byla ochotná jít na kontaktu.
jj, to bude ono, zapadá mi to do sebe i s tím kontaktem ...taky se teď snažím, no minimálně si to myslím
Uživatel s deaktivovaným účtem

Takže do zacatku radíte sidepull anebo BB? A můžu se zeptat, co to druhé je?:)
Na toho plnokrevnika (ze ktereho ja sesedam, kdyz mi povoli nervy) majitelka vyjimecne sedala se stajovou ohlavkou, v extremnim pripade kratsi useky jen s nakrcakem. Chodil tak ve vsech chodech.
Co dokazu posoudit ze sveho jezdeni s udidlem, kun umi nasledujici veci: prejit do nizsiho chodu na hlas, zpomalit na sed (s tim mam prave nekdy problem ja) a zatocit na vahu. Pri zataceni dal reaguje jak na tah oteze, tak i na prilozeni na krk (to kdyz je otez uplne volna). A hlavne jezdci nasloucha a opravdu se snazi vyhovet. To, ze se na nej obcas da sednout bez niceho, je vysledek dobre povahy kone, ktery je pracovity a nezaludny, a rozumneho prijezdovani schopnym jezdcem na udidle. Nikdo ho to cilene neucil, ale vi, ze s jezdcem se neutika, nepere se atd. Jinak jeden cas bez potizi chodil i na hackamore, ale sem asi dotaz nemiril...
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Takže do zacatku radíte sidepull anebo BB? A můžu se zeptat, co to druhé je?:)
Budete jezdit ven nebo dělat i nějakou jízdárenskou práci?
Uživatel s deaktivovaným účtem

