Odčervovací bylinky

Mnoho se zatím neví, ale někde jsem četl, že například krávy při silném napadení konzumují malé množství jedovatých rostlin. https://vet.ucalgary.ca/news/do-albertas-feral-horses-self-medicate-plants-fight-parasites

Ve staji, kde mam kone jsou pastviny zamorene strongylidy. Zkouselo se manualni uklid pastvin, branovani, castejsi odcerveni. Nechat pastvinu lezet neni mozne, pac jiny prostory tam nejsou. Bohuzel kone maji stongylidy kazdou chvili na dvou a vice krizkach a to i kratce po odcerveni. V lonskem roce 4 kone kvuli zacerveni skoncili s kolikou. Jakakoliv zmena managementu je dost obtizna, je to najemni staj, moc koni atd atd a majitelum je to vetsinou jedno. Zkousim hledat nejake alternativni cesty, jak udrzet nejakou rozumnou miru zacerveni. Bylinky me napadly jako mozne reseni, ale moc informaci jsem zatim nenasla. Koupila jsem nejakou smes, tak jsme ted uprostred kury.

Důležité je měnit účinnou látku v pastě, rezistence na odčervení....odčervovat celou stáj najednou(nebo alespoň ty koně, co chodí spolu do výběhu), příchozí koně aby už byli odčervení nebo je ihned odčervit. (zavlečení rezistentních červů) podle toho čím odčevite,můžete naléz vajíčka , je to od 4 týdnů u benzimidazolů až 12 týdnů u moxidectinu, ale úplně se prostě červů nikdy nezbavíte, jen je třeba je držet v určitých mezích. Pak můžete vyzkoušet odčervit celou stáj larvicidní dávkou- po několik dní za sebou , vet poradí.
ten úklid pastviny musí být standart- ne jen to zkusit, posekání nedopasků a rozbránování taktéž- ony ty vajíčka alespoň vyschnou(dělá se to především v horkých dnech , bez deště.

dle mého názoru - pokud je tam zamoření a nelze to nechat prázdné, je čas hledat jiné ustájení.

Nove ustajeni hledam a zatim bez uspechu

amet napsal(a):
Ve staji, kde mam kone jsou pastviny zamorene strongylidy. Zkouselo se manualni uklid pastvin, branovani, castejsi odcerveni. Nechat pastvinu lezet neni mozne, pac jiny prostory tam nejsou. Bohuzel kone maji stongylidy kazdou chvili na dvou a vice krizkach a to i kratce po odcerveni. V lonskem roce 4 kone kvuli zacerveni skoncili s kolikou. Jakakoliv zmena managementu je dost obtizna, je to najemni staj, moc koni atd atd a majitelum je to vetsinou jedno. Zkousim hledat nejake alternativni cesty, jak udrzet nejakou rozumnou miru zacerveni. Bylinky me napadly jako mozne reseni, ale moc informaci jsem zatim nenasla. Koupila jsem nejakou smes, tak jsme ted uprostred kury.

Strongylidy aké?

EPG ?

Pasty aké?

Alternatívna cesta je zmeniť ustajnenie, bylinky záleží na tom aké, poskytujete málo informácií.

Pokiaľ sú kone pozitívne krátko po odčervení (zase, nepíšete ako dlho po odčervení), tak sú zrejme na prípravok rezistentné.

Aj to sa dá overiť, robil sa nejaký test na redukciu počtu vajíčok (FECRT)?

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
Důležité je měnit účinnou látku v pastě, rezistence na odčervení....odčervovat celou stáj najednou(nebo alespoň ty koně, co chodí spolu do výběhu), příchozí koně aby už byli odčervení nebo je ihned odčervit. (zavlečení rezistentních červů) podle toho čím odčevite,můžete naléz vajíčka , je to od 4 týdnů u benzimidazolů až 12 týdnů u moxidectinu, ale úplně se prostě červů nikdy nezbavíte, jen je třeba je držet v určitých mezích. Pak můžete vyzkoušet odčervit celou stáj larvicidní dávkou- po několik dní za sebou , vet poradí.
ten úklid pastviny musí být standart- ne jen to zkusit, posekání nedopasků a rozbránování taktéž- ony ty vajíčka alespoň vyschnou(dělá se to především v horkých dnech , bez deště.

Účinnú látku sa odporúča meniť po roku.

