Elušákkk

XXX.XXX.93.133
Dobrý den,
potřebuju poradit, mám pořádnou vestu a i helmu ale, jak mám nepadat na ruce a i na nohy jak, jedině co my napsala je pustit se otěží a držet se sedla.
Jezdit jezdit jezdit, časem přestaneš i padat.
Jinak se trénuje padat do klubíčka, schoulit se. https://youtu.be/9uaJCwivbto
Kdo padá na nohy ,padá předčasně ,nám vždycky říkala trenérka
Držet se ,znamená sedem,nohama ,a ne rukama.
Někdy se dá opřít do třmenů ,chytit koleny a zády vychytat kozelce.Někdy už ne.
Padat se dá naučit asi jenom padáním ,tak směle do toho .
My jsme padávali hodně ,tak jsem se vždycky snažila se stočit a hlavně letět co nejdál od nohou koně .
Ideál je z velkého koně,který jde v tempu a katapultuje vás.Pokud to není proti pevné překážce,má tělo čas se v letu uvolnit
Nejhorší pády bývaly když kůň najednou něco rychlého vyšvihl z kroku ,to se člověk nijak uvolnit nestačil
Myslím,že je dobré padat v mládí,to je člověk ještě pružný.
Kanec

XXX.XXX.99.218
Dej si rok, dva judo 1x týdně a naučíš se padat. Všechno ostatní je teorie, kterou člověk nikdy nepřevede do praxe.
Nicméně pokud padáš často, tak je něco špatně v principu, buď nepřipavený kůň, nebo děláš věci, na které ještě nemáš, nebo kůň na kterého ještě nemáš.
Uživatel s deaktivovaným účtem

V krizové situaci určitě nikdy nepouštím otěže, jednou rukou se chytím za nákrčák,hřívu i s otěží v ruce a druhou točím koně na kruh- při úprku koně nebo se chytnu za ten nákrčák s otěží v ruce a stoupnu do třmenů, jako se rozepřu, záda narovnat , trochu záklon- při snaze vyhazovat....
jinak je to někdy tak rychlé, že odvlajete a nestihnete nic....ale ty otěže držím vždy, asi nechci jít domu pěšky....
A vzhledem k věku nepadám, naposledy jsem si to zkusila předloni na podzim a ramena jsem rehabilitovala třičtvrtě roku...kobyla mě za ty otěže popotáhla.
A padám tak nějak kotrmelec ve vzduchu a zádama, bokem na zem...to se koordinovat nedá, když to nečekáte, pokud si hledáte místo, kam vystoupíte, plán mít musíte, to je jasný
Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
V krizové situaci určitě nikdy nepouštím otěže, jednou rukou se chytím za nákrčák,hřívu i s otěží v ruce a druhou točím koně na kruh- při úprku koně nebo se chytnu za ten nákrčák s otěží v ruce a stoupnu do třmenů, jako se rozepřu, záda narovnat , trochu záklon- při snaze vyhazovat....
jinak je to někdy tak rychlé, že odvlajete a nestihnete nic....ale ty otěže držím vždy, asi nechci jít domu pěšky....
A vzhledem k věku nepadám, naposledy jsem si to zkusila předloni na podzim a ramena jsem rehabilitovala třičtvrtě roku...kobyla mě za ty otěže popotáhla.
A padám tak nějak kotrmelec ve vzduchu a zádama, bokem na zem...to se koordinovat nedá, když to nečekáte, pokud si hledáte místo, kam vystoupíte, plán mít musíte, to je jasný
u nás se třeba při pádu rovnou i oduzdí
Uživatel s deaktivovaným účtem

Já padala prostě na hlavu. Pořád, všude, ze všeho. Milionkrát. Vzácně ještě na záda. Nikdy jsem se padat nenaučila. Teď už se snažím nepadat, a koním vysvětluji, že si nepřeji, aby mě k tomu pádu nějak postrkovali
Pokud jako začátečník padáte nějak často v místě, kde za vás odpovídá nějaký trenér, tak vám trenér vybral špatného koně a nebo vás trenér učí blbě jezdit. Změňte trenéra nebo stáj.
Uživatel s deaktivovaným účtem

Uživatel s deaktivovaným účtem
napsal(a):
Já padala prostě na hlavu. Pořád, všude, ze všeho. Milionkrát. Vzácně ještě na záda. Nikdy jsem se padat nenaučila. Teď už se snažím nepadat, a koním vysvětluji, že si nepřeji, aby mě k tomu pádu nějak postrkovali
Pokud jako začátečník padáte nějak často v místě, kde za vás odpovídá nějaký trenér, tak vám trenér vybral špatného koně a nebo vás trenér učí blbě jezdit. Změňte trenéra nebo stáj.
Já jsem se taky padat nenaučila. Takže dávám přednost prevenci - jezdím na koních, kde je šance nedobrovolného vystoupení za jízdy minimální.
Málokedy som padla v situácii, že by ma kôň vykozloval, alebo vyložene chcel zhodiť, väčšinou to boli otočky, či úskoky, kedy ste v jednom momente sedeli v sedle, v druhom stáli vedľa koňa. Takže som sa naučila padať na nohy a hoci som možno vystúpila občas predčasne, radšej predčasne a pekne na nohy, s oťažami v ruke, ako na chrbát, či hlavu. Ale tiež preferujem kone, ktoré ma neodložia a ja si užijem pokojnú jazdu.
Určite pomôže nejaká gymnastická príprava (u mňa to bol voltíž) a nejaké uvedomovanie si vlastného tela. Ak padáš často, buďto ste preskočili vo výcviku niekoľko krokov, alebo to nie sú kone pre začiatočníka a môže byť z toho akurát prúser.
Mám napadáno docela dost a absolutní základ je nepouštět otěže. Pokud se až do posledního dechu držíte rukama, v 90% případů se vám povede otočit se tak, abyste nespadli přímo po hlavě. Ze začátku jsem padala na bok nebo na zadek, teď už se mi daří padat rovnou na nohy, v případě hodně velké šupy do kleku. Když si výjimečně nevezmu rukavice a otěže při pádu zahodím, abych si nespálila ruce, letím jak pytel hlava nehlava.