Teď jezdíme hlavně ven, ale s přibývající tomu a popracovní době bude na zimu víc jízdárny.
Určitě ještě něco počtu, ale zkušenosti jiných jsou dobrým vodítkem:)
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Mám bezudidlovku USG Trust, a lonžovací uzdečku s kroužky na nánosníku, kam se dají dát i otěže (buď připnu nebo odepnu udidlo), ale ještě jsem TO nezkusila...
S kobylu manipuluju na ohlávce a je dobře ovladatelná i když zrovna poskakuje, že jí za zadkem straší. Takže jsem hledala takovou bezudidlovku, kde by se nic nestahovalo, neprokluzovalo, nekřížilo, prostě jen "tlačilo" na nos.
Kobyla mi udidlo i na prověšené otěži strašně "kousá" ...stahuje jazyk, otvírá hubu, pak je zase klid. Mám pocit, že jí něco vadí? Udidla jsem jeden čas právě kvuli tomu řešila a asi si budu muset odpustit dvakrát lomené..
Tak jo, uvidíme, jestli se pochlapím.
Mám také USG Trust a naprostá spokojenost - jednoduchá, jasné signály a pěkně měkká. Ovšem je jemná, tak musí být kůň opravdu připraven dobře a respektovat jezdce.
Právě se mi ty křížové uzdečky moc nezdají. Ale je na ně slyšet samá chvála.
V drevných dobách sme si mohli na leto vziať školské kone zo školy preč. Veľká vec, keď máte 18 rokov, prípadne menej.
Trávili sme s tými koňmi toľko času, že sme tak nejak splynuli. Ohrada nebola, páslo sa na ruke, kilometre a kilometre prechádzok na ruke v rôznom teréne.
Kobyly, staré harcovníčky vyradené z jazdeckej školy taký život myslím vítali.
Uzdečka bola asi iba jedna, nejaké oťaže, skôr lonže a vodítka.
Ja som sa bála, asi som nosila na kobyle uzdečku ja, ktovie.
Jeden deň sme len tak blbli, kráčali sme za sebou a rozprávali sa, no nepočuli sme sa dobre a tak si kamoška, už mala kobylu na ohlávke, lebo sme asi boli iba v potoku, sadla na ňu chrbtom k hlave a čelom ku mne, o sedlách sme v tej dobe ani len nesnívali, jazdili sme bez.
A tak sme sa smiali a kecali. Kobyla kráčala, kam mala.
Reku, pusť tú lonžku a ona ju pustila a kobyla išlaq, kam mala, riadila ju iba sedom a tým, že sme proste boli s tými koňmi strašne spätí.
Nakoniec na nej klusala a cválala na kruhu, sediac opačne a kobyla na sebe nemala ani ohlávku. V časti takého rekreačného areálu, kde vrieskali deti, praskali balóny a občas priletela koňom pod nohy nejaká lopta, priestor nebol nijako ohradený.
Ako sa na toto dá pripraviť?
Neviem, to musí nejako vyplynúť.
Na mladého, dosť čerstvo obsadnutého som mala povrazovku, ale to bol skôr pes, nie kôň, taký vzťah už s koňom nikdy nebudem mať, neučila som ho to nijako, chápal pomôcky sedom, aj slovné povely, zastavoval na 110 %, nebol s ním nikdy problém, necválali sme, to som si bez sedla netrúfla, obsadal sa na stihle. Tiež na lúke, heh.
Na Flóru som nedala uzdečku preto, lebo ju nepotrebovala, tiež stará harcovníčka z jazdeckej školy, vedela všetko a poznala ľudí, vedela kto som a ako sa k nej správam, po akomsi emočnom uvedomení si zrazu kobyla fungovala na myšlienku.
Takže, ja som z tých, ktorí dajú povrazovku (nejde o ostrosť, tie kone fungujú na hocičom, aj na nánosníku, na ktorom sú pripnuté oťaže).
Ono to je tak, že pokiaľ pustíte koňa vo voľnosti a on ostane s vami, nemusíte si robiť starosti, ako ho navyknete na bezzubadlovku, bude vám fungovať už len pre ten vzťah, ktorý medzi sebou máte.
Preto som na Gombe nikdy ohlávku nemala, tá sa nechala obslúžiť, ale jej prioritou boli kone, tá nejaké veľké vzťahovanie nechcela a vo voľnosti som ju nikdy nepustila, keď sme boli sami, zdrhla by domov, to bez obáv. Iba keď išlo naozaj do tuhého, tak bola vzorná, bola múdra, ale nad ľuďmi proste mala kone a ja som to rešpektovala.
Uživatel s deaktivovaným účtem

https://www.equichannel.cz/zakladni-typy-bezudidloveho-uzdeni
Jak to vidím já:
U jednoduchého (dobře padnoucího, nepřetáčejícího se a přiměřeně dotaženého) sidepullu nebo obnosku se jedná o šikovnou analogii stihlového udidla (s roubíkem), která umožňuje precizní vedení do stran, přistavování, a je rozumnou alternativou pro přiježďovací práci. Lze na něm jako na jediném (snad kromě širokého nánosníku u jemného mech.hackamore) jezdit na otěži.
Ostatní druhy bezudidlovek mají více či méně i "balící" efekt, a pro přímé vedení do obratů je z nich ještě tak nejlepší křížová uzdečka, která působí trochu jako uzdění typu gag kombinovaným efektem na týl.
Hackamore mechanické je čistá páka s efektem na týl, pokus o jednostranné působení bude znamenat přinejmenším opření kovové části o lícní kosti. Bosal + parelka uvázaná za uzel jsou čistě zabalovací mechanismy, které očekávají, že zatáčet se bude jinak (váha, neckreining, zatahání za hřívu, poklepání klacíkem...) a každé minimální působení na tato uzdění má za efekt uhýbání koně hlavou za otěž.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Teď jezdíme hlavně ven, ale s přibývající tomu a popracovní době bude na zimu víc jízdárny.
Určitě ještě něco počtu, ale zkušenosti jiných jsou dobrým vodítkem:)
Potom bych, vzhledem ke srozumitelnosti pro koně, volila sidepull.