Bránenie pastvín je dobré akurát tak na dokonalé zamorenie celej pastviny, že vajíčka vyschnú, to sa traduje neviem prečo, v nejakých starých knihách to píšu, skutočnosť je taká, že vajíčka sú voči vonkajším vplyvom veľmi odolné.

Aj s tými nedopaskami to už dávno neplatí.

Nechci resit chemii ani management pastvin. Spis me zaujala myslenka odcerveni (nebo prevence) bylinkami a zda s tim ma nekdo zkusenosti at uz pozitivni nebo negativni a poradi treba i konkretni byliny, davkovani atp.

amet napsal(a):
Nechci resit chemii ani management pastvin. Spis me zaujala myslenka odcerveni (nebo prevence) bylinkami a zda s tim ma nekdo zkusenosti at uz pozitivni nebo negativni a poradi treba i konkretni byliny, davkovani atp.

Ale iste, skúseností mnoho, žiaľ sa stále nájde dostatok ľudí, čo sa im nechce riešiť chémiu a manažment pastvín a radi to vyskúšali na svojich koňoch.

Výsledok - tri úhyny kvôli perforácii čreva kvôli pásomniciam, dva úhyny kvôli larválnej cyatostomiáze, tri fatálne verminózne koliky, X koní, ktoré kvôli larválnej cyatostomiáze museli dostávať plazmu.

Tie uhynuté kone som všetky pitvala osobne a najčastejšia dve vety, ktoré v miestnosti zaznievali boli:
" No, aha ako výborne ušetrili" a "By som to tým majiteľom strčila do úst, aj s bylinkami".
Každý takýto úhyn je úplne zbytočný a mňa osobne dokázal vždy rozzúriť.

Aha a raz sa žriebä otrávilo akýmsi domácim receptom zo špakov a orechových listov.

Ale ľudia si stále nenechajú poradiť a podávajú kremelinu a bylinky a cesnak a tak.
Áno, zvieratá naozaj pojedajú byliny, ktorými sa dokážu zbaviť istého množstva parazitov, ale tie byliny na ich pastvine musia rásť a sú v zelenom stave.

Zažila som to keď kobyla spásala u kamošky nechtík z kvetináčov.
Vypadli z nej 3 škrkavky, po odčervení ešte 20.

Viem si predstaviť použiť mrkvu, ale v dávke, ktorú majitelia bežne nepodávajú, pretože proste nepodávajú, možno dyňové semienka, v prípade roupú klyzmu z cesnaku (nemá podávať laik, pochopiteľne), ale ak má kôň slabú individuálnu imunitu proti parazitom, alebo ak trpí larválnou cyatostomiázou, tak netreba s nejakým väčším efektom počítať.

amet napsal(a):
Nechci resit chemii ani management pastvin. Spis me zaujala myslenka odcerveni (nebo prevence) bylinkami a zda s tim ma nekdo zkusenosti at uz pozitivni nebo negativni a poradi treba i konkretni byliny, davkovani atp.

Zeptejte se veterináře a klinik okolo. Tato cesta pokus-omylu dává všanc životu koní.

Neznám nic silného z bylinek, co by dosahovalo kvalit chemie. A rozhodně bych se nepokoušla o toto řešení, pokud se zvažuje vyšší zamoření. To bych koně stěhovala i za cenu, že by přechodně musel být 24/7 na boxe z 24/7 pastevka.

Horsana napsal(a):
Účinnú látku sa odporúča meniť po roku.

Bránenie pastvín je dobré akurát tak na dokonalé zamorenie celej pastviny, že vajíčka vyschnú, to sa traduje neviem prečo, v nejakých starých knihách to píšu, skutočnosť je taká, že vajíčka sú voči vonkajším vplyvom veľmi odolné.

Aj s tými nedopaskami to už dávno neplatí.

Odchytila jsem u veta, že to bránování může skutečně pomoci, POKUD je konáno ve chvíli, kdy je po slušném dešti, ale pálí slunce. Říkal, že larvy (stadium L2 a L3) žijí těsně pod povrchem či na něm, ale slunce je zabíjí. Po dešti se "vytahují", protože se jim mizerně dýchá. Pokud se v tu chvíli zbránuje, slunce se postará o zbytek.
A nikdy jindy, než v tu pravou chvíli (po dešti, plné slunce) to nezabere. Jistě to není stoprocentní, ale zamoření pastviny/výběhu to sníží.
Dává ti to smysl?

Horsana napsal(a):
Účinnú látku sa odporúča meniť po roku.

Bránenie pastvín je dobré akurát tak na dokonalé zamorenie celej pastviny, že vajíčka vyschnú, to sa traduje neviem prečo, v nejakých starých knihách to píšu, skutočnosť je taká, že vajíčka sú voči vonkajším vplyvom veľmi odolné.

Aj s tými nedopaskami to už dávno neplatí.

ve starých knihách ne, ale stále se to učí na VŠ,
v našem ustájení se bobany sbírá, a sekají nedopasky, při sekání se lecos ještě rozhrábne.....
upravený výběh bez trčících nedopasků vypadá prostě upraveně(které se dál semení, většinou jsou to plevele).... (např. i "zmanipulování" hmyzu- mravence, aby se vystavil sežrání na nejvyšším místě rostliny a tak se dostat do hostitele)

další management pastvin , co se učí na vš, je přepást jiným druhem, krávou?

škrkavky....já myslela, že se vyskytují především jen u hříbat, vyjímečně u dospělých koní.

tak nedopasky séct chcete, už jen proto, že ten nedopasek vznikne tak, že jsou tam kytky, co pasená zvířata nechtějí moc žrát, a když se to nechá být, tyhle rostliny časem zaplevelí celou pastvinu.

no a taky červíci neradi vyschnutí a sluneční světlo a krátký porost jim neposkytuje takový domeček.

Jestli chcete snížit nálož ze zamořené pastviny, tak budete muset snížit dobu pasení nebo nepást a nebo koně častěji "trávit" odčervovadly včetně těch bylin. Myslíte, že tohle je pro koně ta lepší cesta, než změna ustájení za nějaké, kde o pastviny pečují?

helas napsal(a):
Odchytila jsem u veta, že to bránování může skutečně pomoci, POKUD je konáno ve chvíli, kdy je po slušném dešti, ale pálí slunce. Říkal, že larvy (stadium L2 a L3) žijí těsně pod povrchem či na něm, ale slunce je zabíjí. Po dešti se "vytahují", protože se jim mizerně dýchá. Pokud se v tu chvíli zbránuje, slunce se postará o zbytek.
A nikdy jindy, než v tu pravou chvíli (po dešti, plné slunce) to nezabere. Jistě to není stoprocentní, ale zamoření pastviny/výběhu to sníží.
Dává ti to smysl?

No ale o akých larvách sa bavíme, akých parazitov?

Tu je to všetko pod jednou strechou, fakt jasne, stručne a dobre napísané, isteže, text je pár rokov starý, ale do problematiky vás zasvätí.
Vrelo odporúčam.

https://www.vfu.cz/files/1670_25_vystup.pdf

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
tak nedopasky séct chcete, už jen proto, že ten nedopasek vznikne tak, že jsou tam kytky, co pasená zvířata nechtějí moc žrát, a když se to nechá být, tyhle rostliny časem zaplevelí celou pastvinu.

no a taky červíci neradi vyschnutí a sluneční světlo a krátký porost jim neposkytuje takový domeček.

Alebo tak, že tam zvieratá čúrajú, s.erú, je to tam podmáčané, alebo proste nikto nevie, prečo tam nepasú.

Kvôli burinám však rozhodne!

Komu sa nechce prehrýzť celým textom, tak vyberám:

V posledním desetiletí se prosazuje roční střídání anthelmintik. Tento způsob prodlužuje dobu mezi použitím jednotlivých skupin anthelmintik a tím snižuje jejich kontakt s parazity a tak možnost
vytvoření rezistence. Limitujícím faktorem této metody střídání anthelmintik je výskyt žaludečních nebo podkožních střečků v chovu.
Rychlé střídání anthelmintik během roku umožňuje rozvoj rezistence na více anthelmintik současně. Víceleté používání jednoho přípravku nebo více přípravků jedné skupiny anthelmintik vede také k rozvoji rezistence.

K pastvinám:
Chovatelská opatření představují péči o pastviny a výběhy a dodržování zoohygienických zásad ve stájích s cílem přerušit vývojový cyklus parazitů. Péče o pastviny představuje sběr trusu hlavně za vlhkého počasí, což vede k snížení počtu larev na pastvině. Je doporučován sběr trusu z pastvin každý druhý den, tedy před vylíhnutím strongylidních vajíček. K bezpečné likvidaci vývojových stádií strongylidů může být trus kompostován na hnojišti po dobu jednoho roku. Vláčení pastvin má význam za sucha, což redukuje vývojová stadia malých strongylidů, na rozdíl od vláčení za vlhkého a chladného počasí, kdy dochází ke kontaminaci velké plochy pastviny parazity, protože za vlhka přežívají larvy delší dobu.

Rozdělením pastvin na menší celky, tzv. oplůtky, kdy jsou tyto celky část roku bez pasoucích se zvířat a jsou na nich vysekány nedopasky, má také nepříznivý dopad na populaci parazitů. Snadnou a účinnou metodou redukce počtu larev je střídání pastvin s jinými druhy býložravců. Pokud je larva pozřena atypickým hostitelem, dojde k přerušení vývojového cyklu. Jediné riziko pak představuje Trichostrongylus axei, který parazituje v žaludku a tenkém střevě koní a přežvýkavců.

Důležité je dodržovat i další opatření, jako jsou sekání nedopasků, přesouvání napáječek, oplocovaní vlhkých míst, pasení po oschnutí rosy a střídání věkových kategorií koní na pastvinách, která snižuji šíření parazitů.

Dodržování hygieny ve stájích, které spočívá v udržování čistoty napáječek a žlabů, nezkrmovaní sena znečistěného výkaly, denní odstraňovaní výkalů patří k základním předpokladům úspěšného boje s parazity.
U hříbat jsou nejdůležitějšími parazity škrkavky. Rozdíl je mezi larvami strongylidů, které se vylíhnou z vajíček za vlhkých podmínek a larvami škrkavek, které zůstávají ve vajíčku, a tím jsou méně citlivé k vnějším vlivům. Pooráním pastviny můžeme vajíčka škrkavek přemístit až 30 cm do půdy, kde zůstanou nepřístupná pro pasoucí se zvířata, mohou však v půdě zůstat infekce schopna i několik let. Životní cyklus škrkavek je díky dlouhodobé infekčnosti vajíček dokonale přizpůsobený svému hostiteli.
Vajíčka, která vyloučila jedna generace hříbat jsou v jejich dospělosti připravena na novou generaci hříbat. Pravidelná orba pastvin každé tři roky může značně zredukovat počty vajíček škrkavek.

Správná péče o pastviny pomáhá i při kontrole malých strongylidů. Většina těchto helmintů je přítomna na pastvině a nikoli v hostiteli, proto střídání pastvin je důležitější než anthelmintická terapie. Výhodné je využití rotačního způsobu pastvy, kdy se koně neponechávají dlouho v jednom oplůtku a spasou jen vrchní část porostu, protože larvy malých strongylidů se drží v spodní části porostu, kde je větší vlhkost.
Orba pastvin nemá u strongylidů takový význam, protože larvy mohou putovat v půdě na vzdálenost až 30 cm. Vhodné je koně vracet na stejnou pastvinu po šesti měsících, kdy je porost již dorostlý. Návrat po třech až čtyřech týdnech není vhodný, neboť v té době se většina vývojových stadií malých strongylidů nachází na vzrostlé trávě. Další dobrý způsob redukce počtu larev parazitů je střídání pastvy a sušení sena, kdy brzy na jaře se na pozemku pasou koně, potom se nechá vyrůst tráva, usuší se na seno a koně se na stejnou plochu vracejí na konci léta nebo brzy na podzim.

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
ve starých knihách ne, ale stále se to učí na VŠ,
v našem ustájení se bobany sbírá, a sekají nedopasky, při sekání se lecos ještě rozhrábne.....
upravený výběh bez trčících nedopasků vypadá prostě upraveně(které se dál semení, většinou jsou to plevele).... (např. i "zmanipulování" hmyzu- mravence, aby se vystavil sežrání na nejvyšším místě rostliny a tak se dostat do hostitele)

další management pastvin , co se učí na vš, je přepást jiným druhem, krávou?

škrkavky....já myslela, že se vyskytují především jen u hříbat, vyjímečně u dospělých koní.

Njn, na VŠ sa učí kadečo, často na nejakom dobrom základe, ale už sú to archaizmy z dôb JRD, kedy fungovali iné praktiky bežne a s nejakými súkromníkmi sa nerátalo.

Aj o vekovej imunite pri škrkavkách sa píše, no s každým rokom sú u dospelých koní častejšie a to nie len u nás, ale napr. aj v Grécku.

Rovnako sa stretávam s tým, že pasty s praziquantelom na dospelce pásomníc už akosi neúčinkujú.

A je toho viac, parazity sú fascinujúce tvory, hoci také škodlivé a zdá sa, že nečítajú VŠ učebnice

A samozrejme záleží od druhu a životnej stratégie parazita, či nejaký zootechnický postup na nich fungovať bude, alebo nie.

No a to ani nehovorím o absolútnej neochote majiteľov importov si ich dať testovať na krvné parazity, prípadne o tom, že ich odmietajú liečiť, prípadne im je to odporučené.

Horsana napsal(a):
No ale o akých larvách sa bavíme, akých parazitov?

Tu je to všetko pod jednou strechou, fakt jasne, stručne a dobre napísané, isteže, text je pár rokov starý, ale do problematiky vás zasvätí.
Vrelo odporúčam.

https://www.vfu.cz/files/1670_25_vystup.pdf

O malých strongylidech ;-)

Horsana napsal(a):
Komu sa nechce prehrýzť celým textom, tak vyberám:

V posledním desetiletí se prosazuje roční střídání anthelmintik. Tento způsob prodlužuje dobu mezi použitím jednotlivých skupin anthelmintik a tím snižuje jejich kontakt s parazity a tak možnost
vytvoření rezistence. Limitujícím faktorem této metody střídání anthelmintik je výskyt žaludečních nebo podkožních střečků v chovu.
Rychlé střídání anthelmintik během roku umožňuje rozvoj rezistence na více anthelmintik současně. Víceleté používání jednoho přípravku nebo více přípravků jedné skupiny anthelmintik vede také k rozvoji rezistence.

K pastvinám:
Chovatelská opatření představují péči o pastviny a výběhy a dodržování zoohygienických zásad ve stájích s cílem přerušit vývojový cyklus parazitů. Péče o pastviny představuje sběr trusu hlavně za vlhkého počasí, což vede k snížení počtu larev na pastvině. Je doporučován sběr trusu z pastvin každý druhý den, tedy před vylíhnutím strongylidních vajíček. K bezpečné likvidaci vývojových stádií strongylidů může být trus kompostován na hnojišti po dobu jednoho roku. Vláčení pastvin má význam za sucha, což redukuje vývojová stadia malých strongylidů, na rozdíl od vláčení za vlhkého a chladného počasí, kdy dochází ke kontaminaci velké plochy pastviny parazity, protože za vlhka přežívají larvy delší dobu.

Rozdělením pastvin na menší celky, tzv. oplůtky, kdy jsou tyto celky část roku bez pasoucích se zvířat a jsou na nich vysekány nedopasky, má také nepříznivý dopad na populaci parazitů. Snadnou a účinnou metodou redukce počtu larev je střídání pastvin s jinými druhy býložravců. Pokud je larva pozřena atypickým hostitelem, dojde k přerušení vývojového cyklu. Jediné riziko pak představuje Trichostrongylus axei, který parazituje v žaludku a tenkém střevě koní a přežvýkavců.

Důležité je dodržovat i další opatření, jako jsou sekání nedopasků, přesouvání napáječek, oplocovaní vlhkých míst, pasení po oschnutí rosy a střídání věkových kategorií koní na pastvinách, která snižuji šíření parazitů.

Dodržování hygieny ve stájích, které spočívá v udržování čistoty napáječek a žlabů, nezkrmovaní sena znečistěného výkaly, denní odstraňovaní výkalů patří k základním předpokladům úspěšného boje s parazity.
U hříbat jsou nejdůležitějšími parazity škrkavky. Rozdíl je mezi larvami strongylidů, které se vylíhnou z vajíček za vlhkých podmínek a larvami škrkavek, které zůstávají ve vajíčku, a tím jsou méně citlivé k vnějším vlivům. Pooráním pastviny můžeme vajíčka škrkavek přemístit až 30 cm do půdy, kde zůstanou nepřístupná pro pasoucí se zvířata, mohou však v půdě zůstat infekce schopna i několik let. Životní cyklus škrkavek je díky dlouhodobé infekčnosti vajíček dokonale přizpůsobený svému hostiteli.
Vajíčka, která vyloučila jedna generace hříbat jsou v jejich dospělosti připravena na novou generaci hříbat. Pravidelná orba pastvin každé tři roky může značně zredukovat počty vajíček škrkavek.

Správná péče o pastviny pomáhá i při kontrole malých strongylidů. Většina těchto helmintů je přítomna na pastvině a nikoli v hostiteli, proto střídání pastvin je důležitější než anthelmintická terapie. Výhodné je využití rotačního způsobu pastvy, kdy se koně neponechávají dlouho v jednom oplůtku a spasou jen vrchní část porostu, protože larvy malých strongylidů se drží v spodní části porostu, kde je větší vlhkost.
Orba pastvin nemá u strongylidů takový význam, protože larvy mohou putovat v půdě na vzdálenost až 30 cm. Vhodné je koně vracet na stejnou pastvinu po šesti měsících, kdy je porost již dorostlý. Návrat po třech až čtyřech týdnech není vhodný, neboť v té době se většina vývojových stadií malých strongylidů nachází na vzrostlé trávě. Další dobrý způsob redukce počtu larev parazitů je střídání pastvy a sušení sena, kdy brzy na jaře se na pozemku pasou koně, potom se nechá vyrůst tráva, usuší se na seno a koně se na stejnou plochu vracejí na konci léta nebo brzy na podzim.

prakticky jsem napsala totéž, tak ta skripta ještě nejsou takový archaismus
sbírat, vláčet za sucha a slunce, sekat nedopasky, střídat antihelmetika a podávat v dostatečné dávce, nevadí i víc. takže pastu na 700kg kobyle klidně nahulím celou...
k těm škrkavkám...myslí, že i stáje se musí od škrkavek a roupů-vajíček desinfikovat , narozdíl od těch dalších strongylidů, kteří se vyskytují převážně na pastvinách ...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
prakticky jsem napsala totéž, tak ta skripta ještě nejsou takový archaismus
sbírat, vláčet za sucha a slunce, sekat nedopasky, střídat antihelmetika a podávat v dostatečné dávce, nevadí i víc. takže pastu na 700kg kobyle klidně nahulím celou...
k těm škrkavkám...myslí, že i stáje se musí od škrkavek a roupů-vajíček desinfikovat , narozdíl od těch dalších strongylidů, kteří se vyskytují převážně na pastvinách ...

Nezažila jsem za posledních 30 let stáj kde by opravdu kvalitně prováděli prevenci začervení. (naštěstí na to moji koně nejsou přecitlivělý). A pořádné umytí boxů, použití vápna... to se dnes bohužel nenosí. Stejně tak i pravidelné sbírání kobyláků (se to přejede mulčovačem atd.)
V každé stáji mají něco z prevence co nedodržují správně (a jako vždy je to hodně o ceně).

jednou ročně se v našem ustájení celý box desinfikuje- roztokem sava v pumpě (máte na zádech zásobník, v jedné ruce hadici a druhou pumpujete, celý se vymístuje a podlaha , rohy se postříkají, umyjí se stěny , já si občas box vykydám a nikde nemám takovou tu vrstvičku týdny neprokydané zetlelé slámy, de fakto obrátí box celý naruby
.....sbírá se pravidelně, jsou to jen travnaté výběhy, ne pastva, momentílně se už přikrmuje senem, trávička je opravdu nizoučká, což je špatně(fruktany, hlína-písek, roztoči-hostitelé tasemnic a jiného bordelu, larvy) ..
odcčervujem všichni naráz, vyhlásí se nákup past, kdo co chce koupit, já si většinou kupuju trochu jinak než ostatní nebo ustajovatel, mám jen jednoho koně...takže investice do dražších, občas nechám otestovat bobky- letos ještě ne , odčervuje se tak, aby bobky zůstaly ve stájí a vyvezly se na hnuj, ne na pastvinu.

Co se týče boxů „u nás“, dvakrát do roka se přejely vapkou a hotovo.
Výběhy byly považovány za tak veliké, že tam přemnožení parazitů nehrozí. Což se mi teda nezdá, ale je pravda, že se nikdy problémy s parazity nemusely řešit, a to jsem tam pravidelně docházela deset let.
Štěstí, náhoda? Nevím.

Co se týče přístřešků "u nás", od postavení se nedělalo nikdá ničehož nic (snad krom prvního natření prken a přetření po deseti letech). Hádám, že by se začalo činit (iniciovala bych činění), pokud by to situace vyžadovala.

Co se týká boxů je jejich celkové vymytí a desinfekce 2x ročně předcházení "stájové únavy". Pokud jsou nějaké problémy, tak rozhodně častěji.

Správná péče o pastviny a výběhy - to je jako hodně dobrá detektivka, je tam opravdu více hledisek které je potřeba vyvážit. (například KVS Olomouc dělá koprologický rozbor tak, že opakovaně vychází nic a nebo jeden křížek - u vzorků co do nich dáte i žlutá vajíčka přímo z nálepů z pod ocasu - pak babo raď)

Varaxi napsal(a):
Co se týče boxů „u nás“, dvakrát do roka se přejely vapkou a hotovo.
Výběhy byly považovány za tak veliké, že tam přemnožení parazitů nehrozí. Což se mi teda nezdá, ale je pravda, že se nikdy problémy s parazity nemusely řešit, a to jsem tam pravidelně docházela deset let.
Štěstí, náhoda? Nevím.

Že se nemuselo nic řešit... no opravdu nebyla za 10 let žádná kolika?
Mohlo se to tak opravdu stát, nepopírám.
Začervení je vlastně přírodní prověrka - více se projeví na slabších kusech (mláďata, staří, nemocní). A v běžné praxi nikdo netestujeme svého koně jak je na tom třeba s imunitou - i Horsana píše, že jsou to zbytečné úhyny koní co jsou pohledově naprosto zdraví. Tohle je prostě kus od kusu a předem nikdo nevíme co má dáno losem ten náš koník... Proto prostě preventivní opatření dodržovat a nepodceňovat.

Pipilota napsal(a):
Nezažila jsem za posledních 30 let stáj kde by opravdu kvalitně prováděli prevenci začervení. (naštěstí na to moji koně nejsou přecitlivělý). A pořádné umytí boxů, použití vápna... to se dnes bohužel nenosí. Stejně tak i pravidelné sbírání kobyláků (se to přejede mulčovačem atd.)
V každé stáji mají něco z prevence co nedodržují správně (a jako vždy je to hodně o ceně).

Já ano.

U nas se prave v lonskem roce seslo vic faktoru, ktere vedli k nadmernemu vyskytu strongylidu na pastvine. Dusledkem byly 4 koliky - dva konici skoncili na klinice a jeden z nich to nedal. Ten co uhynul byl uz starsi kun s mesicni slepotou ti ostatni mladi kone do sedmi let dosud naprosto zdravi a bezproblemovi jedinci.

amet napsal(a):
U nas se prave v lonskem roce seslo vic faktoru, ktere vedli k nadmernemu vyskytu strongylidu na pastvine. Dusledkem byly 4 koliky - dva konici skoncili na klinice a jeden z nich to nedal. Ten co uhynul byl uz starsi kun s mesicni slepotou ti ostatni mladi kone do sedmi let dosud naprosto zdravi a bezproblemovi jedinci.

No tak to jste se jistě rozhodla tuhle problematiku dostudovat. A nejspíš jste to prodiskutovali i ve stáji.
Já třeba vidím jako základ u nás celkově odčervovat 3x ročně celé stádo, řádně (žádné poddávkování atd.) Probrali jsme to takto s vetem. A k tomu teprve další prevence v přístřešcích, výbězích a na pastvě (a přiznat si že to pokulhává a kde se to nedaří)

Pipilota napsal(a):
No tak to jste se jistě rozhodla tuhle problematiku dostudovat. A nejspíš jste to prodiskutovali i ve stáji.
Já třeba vidím jako základ u nás celkově odčervovat 3x ročně celé stádo, řádně (žádné poddávkování atd.) Probrali jsme to takto s vetem. A k tomu teprve další prevence v přístřešcích, výbězích a na pastvě (a přiznat si že to pokulhává a kde se to nedaří)

U nas je nejvetsi problem, ze je to tak nejak skoro vsem jedno. Ve stade je 14 koni a majitele se nejsou schopny domluvit na nicem. Pulka ma neustale s necim problem a druha pulka nic resit nechce pac jejich kun prece zadne problemy "nema". Tak se odcervuje 2x do roka, pastviny se prevazne branuji a zivot jde dal . Proto hledam i jine alternativni cesty co s tim a jak pripadne podporit inmunitu kone nebo v mezicase ucinne pouzivat bylinky atp.

Chcete říct, že tam jsou v ohrožení života koně a majitele ustájených koní a ustajovatele to nechává klidnými? To bych odtamtud běžela jako blesk. A vůbec by mě nenapadlo hledat alternativy k udržení parazitární úrovně u svého koně. V takovém chovu je otázka, kdy zamoření jedinci onemocní třeba nějakou infekční chorobou. Když ustajovatele nezajímá kvalita pastvin a parazitozy, jak moc ho bude zajímat kvalita píce, bezpečnost ohrad, začleňování nových koní do stáda, individuální péče o potřebné jedince, atd.?

Majitel staje zdravi ustajenych koni opravdu neresi. V tomhle smeru co si nezaridime to nemame. Zatim jsem si dokazala poradit tak nejak se vsemi nedostatky vlastnimi silami, ale na tohle jsem kratka.

Jednotlivy majitele problem resi teprve az nejaky prijde, do te doby se jich to vlastne netyka.

Ale jinak seno mame dobry

Nezávidím vám vaši situaci. Přeji vám ať brzy kápnete na to nejlepší řešení pro svého koníka.

amet napsal(a):
Nove ustajeni hledam a zatim bez uspechu

Tak napište, kde hledáte. Třeba tu někdo ví.
S těmi parazity. Není tento management chovu už na hranici týrání?

Verun: Rychlé střídání anthelmintik během roku umožňuje rozvoj rezistence na více anthelmintik současně. Víceleté používání jednoho přípravku nebo více přípravků jedné skupiny anthelmintik vede také k rozvoji rezistence.

Takže nie striedať účinnú látku v jednom roku.

Lenže, záleží od veta, ešte stále sa bežne dáva injekčný ivermektín, alebo jednorazovo Panacur.
Poddávkovanie je normálka.

Do toho príde nejaký ten fríz a môžete robiť čo chcete, stále z neho čosi lezie...
Vajíčka žalúdočných strečkov prilepených na hrivu, či nohy - to si nevšimne nikto...

Ja som videla brániť pastviny na jar, keď sa tými hrotmi vyťahuje stará tráva. A v takom počasí, v akom má ten, čo šoféruje traktor čas.

K tým pracoviskám, kde zázračne vychádzajú negatívne výsledky - poznáme, poznáme.

U nás se na jaře smykuje.....

zkopírováno z textu z odkazu:

Doporučuje se aplikace avermektinů nebo
moxidektinu na konci pastevní sezóny, jelikož působí i na parazity žijící mimo trávicí trakt (např.
podkožní, žaludeční střečci). V jarních měsících jsou vhodné benzimidazolové preparáty. Důležité je
použít pro všechna zvířata v chovu současně stejné anthelmintikum.

.....dělám přesně takto, 2x za rok, střídám... s tím, že já jako majitel jednoho koně si koupím ten dražší moxidectin (ne vždy) někdy prostě není rychle dostupný, tak vemu co je- ivermectin Equimax, Equalan Duo, beru na podzim vždy ty dvousložkové...i na tasemnice s praziquantelem.
Jinými slovy na jaře Panacur, před zimou Equest Pramox.
Edit: vet doporučil si ten moxidectin nechat spíš až na čas , až nebude účinkovat nic...zjednodušeně řečeno...

Uživatel s deaktivovaným účtem napsal(a):
U nás se na jaře smykuje.....

zkopírováno z textu z odkazu:

Doporučuje se aplikace avermektinů nebo
moxidektinu na konci pastevní sezóny, jelikož působí i na parazity žijící mimo trávicí trakt (např.
podkožní, žaludeční střečci). V jarních měsících jsou vhodné benzimidazolové preparáty. Důležité je
použít pro všechna zvířata v chovu současně stejné anthelmintikum.

.....dělám přesně takto, 2x za rok, střídám... s tím, že já jako majitel jednoho koně si koupím ten dražší moxidectin (ne vždy) někdy prostě není rychle dostupný, tak vemu co je- ivermectin Equimax, Equalan Duo, beru na podzim vždy ty dvousložkové...i na tasemnice s praziquantelem.
Jinými slovy na jaře Panacur, před zimou Equest Pramox.
Edit: vet doporučil si ten moxidectin nechat spíš až na čas , až nebude účinkovat nic...zjednodušeně řečeno...

Jednorazová aplikácia Panacuru je ako by človek nedal nič, to je overené v praxi a pitvami.
Fakt ten fenbendazol takto už nefunguje, bohužiaľ.

U nás je ešte možnosť aplikácie pyrantelu, používa sa málo, lenže ten je v paste od Biovety a tú proste nemám odvahu dať, lebo sme mali veľa negatívnych vedľajších účinkov.

Dobrý den, nevím zda to již někdo nezmínil, ale vzala bych krve jestli koně nemají nedostatek Selenu, jeho nedostatek parazitům velice napomáhá. Již mám teké zkušenosti. Pěkný den

Emmsik napsal(a):
Dobrý den, nevím zda to již někdo nezmínil, ale vzala bych krve jestli koně nemají nedostatek Selenu, jeho nedostatek parazitům velice napomáhá. Již mám teké zkušenosti. Pěkný den

Dekuji za info, velmi zajimave.